Č. j.: ÚOHS-S349/2010/VZ-1219/2013/523/DŘí
21.1.2013
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 27. 8. 2010 na návrh ze dne 25. 8. 2011, jehož účastníky jsou
zadavatel – Česká republika, Ministerstvo spravedlnosti ČR, IČ 00025429, se sídlem Vyšehradská 424/16, 128 00 Praha 2, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci JUDr. Robertem Nerudou, Ph.D., advokátní kancelář HAVEL, HOLÁSEK & Partners s. r. o., adresa pro doručování Hilleho 1843/6, 602 00 Brno,
navrhovatel – Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s. r. o., IČ 28509951, se sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8,
ve věci veřejné zakázky „Hromadné správy a vymáhání pohledávek vzniklých v resortu Ministerstva spravedlnosti ČR“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 8. 6. 2010 pod evidenčním číslem 60046007,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s. r. o., IČ 28509951, se sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8 – na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele − Česká republika, Ministerstvo spravedlnosti ČR, IČ 00025429, se sídlem Vyšehradská 424/16, 128 00 Praha 2 – se podle ust. § 118 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 nebo 2 citovaného ustanovení.
Odůvodnění
ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Česká republika, Ministerstvo spravedlnosti ČR, IČ 00025429, se sídlem Vyšehradská 424/16, 128 00 Praha 2, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci JUDr. Robertem Nerudou, Ph.D., advokátní kancelář HAVEL, HOLÁSEK & Partners s. r. o., adresa pro doručování Hilleho 1843/6, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“), uveřejnilo podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 8. 6. 2010 pod evidenčním číslem 60046007 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Hromadné správy a vymáhání pohledávek vzniklých v resortu Ministerstva spravedlnosti ČR (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dopisem ze dne 23. 7. 2010 zadavatel rozhodl podle § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona o zrušení předmětného zadávacího řízení. Toto rozhodnutí odůvodnil tvrzením, že v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele a zároveň v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení, nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Dále v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel uvádí, že takto rozhodl po přezkoumání zadávacích podmínek, neboť dospěl k závěru, že koncepce zadání neodpovídá řešení této problematiky, tj. cíli rychlejšího a účinnějšího vymáhání pohledávek. Důvodem pro zrušení je zároveň skutečnost, že financování veřejné zakázky není v rozpočtu zadavatele dostatečně zajištěno a to vzhledem k ponížení střednědobého výdajového rámce na rok 2011, tzn. zadavatel nedisponuje finančními prostředky na pokrytí závazku z případně uzavřené smlouvy.
3. Dne 26. 7. 2010 bylo rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení uveřejněno na jeho internetových stránkách a dne 30. 7. 2010 bylo zrušení zadávacího řízení uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách. Dopisem ze dne 6. 8. 2010 podala advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s. r. o., IČ 28509951, se sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8 (dále jen "navrhovatel"), námitky proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Tyto námitky zadavatel obdržel dne 9. 8. 2010.
4. Vzhledem k tomu, že zadavatel svým rozhodnutím ze dne 16. 8. 2010, které bylo doručeno navrhovateli dne 18. 8. 2010, nevyhověl námitkám navrhovatele, podal navrhovatel dopisem ze dne 25. 8. 2010 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“), který byl doručen Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 27. 8. 2010 a tímto dnem bylo zahájeno předmětné správní řízení. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 27. 8. 2010.
OBSAH NÁVRHU
5. Navrhovatel v návrhu uvádí, že je přesvědčen, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení bylo učiněno v rozporu s § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona. Navrhovatel na úvod uvádí, že nijak nenapadá formální stránku zrušení zadávacího řízení (způsob, jakým bylo zrušení veřejné zakázky oznámeno). Za zcela zásadní však považuje zcela nedostatečné a právně nesouladné samotné odůvodnění zrušení veřejné zakázky. Zrušením veřejné zakázky bez relevantních a přípustných důvodů dále zadavatel postupoval v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení, jak jsou uvedeny v § 6 zákona.
6. Navrhovatel se dále v návrhu věnuje výkladu § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona. Z ustálené rozhodovací praxe Úřadu a soudů je možné podle navrhovatele dovodit následující: Společným rysem důvodů uvedených v § 84 odst. 2 zákona jsou okolnosti, které nastávají objektivně, na zadavatelově vůli zcela nezávisle, a které nemůže zvrátit. Nelze akceptovat takový přístup, který znamená rozšíření zadavatelovi možnosti zrušit zadávací řízení na situace, pro něž je typická absence objektivních okolností, a které naopak představují pouhý nezájem zadavatele v zadávacím řízení pokračovat. Za rozporné se zákonem je třeba považovat to, kdy až v průběhu zadávacího řízení zadavatel zjistil, že jsou pro něj zadávací podmínky neefektivní a přinesly by nepředpokládané náklady. Odpovědnost za zpracování zadávací dokumentace spočívá na zadavateli.
7. Vzhledem k uvedenému navrhovatel konstatuje, že pokud zadavatel uvádí, že nevhodnost koncepce zadání veřejné zakázky či jiná pochybení v průběhu zadávacího řízení zjistil až po přezkoumání zadávacích podmínek a tato ex post zjištěná nevhodnost je důvodem pro zrušení zadávacího řízení, sám tím přímo přiznává, že postupuje v rozporu se zákonem. Je zřejmé, že tvrzená "nevhodnost zadání" není okolnost, která by nastala objektivně a na zadavatelově vůli zcela nezávisle.
8. Navrhovatel se dále vyjadřuje k druhému důvodu zrušení zadávacího řízení uvedenému v rozhodnutí zadavatele, tj. ponížení střednědobého výdajového rámce na rok 2011. I tento důvod považuje navrhovatel za zavádějící a neopravňující zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, když prokazatelně nemohl vyvstat až po vyhlášení veřejné zakázky. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o rozpočtových pravidlech"), se zároveň s návrhem státního rozpočtu zpracovává střednědobý výhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu státních fondů na jednotlivá léta, na která je sestavován, a předpoklady a záměry, na základě nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají a plánují. Součástí střednědobého výhledu jsou podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech také právě částky střednědobých výdajových rámců a jejich členění podle kapitol a státních fondů. Podle § 8a odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech tvoří střednědobý výdajový rámec celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů na každý z roků, na které je sestavován střednědobý výhled, a stanoví jej na návrh vlády poslanecká sněmovna v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu. Z výše uvedené vyplývá, že střednědobý výdajový rámec je schvalován jednou za rok v souvislosti s přijímáním zákona o státním rozpočtu. Navrhovateli pak není známo, že by po dni vyhlášení veřejné zakázky a před jejím zrušením došlo k takovým změnám střednědobého výdajového rámce pro kapitolu resortu zadavatele, které by odůvodňovaly zrušení veřejné zakázky.
9. S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 23. 7. 2010.
VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE
10. Zadavatel se k návrhu vyjádřil dopisem ze dne 3. 9. 2010, který byl Úřadu doručen 6. 9. 2010. Ve svém vyjádření zadavatel na úvod uvádí, že navrhovatel nepatřil mezi okruh zájemců, kteří se oficiálně o získání veřejné zakázky ucházeli. Zadavatel zpochybňuje navrhovatelům pouze tvrzený zájem na získání veřejné zakázky, když má za to, že tento zájem by měl být ze strany navrhovatele prokázán. Navrhovatel tedy vzhledem k tomu, že nebyl v okruhu potenciálních uchazečů o získání veřejné zakázky, svůj zájem získat veřejnou zakázku neprokázal, a tedy podle názoru zadavatele do dnešního dne neprokázal ani újmu, která mu v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla. S ohledem na uvedené má tedy zadavatel za to, že nejsou naplněny podmínky pro přípustnost návrhu, když navrhovatel nikterak neprokázal a nespecifikoval újmu, která mu v důsledku nezákonného jednání zadavatele hrozí nebo vznikla.
11. Dále zadavatel uvádí, že podle jeho názoru byly důvody zrušení zadávacího řízení zákonné a neshledává námitky a tvrzení navrhovatele důvodnými. Zadavatel konstatuje, že ve dnech 28. 5. 2010 až 29. 5. 2010 proběhly v České republice volby do poslanecké sněmovny, které změnily rozložení politických sil v České republice. V návaznosti na výsledky voleb byla jmenována nová vláda. Vypracování zadávací dokumentace, jakožto i koncepce způsobu správy a vymáhání pohledávek byla vyhotovena v období předcházejícího vedení resortu. Stávající vedení zadavatele se rozhodlo vzhledem k vysoké předpokládané hodnotě veřejné zakázky přezkoumat zadávací dokumentaci a celkovou koncepci správy a vymáhání pohledávek, která byla v minulosti nastavena. Zadavatel na základě přezkoumání došel k závěru, že zamýšlená koncepce je pro zadavatele zcela nevýhodná. Jen příkladmo zadavatel uvádí skutečnosti, které činí předmětnou zadávací dokumentaci za současného stavu věci zcela nepřijatelnou. V platebních podmínkách zadávací dokumentace není jasně definována odměna právního zastoupení za vymožení pohledávky, pouze je uvedeno, že bude hrazena ve výši určené poměrně ve vztahu k odměně nabídnuté poskytovatelem za modelový případ, tj. vymožení pohledávky v hodnotě 50 000 Kč. Tato koncepce pro odměňování je podle zadavatele nehospodárná a ve své podstatě zcela chybná, když plnění poskytovateli je krajně nepředvídatelné. Není možné souhlasit ani s tím, aby např. sankční platby, které by vznikly v důsledku činnosti poskytovatele, šly na vrub zadavatele. Tyto případné platby by již měly být zahrnuty v odměně, kterou by zadavatel vyplácel. Neměly by tedy být tzv. "platbami navíc". Dalším a podle zadavatele klíčovým problémem je skutečnost, že pohledávky nejsou "majetkem" zadavatele, ale jednotlivých soudů, z jejichž rozhodovací činnosti vznikají, a Vězeňské služby ČR. Bez předchozí dohody o centrálním zadání veřejné zakázky a závazku jednotlivých složek přistoupit k externímu subjektu, který bude pohledávky vymáhat, je efekt zakázky zpochybnitelný a úplná realizace plnění ze strany případného poskytovatele je de facto v dnešní situaci nemožná.
