Č. j.: ÚOHS-R312/2012/VZ-14800/2013/310/LPa
                
                
                 
                
                
                7. srpna 2013
                
                
                
                
                 
                
                 
                Ve správním řízení o rozkladu ze dne 31. 10. 2012, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 1. 11. 2012 navrhovatelem –
                 
                · společností Průmstav, a.s., IČ 25105825, se sídlem Pobřežní 667/78, 186 00 Praha 8, zastoupenou ve správním řízení na základě plné moci ze dne 18. 5. 2012 Ing. Liborem Chlopčíkem, zaměstnancem společnosti,
                 
                proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.: ÚOHS-S388/2012/VZ- 16622/2012/513/JWe ze dne 15. 10. 2012, vydaném ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele –
                 
                · Vysoké učení technické v Brně, IČ 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno,
                 
                učiněných při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „CEITEC – středoevropský technologický institut“ formou otevřeného zadávacího řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 25. 3. 2011 pod ev. č. 60057887 a opraveno dne 6. 5. 2011, dne 20. 5. 2011, dne 25. 5. 2011 a dne 17. 6. 2011 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 3. 2011 pod číslem 2011/S 61-098556, kde dalším účastníkem je vybraný uchazeč – sdružení dodavatelů – 
                · UNISTAV a.s., IČ 00531766, se sídlem Příkop 6, 602 00 Brno,
                · OHL ŽS, a.s., IČ 46342796, se sídlem Burešova 938/17, 660 02 Brno-střed, 
                · IMOS Brno, a.s., IČ 25322257, se sídlem Olomoucká 174, 627 00 Brno, 
                 
                kteří dne 10. 6. 2011 uzavřeli smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky, ve správním řízení zastoupení vedoucím účastníkem sdružení, společností UNISTAV a.s., IČ 00531766, se sídlem Příkop 6, 602 00, Brno,
                 
                jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
                 
                Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S388/2012/VZ-16622/2012/513/JWe ze dne 15. 10. 2012
                 
                 
                p o t v r z u j i
                 
                a podaný rozklad
                 
                z a m í t á m.
                 
                 
                 
                 
                Odůvodnění
                I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže 
                1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 28. 6. 2012 návrh navrhovatele, společnosti Průmstav, a.s., IČ 25105825, se sídlem Pobřežní 667/78, 186 00 Praha 8 (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání úkonů zadavatele, Vysoké učení technické v Brně, IČ 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „CEITEC – středoevropský technologický institut“ (dále jen „veřejná zakázka“) formou otevřeného zadávacího řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 25. 3. 2011 pod ev. č. 60057887 a opraveno dne 6. 5. 2011, dne 20. 5. 2011, dne 25. 5. 2011 a dne 17. 6. 2011 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 3. 2011 pod číslem 2011/S 61-098556.
                 
                2. Svým návrhem navrhovatel brojil proti rozhodnutí zadavatele ze dne 24. 5. 2012, kterým byl navrhovatel vyloučen z další účasti na zadávacím řízení poté, co po otevření jeho elektronické nabídky zadavatel zjistil, že tato neobsahovala návrh smlouvy ani všechny součásti požadované zákonem či zadavatelem v zadávacích podmínkách, nýbrž jen dva soubory obsahující Zadávací dokumentaci a Záruční listinu. Návrhem se navrhovatel domáhal zrušení celého zadávacího řízení z důvodu jeho nezákonnosti vzniknuvší ve fázi otevírání obálek.
                 
                3. Dne 27. 7. 2012 informoval zadavatel Úřad o tom, že ve stejný den uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo na plnění předmětné veřejné zakázky.
                II. Napadené usnesení  
                4. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 15. 10. 2012 usnesení č. j. ÚOHS-S388/2012/VZ-16622/2012/513/JWe (dále jen „napadené usnesení“), kterým správní řízení v souladu s ustanovením § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zastavil z důvodu, že se žádost navrhovatele stala zjevně bezpředmětnou.
                III. Námitky rozkladu 
                5. Dne 1. 11. 2012 obdržel Úřad v zákonné lhůtě rozklad navrhovatele ze dne 31. 10. 2012, směřující proti napadenému usnesení, přičemž vzhledem k tomu, že navrhovatel neuvedl, proti jaké části napadeného usnesení jeho rozklad směřuje, při respektování ustanovení § 82 odst. 2 správního řádu je nutno učinit závěr, že je usnesení orgánu dohledu napadáno v celém rozsahu.
                 
