Č. j.: ÚOHS-S528/2014/VZ-19008/2014/513/IHl
9. září 2014
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 30. 6. 2014, na návrh ze dne 27. 6. 2014, jehož účastníky jsou
zadavatel – obec Bílá Lhota, IČO 00298662, se sídlem Bílá Lhota 1, 783 21 Bílá Lhota,
navrhovatel – HOCHTIEF a. s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vymezených obsahem návrhu ve veřejné zakázce „Kanalizace a ČOV Bílá Lhota“, zadávané v užším řízení, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 18. 4. 2014 a uveřejněno bylo dne 23. 4. 2014 pod ev. č. zakázky 486168,
a rozšířeném dne 15. 7. 2014 z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
rozhodl takto:
I.
Správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele– obec Bílá Lhota, IČO 00298662, se sídlem Bílá Lhota 1, 783 21 Bílá Lhota– učiněných při zadávání veřejné zakázky„Kanalizace a ČOV Bílá Lhota“, se podle § 66 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v části týkající se návrhu navrhovatele – HOCHTIEF a. s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5 – zastavuje, neboť uvedený navrhovatel vzal dne 25. 7. 2014 svůj návrh ze dne 27. 6. 2014 zpět.
II.
Zadavatel – obec Bílá Lhota, IČO 00298662, se sídlem Bílá Lhota 1, 783 21 Bílá Lhota – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když v užším řízení na veřejnou zakázku „Kanalizace a ČOV Bílá Lhota“, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 18. 4. 2014 a uveřejněno bylo dne 23. 4. 2014 pod ev. č. zakázky 486168, postupoval při vyřizování námitek uchazeče – HOCHTIEF a. s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5 – ze dne 4. června 2014 proti rozhodnutí o vyloučení v rozporu s § 111 odst. 1 citovaného zákona, neboť nepřezkoumal podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek tomuto uchazeči neodeslal písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu.
III.
Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – obec Bílá Lhota, IČO 00298662, se sídlem Bílá Lhota 1, 783 21 Bílá Lhota – podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 20 000,- Kč (dvacet tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení
1. Zadavatel – obec Bílá Lhota, IČO 00298662, se sídlem Bílá Lhota 1, 783 21 Bílá Lhota (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek oznámení užšího řízení za účelem zadání podlimitní veřejné zakázky „Kanalizace a ČOV Bílá Lhota“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zakázce zadavatel odeslal do Věstníku veřejných zakázek dne 18. 4. 2014, uveřejněno bylo dne 23. 4. 2014 pod ev. č. zakázky 486168.
2. Předmětem plnění veřejné zakázky jsou stavební práce při výstavbě kanalizace a čistírny odpadních vod v obci Bílá Lhota. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 125,250 mil. Kč bez DPH. Zakázka je zadávána v užším řízení podle § 28 zákona č. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
3. Zadavatel uveřejnil zadávací a kvalifikační dokumentaci. Žádost o účast podalo 13 uchazečů. Zadavatel dne 20. 5. 2014 rozhodl o vyloučení uchazeče HOCHTIEF a. s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5 (dále jen „navrhovatel“), neboť žádost navrhovatele nesplňovala požadavky zadavatele na doložení reference o provozování kanalizace a ČOV vlastními kapacitami. Rozhodnutí o vyloučení bylo navrhovateli doručeno 21. 5. 2014.
4. Dne 4. června 2014 podal navrhovatel námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Navrhovatel se v nich domáhá, aby zadavatel přijal opatření k nápravě a zrušil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení a veškeré navazující úkony a aby provedl nové posouzení žádosti navrhovatele. Námitky byly zadavateli doručeny osobně dne 5. 6. 2014.
5. Protože v zákonem stanovené 10 denní lhůtě pro odeslání rozhodnutí o námitkách nebylo navrhovateli doručeno rozhodnutí zadavatele, jakým způsobem o námitkách rozhodl, obrátil se navrhovatel na zadavatele dopisem ze dne 24. 6. 2014, jímž ho na tuto skutečnost upozornil. Navrhovatel žádá zadavatele, aby urychleně rozhodnutí o námitkách odeslal, jinak se obrátí s návrhem na Úřad.
6. Zadavatel o námitkách nerozhodl ani po výše uvedeném upozornění navrhovatele, proto navrhovatel podal dne 27. 6. 2014 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele – rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Dne 30. 6. 2014, kdy Úřad uvedený návrh obdržel, bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení. Stejnopis návrhu obdržel téhož dne rovněž zadavatel.
II. Průběh správního řízení
7. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům pod č. j. ÚOHS-S528/2014/VZ-13976/2014/512/IHl dne 2. 7. 2014. Následně Úřad seznámil účastníky řízení se zjištěnými skutečnostmi a z moci úřední rozšířil předmět správního řízení (pod č. j. ÚOHS-S528/2014/VZ-14660/2014/512/IHl dne 15. 7. 2014), neboť z dokumentace o veřejné zakázce získal pochybnosti, zda se zadavatel nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, když nerozhodl o námitkách podaných navrhovatelem.
8. Usnesením č. j. ÚOHS-S528/2014/VZ-14905/2014/513/IHl ze dne 16. 7. 2014 určil Úřad účastníkům řízení lhůty, ve kterých byli oprávnění navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Usnesením č. j. ÚOHS-S528/2014/VZ-15902/2014/513/IHl ze dne 30. 7. 2014 pak byla určena lhůta, v níž se mohli účastníci řízení vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
9. Účastníky správního řízení jsou podle § 116 zákona zadavatel a navrhovatel.
10. Součástí návrhu podaného navrhovatelem byl návrh na nařízení předběžného opatření podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona, jímž by Úřad uložil zadavateli pozastavit zadávací řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí ve věci. O tomto návrhu rozhodl Úřad dne 18. 7. 2014 rozhodnutím č. j. ÚOHS-S528/2014/VZ-15191/2014/513/IHl tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítnul.
K postavení zadavatele
11. Obec Bílá Lhota je územní samosprávný celek, je tedy veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona.
K výroku I. rozhodnutí
12. Podáním ze dne 25. července 2014, které bylo Úřadu doručeno téhož dne, vzal navrhovatel svůj návrh ze dne 27. 6. 2014 na přezkoumání úkonů zadavatele zpět.
13. Podle § 66 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel (navrhovatel) vzal svou žádost zpět.
14. S ohledem na skutečnost, že navrhovatel vzal svůj návrh zpět, rozhodl Úřad v souladu s § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu o zastavení správního řízení v části týkající se návrhu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
III. Závěry Úřadu – ke správnímu deliktu zadavatele
15. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ v části týkající se možného spáchání správního deliktu zadavatelem ve všech vzájemných souvislostech. Po zhodnocení všech podkladů obsažených ve spise včetně vyjádření účastníka řízení, Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 111 odst. 1 zákona, když nepřezkoumal podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek navrhovateli neodeslal písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu, a dopustil se tak spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
16. Podle § 110 odst. 1 zákona při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoli dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, zadavateli podat zdůvodněné námitky.
17. Námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy (§ 110 odst. 2 zákona).
18. Podle § 110 odst. 4 zákona námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.
19. Ustanovení § 110 odst. 7 zákona uvádí, že námitky se podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele.
20. Podle § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.
21. Ustanovení § 111 odst. 5 zákona uvádí, že pokud zadavatel podaným námitkám ve lhůtě podle odstavce 1 nevyhověl, nesmí zadavatel před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a je-li tento návrh podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek uzavřít smlouvu. Pokud zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že námitkám nevyhověl. Je-li před uplynutím lhůty podle věty první řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zastaveno, zákaz uzavřít smlouvu se ruší dnem zastavení řízení.
Rozhodné skutečnosti – shrnutí
22. Zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení dne 20. 5. 2014. Navrhovatel proti tomuto rozhodnutí podal námitky 4. 6. 2014, jež doručil zadavateli osobně dne 5. 6. 2014 (viz podací razítko na kopii námitek). V souladu s § 111 odst. 1 zákona měl zadavatel tyto námitky přezkoumat v plném rozsahu a do 10 dnů od jejich obdržení odeslat stěžovateli (navrhovateli) písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Lhůta pro odeslání rozhodnutí o námitkách tak zadavateli skončila 16. 6. 2014. V uvedené lhůtě ani později zadavatel neodeslal navrhovateli své rozhodnutí, s jakým závěrem jeho námitky přezkoumal.
23. Navrhovatel se obrátil dopisem ze dne 24. 6. 2014 na zadavatele, v němž konstatoval, že rozhodnutí o námitkách mu nebylo doručeno, ačkoli zákonná 10 denní lhůta pro odeslání rozhodnutí již uplynula. Ani po této urgenci zadavatel o podané námitce nerozhodl. Poté podal navrhovatel návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení k Úřadu (viz výše).
24. Zadavatel se k návrhu na zahájení správního řízení vyjádřil dne 7. 7. 2014. K části návrhu týkajícího se možného spáchání správního deliktu[1] uvádí, že se deliktu nedopustil, protože postupoval v souladu s § 111 odst. 5 zákona, kdy využil možnost se k námitkám nevyjadřovat. Zadavateli připadal důvod k podání námitek (nejednoznačnost kvalifikační dokumentace) „tak absurdní, že se rozhodl na námitku nereagovat.“ Bylo totiž zřejmé, že námitka by byla zamítnuta.
K výroku II. rozhodnutí
25. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nevyřídil námitky navrhovatele tak, jak mu ukládá § 111 odst. 1 zákona. Na podané námitky nijak nereagoval, nepřezkoumal je a navrhovateli ve lhůtě 10 dnů neodeslal písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoli. Tento skutkový stav potvrdil i zadavatel ve svém vyjádření. Svůj postup odůvodňuje odkazem na § 111 odst. 5 zákona.
26. Úřad k této argumentaci zadavatele uvádí, že podle § 111 odst. 1 zákona má zadavatel povinnost přezkoumat řádně podané námitky a stěžovatele o svém rozhodnutí vyrozumět. V případě, že tak neučiní, nejedná se o legální postup. Zadavatel se domníval, že možnost nereagovat na námitky mu dává § 111 odst. 5 (věta druhá), tj. pokud nerozhodl o námitkách ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že námitkám nevyhověl. Tento výklad je však nesprávný. Uvedené ustanovení stanoví zákonnou domněnku (určenou zejména k ochraně dodavatelů) pro případ, že zadavatel o námitkách nerozhodne ve lhůtě 10 dnů od jejich doručení, tedy v rozporu se svou povinností podle § 111 odst. 1 zákona. V takovém případě se na nečinnost zadavatele pohlíží jako na nevyhovění námitkám a zadavateli tudíž běží blokační lhůta 45 dnů, kdy nesmí uzavřít smlouvu. Stěžovateli pak běží lhůta 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek, v níž je oprávněn doručit návrh k Úřadu.[2] I když zadavatel námitky nevyřídí v 10 denní lhůtě, je navrhovatel oprávněn podat návrh k Úřadu. Tato skutečnost však neznamená, že tímto způsobem může zadavatel rezignovat na svou povinnost vyřídit námitky.
27. Zadavatel postupoval v rozporu s § 110 zákona, když námitky navrhovatele ze dne 4. 6. 2014 nepřezkoumal, nerozhodl o nich a navrhovateli neodeslal do 10 dnů své rozhodnutí.
K výroku III. rozhodnutí – uložení pokuty
28. Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111.
29. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odst. 1 písm. b), e), f) nebo g).
30. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, neboť nepřezkoumal námitky navrhovatele, což je v rozporu s § 111 odst. 1 zákona.
31. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. V daném případě se Úřad o možném spáchání správního deliktu dozvěděl dne 30. 6. 2014, kdy obdržel návrh na zahájení řízení. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 17. 6. 2014, kdy uplynula lhůta, ve které měl zadavatel odeslat rozhodnutí o podaných námitkách navrhovatele (námitky obdržel 5. 6. 2014). Správní řízení bylo zahájeno dne 30. 6. 2014, tj. odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla, neboť Úřad o něm zahájil řízení ve lhůtách uvedených v § 121 odst. 3 zákona.
32. Vzhledem k tomu, že zadavatel spáchal správní delikt podle § 102 odst. 1 písm. g) zákona, činí horní hranice možné pokuty 20 000 000 Kč.
33. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
34. Hlavním kritériem, které je rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).
35. Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti. Zadavatel nevyřízením námitek porušil § 111 odst. 1 zákona. Z vyjádření zadavatele je zřejmé, že tak postupoval v domnění, že tak může učinit podle § 111 odst. 5 zákona, tj. pokud podané námitky nevyřídí, má se automaticky za to, že jim nevyhověl. Jak je uvedeno výše (k výroku II. rozhodnutí) tato interpretace zákona je nesprávná. Zadavatel spáchal správní delikt v důsledku nesprávného výkladu ustanovení zákona.
36. Námitky jsou institutem, který má sloužit jako prostředek obrany uchazeče proti případnému porušení zákona zadavatelem. Na základě podaných námitek má zadavatel přezkoumat svůj úkon, který je napadán, což se v daném případě nestalo. Zadavatel námitky věcně neposoudil a nerozhodl o nich.
37. Přestože zadavatel námitky navrhovatele nevyřídil, podal navrhovatel ve lhůtě návrh k Úřadu, na základě něhož bylo zahájeno a vedeno správní řízení. Nesprávný postup zadavatele tak neměl vliv na možnost navrhovatele podat návrh k Úřadu, neboť podle § 111 odst. 5 zákona je na námitky, o kterých zadavatel nerozhodl, nahlíženo jako na námitky, kterým nevyhověl. Posléze vzal navrhovatel svůj návrh zpět, tudíž netrval na projednání oprávněnosti svého vyloučení z další účasti v zadávacím řízení (což byl rovněž stěžejní předmět námitek). Následkem protiprávního postupu zadavatele nebyl v šetřeném případě navrhovatel zkrácen na svém právu bránit se vůči příp. nesprávnému proti postupu zadavatele u Úřadu. Ze všech uvedených důvodů Úřad shledává projednávaný správní delikt jako méně závažný.
38. Polehčující či přitěžující okolnosti při stanovení výše pokuty Úřad neshledal.
39. Pokuta uložená zadavateli má plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona.
40. Po zvážení všech okolností případu Úřad uložil zadavateli pokutu ve výši 20.000,- Kč, přičemž má za to, že výsledná částka pokuty naplňuje vzhledem k okolnostem případu obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.
41. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i hospodaření zadavatele. Na webových stránkách je zveřejněn rozpočet zadavatele na roky 2013 a 2014. Zadavatel ročně hospodaří s příjmy ve výši cca 15 – 18 mil. Kč, (kladné) saldo příjmů a výdajů činilo v roce 2013 více než 1 mil. Kč. Výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonný limit vyhovuje podmínce přiměřenosti a nemůže zvlášť negativním způsobem ovlivnit ekonomickou situaci zadavatele (vzhledem k rozpočtu, se kterým ročně hospodaří).
42. Pokuta je splatná do 2 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, č. účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede IČO zadavatele.
43. Na základě uvedených skutečností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.
Poučení
Proti výroku I. tohoto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
Proti výroku II. a III. tohoto rozhodnutí může do 15 dnů ode dne jeho doručení podat zadavatel rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
Obec Bílá Lhota, 783 21 Bílá Lhota 1
HOCHTIEF CZ a.s., Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] V návrhu navrhovatel mj. upozorňuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu, neboť při vyřizování námitek postupoval v rozporu s § 111 zákona.
[2] Viz § 114 odst. 5 zákona.
|
