Č. j.: ÚOHS-R322/2015/VZ-03555/2016/323/KKř
Brno 1. února 2016
V řízení o rozkladu ze dne 1. 10. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném navrhovatelem –
MARBES CONSULTING s.r.o., IČO 25212079, se sídlem Brojova 2113/16, 326 00 Plzeň – Východní Předměstí, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 7. 2015 JUDr. Bc. Martinem Vlkem, advokátem, ev. č. ČAK 13641, se sídlem Korunní 2569/108a, 101 00 Praha 10 – Vinohrady,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0447/2015/VZ- 27271/2015/541/ODv ze dne 8. 9. 2015 vydanému ve správním řízení vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
Město Český Krumlov, IČO 00245836, se sídlem Náměstí Svornosti 1, 381 01 Český Krumlov,
učiněných v části C nazvané „Zvýšení bezpečnosti infrastruktury TC ORP Český Krumlov“ veřejné zakázky „Konsolidace IT infrastruktury a rozvoj služeb TC ORP Český Krumlov - II“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 2. 6. 2015,
jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0447/2015/VZ- 27271/2015/541/ODv ze dne 8. 9. 2015
r u š í m
a správní řízení zahájené na návrh dne 23. 7. 2015, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0447/2015/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v části C nazvané „Zvýšení bezpečnosti infrastruktury TC ORP Český Krumlov“ veřejné zakázky „Konsolidace IT infrastruktury a rozvoj služeb TC ORP Český Krumlov - II“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 2. 6. 2015
z a s t a v u j i.
ODŮVODNĚNÍ
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel – Město Český Krumlov, IČO 00245836, se sídlem Náměstí Svornosti 1, 381 01 Český Krumlov (dále jen „zadavatel“) – vyzval na základě výzvy ze dne 2. 6. 2015 dodavatele k podání nabídek na část C „Zvýšení bezpečnosti infrastruktury TC ORP Český Krumlov“ a část D „Elektronizace podání a vnitřních procesů městského úřadu“ veřejné zakázky „Konsolidace IT infrastruktury a rozvoj služeb TC ORP Český Krumlov - II“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen „veřejná zakázka“ nebo ve vztahu k části C „Zvýšení bezpečnosti infrastruktury TC ORP Český Krumlov“ veřejné zakázky též
„část C veřejné zakázky“).
2. Dne 30. 6. 2015 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele MARBES CONSULTING s.r.o., IČO 25212079, se sídlem Brojova 2113/16, 326 00 Plzeň – Východní Předměstí (dále jen „navrhovatel“) z účasti v zadávacím řízení na část C veřejné zakázky, neboť nabídka navrhovatele mimo jiné nesplnila zákonné požadavky a požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, když návrh smlouvy o dílo, který byl součástí navrhovatelovy nabídky, neodpovídal návrhu smlouvy o dílo v zadávací dokumentaci, a příloha č. 3 „Položkový rozpočet“ nabídky navrhovatele nekorespondovala s položkovým rozpočtem, který měl být vyplněn a předložen navrhovatelem.
3. Proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení podal navrhovatel dne 9. 7. 2015 námitky z téhož dne, kterým zadavatel svým rozhodnutím ze dne 13. 7. 2015 nevyhověl. S ohledem na skutečnost, že navrhovatel s negativním rozhodnutím zadavatele nesouhlasil, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 23. 7. 2015, který byl Úřadu doručen téhož dne.
4. Úřad, jenž je dle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)1, příslušný k dohledu nad dodržováním zákona, zahájil dne 23. 7. 2015 správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání části C veřejné zakázky.
II. Napadené rozhodnutí
1. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 8. 9. 2015 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0447/2015/VZ-27271/2015/541/ODv (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž návrh navrhovatele zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.
2. Úřad v napadeném rozhodnutí nejdříve podrobně shrnul relevantní skutečnosti, na jejichž základě konstatoval, že při porovnání položkového rozpočtu, který byl součástí výzvy k podání nabídek, a položkového rozpočtu, který byl součástí nabídky navrhovatele, jsou jednoznačně patrné rozdíly v obsahu tabulky (viz bod 42. a 45. odůvodnění napadeného rozhodnutí), když z položkového rozpočtu uvedeného v nabídce navrhovatele plyne, že navrhovatel zcela odstranil zadavatelem požadované položky „Servisní a technická podpora systému centrální správy uživatelských účtů (IDM) *“ a „Servisní a technická podpora systému centrální správy koncových stanic*“ a nahradil je „vlastní“ položkou „Servisní a technická podpora“, rozčleněnou do 5 let. Navrhovatel upravil rovněž znění položky „Systém centrální správy koncových stanic včetně implementace“, když vypustil slovní spojení „včetně implementace“.
