Č. j.: ÚOHS-R180/2013/VZ-745/2013/JHr
15. ledna 2014
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 19. 6. 2013, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, který podal navrhovatel, společnosti
Chemkostav, a.s., IČ 36191892, se sídlem K. Kuzmányho 22, 071 01 Michalovce, Slovenská republika,
AGROSTAV, a.s., IČ 46904662, se sídlem Hruškové Dvory 3, 586 01 Jihlava,
Stavební firma Škrabal, s.r.o., IČ 13694201, se sídlem Vránova 134, 612 00 Brno,
IPOS PS, s.r.o., IČ 28317122, se sídlem Hruškové Dvory 6, 586 01 Jihlava, ve správním řízení zastoupeny na základě plné moci ze dne 19. 4. 2011 Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem KŠD LEGAL advokátní kancelář, s.r.o., Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha,
které dne 10. 12. 2008 uzavřely smlouvu o sdružení, proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S164/2011/VZ-6044/2013/512/JHl ze dne 3. 6. 2013, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, IČ 48460915, Žižkova 93, 536 01 Jihlava,
učiněných ve veřejné zakázce „Rekonstrukce stávajících a výstavba nových stok a zajištění množství a jakosti pitné vody v regionu Jihlavsko“, zadávané v otevřeném nadlimitním řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno pod ev. č. 60025377 dne 21. 11. 2008 a v Úředním věstníku evropské unie dne 22. 11.2008 pod ev. č. 2008/S 228-303598, kde dalším účastníkem řízení je vybraný uchazeč, společnosti
SYNER VHS Vysočina, a.s., IČ 25183052, se sídlem Na Hranici 14, 586 01 Jihlava,
HOCHTIEF CZ, a.s., IČ 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha,
Metrostav, a.s., IČ 00014915, se sídlem Koželužská 2246, 180 00 Praha,
EUROVIA CS, a.s., IČ45274924, se sídlem Národní 10, 113 19 Praha,
které dne 13. 1. 2009 uzavřely smlouvu o sdružení za účelem společného postupu v rámci předmětné veřejné zakázky,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b), ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S164/2011/VZ-6044/2013/512/JHl ze dne 3. 6. 2013
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m .
Odůvodnění
I. Zadávací řízení, správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a soudní řízení před Krajským soudem v Brně
1. Zadavatel, Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, se sídlem Žižkova 93, 586 01 Jihlava (dále jen „zadavatel“) uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] v informačním systému o veřejných zakázkách pod ev. č. 60025377 dne 21. 11. 2008 a v Úředním věstníku Evropské unie 22. 11. 2008 pod ev. č. 2008/S 228-303598 oznámení otevřeného řízení o nadlimitní veřejné zakázce „Rekonstrukce stávajících a výstavba nových stok a zajištění množství a jakosti pitné vody v regionu Jihlavsko“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Hodnocení nabídek podaných v dané veřejné zakázce probíhalo na základě kritéria ekonomické výhodnosti vymezeného následujícími dílčími kritérii: a) celková výše nabídkové ceny, b) výše smluvní pokuty za prodlení se splněním lhůty pro dokončení celého díla, c) výše smluvní pokuty za prodlení se splněním dílčí lhůty pro dokončení jednotlivých ucelených částí díla a d) výše bankovní záruky za provedení díla. V čl. 3. 4 zadávací dokumentace jsou uvedeny požadavky na splnění technických kvalifikačních předpokladů. Článek 3. 4. 1. stanoví, že dodavatel předloží seznam stavebních prací provedených v letech 2003 – 2007, jehož přílohou musí být osvědčení objednatelů o řádném splnění 4 referenčních stavebních prací. Dle čl. 3. 4. 3. dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v letech 2003 – 2007 realizoval minimálně jednu vodohospodářskou stavbu na výstavbu liniových staveb v hodnotě min. 150 mil. Kč a další dvě stavby v hodnotě min. v hodnotě 80 mil. Kč a z toho jedna z nich byla rekonstrukce nebo výstavba kanalizačních sítí.
