Č. j.: ÚOHS-S0397/2015/VZ-22500/2015/511/BMa
                
                
                 
                
                
                 11. srpna 2015
                
                
                
                
                 
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 9. 7. 2015, jehož účastníkem je 
                 
                
                
                zadavatel - město Trmice, IČO 00674010, se sídlem Fügnerova 448/29, 400 04 Trmice, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 16. 7. 2015 JUDr. Mariannou Svobodovou, advokátkou advokátní kanceláře Dušek & Svobodová, se sídlem Karlovo nám. 24, 110 00  Praha 1,
                
                
                 
                ve věci možného spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona při plnění povinnosti uveřejnění dle § 147a odst. 1 písm. b) v návaznosti na § 147 odst. 3 zákona v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Výběr dodavatelů služeb sociální integrace, dodávka vybavení a ICT zařízení v rámci individuálního projektu: Trmický program proti hrozbám sociálního vyloučení“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 7. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 7. 2013 pod ev. č. 354826 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 7. 2013 pod ev. č. 2013/S 131-226815 (dále jen „veřejná zakázka“),
                rozhodl takto:
                 I.
                Zadavatel – město Trmice, IČO 00674010, se sídlem Fügnerova 448/29, 400 04 Trmice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 147a odst. 1 písm. b) v návaznosti na § 147a odst. 3 citovaného zákona, neuveřejnil na profilu zadavatele výši ceny, kterou v roce 2013 uhradil za plnění části 1 veřejné zakázky „Výběr dodavatelů služeb sociální integrace, dodávka vybavení a ICT zařízení v rámci individuálního projektu: Trmický program proti hrozbám sociálního vyloučení“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 7. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 7. 2013 pod ev. č. 354826 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 7. 2013 pod ev. č. 2013/S 131-226815, do 31. 3. 2014, ale učinil tak až dne 25. 11. 2014. 
                 
                 II.
                Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – město Trmice, IČO 00674010, se sídlem Fügnerova 448/29, 400 04 Trmice – podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
                
                pokuta ve výši 7.000,- Kč (sedm tisíc korun českých).
                Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. 
                 
