Č. j.:ÚOHS-S462/2011/VZ-20454/2011/540/JNv
10. srpna 2012
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 29. 9. 2011 na návrh ze dne 27. 9. 2011, jehož účastníky jsou:
zadavatel – statutární město Brno, MČ Brno – střed, IČ 44992785, Dominikánská 2, 601 69 Brno, zastoupená Mgr. Liborem Šťástkou, starostou MČ Brno – střed,
navrhovatel – DVOŘÁK comte, a. s., IČ 25329219, Malá Strana 20, 679 38 Cetkovice, za niž jedná Ivo Dvořák, předseda představenstva,
vybraný uchazeč – AVE CZ odpadové hospodářství s. r. o., IČ 49356089, Pražská 1321/38a, 102 00 Praha, za niž jednají Mag. Harald Großauer a Mgr. Roman Mužík, jednatelé,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Údržba čistoty a zimní údržba místních komunikací správního území městské části Brno – střed – a údržba veřejné zeleně ve správě městské části Brno – střed – lokalita Historické jádro“, zadávané formou otevřeného nadlimitního řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 15. 8. 2011 pod ev. č. 60064191 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 8. 2011 pod ev. č. 2011/S 156-260047,
rozhodl takto:
I
Návrh navrhovatele – DVOŘÁK comte, a. s., IČ 25329219, Malá Strana 20, 679 38 Cetkovice – na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – statutární město Brno, MČ Brno – střed, IČ 44992785, Dominikánská 2 – ze dne 27. 9. 2011 se podle ustanovení § 118 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.
Odůvodnění
I. Průběh zadávacího řízení
1. Zadavatel – statutární město Brno, MČ Brno – střed, IČ 44992785, Dominikánská 2, 601 69 Brno, zastoupené Mgr. Liborem Šťástkou, starostou MČ Brno – střed (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 15. 8. 2011 pod ev. č. 60064191 a dne 17. 8. 2011 v Úředním věstníku Evropské unie pod číslem 2011/S 156-260047, oznámení otevřeného nadlimitního řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Údržba čistoty a zimní údržba místních komunikací správního území městské části Brno – střed – a údržba veřejné zeleně ve správě městské části Brno – střed – lokalita Historické jádro“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je poskytování služeb spočívajících v zajištění komplexní údržby čistoty a zimní údržby místních komunikací správního území městské části Brno – střed a údržby veřejné zeleně ve správě městské části Brno – střed – lokalita Historické jádro.
3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 109 690 000 Kč bez daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“).
4. Zadavatel jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky v oznámení o zakázce v čl. IV. 2. 1) stanovil ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž jako dílčí hodnotící kritéria stanovil:
celková výše nabídkové ceny bez DPH s váhou 50 %,
výše smluvní sankce za neprovedení služeb ve sjednaném rozsahu, kvalitě a za nedodržení termínu blokového čištění a technologického postupu dle přílohy 2 obchodních podmínek s váhou 25 %,
výše smluvní sankce za neprovedení služeb ve sjednaných lhůtách nebo podle harmonogramu prací a služeb dle obchodních podmínek s váhou 15 %,
výše smluvní sankce za neodstranění vadného plnění ve sjednaných lhůtách s váhou 10 %.
5. V protokolu o otevírání obálek ze dne 27. 9. 2011 je uvedeno, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek nabídky dvou uchazečů:
DVOŘÁK comte, a. s., IČ 25329219, Malá Strana 20, 679 38 Cetkovice, za niž jedná Ivo Dvořák, předseda představenstva (dále jen „DVOŘÁK comte, a. s.“ nebo „navrhovatel“),
AVE CZ odpadové hospodářství s. r. o., IČ 493 56 089, Pražská 1321/38a, 102 00 Praha 10, za niž jednají Mag. Harald Großauer a Mgr. Roman Mužík (dále jen „AVE CZ odpadové hospodářství s. r. o., nebo „vybraný uchazeč“).
6. Dne 6. 9. 2011 podal uchazeč DVOŘÁK comte, a. s., námitky proti zadávacím podmínkám, které zadavatel obdržel dne 9. 9. 2011 a kterým přípisem ze dne 19. 9. 2011 nevyhověl. Rozhodnutí o nevyhovění námitkám obdržel uchazeč DVOŘÁK comte, a. s., dne 21. 9. 2011.
7. Vzhledem k tomu, že uchazeč DVOŘÁK comte, a. s., nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 27. 9. 2011 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Součástí návrhu byl i návrh na vydání předběžného opatření, a to pozastavení zadávacího řízení.
8. Úřad obdržel návrh dne 29. 9. 2011 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel tento návrh téhož dne.
II. Obsah návrhu
9. Navrhovatel v návrhu napadá nezákonnost zadávacích podmínek, a to v následujících oblastech.
10. Navrhovatel poukazuje na stanovení způsobu hodnocení nabídek. Zadavatel si vyhradil právo rozhodnout o tom, že výpočet hodnocení uvedený v čl. 10. 3. 2. 1. zadávacích podmínek nepoužije v případě, že hodnotu nabídnutou uchazečem u hodnotících kritérií „výše smluvní sankce za neprovedení služeb ve sjednaném rozsahu a kvalitě“, „výše smluvní sankce za neprovedení služeb ve sjednaných lhůtách“ a „výše smluvní sankce za neodstranění vadného plnění ve sjednaných lhůtách“ bude považovat za zjevně nepřiměřenou. Zadavatel si současně vyhradil právo přiřadit nabídce v rámci těchto kritérií 0 bodů a dále stanovil, že za nepřiměřenou může být zadavatelem u hodnotících kritérií „výše smluvní sankce za neprovedení služeb ve sjednaném rozsahu a kvalitě“, „výše smluvní sankce za neprovedení služeb ve sjednaných lhůtách“ a „výše smluvní sankce za neodstranění vadného plnění ve sjednaných lhůtách“ považována hodnota, která bude vyšší o 50 % a více, než bude aritmetický průměr hodnot ostatních nabídek v těchto dílčích hodnotících kritériích. Zadavatel dále stanovil, že tento postup bude odůvodněn ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, přičemž přiměřenost či nepřiměřenost nabízené hodnoty bude komisí posuzována s ohledem na reálnost nabízených hodnot v porovnání s nabídkami ostatních uchazečů a vzhledem k situaci na trhu. Navrhovatel napadá výše zmíněnou část zadávacích podmínek z důvodu nepřijatelného hodnocení nabídek ve vztahu k ostatním uchazečům.
11. Navrhovatel dále napadá zadávací podmínku uvedenou v čl. 5. 2. 3. kvalifikační dokumentace, kde zadavatel s odkazem na ustanovení § 55 odst. 3 písm. c) zákona vymezil minimální úroveň ekonomického a finančního kvalifikačního předpokladu tak, že minimální výše obratu uchazeče dosaženého s ohledem na předmět veřejné zakázky za předcházející 3 účetní období má činit součtově minimálně 70 000 000 Kč bez DPH. Navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že na trhu jsou jen ojediněle veřejné zakázky v rozsahu požadovaném v čl. 6. 1. 3 kvalifikační dokumentace (požadavek na finanční objem referenčních zakázek) a z tohoto důvodu uvedenou podmínku splní pouze omezený počet dodavatelů. Referenční zakázky by tak mohly postačovat v menších finančních objemech. Podle navrhovatele není dále vhodné výši obratu požadovat jen z činností týkajících se předmětu plnění veřejné zakázky, ale i v jiném široce příbuzném oboru činností z důvodu rozšíření potencionálního okruhu uchazečů.
12. Jako další navrhovatel napadá zadávací podmínku uvedenou v čl. 6. 2. 3. kvalifikační dokumentace. Zadavatel požaduje podle § 56 odst. 2 písm. g) doložit, aby dodavatel disponoval průměrným minimálním počtem 50 zaměstnanců (z toho minimálně 3 vedoucí zaměstnanci) podílejících se na plnění zakázek na služby obdobného charakteru jako je předmět plnění veřejné zakázky v každém roce za poslední 3 roky. Podle navrhovatele je stanovení počtu zaměstnanců diskriminující a nadbytečnou zadávací podmínkou, která nereflektuje skutečnou kvalifikaci zaměstnanců. Uvedený kvalifikační předpoklad je tak podle navrhovatele stanovený v rozporu s ustanovením § 56 odst. 7 písm. c) zákona, neboť není zřejmé, z jakého důvodu právě dodavatel s počtem 50 zaměstnanců je schopen plnit předmětnou veřejnou zakázku. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na rozhodnutí o námitkách ze dne 19. 9. 2011, kde zadavatel uvádí, že za použití průměrné produktivity práce na spodní hranici běžně uznávané u činností související s předmětem veřejné zakázky se zadavatelem požadované počty zaměstnanců pohybují kolem dvojnásobku předpokládaných ročních hodnot v jednotlivých lokalitách, neboť zadavatel hledá uchazeče, kteří budou schopni plnit ještě jednu zakázku obdobného rozsahu a charakteru. Navrhovatel se domnívá, že tento požadavek zadavatele je neopodstatněný, neboť nevidí důvod, proč by do předmětného zadávacího řízení nemohl podat nabídku i uchazeč, který by při její případné realizaci využil veškeré své kapacity.
13. Podle názoru navrhovatele zadavatel nevymezil v souladu s ustanovením § 56 odst. 7 písm. c) zákona také technický kvalifikační předpoklad uvedený v čl. 6. 3. 3. kvalifikační dokumentace, neboť v uvedeném článku uvádí pouze výčet mechanizačních prostředků (dále jen „mechanizace“), aniž zohledňuje její reálné využití a variabilitu. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadavatelem není také objektivně vymezen „počet mechanizace“. V lokalitě o výměře 93 220 m2 požaduje zadavatel 2 profi sekačky a 4 motorové kosy, oproti tomu v lokalitě o výměře 336 980 m2, což je o 361 % více pouze 1 profi sekačku a 3 motorové kosy. Navrhovatel dodává, že specifika všech 4 lokalit zná a je si vědom, jaká mechanizace je na realizaci jednotlivých veřejných zakázek třeba.
14. Jako poslední navrhovatel napadá požadavek zadavatele na poskytnutí jistoty uvedený v čl. 17 zadávací dokumentace. Jelikož zadavatel v oznámení o veřejné zakázce nestanovil délku zadávací lhůty podle § 43 odst. 2 zákona, ani její konec datem, znemožnil uchazečům použít poskytnutí jistoty formou bankovní záruky z důvodu zajištění její doby platnosti, čímž porušil § 67 odst. 1 zákona.
15. Závěrem navrhovatel požaduje, aby Úřad předmětné zadávací řízení zrušil.
III. Vyjádření zadavatele ze dne 6. 10. 2011 a 28. 11. 2011
16. Zadavatel k nastavení kritéria přiměřenosti výše smluvních pokut v zadávacích podmínkách uvádí, že kritérium „přípustné“ odchylky od aritmetického průměru hodnot nabízených ostatními uchazeči je myšleno pouze jako orientační a podpůrné a nikoliv jako závazná podmínka, kvůli jejímuž nesplnění by mohla hodnotící komise bez dalšího přiřadit nabídce uchazeče bodové hodnocení 0.
17. Zadavatel nesouhlasí s tím, že podmínky pro určení nepřiměřenosti hodnot smluvních pokut byly stanoveny v rozporu se zákonem. Zadavatel konstatuje, že hlavním kritériem posouzení přiměřenosti výše smluvních pokut v předmětném zadávacím řízení je volná úvaha hodnotící komise opírající se o její odbornou způsobilost, což je zcela v souladu s ustálenou rozhodovací praxí jak Úřadu, tak příslušných soudů. Současně zadavatel uvádí, že nikde v napadené části zadávacích podmínek není uvedeno, že komise ustavená zadavatelem pro posouzení nabídek nebere v úvahu rozsah a předmět konkrétní veřejné zakázky.
18. Zadavatel uvádí, že při vymezení minimální úrovně ekonomického a finančního kvalifikačního předpokladu (minimální výše obratu uchazeče dosaženého s ohledem na předmět veřejné zakázky) postupoval podle § 55 odst. 1 písm. c) zákona a současně se řídil § 50 odst. 3 zákona, podle kterého je zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.
19. Zadavatel dále uvádí, že důvodem pro vymezení minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu podle ustanovení § 56 odst. 2 písm. g) zákona (průměrný roční počet zaměstnanců), který je uveden v bodě 6. 2. 3. kvalifikační dokumentace, byla snaha zadavatele zabránit situaci, kdy by dodavatel s nedostatečným počtem zaměstnanců musel použít veškeré své kapacity k plnění jedné veřejné zakázky, čímž by se dostal do ekonomické závislosti na jednom zdroji příjmů a plnění veřejné zakázky by tím mohlo být zmařeno. K navrhovatelem poukazované skutečnosti, že neúměrný požadavek týkající počtu zaměstnanců vylučuje z potencionální účasti v zadávacím řízení „malé dodavatele“, zadavatel, uvádí, že kterýkoliv dodavatel měl možnost (a využil jí) prokázat splnění kvalifikace podle § 51 odst. 5 a 6 zákona.
20. K článku 6. 3. 3. kvalifikační dokumentace vymezeného podle ustanovení § 56 odst. 7 písm. c) zákona, který se týká minimálního požadavku zadavatele na počet kusů mechanizace, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici, zadavatel konstatuje, že rozdělením jednotlivých kategorií vozidel na nosiče výměnných nástaveb (univerzální podvozek) a na jejich samostatné nástavby (speciální nástavby) podporuje variabilitu mechanizace určené k plnění předmětu veřejné zakázky. Co se týče počtu mechanizace, zadavatel s přihlédnutím k výrazným specifičnostem jednotlivých lokalit vymezoval každou lokalitu diferencovaně s ohledem na ustanovení § 56 odst. 7 písm. c) zákona.
21. Zadavatel rovněž uvádí, že řádně stanovil délku zadávací lhůty v jednotlivých oznámeních o zakázkách, uveřejněných v informačním systému o veřejných zakázkách.
22. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 28. 11. 2011 zejména analyzuje a zdůvodňuje své rozhodnutí pro stanovení dílčích hodnotících kritérií v podobě smluvních sankcí.
23. K tomuto svému rozhodnutí zadavatel uvádí, že se při sestavování dílčích hodnotících kritérií zabýval vazbou na celkovou užitnou hodnotu nabídek spočívající v použití zajišťovacích instrumentů pro případ, že sjednané služby nebudou prováděny ve sjednaném rozsahu, kvalitě, lhůtách a nebudou dodržovány stanovené technologické postupy. Za tímto účelem lze principiálně použít dva způsoby inkasa pro zajištění závazku ze strany uchazečů; smluvní sankce a bankovní záruka. S ohledem na nevýhody bankovních záruk, např. další náklady, které se promítají do nabídkových cen, zadavatel zvolil jako zajišťovací instrument (a dílčí hodnotící kritéria) smluvní sankce.
IV. Řízení před správním orgánem
24. Účastníky řízení podle § 116 zákona jsou:
zadavatel,
navrhovatel,
vybraný uchazeč.
25. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S462/2011/VZ-16054/2011/520/EMa ze dne 11. 10. 2011. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S462/2011/VZ-16055/2011/520/EMa ze dne 11. 10. 2011 určil účastníkům řízení lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům k rozhodnutí.
26. Rozhodnutím o předběžném opatření z moci úřední č. j. ÚOHS-S462/2011/VZ-16799/2011/520/EMa ze dne 21. 10. 2011 Úřad uložil zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.
27. Dne 20. 10. 2011 informoval zadavatel Úřad o dalších úkonech učiněných v předmětném zadávacím řízení. V Úřadu doručené zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 19. 10. 2011 je uvedeno, že hodnotící komise vyřadila podle ustanovení § 77 odst. 6 zákona nabídku uchazeče DVOŘÁK comte, a. s., z další účasti v zadávacím řízení, neboť posoudila písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny obsažené v nabídce uchazeče DVOŘÁK comte, a. s., jako neopodstatněné. V čl. 6 „Popis hodnocení nabídek včetně odůvodnění“ předmětné zprávy je uvedeno, že v souladu s ustanovením § 79 odst. 6 zákona hodnotící komise neprovedla hodnocení nabídek, pokud by měla hodnotit nabídku pouze jednoho uchazeče.
28. Dne 26. 10. 2011 informoval zadavatel Úřad o dalších úkonech učiněných v předmětném zadávacím řízení. Z předané dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel dne 25. 10. 2011 rozhodl o vyloučení uchazeče DVOŘÁK comte, a. s., ze zadávacího řízení a téhož dne rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče AVE CZ odpadové hospodářství s. r. o.
29. Dne 23. 11. 2011 umožnil Úřad nahlédnout zástupcům navrhovatele do předmětného správního spisu a umožnil jim pořídit si výpisy a fotografie ze spisu.
30. Dne 4. 11. 2011 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele ze dne 3. 11. 2011, kde uvedl, že si je vědom skutečnosti, že „hodnocení nabídek nespadá do přezkoumání úkonů zadavatele v uvedeném správním řízení“. Dále chce upozornit na postup zadavatele při hodnocení nabídek, který souvisí s napadenými zadávacími podmínkami.
31. Navrhovatel poukazuje na ustanovení čl. VI smlouvy o dílo, která jsou podle něho nesrozumitelná, nejednoznačná a tím i neurčitá. Neurčitost a nesrozumitelnost způsobují, že ustanovení o ceně díla jsou neplatná. Navrhovatel dovozuje, že v případě neplatnosti ustanovení o ceně, existuje absence jedné z podstatných náležitostí platných pro uzavření smlouvy o dílo.
32. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S462/2011/VZ-14281/2012/514/JNv ze dne 31. 7. 2012 rozhodl Úřad o zamítnutí návrhu navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž by mělo být zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona nařízeno předběžné opatření spočívající v pozastavení zadávacího řízení.
V. Závěry Úřadu
33. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
VI. Relevantní ustanovení zákona
34. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
35. Podle § 43 odst. 2 zákona je zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit délku zadávací lhůty nebo její konec datem.
36. Podle § 50 odst. 3 zákona je veřejný zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.
37. Podle § 51 odst. 4 zákona pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50 odst. 1 písm. b) až d) v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel je v takovém případě povinen veřejnému zadavateli předložit
a) doklady prokazující splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. j) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) subdodavatelem a
b) smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) až d).
38. Podle § 51 odst. 5 zákona má-li být předmět veřejné zakázky plněn několika dodavateli společně a za tímto účelem podávají či hodlají podat společnou nabídku, je každý z dodavatelů povinen prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 50 odst. 1 písm. a) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) v plném rozsahu. Splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) až d) musí prokázat všichni dodavatelé společně. V případě prokazování splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele se odstavec 4 použije obdobně.
39. Podle § 55 odst. 3 písm. c) zákona ve vztahu k ekonomickým a finančním kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.
40. Podle § 56 odst. 7 písm. c) zákona ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.
41. Podle § 79 odst. 6 zákona hodnotící komise neprovede hodnocení nabídek, pokud by měla hodnotit nabídku pouze jednoho uchazeče.
VII. Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce
42. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 19. 10. 2011 je uvedeno, že hodnotící komise vyřadila podle ustanovení § 77 odst. 6 zákona nabídku uchazeče DVOŘÁK comte, a. s., z další účasti v zadávacím řízení, neboť posoudila písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny jmenovaného uchazeče obsažené v jeho nabídce jako neopodstatněné. V čl. 6 předmětné zprávy je uvedeno, že v souladu s ustanovením § 79 odst. 6 zákona hodnotící komise neprovedla hodnocení nabídek, pokud by měla hodnotit nabídku pouze jednoho uchazeče.
43. V čl. 10. 3. 2. 1. zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že: „Pro hodnocení nabídky bude použita bodovací stupnice v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé nabídce bude v rámci hodnoceného kritéria přidělena bodová hodnota, která bude odrážet úspěšnost předmětné nabídky. Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu kritéria, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nabídky k hodnotě nejvhodnější nabídky. Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce.“
44. V čl. 10. 3. 2. 2. zadávací dokumentace zadavatel dále uvedl, že „S ohledem na usnesení NSS 5 Afs 75/2009-100 si zadavatel vyhrazuje právo rozhodnout o tom, že výše uvedený výpočet hodnocení nepoužije v případě, že hodnotu nabídnutou uchazečem u hodnotících kritérií výše smluvní sankce za neprovedení služeb ve sjednaném rozsahu a kvalitě, výše smluvní sankce za neprovedení služeb ve sjednaných lhůtách a výše smluvní sankce za neodstranění vadného plnění ve sjednaných lhůtách bude považovat za zjevně nepřiměřenou. V takovém případě může přiřadit zadavatel nabídce v rámci tohoto kritéria 0 bodů. Za nepřiměřenou může být přitom zadavatelem u hodnotících kritérií výše smluvní sankce za neprovedení služeb ve sjednaných lhůtách a výše smluvní sankce za neodstranění vadného plnění ve sjednaných lhůtách považována hodnota, která bude vyšší o 50 % a více, než bude aritmetický průměr hodnot ostatních nabídek v těchto dílčích hodnotících kritériích. Tento postup bude odůvodněn ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, přičemž přiměřenost či nepřiměřenost nabízené hodnoty bude komisí posuzována s ohledem na reálnost nabízených hodnot v porovnání s nabídkami ostatních uchazečů a vzhledem k situaci na trhu.“
45. V čl. 5. 2. 3. kvalifikační dokumentace zadavatel vymezil: „Minimální výše obratu uchazeče dosaženého s ohledem na předmět veřejné zakázky (celoroční údržba čistoty místních komunikací, zimní údržba místních komunikací, celoroční údržba veřejné nebo soukromé zeleně včetně přilehlých komunikací a včetně obsluhy odpadkových košů) za předcházející 3 účetní období činí minimálně 70 000 000 Kč (bez DPH) součtově za předcházející 3 účetní období“.
46. V čl. 6. 1. 1. kvalifikační dokumentace zadavatel vymezil, že uchazeč ve své nabídce předloží seznam obdobných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech. Obdobnou službou se podle čl. 6. 1. 3 kvalifikační dokumentace rozumí provedení služby v oblasti celoroční údržby čistoty místních komunikací, zimní údržby místních komunikací, celoroční údržby veřejné nebo soukromé zeleně včetně přilehlých komunikací a včetně obsluhy odpadkových košů, jejich finanční objem je alespoň 25 000 000 Kč bez DPH/rok (minimálně 1 obdobná služba), 10 000 000 Kč bez DPH/rok (minimálně 3 obdobné služby) a 5 000 000 bez DPH/rok (minimálně 3 obdobné služby).
47. V článku 6. 2. 3. kvalifikační dokumentace zadavatel vymezil následující: „Dodavatel prokáže, že minimální průměrný roční počet zaměstnanců dodavatele podílejících se na plnění zakázek na služby obdobného charakteru jako je předmět této veřejné zakázky je 50 osob, z toho jsou minimálně 2 osoby vedoucích zaměstnanců dodavatele podílejících se na plnění zakázek na služby obdobného charakteru jako je předmět této veřejné zakázky v každém roce za poslední 3 roky“.
48. V článku 6. 3. 3. kvalifikační dokumentace zadavatel vymezil počet kusů mechanizace, které bude mít dodavatel pro plnění veřejné zakázky k dispozici, a který je stanoven takto: vozidlo kategorie N1 v provedení jako nosič výměnných nástaveb valníkový nebo obdobný (min. 4 kusy), vozidlo kategorie N2 v provedení jako nosič výměnných nástaveb valníkový nebo obdobný (min. 4 kusy), vozidlo kategorie N3 v provedení jako nosič výměnných nástaveb valníkový nebo obdobný (min. 2 kusy), traktor kategorie T1 s příslušenstvím, sněhová radlice, sypač, čelní nakladač, kartáč (min. 3 kusy), traktor kategorie T2 s příslušenstvím, sněhová radlice, sypač, kartáč (min. 2 kusy), traktor kategorie T3 s příslušenstvím, sněhová radlice, sypač, kartáč (min. 1 kus), nástavba pro vozidlo kategorie N1 – sypač chemických či inertních materiálů (min. 2 kusy), nástavba pro vozidlo kategorie N2 – sypač chemických či inertních materiálů (min. 2 kusy), nástavba pro vozidlo kategorie N3 – sypač chemických či inertních materiálů (min. 1 kus), nástavba pro vozidlo kategorie N1 nebo N2 – zametací se samosběrem s objemem zásobníku nejméně 1, 5 m3 (min. 1 kus), nástavba pro vozidlo kategorie N3 – zametací se samosběrem s objemem zásobníku nejméně 5 m3 (min. 1 kus), nástavba pro vozidlo kategorie N2 nebo N3 – kropící s objemem nádrže nejméně 2 500 l (min. 1 kus), ruční zametací stroj s čelním válcovým nebo rotačním kartáčem o šíři záběru do 120 cm (min. 2 kusy), profi travní sekačka (žací traktor) nebo jiný stroj se stejným účelem; se sběrem posečené hmoty, s možností mulčování, s rotačním nožovým ústrojím s minimálně dvěma noži, případně cepovým ústrojím s minimální šíří záběru 120 cm (min. 2 kusy), profi motorová kosa – křovinořez – nebo jiný stroj se stejným účelem (min. 4 kusy).
VIII. Ke stanovení způsobu hodnocení nabídek
49. K problematice „zjevné nepřiměřenosti“ hodnot jiných hodnotících kritérií než je cena se vyslovil Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 tím způsobem, že zadavatel může v zadávací dokumentaci v dílčím kritériu, vyjma kritéria ceny, stanovit, že některou hodnotu považuje za zjevně nepřiměřenou. Posouzení zjevné nepřiměřenosti může spočívat v jednotlivém konkrétním případě zejména na povaze předmětu plnění, daném čase a místních podmínkách, především ale na ekonomické stránce nabídky vymezující zjevně nepřiměřené náklady nebo třeba nesplnitelné technické a technologické postupy. V intencích přezkumné činnosti Úřadu je posoudit pouze odůvodnění verdiktu odborné komise spočívající v tom, proč některé kritérium považovala za zjevně nepřiměřené a přiřadila mu hodnocení 0. V souladu se shora označeným judikátem Nejvyššího správního soudu je nepřípustné přezkoumávání vlastních úvah hodnotící komise Úřadem.
50. V uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud dále konstatoval, že „mechanismus vylučování nabídek, jejichž hodnoty kritérií se ukáží jako zjevně nepřiměřené, není sám o sobě diskriminační, neboť je objektivní. Jinak se však bude posuzovat situace, když se na základě nezákonných dohod skupina podnikatelů, obvykle těch, kteří působí na místním trhu dané veřejné zakázky, dohodne na vytvoření homogenních nabídek kalkulací s minimálními rozdíly a nabídky konkurentů, kteří se takové dohody neúčastní, se tak stanou zjevně nepřiměřenými, aniž by se jejich předkladatelé mohli bránit či prokázat proveditelnost nabízeného řešení. Může tak být poškozována transparentnost a zdravá hospodářská soutěž, neboť má-li být vyloučena diskriminace, musí mít neúspěšní uchazeči možnost vysvětlit svá stanoviska. Postup vylučování uchazečů bez kontradiktorního ověření, tj. možnosti prokázat, že tyto nabídky jsou hodnověrné a vážné, může představovat nepřímou diskriminaci tím, že v praxi znevýhodní hospodářské subjekty např. i u jiných členských států, které vzhledem k tomu, že na základě odlišných struktur nákladů nebo technologií mohou využívat značné úspory z rozsahu nebo chtějí snížit své zisky, aby mohly účinněji proniknout na dotčený trh, jsou schopny učinit konkurenceschopnou a zároveň vážnou a hodnověrnou nabídku, kterou by však hodnotící komise nezohlednila… Aby byla dodržena zásada transparentnosti a neporušena zásada nediskriminace, musí hodnotící komise v každém případě své rozhodnutí o přidělení nulového počtu bodů za zjevně nepřiměřené kritérium nabídky přezkoumatelným způsobem odůvodnit.“
51. Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku také uvedl, že „smyslem možnosti vyloučit zjevně nepřiměřenou nabídku je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede údaje, jejichž dodržení není reálné, což by během realizace předmětu plnění veřejné zakázky vedlo ke změně těchto údajů hodnocených v rámci dílčích hodnotících kritérií, a to v rozporu s původně stanovenými podmínkami zadání. Jedná se tedy zejména o stanovení zjevně nepřiměřených nákladů, dodací lhůty nebo lhůty pro dokončení, jejichž dodržení není v praxi uskutečnitelné. Nelze dodržet např. ani technologické lhůty, a je to odborně prokazatelné. Nemělo by se tak jednat o zjevně nepřiměřenou dobu záručního servisu či smluvní pokuty. Tato kritéria, resp. jejich hodnoty, jdou k tíži uchazeče (zvyšují mu náklady), avšak jejich i zjevně nepřiměřená hodnota by ve většině případů realizaci předmětu plnění veřejné zakázky neměla nijak ohrozit, naopak vyšší hodnoty jsou pro zadavatele přínosem navíc. Posouzení těchto kritérií jako zjevně nepřiměřených, se jeví jako účelové a jde proti smyslu použití daného omezení“.