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) následně rozhodnutím v I. stupni ze dne 7. 2. 2011, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 17. 3. 2011 rozhodl o tom, že zadavatel nedodržel postup dle § 60 odst. 1 zákona, když společnosti Chemkostav, a.s., K. Kuzmányho 22, 071 01 Michalovce, Slovenská republika, AGROSTAV, a.s., Hruškové Dvory 3, 586 01 Jihlava, Stavební firma Škrabal, s.r.o., Vránova 143, 612 00 Brno a IPOS PS, s.r.o., Hruškové Dvory 6, 580 01 Jihlava, které dne 10. 12. 2008 uzavřely smlouvu o sdružení pod názvem „VHS Jihlavsko“ za účelem společného postupu v rámci předmětné veřejné zakázky (dále jen „navrhovatel“), který neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů stanovených v čl. 3. 4 zadávací dokumentace v požadovaném rozsahu, nevyloučil z účasti v zadávacím řízení. Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nevhodnější nabídky ze dne 27. 4. 2010 i všechny další úkony následně provedené v předmětném zadávacím řízení.
4. Z nového posouzení a hodnocení nabídek provedeného zadavatelem vyplývá, že nabídka navrhovatele nesplnila požadavky zadavatele na splnění technických kvalifikačních předpokladů dle čl. 3. 4 zadávací dokumentace tím, že referenční stavba „Prešov - pitná voda a kanalizácia v povodí rieky Torysa“ nebyla dokončena a předána ve lhůtě stanovené zadavatelem. Z tohoto důvodu byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení rozhodnutím ze dne 6. 4. 2011. Téhož dne zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, kterou byla nabídka společností SYNER VHS Vysočina, a.s., Na Hranici 14, 586 01 Jihlava, HOCHTIEF CZ, a.s., Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha, Metrostav, a.s., Koželužská 2246, 180 00 Praha a EUROVIA CS, a.s., Národní 10, 113 19 Praha, které dne 13. 1. 2009 uzavřely smlouvu o sdružení za účelem společného postupu v rámci předmětné veřejné zakázky (dále jen „vybraný uchazeč“).
5. Navrhovatel nesouhlasil s rozhodnutím zadavatele o svém vyloučení ze dne 6. 4. 2011, a proto podal proti rozhodnutí zadavatele námitky, kterým však zadavatel rozhodnutím ze dne 29. 4. 2011 nevyhověl. Následně navrhovatel podal dne 9. 5. 2011 k Úřadu návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, který Úřad obdržel téhož dne. Dnem 9. 5. 2011 tedy bylo zahájeno správní řízení, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S164/2011/VZ/520/JHl. Účastníky řízení byli zadavatel, navrhovatel a vybraný uchazeč.
6. Výše uvedené skutečnosti Úřad posoudil a dne 27. 6. 2011 vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S164/2011/VZ-8287/2011/520/JHl v němž konstatoval, že zadavatel nepostupoval v rozporu s ust. § 60 odst. 1 zákona, když ze zadávacího řízení vyloučil navrhovatele, který neprokázal splnění kvalifikačních předpokladů dle čl. 3. 4. 1. respektive čl. 3. 4. 3 zadávací dokumentace. Z těchto důvodů Úřad správní řízení ve věci předmětné veřejné zakázky zastavil dle § 118 zákona. Rozklad podaný navrhovatelem proti výše uvedenu rozhodnutí předseda Úřadu druhostupňovým rozhodnutím č. j. ÚOHS-R147/2011/VZ-12580/2011/310/EKu ze dne 15. 8. 2011 zamítl a rozhodnutí prvního stupně potvrdil. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 17. 8. 2011.
Rozsudek Krajského soudu v Brně
7. Se závěry Úřadu a jeho předsedy se navrhovatel neztotožnil a podal ke Krajskému soudu v Brně (dále též „soud“) žalobu, v níž navrhl obě uvedená rozhodnutí Úřadu zrušit. Soud shledal žalobu důvodnou, a proto rozsudkem č. j. 62 Af 60/2011-142 ze dne 6. 12. 2012 obě rozhodnutí zrušil a věc vrátit Úřadu k dalšímu řízení. V pokračování správního řízení má Úřad posoudit, zda nejednoznačnost obsažená v zadávacích podmínkách mohla způsobit porušení základních zásad zadávacího řízení dle § 6 zákona. V návaznosti na závěrech, které Úřad učiní pak posoudí, zda navrhovatel prokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona t. j. zda doložil osvědčení o splnění tří referenčních zákázek i bez sporné stavby „Prešov pitná voda a kanalizácia v povodí rieky Torysa“.
Pokračování správního řízení
8. Úřad informoval účastníky řízení o pokračování správního řízení oznámením ze dne 19. 3. 2013 a téhož dne jim stanovil lhůtu, v níž účastníci mohli navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, případně se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Současně Úřad zadavateli stanovil lhůtu, ve které měl předložit své rozhodnutí o zrušení předmětného zadávacího řízení.