                Odůvodnění
                I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
                1. Zadavatel - město Trmice, IČO 00674010, se sídlem Fügnerova 448/29, 400 04 Trmice, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 16. 7. 2015 JUDr. Mariannou Svobodovou, advokátkou advokátní kanceláře Dušek & Svobodová, se sídlem Karlovo nám. 24, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) - odeslal dne 3. 7. 2013 k uveřejnění oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Výběr dodavatelů služeb sociální integrace, dodávka vybavení a ICT zařízení v rámci individuálního projektu: Trmický program proti hrozbám sociálního vyloučení“, které bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 4. 7. 2013 pod ev. č. 354826 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 7. 2013 pod ev. č. 2013/S 131-226815 (dále jen „veřejná zakázka“). Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na 4.499.587,- Kč bez DPH. 
                2. Z oznámení o zakázce vyplývá, že předmětná veřejná zakázka byla rozdělena na 4 části. Zadavatel posléze zadávací řízení pro část 2, 3 a 4 předmětné veřejné zakázky zrušil. 
                3. Na plnění části 1 veřejné zakázky uzavřel zadavatel dne 4. 10. 2013 s vybraným uchazečem - Sdružení Romano jasnica, IČO 68974922, se sídlem Fügnerova 282/11, 400 04 Trmice (dále jen „vybraný uchazeč“) smlouvu o poskytování služeb sociální integrace (dále jen „smlouva“), k níž byly následně uzavřeny 3 dodatky. Celková cena za plnění části 1 veřejné zakázky byla ve smlouvě (ve znění dodatku č. 1) sjednána na 2.030.322,- Kč. Doba plnění části 1 veřejné zakázky byla v čl. IV. smlouvy stanovena od 1. 9. 2013 do 30. 6. 2015 s tím, že bude-li smlouva uzavřena po 1. 9. 2013, bude plnění zahájeno do dvou pracovních dnů od jejího uzavření. 
                II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ 
                4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 25. 2. 2015 podnět, v rámci něhož je namítáno neuveřejnění výše skutečně uhrazené ceny za plnění části 1 veřejné zakázky ve lhůtě dle § 147a odst. 3 zákona.
                5. Po prošetření skutečností uvedených v podnětu získal Úřad pochybnosti ohledně splnění uveřejňovací povinnosti zadavatelem, a proto zahájil z moci úřední správní řízení ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.
                6. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.
                7. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S397/2015/VZ-16966/2015/511/BMa ze dne 8. 7. 2015. Dnem 9. 7. 2015, kdy bylo zadavateli oznámení o zahájení správního řízení doručeno, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, správní řízení zahájeno.
                8. Úřad dále usnesením č. j. ÚOHS-S397/2015/VZ-16970/2015/511/BMa ze dne 13. 7. 2015 určil zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. 
                9. Dne 17. 7. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, ve kterém reaguje na skutečnosti uvedené v oznámení zahájení správního řízení. Ke skutkové podstatě správního deliktu uvedeného v § 120 odst. 1 písm. b) zákona zadavatel uvádí, že tato dopadá na situace, kdy zákonem předvídaná povinnost uveřejnění není vůbec dodržena, případně není dodržen způsob uveřejnění stanovený zákonem. Zadavatel je však toho názoru, že svou povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky za rok 2013 splnil, byť s jistým zpožděním způsobeným administrativně-technickým pochybením, když uvedenou informaci uveřejnil dne 25. 11. 2014 způsobem předvídaným zákonem, tedy na profilu zadavatele. Zadavatel dále uvádí, že vztažení skutkové podstaty správního deliktu uvedeného v § 120 odst. 1 písm. b) zákona i na včasnost uveřejnění na profilu zadavatele je nepřípustným rozšiřováním jednání, jež je považováno za deliktní, oproti textu zákonné úpravy. Předmětné ustanovení dle názoru zadavatele nepostihuje opožděné uveřejnění, nýbrž pouze nesplnění publikační činnosti či její splnění, avšak způsobem, jež je v rozporu se zákonnými požadavky. Zadavatel považuje opožděné uveřejnění dané informace za zanedbatelný počin bez podstatného právního významu, jelikož v důsledku prodlení nevznikla újma na právech třetích osob a tato skutečnost rovněž neměla vliv na řádné provádění veřejné zakázky. Současně opožděné uveřejnění oznámení o výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky nebylo způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky v daném zadávacím řízení. Jelikož má zadavatel za to, že se spáchání předmětného správního deliktu nedopustil, pak navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil, neboť pro jeho vedení neexistuje právní podklad. Pokud by však Úřad dospěl ve svých závěrech k opačnému názoru, pak zadavatel žádá Úřad, aby zvážil jeho tvrzení a upustil od uložení pokuty za správní delikt. 
