Č. j.: ÚOHS-S0602/2015/VZ-30875/2015/543/EDo
30. září 2015
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jichž se dopustil účastník řízení
zadavatel – Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, IČO 00022179, se sídlem Weilova 1271/6, 102 00 Praha,
ve veřejné zakázce „Zajištění inovace internetového informačního systému nové závěrečné zkoušky, včetně zajištění služby hosting internetového informačního systému“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 28.6.2013 a uveřejněno dne 1.7.2013 pod ev.č. 222072, ve znění opravy uveřejněné dne 2.7.2013, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5.7.2013 pod ev.č. 2013/S 129-222527,
vydává podle ust. § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Zadavatel – Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, IČO 00022179, se sídlem Weilova 1271/6, 102 00 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 156 odst. 1 citovaného zákona, ve spojení s § 156 odst. 2 citovaného zákona, neuveřejnil na profilu zadavatele odůvodnění veřejné zakázky „Zajištění inovace internetového informačního systému nové závěrečné zkoušky, včetně zajištění služby hosting internetového informačního systému“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 28.6.2013 a uveřejněno dne 1.7.2013 pod ev.č. 222072, ve znění opravy uveřejněné dne 2.7.2013, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5.7.2013 pod ev.č. 2013/S 129-222527, ve lhůtě do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení na jmenovanou veřejnou zakázku, tedy nejpozději do 4.7.2013, ale až dne 4.4.2014.
II.
Zadavatel – Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, IČO 00022179, se sídlem Weilova 1271/6, 102 00 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona, ve spojení s § 147a odst. 2 citovaného zákona, neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku „Zajištění inovace internetového informačního systému nové závěrečné zkoušky, včetně zajištění služby hosting internetového informačního systému“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 28.6.2013 a uveřejněno dne 1.7.2013 pod ev.č. 222072, ve znění opravy uveřejněné dne 2.7.2013, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5.7.2013 pod ev.č. 2013/S 129-222527, ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření dne 23.12.2013 s vybraným uchazečem – MEDIA FACTORY Czech Republic a.s., IČO 26288311, se sídlem Žerotínova 1133/32, 130 00 Praha 3, tedy nejpozději do 7.1.2014, ale až dne 8.1.2014.
III.
Zadavatel – Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, IČO 00022179, se sídlem Weilova 1271/6, 102 00 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 85 odst. 4 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o veřejné zakázce „Zajištění inovace internetového informačního systému nové závěrečné zkoušky, včetně zajištění služby hosting internetového informačního systému“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 28.6.2013 a uveřejněno dne 1.7.2013 pod ev.č. 222072, ve znění opravy uveřejněné dne 2.7.2013, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5.7.2013 pod ev.č. 2013/S 129-222527, ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, které bylo ukončeno uzavřením smlouvy dne 23.12.2013 s vybraným uchazečem – MEDIA FACTORY Czech Republic a.s., IČO 26288311, se sídlem Žerotínova 1133/32, 130 00 Praha 3, tedy nejpozději do 7.1.2014, ale až dne 10.1.2014.
IV.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až III. tohoto příkazu se podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, IČO 00022179, se sídlem Weilova 1271/6, 102 00 Praha – ukládá
pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
ODŮVODNĚNÍ
1. Zadavatel – Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, IČO 00022179, se sídlem Weilova 1271/6, 102 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – zahájil zadávací řízení veřejné zakázky „Zajištění inovace internetového informačního systému nové závěrečné zkoušky, včetně zajištění služby hosting internetového informačního systému“, zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28.6.2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1.7.2013 pod ev.č. 222072, ve znění opravy uveřejněné dne 2.7.2013, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5.7.2013 pod ev.č. 2013/S 129-222527 (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).
2. Zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku dne 23.12.2013 s vybraným uchazečem – MEDIA FACTORY Czech Republic a.s., IČO 26288311, se sídlem Žerotínova 1133/32, 130 00 Praha 3 (dále jen „vybraný uchazeč“) – se sjednanou cenou ve výši 6 033 060 Kč včetně DPH.
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona, obdržel dne 20.8.2015 podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky. V souvislosti s obdrženým podnětem si Úřad vyžádal od zadavatele jeho vyjádření k podnětu a dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Po jejím přezkoumání dospěl Úřad k závěru, že zadavatel v předmětné veřejné zakázce nedodržel postup stanovený zákonem, a proto vydává tento příkaz.
K výroku I. příkazu
4. Profilem zadavatele se podle § 17 písm. x) zákona pro účely tohoto zákona rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.
5. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
6. Podle § 156 (nazvaného „Odůvodnění veřejné zakázky“) odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní u nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky na profilu zadavatele odůvodnění
a) účelnosti veřejné zakázky,
b) přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady,
c) vymezení obchodních a technických podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele,
d) stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele.
7. Podle § 156 odst. 2 zákona uveřejní veřejný zadavatel odůvodnění podle § 156 odst. 1 zákona do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení.
8. Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že oznámení o zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky bylo odesláno k uveřejnění dne 28.6.2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1.7.2013.
9. Z profilu zadavatele (https://www.softender.cz/home/zakazka/3711029) je zřejmé, že odůvodnění veřejné zakázky zadavatel na svém profilu uveřejnil dne 4.4.2014.
10. K obsahu ustanovení § 156 odst. 1 a 2 zákona Úřad uvádí, že je jím veřejnému zadavateli jednoznačně určena povinnost uveřejnit na profilu zadavatele odůvodnění veřejné zakázky, a to do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.
11. Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že zadavatel v šetřeném případě postupoval v rozporu s ustanovením § 156 odst. 1 zákona, ve spojení s § 156 odst. 2 zákona, když neuveřejnil na svém profilu odůvodnění veřejné zakázky do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, tj. do 4.7.2013, ale uveřejnil jej až dne 4.4.2014, tedy 277 dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu
12. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
13. Jak vyplývá z § 147a odst. 1 písm. a) zákona, veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.
14. Jak vyplývá z § 147a odst. 2 zákona, veřejný zadavatel uveřejní podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření.
15. Z profilu zadavatele (https://www.softender.cz/home/zakazka/3711029) vyplývá, že smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem dne 23.12.2013 zadavatel uveřejnil na svém profilu dne 8.1.2014, tj. 16 dnů od jejího uzavření, přičemž nejpozději měla být tato smlouva uveřejněna dne 7.1.2014.
16. S odkazem na výše popsané skutečnosti tak Úřad považuje za prokázané, že zadavatel postupoval v rozporu s ustanovením § 147a odst. 1 písm. a) zákona, ve spojení s § 147a odst. 2 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření s vybraným uchazečem dne 23.12.2013, tedy nejpozději do 7.1.2014, neboť zadavatel uveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku na profilu až dne 8.1.2014, tj. 16 dnů od jejího uzavření. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K výroku III. příkazu
17. Podle § 85 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.
18. Podle § 85 odst. 4 zákona zadavatel uveřejní písemnou zprávu na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.
19. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
20. Z profilu zadavatele (https://www.softender.cz/home/zakazka/3711029) je zřejmé, že zadavatel uveřejnil písemnou zprávu o veřejné zakázce na svém profilu dne 10.1.2014, tj. 18 dnů od ukončení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, které bylo ukončeno uzavřením smlouvy dne 23.12.2013 s vybraným uchazečem, přičemž nejpozději měla být tato písemná zpráva uveřejněna dne 7.1.2014.
21. Na základě výše popsaných skutečností tak Úřad považuje za prokázané, že zadavatel v případě předmětné veřejné zakázky postupoval v rozporu s ustanovením § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o veřejné zakázce ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, které bylo ukončeno uzavřením smlouvy dne 23.12.2013 s vybraným uchazečem, tedy nejpozději do 7.1.2014, ale uveřejnil ji až dne 10.1.2014, tj. 18 dnů od ukončení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
K výroku IV. příkazu
22. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
23. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s § 156 odst. 1 zákona, ve spojení s § 156 odst. 2 zákona, neuveřejnil na profilu zadavatele odůvodnění veřejné zakázky do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, že v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona, ve spojení s § 147a odst. 2 zákona, neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření a že v rozporu s § 85 odst. 4 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o veřejné zakázce ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.
24. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.
25. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
26. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.
27. Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správních deliktů odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6.3.2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto příkazu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
28. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona ve znění pozdějších předpisů. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 20.8.2015, přičemž správní řízení ve věci spáchání správních deliktů je zahájeno doručením tohoto příkazu. K uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení tedy nedošlo. Rovněž při zohlednění skutečnosti, že ke spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona došlo dne 5.7.2013, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty (§ 156 odst. 2 zákona), během níž byl zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele odůvodnění veřejné zakázky, a dne 8.1.2014, tj. první den po marném uplynutí zákonných lhůt (§ 147a odst. 2 zákona a § 85 odst. 4 zákona), během nichž byl zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku a písemnou zprávu o veřejné zakázce, lze konstatovat, že odpovědnost zadavatele za předmětné správní delikty nezanikla.
29. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až III. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18.6.2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31.10.2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008–67 ze dne 16.4.2008 a č. j. 8 As 17/2007–135 ze dne 31.5.2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
30. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
31. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé sazby za uvedené správní delikty samostatně.
32. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
33. V šetřeném případě se zadavatel dopustil tří správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
34. Pro uložení pokuty je třeba určit, který ze tří správních deliktů uvedených ve výrocích I. až III. tohoto příkazu je deliktem závažnějším, a z něj vyjít při určení výše sankce v rámci tohoto správního řízení. Horní hranice sankce je ve vztahu ke všem posuzovaným deliktům totožná, neboť ve všech případech se jedná o obdobnou skutkovou podstatu vymezenou v § 120 odst. 1 písm. b) zákona a pro účely určení výše sankce se tedy shodně aplikuje § 120 odst. 2 písm. b) zákona. V případě, že je u sbíhajících se správních deliktů stanovena sankce shodná (jako v tomto případě), pak platí, že správní orgán uloží jedinou sankci ve výměře podle některého z nich (při aplikaci zásady absorpce přitom Úřad zohlední, že účastník řízení se dopustil dalších deliktů).
35. Za situace, kdy z pouhého porovnání skutkových podstat vymezených zákonem nelze určit, který delikt je v posuzovaném případě závažnější, Úřad pokládá za závažnější ten delikt, za nějž by byla při samostatném posouzení uložena nejvyšší sankce. Při určení její předpokládané výše přitom Úřad vychází zejména ze závažnosti deliktu.
36. V šetřeném případě považuje Úřad za nejzávažnější správní delikt uvedený ve výroku II. tohoto příkazu, neboť neuveřejnění smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem na profilu zadavatele v zákonné lhůtě považuje Úřad z hlediska charakteru uveřejňovaného dokumentu za nejzávažnější, jelikož smlouvu lze pokládat za jednu z nejzásadnějších listin uveřejňovanou v souvislosti se zadávacím řízením.
37. V přezkoumávaném případě tedy Úřad uložil sankci za delikt specifikovaný ve výroku II. tohoto příkazu. Spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a III. tohoto příkazu vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené zadavateli.
38. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
39. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v první řadě v potaz závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. Z hlediska závažnosti správního deliktu Úřad přihlédl zejména ke skutečnosti, že zadavatel svým protiprávním postupem neposkytl veřejnosti možnost získat v zákonné lhůtě informaci o tom, že zadávací řízení na veřejnou zakázku bylo ukončeno uzavřením smlouvy s předmětným vybraným uchazečem, a omezil tím informovanost veřejnosti o možnosti seznámit se s obsahem této smlouvy uveřejněným na jeho profilu, čímž de facto omezil veřejnou kontrolu vynakládání veřejných prostředků.
40. Jako přitěžující okolnost Úřad při stanovení výše sankce zohlednil, že se zadavatel dopustil dalších správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona v zadávacím řízení veřejné zakázky specifikovaných ve výrocích I. a III. tohoto příkazu.
41. Jako polehčující okolnost při rozhodování o výši pokuty zohlednil Úřad fakt, že v případě správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu byl zadavatel se splněním své uveřejňovací povinnosti týkající se uveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku na profilu zadavatele v prodlení pouhý jeden den, a tedy v tomto případě nedošlo k významnému omezení kontroly veřejnosti nad předmětnou veřejnou zakázkou, když zadavatel své opomenutí týkající se splnění předmětné uveřejňovací povinnosti bezprostředně po uplynutí zákonné lhůty sám napravil. Dle názoru Úřadu se tak jedná o méně závažný delikt, neboť byla zřejmá snaha o napravení protiprávního stavu z vlastní iniciativy zadavatele, a to ještě dříve, než došlo k přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu.
42. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy zadavatele z roku 2014 je zřejmé, že zadavatel v roce 2014 vykázal celkový hospodářský výsledek ve výši 1 393 620 Kč, přičemž celkové výnosy zadavatele v roce 2014 činily 516 568 590 Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje, považovat za likvidační.
43. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty, vzhledem k okolnostem případu, jako dostačující. Proto Úřad zadavateli uložil pokutu ve výši 10 000 Kč. Uložená pokuta se pohybuje při spodní hranici zákonné sazby a plní tak výrazně preventivní funkci. Je však současně třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu. Peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.
44. Vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil Úřad k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku IV. tohoto příkazu, tedy ve výši 10 000 Kč, neboť dospěl k závěru, že daná výše pokuty naplňuje dostatečně, vzhledem k okolnostem případu, obě shora uvedené základní funkce právní odpovědnosti.
45. Uložená pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, Weilova 1271/6, 102 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