52. Z výše uvedeného judikátu Nejvyššího správního soudu lze podle Úřadu dovodit, že zadavatel může v zadávacích podmínkách stanovit např., že pokud hodnotící komise bude považovat některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu za nepřiměřenou povaze závazku, který v kritériu vyjadřuje, přidělí takové nabídce 0 bodů. Lze přitom připustit, že zadavatel v zadávací dokumentaci explicitně neuvede vůči jakým hodnotám, okolnostem, podmínkám apod. bude zjevnou nepřiměřenost nabízených hodnot posuzovat, neboť z judikátu Nejvyššího správního soudu vyplývá, že zjevná nepřiměřenost dané hodnoty, byť se jedná o neurčitý právní pojem, je určována odkazem na konkrétní veřejnou zakázku, která má být zadána, a také vlastním obsahem plnění konkrétní veřejné zakázky. Avšak posuzování dílčích kritérií, jejichž potenciální nepřiměřená hodnota neohrožuje průběh realizace veřejné zakázky (např. smluvní pokuty, záruky), resp. jedná se o hodnoty, které jsou pro zadavatele přínosem a jdou k tíži uchazeče, se jeví jako účelové a odporující smyslu použití daného omezení. Rovněž je v rámci posuzování nepřiměřených hodnot vhodné umožnit uchazečům vyjádřit se k nepřiměřenosti hodnot, resp. zadavatel by měl, pokud hodlá označit některou z hodnot za zjevně nepřiměřenou, použít kontradiktorní ověření.
53. V článku 10. 3. 2. 2. zadávacích podmínek, zadavatel uvedl, že za nepřiměřenou může být zadavatelem u hodnotících kritérií jiných než nabídková cena považována hodnota, která bude vyšší o 50 % a více, než bude aritmetický průměr hodnot ostatních nabídek v těchto dílčích hodnotících kritériích, přičemž přiměřenost či nepřiměřenost nabízené hodnoty bude komisí posuzována s ohledem na reálnost nabízených hodnot v porovnání s nabídkami ostatních uchazečů a vzhledem k situaci na trhu.
54. Zadavatel ve svém vyjádření argumentuje tak, že v bodě 10. 3. 2. 2. zadávací dokumentace stanovil možnost, nikoliv povinnost, že bude nepřiměřeným hodnotám smluvních sankcí přidělovat 0 bodů. K uvedenému Úřad uvádí, že z formulace uvedené v článku 10. 3. 2. 2. zadávací dokumentace „zadavatel si vyhrazuje právo rozhodnout o tom, že výše uvedený výpočet hodnocení nepoužije v případě, že hodnotu nabídnutou uchazečem… bude považovat za zjevně nepřiměřenou… v takovém případě může přiřadit zadavatel nabídce v rámci tohoto kritéria 0 bodů“, přičemž za zjevně nepřiměřenou může být zadavatelem považována hodnota, která „bude vyšší o 50 % a více, než bude aritmetický průměr hodnot ostatních nabídek…“ jednoznačně vyplývá, že zadavatel stanovil způsob hodnocení nabídek v dílčích hodnotících kritériích jiných než je nabídková cena tak, že pokud bude hodnocené kritérium vyšší o 50 % a více, než bude aritmetický průměr hodnot ostatních nabídek, přidělí takové nabídce v tomto kritériu 0 bodů.
55. V šetřeném případě tedy zadavatel stanovil, že bude aplikovat institut zjevně nepřiměřených hodnot dílčích hodnotících kritérií u kritérií „Výše smluvní sankce za neprovedení služeb ve sjednaném rozsahu a kvalitě“, „Výše smluvní sankce za neprovedení služeb ve sjednaném rozsahu a kvalitě“ a „Výše smluvní sankce za neodstranění vadného plnění ve sjednaných lhůtách“. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009, v případě hodnot, které jdou k tíži uchazeče, a jejichž vyšší hodnota je naopak přínosná pro zadavatele, jako jsou v šetřeném případě smluvní sankce, je posouzení těchto kritérií jako zjevně nepřiměřených účelové a jde proti smyslu použití daného omezení. Zadavatel tak de facto pochybil již při stanovení způsobu hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti.
56. Zadavatel kromě toho, že stanovil, že bude aplikovat institut zjevně nepřiměřených hodnot u dílčích hodnotících kritérií, u kterých jde tento způsob hodnocení proti smyslu daného omezení, neboť jejich výše nemůže jít k tíži zadavatele, a které nesouvisí se samotnou realizací předmětu veřejné zakázky (viz výše), navíc stanovil způsob hodnocení zjevně nepřiměřených hodnot jiných dílčích kritérií než je cena procentuální odchylkou od průměru hodnot ostatních nabídek. Jak uvádí soud ve výše uvedeném rozsudku „posouzení zjevné nepřiměřenosti může spočívat v jednotlivém konkrétním případě zejména na povaze předmětu plnění, daném čase a místních podmínkách, především ale na ekonomické stránce nabídky vymezující zjevně nepřiměřené náklady nebo třeba nesplnitelné technické a technologické postupy“.
57. Jako vhodnější způsob hodnocení nepřiměřených hodnot, pokud zadavatel hodlá eliminovat předložení nepřiměřených hodnot pomocí číselného omezení či výpočtu, se tak jeví být např. stanovení rozmezí akceptovatelných hodnot pro zadavatele. Zadavatel také může zanést optimální míru jednotlivých hodnot, které jsou jinak předmětem hodnocení v rámci ekonomické výhodnosti nabídek, přímo do návrhu smlouvy.
58. Úřad dodává, že zadavatel by měl pečlivě zvážit stanovení výše uvedeného způsobu hodnocení s ohledem na charakter předmětu veřejné zakázky, na relevantní prostředí trhu i účelnost takového způsobu hodnocení. Pro šetřený případ je třeba zdůraznit, že již postup zadavatele, kdy hodlal posuzovat z hlediska „zjevné nepřiměřenosti“ hodnoty smluvních sankcí, je v rozporu s výše uvedenými závěry rozsudku NSS i v rozporu s požadavkem na charakter dílčích hodnotících kritérií, která musí vyjadřovat vztah „užitné hodnoty a ceny“. Nastavení způsobu hodnocení „zjevně nepřiměřených“ hodnot určených procentuální odchylkou od průměrných hodnot uvedených v nabídkách uchazečů představuje de facto další krok zadavatele týkající se způsobu hodnocení, který nelze považovat za souladný se zákonem.
59. V šetřeném případě však nedošlo k hodnocení nabídek podle výše stanoveného způsobu hodnocení „smluvních sankcí“ procentuální odchylkou, neboť zadavatel, resp. hodnotící komise v souladu s ustanovením § 79 odst. 6 zákona neprovedla hodnocení nabídek, neboť by hodnotila nabídku pouze jednoho uchazeče (viz bod 42 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vzhledem k tomu, že v projednávaném případě nedošlo k hodnocení nabídek, resp. zadavatel neaplikoval výše uvedený způsob hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií, nemohlo, ani nedošlo, v šetřeném případě postupem zadavatele k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.
IX. K ekonomickému a finančnímu kvalifikačnímu předpokladu – výše obratu
60. Navrhovatel napadá čl. 5. 2. 3 kvalifikační dokumentace, týkající se požadavku na minimální úroveň požadovaného obratu s ohledem na předmět veřejné zakázky ve výši 70 000 000 Kč bez DPH, součtově za předcházející 3 účetní období.
61. K argumentu navrhovatele, kdy podle jeho názoru je požadavek na výši obratu nepřiměřený, uvedené kritérium splní pouze omezený počet dodavatelů a dále není vhodné výši obratu požadovat jen z činností týkající se předmětu veřejné zakázky, neboť se jedná o příliš specifickou činnost, Úřad uvádí následující skutečnosti. Kvalifikační předpoklad „výše obratu“ je ekonomickým a finančním ukazatelem vypovídajícím o ekonomické stabilitě potencionálního uchazeče o veřejnou zakázku a potenciálu řádně plnit konkrétní zakázku. S ohledem na skutečnost, že předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky činí 109 690 000 Kč bez DPH, Úřad konstatuje, že se požadavek zadavatele na prokázání výše obratu uchazeče v souhrnné výši 70 000 000 Kč bez DPH za předcházející 3 účetní období a rovněž požadavek na prokázání referenčních zakázek součtově ve výši 70 000 000 Kč bez DPH za předcházející 3 roky nejeví jako nepřiměřený. Požadavek na výši obratu dosaženého z činností souvisejících s předmětem plnění veřejné zakázky shledává Úřad jako oprávněný, neboť tato možnost přímo vyplývá z ustanovení § 55 odst. 3 písm. c) zákona, podle kterého je zadavatel povinen vymezit minimální úroveň ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů odpovídající, mj. druhu veřejné zakázky a dále z ustanovení § 50 odst. 3 zákona, podle kterého je zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky. Úřad dále neshledává, že by předmět plnění veřejné zakázky vykazoval výrazná specifika, neboť údržbu ploch municipalit lze považovat za běžnou podnikatelskou činnost.
62. Úřad dodává, že účelem prokazování kvalifikace je zajistit, aby uchazeč o veřejnou zakázku měl objektivně veškeré předpoklady a způsobilost pro řádné a včasné plnění konkrétní veřejné zakázky. Zadavatel musí stanovit pouze takové požadavky na prokázání kvalifikace, které bezprostředně souvisejí s předmětem veřejné zakázky a jsou přiměřené ve vztahu k jejímu druhu, rozsahu a složitosti. Pokud zadavatel stanoví požadavky na prokázání kvalifikace, které s plněním veřejné zakázky přímo nesouvisejí, ztrácí takový požadavek smysl, neboť prokázání jeho splnění nic nevypovídá o skutečné schopnosti a způsobilosti uchazečů plnění veřejné zakázky zajistit. K namítané skutečnosti o omezení okruhu potencionálních dodavatelů, resp. vyloučení menších dodavatelů z důvodu kvalifikačních předpokladů Úřad uvádí, že i když zadavatel vymezí minimální úroveň kvalifikačních předpokladů odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky vždy budou existovat uchazeči, kteří nebudou schopni z nějakého důvodu požadovanou kvalifikaci splnit. Z tohoto důvodu však zákon (§ 51 odst. 4 a 5 zákona) dává možnost prokázat určitou část kvalifikace, kterou dodavatel není schopen splnit, prostřednictvím subdodavatele či mohou jednotliví dodavatelé uzavřít smlouvu o sdružení, podat společnou nabídku a část kvalifikace prokázat společně. Úřad z výše uvedených důvodů neshledal v postupu zadavatele při stanovení požadavku na výši obratu uchazečů a finančního objemu referenčních zakázek porušení zákona, které by mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
X. K technickému kvalifikačnímu předpokladu – počet zaměstnanců
63. Z návrhu navrhovatele vyplývá, že považuje za diskriminačně vymezený technický kvalifikační předpoklad uvedený v čl. 6. 2. 3. kvalifikační dokumentace – doložení přehledu 50 zaměstnanců, z toho minimálně 3 zaměstnanci podílející se na plnění zakázek na služby obdobného charakteru jako předmět plnění veřejné zakázky v každém roce za poslední 3 roky.
64. V této problematice Úřad uvádí, že zadavateli nelze upírat právo na stanovení technických kvalifikačních předpokladů, které budou zaručovat bezproblémovou, kvalitní a včasnou realizaci veřejné zakázky. Zárukou pro takovou realizaci předmětu veřejné zakázky je dodavatel, jehož existence a fungování nebude výlučně vázána na plnění předmětné veřejné zakázky, tj. že dodavatel veškeré své zdroje a prostředky nebude používat pouze a jenom na plnění této veřejné zakázky. Tuto charakteristiku naplňuje dodavatel, který je schopen realizovat předměty plnění u několika veřejných zakázek souběžně, resp. jednu zakázku obdobného charakteru řešenou v tomto rozhodnutí. Ve vztahu k technickému kvalifikačnímu předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. g) zákona jde tedy o dispozici dostatečným počtem zaměstnanců pro plnění obdobné zakázky najednou, což představuje z hlediska personálního zajištění realizace předmětu dané veřejné zakázky záruku, že nebude docházet k realizačním prodlevám. Na základě této skutečnosti Úřad neshledává požadavek zadavatele uvedený v čl. 6. 2. 3. kvalifikační dokumentace jako vymezený v rozporu s ustanovením § 56 odst. 7 písm. c) zákona.
XI. K technickému kvalifikačnímu předpokladu – počet mechanizačních prostředků
65. V souvislosti s technickými kvalifikačními předpoklady navrhovatel dále napadá nepřiměřený požadavek na počet mechanizace v čl. 6. 3. 3 kvalifikační dokumentace, který neodpovídá rozsahu veřejné zakázky a také nezohledňuje reálné využití mechanizace. Navrhovatel poukazuje na nepoměr ploch a k nim se vztahující počet mechanizace v rámci dvou veřejných zakázek (předmětné veřejné zakázky a veřejné zakázky „Údržba čistoty a zimní údržba místních komunikací správního území městské části Brno – střed a údržba veřejné zeleně ve správě městské části Brno – střed – lokalita Staré Brno – Štýřice“, správní řízení vedené pod sp. zn. S478/2011, pozn. Úřadu).
66. V této souvislosti Úřad uvádí, že z návrhu navrhovatele vyplývá, že proporcionálně srovnává plochu předmětné veřejné zakázky s plochou veřejné zakázky uvedenou v předchozím bodě tohoto rozhodnutí a rozdílný počet mechanizace potřebný k údržbě rozdílných ploch těchto veřejných zakázek. Ze srovnání navrhovatele však není zcela zřejmé, u které veřejné zakázky považuje neobjektivní stanovení požadavku na počet mechanizačních prostředků. Z vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 6. 10. 2011 vyplývá, že zadavatel stanovil požadavek na počet mechanizačních prostředků pro každou lokalitu diferencovaně s ohledem na jejich specifika. Úřad uvádí, že na základě výše uvedeného, a z logiky věci, proto nelze automaticky dovozovat pravidlo, že na údržbu větší plochy je třeba větší počet mechanizačních prostředků. Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že zná specifika jednotlivých lokalit veřejných zakázek a proto si je vědom, jaká mechanizace je na realizaci jednotlivých veřejných zakázek potřeba, avšak konkrétní argumentaci či případný (podle jeho tvrzených znalostí) adekvátní výčet mechanizace potřebný pro údržbu plnění předmětné veřejné zakázky na podporu svého tvrzení již neuvádí. Rovněž, jak vyplývá z výčtu mechanizačních prostředků uvedených v čl. 6. 3. 3. kvalifikační dokumentace, např. požadavek na vozidla kategorie N1, N2 a N3 v provedení jako nosič výměnných nástaveb valníkový nebo obdobný, podporuje variabilitu provozních a technických zařízení. Úřad tak neshledal požadavek zadavatele na dispozici určitým počtem mechanizace uvedený v čl. 6. 3. 3 kvalifikační dokumentace jako stanovený v rozporu s ustanovením § 56 odst. 7 písm. c) zákona.
XII. K délce zadávací lhůty
67. K této části návrhu Úřad konstatuje, že v oznámení o zakázce uveřejněném v informačním systému o veřejných zakázkách zadavatel řádně v čl. IV. 3. 7. stanovil minimální lhůtu, po kterou jsou uchazeči vázání svými nabídkami a to 3 měsíce od uplynutí lhůty pro podání nabídek. Z formulace § 43 odst. 2 zákona vyplývá, že zadavatel je povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit „délku zadávací lhůty“ nebo „její konec datem“, přičemž i struktura formuláře oznámení o zakázce dává možnost do čl. IV. 3. 7. uvést buď časový údaj ve formě data, či ve formě lhůty, což zadavatel učinil.
68. Vzhledem k tomu, že Úřad neshledal, jak je odůvodněno výše, že by zadavatel postupoval při stanovení napadaných zadávacích podmínek v rozporu se zákonem a stanovený způsob hodnocení uvedený v čl. 10. 3. 2. 2 zadávací dokumentace neměl vliv na výběr nejvhodnější nabídky, zamítl Úřad návrh navrhovatele, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
1. Statutární město Brno, MČ Brno – střed, Dominikánská 2, 601 69 Brno
2. DVOŘÁK comte, a. s., Malá Strana 20, 679 38 Cetkovice
3. AVE CZ odpadové hospodářství s. r. o., Pražská 1321/38a, 102 00 Praha
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