                10. Nad rámec šetřených skutečností se zadavatel vyjádřil i ke svému postupu při uveřejnění seznamu subdodavatelů dle § 147a odst. 4 zákona, kterým mělo být v roce 2013 uhrazeno za plnění subdodávky více jak 10% z ceny veřejné zakázky. Zadavatel v této souvislosti upozornil na fakt, že se žádní subdodavatelé na plnění předmětné veřejné zakázky nepodíleli, proto dle svého názoru nebyl povinen seznam subdodavatelů v zákonné lhůtě uveřejňovat.
                11. Usnesením č. j. ÚOHS-S397/2015/VZ-18412/2015/511/BMa ze dne 21. 7. 2015 určil Úřad zadavateli lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.
                12. Zadavatel nevyužil svého práva a ve lhůtě stanovené výše uvedeným usnesením ani později se k podkladům rozhodnutí nevyjádřil. 
                III. ZÁVĚRY ÚŘADU
                13. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů dospěl k závěru, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s  § 147a odst. 1 písm. b) v návaznosti na § 147a odst. 3 zákona na profilu zadavatele neuveřejnil ve lhůtě do 31. 3. 2014 výši ceny uhrazené za plnění části 1 veřejné zakázky v  roce 2013. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. 
                Relevantní ustanovení zákona
                14. Podle § 17 písm. x) zákona se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.
                15. Podle ustanovení § 147a odst. 1 písm. b) zákona uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky.
                16. Podle § 147a odst. 3 zákona uveřejní veřejný zadavatel výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky podle odstavce 1 písm. b) zákona nejpozději do 90 dnů od splnění smlouvy. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce. Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky se nevztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) zákona.
                17. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
                18. Podle § 120 odst. 2 písm. b) se za správní delikt uloží pokuta do 20.000.000,- Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
                Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce
                19. Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že dne 3. 7. 2013 zadavatel zahájil zadávací řízení za účelem zadání předmětné veřejné zakázky, jež byla rozdělena na 4 části. Zadavatel posléze zadávací řízení pro část 2, 3 a 4 veřejné zakázky zrušil. Dne 4. 10. 2013 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění části 1 předmětné veřejné zakázky. 
                20. Dle čl. III. odst. 3  smlouvy byla doba plnění sjednána v termínu od 1. 9. 2013 do 30. 6. 2015 s tím, že bude-li smlouva uzavřena po 1. 9. 2013 (k čemuž v daném případě došlo), bude plnění zahájeno do dvou pracovních dnů od jejího uzavření. 
                21. Z výpisu z profilu zadavatele vyplývá, že zadavatel uveřejnil výši ceny uhrazené za plnění části 1 veřejné zakázky v roce 2013 dne 25. 11. 2014. Pro úplnost Úřad dodává, že výše ceny uhrazené za plnění části 1 veřejné zakázky v roce 2014 byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 24. 2. 2015.
                Právní posouzení 
                22. V ustanovení § 147a odst. 3 věta druhá zákona je pro zadavatele stanovena povinnost uveřejnit nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce, pokud doba plnění ze smlouvy přesahuje 1 rok.
                23. Ze smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem vyplývá, že plnění části 1 veřejné zakázky mělo být poskytováno po dobu 22 měsíců, přičemž mělo být zahájeno do dvou pracovních od uzavření smlouvy, tj. od 4. 10. 2013. S ohledem na § 147a odst. 3 zákona tak byl zadavatel povinen uveřejnit výši ceny, kterou uhradil za plnění části 1 veřejné zakázky do 31. 12. 2013, nejpozději ve lhůtě do 31. 3. 2014. Zadavatel tak dle zjištění Úřadu učinil až dne 25. 11. 2014, kdy na profil zadavatele vložil dokument označený jako „Čestné prohlášení“, z nějž vyplývá, že zadavatel v roce 2013 uhradil vybranému uchazeči za plnění části 1 veřejné zakázky částku 314.360,- Kč. 
                24. Z výše uvedeného je patrné, že zadavatel nesplnil svou povinnost dle § 147a odst. 3 věta druhá zákona, když na profilu zadavatele neuveřejnil ve lhůtě do 31. 3. 2014 cenu uhrazenou za plnění části 1 veřejné zakázky v  roce 2013. 
                25. K argumentům zadavatele uvedeným ve vyjádření ze dne 17 . 7. 2015 Úřad uvádí následující. K právnímu rozboru zadavatele týkajícímu se skutkové podstaty správního deliktu vymezeného v § 120 odst. 1 písm. b) zákona, kdy dle názoru zadavatele tento delikt postihuje situace, v nichž zákonem předvídaná povinnost uveřejnění není vůbec dodržena, příp. není dodržen způsob uveřejnění stanovený zákonem, Úřad konstatuje, že spáchání správního deliktu uvedeného v § 120 odst. 1 písm. b) zákona je vázáno na nesplnění povinnosti uveřejnění nebo na nedodržení způsobu uveřejnění stanoveného zákonem. V ustanovení § 147a odst. 1 písm. b) zákona je zakotvena povinnost zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky, přičemž ustanovení § 147a odst. 3 a 8 zákona tuto povinnost dále rozvádějí. Z uvedených ustanovení vyplývá, že zadavatel je povinen uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny 
                