9. Dne 27. 3. 2013 zadavatel doručil Úřadu své rozhodnutí o zrušení předmětného zadávacího řízení ze dne 8. 3. 2013. Zadavatel zrušení zadávacího řízení odůvodnil tím, že z důvodu zdlouhavého průběhu zadávacího řízení, jehož trvání nemohl zadavatel ovlivnit, uplynul termín uznatelnosti nákladů pro udělení finanční podpory z Fondu soudržnosti na předmětnou veřejnou zakázku (tedy k 31. 12. 2011). Zadavatel dále uvedl, že nedisponuje dostatečnými finančními prostředky, aby byl schopen projekt realizovat na vlastní náklady v plné výši. Na zasedání předsednictva zadavatele dne 6. 3. 2013 tak bylo rozhodnuto o zrušení předmětné veřejné zakázky. O této skutečnosti zadavatel informoval uchazeče oznámením ze dne 8. 3. 2012, přičemž oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo do informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 9. 3. 2012 a uveřejněno dne 14. 3. 2012.
10. Dne 4. 4. 2013 navrhovatel požádal o prodloužení lhůt pro podání vyjádření k podkladům rozhodnutí i o zaslání vyjádření ostatních účastníků, což Úřad učinil dne 8. 4. 2013 a zároveň vybranému uchazeči zaslal rozhodnutí zadavatele o zrušení předmětného zadávacího řízení. Navrhovatel ve svém vyjádření shrnul závěry soudu obsažené v citovaném rozsudku i svá procesní stanoviska. Navrhovatel uvedl, že prokázal splnění kvalifikačních předpokladů a navíc dle konstatace soudu nebylo třeba ke splnění kvalifikace navrhovatele čtyř referenčních zakázek, ale pouze tří. Zadavatel tedy dle názoru navrhovatele při posouzení prokázání splnění kvalifikace navrhovatele postupoval v rozporu se zákonem a zadávacími podmínkami. S ohledem na výše uvedené má navrhovatel za to, že zadavatel postupoval v rozporu s § 60 odst. 1 zákona, když navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení. Podle navrhovatele se zadavatel mohl dopustit spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona, jelikož nevymezil v souladu s ust. § 50 odst. 3 a ust. § 50 odst. 7 zákona v oznámení o zahájení zadávacího řízení minimální úroveň kvalifikačních předpokladů a způsob jejich prokazování. Zadavatel tak dle navrhovatele nesplnil povinnost uveřejnění podle § 146 zákona. Podle navrhovatele by tedy měl Úřad ve správním řízení pokračovat, a to i z moci úřední.
II. Napadené usnesení
11. Po posouzení všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 3. 6. 2013 usnesení č. j. ÚOHS-S164/2011/VZ-6044/2013/512/JHl (dále jen „napadené usnesení“), kterým rozhodl, že správní řízení se podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zastavuje, neboť žádost navrhovatele ze dne 9. 5. 2011 se stala zjevně bezpředmětnou.
12. V odůvodnění napadeného usnesení Úřad předně uvedl, že účastníky správního řízení informoval o jeho pokračování. Krajský soud totiž zrušil původní výše uvedené rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 15. 8. 2011 a jemu předcházející rozhodnutí Úřadu ze dne 24. 6. 2011 a věc vrátil Úřadu k dalšímu šetření a je tedy třeba zadávací řízení znovu přezkoumat. Zadavatel však dne 8. 3. 2012 zrušil předmětné zadávací řízení a oznámení o jeho zrušení téhož dne odeslal uchazečům o veřejnou zakázku a dne 9. 3. 2012 také do informačního systému o veřejných zakázkách, kde bylo oznámení uveřejněno dne 14. 3. 2012. Dále Úřad v napadeném usnesení uvedl, že vzhledem k tomu, že došlo ke zrušení zadávacího řízení, návrh navrhovatele na zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z další účasti na předmětné veřejné zakázce se stal bezpředmětným. Úřad proto v závěru napadeného usnesení uzavřel, že ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu rozhodl o zastavení správního řízení.
