Č. j.: ÚOHS-S396,400/2013/VZ-20949/2013/511/KCh
Brno 29. října 2013
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve společném správním řízení, zahájeném dne 20. 6. 2013, na základě návrhů z téhož dne, jehož účastníky jsou
zadavatel – Správa služeb hlavního města Prahy, IČO 70889660, se sídlem Kundratka 1951/19, 180 00 Praha 8,
navrhovatel – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3,
navrhovatel – Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Mezníkova 273/13, 616 00 Brno,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele v části 2. „Běžná agenda“ veřejné zakázky „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY SSHMP“ zadávané formou užšího řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 1. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 1. 2013 pod ev. č. 343253 s opravou uveřejněnou dne 21. 1. 2013 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 1. 2013 pod ev. č. 2013/S 014-019411 s opravou uveřejněnou dne 26. 1. 2013 pod ev. č. 2013/S 019-026931,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Správa služeb hlavního města Prahy, IČO 70889660, se sídlem Kundratka 1951/19, 180 00 Praha 8 – nedodržel postup stanovený v § 56 odst. 5 písm. c) v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nevymezil minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) citovaného zákona takovým způsobem, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, když v článku 6.1.3 písm. a) kvalifikační dokumentace pro část 2. „Běžná agenda“ veřejné zakázky „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY SSHMP“ uvedl, že za dokončení významné právní služby se ve vztahu k bodům 1,3,4,5 a 6 považuje pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu, před kterým dodavatel zastupoval klienta, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ruší zadávací řízení na část 2. „Běžná agenda“ veřejné zakázky „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY SSHMP“.
III.
Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Správa služeb hlavního města Prahy, IČO 70889660, se sídlem Kundratka 1951/19, 180 00 Praha 8 – ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (slovy: třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení
1. Zadavatel – Správa služeb hlavního města Prahy, IČO 70889660, se sídlem Kundratka 1951/19, 180 00 Praha 8 (dále jen „zadavatel“) – odeslal dne 15. 1. 2013 k uveřejnění oznámení veřejné zakázky „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY SSHMP“ zadávané formou užšího řízení; dne 17. 1. 2013 bylo toto oznámení uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. 343253 (s opravou uveřejněnou dne 21. 1. 2013) a dne 19. 1. 2013 v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 2013/S 014-019411 (s opravou uveřejněnou dne 26. 1. 2013 pod ev. č. 2013/S 019-026931).
2. Veřejná zakázka byla rozdělena na části – část 1. „Vymáhání pohledávek“ a část 2. „Běžná agenda“ (dále jen „část 1.“ a „část 2.“).
3. Předmět plnění části 2. veřejné zakázky vymezil zadavatel jako poskytování právních služeb uvedených v odst. 3.2.1. kvalifikační dokumentace zadavateli podle jeho pokynů, tedy zejména zpracování právních stanovisek, příprava smluv a konzultace smluvních ujednání a dalších právních dokumentů a sepisování listin a dalších právních služeb, které souvisejí s činností klienta, zpracování stanovisek a právních rozborů ve všech odvětvích práva, zejména občanského, obchodního, trestního a správního a zastupování zadavatele před soudy a dalšími orgány. Předmětem právních služeb v oblasti běžné agendy mohou být dle rozhodnutí zadavatele rovněž právní služby v případech souvisejících s vymáháním pohledávek pro zadavatele, které by jinak spadaly pod část 1. veřejné zakázky, pokud se takové případy týkají či mají přesah i do dalších právních odvětví, než je při vymáhání pohledávek obvyklé, nebo pokud se takové případy týkají či mohou týkat i dalších činností zadavatele.
4. Zadavatel hodlá uzavřít rámcovou smlouvu na část 1. veřejné zakázky se 3 účastníky (advokáty/advokátními kancelářemi) a na část 2. veřejné zakázky rovněž se 3 účastníky (advokáty/advokátními kancelářemi).
5. Zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 16 000 000,- Kč bez DPH za 48 měsíců trvání obou rámcových smluv (z toho 9 000 000,- Kč bez DPH pro část 1. a 7 000 000,- Kč bez DPH pro část 2.).
6. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel v oznámení o veřejné zakázce uvedl ekonomickou výhodnost nabídky s dílčími hodnotícími kritérii:
o nabídková cena s váhou 60% pro část 1. a 50 % pro část 2. veřejné zakázky;
o kvalita plnění (zpracování modelových případů a vzorových právních dokumentů) s váhou 40% pro část 1. a 50 % pro část 2. veřejné zakázky.
7. Z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 13. 5. 2013 vyplývá, že písemnou žádost o účast podalo sedm zájemců o veřejnou zakázku. Tři z nich nesplnili kvalifikaci v plném rozsahu a byli dle § 60 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), vyloučeni z další účasti v zadávacím řízení. Takto byl vyloučen i navrhovatel – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 (dále jen „navrhovatel Brož, Sedlatý“) – a navrhovatel – Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Mezníkova 273/13, 616 00 Brno (dále jen „navrhovatel Fiala, Tejkal“). Oběma navrhovatelům bylo rozhodnutí o jejich vyloučení z další účasti v zadávacím řízení doručeno dne 16. 5. 2013.
8. Jako důvod vyloučení z další účasti v zadávacím řízení navrhovatele Brož, Sedlatý zadavatel ve svém rozhodnutí o vyloučení ze dne 14. 5. 2013 uvedl, že zájemce neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů dle článku 6.1.3 písm. a) bodu 7 kvalifikační dokumentace pro část 2. předmětné veřejné zakázky.
9. Jako důvod vyloučení z další účasti v zadávacím řízení navrhovatele Fiala, Tejkal zadavatel ve svém rozhodnutí o vyloučení ze dne 14. 5. 2013 uvedl, že zájemce neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů dle článku 6.1.3 písm. a) bodu 1 kvalifikační dokumentace pro část 2. předmětné veřejné zakázky.
10. Dne 30. 5. 2013 byly zadavateli doručeny námitky proti jeho rozhodnutí o vyloučení navrhovatele Brož, Sedlatý z účasti v zadávacím řízení ze dne 14. 5. 2013, kterým zadavatel po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl rozhodnutím ze dne 7. 6. 2013 (navrhovateli Brož, Sedlatý doručeno dne 10. 6. 2013).
11. Dne 30. 5. 2013 byly zadavateli doručeny námitky proti jeho rozhodnutí o vyloučení navrhovatele Fiala, Tejkal z účasti v zadávacím řízení ze dne 14. 5. 2013, kterým zadavatel po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl rozhodnutím ze dne 7. 6. 2013 (navrhovateli Fiala, Tejkal doručeno dne 10. 6. 2013).
12. Dne 20. 6. 2013 doručil navrhovatel Brož, Sedlatý návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) a dne 21. 6. 2013 ve stejnopisu zadavateli.
13. Dne 20. 6. 2013 doručil navrhovatel Fiala, Tejkal návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadu a téhož dne ve stejnopisu rovněž i zadavateli.
Obsah návrhu navrhovatele Brož, Sedlatý
14. V návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele navrhovatel Brož, Sedlatý uvedl, že řádně předloženými referencemi prokázal splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu a poukázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S181/2010/VZ-17712/2010/520/JHl ze dne 7. 2. 2011, kde se Úřad k otázce prokazování kvalifikace vyjádřil dle navrhovatele Brož, Sedlatý tak, že z plnění veřejných zakázek (pozn. Úřadu: na stavební práce) nelze vyloučit uchazeče, kteří předkládají jako referenční zakázku, kterou plnili ve sdružení. Správnost uvedeného rozhodnutí Úřadu byla následně potvrzena rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R44/2011/VZ-3730/2011/310/EKu ze dne 17. 3. 2011 (pozn. Úřadu: Krajský soud v Brně rozhodnutím č. j. 62Af 29/2011-143 ze dne 29. 11. 2012 zrušil obě uvedená rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení. Správní řízení bylo posléze zastaveno pro bezpředmětnost.).
15. Dle navrhovatele Brož, Sedlatý je uvedené rozhodnutí Úřadu analogicky aplikovatelné i na případy, kdy subdodavatel uchazeče prokazuje část technické kvalifikace dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona referencí vydanou objednatelem služeb, ze které jasně vyplývá, že tato osoba fakticky vykonávala v referenci specifikované právní služby, a to jako bývalý zaměstnanec společnosti odlišné od uchazeče.
16. Právní služby jsou dle navrhovatele Brož, Sedlatý v případě prokazování technické kvalifikace službami sui generis, kde se do jisté míry kryje požadavek uvedený v ustanovení § 56 odst. 2 písm. a) zákona a požadavek uvedený v ustanovení § 56 odst. 2 písm. e) zákona. Za nositele reference poskytování právních služeb lze tedy largo sensu vedle advokátní kanceláře považovat osobu, která fakticky právní služby vykonává, lhostejno zda advokát či advokátní koncipient.
17. Tento závěr je dle navrhovatele Brož, Sedlatý zřejmý i ze skutečnosti, že advokátní koncipient je povinen mít v souladu se zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“), praxi 3 let před tím, než bude moci složit advokátní zkoušku. Dle navrhovatele Brož, Sedlatý se mu doba praxe advokátního koncipienta počítá do jeho celkové profesní praxe.
18. Dle navrhovatele Brož, Sedlatý lze uvedená tvrzení rovněž dovodit i ze samotného smyslu zadávání veřejných zakázek, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku, aby nalezl kvalifikovaného dodavatele, který předloží nejvhodnější nabídku. Za předpokladu, kdy by zadavatel neuznával reference vystavené advokátovi, popř. vystavené advokátnímu koncipientovi, znamenalo by to podle navrhovatele Brož, Sedlatý omezení účasti potencionálních dodavatelů v zadávacím řízení, tedy porušení základní zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, neboť např. advokát, který složil advokátní zkoušky, by se nemohl účastnit zadávacích řízení i přesto, že právní služby poskytoval a je tedy plně kvalifikován k poskytování právních služeb, což mu potvrdí i objednatel předmětných služeb vystavením reference.
19. Navrhovatel Brož, Sedlatý dále uvedl, že nelze přijmout tvrzení, že nositelem reference je pouze dodavatel, u kterého si objednatel právní služby zadá, neboť ad absurdum by dle takovéhoto výkladu byl v souladu s ustanovením § 56 odst. 2 písm. a) zákona „kvalifikovanější“ dodavatel bez oprávněných osob poskytovat předmětné právní služby, než dodavatel, který disponuje těmito osobami (např. jako subdodavateli).
20. Na základě gramatického výkladu ustanovení § 17 písm. a) zákona je dle navrhovatele Brož, Sedlatý zřejmé, že Mgr. Vít Plichta řádně splnil zákonný požadavek uvedený v ustanovení § 56 odst. 2 písm. a) zákona, neboť při poskytování předmětných služeb měl postavení dodavatele (tj. fyzická osoba, která poskytovala právní služby a má místo trvalého pobytu na území České republiky). Z komentáře k zákonu dle navrhovatele Brož, Sedlatý vyplývá, že zákon výslovně podmínku, aby byl dodavatel podnikatelem ve smyslu zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví.
