Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 13203


Číslo jednací R1/2015/VZ-41990/2015/321/TNo
Instance II.
Věc
Rámcová smlouva na dodávky ceninového papíru bezholografického proužku v letech 2014 - 2017
Účastníci STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, státní podnik
SPM - Security Paper Mill, a.s.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 04.12.2015
Související řízení http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-13202.html
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-13203.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.: ÚOHS-R1/2015/VZ-41990/2015/321/TNo Brno 3. prosince 2015 Ve správním řízení o rozkladu ze dne 29. 12. 2014 (doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 30. 12. 2014) podaném navrhovatelem – společností SPM - Security Paper Mill, a.s., IČO 25143468, se sídlem Opletalova 55, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupena Mgr. Katarínou Kožiakovou Oboňovou, advokátkou, se sídlem Plaská 614/10, 150 00 Praha, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S797/2014/VZ- 26759/2014/511/JNp ze dne 15. 12. 2014, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Rámcová smlouva na dodávky ceninového papíru bez holografického proužku v letech 2014 - 2017“, jež byla zadávána formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 5. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 5. 2014 pod ev. č. 479421 ve znění opravy ze dne 6. 6. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 21. 5. 2014 pod ev. č. 2014/S 097-169113 ve znění opravy ze dne 11. 6. 2014, kde dalším účastníkem je zadavatel – STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, státní podnik, IČO 00001279, se sídlem Růžová 943/6, 110 00 Praha, jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto: Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 15. 12. 2014 č. j. ÚOHS- S797/2014/VZ-26759/2014/511/JNp p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m. ODŮVODNĚNÍ I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)1 k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 29. 9. 2014 návrh navrhovatele – společností SPM - Security Paper Mill, a.s., IČO 25143468, se sídlem Opletalova 55, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupena Mgr. Katarínou Kožiakovou Oboňovou, advokátkou, se sídlem Plaská 614/10, 150 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání postupu zadavatele – STÁTNÍ TISKÁRNY CENIN, státní podnik, IČO 00001279, se sídlem Růžová 943/6, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky s názvem „Rámcová smlouva na dodávky ceninového papíru bez holografického proužku v letech 2014 - 2017“, jež byla zadávána formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 5. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 5. 2014 pod ev. č. 479421 ve znění opravy ze dne 6. 6. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 21. 5. 2014 pod ev. č. 2014/S 097- 169113 ve znění opravy ze dne 11. 6. 2014 (dále jen „veřejná zakázka“). 2. Předmětem veřejné zakázky je dle článku 2.1 zadávací dokumentace „dodávka ceninového papíru bez holografického proužku“. Z protokolu z prvního jednání hodnotící komise ze dne 7. 8. 2014 vyplývá, že hodnotící komise shledala významné rozdíly v jednotkových nabídkových cenách uvedených v tabulce přílohy č. 3 zadávací dokumentace s názvem „MAXIMÁLNÍ JEDNOTKOVÉ SMLUVNÍ CENY“. Na základě toho hodnotící komise dne 7. 8. 2014 písemně požádala navrhovatele o vysvětlení nejasnosti nabídky, kterou spatřuje v tom, že z tabulky tvořící součást návrhu smlouvy není patrné, za jaké měrné jednotky jsou ve sloupcích „Množství“ smluvní ceny uvedeny. Navrhovatel dopisem ze dne 12. 8. 2014 podal písemné vysvětlení nabídky s informací, že jednotkové smluvní ceny jsou uváděny v Kč za 1 kilogram. V protokolu z druhého jednání hodnotící komise ze dne 18. 8. 2014 je zaprotokolováno, že hodnotící komise akceptuje vysvětlení navrhovatele a konstatuje, že navrhovatel uvedl jednotkové ceny ve sloupcích „Množství“ v Kč za 1 kilogram. Hodnotící komise dále porovnala cenovou tabulku uchazeče – PAPETRIES DE VIZILLE, se sídlem 1176 avenue Aristi de Briand, 38220 Vizille Francie (dále jen „druhý uchazeč“) s konstatováním, že druhý uchazeč uvedl jednotkové ceny ve sloupcích „Množství“ v Kč za 1 tunu. Závěrem hodnotící komise konstatovala, že se v daném případě jedná o neporovnatelné nabídky a nemůže tak pokračovat v posouzení a hodnocení nabídek. 3. Na základě závěrů hodnotící komise zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení. V rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 21. 8. 2014 přitom uvedl, že „důvodem pro zrušení zadávacího řízení je skutečnost, že v důsledku nejednoznačného upřesnění zadavatele ohledně zpracování nabídkové ceny, jednotliví uchazeči vyplnili cenovou tabulku různým způsobem, čímž došlo k situaci, že nabídkové ceny jednotlivých uchazečů byly vzájemně neporovnatelné“. 4. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s tímto rozhodnutím neztotožnil, podal dopisem ze dne 29. 9. 2014 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) k Úřadu. Návrh navrhovatele směřoval proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, neboť se domnívá, že zde nebyly dány důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Navrhovatel k otázce neporovnatelnosti nabídkových cen v návrhu uvedl, že cenové tabulky vytvořené zadavatelem není možné vyplnit tak, aby nebylo možné porovnat vzájemně jednotlivé nabídky uchazečů. Navrhovatel dále poukazuje na to, že zadavatel v situaci, kdy již došlo k vyplnění cenových tabulek rozdílnými měrnými jednotkami, a kdy navrhovatele požádal o písemné vysvětlení nabídky, zadávací řízení zrušil dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona bez jakékoli další snahy upřesnit nabídky tak, aby byly vzájemně porovnatelné. II. Napadené rozhodnutí 5. Dne 15. 12. 2014 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S797/2014/VZ-26759/2014/511/JNp (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž ve výroku rozhodl o tom, že návrh navrhovatele se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona. 6. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že vzhledem k tomu, že v zadávací dokumentaci ani v návrhu smlouvy nebylo jasně uvedeno, jakými měrnými jednotkami mají uchazeči ocenit položky ve sloupcích „Množství“ a zadavatel obdržel vzájemně neporovnatelné nabídky, neboť navrhovatel ocenil dotčené položky v Kč na kilogram, zatímco druhý uchazeč v Kč za tunu, lze konstatovat, že již samotné zadávací podmínky byly stiženy vadou, resp. nebyly dostatečně konkrétní. Úřad v souladu s výše uvedeným v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že v dané fázi zadávacího řízení již nebylo možno zadávací podmínky změnit, rovněž nebylo možné předmětnou nejasnost zadávacích podmínek napravit žádnými „opravnými“ instituty, ani nebylo možné nabídkové ceny přepočítat a jediným zákonným způsobem, kterým by v této fázi zadávacího řízení zadavatel mohl zhojit své pochybení, bylo zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona. III. Rozklad navrhovatele 7. Navrhovatel obdržel napadené rozhodnutí dne 16. 12. 2014 a dne 29. 12. 2014 podal proti napadenému rozhodnutí v zákonné lhůtě rozklad s tím, že s ohledem na obsažnost napadeného rozhodnutí zpracovává podrobné doplnění rozkladu, které má v úmyslu zaslat Úřadu do 15 dnů. 8. Obsahem rozkladu navrhovatele je nesouhlas s napadeným rozhodnutím a konstatování navrhovatele, že napadené rozhodnutí je stiženo vadou nezákonnosti, která spočívá v nesprávném právním posouzení věci. 9. Dne 14. 1. 2015 navrhovatel svůj rozklad doplnil formou „vyjádření k rozkladu“. Shrnutí námitek uvedených v rozkladu a jeho doplnění je uvedeno níže. IV. Námitky rozkladu a doplnění rozkladu 10. Navrhovatel se domnívá, že Úřad v prvním stupni rozhodl ryze formalisticky bez ohledu na obsah a podstatu příslušných ustanovení zákona, čímž došlo k nesprávnému právnímu posouzení věci. 11. Navrhovatel předně uvádí, že odkazy na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S55,75/2011/VZ- 4018/2011/510/OKo ze dne 20. 4. 2011 a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-R99/2011/VZ- 17132/2011/310/ASc ze dne 26. 10. 2011 uvedené v odůvodnění napadeného rozhodnutí jsou na nyní šetřenou věc nepřiléhavé. Dle navrhovatele v citovaných případech došlo k tomu, že dodatečným vyjasněním nabídek došlo ke změně absolutní výše nabídkové ceny jednotlivých uchazečů, což se v nyní šetřené věci nestalo, jelikož přepočtením nabídkové ceny na jiné měrné jednotky v rámci dodatečného vysvětlení nabídky se absolutní výše nabídkové ceny nezměnila. 12. Dle navrhovatele pokud zadavatel neuvedl konkrétní měrné jednotky ohledně sporných smluvních cen, nelze souhlasit s tvrzením zadavatele, že vzhledem k tomu, že žádost o písemné vyjádření měla pouze informativní charakter, nastal skutkový stav, kdy jednotlivé nabídky uchazečů se staly vzájemně neporovnatelnými. Právě využitím institutu vyjasnění nabídky mělo být dle navrhovatele dosaženo zákonem přípustné opravy nabídky, neboť by tím nedošlo k faktické změně či doplnění nabídky. 13. Co se týče neporovnatelnosti nabídkových cen, navrhovatel uvádí, že ačkoliv zadavatel v zadávací dokumentaci nevymezil měrné jednotky, v nichž měli uchazeči podat své nabídky, nevedl tento nedostatek k neporovnatelnosti nabídek, pouze způsobil zřejmý omyl v podaných nabídkách, odstranitelný právě použitím institutu dodatečného vyjasnění nabídek, k čemuž zadavatel prvotně přistoupil. 14. Navrhovatel se domnívá, že zrušením předmětného zadávacího řízení byly ze strany zadavatele porušeny zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona, přičemž dle navrhovatele je zadavatel povinen respektovat i další zásady, mimo jiné zásadu „rychlého a plynulého průběhu zadávacího řízení“ a zásadu hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání veřejných prostředků. 15. K přílišnému formalismu při posouzení šetřené věci navrhovatel rovněž uvádí, že podle nejnovější rozhodovací praxe správních soudů a Úřadu je zadavatel oprávněn vyjasnit údaje týkající se nabídky, zejména pokud v různých částech nabídky jsou uvedeny jiné údaje. Vysvětlení nabídky tak nemá být vykládáno příliš formalisticky, na druhé straně nelze prostřednictvím vysvětlení nejasností doplňovat nabídku. Závěr rozkladu 16. S ohledem na uvedené argumenty zadavatel ve smyslu § 152 odst. 5 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, platném znění (dále jen „správní řád“) navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. V. Řízení o rozkladu 17. Úřad neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu. Vyjádření zadavatele k rozkladu 18. Zadavatel se k podanému rozkladu vyjádřil svým podáním ze dne 26. 1. 2015, kde uvedl, že souhlasí s posouzením Úřadu uvedeným v napadeném rozhodnutí. Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že hodnotící komise dospěla až během hodnocení nabídek k závěru, že vadou jsou stiženy již zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci. Zadavatel vyzval navrhovatele k vysvětlení nabídky proto, že nemohl činit žádné kroky, jež by se zakládaly pouze na jeho předpokladech (neporovnatelnost jednotlivých cen byla patrná ihned po otevření nabídek). Proto si vyžádal vysvětlení od navrhovatele, jež mělo potvrdit, zda je jeho předpoklad správný či nikoliv. Zadavatel však má za to, že není oprávněn jakkoliv zasahovat do nabídek. Tomuto dle zadavatele odpovídá i formulace ustanovení § 76 odst. 3 zákona, které umožňuje nejasnosti v nabídce vysvětlovat, nikoliv nabídky dodatečně upravovat, pozměňovat, či doplňovat. 19. V závěru svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl. Stanovisko předsedy Úřadu 20. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru. 21. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S797/2014/VZ-26759/2014/511/JNp ze dne 15. 12. 2014 rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu navrhovatele. VI. K námitkám rozkladu 22. Co se týče námitky navrhovatele ohledně toho, že odkazy na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS- S55,75/2011/VZ-4018/2011/510/OKo ze dne 20. 4. 2011 a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS- R99/2011/VZ-17132/2011/310/ASc ze dne 26. 10. 2011 (dále jen „předchozírozhodnutíÚřadu“) uvedené v odůvodnění napadeného rozhodnutí jsou na nyní šetřenou věc nepřiléhavé, konstatuji, že není důvodná. V předchozích rozhodnutích Úřadu sice jde o posouzení jiných skutečností v rámci tehdejšího správního řízení o přezkoumání úkonů tehdejšího zadavatele, nicméně závěry týkající se možnosti přepočtu nabídkové ceny lze bezesporu aplikovat i na nyní šetřenou věc, neboť se jedná o stejný případ do té míry, že hodnotící komise objevila nejasnosti ve skladbě nabídkové ceny až ve fázi hodnocení nabídek. Stejně jako v případě předchozích rozhodnutí Úřadu i nyní toto pochybení již nešlo napravit, aniž by nedošlo k nepřípustným změnám nabídky a tudíž jsem neshledal, že by odkaz na předchozí rozhodnutí Úřadu způsoboval nezákonnost napadeného rozhodnutí a námitku navrhovatele proti odkazům na předchozí rozhodnutí Úřadu je tak třeba jako nedůvodnou odmítnout. 23. Ohledně rozkladové námitky týkající se vzájemné neporovnatelnosti, kdy navrhovatel nesouhlasí s tím, že neuvedením měrných jednotek v příloze č. 3 zadávací dokumentace došlo k neporovnatelnosti jednotlivých nabídek, konstatuji, že taktéž není důvodná. Tím, že zadavatel neuvedl, v jakých jednotkách zadavatel požadoval ocenit spornou část přílohy č. 3 zadávací dokumentace, způsobil, že dodavatelé mohli tento požadavek zadavatele interpretovat různými způsoby. Taková skutečnost ostatně i v šetřené věci nastala – navrhovatel sporné položky ocenil v měrných jednotkách za 1 kilogram, zatímco další uchazeč totožné položky ocenil v měrných jednotkách za 1 tunu ceninového papíru. Ačkoliv jde v tomto případě o váhové jednotky, mohl nastat stav, kdy by některý dodavatel podal nabídku koncipovanou např. v cenách za archy či balíky, což právě nejednoznačnost zadávací dokumentace umožňovala a v takovém případě by pravděpodobně ani navrhovatel nezpochybňoval, že takové nabídky nelze porovnat. Postup zadavatele při tvorbě zadávací dokumentace tak vedl k tomu, že zadávací dokumentace je hůře čitelná a lze ji interpretovat tolika způsoby, kolik existuje druhů měrných jednotek, přičemž takový postup je v rozporu se zákonem, jak bylo již dříve judikováno v rozhodovací praxi Úřadu i správních soudů. 24. V této souvislosti lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009 č. j. 2 Afs 86/2008-222, kde je uvedeno, že „nemůže obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota“. V nyní šetřené věci jednoznačně vznikla interpretační nejistota ohledně toho, jak mají uchazeči ocenit sporné položky ve svých nabídkách, a už jen tato skutečnost postačí k tomu, aby mohl být postup zadavatele označen za rozporný s § 44 odst. 3 písm. h) zákona, a aby byl zadavatel oprávněn zrušit zadávací řízení ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona, jak posléze také učinil. 25. Ustanovení § 76 odst. 3 zákona stojí na tom, že hodnotící komise si může nechat vysvětlit nejasnosti v nabídkách uchazečů, zásadně však nelze jakkoli do těchto nabídek zasahovat, pokud se nejedná o zjevné chyby v psaní a počtech, což však v nyní šetřené věci nepřipadá v úvahu. Pokud by tedy zadavatel chtěl provést hodnocení vzájemně srovnatelných nabídek, vždy by musel alespoň do jedné z nich zasáhnout, aby mohly být posuzovány výše cen za stejné měrné jednotky, avšak takový zásah do nabídek uchazečů je nepřípustný. 26. Pokud by zadavatel naopak do nabídek nezasahoval a porovnával by údaje v nich obsažené, vždy by hodnotil neporovnatelné údaje, neboť nelze srovnatelně hodnotit nabídkovou cenu za 1 tunu oproti nabídkové ceně za 1 kilogram ceninového papíru. Pokud by zadavatel provedl převod jednotek mimo nabídky uchazečů, došlo by k situaci, že bude hodnotit informace, které nejsou v nabídkách obsaženy, a opět by se dostal do rozporu se zákonem. Rozkladovou námitku, kde navrhovatel odmítá vznik neporovnatelnosti nabídek v důsledku chybně nastavených zadávacích podmínek je s ohledem na výše uvedené třeba jako nedůvodnou odmítnout. 27. Navrhovatel v rozkladu dále namítá, že zadavatel je kromě základních zásad rovného zacházení, transparentnosti a zákazu diskriminace uvedených v § 6 odst. 1 zákona povinen dále dodržovat také zásadu rychlého a plynulého průběhu zadávacího řízení a zásadu hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání veřejných prostředků. Co se týče zásady hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání veřejných prostředků, její dodržování je samotným smyslem zadávání veřejných zakázek a tento smysl je v rámci právní úpravy platné a účinné ke dni vydání tohoto rozhodnutí naplněn pouze skrze dodržování základních zásad uvedených v § 6 odst. 1 zákona. Hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání veřejných prostředků je tedy vůdčí ideou, jíž má být dosaženo dodržováním zásad rovného zacházení, transparentnosti a zákazu diskriminace a jako taková není v zákoně výslovně uvedena, tudíž se nelze dovolávat jejího porušení ve smyslu nezákonného postupu zadavatele, neboť takto lze postupovat pouze v případě porušení základních zásad uvedených v § 6 odst. 1 zákona. Zásada „rychlého a plynulého průběhu zadávacího řízení“ taktéž není v zákoně vymezena a není jisté, co jí má navrhovatel na mysli, neboť z časového hlediska je zadávací řízení vysoce formalizovaným procesem, a na jeho jednotlivé fáze se uplatní lhůty vymezené v zákoně. Navrhovatel zároveň v rozkladu neuvádí, jakým způsobem se měl zadavatel dopustit porušení výše uvedených zásad hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání veřejných prostředků, a proto je třeba tuto rozkladovou námitku jako nedůvodnou odmítnout. 28. Navrhovatel konečně namítá, že postup Úřadu byl v šetřené věci příliš formalistický, neboť zadavatel je oprávněn vyjasnit údaje týkající se nabídky, zejména pokud v různých částech nabídky jsou uvedeny jiné údaje, přičemž dle navrhovatele není žádoucí, aby vysvětlení nabídky Úřad posuzoval striktně formalisticky. Jelikož zadávání veřejných zakázek je silně formalizovaný proces, Úřad se v rámci své rozhodovací pravomoci nikdy nevyhne jisté míře formalismu při rozhodování. V nyní šetřené věci však tento postup vychází z racionálních pohnutek, neboť v tomto konkrétním případě jednoznačně převažuje zájem na tom, aby bylo zachováno pravidlo, že v případě, kdy uchazeči podají své nabídky, nelze v nich provádět žádné změny, neboť takový postup by narušoval transparentnost zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel v příloze č. 3 zadávací dokumentace nevymezil, v jakých měrných jednotkách mají dodavatelé ocenit nabízené plnění, nelze vyloučit, že obdrží nabídky s různými měrnými jednotkami (které nemusí být vzájemně porovnatelné). Jestliže zadavatel obdržel nabídky s různými měrnými jednotkami u jednotlivých plnění, je třeba posoudit, zda jsou takové nabídky vzájemně porovnatelné bez toho, aby zadavatel zasahoval do samotných nabídek. Jak jsem uvedl výše, bez toho aniž by zadavatel neprovedl změnu v již obdržených nabídkách, nelze obdržené nabídky posoudit a zároveň taková změna je v rozporu se zákonem. Přikláním se tak k posouzení předmětné věci Úřadu v napadeném rozhodnutí, které bylo provedeno správně a v souladu se zákonem. 29. Dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona může zrušit zadavatel zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Úřad tedy správně posoudil, že důvody hodné zvláštního zřetele, jimiž zadavatel odůvodnil zrušení tohoto konkrétního zadávacího řízení, nastaly v průběhu zadávacího řízení (zadavatel se o důvodech dozvěděl po otevření obálek resp. ověřil si svůj předpoklad institutem vysvětlení nabídky), přičemž dle stávající judikatury pochybení zadavatele, jež by ho vystavilo případnému postihu za postup, jež je v rozporu se zákonem, je třeba chápat jako důvod hodný zvláštního zřetele. Současně jde o objektivní důvod, jež atakuje samotný smysl dokončení zadávacího řízení. K tomu odkazuji např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009 – 109 ze dne 27. 1. 