12. Dále se zadavatel věnuje druhému uvedenému důvodu zrušení zadávacího řízení. Zadavatel uvádí, že případné plnění poskytovateli není v rozpočtu zadavatele dostatečně zajištěno a to vzhledem k ponížení střednědobého výdajového rámce na rok 2011. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele v tom smyslu, že snížení střednědobého výdajového rámce je skutečností, která nenastala v průběhu zadávacího řízení. Zadavatel naopak konstatuje, že snížení finančních prostředků zadavatele bylo objektivně nepředvídatelné a zadavatel by v případě uzavření smlouvy nedisponoval finančními prostředky na úhradu vzniklých závazků.
13. Zadavatel uvádí, že v době oznámení zadávacího řízení mu nebylo známo, že v důsledku nově sestavené a jmenované vlády budou významným způsobem kráceny finanční prostředky přidělené zadavateli. Vláda byla jmenována dne 13. 7. 2010, tedy více než jeden měsíc od oznámení veřejné zakázky. Zadavatel konstatuje, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby započal či dokončil zadávací řízení, pokud v jeho průběhu zjistí, že na předmět plnění veřejné zakázky nebude mít dostatek finančních prostředků. Na podporu svých tvrzení navrhovatel předkládá dva interní dopisy Ministerstva financí adresované zadavateli, z nichž je zřejmé, že zatímco v únoru 2010, tedy v době přípravy zadávací dokumentace, byly plánované výdaje zadavatele 20, 373 555 miliardy Kč, po jmenování vlády jsou již plánovány na pouhých 18, 53627 miliardy Kč. Toto podstatné snížení rozpočtu zadavatele mu nedovoluje dále pokračovat v zadávacím řízení za podmínek, které pro něj nejsou z objektivního hlediska splnitelné.
14. Dále zadavatel uvádí, že jeho jednání bylo zároveň preventivní s cílem předejít ohrožení či porušení právních povinností, jež by mohly vést ke vzniku škody. Zadávací řízení bylo zrušeno ještě předtím, než byla podána jakákoliv nabídka, respektive než marně uplynula lhůta k podání nabídek. Navrhovatel tedy sice brojí proti postupu zadavatele, skutečností však zůstává, že realizací veřejné zakázky by vznikla poskytovateli škoda, neboť v rozpočtu zadavatele nejsou prostředky k úhradě závazků poskytovateli. Této škodě svým jednáním zadavatel zamezil.
15. Zadavatel tedy shrnuje, že zrušil zadávací řízení v souladu se zákonem a Úřad by měl správní řízení zastavit. Pokud by Úřad přes výše uvedené došel k závěru, že zadavatel porušil svým rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení zákon, nejsou podle názoru zadavatele splněny podmínky pro zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Předpokladem uložení nápravného opatření je kromě jiného také skutečnost, že úkon zadavatele ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatel konstatuje, že i kdyby Úřad shledal jeho postup jako rozporný se zákonem, pak zadavatelovo porušení zákona neovlivnilo ani nemohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť v době zrušení zadávacího řízení nebyla žádná nabídka podána. Zadavatel zdůrazňuje, že na danou veřejnou zakázku nebude zahajovat nové zadávací řízení, neboť nemá finanční prostředky k plnění poskytovateli služeb a zadavatel opustil nehospodárný a neefektivní koncept vymáhání a správy pohledávek prostřednictvím externího subjektu.
16. Dále zadavatel konstatuje, že zákon ve vymezení správních deliktů výslovně uvádí správní delikt, který je definován tak, že zadavatel "zruší zadávací řízení, aniž by byly splněny podmínky podle § 84 zákona". Pokud by tedy Úřad na daný případ aplikoval § 118 zákona, pak si zadavatel nedovede představit situaci, za které by bylo možno aplikovat § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Je evidentní, že není možné zároveň rozhodnout o uložení nápravného opatření podle § 118 zákona a o uložení sankce za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, neboť by takto došlo de facto k dvojímu trestání zadavatele. Konečně podle zadavatele je nutné vzít v potaz i ekonomická hlediska, neboť pokračovat v zadávacím řízení za stávajících podmínek by popíralo efektivitu vynakládání veřejných prostředků.
17. S ohledem na uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil.
PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
18. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
zadavatel,
navrhovatel.
19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č.j. ÚOHS-S349/2010/VZ-13754/2010/520/DŘí ze dne 13. 9. 2010. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č.j. ÚOHS-S349/2010/VZ-13756/2010/520/DŘí ze dne 13. 9. 2010 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Uvedeným usnesením Úřad stanovil navrhovateli lhůtu k provedení úkonu – doplnění návrhu o doklad o složení kauce ve výši 100 000 Kč na účet Úřadu.
20. Dne 17. 9. 2010 Úřad obdržel od navrhovatele doklad o složení kauce v požadované výši.
VYJÁDŘENÍ NAVRHOVATELE
21. Dne 27. 9. 2010 bylo Úřadu doručeno ze strany navrhovatele jeho vyjádření, ve kterém uvádí, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu rozporuje navrhovatelem tvrzený zájem na získání veřejné zakázky a uvádí, že tento zájem by měl být navrhovatelem prokázán. K tomu navrhovatel uvádí, že zájem na získání veřejné zakázky měl a v případě, kdy by zadávací řízení nebylo zrušeno, by podal nabídku.
22. Navrhovatel nesouhlasí se zadavatelem tvrzenou chybnou koncepcí odměňování poskytovatele služby. Pro účely zadávací dokumentace a hodnocení nabídek byl zvolen podle názoru navrhovatele zcela transparentní způsob stanovení odměny poskytovatele modelovým příkladem. Navrhovatel v nastavení způsobu odměňování nespatřuje ani žádnou nepředvídatelnost, když v obchodních podmínkách je obsaženo ujednání o odměně poskytovatele, které opět zcela jasně a transparentně upravuje podmínky úhrady sjednané odměny.
23. Uvádí-li zadavatel, že k vyhlášení veřejné zakázky došlo bez předchozího vědomí a souhlasu dotčených organizačních složek státu, považuje tuto skutečnost navrhovatel za zarážející. Nejedná se ale o argument, který by byl uveden v rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení.
24. Navrhovatel je nadále přesvědčen, že údajné nedostatečné zajištění financování veřejné zakázky z rozpočtu zadavatele vzhledem k ponížení střednědobého výdajového rámce na rok 2011 je zcela neprokázané a zavádějící. K zadavatelem předloženému dopisu Ministerstva financí ze dne 12. 8. 2010 navrhovatel uvádí, že je tento datován až po vydání předmětného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Z předloženého dopisu však především nijak nevyplývá, že by mělo dojít ke snížení finančních prostředků právě na plnění veřejné zakázky. Závěrem navrhovatel opětovně připomíná, že střednědobý výdajový rámec je makroekonomickým ukazatelem schvalovaným jednou za rok v souvislosti s přijímáním zákona o státním rozpočtu.
VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE
25. Usnesením č. j. ÚOHS-S349/2010/VZ-14793/2010/520/DŘí ze dne 4. 10. 2010 Úřad stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu − zaslání podkladů, ze kterých by vyplývalo, že vzhledem ke snížení plánovaných výdajů pro rok 2011 z 20 373 555 000 Kč na 18 536 270 000 Kč, nebude mít zadavatel dostatek finančních prostředků pro úhradu plnění předmětu veřejné zakázky.
26. Na základě uvedeného usnesení dne 12. 10. 2010 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření, ve kterém uvádí, že veřejná zakázky měla sestávat ze dvou dílčích plnění, a to dodávky centrálního informačního systému vymáhání pohledávek s celkovou předpokládanou hodnotou 20 mil. Kč a z poskytování právních služeb po dobu 5 let s celkovou předpokládanou hodnotou 100 mil. Kč. Dodávka informačního systému měla být realizována během 9 měsíců následujících po podpisu smlouvy (odhad srpen 2010). Pro posouzení schopnosti zadavatele financovat veřejnou zakázku je tedy relevantní zabývat se tím, zda byl rozpočet pro rok 2010 a návrh rozpočtu pro rok 2011 dostatečný k pokrytí všech zadavatelových nákladů spojených s realizací veřejné zakázky.
27. Schválený rozpočet kapitoly č. 336 Ministerstva spravedlnosti na rok 2010 byl původně stanoven ve výši 22 067 742 000 Kč. Na počátku roku 2010, v souladu s usnesením Vlády ČR č. 54 ze dne 18. 1. 2010, o výdajových opatřeních k dodržení schváleného deficitu státního rozpočtu České republiky na rok 2010 (dále jen "usnesení vlády č. 54/2010"), vázal zadavatel ve výdajích částku 407 026 000 Kč. Podle usnesení Vlády ČR č. 552 ze dne 28. 7. 2010, k návrhu opatření k zabezpečení podílu deficitu veřejných rozpočtů na HDP ve výši 5,3 % v roce 2010 (dále jen "usnesení vlády č. 552/2010"), však byla zadavateli uložena povinnost vázat ve výdajích další finanční prostředky ve výši 501 489 000 Kč a současně došlo ke snížení nároků z nespotřebovaných výdajů o 114 749 000 Kč.