21. Navrhovatel Brož, Sedlatý dále konstatoval, že v případě poskytování právních služeb je možné a zcela běžné, aby advokát, popř. advokátní koncipient vykonával určité právní služby v plném rozsahu, kupříkladu zastupování klienta před soudem, administrování veřejné zakázky klienta v souladu s ustanovením § 151 zákona, zpracování stanoviska ke konkrétní právní problematice apod. Z těchto důvodů je tedy dle navrhovatele Brož, Sedlatý zřejmé, že nositelem reference v odpovídajícím rozsahu je ta osoba, která fakticky předmětné služby poskytovala, a to bez rozdílu, zda se jedná o advokáta či advokátního koncipienta, jakožto zaměstnance advokátní kanceláře, neboť se v souladu s výkladem ustanovení § 17 písm. a) zákona jedná vždy o dodavatele.
22. Navrhovatel Brož, Sedlatý dále poukázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-R87/2010/VZ- 18305/2010/310/JSI ze dne 17. 1. 2010, ze kterého údajně vyplývá, že požadavkem na reference je myšlen požadavek na určitou zkušenost. S ohledem na uvedené rozhodnutí Úřadu je tedy dle navrhovatele Brož, Sedlatý zřejmé, že smyslem reference je prokázání skutečnosti, že určitá osoba má zkušenost s danou službou, popřípadě stavební prací či dodávkou. Navrhovatel Brož, Sedlatý uvádí, že předložením příslušných referencí prokázal, že tím, že disponuje osobami, které jsou držiteli referencí prokazujících dostatečné zkušenosti v poskytování předmětných právních služeb, splňuje zkušenosti požadované zadavatelem.
23. Dle navrhovatele Brož, Sedlatý klienta vždy zajímá, zda v daném případě bude zastoupen někým, kdo je v daném oboru specialistou, a nepostačí mu tedy tvrzení o tom, že advokát či advokátní koncipient, který tuto práci vykonal, zanechal advokátní kanceláři takovou zkušenost i přesto, že advokátní kancelář nadále takového specialistu nemá.
24. Navrhovatel Brož, Sedlatý k tvrzení zadavatele, že nositelem reference může být pouze advokátní kancelář, a nikoliv její advokáti a advokátní koncipienti, kteří služby fakticky poskytují, uvedl, že z takovéhoto výkladu zadavatele vyplývá, že společník, který po dobu např. 10 let poskytoval právní služby v jím založené advokátní kanceláři, ukončí svou činnost v této advokátní kanceláři (avšak advokátní kancelář bude stále existovat dál) a bude poskytovat právní služby již jen jako samostatný advokát, nebude moci použít žádné reference o poskytovaných právních službách, tedy nebude se moct účastnit zadávacích řízení jako dodavatel, popř. subdodavatel, ač by byl kvalifikovanější než jiná advokátní kancelář. Navrhovatel Brož, Sedlatý dále uvedl, že dle výkladu zadavatele jsou rovněž omezovány i nově vznikající advokátní kanceláře, jejímiž společníky jsou advokáti, kteří před vznikem takovéto advokátní kanceláře byli advokáty, popř. advokátními koncipienty v jiné advokátní kanceláři. Takovýto výklad zadavatele je dle navrhovatele Brož, Sedlatý v rozporu se zákonem, neboť omezuje okruh potencionální kvalifikovaných dodavatelů.
25. Závěrem navrhovatel konstatoval, že byly z jeho strany řádně splněny veškeré technické kvalifikační předpoklady, neboť služby uvedené v seznamu významných služeb byly plněny dodavatelem, popř. subdodavatelem. Rovněž kupříkladu z předmětných referencí vydaných Mgr. Vítu Plichtovi vyplývá, že služby byly poskytovány Mgr. Vítem Plichtou na vysoké úrovni a v odpovídajícím potřebném standardu. Navrhovatel Brož, Sedlatý dále uvedl, že za předpokladu, že zadavatel zpochybňoval rozsah poskytnutých služeb subdodavatelem, měl si tuto skutečnost ověřit u osoby vystavující předmětná osvědčení o poskytovaných službách.
26. Mgr. Vít Plichta, v současné době trvale spolupracující advokát navrhovatele Brož, Sedlatý a subdodavatel navrhovatele Brož, Sedlatý k předmětné veřejné zakázce, poskytoval předmětné služby jakožto advokátní koncipient Advokátní kanceláře Šachta & Partners v.o.s. Mgr. Vít Plichta v předmětné době fakticky vykonával doložené právní služby, a z toho důvodu byly reference objednatelem právních služeb vystaveny přímo jemu. S ohledem na řádnou úpravu právních vztahů uzavřel navrhovatel Brož, Sedlatý s Mgr. Vítem Plichtou subdodavatelskou smlouvu, ze které vyplývá jak prokazování předmětných právních služeb, tak i současně jeho účast na plnění předmětu veřejné zakázky, a to za předpokladu realizace předmětu zakázky navrhovatelem Brož, Sedlatý.
27. Na základě výše uvedeného je tedy dle navrhovatele Brož, Sedlatý více než zřejmé, že nebyly naplněny podmínky uvedené v ustanovení § 60 odst. 1 zákona, tedy že nebyly splněny podmínky pro vyloučení navrhovatele Brož, Sedlatý z účasti ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění kvalifikace v požadovaném rozsahu, a že rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze dne 14. 5. 2013 bylo vydáno v rozporu se zákonem.
28. S odkazem na výše uvedené navrhovatel Brož, Sedlatý navrhl, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření tím, že zruší rozhodnutí ze dne 14. 5. 2013 o jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení na část 2. předmětné veřejné zakázky.
29. Současně s návrhem na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele navrhovatel Brož, Sedlatý požádal o nařízení předběžného opatření podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona s tím, aby Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení a podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona s tím, aby Úřad pozastavil zadávací řízení, a to z důvodu, že zadavatel v rozporu se zákonem omezuje okruh potencionálních kvalifikovaných dodavatelů.
Obsah návrhu navrhovatele Fiala, Tejkal
30. V návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele navrhovatel Fiala, Tejkal uvedl následující.
Ke stanovení kvalifikačních předpokladů
31. Dle vyjádření navrhovatele Fiala, Tejkal zadavatel v čl. 6.1.3. písm. a) kvalifikační dokumentace stanovil, že dodavatel ucházející se o část 2. předmětné veřejné zakázky je povinen mimo jiné prokázat poskytnutí nejméně 3 právních služeb - zastupování klienta při vymáhání pohledávek dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“) v řízeních před soudy ČR s tím, že musí jít o dokončenou právní službu, za níž se v takovém případě považuje pravomocné rozhodnutí soudu, před kterým dodavatel klienta zastupoval.
32. Veřejný zadavatel je dle navrhovatele Fiala, Tejkal povinen stanovit určitý limit, jehož naplnění dodavatelem znamená záruku technicky zdatného a způsobilého partnera pro plnění předmětu veřejné zakázky. Porušením zásady § 50 odst. 3 zákona je, pokud veřejný zadavatel stanoví minimální aspekty významné služby tak, že tyto jsou disproporční k aspektům poptávaných služeb, které jsou předmětem plnění veřejné zakázky, a prostřednictvím nichž by zadavatel bezdůvodně diskriminoval ty dodavatele, kteří by jinak byli schopni řádně plnit a splnit předmět veřejné zakázky.
33. Navrhovatel Fiala, Tejkal se domnívá, že zadavatelem stanovený požadavek, aby dodavatel ucházející se o část 2. předmětné veřejné zakázky prokázal zkušenost se zastupováním klienta při vymáhání pohledávek dle OSŘ v řízeních před soudy ČR, v rámci něhož bylo vydáno pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu, tedy soudu, před kterým dodavatel klienta zastupoval, neodpovídá druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění části 2. předmětné veřejné zakázky, a je tudíž nepřiměřený.
34. V této souvislosti navrhovatel Fiala, Tejkal uvedl, že při zastupování klienta při vymáhání pohledávek či v jakékoli jiné věci v řízení dle OSŘ před soudy ČR není právní zástupce schopen okamžik, kdy rozhodnutí nabude právní moci, ovlivnit. Okamžik právní moci soudního rozhodnutí je navíc odvislý nejen od postupu soudu, nýbrž také od jednání dalšího účastníka řízení. Zadavatel v rámci splnění kvalifikačních předpokladů nemůže dle navrhovatele Fiala, Tejkal vyžadovat prokázání skutečnosti, která nastává nezávisle na schopnostech, úsilí a činnosti dodavatele.
35. Dodavatel, jenž má zkušenosti např. s případy, kdy platební rozkaz nenabyl právní moci, a ve věci bylo nařízeno soudní jednání, na němž zastupoval svého klienta, má dokonce větší rozsah zkušeností s vymáháním pohledávek v řízeních dle OSŘ před soudy ČR než dodavatel, který zastupoval klienta ve věci, v níž vydaný platební rozkaz přímo nabyl právní moci. Zadavatelem stanovená úroveň předmětného kvalifikačního předpokladu tak dle navrhovatele Fiala, Tejkal umožňuje, aby část 2. předmětné veřejné zakázky byla plněna dodavateli bez zkušeností se zastupováním klienta při soudním jednání dle OSŘ.
36. Navrhovatel Fiala, Tejkal dále uvedl, že rozhodnutím je taktéž usnesení o odmítnutí žaloby, usnesení o zastavení řízení v důsledku zpětvzetí žaloby či usnesení o přerušení řízení. Zadavatelem stanovená úroveň předmětného kvalifikačního předpokladu tak dle názoru navrhovatele Fiala, Tejkal dokonce umožňuje, aby část 2. předmětné veřejné zakázky byla plněna dodavateli, kteří zastupovali klienta v občanském soudním řízení, v němž soud ani nerozhodl ve věci samé.
37. Dle navrhovatele Fiala, Tejkal skutečnost, že dodavatel má zkušenost s občanským soudním řízením, v němž bylo vydáno nějaké pravomocné rozhodnutí, nic nevypovídá o způsobilosti dodavatele poskytovat právní služby v případech souvisejících s vymáháním pohledávek pro zadavatele.
38. Navrhovatel Fiala, Tejkal dále k odůvodnění rozhodnutí zadavatele o svých námitkách uvedl, že kvalifikační předpoklady neslouží k tomu, aby zadavatel vybral kvalitnější plnění, či plnění o jím požadované kvalitě. Své požadavky na poptávané služby jsou zadavatelé povinni stanovit v rámci obchodních či technických podmínek veřejné zakázky a nikoli v rámci kvalifikačních předpokladů. Kvalitu nabízených služeb pak zadavatelé hodnotí prostřednictvím hodnotících kritérií. Pokud zadavatel využívá kvalifikaci k zajištění kvality plnění, tak její institut využívá v rozporu se zákonem a jejím prostřednictvím nahrazuje nedostatečnost svého postupu při stanovení dalších zadávacích podmínek (obchodních a technických podmínek, hodnotících kritérií).
39. Dle navrhovatele Fiala, Tejkal právní moc nastává nezávisle na úsilí a činnosti dodavatele, tj. zcela nezávisle na jeho erudici a zkušenostech či množství úkonů učiněných dodavatelem v občanském soudním řízení, a pokud zadavatel tvrdí, že okamžik právní moci rozhodnutí se automaticky rovná prokázání erudice dodavatele a jistotě poskytování kvalitních služeb, musel by připustit, že erudovaný je i takový dodavatel, jenž nedosáhl úspěchu ve věci (jím podaná žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta) a takové rozhodnutí přesto nabylo právní moci.