III. Námitky rozkladu
13. Navrhovatel nesouhlasil se závěry Úřadu uvedenými v napadeném usnesení a dne 19. 6. 2013 v zákonné lhůtě podal proti napadenému usnesení rozklad. Navrhovatel má za to, že Úřad při vydání napadeného usnesení nepostupoval zadavatel v souladu se zákonem a zároveň ignoroval právní názor soudu uvedený v rozsudku č.j. 62 Af 60/2011-142 ze dne 6. 12. 2012, kterým byl v rámci správního řízení vázán. Navrhovatel namítl, že podle jeho názoru Úřad bez dalšího zastavil předmětné správní řízení, aniž by se zabýval otázkou možného spáchání správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. d) zákona ze strany zadavatele, ačkoliv soud konstatoval, že zadavatel mohl porušit ustanovení § 50 odst. 2 a § 56 odst. 7 zákona a Úřadu v rozsudku uložil, aby se zabýval otázkou, jaký vliv mohlo mít případné porušení těchto ustanovení na zákonnost postupu zadavatele v zadávacím řízení. Navrhovatel pak Úřad v rámci svého vyjádření při opětovném zahájení správního řízení upozornil, že ačkoliv má za to, že vymezení minimální úrovně technických kvalifikačních předpokladů bylo zadavatelem provedeno zcela jednoznačně, pak pokud by Úřad dospěl v intencích právního názoru soudu k opačnému závěru, pak by ze strany zadavatele mohlo jít o naplnění skutkových znaků správního deliktu dle § 12 odst. 1 písm. d) zákona.
14. Pokud by totiž zadavatel v rozporu s výše citovanými ustanoveními zákona nevymezil v oznámení o zahájení zadávacího řízení minimální úroveň kvalifikačních předpokladů, pak nesplnil povinnost uveřejnění ve smyslu ustanovení § 146 zákona, neboť jím uveřejněné oznámení nemuselo splňovat zákonné znaky a obsahové náležitosti oznámení o zahájení zadávacího řízení. Navrhovatel má tedy rovněž za to, že Úřad měl namísto vydání napadeného usnesení pokračovat ve správním řízení, neboť jeho povinností jako orgánu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek je zabývat se nejen na návrh, ale i z úřední povinnosti dodržováním zákonných postupů při jejich zadávání. V tomto ohledu navrhovatel poukázal na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 72/2008-113 ze dne 2. 3. 2010.
15. Navrhovatel dále uvedl, že Úřad v rámci napadeného usnesení opomněl otázku vrácení kauce složené navrhovatelem při podání návrhu na zahájení řízení. Dle navrhovatele byly naplněny zákonné znaky pro její vrácení, přičemž o vrácení kauce výslovně požádal. V okamžiku, kdy je rozhodnuto o zastavení správního řízení nikoliv dle ustanovení § 118 zákona, ale dle ustanovení správního řádu, pak by měla být kauce vrácena v souladu s § 115 odst. 2 zákona.
16. Navrhovatel tedy shrnul, že Úřad dle jeho názoru nepostupoval v souladu se zákonem a závazným právním názorem vyjádřeným soudem, když rozhodl o zastavení správního řízení, aniž by se zabýval otázkou naplnění skutkových znaků některého ze správních deliktů podle § 120 odst. 1 zákona. K tomu navrhovatel doplnil, že teprve pokud by Úřad po řádném přezkoumání všech skutkových okolností dospěl k závěru, že se zadavatel v rámci předmětného zadávacího řízení žádného ze správních deliktů nedopustil, mohl se návrh navrhovatele stát žádostí zjevně bezpředmětnou.
Závěr rozkladu
17. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhovatel navrhl zrušení napadeného usnesení a vrácení věci k dalšímu projednání Úřadu, při němž se bude třeba zabývat otázkou spáchání některého ze správních deliktů zadavatelem dle § 120 odst. 1 zákona.
IV. Řízení o rozkladu
Vyjádření vybraného uchazeče
18. K podanému rozkladu podal dne 1. 7. 2013 vyjádření vybraný uchazeč, který v úvodu uvedl, že pokud jde o postup zadavatele při zrušení výběrového řízení, pak lhůta pro podání případných námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky marně uplynula. Za podstatné vybraný uchazeč považuje, že rovněž proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 8. 3. 2012 také nebyly žádným z účastníků řízení uplatněny opravné prostředky v podobě podání námitek. Vybraný uchazeč má tedy za to, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení je nutno považovat za platné a účinné.
19. K samotnému postupu Úřadu a jeho usnesení o zastavení správního řízení dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu vybraný uchazeč uvedl následující skutečnosti. Pro případ, že zadavatel sám před rozhodnutím Úřadu o nápravném opatření dle § 118 zákona zadávací řízení zrušil dne 8. 3. 2012, pak Úřad nemůže v takto zahájeném řízení nikdy nápravné opatření uložit a není zde tedy důvodu pro pokračování správního řízení. Jestliže má být výsledkem řízení o přezkumu úkonů zadavatele zahájeného na návrh uložení nápravného opatření dle § 118 zákona a zároveň jestliže v případě zrušení zadávacího řízení samotným zadavatelem nelze nápravné opatření uložit, pak se návrh na zahájení takového řízení skutečně stal zjevně bezpředmětným (tedy „žádostí zjevně bezpředmětnou“) ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V této souvislosti vybraný uchazeč dodal, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení je úkonem zadavatele, proti němuž lze podat samostatný návrh na přezkum k Úřadu, což se však nestalo, jak je uvedeno výše. Námitky proti rozhodnutí zadavatele proti zrušení výběrového řízení rovněž nebyly podány.
20. Pokud však Úřad mohl rozhodnout dále o tom, zda se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 zákona, pak je dle názoru vybraného uchazeče třeba zabývat se dále tím, zda řízení před Úřadem může i po zrušení zadávacího řízení samotným zadavatelem směřovat k deklarování některého správního deliktu podle § 120 odst. 1 zákona. Případy porušení zákona ze strany zadavatele (jednotlivé správní delikty) jsou uvedeny pod písmeny a) až d) § 120 odst. 1 zákona. Má-li být konkrétní delikt deklarován, pak musí být postaveno najisto, že k porušení zákona zadavatelem skutečně došlo kvalifikovaným způsobem. Musí tedy zejména dojít k naplnění podmínek uvedených pod písm. a) až d) citovaného ustanovení. Tento kvalifikovaný způsob je dle písm. a) uvedeného ustanovení dán tehdy, pokud v důsledku konkrétního porušení zákona zadavatelem alespoň mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, pokud zároveň s uchazečem byla uzavřena smlouva, což se však s ohledem na zrušení výběrového řízení zadavatelem nestalo. Ke spáchání správního deliktu mohlo rovněž dojít některým z konkrétních způsobů, uvedených pod písmeny b) až d). Zmíněné typy deliktů jsou zvláštními delikty, přičemž vybraný uchazeč ve vyjádření uvádí, v čem tyto delikty konkrétně spočívají. Předmětné správní řízení týkající se přezkumu úkonů zadavatele se však takových možných deliktů netýká. Řízení o přezkumu nebylo Úřadem ve vztahu k takovému možnému jednání vedeno a z obsahu správního spisu nevyplývá, že by bylo dáno byť je podezření, že by se zadavatel těchto jmenovaných deliktů mohl dopustit. Vybraný uchazeč tedy navrhl, aby napadené usnesení bylo potvrzeno.
Stanovisko předsedy Úřadu
21. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 téhož zákona postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
22. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 téhož zákona napadené usnesení přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k níže uvedenému závěru.
23. Úřad tím, že výrokem napadeným usnesením č. j. ÚOHS-S164/2011/VZ-6044/2013/512/JHl ze dne 3. 6. 2013 správní řízení ve veřejné zakázce „Rekonstrukce stávajících a výstavba nových stok a zajištění množství a jakosti pitné vody v regionu Jihlavsko“ podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavil, neboť žádost navrhovatele ze dne 9. 5. 2011 se stala zjevně bezpředmětnou, rozhodl správně a v souladu se zákonem a správním řádem. Rovněž s odůvodněním napadeného usnesení jsem se v plné míře ztotožnil.
V. K námitkám rozkladu
24. K rozkladové námitce navrhovatele, že součástí napadeného usnesení mělo být rovněž rozhodnutí o vrácení kauce ve smyslu § 115 odst. 2 zákona, uvádím následující stanovisko. Podle uvedeného ustanovení zákona je kauce příjmem státního rozpočtu, jestliže Úřad řízení zahájené na návrh pravomocným rozhodnutím zastaví podle § 118 zákona, jinak Úřad kauci spolu s úroky vrátí navrhovateli do 15 ode dne právní moci rozhodnutí. Uvedené ustanovení tedy nedává Úřadu žádnou možnost správního uvážení, zda kauce bude vrácena či nikoliv. Není tedy nutné rozhodovat o vrácení či nevrácená kauce. V případě, že správní řízení bude ukončeno jinak než pravomocným zastavením podle § 118 zákona, jak tomu bylo v předmětné věci, bude kauce vrácena navrhovateli automaticky do 15 dní ode dne nabytí právní moci napadeného usnesení. Vzhledem k tomu, že v šetřené věci navrhovatel podal proti napadenému usnesení rozklad a k nabytí právní moci tedy dosud nedošlo, Úřad nemohl vrátit kauci spolu s úroky navrhovateli, jak je požadováno. Úřad tedy správně o této věci nerozhodoval.