28. Celkem tak došlo ke snížení rozpočtových prostředků kapitoly č. 336 Ministerstvo spravedlnosti na základě vázání prostředků o 908 515 000 Kč, se započítáním snížení nároků z nespotřebovaných výdajů pak celkem o 1 023 264 000 Kč. Část rozpočtu zadavatele relevantní pro financování veřejné zakázky "Ostatní věcné výdaje" byly přitom zkráceny z 5 905 700 000 Kč na 5 142 595 000 Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že v průběhu zadávacího řízení došlo ke snížení finančních prostředků rozpočtu zadavatele v části určené k hrazení nákladů spojených s realizací veřejné zakázky o 763 105 000 Kč, tedy o 13 %.
29. K návrhu rozpočtu zadavatele na rok 2011 uvádí zadavatel, že Vláda ČR usnesením č. 675 ze dne 22. 9. 2010 schválila návrh státního rozpočtu na rok 2011. Ačkoliv oproti původním předpokladům došlo k určitému navýšení rozpočtu zadavatele na rok 2011, bylo toto navýšení výdajů realizováno zejména z důvodu souvztažného navýšení příjmů jednak za odprodej nepotřebného majetku (tyto prostředky výdajů nemůže resort použít, dokud odprodej nezrealizuje) a o částku finančních prostředků krytou z Evropské unie a finančních mechanismů na projekty EU/FM, dále o prostředky na navýšení platů soudců o 4 % vč. příslušenství v návaznosti na nález Ústavního soudu a na platy zaměstnanců a k hrazení mandatorních výdajů organizačních složek resortu. Pro rozpočtovou kapitolu 336 Ministerstvo spravedlnosti vládní návrh rozpočtu počítá s celkovými výdaji ve výši 20 058 532 000 Kč. Pro část rozpočtu zadavatele "Ostatní věcné výdaje", ze které měla být financována veřejná zakázka, je pak počítáno s částkou pouze ve výši 4 798 239 000 Kč, ve srovnání s částkou 5 142 595 000 Kč pro rok 2010 (po snížení). V části rozpočtu zadavatele "Ostatní věcné výdaje" pro rok 2011 je tak oproti roku 2010 navrhováno jejich snížení o 18,75 %.
30. V důsledku usnesení vlády č. 54/2010 a usnesení vlády č. 552/2010 byly organizační složky státu v působnosti zadavatele nuceny zavést maximálně úsporná opatření a provést přehodnocení dříve stanovených priorit. V oblasti provozních a mandatorních výdajů zadavatele se přitom za rok 2010 očekává deficit rozpočtu zadavatele ve výši až 613 000 000 Kč, jak vyplývá i z vyhodnocení 1. pololetí tohoto roku. Tento očekávaný deficit ve výši 613 mil. Kč v rozpočtu roku 2010 v oblasti věcných výdajů v resortu představuje pro hospodaření zadavatele reálné a podstatné riziko, neboť hrozí obnovení insolvence, se kterou se resort potýkal v justiční části v druhé polovině roku 2009, platební neschopnost soudů v oblasti tzv. mandatorních výdajů, omezení činnosti soudů, ve vězeňské části další prohloubení problémů jednak s rostoucím absolutním počtem vězněných osob, jednak z většího pohybu počtu osob nastupujících a ukončujících výkon trestu odnětí svobody hlavně v oblasti materiálního zabezpečení výkonu trestu, riziko mimořádných událostí ve Vězeňské službě ČR, pozastavení nebo omezení některých záměrů koaliční smlouvy, např. projektu e-justice, atd.
31. Zadavatel v návaznosti na snížení rozpočtu popsaného výše provedl revizi všech plánovaných akcí a jejich hodnocení s ohledem na objektivní potřeby a možnosti zadavatele. Ve vztahu k veřejné zakázce zadavatel zjistil, že částka vyčleněná z rozpočtu v roce 2010 (5 mil. Kč) byla objektivně podhodnocená a nedosahovala skutečných předpokládaných nákladů. Pokud by tedy zadavatel měl veřejnou zakázku řádně realizovat, bylo by nutné tuto částku pro rok 2010 naopak navýšit, což však s ohledem na uvedené snížení rozpočtu zadavatele nebylo proveditelné. Zadavatel tak není schopen zajistit, že bude v roce 2010 a bezprostředně následujících letech disponovat prostředky potřebnými k pokrytí závazků z případně uzavřené smlouvy.
32. Zároveň vzal zadavatel v potaz analýzu vypracovanou společností KPMG Advisory, s. r. o., ze dne 12. 8. 2009 ohledně vhodnosti řešení předmětu veřejné zakázky, ve které byl postup zamýšlený realizací veřejné zakázky, tedy zapojení externího dodavatele, označen za postup nejméně výhodný. S ohledem na předmět veřejné zakázky, zhodnocení efektivnosti navrhovaného řešení, možnost řešit předmět veřejné zakázky interními zdroji, a tedy i v rámci rozpočtových omezení, jakož i s ohledem na skutečnost, že zadávací řízení bylo stále ve fázi před podáním nabídek, přistoupil zadavatel u této veřejné zakázky k jejímu zrušení.
33. Zadavatel závěrem svého vyjádření shrnuje, že s ohledem na razantní snížení rozpočtových výdajů na rok 2011 a na již signalizované zvýšení cen energií v roce 2011 a tím i prohlubující se deficit ve všech oblastech rozpočtu, zejména provozních a mandatorních výdajů nezbylo zadavateli než přehodnotit veškeré původně plánované akce a přistoupit ke zrušení popř. změně většiny z nich. Snížení rozpočtových prostředků popsané výše, jakož i důvody, které vedly k rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, představují podle zadavatele oprávněný důvod ke zrušení zadávacího řízení v souladu s § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona. Zadavatel na závěr doplňuje, že vedle uvedených důvodů pro zrušení zadávacího řízení je podstatné zohlednit též nedostatky zadávací dokumentace spočívající v nejasné formulaci v části vymezení rozsahu služeb spadajících pod veřejnou zakázku s dopadem do hodnocení nabídek. Zadavatel je přesvědčen, že z tohoto pohledu existovalo zcela reálné riziko, že zadávací dokumentace bude v této části jednotlivými uchazeči pochopena zcela rozdílně a zadavatel obdrží neporovnatelné nabídky. Zejména se jedná o nedostatek vymezení části nabídkové ceny označené jako "Měsíční paušál právních služeb". V zadávací dokumentaci není nikde stanoveno, jaké činnosti má tento měsíční paušál zahrnovat, přičemž tento nedostatek nebyl řešen ani v rámci dodatečných informací. Z pohledu zadavatele tak existovalo reálné riziko, že každý z uchazečů pod "Měsíční paušál právních služeb" zařadí zcela odlišné plnění, kterému bude odpovídat i zcela odlišná a vzhledem k různému obsahu i neporovnatelná nabídková cena.
34. Zadavatel opětovně upozorňuje i na další podstatný nesoulad zadávací dokumentace se skutečným stavem, který by mohl představovat podstatnou překážku pro realizaci veřejné zakázky. Jednotlivé pohledávky, které měly být předmětem plnění veřejné zakázky, nejsou v jeho vlastnictví či správě, nýbrž podléhají přímo jednotlivým soudům, resp. Vězeňské službě ČR, v rámci jejichž činnosti vznikly. Vzhledem k tomu, že jak jednotlivé soudy, tak i Vězeňská služba ČR mají samy o sobě povahu veřejných zadavatelů, může v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona jiný veřejný zadavatel zadávat veřejné zakázky na jejich účet pouze na základě písemné smlouvy. Uzavření takové smlouvy mezi zadavatelem a jednotlivými vlastníky pohledávek však nebylo realizováno. Bez jejího uzavření přitom není možné, aby vybraný uchazeč realizoval předmět veřejné zakázky, tedy aby vymáhal pohledávky institucí (jednotlivých soudů a Vězeňské služby ČR), aniž by s tím tyto instituce vyjádřily svůj souhlas a udělily dodavateli své zmocnění.
35. S ohledem na uvedené se zadavatel domnívá, že při zrušení zadávacího řízení postupoval v souladu se zákonem a jeho principy, a z tohoto důvodu zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil.
36. Dne 25. 10. 2010 bylo Úřadu doručeno prohlášení zadavatele, ve kterém uvádí, že veřejná zakázka, která byla zrušena jeho rozhodnutím ze dne 23. 7. 2010, nebude znovu zadávána. Zadavatel nehodlá v budoucnu řešit agendu vymáhání tzv. justičních pohledávek, které byly předmětem veřejné zakázky, prostřednictvím externího subjektu, který by tyto pohledávky vymáhal namísto oprávněných věřitelů, tedy příslušných soudů.
37. Přípisem ze dne 19. 11. 2010, který Úřad obdržel téhož dne, navrhuje zadavatel provedení důkazu výslechem svědka. Zadavatel nabízí v návaznosti na vyjádření zadavatele, které Úřad obdržel dne 25. 10. 2010, provedení důkazu svědeckou výpovědí Ing. arch. Pavla Kasíka, náměstka ministra spravedlnosti, sekce ekonomicko správní, jakožto osoby s nejlepším přehledem o ekonomické situaci zadavatele, jejich změnách a s tím souvisejících otázkách.
38. Dne 10. 12. 2010 Úřad obdržel od zadavatele "Zápis z porady ministra spravedlnosti" ze dne 19. 7. 2010. Zadavatel uvádí, že z předloženého zápisu vyplývá, že byla probírána složitá ekonomická situace zadavatele, která se projevila i v neschopnosti krýt mandatorní výdaje. Odpovědný náměstek ministra dostal za úkol navrhnout a realizovat úsporná opatření a zrušit ta zadávací řízení, která by byla spojena s nejvyššími nároky na rozpočet.
ROZHODNUTÍ ÚŘADU
39. Úřad dne 22. 3. 2011 vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S349/2010/VZ-1253/2011/520/DŘí, kterým rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. e) zákona tím, že zrušil zadávací řízení, aniž byly splněny podmínky podle § 84 zákona. Za spáchání správního deliktu byla zadavateli uložena pokuta ve výši 100 000 Kč.
40. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že na základě usnesení vlády č. 54/2010 ze dne 18. 1. 2010 předpokládal vázání výdajů na rok 2010 ve výši 461 332 000 Kč (nikoliv jak uvádí zadavatel 407 026 000 Kč). Tato částka však byla v průběhu roku 2010 (po jmenování nové Vlády ČR) navýšena usnesením vlády č. 552/2010 ze dne 28. 7. 2010 o částku 501 489 000 Kč. Současně tímto usnesením vlády došlo ke snížení nároků z nespotřebovaných výdajů o částku 114 749 000 Kč. Podle vyjádření zadavatele mělo toto navýšení vázaných výdajů za následek zkrácení "Ostatních věcných výdajů" v rozpočtu zadavatele (ze kterých měla být kromě jiného financována předmětná veřejná zakázka) z 5 905 700 000 Kč na 5 142 595 000 Kč. Úřad dále uvedl, že ke jmenování nové Vlády ČR prezidentem republiky došlo dne 13. 7. 2010. Tato nově jmenovaná vláda svým usnesením č. 552/2010 navýšila vázané výdaje zadavatele o uvedenou částku 501 489 000 Kč a tuto skutečnost lze tedy považovat za objektivní, nepředvídatelnou a na vůli zadavatele nezávislou okolnost. Úřad konstatoval, že podmínka ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona, tj. podstatná změna okolností nastane v průběhu zadávacího řízení, nebyla naplněna, neboť ke vzniku této okolnosti došlo až po zrušení předmětného zadávacího řízení. Stejný závěr Úřad učinil i v případě dopisu ministra financí ze dne 12. 8. 2010 adresovaného zadavateli (který dokládá, že plánované výdaje zadavatele pro rok 2011 byly z původně plánovaných 20 373 555 000 Kč sníženy na 18 536 270 000 Kč), neboť i tento dopis je datován až po zrušení předmětného zadávacího řízení.
41. K návrhu zadavatele ze dne 19. 11. 2010 na provedení důkazu výslechem svědka Ing. arch. Pavla Kasíka, náměstka ministra spravedlnosti, Úřad uvedl, že na základě písemných podkladů zaslaných zadavatelem v průběhu zadávacího řízení a dokumentace o předmětné veřejné zakázce byl Úřad schopen v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád"), dostatečně zjistit skutkový stav věci a provedení důkazu výslechem svědka tedy nepovažoval za nutné.
42. K dalšímu zadavatelem uváděnému důvodu pro zrušení zadávacího řízení, specifikovanému jako nedostatky zadávací dokumentace, které zadavatel spatřoval ve vymezení části nabídkové ceny označené jako "Měsíční paušál právních služeb" Úřad konstatoval, že z hlediska vymezení předmětu hodnocení části nabídkové ceny "Cena za měsíční paušál právních služeb" se popis uvedený v zadávací dokumentaci a v příloze č. 1 k zadávací dokumentaci jeví jako dostačující.
43. Zadavatel dále namítal vadu zadávací dokumentace spočívající v jejím podstatném nesouladu se skutečným stavem, který by mohl představovat podstatnou překážku pro realizaci veřejné zakázky, když jednotlivé pohledávky, které měly být předmětem plnění veřejné zakázky, nejsou v jeho vlastnictví či správě, nýbrž podléhají přímo jednotlivým soudům, resp. Vězeňské službě ČR, v rámci jejichž činnosti vznikly. S odkazem na ust. § 3 odst. 1 písm. b) zákona Úřad k tomu konstatoval, že k tomu, aby v případě předmětné veřejné zakázky zadavatel vystupoval v pozici centrálního zadavatele, musel by tuto veřejnou zakázku zadávat na účet jiných zadavatelů. S ohledem na bod 5.1 přílohy č. 2 zadávací dokumentace ovšem zadavatel hodlal zadat předmětnou veřejnou zakázku výlučně na svůj účet, a proto zadavatel nevystupoval v pozici centrálního zadavatele a nebylo tedy nutné uzavírat písemnou smlouvu mezi zadavatelem a soudy, Vězeňskou službou ČR či jinými subjekty.
44. Ohledně námitky návrhu týkající se nedostatečného odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení Úřad konstatoval, že je rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 23. 7. 2010 a oznámení o zrušení zadávacího řízení z téhož dne z hlediska odůvodnění dostačující, určité a tedy učiněné v souladu s § 84 odst. 8 zákona.
45. K návrhu navrhovatele na zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení Úřad závěrem uvedl, že náprava nezákonného postupu zadavatele formou nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení není v daném případě možná, neboť za stávajícího stavu již nelze v zadávacím řízení pokračovat.
ŘÍZENÍ O ROZKLADU
46. Proti napadenému rozhodnutí obdržel Úřad v zákonné lhůtě dne 11. 4. 2011 rozklad zadavatele, který požaduje, aby Úřad napadené rozhodnutí zrušil.
47. Zadavatel především nesouhlasí se závěry Úřadu učiněnými v napadeném rozhodnutí, neboť je přesvědčen, že Úřad dospěl na základě předložených důkazů k nesprávnému právnímu posouzení věci tím, že se nedostatečně vypořádal se všemi namítanými skutečnostmi a že při prováděném dokazování nevzal správně do úvahy všechny důkazy předkládané a navrhované v průběhu správního řízení.
48. Jako jeden z důvodů pro zrušení zadávacího řízení zadavatel uvedl nedostatek finančních prostředků na pokrytí závazků z případně uzavřené smlouvy na realizaci veřejné zakázky. Jedná se přitom o skutečnost, kterou zadavatel prokazatelně zjistil až po zahájení zadávacího řízení. Z napadeného rozhodnutí Úřadu podle zadavatele vyplývá, že nedostatek finančních prostředků Úřad považuje za okolnosti objektivní, nepředvídatelné a na vůli zadavatele nezávislé. Nesplnění podmínek zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. d) zákona však Úřad nespatřuje v okamžiku, kdy se zadavatel o nedostatku finančních prostředků dozvěděl. Právě v posouzení časového okamžiku spatřuje zadavatel nesprávné právní posouzení věci.
49. Úřad při posouzení časového okamžiku vzniku podstatné změny okolností spočívající v nedostatku finančních prostředků neodůvodněně váže na formální dokument, konkrétně na usnesení vlády č. 552/2010, a datum jeho vydání, čemuž při hodnocení důkazů přikládá největší váhu. Úřad však podle zadavatele naprosto nevzal v úvahu materiální stránku věci a přístup Úřadu k posouzení této podmínky je tak nepřiměřeně formalistický. Úřad nezohlednil skutečnost, kdy se zadavatel o předpokládaném nedostatku finančních prostředků reálně dozvěděl a kdy již byl fakticky nucen přijímat potřebná opatření. Tyto skutečnosti podle názoru zadavatele vyplývají z dokladů předložených Úřadu, konkrétně ze zápisu z porady vedení, z jednání, jakož i ze znalosti jasného postoje vlády, který byl zadavateli zřejmý logicky ještě před jeho formálním vyústěním v podobě usnesení vlády č. 552/2010 ze dne 28. 7. 2010. Zadavatel byl přitom nucen přijímat odpovídající opatření neprodleně.
50. Podle zadavatele Úřad nevzal řádně do úvahy doklady, které byly předloženy v průběhu správního řízení a které prokazovaly, že se zadavatel o nedostatku finančních prostředků dozvěděl v průběhu zadávacího řízení. Dále se zadavatel věnuje názoru Úřadu, podle kterého nedostatek finančních prostředků může být považován za podstatnou změnu okolností v případě, že se jedná o zásadní zásah do finanční situace zadavatele z hlediska faktické možnosti financování předmětu veřejné zakázky, jako je například nepřidělení původně přislíbené dotace, prohlášení konkursu, vstup do likvidace, apod. S takovým pojetím podstatných změn ve vztahu k financování veřejné zakázky zadavatel nesouhlasí. Podle názoru zadavatele Úřad rovněž nevzal dostatečně v potaz ekonomická hlediska a námitku zadavatele, že pokračování v zadávacím řízení za stávajících podmínek by popíralo efektivitu vynakládání veřejných prostředků.
51. Současně Úřad podle zadavatele nepřihlédl k další skutečnosti související s nedostatkem finančních prostředků, na kterou zadavatel výslovně poukazoval, a sice na kompletní změnu koncepce správy a vymáhání pohledávek. Dále zadavatel v rozkladu uvádí, že Úřad měl ve správním řízení provést i důkaz svědeckou výpovědí Ing. arch. Pavla Kasíka, náměstka ministra spravedlnosti. Podle zadavatele byl výslech tohoto svědka v dané věci významným důkazem. S ohledem na uvedené zadavatel požadoval zrušení napadeného rozhodnutí, alternativně pak upuštění od uložené pokuty či její výrazné snížení na symbolickou výši.
ROZHODNUTÍ PŘEDSEDY ÚŘADU
52. Dne 13. 12. 2011 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-R78/2011/VZ-17515/2011/310/ASc/JSl, kterým rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S349/2010/VZ-1253/2011/520/DŘí ze dne 21. 3. 2011 zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
53. V odůvodnění rozhodnutí předseda Úřadu uvedl, že má pochybnosti, zda jsou závěry Úřadu ohledně zrušení zadávacího řízení natolik srozumitelné, aby přestály v testu přezkoumatelnosti.
54. Předseda Úřadu dále uvedl, že se Úřad v napadeném rozhodnutí přiklonil svým názorem na stranu navrhovatele a konstatoval, že zrušení zadávacího řízení neproběhlo v souladu s podmínkami stanovenými v ust. § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona, neboť považoval za prokázané, že důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, neodpadly, a že tedy zadavatel nebyl oprávněn přistoupit k jeho zrušení.
55. V odůvodnění rozhodnutí předseda Úřadu dále uvedl, že v zadávacím řízení byl jako důvod zrušení označen nedostatek finančních prostředků, resp. zvýšení částky, kterou je zadavatel povinen v rámci svého rozpočtu vázat usnesením vlády č. 552/2010 ze dne 28. 7. 2010, zadavatel přitom zrušil zadávací řízení již dne 23. 7. 2010. Úřad proto konstatoval, že ke změně okolností došlo až po zrušení předmětného zadávacího řízení, přičemž stejný závěr učinil i v případě dopisu ministra financí ze dne 12. 8. 2010 adresovanému zadavateli a dokládajícímu, že plánované výdaje zadavatele pro rok 2011 byly z původně plánovaných 20 373 555 000 Kč sníženy na 18 536 270 000 Kč), neboť i tento dopis je datován až po zrušení předmětného zadávacího řízení. Zadavatel dále v rámci správního řízení (a opakovaně i v podaném rozkladu) namítal rozhodný okamžik, kdy se o podstatné změně okolností dozvěděl, již k datu 19. 7. 2010, ze kterého pochází dokument založený ve správním spise označený jako „Zápis z porady vedení“ zadavatele konané dne 19. 7. 2010 (dále jen „zápis z porady vedení“), z něhož dle zadavatele vyplývá, že Ministerstvo financí ČR informovalo zadavatele o ponížení střednědobého výdajového rámce rozpočtu. Náměstek ministra spravedlnosti Ing. arch. Pavel Kasík, byl týmž dokumentem pověřen, aby navrhnul a realizoval úsporná opatření a zrušil zadávací řízení s nejvyššími nároky na rozpočet.
56. Předseda Úřadu v rozhodnutí konstatoval, že pokud Úřad uvedl, že ani z citovaného dokumentu nelze s ohledem na obecnost jeho formulace dovodit přímý dopad na možnost či nemožnost financování předmětné veřejné zakázky, a tedy nelze dovodit závěr, že zadavatel v dané době věděl, že předmětné zadávací řízení nebude schopen financovat a bude nucen zadávací řízení zrušit, jsem nucen konstatovat, že takto zjištěný skutkový stav projednávaného případu je v rozporu se základní zásadou uvedenou v § 3 správního řádu a důvodné pochybnosti, které v této sporné otázce i v rozkladu zadavatele přetrvávají, nebyly odpovídajícím způsobem vyvráceny.
57. Předseda Úřadu se v rozhodnutí neztotožnil ani s definitivním tvrzením Úřadu, že zadavatel ve správním řízení neprokázal, že snížení rozpočtových prostředků mělo přímý dopad na financování dané veřejné zakázky, neboť v rámci správního řízení by bylo zcela jistě možné zjistit i informace o tom, jaká zadávací řízení v rozhodné době (míněno ke dni 19. 7. 2010) byla u zadavatele zahájena, jakou hodnotu měly konkrétní zakázky a návazně i vztah hodnoty těchto zakázek k citovanému pokynu k jejich zrušení.
58. V rozhodnutí předsedy Úřadu je dále uvedeno, že odůvodnění napadeného rozhodnutí týkající se neoprávněnosti zrušení zadávacího řízení zadavatelem je totiž postaveno na závěru Úřadu o tom, že se důvody hodné zvláštního zřetele nevyskytly v průběhu zadávacího řízení, nýbrž až po jeho skončení dnem rozhodnutí zadavatele o jeho zrušení. Obsah zápisu z porady vedení předloženého zadavatelem však nejméně naznačuje, že by zde příčinná souvislost mezi informací týkající se snížení rozpočtových prostředků v něm deklarovanou a zrušením šetřeného zadávacího řízení být mohla. V takovém případě byl Úřad povinen nad rámec skutečností již zjištěných vyzvat zadavatele k doplnění podkladů takovým způsobem, aby byla uvedená souvislost spolehlivě zjištěna či vyvrácena. Dodatečnými podklady přitom mohly být zejména informace o všech zadávacích řízeních vedených zadavatelem ke dni 19. 7. 2010, specifikace jejich hodnot, vyjádření míry jejich důležitosti pro zadavatele v jejich vzájemném vztahu a především pak přehled zadávacích řízení, jež byla na základě pokynu obsaženého v zápisu z porady vedení zrušena.
59. S ohledem na uvedené předseda Úřadu konstatoval, že Úřad nepostupoval ve věci správně, neboť neposoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech, a nastaly tedy podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání.
NOVÉ ŘÍZENÍ PŘED ÚŘADEM
60. Přípisem č. j. ÚOHS-S349/2010/VZ-682/2012/520/DŘí ze dne 10. 1. 2012 Úřad oznámil účastníkům řízení, že poté, co bylo rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R78/2011/VZ-17515/2011/310/ASc/JSl ze dne 13. 12. 2011 zrušeno rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S349/2010/VZ-1253/2011/520/DŘí ze dne 21. 3. 2011 a věc byla vrácena Úřadu k novému projednání, se ve správním řízení spis. zn. ÚOHS-S349/2010/VZ, vedeném Úřadem ve věci přezkoumávání úkonů zadavatele, pokračuje.
61. Usnesením č. j. ÚOHS-S349/2010/VZ-680/2012/520/DŘí ze dne 11. 1. 2012 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Uvedeným usnesením stanovil Úřad zadavateli lhůtu k zaslání seznamu zadávacích řízení zadavatele, která probíhala ke dni 19. 7. 2010, zaslání vyjádření, jaká byla předpokládaná hodnota těchto veřejných zakázek a jaká byla jejich důležitost pro zadavatele z hlediska jejich vzájemného vztahu, a zaslání přehledu zadávacích řízení, která byla na základě porady vedení zadavatele konané dne 19. 7. 2010 zrušena.
VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE
62. Dne 23. 1. 2012 Úřad od zadavatele obdržel vyjádření, jehož součástí byl rovněž seznam požadovaných veřejných zakázek zadávaných v rozhodném období, spolu s uvedením jejich předpokládané hodnoty a informací o tom, které z těchto veřejných zakázek byly na základě porady vedení zadavatele ze dne 19. 7. 2010 zrušeny.
63. Zadavatel uvádí, že při zrušení uvedených veřejných zakázek, postupoval plně v souladu s pověřením Ministerstva financí, aby byla realizována úsporná opatření a zrušena zadávací řízení s nejvyššími nároky na rozpočet. Z uvedeného důvodu byla zrušena zadávací řízení „Trest domácího vězení – provozování služby elektronického monitoringu odsouzených včetně dodávky centrálního uložiště a jeho rozhraní“ s předpokládanou hodnotou ve výši 2 mld. Kč bez DPH, a dále přezkoumávané zadávací řízení s předpokládanou hodnotou ve výši 120 mil. Kč bez DPH a zadávací řízení „Facility Management služeb pro objekt Justičního areálu na Míčánkách“. Veřejná zakázka „Úprava Obchodního rejstříku v návaznosti na základní registry veřejné správy“ s předpokládanou hodnotou 118,4 mil. Kč bez DPH mohla být zadána jen proto, že 85 % hodnoty předmětu plnění této veřejné zakázky bylo financováno z prostředků dotací z EU.
64. V seznamu vedených zadávacích řízení k datu 19. 7. 2010 je uvedeno následující:
- Veřejná zakázka „Trest domácího vězení – provozování služby elektronického monitoringu odsouzených včetně dodávky centrálního uložiště a jeho rozhraní“ s předpokládanou hodnotou ve výši 2 mld. Kč bez DPH (zrušena 4. 8. 2010),
šetřená veřejná zakázka s předpokládanou hodnotou ve výši 120 mil. Kč bez DPH (zrušena 23. 7. 2010),
veřejná zakázka „Facility Management služeb pro objekt Justičního areálu na Míčánkách“ s předpokládanou hodnotou ve výši 145 800 000 Kč bez DPH (zrušena 19. 7. 2010),
veřejná zakázka „Dodávka osobních automobilů a souvisejících plnění pro resort Ministerstva spravedlnosti“ s předpokládanou hodnotou ve výši 91 mil. Kč bez DPH (zrušena 23. 7. 2010),
veřejná zakázka „Úprava Obchodního rejstříku v návaznosti na základní registry veřejné správy“ s předpokládanou hodnotou 118 424 500 000 Kč bez DPH,
veřejná zakázka „Poskytování právních služeb“ s předpokládanou hodnotou ve výši 4 800 000 Kč bez DPH (zrušena 26. 7. 2010),
veřejná zakázka „Justice bez bariér“ s předpokládanou hodnotou ve výši 500 000 Kč bez DPH (zrušena 29. 7. 2010).
65. Ve vztahu k šetřené veřejné zakázce zadavatel plně odkazuje na svá předchozí vyjádření.
VYJÁDŘENÍ NAVRHOVATELE
66. Dne 31. 1. 2012 Úřad obdržel od navrhovatele vyjádření, ve kterém uvádí, že citovaný „Zápis z porady vedení“ ze dne 19. 7. 2010 je obecný a nelze z něj dedukovat, že by na jeho základě byl zadavatel nucen rušit předmětné zadávací řízení. Navrhovatel podotýká, že takový zápis navíc nemá oficiální charakter a je tedy tohoto názoru, že první relevantní dokument, na jehož základě mohl teoreticky zadavatel ve věci předmětné veřejné zakázky podniknout určité právní kroky, zůstává usnesení vlády ze dne 28. 8. 2010.
67. Navrhovatel se dále domnívá, že v předmětné věci neexistuje podstatná změna okolností. Navrhovatel upozorňuje, že rozpočtová položka zadavatele „Ostatní věcné výdaje“, z níž měla být předmětná zakázka financována, byla zkrácena z cca 5,9 mld. Kč na cca 5,1 mld. Kč, dopisem ministra financí ze dne 12. 8. 2010 pak bylo zadavateli oznámeno, že celkové výdaje resortu spravedlnosti pro rok 2011 budou sníženy z cca 20,4 mld. Kč na cca 18,5 mld. Kč. Snížení výdajového rámce o takovou částku však podle navrhovatele nelze považovat za podstatnou změnu okolností podle zákona. Navrhovatel dále uvádí, že rozhodnutí o zrušení předmětného zadávacího řízení nelze v konečném důsledku ani považovat za úsporné opatření, neboť zakázkou plánované výdaje měli zajistit efektivnější správu a vymáhání pohledávek zadavatele.
68. Navrhovatel dále konstatuje, že není zřejmé, podle jakých kritérií zadavatel postupoval, když rušil jednotlivá zadávací řízení, která v rozhodné době probíhala. Nejnákladnější veřejná zakázka s předpokládanou hodnotou 2 mld. Kč bez DPH byla zrušena až dne 4. 8. 2010, což je nejpozději ze všech šesti rušených veřejných zakázek. Navrhovatel se rovněž pozastavuje na veřejnou zakázkou „Úprava Obchodního rejstříku v návaznosti na základní registry veřejné správy“ s předpokládanou hodnotou 118 424 500 000 Kč bez DPH. Pokud je 85 % hrazeno z EU, byl v daném případě zadavatel nucen vynaložit náklady ve výši až 18 mil. Kč.
69. Navrhovatel se dále vyjadřuje k podmínce zákona, že podstatnou změnu okolností zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil. Navrhovatel uvádí, že zadavatelem je Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti. Samotné ministerstvo má postavení organizační složky státu, přičemž není právnickou osobou a jeho jednání je jednáním státu. Navrhovatel vyjadřuje pochybnost, zda je možné, aby stát sám sobě nezaviněně a neočekávaně změnil podmínky pro výkon určité činnosti nebo realizaci určitého záměru. Zadavatelem není nějaká kvaziprávnická osoba, ale v konečném důsledku je jím samotný stát. Je tedy nepřípustné, aby se stát sám vůči sobě dovolával neočekávaného a nezaviněného zkrácení rozpočtu.
70. Navrhovatel dále odkazuje na rozhodnutí Úřadu spis. zn. ÚOHS-S41/2011/VZ, ve kterém se řešila skutkově obdobná situace. Navrhovatel dále odmítá jako relevantní důvod zadavatelovo tvrzení, že „koncepce zadání neodpovídá řešení této problematiky, tj. cíli rychlejšího a účinnějšího vymáhání pohledávek.“ Tento důvod by svědčil o tom, že zadavatel nevěnoval přípravě zadávacího řízení náležitou pozornost a není chybou navrhovatele, že zadavatel vypsal veřejnou zakázku na služby, o nichž si nakonec rozmyslel, že je vlastně nepotřebuje. V této souvislosti odkazuje navrhovatel na rozhodnutí spis. zn. ÚOHS-S394/2007/VZ.
71. Navrhovatel své vyjádření uzavírá konstatováním, že jmenování nové vlády a změna priorit zadavatele nemohou mít za následek svévoli v oblasti rušení veřejných zakázek. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad po provedeném dokazování vydal rozhodnutí, kterým stanoví, že zadavatel porušil svým jednáním zákon.
ZÁVĚRY ÚŘADU
72. Úřad na základě vrácení věci k novému projednání ve správním řízení opětovně přezkoumal dokumentaci zadavatele, návrhy a vyjádření účastníků řízení. Vázán právním názorem uvedeným v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R78/2011/VZ-17515/2011/310/ASc/JSl ze dne 13. 12. 2011 Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 118 odst. 4 písm. a) zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Naplnění důvodů pro zrušení zadávacího řízení
73. Zadavatel může podle zákona zrušit zadávací řízení pouze tehdy, jsou-li pro to dány důvody uvedené v ustanovení § 84 zákona. V předmětné veřejné zakázce se zadavatel ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odvolával na důvody pro zrušení zadávacího řízení podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona.
74. Podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil.
75. Zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvádí, že "v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele a zároveň v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení, nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Zadavatel takto rozhodl po přezkoumání zadávacích podmínek, neboť dospěl k závěru, že koncepce zadání neodpovídá řešení této problematiky, tj. cíli rychlejšího a účinnějšího vymáhání pohledávek. Důvodem pro zrušení je zároveň skutečnost, že financování veřejné zakázky není z rozpočtu zadavatele dostatečně zajištěno, a to vzhledem k ponížení střednědobého výdajového rámce na rok 2011, tzn. zadavatel nedisponuje finančními prostředky na pokrytí závazku z případně uzavřené smlouvy. S ohledem na výše uvedené se zadavatel rozhodl využít oprávnění dané ustanovením § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona a zrušuje zadávací řízení výše uvedené veřejné zakázky."
76. K otázce nedostatečného financování veřejné zakázky se zadavatel vyjádřil v průběhu správního řízení dopisem ze dne 12. 10. 2010, ve kterém uvádí, že "schválený rozpočet kapitoly zadavatele na rok 2010 byl původně stanoven ve výši 22 067 742 000 Kč. Na počátku roku 2010, v souladu s usnesením vlády č. 54/2010 ze dne 18. 1. 2010 vázal zadavatel ve výdajích částku 407 026 000 Kč. Podle usnesení vlády č. 552/2010 ze dne 28. 7. 2010 však byla zadavateli uložena povinnost vázat ve výdajích další finanční prostředky ve výši 501 489 000 Kč a současně došlo ke snížení nároků z nespotřebovaných výdajů o 114 749 000 Kč. Celkem tak došlo ke snížení rozpočtových prostředků kapitoly zadavatele na základě vázání prostředků o 908 515 000 Kč, se započítáním snížení nároků z nespotřebovaných výdajů pak celkem o 1 023 264 000 Kč; část rozpočtu zadavatele relevantní pro financování veřejné zakázky "Ostatní věcné výdaje" byly přitom zkráceny z 5 905 700 000 na 5 142 595 000 Kč. V průběhu zadávacího řízení tak došlo ke snížení finančních prostředků rozpočtu zadavatele v části určené k hrazení nákladů spojených s realizací veřejné zakázky o 763 105 000 Kč."
77. Úřad k problematice zrušení zadávacího řízení obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 84 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených § 84 v odst. 2 až 5 zákona, přičemž i v případě fakultativní možnosti zrušit zadávací řízení musí být splněny požadavky zákona.
78. Jak je v ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona výslovně uvedeno, důvody pro zrušení zadávacího řízení musí být ze strany zadavatele nepředvídané a ani je nesmí způsobit sám zadavatel. Jedná se tedy o důvody objektivní a na vůli zadavatele nezávislé. Mezi důvody pro zrušení veřejné zakázky podle citovaného ustanovení lze obecně zařadit nedostatek finančních prostředků potřebných k plnění veřejné zakázky. Aby byl nedostatek finančních prostředků v případě zrušení veřejné zakázky podle tohoto ustanovení akceptovatelným důvodem, musí splňovat výše uvedenou charakteristiku, tj. musí být nepředvídatelný a nezávislý na vůli zadavatele.
79. V "Zápisu z porady vedení" zadavatele konané dne 19. 7. 2010 je v bodu 8. "Ekonomická situace resortu, úspory" uvedeno, že "Ministerstvo financí informovalo zadavatele o dalším ponížení střednědobého výdajového rámce rozpočtu." Pro Ing. arch. Pavla Kasíka, náměstka ministra spravedlnosti, byl stanoven úkol navrhnout a realizovat úsporná opatření, zrušit zadávací řízení s nejvyššími nároky na rozpočet.
80. I přesto, že ze strany zadavatele nebyl Úřadu v průběhu správního řízení doručen žádný dokument, který by uvedenou skutečnost, tedy informaci Ministerstva financí o dalším ponížení střednědobého výdajového rámce rozpočtu, kterou by zadavatel obdržel před datem 19. 7. 2010, potvrzoval, následné události bez pochyb dokládají, že tato informace byla založena na reálných základech a zadavateli známa již dne 19. 7. 2010.
81. V předmětné věci zadavatel podle zjištění Úřadu na základě usnesení vlády č. 54/2010 ze dne 18. 1. 2010 předpokládal vázání výdajů na rok 2010 ve výši 461 332 000 Kč (nikoliv jak uvádí zadavatel 407 026 000 Kč). Tato částka však byla v průběhu roku 2010 (po jmenování nové Vlády ČR) navýšena usnesením vlády č. 552/2010 ze dne 28. 7. 2010 o částku 501 489 000 Kč. Současně tímto usnesením vlády došlo ke snížení nároků z nespotřebovaných výdajů o částku 114 749 000 Kč. Podle vyjádření zadavatele mělo toto navýšení vázaných výdajů za následek zkrácení "Ostatních věcných výdajů" v rozpočtu zadavatele (ze kterých měla být kromě jiného financována předmětná veřejná zakázka) z 5 905 700 000 Kč na 5 142 595 000 Kč.
82. Výše uvedenou skutečnost podle Úřadu lze považovat za objektivní, nepředvídatelnou a na vůli zadavatele nezávislou okolnost. Tato skutečnost nastala v období mezi datem 13. 7. 2010, kdy došlo ke jmenování nové Vlády ČR prezidentem republiky a datem 19. 7. 2010, kdy již tato informace byla známa zadavateli, jak vyplývá ze „Zápisu z porady vedení“ zadavatele. V daném případě není nutné za podstatnou změnu okolností považovat až samotné vydání usnesení vlády č. 552/2010 ze dne 28. 7. 2010, které navýšilo vázání výdajů na rok 2010 o částku 501 489 000 Kč a dále došlo ke snížení nároků z nespotřebovaných výdajů o částku 114 749 000 Kč, neboť toto usnesení představuje pouze formální projevení existence podstatné změny okolností, které však pro zadavatele existovali již dříve, před dnem 19. 7. 2010. Bylo by nepřípustným formalizmem vázat existenci důvodu zrušení zadávacího řízení pro podstatnou změnu okolností až na okamžik, kdy dojde k jeho formálnímu vyjádření v podobě závazného dokumentu. Rozhodující skutečností je, kdy zadavatel získal informace (byť v jakékoliv podobě), že k uvedené změně okolností dojde a dále to, že tyto informace jsou následně závazným způsobem potvrzeny a tedy učiněny reálnými a pravdivými. Ze „Zápisu z porady vedení“ tedy vyplývá, že v dané době byl již se záměry vlády ČR zadavatel obeznámen a vzhledem k tomu přistoupil ke zrušení předmětného zadávacího řízení.
83. K návrhu zadavatele ze dne 19. 11. 2010 na provedení důkazu výslechem svědka Ing. arch. Pavla Kasíka, náměstka ministra spravedlnosti, Úřad uvádí, že na základě písemných podkladů zaslaných zadavatelem v průběhu správního řízení a dokumentace o předmětné veřejné zakázce byl Úřad schopen v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád"), zjistit dostatečně stav věci. Provedení důkazu výslechem svědka tedy s ohledem na uvedené nepovažoval Úřad za nutné. Tento důkaz by nepřinesl žádné nové informace, které nelze dovodit ze „Zápisu z porady vedení“ ze dne 19. 7. 2010.
84. S ohledem na uvedené Úřad konstatuje, že v předmětné tedy byly naplněny podmínky ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona pro zrušení předmětného zadávacího řízení.
85. K přímému dopadu snížení rozpočtových prostředků na financování předmětné veřejné zakázky Úřad uvádí následující.
86. Jak vyplývá z vyjádření zadavatele ze dne 23. 1. 2012, na základě porady vedení ministra spravedlnosti byla zrušena všechna zadávací řízení, která u zadavatele probíhala ke dni 19. 7. 2010 (vyjma zadávacího řízení „Úprava Obchodního rejstříku v návaznosti na základní registry veřejné správy“, jež bylo z velké části hrazeno z prostředků EU).
87. Podle vyjádření zadavatele mělo navýšení vázaných výdajů za následek zkrácení "Ostatních věcných výdajů" v rozpočtu zadavatele (ze kterých měla být kromě jiného financována předmětná veřejná zakázka) z 5 905 700 000 Kč na 5 142 595 000 Kč. Ke zkrácení ostatních výdajů zadavatele tedy došlo v hodnotě cca 763 000 000 Kč. Částku v této výši, se kterou zadavatel počítal pro úhradu probíhajících veřejných zakázek, je nutné považovat za natolik vysokou, že má přímý dopad na možnost financování předmětné veřejné zakázky, jejíž předpokládaná hodnota činila 120 mil. Kč bez DPH.
88. Pokud na základě uvedeného snížení rozpočtových výdajů zadavatel učiní opatření spočívající ve zrušení veškerých aktuálně probíhajících zadávacích řízení (včetně toho přezkoumávaného), je nutné dospět k závěru, že tato okolnost přímý dopad na předmětnou veřejnou zakázku má. Jednání zadavatele dostatečně jednoznačným způsobem dokládá, že v dané době změny v původně stanoveném rozpočtu představovaly pro zadavatele takovou okolnost, která měla přímý dopad na možnost financování všech probíhajících zadávacích řízení, přičemž tedy zadavatel rozhodl o jejich zrušení. Tento závěr se tedy týká rovněž přezkoumávaného zadávacího řízení.
89. K jednotlivým datům zrušení uvedených zadávacích řízení Úřad uvádí, že všechna zadávací řízení byla zrušena v rámci několika dnů, tedy bez zbytečného odkladu a samotné pořadí zrušení jednotlivých zadávacích řízení je pro posouzení předmětné věci irelevantní.
90. Aniž by Úřad byl příslušný k výkladu otázek fungování státu, k pochybnostem navrhovatele o možnosti toho, aby stát sám sobě měnil nezaviněně a neočekávaně podmínky pro určitou činnost Úřad ve zcela obecné rovině uvádí, že podle § 21 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ministerstva se ve veškeré své činnosti řídí ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády. Podle § 28 odst. 1 citovaného zákona činnost ministerstev řídí, kontroluje a sjednocuje vláda České republiky.
91. K navrhovatelem uváděnému rozhodnutí Úřadu spis. zn. ÚOHS-S41/2011/VZ, kde se podle něj řešila obdobná situace, Úřad uvádí, že v daném případě se jednalo stav, kdy zadavatel dosud neměl schválen rozpočet a před jeho schválením zadávací řízení zrušil. Úřad tedy konstatoval, že neschválení rozpočtu, resp. prozatímní nevyjasněnou finanční situaci zadavatele, nelze považovat za dostatečný důvod pro zrušení veřejné zakázky, neboť se jedná pouze o přechodný stav. Naproti tomu v přezkoumávané věci bylo shledáno, že „snížení rozpočtu“ zadavatele (následně potvrzeno usnesením vlády) bylo reálně existující okolností mající dopad na možnost financování veřejné zakázky a představovalo tedy důvod pro zrušení zadávacího řízení, který dále trval.
Ostatní důvodu zrušení zadávacího řízení
92. I přes výše uvedený závěr o naplnění podmínek § 84 odst. 2 písm. d) zákona pro zrušení předmětného zadávacího řízení Úřad se pro úplnost vyjadřuje i k dalším důvodům zrušení uváděným zadavatelem.
93. Argumentaci zadavatele opírající se o analýzu společnosti KPMG Advisory, s. r. o. ze dne 12. 8. 2009 ohledně vhodnosti řešení předmětu veřejné zakázky, ve které byl zamýšlený postup, tedy zapojení externího subjektu, označen za postup nejméně výhodný, je nutné jako důvod zrušení zadávacího řízení odmítnout, neboť závěry této studie byly zadavateli známy ještě před samotným zahájením zadávacího řízení (8. 6. 2010).
94. Dalším důvodem pro zrušení zadávacího řízení, který zadavatel ve svém vyjádření ze dne 12. 10. 2010 uvádí, jsou nedostatky zadávací dokumentace. Nedostatek spatřuje zadavatel ve vymezení části nabídkové ceny označené jako "Měsíční paušál právních služeb". V zadávací dokumentaci není nikde stanoveno, jaké činnosti má tento měsíční paušál zahrnovat, přičemž tento nedostatek nebyl řešen ani v rámci dodatečných informací. Z pohledu zadavatele tak existovalo reálné riziko, že každý z uchazečů pod "Měsíční paušál právních služeb" zařadí zcela odlišné plnění, kterému bude odpovídat i zcela odlišná a vzhledem k různému obsahu i neporovnatelná nabídková cena.
95. K tomu Úřad uvádí následující.
96. Podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
97. Ustanovení § 44 odst. 1 zákona uvádí, že zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.
98. V článku 10 "Způsob hodnocení nabídek" zadávací dokumentace je uvedeno, že základním hodnotícím kritériem je ekonomická výhodnost nabídky s dílčími hodnotícími kritérii: Celková nabídková cena bez DPH (váha 60 %) a Prováděcí plán (váha 40 %).
99. Dílčí hodnotící kritérium je dále rozděleno na subkritérium "Cena řešení za část realizace informačního systému" (váha 30 %) a subkritérium "Cena řešení za část poskytování právních služeb" (váha 70 %).