2010 dle kterého „důvody,prokterélzezrušitzadávacířízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, musí být důvody objektivními, které stojí vně zadavatele, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno.“ Riziko, jímž je hrozící postih ze strany kontrolních orgánů v případě, že nebude zadávací řízení zrušeno, neboť existuje takové závažné pochybení v zadávacím procesu na straně zadavatele, jež by takový postih vyvolalo, lze chápat jako situaci, kdy jiná osoba ve stejném nebo srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, postupovala stejně. V tomto případě je zřejmé, že chybu zapříčinil sám zadavatel, avšak i s takovými situacemi musí zákon počítat a musí dát zadavatelům nástroj, kterým takovou chybu napraví. Tím je pak postup podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Musí jít o závažné pochybení, jež zadavatel nemůže již jinak napravit, což nesprávně nastavené zadávací podmínky zcela jistě splňují. Komentář k § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách, mezi důvody hodné zvláštního zřetele podle uvedeného ustanovení řadí i „porušení postupu předepsaného tímto zákonem pro zadávání veřejných zakázek, které zadavatel sám zjistil (aniž by byly podány námitky či zahájeno správní řízení před orgánem dohledu). Musí přitom jít o takový případ, kdy zadavatel již nemá možnost přijmout opatření k nápravě (§ 111 odst. 6), kterým by uvedené porušení zákona napravil, a při následném řízení o přezkoumání úkonů zadavatele by došlo k uložení nápravného opatření nebo pokuty za správní delikt.“ (Jurčík, R. Op. cit. in [35], s. 485.) Totéž zmiňuje i důvodová zpráva (digitální repozitář PSP ČR, IV. volební období, tisk č. 1076/0, dostupné na www.psp.cz). Příslušnou pasáž důvodové zprávy cituje i rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 2 Afs 64/2009 - 109, který požaduje, aby důvody zrušení zadávací řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách byly důvody objektivními. Z toho lze dovodit, že porušení postupu předepsaného zákonem o veřejných zakázkách, které zadavatel sám zjistil a již nemá možnost je napravit, je objektivním důvodem hodným zvláštního zřetele. 30. Co se týče zrušení předmětného zadávacího řízení, konstatuji, že Úřad v rámci napadeného rozhodnutí správně konstatoval, že v nyní šetřené věci se jedná v případě neuvedení měrných jednotek v části odkazující na množství v příloze č. 3 zadávací dokumentace o důvod hodný zvláštního zřetele, na základě kterého po zadavateli nelze požadovat pokračování v předmětném zadávacím řízení, neboť by tím porušoval zákon z důvodu hodnocení neporovnatelných nabídek, a byl tak oprávněn předmětné zadávací řízení zrušit ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona. VII. Závěr 31. Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí a jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když jsem napadené rozhodnutí shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci, současně Úřad všechny podklady pro vydání rozhodnutí řádně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a které ho vedly k závěru, že nebyly splněny podmínky pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona. Dále Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití. 32. Nelze tedy po přezkoumání napadeného rozhodnutí přisvědčit tvrzení navrhovatele, že napadené rozhodnutí je nezákonné z důvodu nesprávného posouzení věci. Závěry Úřadu obsažené v napadeném rozhodnutí, jsou dostatečně odůvodněny a jsou vnitřně logicky uspořádané. Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když konstatoval, že neshledal důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat. otisk úředního razítka Ing. Petr Rafaj předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Obdrží: STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, státní podnik, Růžová 943/6, 110 00 Praha Mgr. Katarína Kožiaková Oboňová, Plaská 614/10, 150 00 Praha Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

Záznam v JSON https://www.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/13203
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.