Č.j.:ÚOHS-S395/2014/VZ-18741/2014/553/MTo/MKn
                
                
                 
                
                
                : 19. září 2014
                
                
                
                
                 
                
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14. 5. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je
                
                zadavatel – Kraj Vysočina, IČO 708 90 749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava,
                
                ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacích řízení, zadavatelem při zadávání veřejných zakázek:
                · „Pavilon pro matku a dítě v Nemocnici Třebíč“, zadávané v otevřeném řízení, jehož Oznámení o zakázce bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 2. 1. 2009 pod evidenčním číslem zakázky 60026687, na kterou byla dne 17. 4. 2009 uzavřena smlouva o dílo se sdružením „Pavilon pro matku a dítě v nemocnici Třebíč“, se sídlem Ocmanická 989, 675 71 Náměšť nad Oslavou, jehož vedoucím účastníkem byla společnost Outulný, a.s., IČO 262 30 992, se sídlem Ocmanická 989, 675 71 Náměšť nad Oslavou, a dalším účastníkem společnost IMOS Brno, a.s., IČO 253 22 257, se sídlem Olomoucká 704/174, 627 00 Brno, a
                · „Hlavní lůžková budova v Nemocnici Pelhřimov“, zadávané v otevřeném řízení, jehož Oznámení o zakázce bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 21. 3. 2008 pod evidenčním číslem zakázky 60016073, na kterou byla dne 3. 7. 2008 uzavřena smlouva o dílo se společností Skanska CZ region Brno s.r.o., IČO 469 80 806, se sídlem Bohunická č. p. 133/50, 619 00 Brno, a společností PSJ, a.s., IČO 253 37 220, se sídlem Jiráskova 3960/32, 586 01 Jihlava, a
                · „Rekonstrukce budovy interny v Nemocnici Havlíčkův Brod“, zadávané v otevřeném řízení, jehož Oznámení o zakázce bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 21. 3. 2008 pod evidenčním číslem zakázky 60016074, na kterou byla dne 9. 7. 2008 uzavřena smlouva o dílo č. 08040/035 se sdružením „Nemocnice Havlíčkům Brod“, se sídlem Průmyslová 941, 580 01 Havlíčkův Brod, jehož vedoucím účastníkem byla společnost Chládek a Tintěra Havlíčkův Brod, a.s., IČO 609 32 171, se sídlem Průmyslová 941, 580 01 Havlíčkův Brod, a dalším účastníkem společnost TIPASTAV Třebíč s.r.o., IČO 277 46 402, se sídlem Hrotovická 169, 674 01 Třebíč,
                 
                rozhodl takto:
                I.
                Zadavatel - Kraj Vysočina, IČO 708 90 749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Pavilon pro matku a dítě v Nemocnici Třebíč“, nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) ve spojení s § 6 citovaného zákona, neboť zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky neobsahuje způsob, jakým budou hodnoceny tři subkritéria v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“, a to konkrétně subkritérium 1. Dopravní trasy, organizace dopravních uzavírek, zajištění dopravní obslužnosti nemocnice, rozsah omezení, 2. Opatření omezující vliv výstavby na životní prostředí a 3. Opatření omezující vliv výstavby na sousedící budovy, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel  uzavřel dne 17. 4. 2009 s vybraným uchazečem smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.
                 
                II.
                Zadavatel - Kraj Vysočina, IČO 708 90 749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Hlavní lůžková budova v Nemocnici Pelhřimov“, nedodržel postup stanovený § 44 odst. 3 písm. f) ve spojení s § 6 citovaného zákona neboť zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky neobsahuje způsob, jakým budou hodnoceny tři subkritéria v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“, a to konkrétně subkritérium 1. Dopravní trasy, organizace dopravních uzavírek, zajištění dopravní obslužnosti, 2. Vliv výstavby na životní prostředí a jeho omezení a 3. Vliv výstavby na sousedící budovy, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 3. 7. 2008 s vybraným uchazečem smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.
                 
                III.
                Zadavatel - Kraj Vysočina, IČO 708 90 749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce budovy interny v Nemocnici Havlíčkův Brod“, nedodržel postup stanovený § 44 odst. 3 písm. f) ve spojení s § 6 citovaného zákona, neboť zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky neobsahuje způsob, jakým budou hodnoceny tři subkritéria v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“, a to konkrétně subkritérium 1. Dopravní trasy, organizace dopravních uzavírek, zajištění dopravní obslužnosti, 2. Vliv výstavby na životní prostředí a jeho omezení a 3. Vliv výstavby na sousedící budovy, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 9. 7. 2008 s vybraným uchazečem smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.
                IV.
                Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II. a III. se zadavateli - Kraj Vysočina, IČO 708 90 749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacích řízení, ukládá
                 
                pokuta ve výši 800.000,- Kč (osm set tisíc korun českých).
                 
                Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
                 
                 
                Odůvodnění
                 
                1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, příslušný k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel dne 25. 10. 2013 podněty týkající se postupu zadavatele - Kraj Vysočina, IČO 708 90 749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejných zakázek: 
                - „Pavilon pro matku a dítě v Nemocnici Třebíč“, zadávané v otevřeném řízení, jehož Oznámení o zakázce bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 2. 1. 2009 pod evidenčním číslem zakázky 60026687 (dále jen „veřejná zakázka 1“), 
                - „Hlavní lůžková budova v Nemocnici Pelhřimov“, zadávané v otevřeném řízení, jehož Oznámení o zakázce bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 21. 3. 2008 pod evidenčním číslem zakázky 60016073 (dále jen „veřejná zakázka 2“), a  
                - „Rekonstrukce budovy interny v Nemocnici Havlíčkův Brod“, zadávané v otevřeném řízení, jehož Oznámení o zakázce bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 21. 3. 2008 pod evidenčním číslem zakázky 60016074 (dále jen „veřejná zakázka 3“), (dále společně také „veřejné zakázky“).
                2. Pisatel podnětů požádal, aby Úřad prošetřil, zda vytyčením třech subkritérií v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“, a to konkrétně u veřejné zakázky 1 subkritéria 1. Dopravní trasy, organizace dopravních uzavírek, zajištění dopravní obslužnosti nemocnice, rozsah omezení, 2. Opatření omezující vliv výstavby na životní prostředí a 3. Opatření omezující vliv výstavby na sousedící budovy, a u veřejné zakázky 2 a 3 subkritéria 1. Dopravní trasy, organizace dopravních uzavírek, zajištění dopravní obslužnosti, 2. Vliv výstavby na životní prostředí a jeho omezení, 3. Vliv výstavby na sousedící budovy (dále také společně „subkritéria“), nemohlo dojít k netransparentnosti zadávacích řízení, a to tím, že potenciální uchazeči neměli reálnou představu o tom, co bude předmětem hodnocení nabídek včetně přiřazení jednotlivých vah, a dále v tom, že v případě, že by tyto informace byly předem veřejně známé, mohli jednotliví uchazeči předložit jiné nabídky, popř. mohl zadavatel obdržet více nabídek i od uchazečů, které nastavení hodnotících kritérií tímto způsobem mohlo odradit od podání nabídky.
                3. Na základě skutečností uvedených v podnětech si Úřad vyžádal dopisy ze dne 27. 11. 2013, č. j. ÚOHS-P986/2013/VZ-22841/2013/531/MTo, ÚOHS-P987/2013/VZ-22880/2013/531/MTo a ÚOHS-P988/2013/VZ-22887/2013/531/MTo, od zadavatele dokumentace  o předmětných veřejných zakázkách a jeho vyjádření k obsahu podnětů. Úřad si dále dopisem ze dne 8. 1. 2014 pod č. j. ÚOHS-P986/2013/VZ-481/2014/531/MTo vyžádal od zadavatele doplnění dokumentace o předmětných veřejných zakázkách. Z obdržených dokumentací a vyjádření zadavatele zjistil Úřad následující skutečnosti.
                4. Předmětem veřejné zakázky 1 byla výstavba nového pavilonu, který měl přímo navazovat na stávající objekt pavilonu interních oborů Nemocnice Třebíč, p. o., IČO 008 39 396, se sídlem Purkyňovo nám. 2, 674 01 Třebíč. Předmětem veřejné zakázky 2 byla rekonstrukce hlavní lůžkové budovy Nemocnice Pelhřimov, p. o., IČO 005 11 951, se sídlem Slovanského bratrství 710, 393 38 Pelhřimov. Předmětem veřejné zakázky 3 byla rekonstrukce pavilonu interních oborů v centrální budově Nemocnice Havlíčkův Brod, p. o., IČO 001 79 540, se sídlem Husova 2624, 580 01 Havlíčkův Brod. Rozsah předmětů veřejných zakázek byl vymezen a členěn projektovými dokumentacemi na několik stavebních objektů. Stavebním objektem se přitom rozuměla ucelená samostatná část stavby definovaná projektovými dokumentacemi.
                5. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky 1 stanovil zadavatel na 210.000.000,- Kč bez DPH, veřejné zakázky 2 na 220.000.000,- Kč bez DPH a veřejné zakázky 3 na 68.000.000,- Kč bez DPH.
                6. V bodě 19.3 zadávací dokumentace veřejné zakázky 1 nazvaném „OBSAH DÍLČÍHO KRITÉRIA ʹPLÁN ORGANIZACE VÝSTAVBYʹ “ zadavatel stanovil: „V rámci dílčího kritéria ʹPlán organizace výstavby‘ (POV) budou hodnoceny zejména tyto údaje: 
                19.3.1.1. Dopravní trasy, organizace dopravních uzavírek, zajištění dopravní obslužnosti nemocnice, rozsah omezení (40%), 
                19.3.1.2. Opatření omezující vliv výstavby na životní prostředí (35%), 
                19.3.1.3. Opatření omezující vliv výstavby na sousedící budovy (25%). 
                19.3.2 V rámci dílčího kritéria zpracování závazného Plánu organizace výstavby upozorňuje zadavatel uchazeče, že některé oblasti POV jsou obsahem hodnotícího kritéria a případné řešení popsané v projektové části ZD je pouze orientační a zadavatel předpokládá předložení vlastního návrhu uchazeče.“.
                7. V bodě 19.3 zadávací dokumentace veřejné zakázky 2 a 3 nazvaném „OBSAH DÍLČÍHO KRITÉRIA ʹPLÁN ORGANIZACE VÝSTAVBYʹ “ zadavatel stanovil: „V rámci dílčího kritéria ʹPlán organizace výstavby‘ (POV) budou hodnoceny zejména tyto údaje: 
                19.3.1.1. Dopravní trasy, organizace dopravních uzavírek, zajištění dopravní obslužnosti (40%), 
                19.3.1.2. Vliv výstavby na životní prostředí a jeho omezení (35%), 
                19.3.1.3. Vliv výstavby na sousedící budovy (25%). 
                19.3.2 V rámci dílčího kritéria zpracování závazného Plánu organizace výstavby upozorňuje zadavatel uchazeče, že některé oblasti POV jsou obsahem hodnotícího kritéria a případné řešení popsané v projektové části ZD je pouze orientační a zadavatel předpokládá předložení vlastního návrhu uchazeče.“.
                8. V souladu s § 151 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacích řízení (dále jen „zákon“), se zadavatel nechal při výkonu práv a povinností podle zákona souvisejících se zadávacími řízeními zastoupit společností RTS, a.s., IČO 255 33 843, se sídlem Lazaretní 13, 615 00 Brno.
                9. Zadavatel zahájil zadávací řízení k veřejné zakázce 1 dne 2. 1. 2009 uveřejněním Oznámení o zakázce v Informačním systému veřejných zakázek. Zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek, tj. do 19. 2. 2009, obdržel 5 nabídek. Téhož dne (po uplynutí lhůty pro podání nabídek) provedla komise pro otevírání obálek s nabídkami ustanovená dle § 71 odst. 1 zákona, otevírání obálek, přičemž pro neúplnost nebyla vyřazena žádná z nabídek uchazečů. Dne11. 3. 2009 provedla  hodnotící komise ustanovená dle § 74 odst. 1 zákona posouzení a hodnocení nabídek. Na základě doporučení hodnotící komise rozhodl zadavatel dne 17. 3. 2009 o výběru nejvhodnější nabídky, kterou byla nabídka sdružení „Pavilon pro matku a dítě v nemocnici Třebíč“, se sídlem Ocmanická 989, 675 71 Náměšť nad Oslavou, jehož vedoucím účastníkem byla společnost Outulný, a.s., IČO 262 30 992, se sídlem Ocmanická 989, 675 71 Náměšť nad Oslavou, a dalším účastníkem společnost IMOS Brno, a.s., IČO 253 22 257, se sídlem Olomoucká 704/174, 627 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč 1“). Dne 17. 4. 2009 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem 1 smlouvu o dílo. Cena veřejné zakázky 1 činila 222.962.104,- Kč bez DPH.
                10.  Zadavatel zahájil zadávací řízení k veřejné zakázce 2 dne 21. 3. 2008 uveřejněním oznámení o zakázce v Informačním systému veřejných zakázek. Zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek, tj. do 16. 5. 2008, obdržel celkem 4 nabídky. Téhož dne (po uplynutí lhůty pro podání nabídek) provedla komise pro otevírání obálek s nabídkami ustanovená dle § 71 odst. 1 zákona, otevírání obálek, přičemž pro neúplnost nebyla vyřazena žádná z nabídek uchazečů. Dne 22. 5. 2008 provedla  hodnotící komise ustanovená dle § 74 odst. 1 zákona posouzení a hodnocení nabídek. Na základě doporučení hodnotící komise rozhodl zadavatel dne 27. 5. 2008 o výběru nejvhodnější nabídky, kterou byla společná nabídka společnosti Skanska CZ region Brno s.r.o., IČO 469 80 806, se sídlem Bohunická č. p. 133/50, 619 00 Brno, a společnosti PSJ, a.s., IČO 253 37 220, se sídlem Jiráskova 3960/32, 586 01 Jihlava (dále jen „vybraný uchazeč 2“). Dne 3. 7. 2008 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem 2 smlouvu o dílo. Cena veřejné zakázky 2 činila 287.747.697,- Kč bez DPH.
                11.  Zadavatel zahájil zadávací řízení k veřejné zakázce 3 dne 21. 3. 2008 uveřejněním oznámení o zakázce v Informačním systému veřejných zakázek. Zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek, tj. do 22. 4. 2008, obdržel celkem 5 nabídek. Téhož dne (po uplynutí lhůty pro podání nabídek) provedla komise pro otevírání obálek s nabídkami ustanovená dle § 71 odst. 1 zákona, otevírání obálek, přičemž pro neúplnost nebyla vyřazena žádná z nabídek uchazečů. Dne7. 5. 2008 provedla hodnotící komise ustanovená dle § 74 odst. 1 zákona posouzení a hodnocení nabídek. Na základě doporučení hodnotící komise rozhodl zadavatel dne 20. 5. 2008 o výběru nejvhodnější nabídky, kterou byla nabídka sdružení „Nemocnice Havlíčkům Brod“, se sídlem Průmyslová 941, 580 01 Havlíčkův Brod, jehož vedoucím účastníkem byla společnost Chládek a Tintěra Havlíčkův Brod, a.s., IČO 609 32 171, se sídlem Průmyslová 941, 580 01 Havlíčkův Brod, a dalším účastníkem společnost TIPASTAV Třebíč s.r.o., IČO 277 46 402, se sídlem Hrotovická 169, 674 01 Třebíč, (dále jen „vybraný uchazeč 3“). Dne 9. 7. 2008 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem 3 smlouvu o dílo č. 08040/035. Cena veřejné zakázky 3 činila 74.843.060,- Kč bez DPH.
                12.  Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnost, zda zadavatel neporušil § 44 odst. 3 písm. f) zákona a nepostupoval v rozporu s ustanovením § 6 tím, že zadávací dokumentace veřejných zakázek neobsahují způsob, jakým budou hodnoceny tři subkritéria v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“, a to konkrétně subkritérium 1. Dopravní trasy, organizace dopravních uzavírek, zajištění dopravní obslužnosti nemocnice, rozsah omezení, 2. Opatření omezující vliv výstavby na životní prostředí a 3. Opatření omezující vliv výstavby na sousedící budovy, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel již uzavřel s vybraným uchazečem 1, 2, a 3 smlouvu o dílo. 
                I. Řízení před správním orgánem
                13.  Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, 
                · zadavatel.
                14.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S395/2014/VZ-9553/2014/531/MTo ze dne 13. 5. 2014, ve kterém účastníka řízení seznámil se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí.  Současně usnesením č. j. ÚOHS-S395/2014/VZ-9566/2014/531/MTo  z téhož dne stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
                15.  Dne 14. 5. 2014, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení.
                Vyjádření zadavatele ze dne 27. 5. 2014
                16.  Dne 27. 5. 2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém vyjádřil přesvědčení, že „způsob hodnocení nabídek veřejných zakázek byl stanoven zcela v souladu s § 78 a § 79 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů: 
                - Zadavatel vymezil jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, kdy vedle nabídkové ceny byl jako 2. Dílčí hodnotící kritérium stanoven Plán organizace výstavby s váhou 20%. 
                - Toto hodnotící kritérium bylo předem v zadávacích podmínkách podrobně členěno na 3 subkritéria, a to opět včetně uvedení procentní váhy. 
                - Jednotlivá subkritéria byla stanovena jednoznačným způsobem, každé kritérium bylo jasně zaměřeno na konkrétní oblast plánu organizace výstavby, přičemž základní podobu plánu organizace výstavby zájemci o zakázku od zadavatele obdrželi v rámci poskytnuté dokumentace. 
                Zájemci o zakázku si tak mohli utvořit předem dostatečně jasnou představu o tom, co a jak bude v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich subkritérií hodnoceno a tomu přizpůsobit svou nabídku (nabízený návrh POV). Dílčí hodnotící kritérium – Plán organizace výstavby – tak bylo vymezeno transparentně.“. 
                17.  Zadavatel ve svém vyjádření uvedl na podporu výše uvedeného následující skutečnosti. „Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ‚ÚOHS‘) pro zachování zásady transparentnosti a dodržení zákonných požadavků není nezbytné, aby zadavatel ke každému jednotlivému stanovenému subkritériu, hodnocenému v rámci dílčího hodnotícího kritéria, uvedl stupeň významu, tedy relativní váhu, jímž se každé ze subkritérií promítne do hodnocení nabídek. (Na podporu tohoto tvrzení odkázal zadavatel příkladně na rozhodnutí Úřadu ze dne 13. 2. 2009, č. j. S309/2008/VZ-554/2009/530/SWa – pozn. Úřadu).  Tento přístup potvrzuje i  právní doktrína (komentářová literatura), která potvrzuje, že pokud je třeba, je možné dílčím hodnotícím kritériím stanovit další subkritéría, ovšem uvedení vah v tomto případě není zákonem vyžadováno. Zadavatel však nejen, že v zadávacích podmínkách uvedl jednotlivá subkritéría, ale předem stanovil i jejich váhy. To, co předem neuvedl, jsou dílčí aspekty jednotlivých subkritérií a jejich váhy, což by bylo dle našeho názoru uvedení mnohem vyšší podrobnosti, než jaká je obecně v souladu se zákonem. Postup zadavatele při vymezení hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek podle těchto kritérií v zadávacích podmínkách byl tedy dle našeho názoru dostatečný.“.
                18.  Zadavatel dále uvedl: „Soudní evropská i vnitrostátní úprava výslovně neřeší otázku, zda (a v jakém rozsahu) jsou zadavatelé povinní uveřejnit obsah subkritérií, jejich váhu a způsob hodnocení nabídek s využitím subkritérií. Žádná konkrétní právní norma ve vztahu k povinnému uveřejnění takových informací nebyla a není k dispozici.“. Zadavatel rovněž odkázal na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 4. 12. 2003 ve věci C-448/01, ve kterém dle zadavatele „je obecným oprávněním zadavatele definovat hodnotící subkritéria, pokud tato budou mít vazbu na předmět plnění veřejné zakázky“ a na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 24. 11. 2005 ve věci C-331/04, které dle zadavatele nebrání tomu, aby hodnotící komise přidělila specifickou váhu předem stanoveným podkritériím za splnění tří podmínek: 
                 - „nemění kritéria pro zadání zakázky vymezená v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky; 
                - neobsahuje skutečnosti, které by, pokud by byly známy v době přípravy nabídek, mohly tuto přípravu ovlivnit;
                 - nebylo přijato s přihlédnutím ke skutečnostem, jež by mohly mít diskrimitační účinek vůči některému z uchazečů“.
                19.  Zadavatel vyjádřil přesvědčení, že „vymezení případné čtvrté či další úrovně hodnocení zadavatelem předem v zadávacích podmínkách nebylo nutné, neboť zadavatel při vymezení subkritérií použil běžné pojmy, jejichž význam a dopady byly okruhu dodavatelů srozumitelné a dobře známé (blíže viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 12/2010 - 268, ve kterém soud konstatuje, že ‚... pokud zadavatel v zadávací dokumentaci užívá obecně známé a dodavatelům srozumitelné pojmy, nemůže být napadán za to, že v zadávací dokumentaci nevytvořil definici pro každý takový pojem, ani taková ZD nemůže být označována za nejednoznačnouʼ. V případě veřejné zakázky se jedná o stejný případ.“.Přičemž k tomu zadavatel dále uvedl, že „o pochopení a možném způsobu naplnění subkritérií údaji z navrhovaného POV nezaznamenal zadavatel ze strany uchazečů žádné pochybnosti. To je zcela pochopitelné, neboť zásady organizace výstavby jsou nedílnou součástí každé dokumentace pro provedení stavby a jako takové jsou každému přiměřeně odborně zdatnému stavebnímu podnikateli velmi dobře známé (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu 7 Afs 66/2010).“.
                20.  Zadavatel dále uvedl, že „v rámci hodnocení dílčího hodnotícího POV a jeho subkritérií byly v rámci vymezených mantinelů použity aspekty jednotlivých subkritérií, které posloužily k objektivnímu hodnocení nabídek. Hodnotící komise žádné dílčí aspekty vymezovat nebyla povinna a mohla jednotlivé nabídky hodnotit jedním celkovým slovním hodnocením pro každé subkritérium, a na základě porovnání takových hodnocení pak přidělit body a odůvodnit výše bodových hodnot. Hodnotící komise se však rozhodla nad rámec svých zákonných povinností a pro detailní porovnání nabídek použitý postup hodnocení více objektivizovat, a proto vymezila aspekty subbkritérií dle povahy a obsahové náplně každého subkritéria. Jednotlivé nabídky komise hodnotila v rámci každého subkritéria za pomoci takových aspektů.“.
                21.  Ke způsobu hodnocení zadavatel dále uvedl: „Při hodnocení nabídek komise u každé nabídky vyzdvihla kladné a záporné prvky a opatření, které se k danému subkritériu vztahovaly, přičemž postupovala zcela předvídatelným a odůvodněným, tj. transparentním, způsobem - nabídce, která obsahovala více opatření směřujících k naplnění subkritéria, bylo přiděleno více bodů, nabídce, která neobsahovala žádné takové opatření, bylo přiděleno nula bodů a ostatním nabídkám bylo přiděleno tolik bodů, kolik vyjadřoval poměr ve vztahu k nejlépe hodnocené nabídce. V rámci slovního hodnocení komise postupovala v rámci vymezených mantinelů pro jednotlivá subkritréria. Přitom se však hodnotící komise neodchýlila od způsobu hodnocení předem stanoveného zadavatelem.“. 
                22.  Závěrem zadavatel uvedl: „Žádný dodavatel také nevznesl dotazy ke způsobu hodnocení, ani nepodal pozdější námitky proti tomu, jak byly nabídky hodnoceny.Jako další podpůrný argument správně nastavených hodnotících kritérií svědčí i to, že zadavatel neobdržel neporovnatelné nabídky, ale nabídky uchazečů vzájemně porovnatelné, kdy pro kvalitní porovnání předložených návrhů POV posloužila právě předem definovaná subkritéria a z nich vycházející aspekty. Každý z uchazečů nabídl spolu se svou nabídkovou cenou jiná konkrétní opatření, jimiž hodlal eliminovat negativní dopady výstavby, hodnocené v jednotlivých subkritéiích POV.“.
                 