40. Pokud chtěl zadavatel eliminovat případy, kdy klientem zmocněný dodavatel podal žalobu a následně došlo k ukončení zastupování, měl dle navrhovatele Fiala, Tejkal kvalifikaci stanovit odpovídajícím způsobem, např. tak, že dodavatel má mít zkušenost se zastupováním na soudním jednání v občanském soudním řízení.
41. Navrhovatel Fiala, Tejkal uvedl, že se rovněž neztotožňuje s argumentem zadavatele, že předmětným kvalifikačním předpokladem usiloval o vyloučení případů, kdy zastupování klient ukončil pro chyby právního zástupce, které udělal během zastupování. Dle jeho vyjádření tento argument odporuje principům kvalifikačních předpokladů, které mají zajistit, aby se zadávacího řízení účastnili pouze dodavatelé objektivně způsobilí splnit předmět veřejné zakázky. Kvalita nabízeného plnění pak je zohledňována až v rámci hodnotících kritérií.
42. Navrhovatel Fiala, Tejkal dále uvedl, že v případě podání mimořádných opravných prostředků, může být pravomocné rozhodnutí zrušeno. Na dodavatelem poskytnutých právních službách, stejně jako na jeho zkušenostech a erudici to však nic nemění. Dodavatel je s pozbytím právní moci rozhodnutí nikterak nepozbývá. Kvalifikovanost dodavatele k zastupování při vymáhání pohledávek před soudy v řízení dle OSŘ se dle navrhovatele Fiala, Tejkal od právní moci rozhodnutí nikterak neodvíjí.
43. Navrhovatel dále připomněl, že sám zadavatel v rámci kvalifikačních předpokladů pro část 1. předmětné veřejné zakázky, kde rovněž vyžaduje zkušenost s vymáháním pohledávek dle OSŘ v řízení před soudy ČR, považuje za dostačující, pokud jsou řízení ve stadiu dodavatelem podané žaloby. Zadavatel tedy připouští, že podmínkou způsobilosti k vymáháním pohledávek dle OSŘ v řízení před soudy ČR je již „pouhé“ podání žaloby v rámci právního zastupování. Je tak evidentní, že zadavatel považuje za dodavatele způsobilého zastupovat zadavatele při vymáhání pohledávek již dodavatele, který má zkušenost alespoň s podáním žaloby. Stanovení různých podmínek způsobilosti v rámci dvou částí téže veřejné zakázky pro totožnou činnost proto u navrhovatele Fiala, Tejkal vyvolává pochybnosti o pravých důvodech postupu zadavatele při stanovení kvalifikace pro část 2. předmětné veřejné zakázky.
44. Dle navrhovatele Fiala, Tejkal zadavateli nic nebrání v tom vyžadovat po dodavatelích prokázání zkušeností s jednotlivými druhy úkonů právní služby, tj. např. s přípravou a převzetím zastoupení, podáním žaloby, účastí na soudním jednání, odvoláním, atd. Vždy je to však zadavatel, kdo odpovídá za to, aby kvalifikační předpoklady byly stanoveny v souladu se zákonem, zejména se zásadami dle § 6 zákona.
45. Navrhovatel Fiala, Tejkal dále upozornil, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách ponechal zcela bez reakce jeho námitky vytýkající zadavateli, že formulace minimální úrovně předmětného kvalifikačního předpokladu nekoresponduje se smyslem a účelem kvalifikace, jelikož zadavatel by za způsobilého splnit veřejnou zakázku musel považovat též dodavatele, jímž podaná žaloba byla pravomocně zamítnuta. Tato skutečnost dle navrhovatele Fiala, Tejkal vyplývá ze stanovení minimální úrovně předmětného kvalifikačního předpokladu, kdy zadavatel požaduje, aby dodavatel prokázal, že v řízení, ve kterém zastupoval klienta, bylo vydáno pravomocné rozhodnutí, aniž by blíže konkretizoval, že by mělo jít o žalobě vyhovující meritorní rozhodnutí. Navíc, odůvodňuje-li zadavatel předmětný kvalifikační předpoklad požadavkem na prokázání erudice dodavatele, dle navrhovatele Fiala, Tejkal zcela opomíjí skutečnost, že za erudovaného by musel považovat též dodavatele, který podal za klienta žalobu, a tato byla soudem pravomocně odmítnuta.
46. K průběhu vymáhání pohledávek v praxi zadavatele navrhovatel Fiala, Tejkal uvádí, že průběh vymáhání pohledávek, jak k němu má docházet v praxi zadavatele, se nikterak nevymyká z obvyklého průběhu vymáhání pohledávek pro jiné subjekty. Ani praxe zadavatele tedy nikterak neodůvodňuje požadavek na právní moc soudních rozhodnutí.
47. Zadavatel dle navrhovatele Fiala, Tejkal k jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení uvedl, že důvodem bylo „neprokázání splnění kvalifikace požadované v čl. 6.1.3 písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace. Z předložených dokumentů nemělo vyplývat, že by došlo k ukončení významné služby jím poskytnuté společnosti Reakce s.r.o., tedy k pravomocnému rozhodnutí soudu.
Ke způsobilosti navrhovatele splnit část 2. předmětné veřejné zakázky
48. V případě významné právní služby poskytnuté navrhovatelem Fiala, Tejkal společnosti Reakce s.r.o. bylo před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast vydáno meritorní rozhodnutí, kterým soud žalobě společnosti Reakce s.r.o. vyhověl. Rozhodnutí nabylo právní moci v měsíci březnu tohoto roku. Navrhovatel zdůrazňuje, že v období od vydání rozhodnutí do okamžiku, kdy nabylo právní moci, neučinil v dané věci žádný právní úkon a klientovi neposkytl žádnou právní službu.
49. Navrhovatel Fiala, Tejkal uvedl, že již ke dni vydání rozhodnutí učinil veškeré úkony vedoucí k nabytí právní moci rozhodnutí, tj. již k okamžiku vydání rozhodnutí prokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů vyžadovaných zadavatelem.
50. Vyloučení navrhovatele Fiala, Tejkal z účasti v zadávacím řízení je dle jeho názoru pokračováním diskriminačního postupu zadavatele a dále uvádí, že když zadavatel vyloučil navrhovatele Fiala, Tejkal přesto, že ten je objektivně způsobilý splnit předmět části 2. veřejné zakázky, resp. technické kvalifikační předpoklady pro část 2. předmětné veřejné zakázky dle čl. 6.1.3. písm. a) bodu 1) splňuje, dopustil se pochybení, které je způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
K porušení zásady transparentnosti
51. Navrhovatel Fiala, Tejkal uvedl, že jsou-li zadávací podmínky natolik nejasné, že objektivně připouštějí rozdílný výklad ohledně požadavků na zpracování nabídky nebo způsob hodnocení, je postup zadavatele fakticky nekontrolovatelným, a tedy porušujícím zásadu transparentnosti zadávacího řízení a odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 131/2007 - 131 ze dne 12. 5. 2008.
52. V oznámení o zahájení zadávacího řízení (dále jen „oznámení“) je dle navrhovatele Fiala, Tejkal minimální úroveň technických kvalifikačních předpokladů vymezována v rámci oddílu III.2.3) nadepsaném „Minimální úroveň případně požadovaných standardů: (je-li to relevantní)“. Zadavatel v rámci oznámení uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek v tomto oddíle uvedl, že „informace o minimální úrovni technických kvalifikačních předpokladů pro jednotlivé části veřejné zakázky jsou uvedeny v příloze B oznámení - čl. 5) Další informace o částech zakázky“.
53. V příloze B týkající se části 2. předmětné veřejné zakázky pak zadavatel dle navrhovatele Fiala, Tejkal v čl. 5) předložil své požadavky na technické kvalifikační předpoklady. Zadavatel však nikterak nestanovil, že by v případě právních služeb - zastupování klienta při vymáhání pohledávek dle OSŘ v řízení před soudy ČR muselo být vydáno pravomocné rozhodnutí. Zadavatel co do minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona ani neodkazuje na kvalifikační dokumentaci, ač tak v jiných případech činí.
54. Zadavatel tak dle navrhovatele Fiala, Tejkal v oznámení stanovil požadavky na technické kvalifikační předpoklady odlišně od kvalifikační dokumentace. Technické kvalifikační předpoklady a jejich minimální úroveň tak jsou dle jeho názoru stanoveny neurčitě a tedy netransparentně a způsobil-li zadavatel svým postupem, že technické kvalifikační předpoklady lze vykládat více způsoby, není oprávněn používat vyklad jdoucí k tíži navrhovatele Fiala, Tejkal. Zadavatel tak i z těchto důvodů dle navrhovatele Fiala, Tejkal porušil zásadu zákazu diskriminace.
55. Navrhovatel Fiala, Tejkal se ohradil proti zadavatelovu tvrzení, že v námitkách uvedl, že v oznámení absentoval jakýkoli odkaz na kvalifikační dokumentaci. Navrhovatel Fiala, Tejkal v námitkách dle svého vyjádření uvedl, že zadavatel v oznámení neodkazuje na kvalifikační dokumentaci co do minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, nikoli že na kvalifikační dokumentaci vůbec neodkazuje.
56. K vymezení minimální úrovně technických kvalifikačních předpokladů slouží dle navrhovatele Fiala, Tejkal celý pravý sloupec oddílu III.2.3) oznámení (nikoli sloupec levý). Zadavatel se z vlastní vůle rozhodl tento prostor vůbec nevyužít a v rámci něj odkázal na jinou část oznámení - na jeho přílohu B čl. 5) Další informace o částech zakázky. V rámci uvedeného oddílu týkajícího se části 2. předmětné veřejné zakázky zadavatel stanovil technické kvalifikační předpoklady a vymezil jejich minimální úroveň. Zadavatel však na tomto místě podmínku, že by v rámci technického kvalifikačního předpokladu „seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech“ spočívajícího též v zastupování klienta při vymáhání pohledávek dle občanského soudního řádu v řízení před soudy ČR, muselo být vydáno pravomocné rozhodnutí, nestanovil.
57. Důvody, pro které zadavatel údajně nestanovil minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona v oddíle III.2.3) oznámení (nedostatek místa v rámci jednotlivých oddílů oznámení) navrhovatel Fiala, Tejkal odmítl, neboť zadavatel v pravém sloupci tohoto oddílu uvedl pouze necelých 170 znaků z 1000 možných. Tvrzení zadavatele, že co do stanovení minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona odkazoval na kvalifikační dokumentaci je proto dle navrhovatele Fiala, Tejkal liché.
58. Zadavatel sice dle navrhovatele Fiala, Tejkal na kvalifikační dokumentaci v rámci oznámení odkazuje, a to dokonce několikrát. Nikdy však v souvislosti s minimální úrovní technických kvalifikačních předpokladů. Navrhovatel je toho názoru, že co do konkrétní skutečnosti [minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona] nelze na kvalifikační dokumentaci odkazovat v rámci skutečností jiných. Pokud oznámení předvídá konkrétní místo (sloupec) k vymezení určitých údajů, nelze připustit, že na takové údaje bude odkazováno z místa (sloupce) jiného. V opačném případě by dělení oznámení na oddíly nemělo smysl a zadavatelé by jej mohli vyplňovat zcela svévolně. Takový svévolný postup je však dle navrhovatele Fiala, Tejkal nutné odmítnout pro rozpor s požadavkem transparentnosti. Navrhovatel Fiala, Tejkal i v této souvislosti připomněl shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soud v rozsudku č. j. 5 Afs 131/2007 – 131 ze dne 12. 5. 2008.