100. V rámci subkritéria "Cena řešení za část poskytování právních služeb podle čl. 2.1. bod 2) zadávací dokumentace" bude hodnotící komise hodnotit samostatně pomocí dílčích subkritérií: Cenu za vypracování studie proveditelnosti (váha dílčího subkritéria 10 %), cenu za měsíční paušál právních služeb (váha dílčího subkritéria 60 %) a cenu za odměnu právního zastoupení (váha dílčího subkritéria 30 %).
101. V článku 6 "Způsob zpracování nabídkové ceny" zadávací dokumentace je uvedeno, že "zájemce stanoví nabídkovou cenu za předmět plnění veřejné zakázky za celé období trvání smlouvy, pro všechny organizace, a to v rozčlenění podle uvedených tabulek č. 1 a č. 2."
102. Tabulka č. 1 představuje členění nabídkové ceny za část "realizace informačního systému" předmětu veřejné zakázky na a) studie proveditelnosti, b) tvorba APV a c) servis a záruční opravy.
103. Tabulka č. 2 uvádí rozdělení nabídkové ceny v části "poskytování právních služeb" předmětu veřejné zakázky. Nabídková cena je v této části rozdělena na a) studie proveditelnosti, b) měsíční paušál právních služeb a c) odměna právního zastoupení v modelovém případě vymožené pohledávky v hodnotě 50 000 Kč.
104. Článek 2.1 zadávací dokumentace uvádí, že předmětem zadávacího řízení je komplexní zajištění výběru, správy a vymáhání pohledávek vzniklých v resortu Ministerstva spravedlnosti, a to pohledávek vzniklých z rozhodovací činnosti soudů ČR a pohledávek Vězeňské služby ČR vzniklých z výkonu vazby a trestu odnětí svobody, a to následující formou: 1) dodávka centrálního informačního systému pro vymáhání pohledávek včetně jednotné databáze dlužníků/povinných, včetně automatizace přístupu do externích databází, 2) poskytnutím právních služeb pro zajištění výběru, správy a vymáhání pohledávek v resortu.
105. Dále je v tomto článku zadávací dokumentace uvedeno, že podrobná specifikace předmětu plnění veřejné zakázky je uvedena v příloze č. 1 k této zadávací dokumentaci. V bodu 2 přílohy č. 1 k zadávací dokumentaci je specifikováno poskytování právních služeb. V bodu 2.1 přílohy k zadávací dokumentaci jsou vyjmenovány jednotlivé právní služby, které jsou předmětem plnění veřejné zakázky v této části (zpracování právní studie, postup od převzetí pohledávky do okamžiku jejího vymožení včetně realizace vykonávacího řízení v rámci navrhovaného systému, zpracování a zavedení jednotné metodologie vymáhání justičních pohledávek, zaškolení odpovědných pracovníků zadavatele). Dále je v bodu 2.3 přílohy k zadávací dokumentaci uvedeno: "Zadavatel poptává v rámci poskytování právních služeb vymáhání justičních pohledávek nejprve mimosoudní cestou (osobní, verbální, písemná či elektronická komunikace s dlužníkem) a následně, v případě neúspěchu této formy, vymáhání v občanskoprávním či správním řízení."
106. Úřad k uvedenému uvádí, že z hlediska vymezení předmětu hodnocení části nabídkové ceny "Cena za měsíční paušál právních služeb" se výše uvedený popis v zadávací dokumentaci a v příloze č. 1 k zadávací dokumentaci jeví jako dostačující. Je zřejmé, že právní služby, jak jsou definovány v zadávací dokumentaci a její příloze, představují veškeré právní služby spojené s vymáháním pohledávek, které současně nejsou podřazeny pod další části nabídkové ceny. Úřad se domnívá, že dodavatelé, jejichž předmětem podnikání jsou právní služby a jsou obeznámeni s problematikou vymáhání pohledávek, a co poskytování této služby obnáší, jsou schopni výše uvedeným způsobem podle definovaného předmětu plnění veřejné zakázky (byť jednotlivé konkrétní služby nejsou výslovně v zadávací dokumentaci vyjmenovány) stanovit výši měsíčního paušálu za poskytování právních služeb spojených s vymáháním pohledávek. Úřad tedy konstatuje, že v této části zadávací dokumentace naplňuje požadavek ustanovení § 44 odst. 1 zákona.
107. Zadavatel dále ve svém vyjádření upozorňuje i na další podstatný nesoulad zadávací dokumentace se skutečným stavem, který by mohl představovat podstatnou překážku pro realizaci veřejné zakázky. Jednotlivé pohledávky, které měly být předmětem plnění veřejné zakázky, nejsou v jeho vlastnictví či správě, nýbrž podléhají přímo jednotlivým soudům, resp. Vězeňské službě ČR, v rámci jejichž činnosti vznikly. Vzhledem k tomu, že jak jednotlivé soudy, tak i Vězeňská služba ČR mají samy o sobě povahu veřejných zadavatelů, může v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona jiný veřejný zadavatel zadávat veřejné zakázky na jejich účet pouze na základě písemné smlouvy. Uzavření takové smlouvy mezi zadavatelem a jednotlivými vlastníky pohledávek však nebylo realizováno. Bez jejího uzavření přitom není možné, aby vybraný uchazeč realizoval předmět veřejné zakázky, tedy aby vymáhal pohledávky institucí (jednotlivých soudů a Vězeňské služby ČR), aniž by s tím tyto instituce vyjádřily svůj souhlas a udělily dodavateli své zmocnění.
108. Úřad k tomu uvádí, že podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona je centrálním zadavatelem veřejný zadavatel, který provádí centralizované zadávání, spočívající v tom, že provádí zadávací řízení a zadává veřejnou zakázku na dodávky, služby či stavební práce na účet jiných zadavatelů. Před zahájením centralizovaného zadávání jsou zadavatelé a centrální zadavatel povinni uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním. Uzavřením písemné smlouvy vzniká centrálnímu zadavateli ve vztahu k dotčeným zadavatelům oprávnění provádět centralizované zadávání.
109. Z bodu 5. 1 přílohy č. 2 „Obchodní podmínky“ zadávací dokumentace vyplývá, že „objednatel je povinen zaplatit poskytovateli odměnu za služby v souladu se smlouvou o poskytování služeb“.
110. Objednatelem je podle bodu 1.1 uvedené přílohy zadávací dokumentace Česká republika, Ministerstvo spravedlnosti.
111. Jak vyplývá z výše uvedeného ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona, aby v případě předmětné veřejné zakázky zadavatel vystupoval v pozici centrálního zadavatele, musel by tuto veřejnou zakázku zadávat na účet jiných zadavatelů. S ohledem na bod 5.1 přílohy č. 2 zadávací dokumentace ovšem zadavatel zadává výlučně na svůj účet. Vzhledem k uvedenému Úřad konstatuje, že v předmětné veřejné zakázce zadavatel nevystupoval v pozici centrálního zadavatele a nebylo tedy nutné uzavírat písemnou smlouvu mezi zadavatelem a soudy či Vězeňskou službou ČR.
112. Vzhledem k tomu, že v přezkoumávané věci byl ze strany Úřadu shledán oprávněný důvod pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. d) zákona, Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 118 odst. 4 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Nedostatečnost odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení
113. Navrhovatel v návrhu dále napadal nedostatečnost odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
114. Podle ustanovení § 84 odst. 8 zákona je zadavatel povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.
115. Obecně k uvedení důvodů zrušení zadávacího řízení Úřad uvádí, že popis důvodů zrušení zadávacího řízení se předpokládá alespoň v takovém rozsahu, aby bylo patrno, pod které zákonné ustanovení lze zrušovací důvod podřadit spolu s uvedením důvodu zrušení popsaného alespoň v obecné rovině. Nelze po zadavateli požadovat naprosto detailní odůvodnění a případně předložení podrobných důkazů o tom, že se tvrzený důvod zakládá na pravdě.
116. Zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (a v jeho oznámení) uvádí, že předmětné zadávací řízení se ruší podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona. Toto rozhodnutí odůvodnil tvrzením, že v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele a zároveň v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení, nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Dále v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel uvádí, že takto rozhodl po přezkoumání zadávacích podmínek, neboť dospěl k závěru, že koncepce zadání neodpovídá řešení této problematiky, tj. cíli rychlejšího a účinnějšího vymáhání pohledávek. Důvodem pro zrušení je zároveň skutečnost, že financování veřejné zakázky není v rozpočtu zadavatele dostatečně zajištěno a to vzhledem k ponížení střednědobého výdajového rámce na rok 2011, tzn. zadavatel nedisponuje finančními prostředky na pokrytí závazku z případně uzavřené smlouvy.
117. Úřad k výše uvedenému uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jednoznačně uvedl ustanovení zákona, podle kterého ke zrušení zadávacího řízení přistoupil a rovněž v obecné rovině uvedl důvody, které považoval za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval a skutečnosti, které zadavatel považoval za podstatnou změnu okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil. Vzhledem k uvedenému je tedy rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 23. 7. 2010 a oznámení o zrušení zadávacího řízení z téhož dne z hlediska odůvodnění dostačující, určité a tedy učiněné v souladu s § 84 odst. 8 zákona.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
JUDr. Robert Neruda, Ph.D., advokátní kancelář HAVEL, HOLÁSEK & Partners s. r. o., Hilleho 1843/6, 602 00 Brno
Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s. r. o., Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