                6. Ve svém rozkladu navrhovatel setrval na svém stanovisku vyjádřeném v návrhu, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti a zákazu diskriminace při procesu otevírání obálek, když dostatečným způsobem neprokázal, že s elektronickými nabídkami nebylo v průběhu celého zadávacího řízení manipulováno. Dále uvedl, že jakýkoliv elektronický nástroj, byť řádně certifikovaný, nemusí být v daném okamžiku a daném místě plně funkční a pokud tedy měl navrhovatel zájem na nahlédnutí na lokální pracovní stanici zadavatele, v rámci splnění požadavků § 6 zákona mu toto zadavatel měl umožnit. Zadavatel navrhovateli však takovýto úkon neumožnil, čímž nedostatečně vyloučil pochybnosti o netransparentnosti a diskriminačním postupu.
                 
                7. V závěru navrhovatel uvedl, že vzhledem k tomu, že před ukončením správního procesu ze strany Úřadu zadavatel uzavřel smlouvu s jiným uchazečem, požaduje navrhovatel, aby v novém správním řízení Úřad postupoval podle ustanovení § 120 odst. 1 a 2 zákona. 
                 
                8. Úřad svým usnesením č. j. ÚOHS-S388/2012/VZ-20878/2012/513/JWe ze dne 7. 11. 2012 vyzval navrhovatel k doplnění rozkladu, když jej upozornil na to, že z rozkladu je sice zřejmé, kdo jej podává a které věci se týká, není v něm však uvedeno, co navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu učinil ve vztahu k napadenému usnesení Úřadu. Z podání tak není zřejmé, čeho se navrhovatel podáním rozkladu domáhá a není tak možno o jeho něm rozhodnout. 
                 
                9. V doplnění rozkladu ze dne 12. 11. 2012 navrhovatel uvedl, že po Úřadu požaduje, aby k prokázání transparentnosti v souladu s ustanovením § 6 zákona byla opětovně překontrolována veškerá dokumentace a postup zadavatele v souladu s vyhláškou č. 9 z 10. 1. 2011, a aby úřad provedl audit elektronického nástroje tak, aby byla zjevně vyloučena pochybnost o plné funkčnosti elektronického nástroje v den a čas otevírání nabídek. 
                IV. Řízení o rozkladu 
                10. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.
                Stanovisko předsedy Úřadu 
                11. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal v celém rozsahu soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, přičemž jsem s přihlédnutím k závěru rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
                 
                12. Úřad tím, že svým usnesením č. j. ÚOHS-S388/2012/VZ-16622/2012/513/JWe ze dne 15. 10. 2012, rozhodl tak, že zastavil správní řízení pro bezpředmětnost, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.
                V. K námitkám rozkladu
                13. Předně, než se v odůvodnění tohoto rozhodnutí vyjádřím k rozkladovým námitkám navrhovatele, považuji za nutné uvést, že v rámci přezkoumávání zákonnosti napadeného usnesení jsem se plně ztotožnil s výrokem napadeného usnesení, jakož i s jeho odůvodněním, které je plně srozumitelné a je z něj seznatelné, jakými skutečnostmi a úvahami se správní orgán při jeho vydávání řídil.
                 
