Č. j.:ÚOHS-R257/2014/VZ-25504/2014/321/KKř
4. prosince 2014
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 15. 7. 2014 (doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne) podaném navrhovatelem –
společností DAV a.s., IČO 00575381, se sídlem Zengrova 19, 703 00 Ostrava – Vítkovice,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, č. j. ÚOHS-S368/2014/VZ-13850/2014/512/MVí ze dne 1. 7. 2014, ve věci přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem –
obcí Štěpánkovice, IČO 00300756, se sídlem Slezská 520/13, 747 28 Štěpánkovice,
ve veřejné zakázce malého rozsahu s názvem „Revitalizace areálu bývalého hospodářského dvora, demolice budov č.p. 287, parc. č. 31/1, a č.p. 286, parc. č. 31“ zahájené dne 23. 1. 2014 uveřejněním dokumentace o veřejné zakázce malého rozsahu na profilu zadavatele dostupném z https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obec-stepankovice_172,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S368/2014/VZ-13850/2014/512/MVí ze dne 1. 7. 2014
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Postup zadavatele a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 11. 4. 2014 od navrhovatele – společnostiDAV a.s., IČO 00575381, se sídlem Zengrova 19, 703 00 Ostrava – Vítkovice (dále jen „navrhovatel“) návrh na přezkoumání úkonů zadavatele – obce Štěpánkovice, IČO 00300756, se sídlem Slezská 520/13, 747 28 Štěpánkovice (dále jen „zadavatel“) učiněných v souvislosti s výběrem nejlepší nabídky a vyloučením navrhovatele z výběrového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu „Revitalizace areálu bývalého hospodářského dvora, demolice budov č.p. 287, parc. č. 31/1, a č.p. 286, parc. č. 31“ zahájenou dnem 23. 1. 2014 uveřejněním dokumentace o veřejné zakázce malého rozsahu na profilu zadavatele dostupném z https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obec-stepankovice_172 (dále jen „veřejná zakázka“). Dnem 11. 4. 2014 bylo správní řízení zahájeno a za účastníky řízení Úřad označil zadavatele a navrhovatele.
II. Napadené rozhodnutí
2. Dne 1. 7. 2014 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S368/2014/VZ-13850/2014/512/MVí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým podle § 118 odst. 5 písm. d) zákona návrh navrhovatele zamítl, neboť nesměřoval proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat v zadávacím řízení podle zákona.
3. Ve správním řízení Úřad posoudil předmětnou zakázku jako veřejnou zakázku malého rozsahu ve smyslu § 12 odst. 3 zákona a své rozhodnutí odůvodnil tím, že z ustanovení § 18 odst. 5, § 17 písm. k) a § 17 písm. m) zákona vyplývá, že uzavření smluv na veřejné zakázky malého rozsahu neprobíhá v zadávacím řízení a nedochází tedy k jejich povinnému zadání podle zákona.
4. Úřad ve svém odůvodnění dospěl rovněž k závěru, že v daném případě zadavatel neměl povinnost zadat veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení nebo v soutěži o návrh podle zákona, a proto návrh navrhovatele dle Úřadu nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle zákona, a z tohoto důvodu Úřad dle ustanovení § 118 odst. 5 písm. d) zákona návrh zamítl.
III. Námitky rozkladu
5. Dne 16. 7. 2014 obdržel Úřad rozklad navrhovatele ze dne 15. 7. 2014. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 1. 7. 2014. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
6. Navrhovatel rozklad odůvodňuje tím, že Úřad postupoval při svém rozhodování čistě formalisticky, bez ohledu na smysl zákona. Navrhovatel nadále trvá na tom, že zadavatel pochybil, když vyřadil jeho nabídku a vyloučil ho z výběrového řízení na základě nedostatečného vysvětlení nabídky předložené v rámci výběrového řízení, čímž jednal v rozporu se zásadami uvedenými v § 6 zákona, zejména pak se zásadou transparentnosti a rovného zacházení. Navrhovatel má za to, že jeho nabídka splňovala veškeré zákonné požadavky, včetně požadavků zadávací dokumentace, proto v postupu zadavatele spatřuje svévoli, netransparentnost, nehospodárnost a nelogičnost, což dle jeho názoru povede k újmě na veřejných prostředcích, když nebude vybrán uchazeč s nejlepší nabídkou. Nadto dodává, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky se hraničně blíží zákonnému limitu pro rozdělení veřejných zakázek dle § 12 spolu s § 7 odst. 3 zákona, resp. dosahuje mezních limitů mezi veřejnou zakázkou malého rozsahu a podlimitní veřejnou zakázkou, což by tím více mělo vést k obezřetnému jednání zadavatele.
Závěr rozkladu
7. Navrhovatel z výše uvedených důvodů navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.
IV. Řízení o rozkladu
8. Úřad neshledal důvody pro postup podle ustanovení § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
9. Zadavatel se k rozkladu ve lhůtě, jež mu byla usnesením k tomu stanovena, ani později, nevyjádřil.
Stanovisko předsedy Úřadu
10. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
11. Úřad tím, že svým rozhodnutím, č. j. ÚOHS-S368/2014/VZ-13850/2014/512/MVí ze dne 1. 7. 2014, kterým podle § 118 odst. 5 písm. d) zákona návrh zamítl, neboť nesměřoval proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat v zadávacím řízení podle zákona, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se plně ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení, případně změně napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
12. Předně uvádím, že tvrzení navrhovatele, podle něhož Úřad postupoval při svém rozhodování čistě formalisticky a bez ohledu na smysl zákona, považuji za irelevantní, neboť Úřad rozhodoval v souladu se zákonem a ustálenou rozhodovací praxí. Tímto postupem naopak správně naplnil svoji povinnost zkoumat, zda návrh směřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle zákona v zadávacím řízení. Jelikož bylo zjištěno, že proti takovému postupu návrh nesměřoval, Úřad se s ohledem na nedostatek zákonného zmocnění, případným rozporem postupu zadavatele se zákonem nezabýval, neboť se jím ani zabývat nemohl.
13. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí správně uvedl, že závazný postup zadavatele podle zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení, se podle ustanovení § 17 písm. m) zákona označuje jako „zadávání“.
14. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí dále uvádím, že Úřad správně konstatoval, že dle ustanovení § 18 odst. 5 zákona není zadavatel povinen zadávat podle zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona (zásada transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace). Samotné ustanovení § 18 odst. 5 zákona neupravuje postup předcházející uzavření smluv na veřejné zakázky malého rozsahu ani žádný jiný postup, který by byl Úřad povinen přezkoumávat ve správním řízení, ale jedná se o „obecné výjimky z působnosti zákona“, jak sám zákon toto a jiná ustanovení označuje.
15. Podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. d) zákona Úřad návrh zamítne, jestliže ve správním řízení dospěje k závěru, že návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle zákona v zadávacím řízení nebo v soutěži o návrh. S ohledem na to, že postup, který předchází uzavření smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu podle § 12 odst. 3 zákona, není zákonem výslovně upraven, neprobíhá tudíž ani v zadávacím řízení a nedochází k zadání postupem podle zákona (nejedná se o zadávání podle zákona). Je tedy zřejmé, že Úřad postupoval v souladu se zákonem, když návrh navrhovatele po zhodnocení všech podkladů zamítl.
16. Z důvodů shora uvedených musím konstatovat, že i přes skutečnost, že je veřejný zadavatel povinen dodržovat základní zásady postupu zadavatele zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, Úřad není povinen a tedy ani oprávněn přezkoumávat a rozhodovat, zda zadavatel při postupu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu dodržel zásady upravené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona (konkrétně pak namítanou zásadu transparentnosti a rovného zacházení), neboť k tomu nemá žádné zákonné zmocnění. Zde pro úplnost odkazuji na ústavní princip, který říká, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
17. Dále v této souvislosti uvádím, že Úřad nemá rovněž zákonné zmocnění, a to podle ustanovení § 117 a § 118 zákona a contrario, ukládat v případě postupu zadavatele před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu nápravná opatření (zrušit zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele), nařizovat zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení nebo v pozastavení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh.
18. O správnosti závěrů Úřadu obsažených v napadeném rozhodnutí svědčí rovněž ustanovení § 110 odst. 1 zákona, podle kterého může kterýkoliv dodavatel podat zdůvodněné námitky, a to pouze při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek. Z výkladu a contrario v této souvislosti vyplývá, že nelze účinně uplatnit námitky při postupu předcházejícím uzavření smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, a na základě těchto námitek posléze uplatnit u Úřadu účinný návrh na zahájení správního řízení. Jinými slovy ani ustanovení § 110 zákona nepočítá v případě veřejné zakázky malého rozsahu s možností podat námitky, které jsou podmínkou pro podání návrhu. Zákon rovněž neupravuje v případě řízení o přezkoumání úkonů zadavatele o veřejné zakázce malého rozsahu některé procesní instituty, které jsou významné pro řádné a zákonné vedení správního řízení a meritorní rozhodnutí. Zákon například neupravuje lhůtu, do které musí být návrh uplatněn, když zákon neumožňuje účinně uplatnit námitky v případě veřejných zakázek malého rozsahu. Návrh navrhovatele v případě veřejné zakázky malého rozsahu nebude mít nikdy předepsané náležitosti podle ustanovení § 114 odst. 3 zákona, protože doklad, který navrhovatel označí jako „doklad o doručení námitek“ nebude ve smyslu zákona „dokladem o doručení námitek“, jelikož zákon vůbec neupravuje a neumožňuje uplatnit námitky ve smyslu § 110 zákona u veřejných zakázek malého rozsahu. Výše uvedené pak plně svědčí o správnosti závěrů obsažených v tomto rozhodnutí a v napadeném rozhodnutí, dle nichž navrhovatelem napadený postup není postup, který je povinen Úřad přezkoumávat, a to ani z hlediska kumulativního dodržení zásad uvedených v ustanovení § 6 odst. 1 zákona.
19. Pro úplnost uvádím, že nemožnost uplatnění návrhu u Úřadu v případě veřejných zakázek malého rozsahu neznamená, že by dodavatelé byli zcela zbaveni možnosti domáhat se ochrany svých práv a právem chráněných zájmů před nezávislými orgány státní moci. Povinnost dodržovat zásady dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona je zadavatelům stanovena zákonem, a proto její porušení sankcionuje právo odpovědností za škodu způsobenou v důsledku porušení takové právní povinnosti. O takových nárocích rozhodují ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, obecné soudy. Ty potom posuzují porušení zásad podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona při „zadávání“ veřejných zakázek malého rozsahu mimo režim zákona jako prejudiciální otázku.
20. K tvrzení navrhovatele o nutnosti obezřetného jednání zadavatele s ohledem na to, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky se hraničně blíží zákonným limitům pro rozlišení veřejné zakázky malého rozsahu a podlimitní veřejné zakázky uvádím závěrem jen tolik, že Úřad správně vyhodnotil předmětnou veřejnou zakázku jako zakázku malého rozsahu, když je z pohledu Úřadu irelevantní, jak moc nebo málo se hodnocená veřejná zakázka finančním limitům blíží.
Závěr
21. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval při rozhodování o návrhu v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v navrhovatelově rozkladu.
22. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. DAV a.s., IČO 00575381, se sídlem Zengrova 19, 703 00 Ostrava – Vítkovice
2. Obec Štěpánkovice, IČO 00300756, se sídlem Slezská 520/13, 747 28 Štěpánkovice
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.
|