25. K otázce nutnosti prošetření spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona ze strany zadavatele, případně spáchání dalších správních deliktů dle tohoto ustanovení, kterou navrhovatel v rozkladu rovněž namítl, uvádím následující. Dotčené správní řízení bylo vedeno na návrh navrhovatele ze dne 9. 5. 2011. Z návrhu bylo zjištěno, že navrhovatel poukázal na skutečnost, že zadavatel se nedostatečně vypořádal s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, že zadavatel netransparentně posoudil prokázání splnění kvalifikačních předpokladů, a že zadavatelem stanovené zadávací podmínky byly nejasné. V zadávací dokumentaci totiž zadavatel požadoval splnění celkem 4 referenčních zakázek, kdežto v oznámení o zakázce specifikoval požadavek na doložení pouze 3 referenčních zakázek. K tomu uvádím, že pokud se týká přezkoumání vyloučení navrhovatele a posouzení kvalifikačních předpokladů, je zřejmé, že důvod pro přezkum těchto otázek odpadl, když zadavatel předmětné zadávací řízení zrušil. Navrhovatel se přitom jako opatření k nápravě domáhal právě zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Uvedenému návrhu tedy nemůže být vyhověno, neboť se stal vzhledem ke zrušení zadávacího řízení zjevně bezpředmětným dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. Rovněž nemůže být konstatováno ani spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť v daném případě nedošlo k uzavření smlouvy, což je jedna z obligatorních podmínek spáchání deliktu ve smyslu tohoto ustanovení.
26. Co se týče námitky nejasnosti zadávacích podmínek, pak k tomu uvádím, že navrhovatel nikde ve svém návrhu nezmínil možnost spáchání správního deliktu zadavatelem a správní řízení v této věci tedy ani nebylo vedeno. Navíc v průběhu celého správního řízení argumentoval navrhovatel tím, že jako směrodatný měl být brán požadavek na předložení tří referenčních zakázek uvedený v oznámení o zakázce. S ohledem na tuto skutečnost by tedy Úřad musel konstatovat, že zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky v souladu s § 146 a § 147 zákona, když v oznámení o zakázce přesně vymezil zákonem predikované požadavky. Nemohu tedy akceptovat ani argumentaci navrhovatele, směřující k tomu, aby se Úřad zabýval správním deliktem zadavatele podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona, pokud v návrhu tuto argumentaci vůbec neuvedl a naopak ve správním řízení permanentně vyjadřoval názor, že požadavky zadavatele byly vymezeny srozumitelně a přesně. Pokud by Úřad shledal důvody pro zahájení správního řízení ve věci správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. d) zákona, zahájil by řízení z moci úřední, jehož účastníkem by byl pouze zadavatel. Vzhledem k těmto skutečnostem nelze tedy konstatovat spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť nedošlo k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem ani podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona, jak je výše uvedeno. Úřad tedy postupoval správně, pokud správní řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavil, neboť z důvodu zrušení zadávacího řízení se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
VI. Závěr
27. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správní řádem jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro změnu nebo zrušení napadeného usnesení z důvodů uvedených v rozkladu.
28. Vzhledem k tomu, že jsem neshledal podmínky pro změnu nebo zrušení napadeného usnesení, rozhodl jsem tak jak je ve výroku uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
Otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
Předseda
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, se sídlem Žižkova 93, 586 01 Jihlava
2. Mgr. Lukáš Trojan, advokát, KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o., Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha
3. SYNER VHS Vysočina, Na Hranici 14, 586 01 Jihlava
4. EUROVIA CS, a.s., Národní 10, 113 19 Praha
5. Metrostav a.s., Koželužská 2246, 180 00 Praha 8
6. HOCHTIEF CZ a.s., Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného výběrového řízení ve smyslu ust.§ 26 zákona v návaznosti na ust.§ 158 odst. 1 a 2 zákona
|