                III. Závěry správního orgánu
                23.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně vyjádření zadavatele, obsahu zadávacích dokumentací a smluv, a na základě vlastního zjištění shledal, že se zadavatel dopustil správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, za což mu v souladu s § 120 odst. 2 zákona uložil pokutu ve výši 800.000,-Kč (osm set tisíc korun českých). Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. 
                 
                V. K výroku I., II. a III. tohoto rozhodnutí
                24.  Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
                25.  Podle § 44 odst. 1 zákona se zadávací dokumentací rozumí soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.
                26.  Ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) zákona uvádí, že zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.
                27.  Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace by měla být zpracována s náležitou pečlivostí a v takové kvalitě, aby na jejím základě bylo možné podat vzájemně porovnatelné nabídky. Údaje uvedené zadavatelem v zadávací dokumentaci musí být dostatečně konkrétní, jednoznačné a přesné, přičemž na straně uchazečů nesmí vzniknout jakákoliv interpretační nejistota. Tento požadavek je nutno nepochybně vztáhnout rovněž na vymezení jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a samotného způsobu hodnocení. 
                28.  Zadávací dokumentace musí ve smyslu § 44 odst. 3 písm. f) zákona obsahovat způsob, jakým budou hodnoceny nabídky z hlediska dílčích hodnotících kritérií. Zadavatel je povinen přesně specifikovat a podrobně popsat způsob a metodu hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých hodnotících kritérií. Vzhledem k tomu, že dílčí hodnotící kritérium nemusí být dostatečně určitým vodítkem pro uchazeče při zpracování nabídek, je nutné s ohledem na dodržení zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 zákona stanovit, které parametry z jejich nabídek budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Zadavatel tedy má s ohledem na výše uvedené povinnost popsat v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek natolik přesně a srozumitelně, aby si uchazeči mohli již v okamžiku přípravy svých nabídek vytvořit zcela jasnou představu o tom, jaké aspekty těchto nabídek a jakým způsobem budou hodnoceny. Řádné vymezení hodnotících kritérií a způsobu hodnocení je rovněž základním předpokladem pro následnou přezkoumatelnost provedeného hodnocení ze strany správního orgánu. 
                29.  Úřad po přezkoumání obdržených dokumentací zjistil, že zadavatel v zadávacích dokumentacích sice vymezil dílčí hodnotící kritérium „Plán organizace výstavby“ a jeho subkritéria, stejně jako metodu hodnocení, avšak nestanovil způsob hodnocení nabídek podle tohoto dílčího hodnotícího kritéria a jeho subkritérií.
                30.  Uchazeči se ze zadávacích dokumentací nedozvěděli předem způsob hodnocení nabídek podle jednotlivých kritérií. Ze zadávacích dokumentací nebylo patrné, co zadavatel upřednostňuje, na co klade důraz. Uchazeči neznali preference zadavatele a nemohli tak své nabídky přizpůsobit požadavkům zadavatele. Zadavatel je povinen vzhledem k § 44 odst. 3 písm. f) zákona a s ohledem na zásadu transparentnosti zadávacího řízení stanovit, jakým způsobem bude hodnocení provedeno.
                31.  Uvedení způsobu hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií má své opodstatnění především ve vytvoření objektivních hodnotících kritérií. Jedině tak bude zajištěno, že uchazeči budou dopředu srozuměni s hodnocením nabídek. Objektivita způsobu hodnocení je navíc de facto zakotvena i v § 6 zákona, který stanoví povinnost dodržovat základní zásady zadávacího řízení. Požadavek objektivnosti hodnotících kritérií vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozhodnutí sp. zn. 62 Af 36/2010 ze dne 19. 1. 2012, který uvádí: „Přestože požadavek preference objektivních hodnotícíchkriterií není v ZVZ výslovně zakotven, plyne jednak ze zásad zadávacího řízenízakotvených v § 6 ZVZ (zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazudiskriminace), ale též ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne31. 3. 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce,dodávky a služby. Tato směrnice v odst. 46 úvodního ustanovení jednoznačněpožaduje, že by zakázky měly být zadávány na základě objektivních kriterií, kterázajistí dodržení zásad transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení azaručí, že nabídky budou posuzovány v podmínkách účinné hospodářské soutěže.Rovněž je zde zdůrazněno, že k zaručení rovného zacházení je třeba, aby kriteria prozadání zakázky umožnila objektivní vyhodnocení a porovnání nabídek.“. Dále Krajský soud v Brně uvedl: „Účelem zásady transparentnosti jezajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právněkorektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek“.
                32.  K argumentu zadavatele, že uvedení vah v případě dílčích hodnotících kritérií není zákonem požadováno, Úřad uvádí, že uvedení vah dílčímu hodnotícímu kritériu i jeho subkritériím není v daném případě předmětem posuzování, neboť váha byla v zadávacích dokumentacích uvedena jak u dílčího hodnotící kritéria, tak i u jeho subkritérií. Předmětem posuzování je v daném případě skutečnost, že zadávací dokumentace neobsahuje způsob hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“ a jeho tří subkritérií. 
                33.  K argumentu zadavatele o použití běžných pojmů, jejichž význam a dopady byly okruhu dodavatelů srozumitelné a dobře známé, v souvislosti s nímž odkázal na rozsudekNejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2010, sp. zn. 8 Afs 12/2010, Úřad uvádí, že nikterak nerozporuje závěry, k nimž dospěl Nejvyšší správní soud v tomto svém rozhodnutí. V daném případě je však nutné posoudit, zda se v případě subkritérií - 1. Dopravní trasy, organizace dopravních uzavírek, zajištění dopravní obslužnosti nemocnice, rozsah omezení, 2. Opatření omezující vliv výstavby na životní prostředí a 3. Opatření omezující vliv výstavby na sousedící budovy, resp. 1. Dopravní trasy, organizace dopravních uzavírek, zajištění dopravní obslužnosti, 2. Vliv výstavby na životní prostředí a jeho omezení, 3. Vliv výstavby na sousedící budovy, skutečně jedná o obecně známé pojmy a definice. Úřad dospěl k závěru, že ani mezi odbornou veřejností se nejedná o zcela obecně známé pojmy a definice. O tomto závěru svědčí skutečnost, že zadavatel neobdržel téměř vůbec totožné nabídky. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ve vztahu k veřejné zakázce 1 vyplývá, že zatímco společnost GEOSAN GROUP a.s., IČO 256 71 464, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín III, uvedla k subkritériu „2. Opatření omezující vliv výstavby na životní prostředí“ pouze obecné definice nakládání s odpady a výčet zákonných předpisů o ochraně životního prostředí, vybraný uchazeč 1 kromě jiného konkrétně definoval postupy ochrany stávající zeleně. U všech nabídek zadavatel posuzoval hlučnost i prašnost, přičemž v zadávacích dokumentacích k veřejným zakázkám tento požadavek k tomuto subkritériu neuvedl. 
                34.  Subkritérium 2. Opatření omezující vliv výstavby na životní prostředí, resp. Vliv výstavby na životní prostředí bylo uvedeno zcela nejednoznačně, neboť pod termín „vliv výstavby na životní prostředí“ lze zařadit nespočetné množství preferencí zadavatele, jako je např. ochrana ovzduší, nakládání s odpady, hlučnost, prašnost atd. Ani odborně znalá veřejnost nemůže vědět, které z těchto okruhů životního prostředí a v jakém rozsahu zadavatel upřednostňuje. Obdobná situace byla i u subkritéria  1. Dopravní trasy, organizace dopravních uzavírek, zajištění dopravní obslužnosti nemocnice, rozsah omezení, resp. 1. Dopravní trasy, organizace dopravních uzavírek, zajištění dopravní obslužnosti a 3. Opatření omezující vliv výstavby na sousedící budovy, resp. 3. Vliv výstavby na sousedící budovy. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ve vztahu k veřejné zakázce 1 vyplývá, že polovina uchazečů ve vztahu k subkritériu 3. ani nic konkrétního neuvedla. Obdobná situace nastala i u nabídek ve vztahu k veřejné zakázce 2 a 3. Úřad se tak neztotožnil s argumentem zadavatele, že zadavatel obdržel porovnatelné nabídky.
                35.  Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 2 Afs 86/2008 ze dne 25. 3. 2009 zdůraznil požadavek, aby zadávací dokumentace byla „jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky ʻsoutěžitʼ. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“. Stanovení dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“ a jeho subkritérií shledává Úřad nejednoznačným a připouštějícím rozdílný výklad a aplikaci.
                K argumentu zadavatele odkazující ve vztahu k obecně známým pojmům na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 66/2010 ze dne 26. 10. 2011, které pojednávalo o jednoznačnosti předmětu plnění „komplexní péče o les“ Úřad uvádí, že z tohoto rozhodnutí se mimo jiné podává, že „ani odborně zdatný uchazeč nemůže při zpracování nabídky vycházet z nedostatečných podkladů, resp. nabídka zpracovaná na základě neúplných či příliš obecných podkladů bude spíše než odbornou reakcí na požadavky zadavatele, nepodloženou spekulací uchazeče…Lze sice souhlasit s tím, že vyčerpávající popis přírodních podmínek daného území je nemožný, nicméně nelze odhlédnout od toho, že předmětnou SÚJ tvoří území poměrně rozsáhlé (1912 ha), velmi členité a ve značné nadmořské výšce.“. Nejvyšší správní soud tedy poukázal na skutečnost, že příliš obecné či neúplné podklady budou i ze strany odborné veřejnosti v daném případě pouze spekulacemi. V šetřeném případě jsou subkritéria dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“ nastavené tak obecně, že ani odborná veřejnost nebude mít dostatečnou představu o způsobu hodnocení nabídek podle tohoto dílčího hodnotícího kritéria.
                36.  Ve vztahu k vyjádření zadavatele, že hodnotící komise postupovala zcela předvídatelným a odůvodněným způsobem, Úřad uvádí, že v daném případě je posuzováno nastavení dílčího hodnotícího kritéria a jeho subkritérií. Úřad nezpochybňuje postup hodnotící komise v rámci zadávacího řízení, ale skutečnost, že zadavatel už v zadávací dokumentaci neuvedl, jakým způsobem bude hodnoceno dílčí hodnotící kritérium „Plán organizace výstavby“ a jeho subkritéria. Na této skutečnosti nic nemění ani fakt, že zadavatel neobdržel žádné námitky ze strany uchazečů, neboť podání námitek je subjektivním oprávněním uchazeče, nikoliv jeho povinností.
                37.  Úřad níže uvádí některá svá relevantní rozhodnutí a dále rozsudky Soudního dvora Evropské unie, včetně těch, na která odkazuje v rámci svého vyjádření zadavatel.  
                Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S240/2009/VZ-13075/2009/540/KKo ze dne 15. 12. 2009 akcentoval nutnost objektivně stanoveného způsobu hodnocení nabídek, když uvedl, že „… je nutné, aby zadavatel v takovém případě popsal způsob hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci natolik přesně a srozumitelně, aby si uchazeči vytvořili jasnou představu, jak budou nabídky v uvedeném hodnotícím kritériu hodnoceny“. Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě dochází Úřad k tomu závěru, že zadavatel dostatečně určitým způsobem v zadávací dokumentaci nevymezil obsah dílčích hodnotících kritérií, tzn. tak, aby si uchazeči mohli udělat zcela jasnou představu o způsobu, jak budou jejich nabídky v daných hodnotících kritériích hodnoceny.
                Rozhodnutí č. j. ÚOHS-S222,348/2009/VZ-16722/2010/510/MCh/MGr ze dne 8. 12. 2010 se rovněž zabývalo absentujícím uvedením způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“. I zde Úřad vyslovil netransparentnost takto stanoveného dílčího hodnotícího kritéria a jeho subkritérií, když uvedl: „Pouhé stanovení procentní váhy jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a subkritérií, které není doplněno o popis způsobu hodnocení a metody, na základě které budou jednotlivým nabídkám přidělovány bodové hodnoty, které odrážejí úspěšnost nabídky v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií, není dostačujícím popisem způsobu hodnocení dle hodnotících kritérií. Uchazeči o veřejnou zakázku musí být předem obeznámeni s tím, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny v rámci všech hodnotících kritérií, a to včetně možnosti podat námitky proti vymezení způsobu hodnocení, pokud by se domnívali, že je zadavatelem stanoven v rozporu se zákonem. Není totiž vyloučeno, že na základě zadavatelem zvoleného způsobu hodnocení počitatelných kritérií může dojít k neproporcionálnímu přiřazení bodů ve vztahu k nabízeným hodnotám, což v konečném důsledku může ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.“.
                Rozhodnutí č. j. S 195/-153/4519/01-GS ze dne 13. 11. 2001 rovněž pojednávalo o transparentnosti dílčího kritéria „návrh Projektu organizace výstavby“. Ačkoliv rozdílnost s uvedeným případem je v tom, že v šetřeném případě stanovil zadavatel kromě dílčího kritéria i další subkritéria, platí, že i v rozhodnutí S 195/-153/4519/01-GS ze dne 13. 11. 2001 Úřad apeloval na povinnost stanovit zadávací podmínky jednoznačně a srozumitelně.
                Zadavatel též argumentuje rozhodnutím Úřadu č. j. S309/2008/VZ-554/2009/530/SWa ze dne 13. 2. 2009, ve kterém se Úřad „… ztotožnil s vysvětlením zadavatele, že pokud nestanovil váhu podkritérií a dílčích podkritérií, lze dovozovat, že každé z těchto kritérií má stejnou váhu ve vztahu k celku, takže jsou rovnocenná“. V daném případě však není předmětem absence stanovení vah dílčího kritéria a jeho subkritérií, neboť ty byly zadavatelem v zadávacích dokumentacích uvedené. Úřad se dále v rozhodnutí ze dne 13. 2. 2009, č. j. S309/2008/VZ-554/2009/530/SWa, zabýval významem procesu hodnocení nabídek v rámci celého zadávací řízení směrujícího k zadání veřejné zakázky, přičemž uvedl: „Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu přidělení veřejné zakázky, proto je na stanovení hodnotících kritérií kladen značný význam. Jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti nabídky, jak tomu je v šetřeném případě, měl by především dbát na vymezení obsahu dílčích kritérií hodnocení. Zadavatel je tedy povinen stanovit kritéria hodnocení v souladu s požadavkem transparentnosti tak, aby zájemci, kteří se rozhodnou pro účast ve veřejné zakázce, byli reálně schopni předložit konkrétní nabídky a mohli si předem vytvořit o způsobu hodnocení včetně obsahu jednotlivých kritérií dostatečnou představu. Obecně vymezené hodnotící kritérium je tedy nutné dále jednoznačně specifikovat.“.
                Zadavatel se dále ve svém vyjádření odvolá též na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 4. 12. 2003 ve věci C-448/01, přičemž uvedl, že „Soudní dvůr EU dospěl k závěru, že je obecným oprávněním zadavatele definovat hodnotící subkritéria, pokud tato budou mít vazbu na předmět plnění veřejné zakázky“. Úřad uvádí, že toto rozhodnutí se do skutkové podstaty nedotýká projednávané věci. Soudní dvůr Evropské unie v bodě 66 tohoto rozhodnutí vyslovil závěr, že dílčí hodnotící kritérium, na základě kterého se posuzuje ekonomická výhodnost nabídky, musí mít vztah k předmětu veřejné zakázky. Úřad nezpochybňuje v šetřeném případě vztah dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“ a jeho subkritérii k předmětu veřejných zakázek. Podstatou projednávané věci je avšak skutečnost, že zadavatel neuvedl v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek dle dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“ a jeho subkritérii.
                Rozsudek Soudního dvora Evropského unie ze dne 24. 11.2005 ve věci C331/04, na který se zadavatel též odvolává, se týká případu, kdy zadávací dokumentace obsahovala hodnocení na základě tří dílčích hodnotících kritérií, přičemž třetí dílčí hodnotící kritérium bylo děleno na pět subkritérií, za které mohl uchazeč obdržet nejvýše 25 bodů. Těchto pět subkritérií bylo v zadávací dokumentaci jednoznačně a srozumitelně specifikováno. Po uplynutí lhůty k podání nabídek a před otevřením obálek rozhodla komise o rozdělení 25 bodů, jež mohly být přiděleny za těchto pět subkritérií. Soudní dvůr Evropské unie připustil, aby komise přidělila specifickou váhu (tzn., aby rozdělila 25 bodů uvedených v zadávací dokumentaci) mezi pět subkritérií, za splnění tří podmínek. V šetřeném případě se však nejedná o to, jakým způsobem hodnotící komise následně přidělovala body, neboť procentuální váha dílčího hodnotícího kritéria i jeho subkritérií byla uvedena již v zadávací dokumentaci, ale o to, že subkritéria dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“ byli stanovené nejednoznačně a nesrozumitelně. I Soudní dvůr Evropské unie v bodě 24 rozhodnutí uvedl, že „za účelem dodržení zásad rovného zacházení a transparentnosti je rovněž důležité, aby veškeré skutečnosti, k nimž přihlíží zadavatel při určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky a, pokud je to možné, jejich relativní význam, byly potenciálním uchazečům známy v okamžiku  přípravy jejich nabídek…“.
                Rozsudek Soudu první instance ze dne 25. 2. 2013, ve věci T-4/01 (též zmiňovaný zadavatelem) se vztahuje k situaci, kdy v zadávací dokumentaci byla jako základní hodnotící kritérium stanovena ekonomická výhodnost nabídka, přičemž zadavatel stanovil osm dílčích hodnotících kritérií. Uchazeč, který byl vyloučen z účasti v zadávacím řízení z důvodu podání nabídky s mimořádně nízkou nabídkovou cenou, podal žalobu k Soudu první instance. Soud první instance v bodě 68 rozhodnutí konstatoval, že dílčí hodnotící kritéria definující ekonomicky nejvýhodnější nabídku nemusí být nutně kvantitativní nebo týkající se výhradně cen nebo sazeb uvedených v souhrnu. Rozdílně faktory, které nejsou čistě kvantitativní, mohou působit na provedení prací a ve výsledku na ekonomickou hodnotu veřejné zakázky. Soud první instance zde posuzoval stanovení dílčích hodnotících kritérií z hlediska kvantitativní stránky, ne z hlediska objektivnosti. Nicméně i v tomto rozhodnutí Soud první instance opět zdůraznil, aby dílčí hodnotící kritéria byla jasná a mohla být hodnocena objektivně a konkrétně.
                38.  Úřad s ohledem na předešlý bod tohoto rozhodnutí dodává, že při stanovení dílčích hodnotících kritérií a jejich subkritérií je nutné vždy vycházet z požadavku transparentnosti hodnocení. Uchazeči musí mít jasnou představu o tom, jakým způsobem bude jejich případná nabídka hodnocena. Zadavatel stanovením dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“ a jeho tří subkritérií způsobil, že uchazeči mohli mít pouze subjektivní domněnky o požadavcích zadavatele v rámci tohoto dílčího kritéria. 
                39.  Postup zadavatele při (ne)stanovení způsobu hodnocení dílčích hodnotících kritérií, resp. subkritérií je v rozporu se zásadou transparentnosti zadávacího řízení uvedenou v § 6 zákona ve spojení s § 44 odst. 3 písm. f) zákona a mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Dostatečné vymezení způsobu hodnocení jednotlivých kritérií je důležité pro rozhodnutí dodavatelů o jejich účasti v zadávacím řízení a dále i pro zpracování jejich (porovnatelných) nabídek. Nedodržení zákonem stanovených postupů ze strany zadavatele mohlo ovlivnit počet obdržených nabídek, přičemž nelze vyloučit skutečnost, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, podali by nabídky i další uchazeči, přičemž ti mohli podat nabídky s výhodnějšími podmínkami pro zadavatele. Též není vyloučeno, že pokud by uchazeči, kteří podali nabídky, znali preference zadavatele, mohli zadavateli předložit jiné nabídky, které by se nakonec mohli v rámci hodnocení umístit v jiném pořadí.
                40.  S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil svými postupy při zadávání předmětných veřejných zakázek spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání předmětných veřejných zakázek nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) zákona, a postupoval v rozporu s § 6 zákona, neboť zadávací dokumentace předmětných veřejných zakázek neobsahuje způsob, jakým měly být hodnoceny tři subkritéria v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby, přičemž tyto postupy zadavatele mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnějších nabídek, a uzavřel dne 17. 4. 2009 s uchazečem 1, dne 3. 7. 2008 s uchazečem 2, a dne 9. 7. 2008 s uchazečem 3 smlouvy na předmětné veřejné zakázky.
                41.  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I., II. a III. tohoto rozhodnutí.
                VI. K výroku IV. tohoto rozhodnutí
                42.  Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. 
                43.  Zadavatel se při zadávání předmětných veřejných zakázek dopustil správních deliktů tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) zákona ve spojení s § 6 zákona, když zadávací dokumentace veřejných zakázek neobsahovala způsob, jakým budou hodnoceny tři subkritéria v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel s vybranými uchazeči smlouvy na předmětné veřejné zakázky.
                44.  Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
                45.  V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě došlo ke spáchání správních deliktů dne 17. 4. 2009, 3. 7. 2008 a 9. 7. 2008, kdy zadavatel uzavřel s vybranými uchazeči smlouvy na předmětné veřejné zakázky. Úřad se o spáchání správních deliktů dozvěděl na základě podnětů, které obdržel dne 25. 10. 2013. Správní řízení bylo zahájeno dne 14. 5. 2014. Z uvedeného vyplývá, že v daném případě nedošlo k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení a zároveň též nedošlo k zániku odpovědnosti zadavatele za správní delikt.
                46.  K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I., II. a III. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poema maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti několikráte dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č.j.  1 As  28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007.) Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy. 
                47.  Úprava zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoliv důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. 
                48.  S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé výše uvedené správní delikty samostatně.
                49.  V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správně-právního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestaného správního deliktu, proto se  Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě nejzávažnější, tj. za který je možno uložit nejpřísnější sankci (nejvyšší pokutu).
                50.  Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10.000.000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) tohoto zákona. 
                51.  V daném případě se zadavatel dopustil všech správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Za všechny správní delikty lze tedy v souladu s citovaným § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 5 % ceny zakázky, nebo do 10.000.000,-Kč, nelze-li cenu veřejné zakázky zjistit. 
                52.  V daném případě tedy principu absorpce podléhají skutkové podstaty správních deliktů, jichž se zadavatel totožným skutkem, tj. tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) ve spojení s § 6 citovaného zákona, neboť zadávací dokumentace veřejné zakázky neobsahuje způsob, jakým budou hodnoceny tři subkritéria v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“, a to shodně u veřejné zakázky č. 1, 2 a 3.  Jako nejzávažnější Úřad shledal správní delikt, jehož se zadavatel dopustil jednáním popsaným ve výroku II. tohoto rozhodnutí, neboť maximální výše sankce, kterou lze zadavateli za spáchání správního deliktu uložit, je vázána na cenu zakázky, která byla nejvyšší právě u veřejné zakázky 2.  
                53.  Cena veřejné zakázky 2, při jejímž zadávání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 342.075.748,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) činí 17.103.787,40 Kč.
                54.  Vzhledem k zjištěným správním deliktům zadavatele Úřad přistoupil k uložení pokuty, neboť veřejné zakázky jsou již realizovány a nápravy nelze dosáhnout jinak.
                55.  Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
                56.  Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu následující skutečnosti. 
                57.  Pokud jde o způsob, resp. okolnosti, spáchání správního deliktu Úřad konstatuje, že zadavatel se dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) zákona ve spojení s § 6 zákona, když zadávací dokumentace veřejné zakázky neobsahovala způsob, jakým budou hodnoceny tři subkritéria v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“. 
                58.  Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad dále uvádí, že nelze vyloučit, ale ani potvrdit úmysl obejití požadovaného postupu podle zákona, a z tohoto důvodu nelze tyto skutečnosti zohlednit v rámci polehčujících ani přitěžujících okolností. 
                59.  Jako přitěžující okolnost vzal však Úřad v potaz skutečnost, že zadavatel se dopustil téhož pochybení opakovaně, a to u třech veřejných zakázek, jejichž hodnota není zanedbatelná.
                60.  Z hlediska následků spáchání správního deliktu vzal Úřad v úvahu, že postup zadavatele se mohl projevit na rozhodnutí potenciálních uchazečů nepodat v předmětném zadávacím řízení nabídku, neboť si nedokázali udělat jasnou představu o tom, jak nabídku zpracovat, což mohlo vést k omezení hospodářské soutěže. Omezení soutěžního prostředí je přitom považováno za jedno z  nejzávažnějších pochybení v procesu zadávání veřejných zakázek. V důsledku uvedeného postupu zadavatele nelze vyloučit, že v případě, kdy by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, kteří by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než vybraný dodavatel, s nímž zadavatel uzavřel předmětnou smlouvu. Rovněž nelze vyloučit, že uchazeči, kteří podali nabídky, by při vědomí preference zadavatele podali jiné nabídky, které by se nakonec mohly v rámci hodnocení umístit v jiném pořadí. Uvedený postup zadavatele tedy mohl mít podstatný vliv na výběry nejvhodnější nabídky. 
                61.  Úřad dále zohlednil současnou ekonomickou situaci zadavatele. V některých případech se pokuta, byť uložená v minimální výši, jeví jako „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. Pl. ÚS 3/02 ze dne 13. 8. 2002. Dle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Pokuty mající likvidační charakter jsou nepřípustné. Na základě schváleného rozpočtu zadavatele na rok 2014 umístěného na jeho internetových stránkách (http://www.kr-vysocina.cz) Úřad konstatuje, že jím stanovenou pokutu nelze s ohledem na její výši považovat za likvidační. 
                62.  Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad v daném případě zejména zohlednil při stanovení pokuty preventivní charakter sankce, a proto zadavateli uložil pokutu ve výši 800.000,- Kč, tj. výrazně v dolní polovině zákonné sazby.
                63.  Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
                64.  Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele. 
                 
                Poučení
                 
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
                 
                 
                 otisk úředního razítka
                 
                 
                JUDr. Eva Kubišová
                místopředsedkyně 
                 
                 
                Obdrží
                Kraj Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zpráv