Č. j.: ÚOHS-S760,761/2013/VZ-10375/2014/524/MLi
                
                
                 
                
                
                19. května 2014
                
                
                
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve společném správním řízení zahájeném dne 11. 12. 2013 a dne 17. 12. 2013 z moci úřední, jehož účastníkem je:
                
                zadavatel – Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, IČO 00092584, se sídlem MUDr. Jana Janského 11, 669 02 Znojmo,
                
                 
                ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem – Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, IČO 00092584, se sídlem MUDr. Jana Janského 11, 669 02 Znojmo – při zadávání veřejných zakázek „Nemocnice Znojmo – rekonstrukce a dostavba,  II. etapa – inženýrská činnost“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno ke zveřejnění dne 20. 5. 2008 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 5. 2008 pod ev. č. 60017965, a „Nemocnice Znojmo – rekonstrukce a dostavba, II. etapa – magnetická rezonance“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno ke zveřejnění dne 12. 5. 2008 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 5. 2008 pod ev. č. 60014818,
                 
                rozhodl takto:
                 I.
                Zadavatel – Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, IČO 00092584, se sídlem  MUDr. Jana Janského 11, 669 02 Znojmo – se dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v bodech 18.4. a 18.7. zadávací dokumentace veřejné zakázky „Nemocnice Znojmo – rekonstrukce a dostavba, II. etapa – inženýrská činnost“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno ke zveřejnění dne 20. 5. 2008 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 5. 2008 pod ev. č. 60017965, stanovil způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky“ v rozporu s ustanovením § 44 odst. 3 písm. f) cit. zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 cit. zákona tím, že neuvedl, jakým způsobem budou podle cit. hodnotícího kritéria nabídky hodnoceny, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.
                 II.
                Zadavatel – Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, IČO 00092584, se sídlem  MUDr. Jana Janského 11, 669 02 Znojmo – se dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v bodech 10.4. a 10.5. zadávací dokumentace veřejné zakázky „Nemocnice Znojmo – rekonstrukce a dostavba, II. etapa – magnetická rezonance“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno ke zveřejnění dne 12. 5. 2008 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 5. 2008 pod ev. č. 60014818, stanovil způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria č. 3 „Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky“ v rozporu s ustanovením § 44 odst. 3 písm. f) cit. zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 cit. zákona tím, že neuvedl, jakým způsobem budou podle cit. hodnotícího kritéria nabídky hodnoceny, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.
                 III.
                Správní řízení se v části vedené ve věci možného spáchání správního deliktu podle ustanovení  § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů zadavatelem – Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, IČO 00092584, se sídlem MUDr. Jana Janského 11, 669 02 Znojmo – tím, že nepostupoval v souladu s ust. § 44 odst. 4 písm. a) a b) cit. zákona, když součástí zadávací dokumentace poskytnuté dodavatelům k veřejné zakázce „Nemocnice Znojmo – rekonstrukce a dostavba, II. etapa – magnetická rezonance“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno ke zveřejnění dne 12. 5. 2008 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 5. 2008 pod ev. č. 60014818, nebyla projektová dokumentace stavby nebo jiná dokumentace podle zvláštního právního předpisu zpracovaná do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky ani soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, a zda byl jeho postup v souladu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ust. § 6 cit. zákona, když následně požadoval oceněný výkaz výměr, podle ustanovení § 117a písm. d) cit. zákona zastavuje, neboť v řízení nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle ust. § 120 cit. zákona.  
                IV.
                Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, IČO 00092584, se sídlem MUDr. Jana Janského 11, 669 02 Znojmo – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá 
                 
                pokuta ve výši 450 000,– Kč (čtyři sta padesát tisíc korun českých).
                 
                Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. 
                 