59. Zadavatel dle navrhovatele Fiala, Tejkal v oznámení a v kvalifikační dokumentaci stanovil dvě odlišné minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu „zastupováním klienta při vymáhání pohledávek dle OSŘ v řízení před soudy ČR“. Zadavatel tak umožnil více výkladů požadované minimální úrovně technických kvalifikačních předpokladů. Postup zadavatele je tedy dle navrhovatele Fiala, Tejkal netransparentní.
60. Zadavatel dle navrhovatele Fiala, Tejkal pochybil, když ho vyloučil z účasti v zadávacím řízení, ač tento prokázal svou způsobilost splnit předmět části 2. veřejné zakázky.
61. Zadávací podmínky nebyly dle navrhovatele Fiala, Tejkal stanoveny jednoznačně, určitě a transparentně a umožňují více výkladů. Zadavatel však aplikuje výklad, který jde k tíži navrhovatele Fiala, Tejkal, což dle něj odporuje zákonu.
62. Navrhovatel Fiala, Tejkal závěrem uvedl, že má zájem ucházet se o předmětnou veřejnou zakázku, avšak nezákonným postupem zadavatele při tvorbě kvalifikační dokumentace je mu upíráno právo účastnit se dalších fází zadávacího řízení a právo podat nabídku. Výběrem nejvhodnější nabídky v neprospěch navrhovatele Fiala, Tejkal mu pak hrozí újma v podobě ušlého zisku za plnění části 2. předmětné veřejné zakázky, kterou by v případě zákonného postupu zadavatele mohl získat.
63. Navrhovatel Fiala, Tejkal navrhl, aby jako opatření k nápravě podle ustanovení § 118 Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele Fiala, Tejkal z další účasti v zadávacím řízení části 2. předmětné veřejné zakázky a všechny následné úkony zadavatele učiněné v šetřeném zadávacím řízení, případě pokud shledá, že jsou k tomu dány důvody stanovené zákonem, aby zadávací řízení zrušil.
Vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele Brož, Sedlatý
64. Zadavatel se k návrhu vyjádřil dopisem ze dne 27. 6. 2013, v němž k obsahu návrhu navrhovatele Brož, Sedlatý uvedl následující.
65. Vzhledem k tomu, že text návrhu přejímá argumentaci navrhovatele Brož, Sedlatý uvedenou v jím podaných námitkách, směřoval toto vyjádření zadavatel pouze k těm tvrzením, která jsou v návrhu uvedena nad rámec původních námitek navrhovatele Brož, Sedlatý. V ostatním pak zadavatel v plném rozsahu odkázal na své závěry uvedené v rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 6. 2013.
66. Zadavatel uvedl, že nesouhlasí s výkladem pojmu dodavatel ve smyslu ust. § 17 písm. a) zákona, který uvádí navrhovatel Brož, Sedlatý ve svém návrhu. Pojem dodavatel je dle zadavatele legálním pojmem, jehož obsah je specifikován nejen v zákoně, ale rovněž ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (dále jen „klasická směrnice“). V čl. 1 odst. 8 klasické směrnice je dle zadavatele uvedeno: „Pojmy „zhotovitel“, „dodavatel“ nebo „poskytovatel služeb“ označují jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu nebo veřejný subjekt nebo skupinu těchto osob či subjektů, která na trhu nabízí, v uvedeném pořadí, provedení stavebních prací nebo staveb, výrobky nebo služby.“ Ze znění citovaného článku, stejně jako z jeho anglického znění dle zadavatele vyplývá, že v případě dodavatele poskytujícího služby nelze spojení „poskytuje služby“ ve smyslu ust. § 17 písm. a) zákona vykládat jen jako faktické poskytování služeb určitým subjektem, ale jako vystupování dodavatele na trhu služeb a nabízení svých služeb v rámci aktuální poptávky a nabídky. Podstatným momentem pak dle názoru zadavatele je, že dodavatel vystupuje na trhu (nabízí provedení činností) vlastním jménem a na svůj vlastní účet, bez ohledu na to, zda se jedná o právnickou či fyzickou osobu, podnikatelský či nepodnikatelský subjekt nebo subjekt veřejný. Pro určení toho, který subjekt lze označit za dodavatele ve smyslu ust. § 17 písm. a) zákona a tedy za nositele příslušné reference, je dle názoru zadavatele zásadní skutečnost, zda tento subjekt poskytuje uvedené služby svým jménem, na svůj vlastní účet a v neposlední řádě rovněž za takto poskytované služby nese odpovědnost.
67. Podle ust. § 56 odst. 2 písm. a) zákona může veřejný zadavatel požadovat seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních třech letech. Z dokumentace o veřejné zakázce a zejména z dokumentů obsažených v žádosti o účast navrhovatele Brož, Sedlatý včetně jejího doplnění je dle zadavatele zřejmé, že Mgr. Vít Plichta nenabízel na trhu právní služby svým jménem a na svůj účet, ale jménem a na účet jiného subjektu (v tomto případě jménem Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s.).
68. S ohledem na výše uvedené tak má zadavatel za to, že v daném případě Mgr. Vít Plichta nebyl poskytovatelem služeb a tedy dodavatelem ve smyslu ust. § 17 písm. a) zákona, a tedy ani nemůže být nositelem reference ve smyslu ust. § 56 odst. 2 písm. a) zákona.
69. Zadavatel dále uvedl, že navrhovatel Brož, Sedlatý ve svém návrhu zcela pominul zadavatelův výklad pojmu dodavatel vycházející z klasické směrnice. Zadavatel se domnívá, že v tomto ohledu se z jeho strany jedná o výklad v souladu s právním předpisem, ze kterého zákon vychází. Uvedenou část návrhu navrhovatele Brož, Sedlatý je proto třeba dle zadavatele označit jako neodůvodněnou.
70. Zadavatel konstatoval, že ani v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele Brož, Sedlatý ze zadávacího řízení, ani v rozhodnutí o námitkách nezpochybňoval rozsah předložených referencí, ale pouze řešenou otázku nositele daných referencí. Z tohoto důvodu považuje zadavatel uvedené tvrzení ohledně ověření daných referencí navrhovatele Brož, Sedlatý za irelevantní.
71. Zadavatel se domnívá, že v případě žádosti o účast podané navrhovatelem Brož, Sedlatý na část 2. předmětné veřejné zakázky byly naplněny podmínky uvedené v ust. § 60 odst. 1 zákona, a že navrhovatel Brož, Sedlatý byl vyloučen z další účasti v zadávacím řízení v souladu s relevantními ustanoveními zákona. Z uvedeného důvodu zadavatel navrhl, aby Úřad návrh zamítl ve smyslu ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele Fiala, Tejkal
72. Zadavatel se k návrhu vyjádřil dopisem ze dne 27. 6. 2013, v němž k obsahu návrhu navrhovatele Fiala, Tejkal uvedl následující.
73. Vzhledem k tomu, že zadavatel trvá na svých závěrech uvedených ve svém rozhodnutí o námitkách navrhovatele Fiala, Tejkal v plném rozsahu, směřoval toto vyjádření pouze k těm tvrzením, které jsou v návrhu uvedeny nad rámec původních námitek. V ostatním pak zadavatel odkázal na své rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 6. 2013.
74. Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že v rámci citovaného čl. 6.1.3 písm. a) kvalifikační dokumentace stanovil pro část 2. veřejné zakázky, že: „Pokud se v této dokumentaci pro část 2. veřejné zakázky uvádí požadavek na poskytnutí významné právní služby, rozumí se tím dokončení významné právní služby; v případě zastupování klienta v řízení se přitom pro část 2. veřejné zakázky, (i) ve vztahu k bodům (oblastem významných právních služeb dle výše uvedeného) 2,7 a 8 považuje za dokončení významné právní služby rozhodnutí příslušného orgánu alespoň v jednom stupni řízení, ve kterém dodavatel zastupoval klienta, (ii) ve vztahu k ostatním bodům - významným právním službám týkajících se řízení - považuje za dokončení takové významné právní služby pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu, před kterým dodavatel zastupoval klienta“.
75. Dle zadavatele je zřejmé, že ve vztahu k bodu 1) čl. 6.1.3 písm. a) kvalifikační dokumentace platí, že za dokončenou se významná právní služba považuje pouze tehdy, pokud právní služba byla poskytována až do pravomocného rozhodnutí soudu. Navrhovatel Fiala, Tejkal tak dle zadavatele při prokazování kvalifikace vycházel ze své nedostatečně provedené analýzy zadávacích podmínek a svými námitkami a následným návrhem tak pouze snaží eliminovat svou vlastní chybu při prokazování kvalifikace zjevně účelovými argumenty.
76. Zadavatel dále odmítl údajně účelovou manipulaci ze strany navrhovatele Fiala, Tejkal s argumenty uvedenými v jeho rozhodnutí o námitkách a uvedl, že jestliže v tomto rozhodnutí hovořil o svém zájmu na kvalitě poptávaných služeb a dotčeném technickém kvalifikačním předpokladu jako jednom z prostředků, jak kvalitu zajistit, pak tím komentoval obecný smysl a cíl stanoveného kvalifikačního předpokladu. Při zadávání veřejných zakázek dle zadavatele obecně platí, že si zadavatel zajišťuje kvalitu budoucího plnění veřejné zakázky nejenom prostřednictvím vhodně voleného souboru obchodních podmínek (vzorového návrhu smlouvy), ale ex ante rovněž prostřednictvím kvalifikace dodavatelů. Jde o zcela logické a legitimní požadavky vyplývající přímo ze zákona. Kvalitou právních služeb v souvislosti s danou zakázkou pak zadavatel rozumí plnění pořizované v odpovídající kvalitě, tj. bez významného rizika pro zadavatele. Požadavky zadavatele na kvalifikaci dodavatelů ve smyslu § 17 písm. e) zákona jsou zákonným nástrojem, jak toto riziko eliminovat ještě v době, kdy se o vybraném uchazeči rozhoduje, tedy ještě před zadáním veřejné zakázky.
77. Dle zadavatele je účelem kvalifikace podle zákona oddělení kvalifikovaných dodavatelů od nekvalifikovaných, a to při respektování zákonných limitů pro stanovení kvalifikačních požadavků zejména v podobě přiměřenosti těchto požadavků ve vztahu k druhu, rozsahu a složitosti předmětu konkrétní veřejné zakázky. Kvalifikace dodavatelů je tak bezesporu nástrojem k zajištění kvality budoucího plnění, a contrario nástrojem k eliminaci rizika budoucího vadného plnění.