                14. Nad rámec uvedeného pak zdůrazňuji, že orgán dohledu postupoval správně, když po zjištění, že dne 27. 7. 2012 zadavatel uzavřel v zadávacím řízení předmětné veřejné zakázky s vybraným uchazečem smlouvu o dílo, správní řízení zahájené na návrh navrhovatele, zastavil. Navrhovatelově požadavku, uvedenému v návrhu na zahájení správního řízení na přezkoumání úkonů zadavatele, tedy aby Úřad celé zadávací řízení zrušil, lze v souladu s ustanovením § 118 odst. 1 zákona vyhovět pouze za zde uvedených podmínek. Takovouto základní podmínkou je, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Pokud však smlouva na plněné veřejné zakázky byla již uzavřena, žádost navrhovatele se v kontextu ustanovení § 118 odst. 1 zákona jeví jako bezpředmětná, když o ní nelze účinně rozhodnout.  Zde je pak třeba odkázat na ustanovení § 66 odst. 1 správního řádu, kde jsou taxativně uvedeny zákonné důvody pro zastavení správního řízení, přičemž písm. g) tohoto ustanovení hovoří o bezpředmětnosti podané žádosti, resp. návrhu. Shodně také ve věci zastavení správního řízení judikoval např. Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 50/2011, kdy pokud nastanou důvody předvídané v ustanovení § 66 správního řádu nebo důvody pro zastavení řízení podle zákona, pak je třeba správní řízení zastavit.
                 
                15. Po projednání případu za stávajícího skutkového stavu tedy konstatuji, že došlo-li ze strany zadavatele k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem, správní řízení o žádosti podle ustanovení § 114 odst. 1 zákona se zastaví, poněvadž podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu se žádost stala zjevně bezpředmětnou. Ve správním řízení již nelze uložit nápravné opatření podle § 118 odst. 1 zákona, jehož se navrhovatel ve smyslu § 114 odst. 3 zákona, resp. § 45 odst. 1 správního řádu domáhal. 
                16. Závěrem k tomuto tedy shrnuji, že předmět správního řízení odpadl a návrh navrhovatele se stal bezpředmětným, neboť již není více o čem jednat. Na základě shora uvedených skutečností jsem dospěl k závěru, že napadené usnesení bylo vydáno v souladu se zákonem.
                 
                17. Co se týče samotných rozkladových námitek, je zjevné, že zde došlo ze strany navrhovatele k nesprávnému pochopení institutu odvolání, když navrhovatel de facto neuvádí, v čem spatřuje rozpor napadeného usnesení s právními předpisy, jeho nesprávnost či nesprávnost správního řízení, které vydání napadeného usnesení předcházelo. Navrhovatel v rozkladu pouze opakuje svou předchozí argumentaci, která se týká skutkových a právních okolností vztahujících se k meritu věci, nikoliv však k výroku napadeného usnesení, kterým Úřad zastavil správní řízení pro zjevnou bezpředmětnost návrhu. Totožná zjištění byla pak učiněna i v doplnění rozkladu. Z textu rozkladu není pak ani patrné, čeho se navrhovatel ve vztahu k předmětu řízení domáhá.
                 
                18. Z uvedených důvodů jsem přistoupil pouze k posouzení zákonnosti napadeného usnesení, přičemž k rozkladovým námitkám navrhovatele konstatuji, že není v kompetenci předsedy Úřadu se jimi zabývat, když předseda Úřadu nemůže rozhodovat o případném porušení postupu zadavatele tak, jako správní orgán prvostupňový, tzn. skutkově zjišťovat a následně posuzovat vytýkaný postup zadavatele. Předseda Úřadu naopak přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a je tak oprávněn z úřední povinnosti zabývat se pouze zákonností napadeného rozhodnutí. Posuzováním samotných rozkladových námitek, které nedopadají na předmět napadeného rozhodnutí, by byl překročen smysl a účel přezkumného řízení, které již dle svého názvu slouží k přezkoumání závěrů učiněných v rozhodnutí, které má být přezkoumáno. V rámci odvolacího řízení tedy nelze posuzovat skutečnosti a dovozovat závěry ke skutečnostem, které nejsou předmětem tohoto řízení. 
                VI. Závěr
                19. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení.
                 
                20. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
                 
                Poučení
                Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                 
                Ing. Petr Rafaj
                Předseda
                Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží:
                1. Vysoké učení technické v Brně, Antonínská 548/1, 601 90 Brno
                2. Průmstav, a.s., Pobřežní 667/78, 186 00 Praha 8, Ing. Libor Chlopčík
                3. UNISTAV a. s., Příkop 6, 602 00, Brno
                 
                Vypraveno dne:
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                 
                
                
                [1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.