                 
                Odůvodnění
                 
                Ke správnímu řízení vedenému pod sp. zn. S760/2013/VZ
                I. Průběh zadávacího řízení veřejné zakázky na inženýrskou činnost
                1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, IČO 00092584, se sídlem MUDr. Jana Janského 11, 669 02 Znojmo (dále jen „zadavatel“) – ve věci veřejné zakázky „Nemocnice Znojmo – rekonstrukce a dostavba, II. etapa – inženýrská činnost“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno ke zveřejnění dne 20. 5. 2008 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 5. 2008 pod ev. č. 60017965 (dále jen „veřejná zakázka na inženýrskou činnost“). Zadavatel se ve smyslu ustanovení § 151 odst. 1 zákona nechal při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením zastoupit společností RTS, a.s., IČO 25533843, se sídlem Lazaretní 13, 615 00 Brno. 
                2. Na základě skutečností obsažených v podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou na inženýrskou činnost a vyjádření k podnětu. Z předložené dokumentace zjistil Úřad následující skutečnosti.
                3. Jako druh zakázky označil zadavatel v oznámení o zakázce služby, konkrétně: „Služby architektů; inženýrské služby, integrované inženýrské služby, územní plánování; související vědeckotechnické poradenství; technické testování a provádění analýz“. Předmět plnění vymezil tamtéž jako „zajištění kompletní inženýrské činnosti při přípravě a realizaci stavby, výkon TDI, zastupování investora při přípravě podkladů k financování stavby (blíže viz zadávací dokumentace)“. Předpokládanou hodnotu stanovil zadavatel na 11 000 000,- Kč. 
                4. Jako základní hodnotící kritérium uvedl zadavatel v bodu 18.1. zadávací dokumentace ekonomickou výhodnost nabídky. Dílčí hodnotící kritéria stanovil v bodu 18.2. zadávací dokumentace následovně:
                 1. kritérium: Nabídková cena vč. DPH  váha 45%
                 2. kritérium: Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky  váha 30%
                 3. kritérium: Lhůta pro předložení materiálů k financování a změnám stavby  váha 15%
                 4. kritérium: Sankce   váha 10% 
                5. Z oznámení o zadání zakázky, bod V.2), vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek jednu nabídku. Z bodu V.3) oznámení o zadání zakázky vyplývá, že zakázka byla přidělena společnosti S-Invest CZ s.r.o., IČO 25526171, se sídlem Kaštanová 4961/123a, 620 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“). Konečná hodnota zakázky byla v bodu V.4) oznámení o zadání zakázky stanovena na 11 960 000,- Kč. Mandátní smlouva mezi zadavatelem a vybraným uchazečem byla uzavřena dne 20. 8. 2008, odměna mandatáře byla stanovena na 2 927 400,- Kč s DPH.
                6. Po přezkoumání obsahu podnětu a dokumentace o veřejné zakázce na inženýrskou činnost získal Úřad pochybnost, zda zadavatel stanovil způsob hodnocení podle dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky“ v souladu s ust. § 44 odst. 3 písm. f) zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v ust. § 6 zákona,  a proto ve věci zahájil správní řízení z moci úřední. 
                II. Průběh správního řízení
                7. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.
                8. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S760/2013/VZ-24155/2013/524/MLi ze dne 10. 12. 2013. Téhož dne Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S760/2013/VZ-24156/2013/524/MLi stanovil zadavateli lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které byl oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. 
                9. Usnesením č. j. ÚOHS-S760/2013/VZ-447/2014/524/MLi ze dne 7. 1. 2014 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k předložení úplného znění normy ČSN EN ISO 9001, na kterou odkazoval v zadávací dokumentaci. Na žádost zadavatele usnesením č. j. ÚOHS-S760/2013/VZ-773/2014/524/MLi ze dne 14. 1. 2014 Úřad stanovenou lhůtu prodloužil. 
                10. Usnesením č. j. ÚOHS-S760/2013/VZ-1638/2014/524/MLi ze dne 23. 1. 2014 stanovil Úřad zadavateli lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. Dne 30. 1. 2014 obdržel Úřad stanovisko zadavatele, ve kterém uvedl, že se již k řízení vyjádřil a nebude nic doplňovat. 
                III. Stanovisko zadavatele
                11. Dne 20. 12. 2013 bylo Úřadu doručeno stanovisko zadavatele. Zadavatel uvedl, že jelikož je sám zdravotnickým zařízením, sjednal na základě zadávacího řízení inženýrskou činnost po dobu realizace stavby u společnosti, která vystupovala jako zástupce investora. Náplní činnosti zástupce investora byl dozor nad přípravou, realizací a dokončením stavby zadané na základě jednoho z předcházejících zadávacích řízení, zejména tedy činnost organizační a kontrolní. 
                12. Zpracováním plánu jakosti přímo upraveným na specifikovanou veřejnou zakázku měli uchazeči prokázat míru svých schopností provádět inženýrskou činnost na dané stavbě. Plán měl být zpracován podle normy ČSN EN ISO 9001, kterou všichni certifikovaní dodavatelé znají a pracují s ní, konkrétně podle prvku 7.1. Plánování realizace produktu. 
                13. Při hodnocení nabídek hodlal zadavatel použít tabulku s deskriptorem, která by body předmětného kvalitativního kritéria přidělovala nabídkám podle toho, jak blízké by bylo slovní ohodnocení v nabídce tomu, které zadavatel hledá (dle jeho slov: „které při hodnocení dané vlastnosti pociťujeme“). 
                14. Vzhledem ke skutečnosti, že byla podána pouze jediná nabídka, zadavatel k hodnocení nabídek nepřistoupil. Pokud by však k němu došlo, hledal by zadavatel pomocí tabulky s deskriptorem nejbližší slovní ohodnocení v jednotlivých částech plánu a následně přiděloval body 0 – 100. Jako nejvhodnější nabídku by pak vyhodnotil tu, která by získala nejvíce bodů. 
                15. Podle názoru zadavatele zákon použití subjektivního kritéria nezakazuje, a proto se nedomnívá, že by porušil svým postupem jakékoli ustanovení zákona. Neporušil ani zásady zakotvené v ust. § 6, neboť hodnocení dílčího kritéria č. 2 stanovil pro všechny potenciální uchazeče stejně. 
                Ke správnímu řízení ve věci sp. zn. S761/2013/VZ
                IV. Průběh zadávacího řízení veřejné zakázky na magnetickou rezonanci
                16. Úřad příslušný podle § 112 zákona obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele ve věci veřejné zakázky „Nemocnice Znojmo – rekonstrukce a dostavba, II. etapa – magnetická rezonance“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno ke zveřejnění dne 12. 5. 2008 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 5. 2008 pod ev. č. 60014818 (dále jen „veřejná zakázka na magnetickou rezonanci“). Zadavatel se ve smyslu ustanovení § 151 odst. 1 zákona nechal při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením zastoupit společností S - Invest CZ s.r.o., IČO 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 602 00 Brno. 
                17. Na základě skutečností obsažených v podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou na magnetickou rezonanci a vyjádření k podnětu. Z předložené dokumentace zjistil Úřad následující skutečnosti.
                18. Jako druh zakázky označil zadavatel v oznámení o zakázce dodávky – koupě. Předpokládanou hodnotu stanovil zadavatel na 38 000 000,- Kč bez DPH. 
                19. Jako základní hodnotící kritérium uvedl zadavatel v bodu 10.3. zadávací dokumentace ekonomickou výhodnost nabídky. Dílčí hodnotící kritéria stanovil v bodu 10.3. zadávací dokumentace následovně:
                1. kritérium: Nabídková cena vč. DPH  váha 45%
                2. kritérium: Technické parametry  váha 30% 
                3. kritérium: Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky váha 15%
                4. kritérium: Servis   váha 5%
                5. kritérium: Sankce    váha 5% 
                20. Z oznámení o zadání zakázky, bod V.2), vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek jednu nabídku. Z bodu V.3) oznámení o zadání zakázky vyplývá, že zakázka byla přidělena společnosti TRANSKONTAKT-MEDICAL s.r.o., IČO 45797803, se sídlem Na Zatlance 2174/5, 150 00 Praha 5 (dále jen „vybraný uchazeč“). Konečná hodnota zakázky byla v bodu V.4) oznámení o zadání zakázky stanovena na 41 255 963,- Kč bez DPH. Smlouva o dodávce celotělového MR skeneru 1,5 Tesla mezi zadavatelem a vybraným uchazečem byla uzavřena dne 25. 6. 2008, cena dodávky činila celkem 44 969 000,- Kč s DPH.
                21. Po přezkoumání obsahu podnětu a dokumentace o veřejné zakázce na magnetickou rezonanci získal Úřad pochybnost, zda zadavatel stanovil způsob hodnocení podle dílčího hodnotícího kritéria č. 3 „Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky“ v souladu s ust. § 44 odst. 3 písm. f) zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v ust. § 6 zákona, a zda zadavatel postupoval v souladu s ust. § 44 odst. 4 písm. a) a b) zákona, když dodavatelům v rámci zadávací dokumentace neposkytl projektovou dokumentaci stavby  a výkaz výměr, a zda byl jeho postup v souladu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ust. § 6 zákona, když následně požadoval oceněný výkaz výměr, a proto ve věci zahájil správní řízení z moci úřední.
                V. Průběh správního řízení
                22. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.
                23. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S761/2013/VZ-24643/2013/524/MLi ze dne 17. 12. 2013. Téhož dne Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S761/2013/VZ-24644/2013/524/MLi stanovil zadavateli lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které byl oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. Dne 17. 2. 2014 stanovil Úřad usnesením č. j. ÚOHS-761/2013/VZ-3577/2014/524/MLi zadavateli lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. 
                24. Usnesením č. j. ÚOHS-S760,S761/2013/VZ-4945/2014/524/MLi ze dne 6. 3. 2014 Úřad spojil správní řízení vedená pod sp. zn. S760/2013/VZ a S761/2013/VZ ve společné řízení vedené nadále pod sp. zn. S760,S761/2013/VZ. Spojení správních řízení poznamenal Úřad do správního spisu a vyrozuměl o něm zadavatele sdělením č. j. ÚOHS-S760,S761/2013/VZ-4950/2014/524/MLi ze dne 6. 3. 2014. 
                VI. Stanovisko zadavatele
                25. Zadavatel uvedl, že zadávání veřejných zakázek v rámci generelu Rekonstrukce a dostavba Nemocnice Znojmo bylo velmi složité, pořízení magnetické rezonance proto muselo být rozděleno do dvou zakázek, z nichž jedna byla na dodávku samotného přístroje (šetřená veřejná zakázka) a druhá na stavební práce. Jelikož šetřená zakázka se týká dodávky přístroje magnetické rezonance, neměl zadavatel povinnost poskytovat uchazečům o veřejnou zakázku výkaz výměr a dokumentaci stavby podle § 44 odst. 4 písm. a) a b) zákona, neboť takovou povinnost ukládá zákon jen u veřejných zakázek na stavební práce.
                26. Ke způsobu hodnocení nabídek podle dílčího kritéria č. 3 „Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky“ zadavatel uvedl, že tento plán jakosti se zpracovává podle normy ČSN EN ISO 9001, kterou všichni certifikovaní dodavatelé dobře znají, a proto neměli problém s porozuměním způsobu hodnocení tohoto plánu, neboť je zřejmé, že by byl hodnocen podle prvku 7.1. této normy – Plánování realizace produktu. V zadávacím řízení obdržel zadavatel pouze jednu nabídku, a proto hodnocení neprováděl, pokud by však obdržel nabídek více, při hodnocení nabídek hodlal použít tabulku s deskriptorem, která by body předmětného kvalitativního kritéria přidělovala nabídkám podle toho, jak blízké by bylo slovní ohodnocení v nabídce tomu, které zadavatel hledá (dle jeho slov: „které při hodnocení dané vlastnosti pociťujeme“). Následně by nabídkám přiřadil bodové ohodnocení 0 – 100 bodů. 
                27. Podle názoru zadavatele zákon použití subjektivního kritéria nezakazuje, a proto se nedomnívá, že by porušil svým postupem jakékoli ustanovení zákona. Neporušil ani zásady zakotvené v ust. § 6 zákona, neboť hodnocení dílčího kritéria č. 3 stanovil pro všechny potenciální uchazeče stejně. 
                VII. Závěry Úřadu ke spojenému správnímu řízení sp. zn. S760,S761/2013/VZ
                K výrokům I. a II. rozhodnutí
                28. Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky na inženýrskou činnost a veřejné zakázky na magnetickou rezonanci stanovil způsob hodnocení podle dílčího hodnotícího kritéria (č. 2 pro zakázku na inženýrskou činnost a č. 3 pro zakázku na magnetickou rezonanci) „Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky“ v rozporu s ust. § 44 odst. 3 písm. f) zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v ust. § 6 zákona.
                29. Podle ust. § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
                30. Podle ust. § 44 odst. 3 písm. f) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií. 
                31. Podle ust. § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.
                32. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel v souladu s ust. § 78 odst. 5 zákona jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.
                33. Podle § 78 odst. 6 zákona uvede zadavatel dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.
                Skutečnosti vztahující se k zadávacímu řízení veřejné zakázky na inženýrskou činnost
                34. V bodu 18.1. zadávací dokumentace k veřejné zakázce na inženýrskou činnost stanovil zadavatel jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, v bodu 18.2. zvolil zadavatel následující dílčí hodnotící kritéria:  
                 1. kritérium: Nabídková cena vč. DPH  váha 45%
                 2. kritérium: Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky  váha 30%
                 3. kritérium: Lhůta pro předložení materiálů k financování a změnám stavby  váha 15%
                 4. kritérium: Sankce   váha 10% 
                35. V bodu 18.4. zadávací dokumentace uvedl zadavatel k dílčímu kritériu č. 2 následující: „Uchazeči předloží plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky podle prvku 7.1. Plánování realizace produktu systému řízení jakosti ČSN EN ISO 9001 a dle čl. XII. smlouvy. V plánu jakosti bude specifikováno, které procesy a zdroje se musí pro tuto veřejnou zakázku použít, kdo je používá a kdy se používají. V plánu jakosti bude popsán systém managementu jakosti vč. procesů realizace produktu a zdroje, které se musí použít pro specifický produkt, projekt nebo smlouvu. Jednou z částí plánu jakosti bude i kontrolní  a zkušební plán. Zadavatel bude hodnotit uchazečem zpracovaný plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky podle příslušných prvků systému řízení jakosti, a to podle obsahu jednotlivých kapitol Systému managementu jakosti ČSN EN ISO 9001 konkretizovaných na tuto veřejnou zakázku.“
                36. Dále zadavatel v bodu 18.7. výše specifikované zadávací dokumentace (způsob hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií) uvádí, že „bude hodnotit uchazečem zpracovaný plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky v souladu s požadavky uvedenými v zadávací dokumentaci tak, že sestaví pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové hodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Takto stanovené hodnocení bude dále násobeno vahou 2. dílčího hodnotícího kritéria.“
                Skutečnosti vztahující se k zadávacímu řízení veřejné zakázky na magnetickou rezonanci
                37. V bodu 10.3. zadávací dokumentace k veřejné zakázce na magnetickou rezonanci stanovil zadavatel následující hodnotící kritéria:
                1. kritérium: Nabídková cena vč. DPH  váha 45%
                2. kritérium: Technické parametry  váha 30% 
                3. kritérium: Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky váha 15%
                4. kritérium: Servis  váha 5%
                5. kritérium: Sankce    váha 5% 
                 
                38. V bodu 10.4. výše specifikované zadávací dokumentace uvedl zadavatel k dílčímu kritériu č. 3 následující: „Uchazeči předloží plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky podle prvku 7.1. Plánování realizace produktu systému řízení jakosti ČSN EN ISO 9001 a dle čl. XVI. smlouvy. V plánu jakosti bude specifikováno, které procesy a zdroje se musí pro tuto veřejnou zakázku použít, kdo je používá a kdy se používají. V plánu jakosti bude popsán systém managementu jakosti vč. procesů realizace produktu a zdroje, které se musí použít pro specifický produkt, projekt nebo smlouvu. Jednou z částí plánu jakosti bude i kontrolní  a zkušební plán. Zadavatel bude hodnotit uchazečem zpracovaný plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky podle příslušných prvků systému řízení jakosti, a to podle obsahu jednotlivých kapitol Systému managementu jakosti ČSN EN ISO 9001 konkretizovaných na tuto veřejnou zakázku.“
                39. Dále zadavatel v bodu 10.5. zadávací dokumentace (způsob hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií) uvádí, že „bude hodnotit uchazečem zpracovaný plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky v souladu s požadavky uvedenými v zadávací dokumentaci tak, že sestaví pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové hodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Takto stanovené hodnocení bude dále násobeno vahou 3. dílčího hodnotícího kritéria.“
                Společně k veřejné zakázce na inženýrskou činnost a veřejné zakázce na magnetickou rezonanci
                40. Z popisu způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky“ tak, jak byl zadavatelem stanoven v zadávacích dokumentacích shodně pro obě šetřené veřejné zakázky, není zřejmé, jakým způsobem by toto dílčí hodnotící kritérium hodnotil. Ze zadávacích dokumentací jednoznačně nevyplývá, jaký plán jakosti by byl hodnocen jako vhodnější ani jakým způsobem by zadavatel rozhodoval o přiřazení konkrétního počtu bodů za jednotlivé části plánu. 
                41. K námitce zadavatele, že zákon mu nestanovuje povinnost stanovit v zadávací dokumentaci pouze objektivní kritéria, Úřad uvádí, že nezpochybňuje, co zadavatel považuje za natolik významné, aby to učinil kritériem hodnocení, nýbrž mu vytýká, že nevymezil, jak budou nabídky dle stanoveného hodnotícího kritéria hodnoceny. 
                42. Pokud tedy nastane situace, kdy zadavatel z nějakého důvodu zvolí subjektivní kritérium, musí být ze zadávací dokumentace zcela jasné a srozumitelné, jak bude následně podle tohoto kritéria nabídky hodnotit. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2 Afs 86/2008-222, je Úřad přesvědčen, že ani vysvětlení dílčího hodnotícího kritéria v bodech 18.4. a 18.7. zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku na inženýrskou činnosti a bodech 10.4. a 10.5. pro veřejnou zakázku na magnetickou rezonanci není pro jeho srozumitelnost dostačující. V uvedeném rozhodnutí dospěl Nejvyšší správní soud k následujícímu závěru: „Ohledně transparentnosti a srozumitelnosti tohoto dílčího kritéria [V.2 Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky veřejné zakázky] se Nejvyšší správní soud plně ztotožňuje s názorem krajského soudu, že jeho formulace nebyla dostatečně srozumitelná a nesporná, takže nebylo zřejmé, co vlastně měli uchazeči o zakázku předložit. V zadávacích podmínkách totiž bylo uvedeno, že zadavatel bude hodnotit soulad předloženého plánu jakosti, zpracovaného na konkrétní podmínky této veřejné zakázky,  s použitím prvku 7.1 Plánování realizace produktu systému řízení jakosti. Toto vymezení je velmi nekonkrétní až neuchopitelné…“ (Ačkoli uvedená soudní rozhodnutí byla vydána až po zahájení předmětných zadávacích řízení, obsahují obecné právní závěry, které je možné použít i v daném případě, neboť vyplývají z výkladu zákona.)
                43. Pokud zadavatel zvolí jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, musí dílčí hodnotící kritéria stanovit tak, aby ze zadávací dokumentace „bylo zcela jednoznačně patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou nabídky ‚soutěžit‘“ (rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 25. 3. 2008, č. j. 62 Ca 34/2007-165). Dílčí kritéria tedy musí být popsána natolik „konkrétně, přesně a jednoznačně, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu… Už při zpracování nabídky musí být jednotlivým uchazečům zřejmé, podle jakých hodnotících kritérií a jakým konkrétním způsobem budou nabídky hodnocena, a tedy jak mají být jednotlivé nabídky zpracovány, aby byly při hodnocení ‚úspěšnými‘“ (viz předchozí citované rozhodnutí Krajského soudu v Brně).  
                44. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 19. 12. 2013 odkazuje na prvek 7.1 normy ČSN EN ISO 9001 „Plánování realizace produktu“. Bod 7.1 cit. normy uvádí následující:
                „Organizace musí plánovat a rozvíjet procesy potřebné pro realizaci produktu. Plánování realizace produktu musí být v souladu s požadavky ostatních procesů systému managementu jakosti (viz 4.1.). Při plánování realizace produktu musí organizace určit, je-li to vhodné
                a) cíle jakosti a požadavky na produkt,
                b) potřebu vytvořit procesy a dokumenty a poskytnou zdroje, které jsou specifické pro produkt,
                c) požadované činnosti při ověřování, validaci, monitorování, kontrole a zkoušení, které jsou specifické pro produkt a kritéria pro přijetí produktu,
                d) záznamy potřebné pro poskytnutí důkazu, že realizační procesy a výsledný produkt splňuje požadavky (viz 4.2.4.).
                Výstup z tohoto plánování musí být ve formě, která je vhodná pro fungování organizace.“ 
                45. Normy ČSN obsahují pouze obecná doporučení, která svým rozsahem a obsahem nemohou pokrýt potřeby zákona, který požaduje, aby subjektivní hodnotící kritérium a způsob hodnocení podle něj byly stanoveny zcela konkrétně a podrobně, neboť jen konkrétním vymezením způsobu hodnocení může být dosaženo potřebné transparentnosti postupu hodnocení jednotlivých nabídek. Zadavatelem uvedená norma navíc neobsahuje žádnou specifikaci či konkretizaci způsobu hodnocení plánu jakosti, její znalost či neznalost ze strany dodavatelů je tedy v tomto ohledu irelevantní.
                46. Z uvedeného vyplývá, že tento bod normy neobsahuje žádné konkrétní informace, které by zpracování plánu jakosti mohly upřesnit. Za použití jazykového výkladu dospějeme k závěru, že slovní spojení „je-li to vhodné“ či „být ve formě, která je vhodná pro fungování organizace“ nijak nespecifikují, jak by následně zadavatel hodnotil onu „vhodnost“  a případně také míru přizpůsobení plánu jakosti na konkrétní veřejnou zakázku. 
                47. Ani případné použití tabulky s deskriptorem, kterou zadavatel podle svých vyjádření ze dne 19. 12. 2013 a dne 30. 12. 2013 chtěl použít pro hodnocení jednotlivých částí plánu jakosti, by nepřineslo do hodnocení nabídek potřebnou míru objektivity. Zadavatel shodně v obou vyjádřeních uvedl, že podstatou použití tabulky s deskriptorem je „přidělování bodů dané nabídce v oblasti kvalitativního kritéria tak, že hledáme nejbližší slovní ohodnocení, které při hodnocení dané vlastnosti pociťujeme.“ Opět jazykovým výkladem dospějeme k závěru, že pokud zadavatel bude vztah mezi výrazem použitým uchazečem a výrazem v tabulce s deskriptorem „pociťovat“, nemůže se v žádném případě jednat o objektivizaci způsobu hodnocení plánu jakosti. Ani z vysvětlení zadavatele tedy není jasné, která část plánu jakosti by byla ohodnocena vyšším bodovým hodnocením, neboť přidělování bodů 0-100 by záleželo zřejmě pouze na zcela subjektivním pocitu blízkosti slovního ohodnocení části plánu a výrazu v tabulce s deskriptorem. 
                48. K argumentu zadavatele, že normu ČSN EN ISO 9001 všichni certifikovaní zadavatelé znají a pracují s ní, Úřad uvádí, že dílčí hodnotící kritérium musí být stanoveno natolik jasně a určitě, aby způsob hodnocení podle něj pochopili i uchazeči, kteří s normou případně do doby podání nabídky nepracovali nebo ji používali při své práci pouze občasně. Jak již bylo uvedeno výše, zadavatelem uvedená norma neobsahuje žádnou specifikaci či konkretizaci způsobu hodnocení plánu jakosti, její znalost či neznalost ze strany dodavatelů je tedy v tomto ohledu irelevantní. 
                49. Výše uvedený způsob hodnocení nemůže být považován za transparentní, neboť by nebylo možné zpětně ověřit, zda zadavatel skutečně postupoval při hodnocení podle daného dílčího subkritéria tak, jak uvedl v zadávací dokumentaci. Pokud by zadavatel hodnotil vhodnost (a případně míru přizpůsobení na danou veřejnou zakázku) plánu jakosti podle míry blízkosti výrazů přiřazených jednotlivým částem plánu a výrazů v tabulce s deskriptorem[1] (Úřad zdůrazňuje, že by dle svého vyjádření tuto blízkost pouze „pociťoval“), nebylo by tento postup možné považovat za přezkoumatelný a transparentní, neboť blízkost výrazů by mohly různé osoby pociťovat různě. U subjektivního hodnotící kritéria je vždy nutné stanovit konkrétní požadavky zadavatele na předmět hodnocení, v tomto případě tedy konkrétní vlastnosti, které by u plánu jakosti preferoval. Tabulka s deskriptorem navíc nebyla ani součástí zadávací dokumentace, preference zadavatele při hodnocení plánu jakosti tedy nebylo možné předem odhadovat. 
                50. Je třeba také poukázat na skutečnost, že zadavatel přiřadil hodnotícímu kritériu „Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky“ váhu 30 % a ve druhé zakázce 15%, tedy toto kritérium pro něj mělo značný význam. Pokud by body v rámci tohoto hodnotícího kritéria byly přiřazovány netransparentně a neprůhledně, je potencialita ovlivnění konečného výsledku vysoká a počet bodů udělený tomuto hodnotícímu kritériu by měl podstatný vliv na konečné pořadí nabídek. 
                51. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť pokud by zadavatel stanovil způsob hodnocení nabídek transparentním způsobem, mohl obdržet nabídky od dalších dodavatelů. Nelze totiž vyloučit, že dodavatelé neměli představu o tom, jakým způsobem bude hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky“ probíhat a rovněž z tohoto důvodu nepřistoupili k podání nabídek. Zadavatel v zadávacích podmínkách neuvedl své preference pro posouzení plánu jakosti, tedy nedal dodavatelům nijak najevo, které vlastnosti plánu jakosti by hodnotil příznivěji a které méně příznivě. Takový postup zadavatele se jeví jako značně neprůhledný a nečitelný, tedy v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v ust. § 6 zákona. 
                52. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel v zadávacích dokumentacích stanovil způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria (č. 2 pro zakázku na inženýrskou činnost a č. 3 pro zakázku na magnetickou rezonanci) „Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky“ v rozporu s ust. § 44 odst. 3 písm. f) zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v ust. § 6 zákona tím, že neuvedl, jakým způsobem budou podle cit. hodnotícího kritéria nabídky hodnoceny. Tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel v šetřeném případě postupoval v souladu se zákonem, mohl by v případě obou šetřených veřejných zakázek obdržet nabídky od dalších dodavatelů, které by byly pro zadavatele výhodnější.
                K výroku III. rozhodnutí
                53. Podle ust. § 44 odst. 4 písm. a) a b) zákona musí zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahovat kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 projektovou dokumentaci stavby nebo jinou dokumentaci podle zvláštního právního předpisu zpracovanou do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky, a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, a to rovněž v elektronické podobě. 
                54. Ve věci pochybnosti, zda zadavatel postupoval v souladu s ust. § 44 odst. 4 písm. a) a b) zákona, když součástí zadávací dokumentace poskytnuté dodavatelům nebyla projektová dokumentace stavby a výkaz výměr, a zda byl jeho postup v souladu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ust. § 6 zákona, když následně požadoval oceněný výkaz výměr, uvádí Úřad následující skutečnosti.
                55. Z oznámení o zakázce uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 5. 2008, bod II.1.2) vyplývá, že druhem veřejné zakázky byla veřejná zakázka na dodávky. Povinnost vyplývající z ust. § 44 odst. 4 písm. a) a b) zákona, že zadavatel musí jako součást zadávací dokumentace poskytnout projektovou dokumentaci stavby nebo jinou dokumentaci podle zvláštního právního předpisu zpracovanou do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky, a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, a to rovněž v elektronické podobě, je stanovena pouze pro veřejné zakázky na stavební práce. 
                56. Jelikož předmětná veřejná zakázka byla zakázkou na dodávky, nikoli na stavební práce, zadavatel takovou zákonnou povinnost neměl. S ohledem na ustanovení § 117a písm. d) zákona, podle kterého Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 zákona, rozhodl Úřad o zastavení správního řízení v této části tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
                VIII. K uložení sankce
                57. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle ust. § 82 zákona.
                58. V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí, kterými Úřad konstatoval, že zadavatel v zadávacích dokumentacích veřejných zakázek na inženýrskou činnost a na magnetickou rezonanci stanovil způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria (č. 2 pro zakázku na inženýrskou činnost a č. 3 pro zakázku na magnetickou rezonanci) „Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této veřejné zakázky“ v rozporu s ustanovením § 44 odst. 3 písm. f) zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 zákona. Uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.
                59. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
                60. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 2. 11. 2012. K uzavření smluv s vybranými uchazeči došlo dne 20. 8. 2008 a dne 25. 6. 2008, přičemž správní řízení byla zahájena dne 11. 12. 2013 a 17. 12. 2013. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla. 
                61. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000,- Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) tohoto zákona.
                62. Cena veřejné zakázky na inženýrskou činnost, při jejímž zadání se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu, a za kterou mu může být uložena pokuta, činí dle smlouvy ze dne 20. 8. 2008 celkem 2 927 400,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí 146 370,- Kč. Cena veřejné zakázky na magnetickou rezonanci, při jejímž zadání se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu, a za kterou mu může být uložena pokuta, činí dle smlouvy ze dne 25. 6. 2008 částku 44 969 000,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty tedy činí 2 248 450,- Kč. 
                63. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti několikráte dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
                64. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl „varován“ odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. 
                65. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, a proto se Úřad nejprve zabýval v rozhodnutí otázkou, jaký správní delikt je v šetřeném případě možné považovat za závažnější, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu). Tímto deliktem, za který lze uložit přísnější sankci, je delikt spáchaný zadavatelem ve veřejné zakázce na magnetickou rezonanci, kde je možné uložit pokutu až do výše 2 248 450,- Kč.
                66. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 
                67. Při stanovení závažnosti skutku a tím pádem i výše pokuty vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že zadavatel při zadávání šetřených veřejných zakázek nedodržel jednu ze základních zásad zadávacího řízení, a to zásadu zákazu transparentnosti zakotvenou v ust. § 6 zákona, neboť nestanovil transparentně dílčí hodnotící kritérium, což by v případě hodnocení nabídek vedlo k jejich nepřezkoumatelnému hodnocení. Tento postup mohl také odradit případné další zájemce o podání nabídek.
                68. Skutečnost, že v době pro podání nabídek byla zadavateli v obou zadávacích řízeních doručena pouze jediná nabídka, považuje Úřad za okolnost, která jde zadavateli k tíži, neboť nasvědčuje tomu, že kdyby zadavatel transparentně stanovil předmětné hodnotící kritérium, mohlo být podáno více nabídek, neboť by další potenciální uchazeči nebyli odrazeni nejasností postupu při případném hodnocení nabídek. Svým postupem tak zadavatel mohl omezit hospodářskou soutěž mezi potenciálními uchazeči o veřejnou zakázku. 
                69. Za další přitěžující okolnost považuje Úřad skutečnost, že zadavatel se deliktního jednání dopustil opakovaně, tedy že stejně netransparentně stanovil způsob hodnocení ve dvou veřejných zakázkách, které po sobě následovaly. 
                70. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z účetní závěrky zadavatele za rok 2012 (uveřejněné ve Sbírce listin Obchodního rejstříku) Úřad naznal, že s ohledem na objem finančních zdrojů, se kterými zadavatel ročně hospodaří, není pokuta ve výši 450 000,- Kč likvidační.
                71. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za zjištěné porušení zákona má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k  jednání, které je v souladu se zákonem. Výše uložené pokuty, stanovená v první třetině její maximální zákonné výše, je vzhledem k okolnostem případu přiměřená a naplňuje dostatečně obě funkce právní odpovědnosti. 
                72. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouvy na realizaci předmětných veřejných zakázek byly uzavřeny a nápravy již nelze dosáhnout. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
                73. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
                 
                Poučení
                 
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                JUDr. Eva Kubišová
                místopředsedkyně
                 
                 
                 
                Obdrží
                Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, MUDr. Jana Janského 11, 669 02 Znojmo
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                
                
                [1] Deskriptor může být definován jako klíčové slovo, předmětové heslo ap. charakterizující tematiku zpracovaného informačního pramene.