3. Nejen obecně, ale v daném případě i z pohledu zadavatele představuje návrh smlouvy zásadní dokument, což vyplývá mimo jiné ze samotného znění zadávacích podmínek, resp. výzvy k podání nabídek, podle nichž je návrh smlouvy pro uchazeče závazný a uchazeči nejsou oprávněni v návrhu smlouvy cokoliv měnit či přidávat jakýkoliv údaj. Nerespektování této povinnosti pak výslovně mohlo mít za následek vyřazení nabídky a vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení. Nabídka též mohla být vyřazena a uchazeč vyloučen z účasti v zadávacím řízení, pokud by byly dokumenty nabídky neúplné nebo nesprávně vyplněné. Ze strany navrhovatele pak dle Úřadu k takovým pochybením jednoznačně došlo, což zapříčinilo zadavatelovu nejistotu v otázce, v jakém rozsahu by byla předmětná veřejná zakázka ze strany navrhovatele realizována, neboť navrhovatel z cenové kalkulace specifikované zadavatelem úplně vypustil některé jím požadované položky. Tím, že navrhovatel svévolně upravoval požadavky zadavatele na nacenění jednotlivých položek, stala se navrhovatelem podaná nabídka v důsledku jím provedených změn neporovnatelnou s nabídkami ostatních uchazečů. Úřad v této souvislosti dodal, že pokud navrhovatel nerespektoval požadavky zadavatele při koncipování nabídky, nelze toto klást k tíži zadavatele a jeho následného postupu.
4. Úřad se v napadeném rozhodnutí vypořádal rovněž s argumentací navrhovatele a na základě relevantních skutečností dospěl k závěru, že zadavatel dodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 zákona, když ve fázi posouzení nabídek vyřadil nabídku navrhovatele pro nesplnění požadavků zadavatele na obsah návrhu smlouvy stanoveného v zadávací dokumentaci, resp. ve výzvě k podání nabídek, a navrhovatele následně vyloučil ze zadávacího řízení na část C veřejné zakázky.
III. Námitky rozkladu
9. Dne 1. 10. 2015 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 16. 9. 2015. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
10. Navrhovatel v rozkladu předně uvádí, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí a v plném rozsahu jej napadá předmětným rozkladem, když považuje napadené rozhodnutí včetně správního řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, za nesprávné a nezákonné, neboť se domnívá, že se Úřad nedostatečně vypořádal s tvrzeními uvedenými v návrhu a nepřihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo.
11. Dále v rozkladu navrhovatel cituje závěry z napadeného rozhodnutí, se kterými (od bodu 49. a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí) nesouhlasí z důvodu, že jimi není vypořádána navrhovatelova argumentace prezentovaná v návrhu. Navrhovatel se v této souvislosti zejména domnívá, že Úřad nezohlednil skutečnost, že nabídková cena navrhovatele byla srovnatelná s nabídkovými cenami jiných uchazečů, přičemž formálně pozměněné znění přílohy č. 3 „Položkový rozpočet“ nemohlo mít vliv na nabídkovou cenu a zároveň na posouzení předložených nabídek.
12. Úřad dle navrhovatele nezohlednil skutečnost, že zadavatelem požadované položky „Servisní a technická podpora systému centrální správy uživatelských účtů (IDM) *“ a „Servisní a technická podpora systému centrální správy koncových stanic*“ nebyly na žádném místě v zadávací dokumentaci definovány co do popisu jejich obsahu, což mohlo způsobit napříč jednotlivými uchazeči rozdílný výklad.
13. Navrhovatel má za to, že splnil požadavek zadavatele na rozdělení ceny dle požadovaného časového rozpadu, přestože činil určité úpravy tabulky obsažené v zadávací dokumentaci, které však byly pro její řádné vyplnění nezbytné. Navrhovatel uvádí, že ostatní uchazeči, pokud úpravu tabulky v příloze č. 3 „Položkový rozpočet“ neprovedli, nesplnili mandatorní požadavek zadávací dokumentace, že cenová kalkulace servisní a technické podpory a software maintance musí být rozdělena dle časového hlediska, jak je uvedeno v poznámce pod předmětnou tabulkou. S tím pak souvisí namítané nerovné zacházení s uchazeči, když ostatní vyloučeni nebyli, přestože objektivně nemohli zcela splnit zadavatelovy požadavky uvedené v zadávací dokumentaci.
14. Ohledně další věcné argumentace pak navrhovatel odkazuje na svůj návrh na přezkum úkonů zadavatele. Zároveň dodává, že jeho nabídková cena byla nejnižší, v rámci hodnocení srovnatelná s ostatními uchazeči a že jeho vyloučení sebou přinese pouze ekonomickou škodu zadavatele spočívající v nutnosti hradit vyšší cenu za poptávané plnění předmětu části C veřejné zakázky.
Závěr rozkladu
15. S ohledem na rozkladovou argumentaci navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
16. Dne 9. 10. 2015 bylo Úřadu doručeno podání ze dne 7. 10. 2015, v němž zadavatel poskytl své vyjádření k rozkladu, kde mimo jiné uvedl, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že by napadené rozhodnutí bylo nesprávné a nezákonné, stejně jako správní řízení, jenž vydání napadeného rozhodnutí předcházelo. Naopak se zadavatel s napadeným rozhodnutím ztotožňuje a v řízení o návrhu neshledává žádná pochybení. Dále zadavatel ve svém vyjádření k jednotlivým rozkladovým bodům poskytuje svá vysvětlení a protiargumenty.
17. Závěrem vyjádření zadavatel uvádí, že dne 18. 9. 2015 byla s vybraným uchazečem uzavřena na plnění předmětu části C veřejné zakázky smlouva o dílo, čímž se stal návrh navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele bezpředmětným. Proto zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu řízení ve věci přezkumu úkonů zadavatele zastavil, a neztotožní-li se předseda Úřadu s tímto návrhem, pak zadavatel navrhuje, aby byl rozklad směřující proti napadenému rozhodnutí zamítnut.
IV. Řízení o rozkladu
18. Úřad neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Procesní vývoj
19. Podáním ze dne 13. 10. 2015 zadavatel opětovně informoval Úřad, že s vybraným uchazečem uzavřel dne 18. 9. 2015 smlouvu o dílo na část C veřejné zakázky, přičemž tuto skutečnost Úřadu prokázal kopií předmětné smlouvy o dílo.
Stanovisko předsedy Úřadu
20. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
21. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
22. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení
23. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
24. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
25. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
26. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
27. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
28. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
29. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
30. K předmětu správního řízení se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vyjádřil v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „V obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typu řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“
31. Hospodářským cílem návrhu navrhovatele v tomto řízení bylo uložení nápravného opatření v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 30. 6. 2015 o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, alternativně zrušení zadávacího řízení z důvodu nejednoznačnosti zadávací dokumentace a diskriminačního, netransparentního a nerovného postupu zadavatele v zadávacím řízení. S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele, tj. subjektivním kritériem pro definování předmětu správního řízení, se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu.
32. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 30. 6. 2015 o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, alternativně zrušení zadávacího řízení z důvodu nejednoznačnosti zadávací dokumentace a diskriminačního, netransparentního a nerovného postupu zadavatele v zadávacím řízení. V průběhu vedení řízení o rozkladu však došlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu části C veřejné zakázky, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno. I kdyby Úřad zrušil zadavatelovo rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení (byť podle § 118 odst. 1 zákona je Úřad oprávněn zrušit jednotlivé úkony zadavatele, pouze pokud nedošlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky), nebylo by už možné, aby se poté navrhovatel zadávacího řízení veřejné zakázky účastnil, neboť na plnění předmětu veřejné zakázky již byla uzavřena smlouva s vybraným uchazečem. Za takové situace zároveň není z povahy věci možné ani zrušit zadávací řízení pro namítanou nejednoznačnost zadávací dokumentace a diskriminační, netransparentní a nerovný postup zadavatele.
33. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu části C veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení jednotlivého úkonu zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky či celého zadávacího řízení pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.
34. I kdyby bylo možné v rámci tohoto řízení o rozkladu docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
35. K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.
36. Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnou cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.
37.K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.“ V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.
38. Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.
39. Uzavření smlouvy na plnění předmětu části C veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení řízení o rozkladu zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly zadavatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, jež by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit nebo v rámci kterého by mohl Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušit jen jednotlivý úkon zadavatele.
40. Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
41. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VI. Závěr
42. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu části C veřejné zakázky, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení.
43. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Město Český Krumlov, Náměstí Svornosti 1, 381 01 Český Krumlov
2. JUDr. Bc. Martin Vlk, Korunní 2569/108a, 101 00 Praha 10 – Vinohrady
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
1 Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.
|