                
                do určitého data (v případě smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, do 31. 3. následujícího kalendářního roku po roce, v němž došlo k uhrazení ceny za poskytnutou část plnění veřejné zakázky) a
                
                
                určitým způsobem (na profilu zadavatele).
                
                
                26. Aby tedy povinnost uveřejnění byla ve vztahu k výši skutečně uhrazené ceny řádně splněna, musí zadavatel dodržet oba zákonem stanovené požadavky, tj. jak způsob uveřejnění, tak i stanovenou lhůtu. V případě, že by uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny ve stanovené lhůtě nebylo pro splnění uveřejňovací povinnosti relevantní, jak tvrdí zadavatel, pak by zadavatelé nebyli nijak nuceni tuto povinnost dodržovat a informační hodnota profilu zadavatele by ve vztahu k výši skutečně uhrazené ceny, a tudíž k naplnění zásady transparentnosti, byla nulová. 
                27. K argumentu zadavatele, že předmětné pochybení nemělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky, Úřad konstatuje, že splnění či nesplnění povinnosti uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny, kterému z povahy věci dochází až po realizaci veřejné zakázky, již právě s ohledem tuto na časovou posloupnost nemůže mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Existence vlivu na výběr nejvhodnější nabídky však není znakem skutkové podstaty šetřeného správního deliktu. Tento argument zadavatele tudíž není relevantní. 
                28. K tvrzení zadavatele, že opožděné uveřejnění dané informace je třeba považovat za zanedbatelný počin bez podstatného právního významu, jelikož v důsledku prodlení nevznikla újma na právech třetích osob a tato skutečnost rovněž neměla vliv na řádné provádění veřejné zakázky, Úřad uvádí následující. Povinnost uveřejňování dle ustanovení § 147a zákona byla do zákona vložena zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“). Jak uvádí důvodová zpráva k této novele „hlavním cílem novely je zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek. Navrhovaná opatření by měla zefektivnit vynakládání veřejných prostředků větším důrazem na rovnou soutěž a kontrolou dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti.“ Z uvedeného vyplývá, že daná povinnost byla do zákona včleněna za účelem posílení dodržování jedné z jeho základních zásad. Zásada transparentnosti bude přitom naplněna pouze v případě, že zadavatel na svém profilu bude zákonem stanovené údaje uveřejňovat včas a řádně v souladu se zákonem. Jedině tak budou informace uvedené na profilu zadavatele úplné a spolehlivé, což je nezbytnou podmínkou transparentnosti ve vztahu k účastníkům zadávacího řízení i široké veřejnosti, jimž jsou informace uvedené na profilu zadavatele určeny. Fakt, že zákonodárce řádnému a včasnému splnění této povinnosti přikládá význam, je patrný ze skutečnosti, že její nesplnění považuje za správní delikt. Nelze tedy přisvědčit zadavateli, že opožděné uveřejnění dané informace je zanedbatelným počinem bez podstatného právního významu.
                29. K vyjádření zadavatele týkajícímu se jeho postupu při uveřejňování seznamu subdodavatelů dle § 147a odst. 4 zákona Úřad uvádí, že daná problematika není předmětem tohoto správního řízení, proto související tvrzení zadavatele nejsou ve vztahu k šetřené věci relevantní.  
                30. Úřad v návaznosti na výše uvedené skutečnosti konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, když v rozporu s § 147a odst. 1 písm. b) v návaznosti na § 147a odst. 3 citovaného zákona výši ceny, kterou v roce 2013 uhradil za plnění části 1 veřejné zakázky, neuveřejnil na profilu zadavatele do 31. 3. 2014, ale učinil tak až dne 25. 11. 2014.
                K uložení pokuty
                31. Dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
                32. Zadavatel se v daném případě dopustil správního deliktu podle § 120 dost. 1 písm. b) zákona, když v rozporu s § 147a odst. 1 v návaznosti na § 147a odst. 3 zákona výši ceny uhrazené za plnění části 1 veřejné zakázky v roce 2013 neuveřejnil na profilu do 31. 3. 2014.
                33. Dle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20.000.000,- Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
                34. Podle § 121 odst. 3 zákona ve znění účinném k datu spáchání správního deliktu zaniká odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. 
                35. Podle § 121 odst. 3 zákona ve znění účinném k datu zahájení správního řízení zaniká odpovědnost právnické osoby za správní delikt, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
