Č. j.: ÚOHS-R299/2015/VZ-06164/2016/323/PMo
18. února 2016
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 14. 9. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
společností WISS CZECH, s.r.o., IČO 29305934, se sídlem 763 63 Halenkovice 10, ve správním řízení zastoupenou na základě plné moci ze dne 22. 6. 2015 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0366/2015/VZ-25460/2015/521/MŽi ze dne 28. 8. 2015, vydanému ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
město Loštice, IČO 00302945, se sídlem nám. Míru 66/1, 789 83 Loštice,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Dodávka cisternové automobilové stříkačky pro JSDH Loštice“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 5. 2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 13. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 511098,
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0366/2015/VZ-25460/2015/521/MŽi ze dne 28. 8. 2015
r u š í m
a správní řízení zahájené na návrh ze dne 22. 6. 2015 vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0366/2015/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Dodávka cisternové automobilové stříkačky pro JSDH Loštice“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 5. 2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 13. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 511098,
z a s t a v u j i .
ODŮVODNĚNÍ
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 22. 6. 2015 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), návrh navrhovatele – společnosti WISS CZECH, s.r.o., IČO 29305934, se sídlem 763 63 Halenkovice 10 (dále jen „navrhovatel“), ze dne 22. 6. 2015 na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – město Loštice, IČO 00302945, se sídlem nám. Míru 66/1, 789 83 Loštice (dále jen „zadavatel“), při zadávání veřejné zakázky s názvem „Dodávka cisternové automobilové stříkačky pro JSDH Loštice“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 5. 2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 13. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 511098 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Návrhem se navrhovatel u Úřadu domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení předmětného zadávacího řízení veřejné zakázky. Nadto navrhovatel požádal o vydání předběžného opatření podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona, jímž se mělo pozastavit zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku, příp. podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona, jímž měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení veřejné zakázky. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0366/2015/VZ-18258/2015/521/MŽi ze dne 16. 7. 2015 Úřad zamítl návrhy navrhovatele na nařízení předběžného opatření, spočívajícího v pozastavení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, příp. v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení veřejné zakázky.
II. Napadené rozhodnutí
3. Dne 28. 8. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0366/2015/VZ-25460/2015/521/MŽi (dále jen „napadené rozhodnutí“).
4. Výrokem I. napadeného rozhodnutí Úřad podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele v části vztahující se k postupu zadavatele při volbě způsobu hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria „funkční a technické vlastnosti“, stanovení dílčího hodnotícího kritéria „funkční a technické vlastnosti“, resp. jeho jednotlivých subkritérií a stanovení minimálních hodnot těchto subkritérií, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.
5. Výrok I. napadeného rozhodnutí Úřad odůvodnil tím, že zadavatel se zvoleným způsobem hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria „funkční a technické vlastnosti“, stanovením dílčího hodnotícího kritéria „funkční a technické vlastnosti“, resp. jeho jednotlivých subkritérií a stanovením minimálních hodnot těchto subkritérií, nedopustil navrhovatelem namítaného porušení § 6 odst. 1 zákona, § 45 odst. 3 zákona a § 78 odst. 4 zákona.
6. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítl návrh navrhovatele v části vztahující se k netransparentnímu postupu zadavatele při označení druhu zadávacího řízení pro zadání veřejné zakázky na profilu zadavatele, neboť nebyl podán oprávněnou osobou.
7. Výrok II. napadeného rozhodnutí Úřad odůvodnil tím, že navrhovatel podal dne 5. 6. 2015 námitky proti zvolenému způsobu hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria „funkční a technické vlastnosti“, stanovení dílčího hodnotícího kritéria „funkční a technické vlastnosti“, resp. jeho jednotlivých subkritérií a stanovení minimálních hodnot těchto subkritérií. Údajný netransparentní postup zadavatele při označení druhu zadávacího řízení nebyl předmětem námitek ze dne 4. 6. 2015 a další námitky navrhovatel nepodal. Jelikož podání řádných a včasných námitek je podle § 110 odst. 7 věty šesté zákona podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele v téže věci, je zřejmé, že navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku, aby se ve věci údajného netransparentního postupu zadavatele při označení druhu zadávacího řízení stal osobou oprávněnou pro podání návrhu.
III. Námitky rozkladu
8. Dne 14. 9. 2015 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 28. 8. 2015. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
9. Navrhovatel v rozkladu v prvé řadě namítá, že se Úřad v napadeném rozhodnutí řádně nevypořádal s tvrzením navrhovatele, že v daném případě byly zadávací podmínky (konkrétně způsob hodnocení) nastaveny v rozporu s § 45 odst. 3 zákona, když určitým dodavatelům zaručují konkurenční výhodu, příp. vytváří neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Podle navrhovatele je totiž zcela zřejmé, že dopad stanovení referenčních hodnot pro hodnocení dle jednotlivých subkritérií je v daném případě obdobný, jako kdyby zadavatel stanovil, jaké konkrétní technické parametry má nabízená CAS mít. Pokud k tomu Úřad pouze uvádí, že odlišné výsledky hodnocení nejsou deformací hospodářské soutěže, ale důsledkem způsobu hodnocení, které zdůrazňuje zadavatelovu preferenci lepších hodnot vybraných funkčních a technických vlastností, jedná se dle navrhovatele o nepochopení dopadu zadávacích podmínek na možnost dodavatelů ucházet se o předmětnou veřejnou zakázku v regulérní soutěži. Tento svůj názor navrhovatel opírá (a v návrhu podrobně popsal) o několik skutečností, které jsou pro dodávky CAS stěžejní.
10. Navrhovatel dále podotýká, že zadávací podmínky jsou stanoveny v rozporu s § 45 odst. 3 zákona a v rozporu s § 6 odst. 1 zákona, kdy vytvářejí konkurenční výhodu pro CAS budované na dopředu vybraném podvozku. Svá tvrzení navrhovatel doplňuje přehledem uvedeným v přílohách. Z přílohy „Výsledky zadávacích řízení 2014“ i z přílohy „Zadávací řízení 2015“ (viz přílohy č. 2 a 3 rozkladu) lze dle navrhovatele seznat, že v případě hodnocení podle dílčího kritéria „funkční a technické vlastnosti“ je nadmíru často vybraným právě uchazeč dodávající CAS na jednom a tom samém podvozku. Úřad však dle navrhovatele v napadeném rozhodnutí pouze konstatoval, že se v prováděném správním řízení nebude zabývat jiným veřejnými zakázkami. Zcela tak opominul skutečnost, že hodnocení nabídek s využitím referenčních hodnot trh s CAS zásadně deformuje, což výsledky zadávacích řízení, ve kterých bylo hodnocení nabídek provedeno podle obdobným způsobem, jednoznačně prokazují a právě a jen z tohoto důvodu bylo uvedené přiloženo a je tak zásadně relevantní z hlediska stavu aktuálního tržního prostředí. Tím, že se Úřad uvedenými skutečnostmi nezabýval, přestože pro posouzení deformace trhu a tedy i pro posouzení celé věci mají zásadní význam, podle navrhovatele porušil § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), podle kterého má správní orgán postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu.
11. Následně navrhovatel vyjadřuje nesouhlas s postupem Úřadu, kdy návrh navrhovatele v části zamítl s odůvodněním, že se jedná o návrh podaný neoprávněnou osobou. Zdůrazňuje, že v námitkách vytýkal postupu zadavatele a zadávacím podmínkám netransparentnost. Vada (rozpor) v označení zadávacího řízení je dle navrhovatele zcela evidentním porušením zásady transparentnosti. Z uvedených důvodů má tedy navrhovatel za to, že část návrhu, směřující proti rozporům informací v zadávacích podmínkách byla podána oprávněnou osobou a Úřad se měl námitkami vznesenými navrhovatelem zabývat z věcného hlediska, což však neučinil.
12. V závěru rozkladu navrhovatel poukazuje na to, že z napadeného rozhodnutí vyplývá, že Úřad opírá své názory na správnost zadavatelem zvoleného způsobu hodnocení nabídek o tzv. expertní posouzení vypracované Fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB – Technické univerzity Ostrava ze dne 14. 9. 2012, které však nebylo pořízeno v rámci správního řízení vedeného Úřadem na základě návrhu podaného navrhovatelem, ba dokonce se ani nevztahuje k posuzované veřejné zakázce.
Závěr rozkladu
13. Navrhovatel navrhuje napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušit a věc vrátit Úřadu k novému projednání.
IV. Řízení o rozkladu
14. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Procesní vývoj během řízení o rozkladu
15. Dne 21. 9. 2015 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele, z něhož vyplývá, že zadavatel dne 31. 8. 2015 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na realizaci veřejné zakázky, kterou v kopii zaslal v příloze.
Stanovisko předsedy Úřadu
16. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
17. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
18. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení
19. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
20. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
21. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
22. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
23. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
24. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
25. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
26. K předmětu řízení se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „V obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“
27. Hospodářským cílem návrhu navrhovatele v tomto řízení bylo uložení nápravného opatření v podobě zrušení předmětného zadávacího řízení veřejné zakázky. S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu.
28. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. Předmětem tohoto správního řízení ve smyslu citovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, tj. hospodářským cílem návrhu navrhovatele, bylo v době podání návrhu zrušení daného zadávacího řízení veřejné zakázky
29. Dne 31. 8. 2015 zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky, který v kopii zaslal v příloze. V důsledku uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost uložení nápravného opatření, kterého se navrhovatel domáhal svým návrhem. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k ukončení zadávacího řízení.
30. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení předmětného zadávacího řízení veřejné zakázky, pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.
31. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
32. K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.
33. Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky nelze dosáhnout prvotního cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.
34. Uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na realizaci veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.
35. Uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly navrhovatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, které by mohlo být podle § 118 odst. 1 zákona zrušeno.
36. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
37. Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele, konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést, kde je mimo jiné třeba, aby správní orgán mohl autoritativně rozhodnout o konkrétních právech a povinnostech účastníků správního řízení. V předmětné věci však tento předpoklad odpadl, neboť v důsledku uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky nastaly důvody k zastavení správního řízení bez dalšího a vznikla tak překážka, díky které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout.
38. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VI. Závěr
39. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
40. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále nelze odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. město Loštice, nám. Míru 66/1, 789 83 Loštice
2. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