78. Pro zadavatele je významné, zda zájemci disponují zkušenostmi se zastupováním klienta v řízení před soudem dle OSŘ při vymáhání pohledávek, a to v plné šíři právních služeb, jež odpovídá až okamžiku pravomocného skončení věci. Podle zadavatele, jde o zjištění existence zkušenosti a dovednosti dodavatele v oblasti celého rozsahu procesních právních předpisů; jde v tomto smyslu o to mít za prokázané, že dodavatel je způsobilý zastupovat zadavatele v celé šíři soudního řízení až do pravomocného ukončení věci. Pokud by zadavatel tuto možnost neměl, pak by docházelo k absurdní situaci, že by zadavatel poptával právní služby zastupování při soudním vymáhání pohledávek a mohl po zájemcích v rámci kvalifikace požadovat např. jen to, že jsou schopni podat žalobu, přestože budoucí plnění vyžaduje i další jeho úkony (např. zpracovat vyjádření k jednotlivým podáním soudu a protistrany, zastoupení klienta při ústním jednání, vytipování vhodných důkazních prostředků a unesení důkazního břemene, zpracování a přednesení závěrečného vyjádření, zastoupení klienta v navazujících řízeních při využití opravných prostředků, atd.). Zadavatel v daném případě navíc nepožadoval dosažení určité míry úspěšnosti v takových procesních kauzách (což je diskutabilní požadavek v obdobných zakázkách na právní služby). Zadavatel připustil, že kvalifikovaným je i takový zájemce, který disponuje významnými právními službami dle kvalifikační dokumentace (tedy až do fáze pravomocného ukončení řízení), i když takové kauzy nemusely nutně skončit úspěchem pro mandanta daného zájemce.
79. Zadavatel dále zdůraznil, že právní moc je integrální součástí soudního procesu a vyjadřuje zejména to, že rozhodnutí soudu nebylo napadeno opravným prostředkem, resp. že po využití opravného prostředku byla daná sporová causa řádně ukončena. Pokud by zadavatel přijal argumentaci navrhovatele Fiala, Tejkal, tak by se dalo říci, že ani samotné vydání soudního (nepravomocného) rozhodnutí advokát neovlivní. Při této logice by tak muselo postačovat prokázání např. jen zastupování před soudem, a to zcela bez ohledu na to, v jakém rozsahu dodavatel klienta zastupoval a zda bylo vůbec o věci rozhodnuto; v takovém případě (při přijetí argumentace navrhovatele) by tedy k prokázání kvalifikace postačilo, že advokát podal žalobu, a to i přesto, že mu např. následně klient vypověděl plnou moc pro vadné zastupování a přizval si k dané věci jiného advokáta. Úvahy navrhovatele Fiala, Tejkal o smyslu a účelu kvalifikace dodavatelů, jak ji upravuje § 50 a násl. zákona, je proto dle zadavatele ve vztahu k uvedenému technickému kvalifikačnímu předpokladu třeba odmítnout jako naprosto liché a ze strany navrhovatele Fiala, Tejkal zjevně účelové.
80. Dle zadavatele k dosažení účelu technického kvalifikačního předpokladu uvedeného v čl. 6.1.3 písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace pro část 2. předmětné veřejné zakázky nepostačí, aby dodavatel disponoval zkušeností se zastupováním při soudním jednání dle OSŘ bez dalšího. Zastoupení v řízení vzniká již na základě udělené plné moci, aniž by dodavatel musel realizovat byť jen jediný úkon ve věci. Takto vymezená minimální úroveň dotčeného kvalifikačního předpokladu by se dle zadavatele zjevně míjela smyslem institutu daného kvalifikačního předpokladu a nikterak by nesměřovala k ověření způsobilosti zájemců plnit předmět veřejné zakázky. K ověření způsobilosti řádně plnit předmět části 2. této konkrétní veřejné zakázky nepostačí dle zadavatele ani poskytování právních služeb do stádia meritorního rozhodnutí v řízení. Jak již zadavatel výslovně uvedl v rozhodnutí o námitkách, ve složitějších případech, kde podstatou je vymáhání pohledávek dle OSŘ a které jakožto složitější kauzy spadají do části 2. veřejné zakázky, jsou akcentovány nároky na právní zastoupení až do pravomocného skončení věci; v těchto kauzách jsou podávána četná odvolání, resp. je poměrně časté ukončení soudního sporu uzavřením smíru (často až po rozhodnutí soudu 1. stupně). Jedná se však i o napadání skutečností s meritem věci nesouvisejících a tedy nutnost řešení takových situací v rámci právního zastoupení.
81. Dle zadavatele je tak zřejmé, že navrhovatel Fiala, Tejkal by v rámci „svého řešení kvalifikace“ zcela pomíjel procesní instituty, které se uplatňují po vynesení prvostupňového rozhodnutí a které mají pro běžnou agendu zadavatele svůj podstatný význam a relevanci. Navrhovatel Fiala, Tejkal tedy dle zadavatele přednáší své námitky k tomuto bodu zjevně účelově, neboť požadovanými referencemi zřejmě nedisponuje.
82. Zadavatel dále uvedl, že k ověření způsobilosti zájemce řádně plnit předmět této veřejné zakázky nepostačuje, že je objektivně oprávněn poskytovat právní služby jako bezúhonný advokát, ale musí rovněž prokázat svoji dosavadní zkušenost s poskytováním právních služeb odpovídající požadovanému druhu, rozsahu a složitosti této zakázky. Navrhovatel Fiala, Tejkal by i tímto dalším aspektem svého pojetí kvalifikace dle zadavatele popíral zcela smysl technických kvalifikačních předpokladů uvedených v § 56 odst. 2 zákona.
83. Zadavatel rovněž odmítl ta tvrzení navrhovatele Fiala, Tejkal ve věci nabytí právní moci soudního rozhodnutí, kterými poukazuje na mimořádné okolnosti, které mohou být důvodem pro zánik právní moci (pochybení při doručování, mimořádné opravné prostředky). Dle zadavatele teprve až okamžikem nabytí právní moci soudního rozhodnutí lze hovořit o komplexní zkušenosti advokáta se zastupováním klienta v řízení v plném rozsahu. Na této erudici fakt případného pozdějšího pozbytí právní moci pro mimořádné okolnosti nic nemění.
84. Zadavatel upozornil na skutečnost, že pokud se navrhovatel Fiala, Tejkal ve svém návrhu jakkoli dotýká vymezení minimální úrovně kvalifikačních předpokladů pro část 1. předmětné veřejné zakázky, nelze k jeho argumentaci nikterak přihlížet. Navrhovatel není aktivně legitimován podávat návrh ve smyslu § 114 zákona proti zadávacím podmínkám v části 1. předmětné veřejné zakázky, neboť proti těmto neuplatnil řádně a včas námitky dle § 110 odst. 3 zákona.
85. Zadavatel k vymezení minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu uvedeného v čl. 6.1.3 písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace pro část 1. předmětné veřejné zakázky pouze uvedl, že v případě předmětu plnění této části veřejné zakázky půjde o zcela rutinní výkon agendy při vymáhání pohledávek, v drtivé většině ve formě podání návrhů na vydání platebního rozkazu, u které obvykle ani nedochází k nařízení jednání před soudem. Pro kauzy obdobného druhu, které zadavatel ovšem zahrnul do předmětu 2. části předmětné veřejné zakázky, je příznačný naopak přesah do jiných oborů (podoborů) práva a jejich větší složitost, kde jsou také často uplatňovány opravné prostředky.
86. Zadavatel dále shrnul, že proces soudního řízení do nabytí právní moci zahrnuje celou množinu úkonů (právních služeb) a je tedy legitimním ukazatelem dostatečné způsobilosti k plnění předmětu 2. části veřejné zakázky v rozsahu vymáhání pohledávek. Uplatnění podmínky na pravomocné skončení řízení bylo dle zadavatele v rámci v čl. 6.1.3 písm. a) bodu 1) kvalifikační dokumentace pro část 2. předmětné veřejné zakázky uplatněno zadavatelem zcela v intencích předmětu této části zakázky a v souladu s požadavky § 17 písm. e) ve spojení s § 56 odst. 2 písm. a) a odst. 5 zákona. Kazuistika možných právních úkonů v rámci zastoupení v řízení, kterou by navrhovatel Fiala, Tejkal prosazoval do minimální úrovně dotčeného kvalifikačního předpokladu, je dle zadavatele nevhodná, neboť každá kauza se vyznačuje jiným průběhem a tedy i jiným rozsahem právních úkonů.
87. Zadavatel se s tvrzeními navrhovatele Fiala, Tejkal uvedenými v námitkách vypořádal v souladu s § 111 odst. 1 zákona a rozhodnutí o námitkách, kde se argumentačně dotknul všech částí námitek navrhovatele Fiala, Tejkal, včetně odůvodnění vymezení minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu uvedeného v čl. 6.1.3 písm. a) bodu 1) kvalifikační dokumentace pro část 2. veřejné zakázky ve vztahu k základnímu účelu institutu kvalifikace dodavatelů.
88. K důvodům vyloučení navrhovatele Fiala, Tejkal z další účasti v zadávacím řízení zadavatel uvedl, že odkazuje na své odůvodnění rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení ze dne 30. 5. 2013, jakož i na své rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 7. 6. 2013. Zadavatel pouze pro úplnost uvedl, že navrhovateli Fiala, Tejkal byla dne 27. 3. 2013 doručena žádost zadavatele dle § 59 odst. 4 zákona, ve které bylo mimo jiné uvedeno: „Zájemce za účelem prokázání splnění kvalifikačního předpokladu podle čl. 6.1.3 písm. a) bodu 1, 2, 6, 7 a 8 kvalifikační dokumentace pro část 2. předmětné veřejné zakázky doložil dokumenty osvědčující poskytnutí služeb objednatelům Andrea Nováková, Reakce s.r.o., YCNEGA technologies s.r.o., KORDIS JMK, a.s., CEJIZA, s.r.o., COFET, a.s., MUDr. Věra Havelková a Jihomoravský kraj. Z předložených dokumentů dle zadavatele jednoznačně nevyplývá, že v těchto případech došlo k dokončení poskytnutých služeb, tedy k rozhodnutí příslušného orgánu alespoň v jednom stupni řízení, ve kterém dodavatel zastupoval klienta (bod 2, 7 a 8) nebo k pravomocnému rozhodnutí příslušného orgánu, před kterým dodavatel zastupoval klienta (bod 1 a 6)“.
89. Navrhovatel Fiala, Tejkal byl tedy ve fázi posuzování kvalifikace zájemců prokazatelně písemně informován, v čem spočívají nedostatky v dokladech, které předložil zadavateli k prokázání kvalifikačního předpokladu dle čl. 6.1.3 písm. a) bodu 1) kvalifikační dokumentace pro část 2. předmětné veřejné zakázky. Navrhovatel Fiala, Tejkal tak měl možnost tyto nedostatky dodatečně zhojit. Navrhovatel následně zadavateli předložil novou referenci svého klienta Reakce s.r.o., u níž si byl jednoznačně vědom, že podmínku pravomocného skončení kauzy nesplňuje - u ostatních referenčních služeb totiž údaj o nabytí právní moci výslovně uvedl, u této jediné tento údaj vynechal. Teprve v návaznosti na neprokázání této části kvalifikace navrhovatel námitkami zpochybnil zákonnost čl. 6.1.3 písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace pro část 2. veřejné zakázky, ačkoli mu dle zadavatele příslušná zadávací podmínka a její obsah byl znám již výrazně dříve. Navíc, pokud by byl skutečně přesvědčen o jejím nezákonném vymezení, jistě by uplatnil námitky již dříve. Dle zadavatele nelze než konstatovat, že tvrzení navrhovatele Fiala, Tejkal uváděná v námitkách, resp. návrhu jsou konstruována zcela účelově.