                36. Úřad se nejprve zabýval délkou subjektivní a objektivní lhůty pro zánik odpovědnosti zadavatele za spáchání správního deliktu a konstatuje následující. Podle ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny tak zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.
                37. V nyní šetřeném případě došlo před zahájením správního řízení s účinností od 6. 3. 2015 ke změně ustanovení § 121 odst. 3 zákona, který nově uvádí, že „odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán“. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době zahájení správního řízení), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožnoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. 
                38. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. 
                39. V šetřeném případě se Úřad o možném spáchání správního deliktu Úřad dozvěděl dne 25. 2. 2015, kdy obdržel podnět, v rámci něhož bylo namítáno nesplnění uveřejňovací povinnosti zadavatelem ve vztahu k výši skutečně uhrazené ceny za plnění části 1 veřejné zakázky. K samotnému spáchání správního deliktu došlo dne 1. 4. 2014, kdy marně uplynula lhůta, ve které měl zadavatel povinnost výši ceny uhrazené za plnění veřejné zakázky v roce 2013 uveřejnit. Správní řízení ve věci spáchání shora uvedeného správního deliktu bylo zahájeno dne 9. 7. 2015. Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
                40. K výši uložené pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že podle § 121 odst. 2 věty první zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl delikt spáchán.
                41. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.
                42. K charakteru uveřejňovacích povinností Úřad obecně uvádí, že jejich účelem je zajištění publicity relevantních informací o zadávacích řízeních, jejímž prostřednictvím je umožněna veřejná kontrola postupu zadavatele a vynakládání veřejných prostředků. V šetřeném případě byla v důsledku porušení uveřejňovací povinnosti zadavatele tato kontrola ve vztahu k části celkové ceny uhrazené za plnění části 1 veřejné zakázky omezena. 
                43. Pokud jde o okolnosti, za nichž byl správní delikt spáchán, jako polehčující okolnost vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zadavatel (nakonec před zahájením správního řízení) výši ceny uhrazené v roce 2013 za plnění předmětné části 1 veřejné zakázky na profilu uveřejnil. Jako polehčující okolnost Úřad vyhodnotil též fakt, že cena části 1 veřejné zakázky, v souvislosti s níž k pochybení došlo, je relativně nízká (celková cena plnění činí 2.030.322,- Kč), neboť lze konstatovat, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Uveřejňovací povinnost byla navíc porušena pouze ve vztahu k menší části finančních prostředků, které byly v souvislosti s realizací části 1 veřejné zakázky vynaloženy (uveřejňovací povinnost ve vztahu k ceně uhrazené za plnění předmětné části veřejné zakázky v roce 2014 již zadavatel řádně splnil).
                44. Jako přitěžující okolnost Úřad zohlednil skutečnost, že k uveřejnění předmětného údaje došlo až téměř po osmi měsících po uplynutí zákonné lhůty, tedy veřejná kontrola prostředků vynaložených zadavatelem byla znemožněna poměrně dlouhou dobu.
                45. Jiné polehčující ani přitěžující okolnosti Úřad v daném případě neshledal.
                46. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z rozpočtu zadavatele na rok 2015, zveřejněného na jeho internetových stránkách, Úřad zjistil, že zadavatel má v roce 2015 hospodařit s částkou 53.396.900,-Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, kterými zadavatel disponuje, považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).
                47. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výše uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená v hodnotě 7.000,- Kč naplňuje obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti. 
                48. Po zvážení všech okolností případu Úřad stanovenou pokutu ve výši 7.000,- Kč posoudil jako dostačující. 
                49. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 
                50. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele. 
                 
                Poučení
                 Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
                 
                 
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                 
                JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
                místopředseda
                  
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží
                JUDr. Marianna Svobodová, advokátka, advokátní kancelář Dušek & Svobodová, Karlovo nám. 24, 110 00  Praha 1
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy