Č. j.: ÚOHS-R309/2014/VZ-32013/2015/323/PMo
                 Brno 7. října 2015  
                
                
                
                 
                 Ve správním řízení o rozkladu zedne 1. 9. 2014, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, zadavatelem –
                 
                
                
                městem Aš, IČO 00253901, se sídlem Kamenná 473/52, 352 01 Aš, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci zedne 10. 9. 2014 JUDr.J anou Wenigovou, advokátkou, ev. č.ČAK: 03794,se sídlem Vítězná 795/10, 36001 Karlovy Vary,
                
                
                 
                proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S449/2014/VZ- 17481/2014/513/IHl ze dne 20. 8. 2014, vydaném ve věci možného spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm.g) zákona č. 137/2006Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, výše uvedeným zadavatelem při zadávání podlimitní veřejné zakázky s názvem „Revitalizace Městského úřadu v Aši“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 23.12. 2013 a uveřejněno bylodne 27. 12.2013 pod evidenčním číslem 374235,
                 
                jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
                
                 
                
                 Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j.ÚOHS-S449/2014/VZ-17481/2014/513/IHl zedne 20. 8. 2014,
                 
                 
                potvrzuji
                 
                a podaný rozklad
                 
                zamítám
                 
                 
                 
                ODŮVODNĚNÍ
                I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
                1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 14. 4. 2014 podnět k přezkoumání úkonů zadavatele – města Aš, IČO 00253901, se sídlem Kamenná 52, 352 01 Aš  (dále  jen „zadavatel“),  učiněných  při  zadávání podlimitní veřejné zakázky  s názvem „Revitalizace Městského úřadu v Aši“ (dále jen „veřejná zakázka“) v otevřeném  řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 23.12. 2013 a uveřejněno bylodne 27. 12.2013pod evidenčním číslem 374235.
                2. Dne 27. 2. 2014 rozhodl zadavatel o vyloučení společnosti GREEN PLACE, s.r.o., IČO 24289647, se sídlem Dolní Cetno 26, 294 30 Niměřice (dále jen „uchazeč GREEN PLACE“), z další účasti v zadávacím řízení (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), neboť nabídková cena tohoto uchazeče nebyla podle odůvodnění rozhodnutí zpracována v souladu s požadavky zadavatele uvedenými v zadávacích podmínkách. Uchazeč GRREN PLACE podal dne 4.3. 2014 proti rozhodnutí o vyloučení námitky. Dne 6. 3. 2014 zadavatel námitky odmítl, jelikož námitky neobsahovaly náležitosti obsažené v § 110 odst. 7 zákonač. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)1. Zadavatel dne
                27. 2. 2014 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, a sice nabídky společnosti RMC STAVBY s.r.o., IČO 29156033, se sídlem Vrbenského 1543/12, 350 02 Cheb.
                3. Úřad si na základě podnětu vyžádal dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětným zadávacím řízením az tohoto materiálu získal pochybnosti o tom, zda zadavatel postupoval při vyřizování námitek uchazeče GREEN PLACE v souladu s § 110 odst. 7 zákona, když odmítl námitky z důvodu chybějícího sdělení, jaká újma v důsledku domnělého porušení zákona tomuto uchazeči hrozí nebo vznikla. Dne 2. 6. 2014 pak Úřad zahájil správní řízeníz moci úřední.
                1   Pokud bude v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 58 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak. 
                
                
                II. Napadené rozhodnutí
                4. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS- S449/2014/VZ-17481/2014/513/IHl ze dne 20. 8. 2014 (dále jen „napadené  rozhodnutí“), v jehož výroku I. konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že námitky ze dne 4. 3. 2014 podané uchazečem GREEN PLACE odmítl v rozporu s § 110 zákona, ačkoli námitky obsahovaly veškeré náležitosti zakotvené v § 110 odst. 7 zákona. Ve výroku II. Úřad za spáchání tohoto správního deliktu uložil zadavateli pokutu ve výši 30 000 Kč.
                5. V rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí  Úřad poukázal na to, že  třeba že  námitky uchazeče GREEN PLACE nejsou po stránce gramatické zcela v souladu s pravidly českého jazyka, nelze je považovat za zmatečné. Z jejich obsahu bez jakýchkoli pochybností vyplývá, že tento uchazeč podává námitky proti svému vyloučení, čemuž podle Úřadu odpovídá i časová souslednost úkonů. Zadavatel námitky za opožděné nepovažoval a  odmítl  je. V odůvodnění námitek odkázal na § 110 odst. 4 zákona. V době rozhodování si tak byl vědom, že rozhoduje o  námitkách proti rozhodnutí o  vyloučení. Jeho pozdější  tvrzení, že rozhodoval o námitkách proti zadávacím podmínkám a  všem úkonům zadavatele ve smyslu § 110 odst. 2 a 3 zákona, proto Úřad označil za účelové. Úřad tedy učinil závěr, že uchazeč GREEN PLACE podal námitkyv zákonné 15 denní lhůtě s tím, že po formální stránce námitky obsahovaly všechny náležitosti a vyhověly tak všem zákonným požadavkům. Uchazeč GREEN PLACE tak podle Úřadu neměl důvod, aby podával námitky nové.
                6. Dále Úřad uvedl, ženámitky uchazeče GREEN PLACE považuje zanámitky podle § 110 odst. 4 zákona, tudíž uvedení újmy nebylo jejich povinnou náležitostí, jak zadavatel jejich odmítnutí nesprávně odůvodnil. Námitky uchazeče GREEN PLACE obsahovaly náležitosti zakotvené v § 110 odst. 7 zákona, pročež je měl zadavatel v plném rozsahu přezkoumat. Zadavatel tak podle Úřadu postupoval v rozporu s § 110 zákona, když námitky uchazeče GREEN PLACE zedne 4. 3. 2014 odmítl jako neobsahující veškeré náležitosti stanovené v § 110 odst. 7 zákona včetně specifikace újmy, ačkoli námitky zákonné náležitosti obsahovaly.
                7. V souvislosti s otázkou uložení pokuty vzal Úřad při posouzení závažnosti správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona v úvahu to, že se nejednalo o nejzávažnější správní delikt, kterým je např. postup zadavatele při uzavření smlouvy bez výběrového řízení, kde zcela absentuje prvek soutěže, či postup zadavatele v rozporu se zákonem, který má podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jako polehčující okolnost při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu gramatické  nedokonalosti obsažené  v textu námitek navrhovatele, které mohly zadavateli ztížit posouzeníobsahu námitek.
                 
                III. Námitky rozkladu
                8. Dne 1. 9. 2014 obdržel Úřad rozklad zadavatele proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že  napadené  rozhodnutí bylo  zadavateli doručeno dne 20. 8. 2014. Rozklad tedy byl podán v zákonné lhůtě.
                9. Zadavatel v rozkladu v prvé řadě uvádí, že podstata celé věci spočívá v tom, zdabylo povinností zadavatele hodnotit písemné podání uchazeče zedne 4. 3. 2014 výhradně jako námitky proti zadávací dokumentaci a nebo  jako ,,obecné“ námitky proti rozhodnutí o vyloučení.
                
                
                10. Zadavatel namítá, že Úřad nezohlednil, že i ,,obecné“ námitky musí být podrobně zdůvodněny a musí vnich být uvedeno, v čem mělo dojít k porušení zákona. Jestliže uchazeč GREEN PLACE podal námitky proti rozhodnutí o vyloučení a porušení zákona spatřoval výhradně v podmínkách zadávací dokumentace, zadavatel nemohl námitky hodnotit jinak než námitky proti zadávací dokumentaci. Jiné porušení zákona totiž tvrzeno nebylo a zadavatel bytedy neměl co přezkoumávat. Zadavatel upozorňuje na to, že uchazeč jej v námitkách napadal z nekalých manipulací při přípravě zadávací dokumentace, z umělého navyšování předpokládané hodnoty a přípravy zadávací dokumentace pro konkrétní společnost a dále jej nařkl, že posílal jiné zadávací podklady, než byly zveřejněny na profilu zadavatele vybraným uchazečům. Zadavatel uvádí, žejej uchazeč GREEN PLACE v námitkách nabádal k porušení zákona, jelikož požadoval, aby zadavatel neposuzoval kompletní cenovou nabídku dle zadávacích podmínek, ale jako nabídku částečnou.
                11. Následně zadavatel zdůrazňuje,že předmětné námitky byly podány opožděně a nepřípustně, jelikož podle § 110 odst. 3 zákona námitky proti zadávacím podmínkám musí stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Dále označuje za nesprávnou úvahu Úřadu, že námitky uchazeče bylo možné ,,bez jakýchkoliv pochybností“ označit jako námitky proti rozhodnutí o vyloučení. Samotný Úřad dle zadavatele v bodě 20. odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, že podání bylo nesrozumitelné a nebylo v souladu s pravidly českého jazyka. Úřad se však do konkrétního jazykového rozboru nepouštěl. Pokud by tak učinil, zjistil by, že podání uchazeče ze dne
                4. 3. 2014 obsahuje pouze výhrady proti zadávacím podmínkám, přestože záhlaví nese označení námitky proti rozhodnutí o vyloučení.
                12. Podle zadavatele nemůže na věci nic změnit ani Úřadem uváděná časová posloupnost, resp. den vydání rozhodnutí o vyloučení aden podání námitek. Z časové posloupnosti dle zadavatele vyplývá pouze to, že uchazeč napadl rozhodnutí o vyloučení. Podle zadavatele by tedy bylo v rozporu se zákonem, aby zadavatel domýšlel a interpretoval podání uchazeče GREEN PLACE. Zadavatel není v pozici, aby nahrazoval mezery uchazeče v neznalosti zákona. V tomto kontextu zadavatel poukazuje na to, že § 110 zákonaje podroben všeobecně platné zásadě ,,neznalost zákona neomlouvá“ s tím, že uchazeč GREEN PLACE měl znalosti výběrových řízení na veřejné zakázky a nebyl tedy ,,nováčkem“ či osobou zcela neznalou zákona. Podle zadavatele by bylo zcela nepřípustné, pokud by se výkladem obcházela dikce zákona a uchazeči GREEN PLACE by se znovu navrátila zmeškaná lhůta k přezkumu zadávacích podmínek.
                13. Dále zadavatel uvádí, že Úřad neaplikoval zásadu „in dubio pro reo“. Podstatnou je totiž podle zadavatele otázka jazykového a obsahového charakteru námitek podaných uchazečem. Jestliže tyto bylo  možné  posoudit dvěma způsoby, z  nichž  ani  jeden není a priori vyloučen, nelze klást k tíži zadavatele, že zvolil interpretaci, která byla přípustná, zákonu po formální i obsahově stránce vyhovující a kterou zadavatel řádně zdůvodnil.
                14. Zadavatel následně zdůrazňuje, že nabídka uchazeče GREEN PLACE nevyhovovala zadávacím podmínkám stím, že zadavatel na tuto skutečnost upozornili Úřad. Uchazeč GREEN PLACE se formálně do soutěže nepřihlásil a zadavatele neinformoval, že se bude
                
                soutěže účastnit. Proto zadavatel změnu zadávacích podmínek publikoval na svém profilu, z něhož mohl jmenovaný uchazeč změnu zadávacích podmínek zjistit a podat úplnou nabídku, což nesplnil. Zadavatel uvádí, žejeho stanovisko k neúplné nabídce by bylo stejně negativní. Ostatní uchazeči přitom změnu akceptovali a reagovali předložením správných a úplných nabídek. Dále zadavatel upozorňuje na to, žev určitých případech může vyzvat uchazeče k doplnění   nebo   vysvětlení   nabídky,   ale   nikoli   v   případě,   kdy   se   jedná o jednoznačně neúplné nacenění stavby.
                
                15. Zadavatel doplňuje, že jelikož námitky proti zadávacím podmínkám neuváděly újmu, jaká stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla, muselo být postupováno výhradně podle § 110 odst. 7 zákona.
                16. V závěru rozkladu zadavatel poukazuje na to, že výše uložené pokuty neodpovídá shora uvedeným skutečnostem a právnímu posouzení. Při aplikaci zásady „in dubiopro reo“ neměl být zadavatel uznán odpovědným za porušení zákona. Tím spíše by pokuta měla být adekvátní povaze případu.  Zadavatel postupoval dle  svého vyjádření nediskriminačně a v souladu se zákonem, protože pokud by poskytoval rady vyloučenému uchazeči, nepřípustně by ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběrové řízení a porušil by zákon. V tomto kontextu zadavatel zdůrazňuje, že hospodaří s příjmy více než 180 milionů korun. Zadavatel je veřejnoprávní korporací a jeho hospodaření podléhá regulaci a kontrole finančních orgánů s tím, že finanční prostředky na jeho účtech jsou vázané schváleným rozpočtem obce podle zákona o územních rozpočtech č. 250/2000 Sb., přičemž se jednáo dotační prostředky, které nelze použít k jinému než výslovně uvedenému účelu.
                Závěr rozkladu
                17. Na základě shora uvedených skutečností zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušil a správní řízení zastavil.
                 
                IV. Řízení o rozkladu
                18. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
                Stanovisko předsedy Úřadu
                19. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního  řádu  přezkoumal  soulad  napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného   rozhodnutí,   tu   však   toliko   v rozsahu   námitek   uplatněných v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
                20. Úřad tím, že ve svém rozhodnutí č.j. ÚOHS-S449/2014/VZ-17481/2014/513/IHl ze dne 20. 8. 2014 konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že námitky ze dne 4. 3. 2014 podané uchazečem GREEN PLACE odmítl v rozporu s § 110 zákona, ačkoli námitky obsahovaly veškeré náležitosti stanovené § 110 odst. 7 zákona, rozhodl správně av souladu se zákonem. Dále tím, že Úřad za spáchání tohoto deliktu uložil zadavateli pokutu ve  výši 30 000 Kč, rozhodl správně  a v souladu se zákonem.
                
                
                21. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budouv podrobnostech rozvedeny  důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušenínebo změně napadeného rozhodnutí.
                 
                V. K námitkám rozkladu
                22. Zadavatel v úvodu rozkladu poukazuje  na to, že  podstata věci spočívá v tom, zda bylo povinností zadavatele hodnotit námitky uchazeče GREEN PLACE ze dne 4. 3. 2014 výhradně jako námitky proti zadávací dokumentaci či jako  ,,obecné“ námitky proti rozhodnutí o vyloučení. Nejprve v obecné rovině uvádím následující. Jak vyplývá z podaného rozkladu, zadavatel odmítá výklad § 110 odst. 7 zákonatak, jak byl Úřadem podán v napadeném rozhodnutí, a trvá na tom, že námitky podané proti rozhodnutí o vyloučení musí obsahovat informaci o tom, jaká újma stěžovateli vznikla nebo hrozí v důsledku domnělého porušení zákona. Ačkoli se jedná o argumentaci již jednou předestřenou vrámci správního řízení před orgánem prvního stupně, kníž se Úřad v napadeném rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem vyjádřil, považuji za potřebné zopakovat, že výklad § 110 odst. 7 zákona nelze provádět izolovaně od ostatních ustanovení zákona, nýbrž systematicky ve vzájemné souvislosti. Gramatickými, systematickými a logickými výkladovými metodami nelze dospět k jinému závěru nežk tomu, že pokud § 110 odst. 7 zákonazmiňujejako obligatorní náležitost „informacio újmě, která v důsledku domnělého porušení zákona stěžovateli hrozí nebo vznikla“ pouze u taxativně vyjmenovaných druhů námitek (tedy u námitek proti úkonům zadavatele, zadávacím podmínkám a proti záměru uzavřít smlouvu bez uveřejnění oznámení ozahájení zadávacího řízení) av tomto omezeném výčtu nejsou uvedeny námitky podle § 110 odst. 4 zákona, tedy námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení, nelzena naposledy zmíněné námitky nahlížet jako na úkon zadavatele podle § 110 odst. 2 zákona. Ačkoli ustanovení § 110 odst. 2 zákona hovoří o všech úkonech zadavatele, ustanovení § 110 odst. 4a  potažmo  odst. 7  znich  činí  úkony zvláštního charakteru,pro které platí speciální úprava. Veden logickými argumenty pak vycházím z toho, že újma,která uchazeči GREEN PLACE hrozí nebo vznikla v důsledku jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení, je naprvní pohledzřejmá (tedy dojde k zabránění možnosti dále se ucházeto veřejnou zakázku a realizovat její předmět), a proto není třeba tuto újmu formálně deklarovat. Pokud by zákonodárce na vysvětlení újmy v těchto případech trval, jednalo by se o bez účelný formalismus a otevírání prostoru pro účelové jednání zadavatele, který by mohl zpochybňovat preciznost vymezení újmy stěžovatelem a takto se vyhýbat věcnému přezkoumání námitek  podle   §   110   odst.   4   zákona.   Uzavírám   tedy, že namítaná absence zákonné náležitosti – informace o újmě, která v důsledku domnělého porušení zákona stěžovateli hrozí nebo vznikla, nemůže být důvodem k odmítnutí námitek podle § 110 odst. 4 zákona pro jejich neúplnost, neboť jak vyplývá z § 110 odst. 7 zákona, informace o újmě není povinnou náležitostí námitek podle § 110 odst. 4 zákona.
                23. Pokud se tedy jedná o námitku zadavatele, podle které Úřad nezohlednil, žei ,,obecné“ námitky musí být podrobně zdůvodněny a musí vnichbýt uvedeno, včem mělo dojít k porušení zákona, zdůrazňuji následující. V daném případě uchazeč GREEN PLACE v úvodu námitek  uvedl důvody, na  jejichž  základě  brojí proti svému vyloučení z  další účasti
                
                v zadávacím řízení,když uvádí, cit.: „Když jsem připravoval nabídkuna VZ (…), jsem počítal ze všemi prácemi, taky tě, které Váš rozpočtář opomněl, teda nabízená cena byla za kompletní (…).Taky součásti ceny nabídky GREENPLACE s.r.o., jsou položky VRN, kteří dělají 4% znabízený ceny (…)“. Uchazeč GREEN PLACE v námitkách dále uvádí mj. následující, cit.:
                
                „Proto žádám Vás o posouzení nadále nabídky firmy GREEN PLACE s.r.o., a podle otevírání obálek jsme nabídli nejvýhodnější cenu.To znamená, že vítězem VZ „Revitalizace Městského úřaduv Aši“, je firma GREEN PLACE s.r.o.“. Z výše uvedeného, resp. z obsahu samotných námitek, jednoznačně vyplývá, že uchazeč GREEN PLACE podal námitky směřující proti svému vyloučení z další účasti v zadávacím řízení. Z podstaty  věci se tudíž  nejedná a nemůže jednat onámitky směřující proti zadávacím podmínkám ve smyslu § 110 odst. 3 zákona. Vzhledemk tomu, že obligatorní náležitostí námitek podaných proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení stěžovatele z účasti v zadávacím řízení není informace o tom, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla, a to z důvodů podrobně popsaných výše (viz bod 22. odůvodnění tohoto rozhodnutí), považuji uvedené argumenty zadavatele za nedůvodné. Námitky podané uchazečem GREEN PLACE byly tedy z hlediska povinných obsahových náležitostí bezvadné, a tudíž zadavatel byl povinen se jimi věcně zabývat a uchazeče GREEN PLACE poučit o možnosti obrátit se na Úřad s návrhem na zahájení správního řízenío přezkoumání úkonů zadavatele. Tím, že tak zadavatel neučinil, mohl uchazeče GREEN PLACE zkrátit na jeho právech, viz bod 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
                24. Ve vztahu k této argumentaci, v rámci které zadavatel uvádí, že námitky uchazeče GREEN PLACE nemohl hodnotit jinak  než  jako  námitky proti zadávací dokumentaci s ohledem na to, že uchazeč GREEN PLACE  podal námitky  proti rozhodnutí o vyloučení a porušení zákona spatřoval výhradně v podmínkách zadávací dokumentace, doplňuji  následující. V tomto kontextu mi nezbývá než opětovně poukázat na to, že uchazeč GREEN PLACE v námitkách rekapituluje proces přípravy své nabídky, resp. proces vytváření nabídkové ceny, její kalkulace a důvody jejího stanovení v příslušné výši. Skutečnost, že uchazeč GREEN PLACE odůvodnil tvorbu své nabídkové ceny způsobem, jakým zadavatel stanovil zadávací podmínky, nic  nemění  na  závěru, že  uchazeč  GREEN PLACE byl  přesvědčen, že jeho nabídková cenabyla kompletní a splňovala všechny požadavky zadavatele. Právě ztěchto důvodů uchazeč GREEN PLACE podal námitky proti rozhodnutí o vyloučení, vnichž zadavatele žádal „o posouzení na dále nabídky firmy GREEN PLACE s.r.o.“. Jako podpůrný argument pak svědčí i časová posloupnost úkonů, tj.dle data podání námitek lze dovodit, žetyto směřovaly proti rozhodnutí o vyloučení,přestože tuto skutečnost nelze samu o sobě považovat pro posouzení věci za rozhodnou. Ze spisové dokumentace vyplývá, že zadavatel dne 27. 2. 2014 uchazeči GREEN PLACE odeslal rozhodnutí o vyloučení a následně dne 4. 3. 2014 podal tento uchazeč proti rozhodnutí o vyloučení námitky. Úřad učinilv bodě
                20. odůvodnění napadeného rozhodnutí správný závěr, že uchazeč GREEN PLACE podal námitky v zákonné 15denní lhůtě s tím,že námitky vyhověly všem zákonným požadavkům pro podání námitek proti  rozhodnutí  o  vyloučení.  Nemůže proto  obstát  ani  související argumentace zadavatele, vrámci níž poukazuje na to, že předmětné námitky byly podány opožděně a nepřípustně.
                25. Ve vztahu k argumentaci zadavatele, podle které jej uchazeč GREEN PLACE v námitkách nabádal k porušení zákona, jelikož požadoval, aby zadavatel neposuzoval kompletní cenovou nabídkudle zadávacích podmínek, ale jako nabídku částečnou, pak uvádím, že ani tato skutečnost nemůže ničeho změnit na závěru, že zadavatel byl povinen o námitkách uchazeče GREEN PLACE rozhodnout.
                
                
                26. Pokud se jedná o námitku zadavatele, vrámci které zpochybňuje závěr Úřadu obsažený v bodě 20. odůvodnění napadeného rozhodnutí, že „I když námitky uchazeče GREEN PLACE nejsou po stránce gramatické zcela vsouladus pravidly českého jazyka, nelzeje považovat za zmatečné“,uvádím následující. Spolu s odkazem na výše uvedené citace z textu námitek uchazeče GREEN PLACE nelzenež učinit závěr, že z obsahu námitek uchazeče GREEN PLACE je naprosto evidentní, že se jedná o námitky proti rozhodnutí o vyloučení. Zdůrazňuji,že námitky uchazeče GREEN PLACE jsou nadepsány jako „Námitka proti  rozhodnutí o vyloučení uchazeče zesoutěži“, přičemž uchazeč GREEN PLACE vnich rozporuje důvod svého vyloučení z další účasti v zadávacím řízení a žádá o další posouzení své nabídky. Tento závěr znich  jednoznačně vyplývá. Na této skutečnosti nemůže nic  změnit to, že námitky uchazeče GREEN PLACE nejsou gramaticky zcela v souladu s pravidly českého pravopisu, neboť přes množství chyb jsou srozumitelné. Neobstojí proto tvrzení zadavatele uvedené  v rozkladu,  v rámci  něhož  zpochybňuje  závěr  Úřadu  uvedený  vbodě
                20. odůvodnění napadeného rozhodnutí, že námitky uchazeče GREEN PLACE bylo možné
                ,,bez jakýchkoliv pochybností“označit jako námitky proti rozhodnutí o vyloučení.
                27. Vytýká-li zadavatel Úřadu, že pokudby přistoupil ke konkrétnímu jazykovému rozboru předmětných námitek, dospěl by ke zjištění, že námitky uchazeče GREEN PLACE obsahují pouze výhrady proti zadávacím podmínkám, přestože záhlaví nese označení námitky proti rozhodnutí o vyloučení, uvádím tyto skutečnosti. Závěr o tom, proti čemu směřují námitky uchazeče GREEN PLACE ve smyslu § 110 zákona (tvrzení, argumentaci, návrhy), resp. co předmětné námitky obsahují či nikoliv, lze Úřadem prokázat pouze po správném zjištění toho, couchazeč GREEN PLACE uvedl v námitkách. Při zjišťování relevantního stavu věci nebylo úkolem Úřadu provádět komplexní jazykový rozbor příslušných námitek, nýbrž uvést a identifikovat ty části námitek uchazeče GREEN PLACE, které byly pro posouzení věci právně relevantní, což vdanémpřípadě Úřad bezesporu učinil (viz odůvodnění tohoto rozhodnutí nebo část „Rozhodné skutečnosti – shrnutí“ odůvodnění napadeného rozhodnutí). Závěr Úřadu tak považuji za správný a mající oporu v provedeném dokazování. Námitku rozkladu zadavatele, že Úřad nesprávně zjistil obsah námitek uchazeče GREEN PLACE ze dne 4. 3. 2014, proto považuji se zřetelem na výše uvedené za nedůvodnou, neboť vzhledem ke srozumitelnosti obsahu námitek, i přes značné množství gramatických a stylistických chyb, nebylo třeba,aby se Úřad pouštěl dokonkrétního jazykového rozboru, jak požaduje zadavatel v rozkladu.
                28. V tomto  kontextu  nemůže   obstát   ani   další   tvrzení   zadavatele   uvedené   v rozkladu, že uchazeč GREEN PLACE měl znalosti výběrových řízení na veřejné zakázky a nebyl tedy osobou neznalouzákona. Rozsah znalostí či zkušeností týkajících se účasti na zadávacích řízeních veřejných zakázek uchazeče GREEN PLACE nemá vliv na skutečnost, že zadavatel řádně a včas podané námitky v rozporu se zákonem odmítl, místo aby námitky uchazeče GREEN PLACE vyřídil tak, jakmu ukládá § 111 odst. 1zákona,tedyaby rozhodl, zda těmto námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením zákonného důvodu.
                29. Nelze přisvědčit ani argumentaci zadavatele, v rámci níž uvádí, že považuje za nepřípustné, pokud by se výkladem obcházela dikce zákona a uchazeči GREEN PLACE by se znovu navrátila zmeškaná lhůtak přezkumu zadávacích podmínek. V daném případě se nejednalo o obcházení dikce zákona, jelikož námitky uchazeče GREEN PLACE splňovaly náležitosti požadované ustanovením § 110 odst. 7 v návaznosti na § 110 odst. 4 zákona a zadavatel je proto nebyl oprávněn odmítnout, avšak měl je v plném rozsahu přezkoumat a rozhodnout o nich. Úřad v tomto kontextu učinil v bodě 23. odůvodnění napadeného rozhodnutí správný závěr, že zadavatel svým postupem mohl uchazeče GREEN PLACE zkrátit najeho právech. S ohledem na dikci zákona je totiž zcela zřejmé, že za situace, kdyby zadavatel námitkám uchazeče GREEN PLACE nevyhověl, uchazeč GREEN PLACE by se buď mohl ztotožnit s vysvětlením zadavatele, nebo  by mohl  proti úkonu  zadavatele podat  návrh nazahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu, o čemž by jej zadavatel musel v rozhodnutí o námitkách poučit, což v daném případě neučinil. Nad to ve lhůtě pro podání návrhu k Úřadu, resp. ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek, by podle zákona zadavatel nesměl uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem.
                
                
                30. Pokud se jedná o argumentaci zadavatele obsaženou v závěrečné části rozkladu, vrámci které namítá, že v daném případě měla být Úřadem v režimu správního trestání uplatněna zásada „in dubio pro reo“, přičemž neměl být vůbec uznán odpovědným za předmětné porušení zákona, uvádím následující. Odpovědnost zadavatele za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona je podle zákona objektivní, tedy za výsledek bez ohledu na zavinění. Zadavatel se jí nemůže zprostit, ledažeby prokázal, že objektivně vynaložil veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil,jak vyplývá z§ 121 odst. 1 zákona.Ktomu však v posuzovaném případě nedošlo. Námitky uchazeče GREEN PLACE totiž nebylo možné interpretovat dvěma způsoby, jak namítá zadavatel, neboť, jak vyplývá z jejich obsahu, z napadeného rozhodnutí i odůvodnění tohoto rozhodnutí, jednalo se onámitky proti rozhodnutí o vyloučení. K tomu odkazuji na bod 20. odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad správně poznamenal, žei samotný zadavatel odmítnutí námitek označil jako„Odmítnutí podané námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení stěžovatele ze zadávacího řízení“, přičemž v odůvodnění odkázal na § 110 odst. 4 zákona. Následné dovozování toho, že se ve skutečnosti jednalo o námitky proti zadávacím podmínkám, nebo o takové námitky,které přinejmenším připouštěly dvojí výklad, atoažv řízení  před správním   orgánem, považuji   za   nepřípustné.   Odpovědnost zadavatele za spáchání správního deliktu definovaného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. g) zákona je proto i se zřetelem na všechny výše uvedené skutečnosti nezpochybnitelná.
                31. Ve vztahu k zadavatelem namítanému neaplikování zásady„in dubio pro reo“ ze strany Úřadu dále uvádím, že jsem vtéto souvislosti přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí, jak ukládá odvolacímu správnímu orgánu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu,  dle  kterého odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, správními předpisy, a dospěl jsem k závěru, že Úřad zjistil stav věci, oněmž nejsou důvodné pochybnosti, a to v zákonném rozsahu. Dále Úřad postupoval v souladu s § 50 správního řádu av souladu s § 51 odst. 1 a násl. správního řádu, dle kterého lze k provedení důkazů užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné  ke  zjištění stavu věci a  které  nejsou získány nebo  provedeny v  rozporu s právními předpisy.
                32. Rozsah zjištěného stavu věci je zcela (v souladu s ustanovením § 3 správního řádu) dostatečný pro  to,   aby   mohlo   být   konstatováno,   že   zadavatel   nese   odpovědnost za porušení § 110 zákona, když námitky zedne 4. 3. 2014 podané uchazečem GREEN PLACE
                