90. K údajné rozpornosti zadávacích podmínek zadavatel opět odkázal na své rozhodnutí o námitkách a dále uvedl, že navrhovatel Fiala, Tejkal v návrhu tvrdí, že zadávací podmínky byly ve vzájemném rozporu, resp. umožňovaly dvojí výklad, když oddíl III.2.3) resp. příloha B oznámení údajně neodpovídá obsahu výše uvedeného čl. 6.1.3 písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, neboť v oznámení prý zadavatel neuvedl požadavek na pravomocné ukončení řízení před soudem. Navrhovatel Fiala, Tejkal tvrdí, že v uvedené části oznámení absentoval i jakýkoli odkaz na kvalifikační dokumentaci, ač tak zadavatel prý v jiných případech učinil.
91. Dle zadavatele formulář oznámení, jehož konstrukce je dána přímo aplikovatelným nařízením Evropské komise č. 842/2011, obsahuje jednotlivé články a odstavce formuláře, které jsou co do počtu znaků limitovány. Popis minimální úrovně technické kvalifikace stanovené dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona byl v daném případě nad rámec maximálního povoleného počtu 1000 znaků, který platí pro pravý sloupec oddílu III.2.3) oznámení. To bylo důvodem, proč zadavatel uvedl bližší vymezení technických kvalifikačních předpokladů v příloze B oznámení - čl. 5) Další informace o částech zakázky; takový postup je dle zadavatele s ohledem na limitaci rozsahu znaků v jednotlivých polích daného formuláře plně v souladu se zákonem, metodikami a je zcela běžný.
92. Zadavatel uvedl, že tak postupoval z důvodu jednoznačnosti a srozumitelnosti obsahu oznámení. Kdyby se zadavatel naopak pokoušel vtěsnat cca 7000 znaků, které tvoří další obsah přílohy B oznámení - čl. 5) „Další informace o částech zakázky“, do zmíněného pravého sloupce oddílu III.2.3) oznámení, nemohlo se mu to v žádné srozumitelné formě podařit. Jako nevhodný se jeví postup nastíněný navrhovatelem Fiala, Tejkal, kdy část informací o technické kvalifikaci platných pro každou z obou částí veřejné zakázky by byla uvedena v pravém sloupci oddílu III.2.3) oznámení, a to až do využití jeho kapacity, a dalších cca 6000 znaků by zadavatel umístil do jiných částí formuláře. Takto sdělované informace by byly dle zadavatele pro potenciální zájemce naprosto nepřehledné.
93. Navrhovatel Fiala, Tejkal dle zadavatele v této části návrhu ukazuje zcela účelový a formalistický postoj k obsahu oddílu III.2.3) oznámení. Zadavatel považuje za nesporné, že pravý sloupec oddílu III.2.3) oznámení obsahově navazuje na sloupec levý. Pro úplnost, i tento levý sloupec je limitovaném maximálním rozsahem 2000 znaků. Zadavatel konstrukci navrhovatele Fiala, Tejkal uvedenou k této věci odmítl s konstatováním, že oddíl III.2.3) je nazván „Technická způsobilost“ a je určen pro zachycení informací o požadavcích zadavatele na technické kvalifikační předpoklady ve smyslu § 56 zákona. Levý sloupec uvedeného odstavce nese název „Informace a doklady nezbytné k posouzení, zda byly požadavky splněny“. Na tento navazuje sloupec pravý, který je nazván „Minimální úroveň případně požadovaných standardů“. Z uvedeného je dle zadavatele naprosto zřejmé, že pravý sloupec navazuje obsahově na levý, když uvedení minimální úrovně významově tvoří jistou „podmnožinu“ informací nezbytných k posouzení splnění požadavků na technickou kvalifikaci.
94. Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že byl s ohledem na limitovaný počet znaků v těchto sloupcích nucen vyjadřovat technické kvalifikační požadavky buď ve zkratce, případně odkázat na další části oznámení, v každém případě však na podrobné vymezení v kvalifikační dokumentaci. Tento odkaz je uveden v levém sloupci oddílu III.2.3) oznámení a je posílen rovněž dalším odkazem v oddílu IV.1.2) nazvaném „Omezení počtu zájemců, kteří budou vyzváni k podání nabídek nebo k účasti“, když tento obsahuje dále informaci o důsledcích neprokázání splnění kvalifikace; zde je také uvedeno, že počty zájemců budou redukovány na základě neprokázání splnění kvalifikace, přičemž oznámení se zde ve věci podrobného vymezení kvalifikačních předpokladů odkazuje na kvalifikační dokumentaci slovy: „Blíže viz kvalifikační dok.“. I toto je dle zadavatele další důkaz, že navrhovatel Fiala, Tejkal měl v rámci oznámení k dispozici hned několik jednoznačných odkazů na kvalifikační dokumentaci, kde jsou uvedeny podrobné informace ke kvalifikačním předpokladům, jejich rozsahu, způsobu prokázání a k vymezené minimální úrovni.
95. Závěrem zadavatel dodal, že jestliže navrhovatel Fiala, Tejkal označil újmu, která mu v důsledku domnělého porušení zákona ze strany zadavatele hrozí, pak tato újma nemohla dle zadavatele osobě navrhovatele hrozit v důsledku způsobu vyplnění formuláře oznámení v oddílu III.2.3) oznámení, resp. v příloze B oznámení - čl. 5), ve vazbě na znění čl. 6.1.3 písm. a) kvalifikační dokumentace pro část 2. předmětné veřejné zakázky.
96. Jak je dle zadavatele patrné z žádosti navrhovatele Fiala, Tejkal o dodatečné informace k zadávacím podmínkám ze dne 6. 2. 2013, navrhovatel Fiala, Tejkal při zpracování své žádosti o účast a dokladů k prokázání splnění kvalifikace prokazatelně pracoval s obsahem kvalifikační dokumentace, nikoli s obsahem oznámení. Lze tedy dle zadavatele mít za prokázané, že navrhovatel Fiala, Tejkal měl k dispozici a s dostatečným předstihem znal podmínku pravomocného skončení řízení ve vztahu k čl. 6.1.3 písm. a) bodu 1) kvalifikační dokumentace pro část 2. předmětné veřejné zakázky. Jako podpůrný argument zadavatel uvedl, že vůči této podmínce jakožto dříve neznámé se navrhovatel Fiala, Tejkal nijak nevymezil ani na základě žádosti dle § 59 odst. 4 zákona ze dne 27. 3. 2013.
97. Dle zadavatele jestliže tedy v důsledku údajného rozporu, resp. dvojího možného výkladu kvalifikačních podmínek uvedených v oddílu III.2.3) oznámení, resp. v příloze B oznámení - čl. 5), ve vazbě na čl. 6.1.3 písm. a) kvalifikační dokumentace pro část 2. předmětné veřejné zakázky, hrozí újma některému z zájemců, tímto zájemcem dle zadavatele není navrhovatel Fiala, Tejkal. Jak již zadavatel uvedl v rozhodnutí o námitkách, tento navrhovatel je jediným zájemcem, který z výše uvedeného dovozuje rozpor oznámení s obsahem čl. 6.1.3 písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace. Ostatním zájemcům byl obsah oznámení dle zadavatele v dané části zřejmý.
98. Zadavatel má za to, že technický kvalifikační předpoklad uvedený v čl. 6.1.3 písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace pro část 2. předmětné veřejné zakázky splňuje podmínky § 6 odst. 1 zákona a § 56 odst. 5 zákona.
99. Zadavatel konstatoval, že v případě žádosti o účast podané navrhovatelem Fiala, Tejkal na 2. část veřejné zakázky byly zcela nepochybně naplněny podmínky uvedené v ust. § 60 odst. 1 zákona a že navrhovatel Fiala, Tejkal byl vyloučen z další účasti v zadávacím řízení v souladu s relevantními ustanoveními zákona.
100. Zadavatel dále upozornil Úřad na skutečnost, že navrhovatel s ohledem na obsah návrhu nesložil s jeho podáním kauci v souladu s § 114 odst. 3 zákona (pozn. Úřadu: myšlen zřejmě § 114 odst. 1 zákona), a proto navrhuje, aby Úřad zastavil správní řízení zahájené na návrh, a to s odkazem na § 117a písm. b) zákona, a složí-li navrhovatel Fiala, Tejkal kauci v dodatečné lhůtě, aby Úřad návrh zamítnul ve smyslu ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
II. Průběh společného správního řízení
101. Úřad obdržel písemný návrh navrhovatele Brož, Sedlatý dne 20. 6. 2013 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, vedené pod sp. zn. S400/2013/VZ.
102. Úřad obdržel písemný návrh navrhovatele Fiala, Tejkal dne 20. 6. 2013 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, vedené pod sp. zn. S396/2013/VZ.
103. Účastníky společného správního řízení podle § 116 zákona jsou
zadavatel,
navrhovatel Brož, Sedlatý,
navrhovatel Fiala, Tejkal.
104. Zahájení správních řízení oznámil Úřad účastníkům správních řízení dopisem č. j. ÚOHS-S400/2013/VZ-12510/2013/511/KCh ze dne 3. 7. 2013 a dopisem č. j. ÚOHS-S396/2013/VZ-12507/2013/511/KCh z téhož dne. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S400/2013/VZ-12511/2013/511/KCh ze dne 3. 7. 2013 a usnesením č. j. ÚOHS-S396/2013/VZ-12509/2013/511/KCh z téhož dne účastníkům řízení určil lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit v řízeních své stanovisko, zadavateli určil lhůty k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu obou správních řízení, a zaslání dokumentace o veřejné zakázce podle § 17 písm. w) zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony a dále navrhovatelům určil lhůty k provedení úkonu – doplnění návrhu o doklad o složení kauce podle § 115 odst. 1 zákona, a to každý ve výši 100 000,- Kč. Vzhledem k tomu, že Úřad určil navrhovatelům těmito usneseními lhůty k odstranění nedostatků návrhů, obě správní řízení do doby uplynutí těchto lhůt přerušil.
105. Dne 28. 6. 2013 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 27. 6. 2013 k oběma návrhům na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v části 2. předmětné veřejné zakázky.
106. Dne 8. 7. 2013 obdržel Úřad doplnění návrhu o doklad o složení kauce podle § 115 odst. 1 zákona, která byla složena na účet Úřadu dne 9. 7. 2013 navrhovatelem Brož, Sedlatý.
107. Dne 11. 7. 2013 obdržel Úřad doplnění návrhu o doklad o složení kauce podle § 115 odst. 1 zákona, která byla složena na účet Úřadu téhož dne navrhovatelem Fiala, Tejkal.
108. Usnesením č. j. ÚOHS-S396/2013/VZ-13317/2013/511/KČe ze dne 16. 7. 2013 Úřad účastníkům řízení vedeného pod sp. zn. S396/2013/VZ prodloužil na návrh navrhovatele Fiala, Tejkal ze dne 15. 7. 2013 lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.
109. Na základě písemné žádosti ze dne 15. 7. 2013 nahlédl dne 17. 7. 2013 zmocněnec navrhovatele Fiala, Tejkal Ondřej Štellar na základě plné moci ze dne 15. 7. 2013 do správního spisu. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.
110. Dne 19. 7. 2013 obdržel Úřad repliku navrhovatele Fiala, Tejkal ze dne 18. 7. 2013 k vyjádření zadavatele ze dne 27. 6. 2013, ve které uvedl ke stanovení kvalifikačních předpokladů následující.
111. Pokud zadavatel tvrdí, že nestanovil-li by podmínku právní moci rozhodnutí vydaného v řízení dle OSŘ, v němž dodavatel zastupoval klienta při vymáhání pohledávky, dostal by se do absurdní situace, kdy by za způsobilého dodavatele musel považovat jen toho, kdo je schopný podat žalobu, měl podle navrhovatele Fiala, Tejkal zřejmě v úmyslu říci, že nemohl jinak, než stanovit kvalifikační předpoklady způsobem a v rozsahu, jak učinil v kvalifikační dokumentaci (předmětný požadavek na právní moc rozhodnutí). Taková domněnka je však dle navrhovatele Fiala, Tejkal zcela mylná a uvedl, že zadavateli nic nebránilo vyžadovat po dodavatelích prokázání zkušeností s jednotlivými druhy úkonů právní služby, tj. např. s účastí na soudním jednání, s odvoláním (s úkony v odvolacím řízení), s uzavíráním smíru atd. Obecně řečeno zadavateli nic nebránilo požadovat, aby dodavatelé v rámci splnění kvalifikace prokázali, že mají zkušenosti s určitými zadavatelem stanovenými úkony právní pomoci v rámci soudního řízení.
112. Navrhovatel Fiala, Tejkal poukázal na rozpornost zadavatelových závěrů v tom smyslu, že ačkoli na jedné straně zadavatel tvrdí, že je pro něj významné, aby zájemci disponovali zkušenostmi se zastupováním klienta v řízení před soudem dle OSŘ při vymáhání pohledávek, a to v plné šíří právních služeb, na druhé straně by musel zároveň připustit, že kvalifikovaným je i takový zájemce, jehož případy právního zastupování skončily vydáním usnesení o odmítnutí žaloby či zastavení řízení v důsledku zpětvzetí žaloby, pokud takové usnesení nabylo právní moci (usnesení je vedle rozsudku jedním z druhů soudního rozhodnutí), tedy evidentní chybou na straně právního zástupce. Přitom dle navrhovatele Fiala, Tejkal není jasné, jaké činnosti zadavatel pod termínem „plná šíře právních služeb“ zahrnuje. Zadavatel dále ve svém vyjádření k návrhu tento termín dle navrhovatele Fiala, Tejkal vykládá jako „zastupování v oblasti celého rozsahu procesních právních předpisů“, aniž by blíže popsal konkrétní obsah jím užívaných pojmů. Navrhovatel Fiala, Tejkal uvedl, že je toho názoru, že zadavatel se zpětně snaží nalézt důvody pro legitimitu požadavku na právní moc rozhodnutí vydaného v řízení dle OSŘ ve věci vymáhání pohledávek. Jelikož tak zadavatel dle navrhovatele Fiala, Tejkal činí prostřednictvím neurčitých pojmů, usuzuje, že tyto důvody nejsou zcela přesvědčivé.
113. Zadavatel předmětný požadavek odůvodňuje rovněž složitostí kauz spadajících do části 2. předmětné veřejné zakázky. Dovozovat složitost případu ze skutečnosti, že žalovaný napadá skutečnosti s meritem věci nesouvisející, se navrhovateli Fiala, Tejkal jeví jako nepřiléhavé, neboť je to až soud, který posuzuje, zda námitky žalovaného s meritem věci souvisí či nikoli. Dle navrhovatele Fiala, Tejkal popis průběhu případů vymáhání pohledávek, ze kterého zadavatel dovozuje jejich složitost, se nikterak neliší od obvyklého průběhu vymáhání pohledávek pro jakékoli jiné subjekty. Zadavatel tak údajnou složitost případů vymáhání pohledávek spadajících do části 2. předmětné veřejné zakázky, stejně jako přiměřenost s tím souvisejícího požadavku na právní moc rozhodnutí obsaženého v kvalifikační dokumentaci dle navrhovatele Fiala, Tejkal nedokázal uspokojivě vysvětlit.
114. Se zadavatelem pak navrhovatel Fiala, Tejkal souhlasil v dílčím závěru, že zastoupení v řízení vzniká na základě udělené plné moci, aniž by právní zástupce musel realizovat byť jen jediný úkon ve věci. To však dle navrhovatele Fiala, Tejkal nic nemění na tom, že zadavatel nesmí požadovat prokázání skutečnosti, která nastává nezávisle na schopnostech, úsilí a činnosti dodavatele, tedy vyžadovat např. nabytí právní moci soudního rozhodnutí. Obdobně jak zadavatel postupoval při stanovení kvalifikačních předpokladů pro část 1. předmětné veřejné zakázky, měl možnost vymezit úkony či činnosti (jakými jsou např. uzavření smíru, vyjádření k odvolání, zastupování na soudním jednání, apod.) vykonávané právními zástupci v občanském soudním řízení, se kterými musí mít dodavatelé zkušenost. Navrhovatel Fiala, Tejkal zopakoval, že okamžik právní moci soudního rozhodnutí nastává nezávisle na jakémkoli úkonu či činnosti právního zástupce. Kvalifikovanost dodavatele k zastupování při vymáhání pohledávek před soudy v řízení dle OSŘ se tak od právní moci rozhodnutí nemůže nikterak neodvíjet.
115. Ze stejných důvodů odmítl navrhovatel Fiala, Tejkal tvrzení zadavatele, že právní mocí soudního rozhodnutí získává advokát komplexní zkušenost se zastupováním klienta v řízení, která má být dle názoru zadavatele podmínkou pro plnění části 2. předmětné veřejné zakázky. Zkušenost nezbytná pro plnění veřejné zakázky na služby je odvozována od zkušenosti dodavatele s dříve poskytnutými službami, tj. s vykonáním určitých činností, s vyvinutím určitého úsilí. Nastává-li právní moc soudního rozhodnutí nezávisle na schopnostech, úsilí a činnosti dodavatele, nelze ji dle navrhovatele Fiala, Tejkal vyžadovat v rámci prokazování kvalifikace.
116. Navrhovatel Fiala, Tejkal dále uvedl, že ve svém návrhu poukazoval na diametrálně odlišné vymezení kvalifikace pro dvě obdobné části jedné veřejné zakázky, a to pouze ve vztahu k napadané části 2. předmětné veřejné zakázky.
117. Navrhovatel Fiala, Tejkal se závěrem této části repliky ohradil proti údajnému podsouvání konkrétních řešení technických kvalifikačních předpokladů pro část. 2 předmětné veřejné zakázky zadavateli s tím, že pouze na některých příkladech ilustroval rozpor zadavatelem stanovených kvalifikačních předpokladů se zákonem.
118. Ke způsobilosti plnit část 2. předmětné veřejné zakázky navrhovatel Fiala, Tejkal odkázal v plném rozsahu na svůj návrh.
119. V reakci na poznámku zadavatele o údajném pozdějším a účelovém uplatnění námitek navrhovatel Fiala, Tejkal uvádí, že nezákonnost předmětného požadavku neměl důvod napadat před svým vyloučením z účasti v zadávacím řízení, jelikož byl přesvědčen, že s ohledem na významné služby prezentované v žádosti o účast je dostatečně způsobilý splnit předmět části 2. předmětné veřejné zakázky, a tedy že splňuje kvalifikační předpoklady stanovené zadavatelem.
120. K rozpornosti zadávacích podmínek navrhovatele Fiala, Tejkal uvedl, že souhlasí se zadavatelem, že popis minimální úrovně technické kvalifikace dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona pro část 2. předmětné veřejné zakázky přesahuje rámec povoleného počtu 1000 znaků pravého sloupce oddílu III.2.3 oznámení. Zadavatel proto z tohoto důvodu zcela správně odkázal na jinou část oznámení - na čl. 5) přílohy B oznámení. Tvrzení, že by vymezení minimální úrovně technických kvalifikačních předpokladů odkazem na kvalifikační dokumentaci v levém sloupci odst. III.2.3 oznámení, mělo být dostatečné, však dle navrhovatele Fiala, Tejkal odporuje nejen výslovné zákonné úpravě dané § 56 odst. 5 písm. c) zákona, ale též zjevným úmyslům zadavatele své zákonné povinnosti dostát.
121. Zadavatel byl dle navrhovatele Fiala, Tejkal povinen vymezit minimální úroveň technických kvalifikačních předpokladů v oznámení a za tímto účelem odkazoval na příslušném místě (v pravém sloupci oddílu II.2.3 oznámení) na oddíl umožňující vložení většího množství znaků (čl. 5 přílohy B oznámení). Skutečnost, že na odkazovaném místě zadavatel stanovil odlišnou minimální úroveň technické kvalifikace, než v kvalifikační dokumentaci, jde pak dle navrhovatele Fiala, Tejkal již pouze k jeho tíži. Výslovné zákonné povinnosti dle navrhovatele Fiala, Tejkal nelze dostát pouhým odkazem na kvalifikační dokumentaci. Nadto, i kdyby zákon výslovně nepožadoval, aby předmětné informace byly obsahem oznámení, na kvalifikační dokumentaci by bylo možné odkazovat jen při umístění odkazu do příslušného pole oznámení (v tomto případě pravý sloupec odst. III.2.3), nikoli do pole jiného, jak učinil zadavatel.
122. Dle navrhovatele Fiala, Tejkal nelze dále souhlasit s tím, že by navrhovateli mělo být odepřeno právo dovolávat se rozpornosti kvalifikační dokumentace a oznámení. Pokud zadavatel argumentuje žádostí navrhovatele Fiala, Tejkal o dodatečné informace ze dne 27. 3. 2013, tak ta mířila k vyjasnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. g) zákona. Tento technický kvalifikační předpoklad je v oznámení stanoven totožně jako v kvalifikační dokumentaci. Co je však dle navrhovatele Fiala, Tejkal podstatnější, využití institutu dodatečných informací není podmínkou pro aktivní legitimaci dodavatele podat námitky či návrh proti zadávacím podmínkám či jinému úkonu zadavatele. Zajištění souladu a jednoznačnosti zadávacích podmínek je záležitostí zadavatele.
123. V ostatním potom navrhovatel Fiala, Tejkal odkázal na obsah svého návrhu.
124. Z důvodu, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a vzhledem k tomu, že se správní řízení vedená u Úřadu pod sp. zn. S396/2013/VZ a S400/2013/VZ týkaly téže veřejné zakázky, Úřad tato správní řízení usnesením č. j. ÚOHS-S396,400/2013/VZ-13675/2013/511/KCh ze dne 22. 7. 2013 spojil. Toto usnesení se podle ust. § 140 odst. 4 správního řádu poznamenalo pouze do spisu.
125. Usnesením č. j. ÚOHS-S396,400/2013/VZ-13676/2013/511/KCh ze dne 22. 7. 2013 Úřad účastníkům společného správního řízení určil lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit své stanovisko ve společném správního řízení, resp. vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí.
126. Na základě písemné žádosti ze dne 23. 7. 2013 nahlédl dne 29. 7. 2013 zmocněnec navrhovatele Fiala, Tejkal Martin Zachoval na základě plné moci ze dne 29. 7. 2013 do správního spisu. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.
127. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S396,400/2013/VZ-14533/2013/511/KCh ze dne 2. 8. 2013 nařídil Úřad na návrh navrhovatele Brož, Sedlatý předběžné opatření, jímž zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. Úřad neshledal v tomto případě jako účelné pozastavit zadávací řízení.
128. Usnesením č. j. ÚOHS-S396,400/2013/VZ-15180/2013/511/KCh ze dne 21. 8. 2013 Úřad účastníkům společného správního řízení určil lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
III. Závěry Úřadu
129. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel v šetřeném případě nedodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
130. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
131. Podle § 17 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí dodavatelem fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel.
132. Podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; přílohou tohoto seznamu musí být:
1. osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytovány veřejnému zadavateli, nebo
2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo
3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně.
133. Podle § 56 odst. 2 písm. e) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za poskytování příslušných služeb,
134. Podle § 56 odst. 5 písm. c) zákona je ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.
135. Podle § 60 odst. 1 zákona musí být dodavatel, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu nebo nesplní povinnost stanovenou v § 58, vyloučen veřejným zadavatelem z účasti v zadávacím řízení.
Ke stanovení technických kvalifikačních předpokladů
136. Zadavatel v článku 6.1.3 písm. a) kvalifikační dokumentace předmětné veřejné zakázky stanovil, že za dokončení významné právní služby se ve vztahu k bodům 1,3,4,5 a 6 považuje pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu, před kterým dodavatel zastupoval klienta. Úřad v této souvislosti poukazuje na ustanovení § 56 odst. 5 písm. c) zákona, podle kterého je veřejný zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.
137. Při posuzování požadavků na kvalifikaci je třeba vycházet z jejich účelu, kterým je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Adekvátně nastavené kvalifikační předpoklady jsou tedy „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit.
138. Účelem technických kvalifikačních předpokladů je, aby veřejná zakázka byla realizována pouze takovými dodavateli, kteří disponují dostatečnými zkušenostmi a technickou způsobilostí k řádné realizaci předmětu veřejné zakázky. Dle názoru Úřadu o způsobilosti dodavatele plnit předmět veřejné zakázky skutečnost, že rozhodnutí příslušného orgánu, před kterým dodavatel zastupoval klienta, nabylo právní moci, sama o sobě nic nevypovídá. Kvalifikovanost dodavatele k zastupování klienta při vymáhání pohledávek před soudy v řízeních dle OSŘ tak nelze dle názoru Úřadu odvozovat od nabytí právní moci rozhodnutí, ale od konkrétní zkušenosti s jednotlivými druhy úkonů učiněnými v průběhu občanského soudního řízení.
139. V této souvislosti Úřad pokládá za relevantní argumentaci uvedenou navrhovatelem Fiala, Tejkal, který mj. uvedl, že dodavatel, jenž má zkušenosti s případy, kdy platební rozkaz nenabyl právní moci, a ve věci bylo nařízeno soudní jednání, na němž dodavatel zastupoval svého klienta, má v daném okamžiku větší rozsah zkušeností s vymáháním pohledávek v občanském soudním řízení než dodavatel, který zastupoval klienta ve věci, v níž už vydaný platební rozkaz přímo nabyl právní moci.
140. S ohledem na právě uvedené se Úřad domnívá, že zadavatel požaduje v daném případě prokázat skutečnost, která není pro řádné plnění veřejné zakázky nezbytná. Takto stanovená úroveň předmětného kvalifikačního předpokladu zadavatelem nemá dle názoru Úřadu vypovídací schopnost o způsobilosti dodavatele a jeho zkušenostech s konkrétními úkony právního zástupce v průběhu soudního řízení dle OSŘ.
141. Úřad konstatuje, že požadavek zadavatele na pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu, před kterým dodavatel zastupoval klienta, není v daném případě relevantní k prokázání schopnosti uchazeče plnit předmět zakázky. Dle názoru Úřadu měl zadavatel tento kvalifikační předpoklad vymezit jiným - nediskriminačním způsobem, např. vymezením konkrétních právních úkonů v rámci řízení dle OSŘ k ověření zkušeností právního zástupce jakožto uchazeče o část 2. předmětné veřejné zakázky. Tím by zadavatel předešel případům, kdy uchazeč nedisponuje zkušenostmi se zastupováním klienta v celém rozsahu řízení dle OSŘ.
142. Úřad dále uvádí, že ostatně i sám zadavatel zvolil v jiné části předmětné veřejné zakázky, která se týká stejného druhu právních služeb (vymáhání pohledávek), odlišný postup při stanovení podmínek pro splnění technických kvalifikačních předpokladů, aniž by jeho zdůvodnění této odlišnosti bylo dle názoru Úřadu přesvědčivé. Pokud totiž zadavatel uvádí, že se v dané části plnění bude jednat o složitější případy, tím spíše nelze schopnost dodavatele je řádně plnit odvozovat - s ohledem na shora uvedené - toliko od právní moci např. platebních rozkazů, ale naopak od zkušenosti s jednotlivými instituty příslušného soudního řízení. Právní moc rozhodnutí např. nic nevypovídá o zkušenosti dodavatele s opravnými prostředky a řízení o nich.
143. Úřad dospěl k závěru, že tímto požadavkem zadavatele na doložení výše specifikovaných referenčních služeb byli nedůvodně diskriminováni dodavatelé, kteří by byli jinak schopni splnit veškeré zadávací podmínky a dodržet i veškeré požadavky na daný předmět plnění. Tento požadavek mohl v konečném důsledku vést k tomu, že některým dodavatelům mohla být omezena či dokonce znemožněna účast v předmětném zadávacím řízení tím, že by zadavatel jejich referenční zakázky neuznal.
144. K uvedenému Úřad podotýká, že porušení zásady zákazu diskriminace nelze vztahovat jen na diskriminaci zjevnou, tedy případ, kdy zadavatel otevřeně postupuje jinak vůči jednotlivému dodavateli a jinak vůči dalším možným dodavatelům, nýbrž také na diskriminaci skrytou, kdy zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových kvalifikačních předpokladů, kdy požadovaná úroveň technické způsobilosti je zjevně nepřiměřená ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, přitom je zřejmé, že ji mohou splnit jen někteří z dodavatelů, jež by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Na základě těchto zjištění lze posuzovaný požadavek zadavatele na doložení předmětných referenčních zakázek kvalifikovat jako diskriminační, odporující zásadám podávaným v § 6 odst. 1 zákona, a to z toho důvodu, že někteří z potenciálních dodavatelů mohli mít v tomto případě a priori znemožněnu účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní. V souvislosti se skrytou diskriminací Úřad poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 – 166 ze dne 5. 6. 2008.
145. Výše uvedený postup zadavatele tak mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť jeho důsledkem mohlo být omezení okruhu potenciálních dodavatelů a tím i soutěžního prostředí. Pokud by toto omezení (pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu, před kterým dodavatel zastupoval klienta) zadavatel ve vztahu k bodům 1,3,4,5 a 6 článku 6.1.3 písm. a) kvalifikační dokumentace nestanovil, mohl obdržet více žádostí o účast, přičemž nelze vyloučit, že by některá z případných pozdějších nabídek mohla být pro zadavatele nejvýhodnější.
146. Úřad proto konstatuje, že zadavatel nebyl oprávněn požadovat ve vztahu k bodům 1,3,4,5 a 6 článku 6.1.3 písm. a) kvalifikační dokumentace pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu, před kterým dodavatel zastupoval klienta, k prokázání dokončení významné právní služby uchazeči o část 2. předmětné veřejné zakázky, jelikož tento požadavek nemá ze shora uvedených důvodů vypovídací schopnost ve vztahu k schopnostem dodavatele předmětnou veřejnou zakázku plnit a mohl se tak pouze projevit v nepřípustném omezení soutěže.
147. Úřad proto s ohledem na výše uvedené konstatuje, že zadavatel při vymezení technických kvalifikačních předpokladů nedodržel postup stanovený v § 56 odst. 5 písm. c) v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když nevymezil minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona takovým způsobem, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. Tento postup zadavatele mohl výrazně omezit možnost některých dodavatelů, kteří by byli schopni realizovat předmět plnění, avšak nedisponovali požadovanými referencemi, zúčastnit se části 2. předmětné veřejné zakázky a tudíž tak mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož není vyloučeno, že pokud by zadavatel provedl vymezení technických kvalifikačních předpokladů v souladu s ust. § 56 odst. 5 písm. c), mohl od těchto dodavatelů obdržet i jiné vhodnější nabídky, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozhodnutí.
K další argumentaci uvedené v návrzích
148. Úřad se vzhledem k tomu, že jako nápravné opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona ruší zadávací řízení na část 2. předmětné veřejné zakázky, dále nezabýval postupem zadavatele při posouzení kvalifikace v souvislosti s uznáváním referencí advokátního koncipienta jako technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, jehož zpochybnění bylo jádrem argumentace navrhovatele Brož, Sedlatý. K tomu uvádí následující.
149. Především Úřad odkazuje na jednu ze základních zásad činnosti správních orgánů, a to zásadu procesní ekonomie upravenou v ust. § 6 odst. 2 správního řádu, podle které správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady.
150. Za situace, kdy je rušeno celé zadávací řízení z důvodu pochybení zadavatele při vymezení zadávacích podmínek, je přezkoumávání jeho jednotlivých dílčích kroků učiněných následně v daném (rušeném) zadávacím řízení dle názoru Úřadu nadbytečné. Jakýkoli výsledek takového přezkumu (tj. ať již konstatace, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, nebo závěr, že postup stanovený zákonem nedodržel) totiž nemůže mít žádný vliv na konečné rozhodnutí ve věci, kterým se zadávací řízení ruší. Prováděním takového přezkumu by tedy vznikaly jak správnímu orgánu, tak případně i účastníkům, jen zbytečné náklady.
151. Podpůrně lze odkázat i na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2A2/99 ze dne 24. 6. 1999, ve kterém soud konstatoval, že „zkoumání dalších důvodů vyloučení uchazeče za situace, že alespoň jediný důvod je oprávněný, je nadbytečné“. Tento závěr je dle názoru Úřadu analogicky aplikovatelný i na situaci v předmětném správním řízení, a to v tom smyslu, že byl-li shledán alespoň jeden důvod pro zrušení zadávacího řízení jako celku, je nadbytečné zkoumat další důvody pro zrušení jednotlivých úkonů zadavatele v tomto zadávacím řízení učiněných.
Uložení nápravného opatření
152. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
153. Postupem zadavatele uvedeným ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení. Za této situace proto nelze vyloučit podstatně širší okruh uchazečů, kteří by v případě, že by zadavatel požadavky na kvalifikaci stanovil v souladu se zákonem, podali nabídky. Z uvedených důvodů tedy mohl postup zadavatele podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
154. Tuto situaci není možné, vzhledem k tomu, že žádosti o účast již byly podány, napravit jiným způsobem, než uložením nápravného opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona, spočívajícím ve zrušení části 2. „Běžná agenda“ zadávacího řízení veřejné zakázky „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY SSHMP“, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
155. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do dvou pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Podle § 84 odst. 9 zákona, pokud zruší zadávací řízení Úřad, užijí se ustanovení § 84 odst. 7 a 8 obdobně. Lhůty počínají běžet ode dne, kdy se zadavatel dozví o nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.
Náklady řízení
156. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000 Kč. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím bylo zadání veřejné zakázky zrušeno, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, a to na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2013000396.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
1. Správa služeb hlavního města Prahy, Kundratka 1951/19, 180 00 Praha 8
2. Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3
3. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Mezníkova 273/13, 616 00 Brno
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
