Č. j.: ÚOHS-S36/2013/VZ-19371/2013/521/VTe
Brno 9. října 2013
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ve správním řízení zahájeném dne 18. 1. 2013 z moci úřední, jehož účastníky jsou:
zadavatel – Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 185/6, 775 20 Olomouc,
ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů při zadávání veřejné zakázky „Dodávka nábytku a technického vybavení“ na základě výzvy ze dne 5. 10. 2007 a veřejné zakázky, na jejíž plnění byla dne 28. 12. 2007 uzavřena rámcová kupní smlouva s vybraných uchazečem – Jakub Drábek, podnikatel, IČO 67300707, s místem podnikání Krhová 203, 756 63 Valašské Meziříčí,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 185/6, 775 20 Olomouc – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 citovaného zákona o veřejných zakázkách, když veřejnou zakázku na pořízení nábytku a technického vybavení rozdělil na dvě veřejné zakázky, a to na veřejnou zakázku malého rozsahu „Dodávka nábytku a technického vybavení“ zadávanou na základě výzvy k podání nabídek ze dne 5. 10. 2007 a na veřejnou zakázku, jejíž plnění bylo realizováno prostřednictvím rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 citovaného zákona o veřejných zakázkách, a v důsledku čehož zadavatel nezadal veřejnou zakázku v příslušném zadávacím řízení podle ustanovení § 21 citovaného zákona o veřejných zakázkách. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvy na plnění veřejné zakázky.
II.
Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů zadavateli – Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 185/6, 775 20 Olomouc ukládá
pokuta ve výši 150 000 Kč (sto padesát tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu Brno.
Odůvodnění
I. Průběh zadávacího řízení
1. Zadavatel – Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 185/6, 775 20 Olomouc (dále také jen „zadavatel“) – výzvou ze dne 5. 10. 2007 oslovil 5 dodavatelů k podání nabídky ve veřejné zakázce „Dodávka nábytku a technického vybavení“ zadávané jako zakázka malého rozsahu s lhůtou pro podání nabídek do 29. 10. 2007 (dále také jen „veřejná zakázka“). Podle tvrzení zadavatele byla výzva také uveřejněna na webových stránkách zadavatele. Ve výzvě k podání nabídek zadavatel uvedl, že předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka a montáž technického vybavení, nábytku a zařizovacích předmětů s místem plnění Fakultní nemocnice Olomouc, Dětská klinika, 1NP. Dále zadavatel ve výzvě uvedl, že nabídky bude hodnotit podle výše nabídkové ceny předmětu plnění, technické úrovně a délky záruky v měsících.
2. V souvislosti s uvedenou veřejnou zakázkou byly podány celkem čtyři nabídky. Jak vyplývá ze zápisu o hodnocení nabídek ze dne 1. 11. 2007, všechny došlé nabídky splnily požadavky uvedené ve výzvě k podání nabídek a byly hodnoceny podle stanovených hodnotících kritérií (výše nabídkové ceny předmětu plnění, technická úroveň, délka záruky v měsících). Odborná komise předložené nabídky zhodnotila a vybrala cenově nejvýhodnější nabídku vybraného uchazeče – Jakuba Drábka, podnikatele, IČO 67300707, s místem podnikání Krhová 203, 756 63 Valašské Meziříčí (dále také jen „vybraný uchazeč“). Dne 8. 11. 2007 byla mezi zadavatelem a vybraným uchazečem podepsána smlouva o dílo, jejímž předmětem byla dodávka nábytku a technického vybavení za sjednanou cenu 239 019 Kč včetně DPH.
3. Následně dne 28. 12. 2007 uzavřel zadavatel bez předchozího zadávacího řízení s vybraným uchazečem rámcovou kupní smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka nábytku a vybavení interiérů zadavatele. Následně byl v průběhu roku 2008 na základě objednávek zadavatele vybraným uchazečem vyfakturován (přehled vystavených faktur viz níže) a dodán nábytek a vybavení interiérů v celkové hodnotě 6 391 262 Kč včetně DPH (5 526 519 Kč bez DPH). Místem dodání byla FN Olomouc, konkrétně se jednalo např. o ředitelství a sekretariát nemocnice, právní oddělení, účetní odbor a obchodní oddělení. Výše zmíněná rámcová kupní smlouva s vybraným uchazečem byla vypovězena dne 8. 1. 2009.
Faktury vystavené vybraným uchazečem na základě rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007:
• faktura ze dne 14. 1. 2008 338 800 Kč bez DPH 403 172 Kč včetně DPH
• faktura ze dne 10. 2. 2008 344 800 Kč bez DPH 410 312 Kč včetně DPH
• faktura ze dne 3. 5. 2008 505 800 Kč bez DPH 601 902 Kč včetně DPH
• faktura ze dne 2. 6. 2008 695 625 Kč bez DPH 827 794 Kč včetně DPH
• faktura ze dne 2. 7. 2008 997 500 Kč bez DPH 1 187 025 Kč včetně DPH
• faktura ze dne 8. 9. 2008 248 516 Kč bez DPH 295 735 Kč včetně DPH
• faktura ze dne 16. 9. 2008 102 900 Kč bez DPH 122 451 Kč včetně DPH
• faktura ze dne 5. 10. 2008 1 786 000 Kč bez DPH 1 946 740 Kč včetně DPH
• faktura ze dne 11. 12. 2008 387 575 Kč bez DPH 454 517 Kč včetně DPH
• faktura ze dne 15. 12. 2008 119 003 Kč bez DPH 141 614 Kč včetně DPH
II. Průběh správního řízení
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele - Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 185/6, 775 20 Olomouc při zadávání veřejné zakázky „Dodávka nábytku a technického vybavení“ na základě výzvy ze dne 5. 10. 2007 a při uzavření rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007 s vybraným uchazečem – Jakub Drábek, podnikatel, IČO 67300707, s místem podnikání Krhová 203, 756 63 Valašské Meziříčí.
5. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele příslušnou dokumentaci. Vzhledem k tomu, že z předložených materiálů získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, zahájil správní řízení z moci úřední.
6. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.
7. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníku řízení dopisem č. j. ÚOHS-S36/2013/VZ-950/2013/521/SWa ze dne 16. 1. 2013. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 18. 1. 2013 a tímto dnem bylo podle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zahájeno správní řízení.
8. Usnesením č. j. ÚOHS-S36/2013/VZ-965/2013/521/SWa ze dne 16. 1. 2013 Úřad zadavateli stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko, a lhůtu ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel ve stanovené lhůtě nenavrhl žádné důkazy či jiné návrhy, ani se jinak nevyjádřil k podkladům rozhodnutí.
III. Závěry Úřadu
9. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce „Dodávka nábytku a technického vybavení“, rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007 a daňových dokladů (faktur), které vybraný uchazeč vystavil v průběhu roku 2008 zadavateli na základě rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007, a na základě vlastního zjištění Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky „Dodávka nábytku a technického vybavení“ a veřejné zakázky, jejíž plnění bylo realizováno prostřednictvím rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007, nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
10. Podle § 7 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.
11. Podle § 11 odst. 1 zákona se rámcovou smlouvou pro účely tohoto zákona rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění zadávaných po dobu platnosti rámcové kupní smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství.
12. Podle § 11 odst. 2 používá-li zákon pojem veřejná zakázka, rozumí se tím i rámcová smlouva podle odstavce 1, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení tohoto zákona vztahující se na zadávání veřejných zakázek platí obdobně i pro zadávání rámcových smluv, nestanoví-li tento zákon jinak.
13. Podle § 12 odst. 1 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 odpovídá nejméně finančnímu limitu uvedenému v odstavci 2, 3 nebo 4. Finanční limity v odstavcích 2, 3 a 4 jsou uvedeny bez daně z přidané hodnoty.
14. Podle § 12 odst. 2 zákona činí finanční limit v případě veřejných zakázek na dodávky 4 290 000 Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona.
15. Veřejnou zakázkou malého rozsahu se podle § 12 odst. 6 zákona rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.
16. Pro účely postupu v zadávacím řízení je zadavatel povinen před jeho zahájením stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, kterou se rozumí předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky neobsahující daň z přidané hodnoty. Při určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky postupuje zadavatel podle ustanovení § 13 zákona.
17. Podle § 13 odst. 1 zákona se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.
18. Podle § 13 odst. 2 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění.
19. Podle § 13 odst. 3 zákona zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona.
20. Podle § 21 odst. 1 zákona je zadavatel povinen veřejnou zakázku zadat v některém z těchto zadávacích řízení
a) otevřené řízení (§ 27),
b) užší řízení (§ 28),
c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29),
d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34),
e) soutěžní dialog (§ 35),
f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).
20. Podle § 21 odst. 2 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a § 23 rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění.
21. Úřad nejprve obecně uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního rozhodnutí, je však vždy povinen mimo jiné dodržet i pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, pokud by v důsledku toho došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 zákona. Je však potřebné vymezit, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku.
22. Otázkou vymezení předmětu veřejné zakázky se zabýval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62Af 54/2010-106 ze dne 6. 12. 2011, ve kterém uvádí: „postup při určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných a na sobě nezávislých veřejných zakázek, musí zohledňovat účel a smysl právní úpravy, nesmí atakovat zásady, na nichž je zákon vystavěn a nesmí být nástrojem, byť jakkoli důmyslným k obcházení zákona. Za situace, kdy zákon jasný návod neposkytuje, je věcí především rozhodovací praxe, aby základní pravidla takového určování nastavila.“
23. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 2Afs 198/2006 ze dne 27. 6. 2007 rozhodl, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“
24. Při posouzení, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, musí Úřad přihlížet zejména k věcným, časovým a místním souvislostem, popř. rovněž ke skutečnosti, zda předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek. Úřad se tedy nejprve zabýval otázkou, zda šetřená veřejná zakázka „Dodávka nábytku a technického vybavení“ a veřejná zakázka, jejíž plnění bylo realizováno prostřednictvím rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007, uvedená kritéria splňují.
25. Z dostupných materiálů, konkrétně z výzvy k podání nabídek, ze smlouvy o dílo ze dne 18. 10. 2007 uzavřené na plnění veřejné zakázky „Dodávka nábytku a technického vybavení“, z rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007 a z daňových dokladů (vystavených faktur viz bod 3 tohoto rozhodnutí) je zřejmé, že plnění v rámci veřejné zakázky „Dodávka nábytku a technického vybavení“ a následné dodávky nábytku a technického vybavení v rámci veřejné zakázky, na jejíž plnění byla dne 28. 12. 2007 uzavřena rámcová kupní smlouva, mají stejné místo plnění, kterým je Fakultní nemocnice Olomouc, se sídlem I. P. Pavlova 185/6, 775 20 Olomouc. Skutečnost, že dodávka nábytku na základě smlouvy o dílo ze dne 18. 10. 2007 byla určena pro Dětskou kliniku a jednotlivé dodávky nábytku na základě rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007 byly určeny například pro ředitelství fakultní nemocnice, právní oddělení, účetní odbor nebo obchodní oddělení, na faktu, že se v obou případech jedná o jedno místo plnění, kterým jsou prostory objektu Fakultní nemocnice Olomouc, nic nemění. Úřad tedy konstatuje, že veřejná zakázka „Dodávka nábytku a technického vybavení“ a veřejná zakázka, jejíž plnění bylo realizováno prostřednictvím rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007, vykazují místní souvislost.
26. Z dokumentace předložené zadavatelem vyplývá, že veřejná zakázka „Dodávka nábytku a technického vybavení“ byla zadána výzvou k podání nabídek ze dne 5. 10. 2007, v níž zadavatel mimo jiné stanovil předpokládaný termín realizace, a to do 15. 12. 2007, přičemž dne 8. 11. 2007 byla uzavřena smlouva o dílo s vybraným uchazečem. Rámcová kupní smlouva se stejným předmětem plnění, tj. dodávka nábytku a vybavení interiérů, jako smlouva o dílo uzavřená na plnění veřejné zakázky „Dodávka nábytku a technického vybavení“ byla mezi zadavatelem a vybraným uchazečem uzavřena dne 28. 12. 2007, tedy pouhých třináct dní po termínu realizace předmětu veřejné zakázky „Dodávka nábytku a technického vybavení“. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel nakoupil na základě rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007 od vybraného uchazeče velké množství nábytku a vybavení interiérů v celkové hodnotě 6 391 262 Kč včetně DPH, je Úřad toho názoru, že záměru nákupu tak vysoké finanční hodnoty si musel být zadavatel vědom v delším časovém horizontu. Stěží lze předpokládat, že potřebu pořídit nábytek a vybavení interiérů v hodnotě několika milionů korun zadavatel zjistil a začal o ní uvažovat až v průběhu zmíněných několika dní, které uplynuly mezi realizací předmětu veřejné zakázky a podepsáním rámcové kupní smlouvy se stejným předmětem plnění. Naopak zadavatel musel svůj záměr pořízení velkého objemu nábytku předpokládat v delším časovém horizontu například kvůli tomu, aby ve svém rozpočtu na tento nákup vyčlenil příslušné finanční prostředky. Úřad má tedy za prokázané, že se nejednalo o aktuální potřebu daného plnění, jejíž uspokojení by zadavatel dopředu nepředpokládal. Současně Úřad uvádí, že zadavatel skutečnost, že bude pořizovat nábytek a vybavení interiérů v hodnotě několika milionů korun, musel předpokládat již v době zadání veřejné zakázky malého rozsahu „Dodávka nábytku a technického vybavení“, a to nejenom z důvodu nutnosti vyčlenit si v rozpočtu na nákup takové finanční hodnoty potřebný objem prostředků, ale také z toho důvodu, že vzhledem k tomu, že se jednalo o nákup nábytku (tedy komodity, jejíž cena je v delším časovém horizontu stabilní a tedy předvídatelná) a s ohledem na odebrané množství a také na různé umístění nakoupeného nábytku a vybavení v rámci Fakultní nemocnice Olomouc (dětská klinika, právní oddělení, obchodní oddělení apod.) je zřejmé, že se nejednalo o pravidelně se opakující nákup, ale naopak Úřad na základě výše uvedeného dospěl k názoru, že zadavatel si musel být vědom záměru nákupu tak velkého objemu nábytku a vybavení interiérů pořizovaných na různá pracoviště v rámci objektu Fakultní nemocnice Olomouc s časovým předstihem, tedy již v době zadání veřejné zakázky malého rozsahu „Dodávka nábytku a technického vybavení“. Dále k tomu Úřad dodává, že z data uzavření smlouvy o dílo na plnění veřejné zakázky „Dodávka nábytku a technického vybavení“ a rámcové kupní smlouvy, na základě níž byl zadavateli dodán a vyfakturován nábytek a vybavení interiérů v celkové hodnotě 6 391 262 Kč včetně DPH jasně vyplývá, že tyto dvě smlouvy byly zadavatelem uzavřeny v rámci jednoho účetního období, a to s poměrně krátkým časovým rozestupem. Na základě výše uvedeného Úřad spatřuje mezi veřejnou zakázkou „Dodávka nábytku a technického vybavení“ a veřejnou zakázkou, jejíž plnění bylo realizováno prostřednictvím rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007 vzájemnou časovou souvislost.
27. Posouzení věcné souvislosti mezi veřejnou zakázkou „Dodávka nábytku a technického vybavení“ a veřejnou zakázkou, jejíž plnění bylo realizováno prostřednictvím rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007, je klíčové pro určení toho, zda spolu předmětné plnění výše uvedených veřejných zakázek souvisí natolik, že tato plnění tvoří jednu veřejnou zakázku.
28. Předmětem veřejné zakázky „Dodávka nábytku a technického vybavení“ zadávané prostřednictvím výzvy k podání nabídek k zakázce malého rozsahu ze dne 5. 10. 2007 je dodávka a montáž technického vybavení, nábytku a zařizovacích předmětů. Podle technické specifikace se konkrétně jednalo o vybavení kabinek (židle, věšák, zrcadlo), vybavení vyšetřoven (pracovní stůl, židle, pracovní linka s dřezem a umyvadlem, skříňky a hygienické příslušenství – tj. držák ručníků, dávkovač mýdla, odpadkový koš atd.), vybavení kanceláře (pracovní stůl, police, židle, šatní skříň, skříň kartotéková apod.), vybavení popisovny (pracovní stůl, kontejnery se zásuvkami, vestavná knihovna a vestavná skříň, židle, konferenční stolek, křeslo, police apod.), vybavení šaten (šatní skříně) a vybavení denní místnosti (jídelní stůl, židle, kuchyňská pracovní linka, hygienické příslušenství, věšáková stěna). Dále zadavatel v zápisu o hodnocení a výběru nejvýhodnější nabídky ze dne 1. 11. 2007 uvedl, že předpokládaný objem finančních prostředků pro tuto veřejnou zakázku je nižší než 2 000 000 Kč. Výše nabídkové ceny vybraného uchazeče, se kterým byla dne 8. 11. 2007 uzavřena smlouva o dílo ze dne 18. 10. 2007, je 239 019 Kč včetně DPH (200 856 Kč bez DPH).
29. Předmětem veřejné zakázky, jejíž plnění bylo realizováno prostřednictvím rámcové kupní smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a vybraným uchazečem dne 28. 12. 2007, jsou dodávky nábytku a vybavení interiérů dle požadavků zadavatele a jeho jednotlivých objednávek. Konkrétní výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky nebyla zadavatelem vyčíslena. V průběhu roku 2008 byl na základě objednávek zadavatele vyfakturován (přehled vystavených faktur je uveden v bodu 3 tohoto rozhodnutí) a dodán nábytek a vybavení interiérů v celkové hodnotě 6 391 262 Kč včetně DPH (5 526 519 Kč bez DPH). Podle daňových dokladů (vystavených faktur a jejich příloh) se konkrétně jednalo o vybavení kanceláře ředitele (sestava skříněk, pracovní stůl, šatní skříň, stůl jednací a konferenční stolek, křesla, koberec, záclony apod.), vybavení ředitelství nemocnice konkrétně právního oddělení, účetního odboru, obchodního oddělení a sekretariátu (šatní skříně, šuplíkové kontejnery, pracovní stoly, police, šanonové skříně, koberce, záclony apod.) a vybavení ORL a očního oddělení (šatní skříně a noční stolky).
30. Z výše uvedeného výčtu je patrné, že nakoupený nábytek a vybavení interiérů prostřednictvím rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007 je stejného či obdobného charakteru jako v případě smlouvy o dílo ze dne 18. 10. 2007, neboť v obou případech se jednalo o dodávku pracovních stolů, židlí, šatních skříní, polic, křesel, jídelních stolů, nočních stolků apod., tedy o zboží stejného charakteru, pro něž lze současně předpokládat shodný okruh dodavatelů, což potvrzuje skutečnost, že obě smlouvy (smlouva o dílo ze dne 18. 10. 2007 a rámcová kupní smlouva ze dne 28. 12. 2007) byly uzavřeny se stejným dodavatelem a sice s Jakubem Drábkem, podnikatelem, IČO 67300707, s místem podnikání Krhová 203, 756 63 Valašské Meziříčí.
31. S ohledem na výše uvedené Úřad spatřuje mezi předmětnou veřejnou zakázku „Dodávka nábytku a technického vybavení“ a veřejnou zakázkou realizovanou prostřednictvím rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007 vzájemnou věcnou souvislost. Dále Úřad konstatuje, že uvedené veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek, jehož výsledkem je komplexní dodávka nábytku, technického vybavení a vybavení interiérů FN Olomouc a zadavatel tak měl povinnost zadat tyto dodávky nábytku, technického vybavení a vybavení interiérů jako jednu veřejnou zakázku v odpovídajícím zadávacím řízení.
32. Při zjišťování celkové předpokládané hodnoty veřejné zakázky vycházel Úřad ze skutečných cen bez daně z přidané hodnoty vyplývajících z uzavřených smluv (konkrétně ze smlouvy o dílo ze dne 18. 10. 2007 a z rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007) a z daňových dokladů (faktur) vystavených zadavateli na základě jeho objednávek vybraným uchazečem. V rámci veřejné zakázky „Dodávka nábytku a technického vybavení“ zadávané prostřednictvím výzvy k podání nabídek ze dne 5. 10. 2007 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem dne 8. 11. 2007 smlouvu o dílo ze dne 18. 10. 2007, přičemž sjednaná cena za dílo (tedy dodávku nábytku a technického vybavení) činila 200 856 Kč bez DPH. V případě veřejné zakázky, jejíž plnění bylo realizováno prostřednictvím rámcové kupní smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a vybraným uchazečem dne 28. 12. 2007, byly zadavateli na základě jeho objednávek vystaveny vybraným uchazečem daňové doklady (viz přehled vystavených faktur v bodě 3 tohoto rozhodnutí) v celkové hodnotě 5 526 519 Kč bez DPH.
33. Na základě údajů uvedených v bodě 32 tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že celková částka za obě šetřené veřejné zakázky činí 5 727 375 Kč bez DPH (tj. součet ceny sjednané ve smlouvě o dílo ze dne 18. 10. 2007 tedy 200 856 Kč bez DPH a ceny plnění realizovaného prostřednictvím rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007 tedy 5 526 519 Kč bez DPH). Předpokládaná hodnota nerozdělené veřejné zakázky tedy činí 5 727 375 Kč bez DPH a výrazně převyšuje částku 2 000 000 Kč bez DPH (tj. finanční limit pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu). S ohledem na skutečnost, že se nejedná o pravidelný nákup ani o výjimečnou situaci a tedy náhlou nepředvídatelnou potřebu (viz bod 26 tohoto rozhodnutí) a také s ohledem na fakt, že nákup takové finanční hodnoty je nutné naplánovat dopředu a vyčlenit si na něj v rozpočtu potřebný objem prostředků (viz bod 26 tohoto rozhodnutí) dospěl Úřad k názoru, že zadavatel si musel být vědom záměru nákupu tak velkého objemu nábytku a vybavení interiérů již v době zadání veřejné zakázky malého rozsahu „Dodávka nábytku a technického vybavení“. Zadavatel tedy měl veřejnou zakázku „Dodávka nábytku a technického vybavení“ a veřejnou zakázku, na jejíž plnění byla uzavřena rámcová kupní smlouva ze dne 28. 12. 2007 zadat jako jednu nadlimitní veřejnou zakázku, což však neučinil, čímž porušil zákon.
34. Úřad shrnuje, že zadavatel veřejnou zakázku související s pořízením nábytku a technického vybavení rozdělil na dvě veřejné zakázky, a to konkrétně na veřejnou zakázku malého rozsahu „Dodávka nábytku a technického vybavení“ zadávanou na základě výzvy ze dne 5. 10. 2007 a na veřejnou zakázku, na jejíž plnění byla uzavřena rámcová kupní smlouva ze dne 28. 12. 2007, čímž nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, v důsledku čehož zadavatel nedostál povinnosti uložené v ustanovení § 21 citovaného zákona o veřejných zakázkách a nezadal veřejnou zakázku v příslušném zadávací řízení. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvýhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem a zmíněné veřejné zakázky zadal jako jednu nadlimitní veřejnou zakázku postupem podle zákona, mohl obdržet i nabídky jiných uchazečů, kteří by mu mohli nabídnout výhodnější podmínky než vybraný uchazeč. Zadavatel již uzavřel smlouvy na plnění veřejné zakázky, konkrétně smlouvu o dílo ze dne 8. 11. 2007 a rámcovou kupní smlouvu ze dne 28. 12. 2007.
K uložení pokuty
35. Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82 zákona.
36. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, v důsledku čehož zadavatel nedostál povinnosti uložené v ustanovení § 21 citovaného zákona o veřejných zakázkách a nezadal veřejnou zakázku v příslušném zadávací řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Jelikož zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, aniž by dodržel postup stanovený zákonem a zadal příslušnou veřejnou zakázku v odpovídajícím zadávacím řízení, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
37. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
38. V návaznosti na posledně citované ustanovení Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl dne 8. 12. 2009, kdy obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadání veřejné zakázky „Dodávka nábytku a technického vybavení“ a veřejné zakázky, jejíž plnění bylo realizováno prostřednictvím rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 28. 12. 2007, kdy zadavatel uzavřel bez předchozího zadávacího řízení s vybraným uchazečem rámcovou kupní smlouvu. Správní řízení bylo v šetřeném případě zahájeno dne 18. 1. 2013. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že lhůta pro zahájení správního řízení o uložení pokuty za protiprávní jednání je dodržena a odpovědnost zadavatele za správní delikt podle zákona nezanikla.
39. Podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) tohoto zákona.
40. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu rozdělení předmětu veřejné zakázky podle § 13 odst. 3 zákona a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí 6 630 281 Kč včetně daně z přidané hodnoty (tj. součet ceny sjednané ve smlouvě o dílo ze dne 18. 10. 2007 tedy 239 019 Kč včetně DPH a ceny plnění realizovaného prostřednictvím rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2007 tedy 6 391 262 Kč včetně DPH). Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí 331 514 Kč.
41. Podle § 121 odst. 2 zákona Úřad při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za kterých byl spáchán.
42. Při posouzení závažnosti správního deliktu vzal Úřad v úvahu, že zadavatel mohl svým postupem při zadávání veřejné zakázky „Dodávka nábytku a technického vybavení“ aveřejné zakázky, na jejíž plnění byla uzavřena s vybraným uchazečem rámcová kupní smlouva ze dne 28. 12. 2007 podstatně narušit soutěžní prostředí, a to tím, že rozdělil předmět veřejné zakázky, v důsledku čehož veřejnou zakázku nezadal v příslušném zadávacím řízení podle ustanovení § 21 zákona. Zadavatel se tímto rozdělením předmětu veřejné zakázky mimo jiné vyhnul povinnosti zveřejnit oznámení o zakázce v informačním systému veřejných zakázek a znemožnil tak účast dalších případných dodavatelů, čímž výrazně narušil soutěžní prostředí. Nezákonné omezení principu soutěže, na němž je zadávání veřejných zakázek založeno, je jedním z nejzávažnějších porušení zákona. Nelze totiž vyloučit, že v případě, kdy by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, podali by nabídku i další uchazeči, přičemž ti mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než vybraný uchazeč.
43. Podle výkladové praxe Úřadu dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona, neboť tento postup zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jelikož v posuzovaném případě zadavatel nezadal veřejnou zakázku týkající se pořízení nábytku a technického vybavení v příslušném zadávacím řízení a znemožnil tak účast širokému okruhu dodavatelů, čímž došlo k výraznému narušení soutěžního prostředí, jedná se o správní delikt velmi závažného charakteru.
44. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad jako polehčující okolnost v úvahu skutečnost, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky „Dodávka nábytku a technického vybavení“ vyzval k podání nabídek 5 dodavatelů a porovnal jejich nabídkové ceny, přičemž vybral nabídku s nejnižší nabídkou cenou. Toto jeho jednání nasvědčuje skutečnosti, že záměrem zadavatele nebylo úplné vyloučení hospodářské soutěže. Úřad však současně konstatuje, že tento postup zadavatele nelze považovat za rovnocenný postupu, kdy by veřejná zakázka na celý předmět plnění byla zveřejněna v informačním systému veřejných zakázek a zadána v souladu se zákonem.
45. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. V daném případě spáchaný správní delikt způsobil situaci, kdy se někteří potencionální zájemci o danou veřejnou zakázku nemohli ucházet, neboť o ní nebyli informování tak, jak by tomu bylo v případě, kdy by zadavatel postupoval v souladu se zákonem. Nelze proto vyloučit, že nabídka jiného uchazeče mohla být ekonomicky výhodnější, čímž mohlo dojít k úspoře finančních prostředků zadavatele. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu.
46. Úřad dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Při stanovení výše pokuty vzal tedy Úřad v úvahu i finanční možnosti zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z údajů obsažených v rozvaze zadavatele za rok 2012 zveřejněné na internetových stránkách zadavatele (www.fnol.cz) vyplývá, že hospodářský výsledek zadavatele byl v roce 2012 kladný a pohyboval se v řádu desítek milionů korun. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.
47. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Současně je nutné mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu. Peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.
48. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu jako dostačující. Proto Úřad uložil pokutu ve výši 150 000 Kč, tj. v dolní polovině zákonné sazby.
49. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel již uzavřel s vybraným uchazečem smlouvy a nápravy nelze dosáhnout jinak. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši vedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
50. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů, tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
Fakultní nemocnice Olomouc, I. P. Pavlova 185/6, 775 20 Olomouc
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