                 odmítl, ačkoli tyto námitky obsahovaly veškeré náležitosti podle § 110 odst. 7 v návaznosti na  §  110 odst. 4  zákona, jak  je  uvedeno ve výroku I.   napadeného   rozhodnutí. Rozsah a obsah skutkových zjištění Úřadu nevyvolává žádné rozumné pochybnosti o tom, že zadavatel skutečně porušil právní  povinnosti zakotvené v  § 110  zákona.  Na základě provedeného přezkumu zákonnosti rozsahu a obsahu skutkových zjištění a následujících úvah Úřadu považuji napadené rozhodnutí za zákonné a věcně správné, a předmětnou rozkladovou námitkuza nedůvodnou.
                
                33. Pokud se jedná o uloženou sankci, nemohu se ztotožnit s tvrzením zadavatele, že výše pokuty, kterou Úřad zadavateli uložil, neodpovídá právnímu posouzení věci. V prvé řadě odkazuji na ustanovení § 120 odst. 2 písm. b) zákona, které jako maximální výši možné pokuty stanoví částku 20 000 000 Kč. Je zřejmé, že uložená pokuta se pohybuje na samé dolní hranici zákonné sazby aplnítak výrazně preventivní funkci. Je však současně třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jakoújma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo knaplněníjejíhoúčelu. Pokud jdeo okolnosti hovořící ve prospěch zadavatele, při úvahách o výši pokuty vzal orgán dohledu v potaz zejména skutečnost, že se nejednalo o nejzávažnější správní delikt. Dále vzal Úřad při stanovení výše pokuty v úvahu jako polehčující okolnost gramatické nedokonalosti obsažené v textu námitek uchazeče GREEN PLACE, které mohly zadavateli ztížit posouzení obsahu námitek. To je  ostatně výslovně zmíněno  v bodech
                32. a 34. odůvodnění napadeného rozhodnutí, atedy nelze souhlasit sdílčí rozkladovou námitkou, že výše pokuty uložená Úřadem byla neadekvátní povaze případu.
                34. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Úřad vtéto souvislosti správně zohlednil skutečnost, že rozpočet zadavatele zahrnuje roční příjmyve výši cca 180 000 000 Kč. Zdůrazňuji, že postup Úřadu při stanovení výše pokuty byl  vnapadeném  rozhodnutí náležitě  popsán. Ekonomická situace zadavatele tak  byla v napadeném rozhodnutí zohledněna zcela řádně – stanovenou výši pokuty (30 000 Kč) nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel vrámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační. Ani tato námitka zadavatele obsažená v rozkladu proto neobstojí. Výše uložené pokuty plně koresponduje s deklarovaným preventivním charakterem pokuty. Nelze tedy učinit závěr, že by uložená pokuta mohla vést k likvidaci nebo ohrožení fungování zadavatele. Peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.
                35. Co se týká námitky, že finanční prostředky zadavatele jsou vázány schváleným rozpočtem, uvádím, že schválený rozpočet zadavatele nepochybně zahrnuje rezervu určenou k pokrytí mimořádných výdajů, kteréu zadavatele, kterým je územní samosprávný celek, jistě nezřídka vznikají. Uvedenou námitku proto považuji za nedůvodnou.
                
                 
                VI. Závěr
                36. Po zvážení všech aspektů dané věci apo zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
                 
                37. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
                 
                POUČENÍ
                Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákonač. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, dále odvolat.
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Ing. Petr Rafaj
                předseda Úřadu proochranu hospodářské soutěže
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží:
                JUDr. Jana Wenigová, advokátka, Vítězná 795/10, 360 01 Karlovy Vary
                 
                Vypraveno dne:
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy