Č. j.: ÚOHS-S36/2014/VZ-8349/2014/521/VČe
17. dubna 2014
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 13. 1. 2014, na návrh ze dne 13. 1. 2014, jehož účastníky jsou
zadavatel – Uměleckoprůmyslové museum v Praze, IČO 00023442, se sídlem 17. listopadu 2/2, 110 00 Praha 1,
navrhovatel – Colsys s.r.o., IČO 14799634, se sídlem Buštěhradská 109, 272 03 Kladno,
ve věci veřejné zakázky „Slaboproudé rozvody pro historickou budovu a Centrální depozitář Uměleckoprůmyslového musea v Praze“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 25. 10. 2013 pod ev. č. 357469, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 11. 2013, a uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 31. 10. 2013 pod ev. č. 2013/S 212-367458, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 6. 11. 2013,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – Colsys s.r.o., IČO 14799634, se sídlem Buštěhradská 109, 272 03 Kladno – ze dne 13. 1. 2014 se podle ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona o veřejných zakázkách.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Uměleckoprůmyslové museum v Praze, IČO 00023442, se sídlem 17. listopadu 2/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – odeslal podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“)[1] do Věstníku veřejných zakázek dne 25. 10. 2013 a uveřejnil pod ev. č. 357469 a následně opravil dne 4. 11. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejnil dne 31. 10. 2013 pod ev. číslem 2013/S 212-367458 a následně opravil dne 6. 11. 2013 oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Slaboproudé rozvody pro historickou budovu a Centrální depozitář Uměleckoprůmyslového musea v Praze“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo též „zadávací řízení“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle bodu II.1.5) oznámení o zakázce „realizace dodávky slaboproudých systému (EZS, IPKS, EPS, SK) při rekonstrukci historické budovy UPM, realizace dodávky slaboproudých systému (EZS, ACS, CCTV, EPS, SK) při vybudování nového areálu a budovy Centrálního depozitáře UPM a dodávka a montáž řídícího pracoviště slaboproudých systému Uměleckoprůmyslového musea.“
3. Podle bodu IV.3.4) oznámení o zakázce zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 17. 12. 2013, do 10:00 hodin.
4. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 17. 12. 2013 je zřejmé, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel celkem osm nabídek, přičemž jednu nabídku komise pro otevírání obálek vyřadila.
5. Proti zadávacím podmínkám (konkrétně proti požadavku na předložení seznamu významných dodávek na minimálně dvě dokončené zakázky, jež zahrnovaly i instalaci a zprovoznění bezpečnostního systému, při jehož realizaci dojde ke vzniku utajovaných informací ve stupni vyhrazeném) podal navrhovatel – Colsys s.r.o., IČO 14799634, se sídlem Buštěhradská 109, 272 03 Kladno (dále jen „navrhovatel“) dopisem ze dne 26. 11. 2013 námitky (dále jen „první námitky“), které zadavatel obdržel dne 2. 12. 2013. Zadavatel rozhodnutím ze dne 11. 12. 2013 (dále jen „odmítnutí námitek“) první námitky navrhovatele odmítl s odůvodněním, že navrhovatel v prvních námitkách neuvedl, jaká újma mu v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a dále též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Odmítnutí námitek ze dne 11. 12. 2013 navrhovatel obdržel dne 16. 12. 2013.
6. Dopisem ze dne 20. 12. 2013 podal navrhovatel námitky proti odmítnutí námitek a proti zadávacím podmínkám (dále jen „druhé námitky“), které zadavatel obdržel dne 20. 12. 2013. Zadavatel po přezkoumání těmto druhým námitkám nevyhověl svým rozhodnutím ze dne 30. 12. 2013, které navrhovatel obdržel dne 2. 1. 2014.
7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil dne 13. 1. 2014 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) ze dne 13. 1. 2014. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 13. 1. 2014.
II. SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
8. Podle ustanovení § 113 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 13. 1. 2014, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
9. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
o zadavatel,
o navrhovatel.
10. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S36/2014/VZ-1474/2014/521/VČe ze dne 21. 1. 2014. Usnesením č. j. ÚOHS-S36/2014/VZ-1491/2014/521/VČe z téhož dne stanovil Úřad navrhovateli lhůtu ke složení kauce podle § 115 odst. 1 zákona ve výši 100 000 Kč a doplnění návrhu na zahájení řízení o doklad o složení kauce podle § 114 odst. 3 zákona a současně řízení do doby uplynutí lhůty pro doplnění návrhu o doklad o složení kauce přerušil.
11. Dne 27. 1. 2014 obdržel Úřad od navrhovatele doklad o složení kauce v požadované výši.
12. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S36/2014/VZ-2161/2014/521/VČe ze dne 30. 1. 2014 o předběžném opatření Úřad na návrh navrhovatele ve výroku I. zadavateli nařídil zákaz uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení. Úřad současně předmětným rozhodnutím o předběžném opatření ve výroku II. zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření spočívající v pozastavení zadávacího řízení.
13. Usnesením č. j. ÚOHS-S36/2014/VZ-2066/2014/521/VČe ze dne 4. 2. 2014 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Uvedeným usnesením byla dále zadavateli stanovena lhůta k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a dále lhůta k zaslání vyjádření, jaké utajované informace při plnění předmětu veřejné zakázky vzniknou, jaké povahy jsou utajované informace, ke kterým může být dodavateli umožněn přístup, jaké části předmětu plnění veřejné zakázky se tyto utajované informace týkají, a dále vyjádření, v jaké fázi realizace veřejné zakázky dojde ke vzniku utajovaných informací.
14. Vyjádření zadavatele požadované Úřadem na základě usnesení č. j. ÚOHS-S36/2014/VZ-2066/2014/521/VČe ze dne 4. 2. 2014 Úřad obdržel dne 10. 2. 2014.
15. Dopisem č. j. ÚOHS-S36/2014/VZ-3368/2014/521/VČe ze dne 17. 2. 2014 Úřad zaslal Národnímu bezpečnostnímu úřadu (dále též „NBÚ“) žádost o poskytnutí stanoviska k následujícím otázkám:
1. Dojde při realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, jak je vymezen v zadávací dokumentaci, ke vzniku utajovaných informací ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně utajovaných informací“)?
2. Pokud při realizaci předmětu plnění veřejné zakázky dojde ke vzniku utajovaných informací:
a. o jaké utajované informace se konkrétně bude jednat?
b. v jaké fázi realizace veřejné zakázky dojde k jejich vzniku?
c. vztahují se tyto informace k celému předmětu plnění veřejné zakázky (veškeré práce, které jsou předmětem plněné veřejné zakázky prováděných dodavatelem), nebo jen k určité jeho části (z hlediska druhu konkrétních prací prováděných dodavatelem)?
d. jakým stupněm utajení budou klasifikovány?
3. Může zadavatel z hlediska předmětu veřejné zakázky, jak je vymezen v zadávací dokumentaci, požadovat potvrzení podle bodu 2.3.4 zadávací dokumentace, resp. vyplývá z předmětu (nebo některé jeho části) šetřené veřejné zakázky nutnost dodavatelů disponovat uvedeným potvrzením?
16. Úřad dne 27. 2. 2014 umožnil Zdeňku Hříbalovi, pověřenému na základě plné moci udělené navrhovatelem dne 26. 2. 2014, nahlédnout do spisu správního řízení.
17. Dne 27. 2. 2014 Úřad obdržel vyjádření Národního bezpečnostního úřadu.
18. Ukončení shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí ve správním řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S36/2014/VZ-4989/2014/521/VČe ze dne 11. 3. 2014. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S36/2014/VZ-4993/2014/521/VČe ze dne 11. 3. 2014 stanovil lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
19. Dne 14. 3. 2014 Úřad umožnil Zdeňku Hříbalovi, pověřenému na základě plné moci udělené navrhovatelem dne 26. 2. 2014, nahlédnout do spisu správního řízení.
20. Dne 20. 3. 2014 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí.
III. OBSAH NÁVRHU
21. Navrhovatel v návrhu uvádí, že se v důsledku diskriminačně vymezeného kvalifikačního předpokladu uvedeného v bodě 2.5 zadávací dokumentace nemohl účastnit zadávacího řízení, čímž mu dále hrozí újma spočívající v nemožnosti soutěžit o veřejnou zakázku, případně tuto zakázku získat a realizovat tak zisk v rámci jejího plnění.
22. Navrhovatel se nejprve vyjadřuje k odmítnutí námitek ze dne 11. 12. 2013, neboť se domnívá, že zadavatel se dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, když tyto námitky nevyřídil v souladu s § 111 odst. 1 zákona a odmítl je s odkazem na § 110 odst. 7 zákona. Navrhovatel mimo jiné namítá, že hrozící újma je v prvních námitkách dostatečně určitě popsána, jelikož námitky výslovně uvádějí v příčinné souvislosti, že v důsledku ponechání požadavku zadavatele na diskriminační kvalifikační kritérium hrozí navrhovateli újma spočívající v tom, že by se nemohl zadávacího řízení účastnit, což se následně také stalo.
23. Navrhovatel rovněž nesouhlasí s názorem zadavatele, že odmítnutí námitek je úkonem zadavatele, proti němuž nelze uplatnit obecné námitky podle § 110 odst. 2 zákona. Navrhovatel je přesvědčen, že legitimním způsobem uplatnil druhé námitky proti neoprávněnému odmítnutí námitek a lhůtu pro podání návrhu je nutno v daném případě počítat od okamžiku, kdy bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí o nevyhovění námitkám ze dne 30. 12. 2013. Zároveň navrhovatel poukazuje na nepřezkoumatelnost, rozpornost a zmatečnost vypořádání prvních i druhých námitek, mimo jiné i ve věci vzájemně rozporných poučení o opravném prostředku, z nichž je dle navrhovatele zřejmé, že se ho zadavatel zjevně úmyslně pokouší eliminovat v jeho oprávnění podat návrh, a namítá, že jeho úsudek o volbě další účinné obrany proti nezákonnému postupu zadavatele byl tak zadavatelem jasně ovlivňován v rozporu se základní zásadou transparentnosti postupu zadavatele dle § 6 odst. 1 zákona.
24. K požadavku zadavatele na předložení seznamu významných dodávek na minimálně dvě dokončené zakázky, jež zahrnovaly i instalaci a zprovoznění bezpečnostního systému, při jehož realizaci dojde ke vzniku utajovaných informací ve stupni vyhrazeném, navrhovatel uvádí, že z poskytnutých podkladů (zadávací dokumentace, projektové dokumentace, oznámení o zakázce) nevyplývá, v jakém okamžiku a ve kterých částech realizace dojde ke vzniku utajovaných informací, ani kde s nimi uchazeč může přijít do styku. Dle navrhovatele nejsou okolnosti, za kterých se má dodavatel seznamovat s utajovanými skutečnostmi při plnění veřejné zakázky, uvedeny ani v odůvodnění veřejné zakázky v rámci odůvodnění přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a k rizikům s plněním veřejné zakázky. Navrhovatel pochybuje o tom, že takto vymezená minimální úroveň předmětného kritéria slouží k ověření minimální kvalifikace dodavatele nezbytné pro plnění veřejné zakázky, neboť zadavatel se ve své argumentaci zcela vyhnul vypořádání nejasnosti, kdy a za jakých okolností budou při plnění této veřejné zakázky vznikat či se bude dodavatel seznamovat s utajovanými skutečnostmi.
25. Navrhovatel je toho názoru, že nepřípustný je rovněž argument zadavatele, že přesunutím požadavku na doložení osvědčení NBÚ (pokud je tento požadavek vůbec odůvodněn předmětem veřejné zakázky) do fáze před zahájením realizace veřejné zakázky by znamenalo ztrátu kvalifikovaných uchazečů, jelikož kvalifikační požadavek na realizaci bezpečnostního systému (elektropráce), při níž došlo ke vzniku utajovaných skutečností, je dle navrhovatele naopak mimo jakoukoliv souvislost s ověřením schopnosti dodavatele provést požadované elektropráce řádně a včas.
26. Pro ověření minimální nezbytné způsobilosti plnit předmět veřejné zakázky podle mínění navrhovatele není nezbytné disponovat zkušeností s dodávkou, v rámci které by při instalaci slaboproudých rozvodů musely vznikat utajované skutečnosti (v jakémkoliv stupni utajení), neboť jestliže by při plnění předmětu veřejné zakázky skutečně měly vznikat nějaké utajované skutečnosti, pak musí postačit, že s takovými skutečnostmi umí dodavatel správně nakládat, tzn. disponuje prověrkou v nezbytném stupni utajení (tedy například vyhrazené), proto by bylo možno považovat za oprávněný požadavek zadavatele na doložení dokladu o tomto stupni prověrky. Nicméně v rámci požadavku na referenční dodávky jako kvalifikační požadavek to navrhovatel pokládá za diskriminační požadavek.
27. S ohledem na výše uvedené se navrhovatel domnívá, že došlo k porušení základních zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace dodavatelů uvedených v § 6 odst. 1 zákona, poněvadž touto podmínkou dochází k podstatnému omezení hospodářské soutěže, jelikož se tímto ze zadávacího řízení eliminují všichni dodavatelé, kteří sice příslušné osvědčení NBÚ vlastní a jsou schopni požadované elektropráce řádně a včas realizovat, ale požadovaný seznam referenčních dodávek nejsou schopni předložit, ať už z důvodu, že realizaci takovéto specifické referenční zakázky nikdy neprováděli nebo ji prováděli v delším časovém horizontu, než jsou poslední tři roky. Stanovenou podmínku navrhovatel považuje za nepřiměřenou s prvky skryté diskriminace (v této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R84,85/2010/VZ-14302/2010/310/JSI ze dne 4. 11. 2010). Navrhovatel je přesvědčen, že dodavatel je dostatečně kvalifikovaný pro provádění požadované dodávky již tím, že vlastní osvědčení NBÚ o ochraně utajovaných skutečností na příslušný stupeň utajení.
28. Navrhovatel pokládá za irelevantní ve vztahu k námitkám navrhovatele proti kvalifikačnímu předpokladu taktéž argument zadavatele, v němž poukazuje na hodnotu požadovaných referenčních dodávek ve vztahu k výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť podstata námitek tkví v diskriminačním věcném vymezení minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu, ve vztahu k požadavku na vznik utajovaných skutečností při plnění referenčních zakázek.
29. Závěrem svého podání navrhovatel s odkazem na důvody uvedené výše shrnuje, že dle jeho názoru zadavatel postupoval v rozporu s § 6 odst. 1, § 110 odst. 7 a § 111 odst. 2 zákona, když odmítl jeho první námitky a poučil jej nesprávně o možnosti uplatnit opravný prostředek, a dále v rozporu s § 6 odst. 1, § 50 odst. 3 a § 56 odst. 5 písm. c) zákona, když stanovil minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu uvedeného v bodě 2.5 zadávací dokumentace jako neodpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad rozhodl o zrušení zadávacího řízení a k zajištění účelu přezkumného řízení vydal předběžné opatření podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona - pozastavení zadávacího řízení, nebo podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona - zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. Zároveň se navrhovatel domáhá, aby Úřad přezkoumal, zda zadavatel odmítnutím prvních námitek nespáchal správní delikt ve smyslu § 120 odst. 1 písm. g) zákona.
IV. VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE K NÁVRHU
30. Dne 20. 1. 2014 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 17. 1. 2014, v němž ve vztahu k navrhovatelem tvrzenému nezákonnému odmítnutí námitek ze dne 26. 11. 2013 mimo jiné uvádí, že je toho názoru, že navrhovatele nijak nezkrátil na jeho právech, neboť v případě, kdy rozhodnutím zadavatele nebylo podaným námitkám vyhověno, přestože se navrhovatel domníval, že tomu tak být mělo, mohl podat dle § 114 zákona návrh na přezkum k Úřadu. Zadavatel se totiž kromě jiného domnívá, že možnost podat námitky i proti rozhodnutí zadavatele o námitkách by připouštěla nekonečnou možnost podávání námitek proti rozhodnutí, kterým nebylo v původní námitce vyhověno, což by mohlo vést až k nemožnosti zadávací řízení dokončit, poněvadž podání námitek má závažný procesní důsledek v podobě nemožnosti uzavření smlouvy. Podle mínění zadavatele lze teoreticky připustit možnost podání „opravné“ námitky tehdy, pokud by stěžovatel podal námitku nesplňující požadavky dle § 110 odst. 7 zákona a ta byla odmítnuta. Zadavatel je však toho názoru, že z námitek ze dne 20. 12. 2013 i z návrhu navrhovatele vyplývá, že navrhovatel podání ze dne 26. 11. 2013 považuje za řádně uplatněné námitky v souladu se zákonem, a proto se o takový případ nejedná.
31. Zadavatel tedy nepovažuje návrh navrhovatele za důvodný pro to, aby Úřad shledal ve způsobu vypořádání námitek ze dne 26. 11. 2013 spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona. I pokud by však Úřad konstatoval, že v daném případě nebyl dán důvod pro odmítnutí námitek, pak podle názoru zadavatele z rozhodnutí o námitkách jednoznačně vyplývá, že naplnil povinnosti uložené mu § 111 odst. 1 i 2 zákona. K tvrzení navrhovatele o zmatečnosti a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách zadavatel podotýká, že rozhodnutí zadavatele není správním nebo podobným rozhodnutím, ani navrhovateli nezakládá žádná práva a povinnosti, proto tato tvrzení navrhovatele, i kdyby byla oprávněná, dle zadavatele nemají žádný praktický dopad (ani na možnost Úřadu rozhodnout o návrhu).
32. Zadavatel rovněž odmítá tvrzení navrhovatele o diskriminačním nastavení požadavků na prokázání technických kvalifikačních předpokladů, neboť jejich obsah a rozsah považuje za souladný se zákonem, když zřetelně stanoví rozsah informací a způsob prokázání kvalifikačních předpokladů, jejich úroveň je přiměřená předmětu plnění, jelikož požadavky na referenční zakázky jsou stejného druhu a složitosti předmětu plnění, a jejich rozsah je ve finančním vyjádření na úrovni necelých 30 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.
33. Zadavatel je toho mínění, že zadávací podmínky jsou diskriminační tehdy, jestliže neoprávněně a neodůvodněně omezují možnost dodavatelů účastnit se soutěže o získání veřejné zakázky vymezením takových podmínek, které by nepřiměřeně omezily okruh účastníků, a tím část dodavatelů znevýhodnily, případně zvýhodnily určitý okruh účastníků hospodářské soutěže oproti jiným, pokud by tito splňovali podmínky, které zadavatel stanovil bez relevance k předmětu plnění. Zadavatel je však přesvědčen, že předmětné zadávací podmínky žádný takový způsob neoprávněné diskriminace nezakládají.
34. Zadavatel konstatuje, že zákon mu prostřednictvím institutu kvalifikačních předpokladů dává možnost a zároveň i povinnost stanovit podmínky pro účast dodavatelů v zadávacím řízení tak, aby byla umožněna účast pouze takovým dodavatelům, kteří budou schopni řádně, kvalitně a ve stanových termínech předmět veřejné zakázky realizovat, čímž dojde k účelnému vynaložení veřejných finančních prostředků. Dle zadavatele profesní kvalifikační předpoklady představují způsob vedoucí ke stanovení okruhu dodavatelů s dostatečnou teoretickou možností (oprávněním) plnit veřejnou zakázku a technické kvalifikační předpoklady pak způsob vedoucí ke stanovení okruhu dodavatelů s dostatečnou praktickou zkušeností (dovedností). Není přitom možné účelu jednoho typu kvalifikačních předpokladů dosáhnout stanovením předpokladu typu druhého, jak se domnívá navrhovatel. Podle mínění zadavatele by to bylo stejné, jako pokud by v případě zakázky na stavební práce při rekonstrukci budovy památkově chráněné s potřebou použití postupů spočívajících v restaurování části budovy, byl namítán požadavek na předložení seznamu významných zakázek, jejichž plněním byly restaurátorské práce na památkově chráněné budově, jestliže by bylo možné tvrdit, že každý dodavatel, který disponuje povolením pro restaurátorské práce (profesní kvalifikační předpoklad) již musel pro získání této kvalifikace prokázat dostatečnou praxi a mělo by být zřejmé, že je schopen obdobné plnění provést.
35. Zadavatel prohlašuje, že v souladu se zákonnými požadavky stanovil takové kvalifikační předpoklady, které přísně respektují obsah a rozsah předmětu plnění veřejné zakázky a taktéž zásady stanovené v § 6 zákona. Zadavatel je přesvědčen, že stanovením mimo jiné i technických kvalifikačních předpokladů nepřiměřeně neomezil účast dostatečnému okruhu dodavatelů v zadávacím řízení, o čemž dle jeho názoru svědčí fakt, že již obdržel osm nabídek dodavatelů, kteří museli shledat, že zadávací podmínky byli schopní naplnit i ve smyslu požadované kvalifikace. Zadavatel proto nesouhlasí s tím, že by stanovením předmětných technických kvalifikačních předpokladů porušil zákon a nepřiměřeně omezoval hospodářskou soutěž, neboť účast osmi uchazečů považuje za dostatečný okruh dodavatelů, kteří zajišťují konkurenci nabídek a pro zadavatele možnost dosažení nejnižší ceny.
36. Dle názoru zadavatele je zřejmé a očekávané, že stanovením požadavků na kvalifikaci dojde k vyloučení ze zadávacího řízení určitého okruhu dodavatelů, kteří se nebudou schopni účastnit, ačkoliv tyto podmínky nenaplní například pouze „těsně“. I tehdy je však podle zadavatele potřeba na stanovené kvalifikační předpoklady nahlížet v kontextu předmětu veřejné zakázky a přiměřenosti takových kvalifikačních předpokladů, což zadavatel dle svého přesvědčení dodržel.
37. Zadavatel s ohledem na výše uvedené neshledává návrh navrhovatele důvodným pro to, aby Úřad rozhodl o zrušení zadávacího řízení pro porušení zásady zákazu diskriminace dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona.
V. VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE ZE DNE 10. 2. 2014
38. Ve vyjádření zadavatele, které Úřad obdržel dne 10. 2. 2014, zadavatel uvádí, že pro jeho činnost spojenou s realizací šetřené veřejné zakázky jsou stanoveny povinnosti obecně závaznými právními předpisy, a odkazuje na zákon o ochraně utajovaných informací, k němuž vydala Vláda ČR nařízení č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, ve znění pozdějších předpisů, (dále též „nařízení vlády“), přičemž v příloze č. 4 tohoto nařízení je definován seznam utajovaných informací v oblasti působnosti Ministerstva kultury, které jsou chráněny ve stupni vyhrazené, takto:
1. Projektová dokumentace elektrické zabezpečovací signalizace, uzavřeného televizního systému, tísňového systému nebo systému pro kontrolu vstupů sloužící ochraně objektů, v nichž jsou uchovávány kulturní statky, proti krádežím, loupežím a poškozování cizí věci,
2. Souhrnná informace o stavu realizace zabezpečení kulturních statků proti krádežím, loupežím a poškozování cizí věci.
39. Zadavatel se domnívá, že s odkazem na vymezení předmětu veřejné zakázky v čl. 1 zadávací dokumentace je patrné, že tento předmět je v souladu s přílohou č. 4 nařízení vlády utajovanou informací, a proto je zadavatel dle zákona o ochraně utajovaných informací povinen dodržovat povinnosti k uchování a utajení takových informací a je oprávněn umožnit k nim přístup pouze osobám způsobilým.
40. Zadavatel uvádí, že utajované informace vzniknou již při zpracování výrobní (realizační) projektové dokumentace, podle níž vybraný uchazeč provede dodávku celého systému, a je tak třeba s tímto prvotním výstupem plnění uchazeče nakládat v režimu zákona o ochraně utajovaných informací (uchazeč je například povinen uchovávat takovou projektovou dokumentaci v bezpečnostní skříni nebo trezoru), neboť realizační projektová dokumentace obsahuje s vazbou na uplatnění konkrétních technických provozních systémů údaje o propojení v uzlových bodech, osazení rozvaděčů, koncentrátorů a komponentů, které mají vliv na funkčnost celé soustavy bezpečnostních systémů. Zadavatel dodává, že uvedené platí i pro konkrétní instalaci a propojení systémů v jednotlivých objektech a jejich propojení dle zvláštního projektu. Utajovanou informací je dle mínění zadavatele rovněž definice uživatelského rozhraní a přístupu do systému, tedy činnosti spojené se stanovením uživatelských úrovní a oprávnění – přístupy k zařízení, přístupy do objektů, zadáváním uživatelů, přiřazování oprávnění a jejich evidence, a dále také dokumentace skutečného provedení systému. U všech informací, které při realizaci veřejné zakázky vzniknou, se přitom dle zadavatele jedná o utajované informace ve stupni vyhrazené.
41. Dále zadavatel uvádí, že utajované informace se týkají prakticky všech částí veřejné zakázky a konkrétně uvádí následující: zpracování výrobní (realizační) dokumentace, realizace rozvodů sítí (slaboproudých – datových, i silnoproudých – napájecích), osazení a zapojení jednotlivých prvků systému (čidla, hlásiče, ústředny, záložní zdroje ad.); zprovoznění systému (zkoušky a testování systému), provádění dílčích a závěrečných testů systému, jejich zprovozňování a oživování; nastavení uživatelského prostředí a školení obsluhy (stanovení uživatelských úrovní, oprávnění a přístupů do systému a jeho dílčím zařízením, přístupy do objektů; předávání díla objednateli – dokumentace skutečného provedení, přístupové bezpečnostní kódy. Utajované informace budou dle zadavatele vznikat průběžně po celou dobu realizace veřejné zakázky od tvorby výrobní (realizační) dokumentace po instalaci jednotlivých prvků systému, sítí, zapojení a oživení prvků systému, uvedení systému do provozu a vytvoření dokumentace skutečného provedení.
42. Závěrem svého vyjádření ze dne 10. 2. 2014 zadavatel uvádí, že uvedené okolnosti související s plněním veřejné zakázky ho dle jeho názoru zcela jednoznačně opravňují a opravňovaly k vymezení požadavku na předložení seznamu významných zakázek uchazeče, kterými doloží svoji dřívější dovednost s realizací obdobného plnění, tj. systému bezpečnostního zařízení, které bylo realizováno v některém ze stupňů utajení (resp. v jakémkoliv stupni utajení vzhledem k tomu, že samotné plnění bude prováděno v nejnižším stupni utajení).
43. Zadavatel dodává, že předmětný požadavek umožní plnění předmětu veřejné zakázky jen těm dodavatelům, kteří již mají praktické zkušenosti s/se: zpracováním výrobní projektové dokumentace, dokumentace skutečného stavu; nakládáním s projektovou dokumentací při realizaci – řízení kopií, dělení dokumentace (rozdělení celkové dokumentace na části, jejichž pouze dílčí znalost zabrání prozrazení utajované informace); organizací výstavby – řízení pracovních týmů pro kabeláže, montáž čidel, zapojení ústředen, zkoušení a testování systému (rozdělení dílčích plnění mezi více pracovních skupin opět zamezí znalosti celého systému a tím i možnosti prozrazení utajované informace); průběžnou evidencí a archivací seznamu pracovníků a pracovních činností; prováděním dílčích a závěrečných testů systému, při jejich zprovozňování a oživování (stanovení konkrétních nastavení jednotlivých prvků – citlivost a nastavení čidel apod., simulace narušení systému, vyhodnocení zásahu do systému ad.); aplikací bezpečnostních kódů, nastavení systému; stanovením uživatelských úrovní a oprávnění – přístupy k zařízení, přístupy do objektů; zadáváním uživatelů, přiřazování oprávnění a jejich evidence; školením uživatelů obsluhy, řízení předávaných informací; předáváním díla – dokumentace, přístupových bezpečnostních kódů. Všechny uvedené činnosti, kvalita jejich provedení a schopnost dodavatele je realizovat v souladu s podmínkami nakládání s utajovanými informacemi jsou dle názoru zadavatele předpokladem úspěšné realizace předmětu veřejné zakázky, a naopak jejich případné narušení, vyřazení z provozu, ovlivnění jejich funkčnosti a nastavení by mohlo umožnit vyřazení části nebo celého bezpečnostního systému z provozu.
44. S ohledem na výše uvedené se zadavatel domnívá, že v souladu se zákonem uplatnil své právo na omezení účasti v zadávacím řízení pouze kvalifikovaných dodavatelů, za něž považuje pouze dodavatele, kteří mají s obdobným plněním zkušenost a jsou schopni to prokázat.
VI. STANOVISKO NÁRODNÍHO BEZPEČNOSTNÍHO ÚŘADU ZE DNE 27. 2. 2014
45. Národní bezpečnostní úřad zaslal své vyjádření k otázkám Úřadu (viz bod 15 tohoto rozhodnutí) dne 27. 2. 2014. V odpovědi na první otázku NBÚ uvádí, že má za to, že předmět plnění veřejné zakázky by mohl být takového charakteru, že by při jeho realizaci mohlo dojít ke vzniku utajovaných informací podle zákona o ochraně utajovaných informací. V posuzovaném případě mohla dle NBÚ konkrétní informace, týkající se slaboproudých rozvodů pro historickou budovu a Centrální depozitář Uměleckoprůmyslového musea v Praze, naplňovat materiální znak utajované informace podle § 3 odst. 5 písm. c) zákona o ochraně utajovaných informací, neboť by její vyzrazení nebo zneužití mohlo být nevýhodné zájmu České republiky tím, že by byly poškozeny významné ekonomické zájmy České republiky. Současně by tato informace mohla naplňovat i druhý - formální znak utajované informace, podle bodu 1 přílohy č. 4 nařízení vlády, neboť se jednalo o informace týkající se projektové dokumentace elektrické zabezpečovací signalizace, případně uzavřeného televizního systému, tísňového systému nebo systému pro kontrolu vstupů sloužící ochraně objektů, v nichž jsou uchovávány kulturní statky, proti krádežím, loupežím a poškozování cizí věci, případně podle bodu 2 téže přílohy, pokud by se jednalo o souhrnnou informaci o stavu realizace zabezpečení kulturních statků proti krádežím, loupežím a poškozování cizí věci.
46. K otázce druhé písmenu a) NBÚ v návaznosti na odpověď k otázce č. 1 uvádí, že se může jednat o utajované informace podle bodu 1 nebo 2 přílohy č. 4 nařízení vlády. Dále uvádí, že k písmenům b) a c) otázky č. 2 se nemůže hodnověrně vyjádřit, neboť se jedná o otázky směřující k provádění a průběhu realizace konkrétní veřejné zakázky, a podotýká, že při posuzování, zda se jedná o utajovanou informaci, musí vždy její původce podle konkrétní situace posoudit, zda naplňuje shora uvedené znaky utajované informace, která pak musí být rovněž příslušným způsobem označena. V odpovědi na otázku č. 2 písm. d) NBÚ uvedl, že utajované informace se v rámci uvedené veřejné zakázky mohou klasifikovat nejvýše stupněm utajení vyhrazené, jejichž vyzrazení nebo zneužití je pro zájmy České republiky nevýhodné.
47. Konečně ke třetí otázce Národní bezpečnostní úřad uvádí, že od 1. ledna 2012, kdy nabyl účinnosti zákon č. 255/2011 Sb., kterým se mění zákon o ochraně utajovaných informací a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, již pro přístup k utajované informaci stupně utajení vyhrazené osvědčení podnikatele pro tento stupeň utajení nevydává. Pokud tedy zadavatel požaduje, aby uchazeči o veřejnou zakázku prokázali oprávnění přístupu k utajované informaci stupně utajení vyhrazené, mohou jej prokázat vydáním vlastního prohlášení podle § 15a zákona o ochraně utajovaných informací – prohlášením podnikatele, případně jej mohou prokázat platným osvědčením podnikatele pro stupeň utajení důvěrné nebo vyšší. Národní bezpečnostní úřad se tak domnívá, že požadavek na doložení „potvrzení NBÚ o ochraně utajovaných skutečností ve stupni vyhrazené“ byl v zadávací dokumentaci v bodu 2.3.4 formulován nesprávně.
48. Na závěr Národní bezpečnostní úřad upozorňuje, že pokud mají při realizaci veřejné zakázky vznikat, nebo mají být poskytovány utajované informace, musí s nimi být nakládáno v souladu se zákonem o ochraně utajovaných informací.
VII. VYJÁDŘENÍ NAVRHOVATELE ZE DNE 20. 3. 2014
49. Dne 20. 3. 2014 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém uvádí, že ve věci odmítnutí námitek plně setrvává na své argumentaci vyjádřené v podaném návrhu a nad její rámec dodává, že důkazem o tom, že mu svědčí právo k podání návrhu ve vazbě na nevyhovění druhým námitkám, je fakt, že Úřad tento návrh meritorně šetří a dále postupuje ve správním řízení, aniž by návrh zamítl s poukazem na absenci jeho aktivní legitimace. K vyjádření zadavatele ze dne 17. 1. 2014, v němž zadavatel dovozuje, že tvrzení navrhovatele o zmatečnosti a nepřezkoumatelnosti vypořádání obou podaných námitek nemají žádný praktický dopad, navrhovatel namítá, že způsob vypořádání námitek je rozhodující pro vznik jeho oprávnění podat návrh v zákonných lhůtách dle § 114 zákona. Navrhovatel je tak nadále přesvědčen, že zadavatel se odmítnutím jeho prvních námitek dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona.
50. K vyjádření zadavatele ze dne 10. 2. 2014 ve věci vymezení technických kvalifikačních předpokladů navrhovatel uvádí, že z obsahu tohoto vyjádření je jednoznačně zřejmé, že případný vznik utajovaných skutečností je vázán až na samou realizaci předmětu veřejné zakázky, proto má navrhovatel za nesporné, že pokud má budoucí vybraný uchazeč nakládat s utajovanými skutečnostmi ve stupni vyhrazené, pak se tak bude dít až po podpisu smlouvy na plnění veřejné zakázky a tedy plně postačí, pokud takový uchazeč splňuje podmínky zákona o ochraně utajovaných informací pro bezpečné nakládání s takovými informacemi. Předmětný technický kvalifikační předpoklad je tak dle navrhovatele mimo zákonný rámec, který pro vymezení jeho minimální úrovně určuje § 17 písm. e), § 50 odst. 4 a § 56 odst. 5 písm. c) zákona.
51. Navrhovatel namítá, že předmětem veřejné zakázky není pouze zbudování elektrické zabezpečovací signalizace, uzavřeného televizního systému nebo systému pro kontrolu vstupů sloužícího k ochraně objektů, k nimž se jinak váže na úrovni projektové dokumentace nutnost utajení ve smyslu bodu 1 přílohy č. 4 nařízení vlády, ale komplexní dodávka a montáž slaboproudých systémů pro historickou budovu a centrální depozitář zadavatele, a poukazuje na to, že dle čl. 1.1 zadávací dokumentace tvoří integrované bezpečnostní technologie pouze dílčí část plnění. Navrhovatel se tudíž domnívá, že odpověď zadavatele na otázku Úřadu, jaké části veřejné zakázky se utajované informace týkají, uvedená ve vyjádření zadavatele ze dne 10. 2. 2014, se nezakládá na pravdě.
52. K argumentaci navrhovatele, uvedené v návrhu, že by bylo možno považovat za oprávněný požadavek zadavatele na doložení dokladu o příslušném stupni prověrky jako součást nabídky, navrhovatel v návaznosti na stanovisko NBÚ ze dne 27. 2. 2014 poukazuje na to, že i takový požadavek je prakticky nezákonný, neboť takový dokument se s účinností od 1. 1. 2012 nevydává. Navrhovatel opakuje, že předmětný požadavek považuje za nedůvodný a v zásadě diskriminační, neboť není nezbytný k ověření způsobilosti dodavatele řádně a včas provést poptávané elektropráce.
53. Ke stanovisku NBÚ ze dne 27. 2. 2014 navrhovatel uvádí, že NBÚ připustil pouze obecnou možnost, že ke vzniku utajovaných informací při realizaci předmětu veřejné zakázky dojít může a nijak tak ve své odpovědi neosvětlil, zda v konkrétním případě dojde, či nedojde ke vzniku utajovaných informací. Navrhovatel se domnívá, že další odpovědi NBÚ jsou poplatné vágnosti této jeho první odpovědi, neboť další otázky Úřadu byly vázány na jeho případnou kladnou odpověď na tuto otázku. I v odpovědi NBÚ na druhou otázku Úřadu písm. a) se proto dle navrhovatele jen připouští obecná možnost vzniku některé utajované informace, přičemž při její identifikaci není NBÚ nijak konkrétní, komparace s předmětem veřejné zakázky chybí, jakož i jednoznačné uvedení druhu utajované informace ve vazbě na konkrétní předmět zakázky. Navrhovatel namítá, že na otázku Úřadu č. 2 písm. b) a c) NBÚ v zásadě odmítl odpovědět s poukazem na absenci své kompetence, zároveň však dle názoru navrhovatele uvedl, že otázku vzniku utajované informace posuzuje její původce, tj. původce musí být schopen v rámci realizační fáze veřejné zakázky určit charakter takové informace, čímž dle navrhovatele NBÚ v zásadě potvrzuje jeho názor, že bezpečné nakládání s utajovanými skutečnostmi byl zadavatel oprávněn zajistit pouze pro futuro ve vztahu k plnění předmětu zakázky. Dále navrhovatel zdůrazňuje, že NBÚ označil požadavek zadavatele na doložení „potvrzení NBÚ o ochraně utajovaných skutečností ve stupni vyhrazené“ za neoprávněný, jelikož toto potvrzení NBÚ se s účinností od 1. 1. 2012 nevydává.
54. V další argumentaci navrhovatel plně odkazuje na svůj návrh ze dne 13. 1. 2014 a uzavírá, že je toho názoru, že zadavatel postupoval v rozporu s §§ 6 odst. 1, 110 odst. 7, 111 odst. 2, když odmítl jeho první námitky a nesprávně jej poučil o možnosti uplatnit opravný prostředek u Úřadu, a dále v rozporu s §§ 6 odst. 1, 17 písm. e), 50 odst. 3 a 56 odst. 5 písm. c) zákona, když minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu uvedeného v bodě 2.5 zadávací dokumentace stanovil jako neodpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel rovněž namítá, že zadavatel mohl omezit okruh potenciálních dodavatelů i tím, že v čl. 2.3.4 zadávací dokumentace požadoval potvrzení NBÚ, ačkoliv toto se již od 1. 1. 2012 nevydává. S ohledem na podklady rozhodnutí se navrhovatel domnívá, že jsou dány zákonné důvody pro to, aby Úřad rozhodl o zrušení zadávacího řízení k této veřejné zakázce.
VIII. ZÁVĚRY ÚŘADU
55. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení, stanoviska Národního bezpečnostního úřadu a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
56. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
57. Podle § 50 odst. 3 zákona je veřejný zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.
58. Podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona může veřejný zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky požadovat seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění; přílohou tohoto seznamu musí být
1. osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud bylo zboží dodáno veřejnému zadavateli,
2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo
3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně.
59. Podle § 56 odst. 5 zákona je veřejný zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení
a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,
b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a
c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. U kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona nesmí požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.
60. Zadavatel v bodu 2.5 zadávací dokumentace mimo jiné uvádí, že technické kvalifikační předpoklady dle § 56 zákona splňuje dodavatel předložením seznamu významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejího obsahu a doby plnění. Následně zadavatel v bodu 2.5.1.1. zadávací dokumentace stanovil, že uchazeč musí k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů v předloženém seznamu významných dodávek a osvědčení objednatelů uvést, že realizoval „min. 2 dokončené zakázky – dodávky obdobného charakteru a rozsahu, jejichž předmětem byla dodávka a montáž slaboproudých rozvodů, bezpečnostních slaboproudů a elektrické požární signalizace ve finančním rozsahu min. 10 mil. Kč bez DPH, jež zahrnovala i instalaci a zprovoznění bezpečnostního systému, při jehož realizaci dojde ke vzniku utajovaných informací ve stupni vyhrazeném.“ Dále zadavatel v bodu 2.5 zadávací dokumentace uvedl, že „Předložený seznam bude mít formu čestného prohlášení, osvědčení k realizovaným zakázkám k bodům 2.5.1.1 budou předloženy v prosté kopii.“
61. V dodatečné informaci k zadávacím podmínkám č. 2 zadavatel sděluje na dotaz, jak je míněn význam čl. 2.5.1.1., konkrétně:
o Zda vše, co je v tomto článku uvedeno, musí platit najednou - všechny vyjmenované technologie musejí být v zakázce zahrnuty?
o Co znamená formulace „při jehož realizaci dojde ke vzniku utajovaných informací ve stupni vyhrazeném“ – je míněno např. utajení dokumentace díla?
následující:
„Uchazeč splní technické kvalifikační předpoklady v případě, že prokáže, že realizoval dodávky dle bodu 2.5.1.1. v celém požadovaném rozsahu, tzn. že uchazeč prokáže, že realizoval min. 2 dokončené zakázky dodávky obdobného charakteru a rozsahu, jejichž předmětem (každé) byla dodávka a montáž slaboproudých rozvodů, bezpečnostních slaboproudů a elektrické požární signalizace ve finančním rozsahu min. 10 mil. Kč bez DPH, jež zahrnovala i instalaci a zprovoznění bezpečnostního systému, při jehož realizaci dojde ke vzniku utajovaných informací ve stupni vyhrazeném.
Druhá odrážka:
Realizací díla tzn. instalací jednotlivých slaboproudých zabezpečovacích systémů vzniklo dílo, které zadavatel (investor referenční zakázky) zařadil do oblasti utajovaných skutečností včetně dokumentace skutečného provedení.“
62. Úřad předně v obecné rovině konstatuje, že v zákonem vymezených případech je předpokladem účasti dodavatele v zadávacím řízení prokázání splnění kvalifikace, kterou se rozumí jeho způsobilost realizovat veřejnou zakázku. Požadavky na prokázání splnění kvalifikace je veřejný zadavatel povinen stanovit v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě o zahájení zadávacího řízení, přičemž je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.
63. Úřad v této souvislosti poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 87/2008 ze dne 9. 7. 2009, podle kterého „Předmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi, apod. Odpovědnost za stanovení kvalifikačních kritérií je proto plně na zadavateli. Zadavatel podle předmětu veřejné zakázky volí konkrétní další kvalifikační kritéria, kterými vymezuje odpovídající úroveň způsobilosti dodavatele poskytnout, dodat nebo provést předmět veřejné zakázky. Pokud ve vztahu k veřejné zakázce dospěje k závěru, že splnění dalších kvalifikačních kritérií není nutné, nemusí jejich prokazování požadovat vůbec. Pokud však dospěje k závěru opačnému, musí pečlivě vážit, jaké minimální kvalifikační požadavky jsou pro provedení jím zadávané veřejné zakázky nezbytné. Musí se přitom vyvarovat všech požadavků, které s předmětem zadávané zakázky nesouvisí věcně či bezprostředně. … Stanovení kvalifikačních kritérií proto může omezit výběr potencionálních dodavatelů, to je však možné pouze tehdy, je-li to odůvodněno objektivními okolnostmi, navíc tyto požadavky musí být vždy přiměřené ve vztahu k druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky. Stanovení kvalifikačních kritérií včetně jejich minimální úrovně rozhodně nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv zvýhodnění některého z potencionálních dodavatelů. Naopak jejich účelem je zabezpečit účast všech potencionálních dodavatelů, kteří jsou způsobilí předmětnou zakázku splnit.“ Dále v citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud konstatoval, že nastavení kvalifikačních předpokladů, které nemají vazbu na předmět nebo rozsah zadávané veřejné zakázky, ale pouze znemožní některým dodavatelům se o veřejnou zakázku ucházet, lze považovat za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacím řízení.
64. V návaznosti na výše uvedené Úřad uvádí, že účelem požadavků na kvalifikaci je tedy objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Způsobilost dodavatelů se hodnotí zejména s ohledem na jejich dovednosti, zkušenosti, výkonnost a spolehlivost. Požadavek na splnění technických kvalifikačních předpokladů má tudíž zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické, personální a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit. Zadavatel si musí být vědom toho, že vymezením kvalifikačních předpokladů, zejména stanovením příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, může výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Z uvedeného důvodu je zadavatel při stanovení kvalifikačních předpokladů vždy povinen respektovat zásady nediskriminace, transparentnosti a rovného zacházení ve smyslu § 6 odst. 1 zákona.
65. K významu § 6 odst. 1 zákona (dříve § 6 zákona) se ve svém rozhodnutí č. j. 1 Afs 20/2008 – 152 ze dne 5. 6. 2008 rovněž vyjádřil Nejvyšší správní soud, který konstatoval, že „Toto ustanovení totiž v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. ... smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 ZVZ k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“
66. Nejvyšší správní soud dále v citovaném rozhodnutí uvedl, že „… za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových kvalifikačních předpokladů, kdy požadovaná úroveň technické způsobilosti je zjevně nepřiměřená ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, přičemž je zřejmé, že právě pro takto nastavené kvalifikační předpoklady mohou veřejnou zakázku splnit jen někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), kteří by jinak (bez takto nastavených předpokladů) byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými.“
67. Z výše uvedeného vyplývá, že stanovení kvalifikačních předpokladů nesmí vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení či jakémukoliv zvýhodnění některého z dodavatelů. Účelem kvalifikace je zabezpečit účast všech potenciálních dodavatelů, kteří jsou způsobilí předmětnou veřejnou zakázku plnit. Zásada nediskriminace se pak při vymezení požadavků zadavatele na prokázání splnění kvalifikace promítá do § 50 odst. 3 zákona, dle kterého je zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky, a taktéž do § 56 odst. 5 písm. c) zákona, podle kterého je zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.
68. V přezkoumávaném případě zadavatel v rámci prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů ve veřejné zakázce požadoval dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona předložení seznamu významných dodávek na minimálně dvě dokončené zakázky, jež zahrnovaly i instalaci a zprovoznění bezpečnostního systému, při jehož realizaci dojde ke vzniku utajovaných informací ve stupni vyhrazeném.
69. Úřad se tedy zabýval především otázkami, zda zadavatel omezil rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky a zda nastavením kvalifikačních předpokladů zadavatel nevytvářel neopodstatněnou překážku pro podání nabídky uchazečem, který by byl jinak schopen svoji způsobilost pro plnění předmětu veřejné zakázky prokázat. Úřad při posouzení věci vycházel z následujících skutečností.
70. Předmět plnění veřejné zakázky zadavatel vymezil v bodu 1 zadávací dokumentace následovně:
„Předmětem veřejné zakázky je realizace dodávky slaboproudých systému ve dvou objektech (budovách) zadavatele se vzájemně integrovanou bezpečnostní technologií, grafickou vizualizací, propojením objektů a obsluhy, jak uvedeno dále.
1.1.1 Historická budova UPM
Předmětem veřejné zakázky je realizace dodávky slaboproudých systémů (Elektrická zabezpečovací zařízení - EZS, kamerový systém - IPKS, elektrická požární signalizace - EPS, strukturovaná kabeláž - SK) v prostorách historické budovy Uměleckoprůmyslového musea v Praze, tj. budovy č.p. 2, postavené na pozemku parc. č. 35, v k.ú. Josefov, obec Praha, v rozsahu projektové dokumentace pro provedení stavby v rozsahu nezbytném pro výběr zhotovitele stavby zpracované sdružením dodavatelů Arch. Design project, a.s. a Projektový atelier pro architekturu a pozemní stavby, spol. s r.o., se sídlem Bělehradská 199/70, 120 00 Praha 2, která je nedílnou součástí zadávací dokumentace, která bude prováděna v průběhu její rekonstrukce, realizované jako samostatná veřejná zakázka na základě samostatného zadávacího řízeno. Budova je zapsána v ústředním seznamu kulturních památek ČR pod číslem 38871/1-454.
Rekonstrukce budovy a tedy i dodávka slaboproudých systému bude realizována částečně za provozu budovy.
Předmět veřejné zakázky se sestává z těchto objektů a souborů (značení použité i pro VZ rekonstrukce historické budovy Uměleckoprůmyslového musea v Praze):
C. Provozní soubory
C.7 Slaboproudé rozvody
(pozn.: trubkování a stavební přípomoce nejsou součástí plnění této VZ, ale budou provedeny generálním zhotovitelem stavby: VZ rekonstrukce historické budovy Uměleckoprůmyslového musea v Praze.)
1.1.2 Centrální depozitář UPM
Předmětem veřejné zakázky je realizace dodávky slaboproudých systému (Elektrická zabezpečovací zařízení - EZS, přístupový systém - ACS, kamerový systém - CCTV, elektrická požární signalizace - EPS, strukturovaná kabeláž - SK) v prostorách nového areálu a budovy Centrálního depozitáře Uměleckoprůmyslového musea v Praze, která bude realizována jako samostatná veřejná zakázka na základě samostatného zadávacího řízeno, a to na pozemcích parc. č. 2392/1, 2392/7, 2342/216, 2342/249, 2342/247, 2342/552, v k.ú. StodůIky, obec Praha.
Předmět veřejné zakázky se sestává z těchto objektů a souborů (značení použité i pro VZ Centrální depozitář Uměleckoprůmyslového musea v Praze):
SO 01 – Depozitář – nízkoenergetická stavba
A.3.8. Elektrická požární signalizace (EPS)
A.3.13 Slaboproudé rozvody (SK)
A.3.14 Bezpečnostní zařízení (EZS + ACS, CCTV)
(pozn.: trubkování a stavební přípomoce nejsou součástí plnění této VZ, ale budou provedeny generálním zhotovitelem stavby: VZ Centrální depozitář Uměleckoprůmyslového musea v Praze.)
1.1.3 Centrální a řídící pracoviště UPM
Předmětem veřejné zakázky je dodávka a montáž řídícího pracoviště v následujícím rozsahu:
a) Integrace bezpečnostních slaboproudých systému objektů UPM - integrace bezpečnostních technologií, grafická vizualizace, propojení objektů;
b) Profesionální software pro správu dokumentace a revizí a plánování revizních prohlídek,
a to v rozsahu stavebního povolení, projektové dokumentace pro provádění stavby, soupisu prací a výkazu výměr, technické specifikace a uživatelských standardů stavby předložených zadavatelem.“
71. Z vymezení předmětu plnění veřejné zakázky uvedeného v zadávací dokumentaci je tedy patrné, že předmětem šetřené veřejné zakázky je dodávka slaboproudých systémů se vzájemně integrovanou bezpečnostní technologií, grafickou vizualizací, propojením objektů a obsluhy. Součástí předmětu plnění veřejné zakázky je rovněž mimo jiné dodávka elektrických zabezpečovacích zařízení, kamerových systémů, přístupového systému a elektrické požární signalizace.
72. Jak vyplývá ze zřizovací listiny zadavatele, volně dostupné na internetových stránkách zadavatele, zadavatel je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury České republiky, která se zřizuje za účelem získávat, shromažďovat, trvale uchovávat, evidovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy, provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj týkající se sbírek a prostředí, z nějž jsou získávány sbírkové předměty a šířit výsledky výzkumu a vývoje prostřednictvím výuky, publikování, muzejních výstav a muzejních programů, metodiky nebo převodu technologií.
73. Podle § 1 odst. 1 písm. d) nařízení č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, toto nařízení stanoví v příloze č. 4 seznam utajovaných informací v oblasti působnosti Ministerstva kultury.
74. Příloha č. 4 nařízení vlády stanoví následující seznam utajovaných informací v oblasti působnosti Ministerstva kultury ve stupni utajení Vyhrazené:
1. Projektová dokumentace elektrické zabezpečovací signalizace, uzavřeného televizního systému, tísňového systému nebo systému pro kontrolu vstupů sloužící ochraně objektů, v nichž jsou uchovávány kulturní statky, proti krádežím, loupežím a poškozování cizí věci
2. Souhrnná informace o stavu realizace zabezpečení kulturních statků proti krádežím, loupežím a poškozování cizí věci.
75. S ohledem na výše uvedené tedy lze dovodit, že při realizaci předmětu plnění veřejné zakázky dojde ke vzniku utajovaných informací, neboť z předmětu veřejné zakázky vymezeného zadavatelem, jakožto příspěvkovou organizací Ministerstva kultury České republiky, vyplývá, že zahrnuje plnění, jež nepochybně spadá do seznamu utajovaných informací ve stupni utajení vyhrazené, které vznikají v oblasti působnosti Ministerstva kultury, dle přílohy č. 4 nařízení vlády. Tuto skutečnost pak taktéž potvrzuje ve svém stanovisku ze dne 27. 2. 2014 Národní bezpečnostní úřad (viz body 45 a 46 tohoto rozhodnutí). Pokud tedy zadavatel v rámci prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů ve veřejné zakázce požadoval předložení seznamu významných dodávek na minimálně dvě dokončené zakázky, jež zahrnovaly i instalaci a zprovoznění bezpečnostního systému, při jehož realizaci dojde ke vzniku utajovaných informací ve stupni vyhrazeném, pak nepochybně požadoval doklad bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky, neboť v rámci jeho realizace taktéž mohou vznikat utajované informace. Současně je nutno doplnit, že vznik utajovaných informací zajisté je důležitou charakteristikou předmětu veřejné zakázky, která vypovídá o jeho specifičnosti, tj. o jeho druhu, rozsahu a složitosti.
76. Složitost předmětu veřejné zakázky lze v daném případě spatřovat právě ve skutečnosti, že zadavatel patří do okruhu subjektů, u nichž vznikají utajované informace, tj. do okruhu původců utajované informace vymezeného zákonem o ochraně utajovaných informací, a je proto nezbytné při realizaci veřejné zakázky dodržovat podmínky pro přístup k těmto informacím a další požadavky na jejich ochranu tak, aby bylo s těmito informacemi nakládáno v souladu se zákonem o ochraně utajovaných informací, na což rovněž upozorňuje NBÚ ve svém stanovisku ze dne 27. 2. 2014 (viz bod 48 tohoto rozhodnutí). Je tedy možné připustit, že okruh dodavatelů se zkušenostmi s dodávkou zabezpečovacích systémů, při jejichž realizaci dojde ke vzniku utajovaných informací, je omezený. Současně je však nutno přihlédnout k tomu, že stanovená opatření pro nakládání s utajovanými informacemi slouží k zabezpečení objektů, v nichž jsou uchovávány kulturní statky značného významu (umělecké sbírky dokladů uměleckého řemesla, užitného umění, uměleckého průmyslu a designu, knižní kultury, fotografie a oděvní kultury), proti krádežím, loupežím a poškozování. V šetřeném případě se tedy jedná o dodávku značného celospolečenského zájmu, jejímž cílem je předcházení poškození významných ekonomických zájmů České republiky ve smyslu § 3 odst. 5 písm. c) zákona o ochraně utajovaných informací. Předmětem veřejné zakázky tak není dodávka „běžných“ slaboproudých (bezpečnostních) systémů. Z uvedených důvodů lze tudíž považovat za důvodné požadovat prokázání realizace obdobných dodávek (rovněž i s ohledem na vznik utajovaných informací) v rámci požadavků zadavatele na splnění technických kvalifikačních předpokladů.
77. V souvislosti s otázkou, zda stanovením technických kvalifikačních předpokladů zadavatel bezdůvodně neomezil možnost některých dodavatelů účastnit se zadávacího řízení v rozporu s ustanovení § 6 odst. 1 zákona, Úřad uvádí následující.
78. Z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 27. 2. 2014 vyplývá, že z osmi uchazečů o veřejnou zakázku šest uchazečů zadavatelem požadované technické kvalifikační předpoklady splnilo. Je tedy zřejmé, že ačkoli se v šetřeném případě jedná o poskytování specifických dodávek, které nejsou na trhu zcela obvyklé, zúčastnil se zadávacího řízení takový počet dodavatelů, o němž lze konstatovat, že zajistil soutěž mezi dodavateli. Pokud nabídku podalo alespoň šest zájemců, kteří zadavatelem požadované technické kvalifikační předpoklady splnili, je možné usuzovat, že i přes stanovení požadavku na specifické referenční zakázky (avšak odpovídající předmětu veřejné zakázky), je schopno doložit předchozí zkušenosti s takto specifickými dodávkami větší počet dodavatelů, kteří si vzájemně konkurují. Nejedná se tedy například o situaci, kdy by referenční zakázky byly specifické natolik, že by bezdůvodně zvýhodňovaly pouze jediného dodavatele. Pokud tedy byla zajištěna dostatečná soutěž mezi dodavateli, je nutno s ohledem na specifika daného případu dospět závěru, že technické kvalifikační předpoklady (požadované reference) nebyly stanoveny způsobem odporujícím zásadě zákazu diskriminace podle § 6 odst. 1 zákona.
79. Zadavatel jako původce utajované informace ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací musí zajistit, aby s těmito informacemi bylo nakládáno v souladu se zákonem o ochraně utajovaných informací, tj. může k nim umožnit přístup pouze osobám způsobilým, k čemuž mu slouží právě požadavky na prokázání předchozích zkušeností s obdobnými dodávkami (specifikované zadavatelem v bodu 43 tohoto rozhodnutí), jejichž účelem je ověření schopnosti dodavatelů zamezit vyzrazení utajovaných informací, jak vyplývá z výše uvedeného. V šetřeném případě tedy nepochybně nedošlo k nepřípustnému omezení okruhu možných poskytovatelů těchto dodávek, neboť smyslem kvalifikace, a tedy i tzv. referencí, je především zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky toliko z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat, tj. pouze těch dodavatelů, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické, personální a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit.
80. V uvedené souvislosti Úřad rovněž odkazuje na text rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 – 152, v němž výslovně uvedl, že není „možné požadovat po zadavatelích, aby jimi vyžadované kvalifikační předpoklady měly na všechny potencionální uchazeče stejné dopady. Takovýto požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem kvalifikačních předpokladů, kterým je zajistit právě to, aby nabídku podali pouze uchazeči způsobilí ke splnění veřejné zakázky. Odvrácenou stranou stanovení kvalifikačních předpokladů je tedy selekce těch uchazečů, kteří ke splnění veřejné zakázky způsobilí nejsou, přičemž o takovéto (legitimními ekonomickými zájmy podložené) selekci nelze v žádném případě hovořit jako o skryté diskriminaci.“ Úřad je toho názoru, že technickými kvalifikačními předpoklady podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel omezil možnost účasti v daném zadávacím řízení pouze na ty dodavatele, kteří již mají určité zkušenosti s dodávkami obdobnými předmětu dané veřejné zakázky a jsou tedy způsobilí ke splnění veřejné zakázky. Tímto postupem však nedošlo ke skryté diskriminaci, neboť zvolené technické kvalifikační předpoklady odpovídají předmětu veřejné zakázky a současně byla zachována soutěž mezi dostatečným množstvím dodavatelů.
81. V návaznosti na uvedené tedy Úřad konstatuje, že v přezkoumávaném případě se jedná o přípustnou selekci mezi uchazeči, a tedy nedošlo k diskriminaci některých uchazečů, neboť byly shledány objektivní skutečnosti, tj. ochrana utajovaných informací, jejichž vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může mít za následek poškození významných ekonomických zájmů České republiky, které uvedený požadavek zadavatele opodstatňují.
82. K námitce navrhovatele, že se nezakládá na pravdě tvrzení zadavatele o tom, že utajované informace se týkají prakticky všech částí (viz bod 41 tohoto rozhodnutí), neboť dle navrhovatele jen dílčí část plnění veřejné zakázky tvoří integrované bezpečnostní technologie, Úřad uvádí, že není oprávněn k přezkoumání pravdivosti tohoto tvrzení, jelikož za vymezení konkrétních utajovaných informací je v souladu se stanoviskem NBÚ ze dne 27. 2. 2014 odpovědný zadavatel jakožto jejich původce. Úřad se však domnívá, že i pokud by se ochrana utajovaných informací netýkala všech částí veřejné zakázky, pak by to na posouzení věci ničeho neměnilo, poněvadž z výše uvedeného je patrné, že utajované informace při realizaci plnění vzniknou, což ostatně nerozporuje ani navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 20. 3. 2014. Přitom lze dle Úřadu předpokládat, že v případě obdobných zakázek se utajované informace týkají obdobných částí těchto veřejných zakázek.
83. Úřad dále nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že dodavatel je dostatečně kvalifikovaný pro provádění požadované dodávky již tím, že má osvědčení NBÚ o ochraně utajovaných skutečností pro příslušný stupeň utajení, neboť toto osvědčení nedokládá, že dodavatel má s obdobným předmětem veřejné zakázky (vykazujícím dané specifikum) zkušenosti. K doložení předchozích zkušeností slouží právě zadavatelem požadované reference, jak vyplývá z výše uvedeného.
84. Co se týče tvrzení navrhovatele, že zadavatel mohl rovněž omezit okruh potenciálních dodavatelů tím, že v bodu 2.3.4 zadávací dokumentace stanovil, že dodavatel doloží doklad/y osvědčující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací – potvrzení od NBÚ o ochraně utajovaných skutečností ve stupni vyhrazené, ačkoliv se toto již od 1. 1. 2012 nevydává, uvedené v jeho vyjádření ze dne 20. 3. 2014, Úřad konstatuje, že podle § 110 odst. 7 předposlední věty zákona je podání námitek řádně a včas podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Navrhovatel v námitkách ze dne 20. 12. 2013 oprávněnost požadavku zadavatele na doložení tohoto dokladu sice zmiňuje, avšak v této souvislosti uvádí, že požadavek zadavatele na doložení osvědčení NBÚ v požadovaném stupni utajení by naopak bylo možno považovat za oprávněný, pokud by při plnění předmětu veřejné zakázky měly vznikat nějaké utajované informace, a za diskriminační označuje výhradně požadavky na reference. Uvedenou zmínku v námitkách navrhovatele tedy není možné považovat za podání námitek v této věci, neboť navrhovatel v této části námitek neuvádí, že v požadavku zadavatele na doložení osvědčení NBÚ spatřuje porušení zákona, a proto nelze tuto část námitek považovat za řádně podanou námitku. Teprve ve vyjádření k podkladům ze dne 20. 3. 2014 navrhovatel v návaznosti na stanovisku NBÚ ze dne 27. 2. 2014 namítá, že takový požadavek je prakticky nezákonný a diskriminační. Lze tedy konstatovat, že navrhovatel v zadávacím řízení šetřené veřejné zakázky nepodal námitky proti zadávacím podmínkám spočívající v diskriminačním vymezení požadavku zadavatele na předložení potvrzení NBÚ ve stupni vyhrazené, ale tyto námitky uplatnil pouze v rámci svého vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 3. 2014, které by tak bylo možno přijmout toliko jako doplnění návrhu, a proto zadavatel nemohl o této námitce rozhodnout, jak je uvedeno v ustanovení § 111 odst. 1 zákona, neboť ve lhůtě pro podání námitek proti zadávacím podmínkám od navrhovatele žádné takové námitky proti zadávacím podmínkám neobdržel. Na základě uvedeného tedy Úřad uzavírá, že ve věci daného tvrzení navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku, aby se stal osobou oprávněnou pro podání návrhu, kterou v daném případě bylo mimo jiné podání předchozích řádných a včasných námitek ve stejné věci, jak stanoví § 110 odst. 7 zákona.
85. V souvislosti s tvrzením zadavatele týkajícím se oprávněnosti navrhovatele podat v šetřeném případě druhé (opakované) námitky Úřad uvádí, že podle ustanovení § 110 odst. 1 zákona může při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, podat zadavateli zdůvodněné námitky. Úřad konstatuje, že navrhovatelem podané druhé námitky ze dne 20. 12. 2013 v části směřující proti zadávacím podmínkám byly podány dne 20. 12. 2013, a tedy ve lhůtě podle ustanovení § 110 odst. 3 zákona, tj. ve lhůtě do pěti dnů od skončení lhůty pro podání nabídek (17. 12. 2013). Současně tyto námitky dle jejich obsahu zahrnují všechny náležitosti dle ustanovení § 110 odst. 7 zákona.
86. V této návaznosti Úřad konstatuje, že v šetřeném případě byla rovněž splněna zákonná lhůta pro podání návrhu podle ustanovení § 114 odst. 4 zákona, když navrhovatel doručil návrh Úřadu dne 13. 1. 2014, tj. ve lhůtě do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel jeho druhým námitkám nevyhověl.
87. K části návrhu, v níž navrhovatel namítá, že zadavatel v rozporu s § 6 odst. 1, § 110 odst. 7 a § 111 odst. 2 zákona odmítl jeho první námitky a nesprávně jej poučil o možnosti uplatnit opravný prostředek, Úřad uvádí, že dané tvrzení navrhovatele lze přijmout pouze jako podnět k zahájení správního řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. g) zákona.
88. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti Úřad návrh navrhovatele ze dne 13. 1. 2014 podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. Uměleckoprůmyslové museum v Praze, 17. listopadu 2/2, 110 00 Praha 1
2. Colsys s.r.o., Buštěhradská 109, 272 03 Kladno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn.: Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.
|
