Č. j.: ÚOHS-R321/2015/VZ-06165/2016/323/PMo
18. února 2016
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 30. 9. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –
Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0433/2015/VZ-28249/2015/522/DMa ze dne 15. 9. 2015, vydanému ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání podlimitní veřejné zakázky s názvem „Studie proveditelnosti analytického nástroje pro vytěžování strukturovaných a nestrukturovaných dat, jejich detailní a pokročilou analýzu“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 10. 3. 2015, uveřejněné na profilu zadavatele dne 11. 3. 2015, jehož dalším účastníkem je navrhovatel –
společnost DAIN s.r.o., IČO 28504810, se sídlem Na Výsluní 201/13, 100 00 Praha 10 – Strašnice,
a dále vybraný uchazeč –
společnost TRIBASE Networks, s.r.o., IČO 49613774, se sídlem Slunečná 1162, 383 01 Prachatice,
jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0433/2015/VZ-28249/2015/522/DMa ze dne 15. 9. 2015
r u š í m
a správní řízení zahájené na návrh ze dne 17. 7. 2015 vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0433/2015/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání podlimitní veřejné zakázky s názvem „Studie proveditelnosti analytického nástroje pro vytěžování strukturovaných a nestrukturovaných dat, jejich detailní a pokročilou analýzu“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 10. 3. 2015, uveřejněné na profilu zadavatele dne 11. 3. 2015,
z a s t a v u j i .
ODŮVODNĚNÍ
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 17. 7. 2015 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele – společnosti DAIN s. r. o., IČO 28504810, se sídlem Na Výsluní 201/13, 100 00 Praha 10 – Strašnice (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1 (dále jen „zadavatel“), učiněných pří zadávání podlimitní veřejné zakázky s názvem „Studie proveditelnosti analytického nástroje pro vytěžování strukturovaných a nestrukturovaných dat, jejich detailní a pokročilou analýzu“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 10. 3. 2015, uveřejněné na profilu zadavatele dne 11. 3. 2015 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Návrhem se navrhovatel u Úřadu domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17. 6. 2015, a dále vydání předběžného opatření, kterým by Úřad k zajištění účelu řízení zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. Dne 4. 8. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0433/2015/VZ-21239/2015/522/DMa, kterým podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona zadavateli na návrh navrhovatele nařídil předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na realizaci veřejné zakázky.
II. Napadené rozhodnutí
3. Dne 15. 9. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0433/2015/VZ-28249/2015/522/DMa (dále jen „napadené rozhodnutí“).
4. Ve výroku I. napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 79 odst. 1 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti v § 6 odst. 1 zákona, tím, že provedl hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita provedení všech částí studie proveditelnosti,“ aniž by ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, případně z protokolu o jednání komise č. 2 ze dne 6. 5. 2015 bylo možné určit, jakým konkrétním způsobem zadavatel při hodnocení dílčích subkritérií v rámci hodnotícího kritéria „Kvalita provedení všech částí studie proveditelnosti“ zohlednil míru naplnění v rámci každého subkritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
5. Výrok I. napadeného rozhodnutí Úřad odůvodnil tím, že zadavatel provedl v rámci hodnocení jednotlivých subkritérií v části 6. 2. „Hodnocení nabídek dle dílčího hodnotícího kritéria Kvalita provedení všech částí studie proveditelnosti“ zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pouze stručné shrnutí, popis jednotlivých nabídek, aniž by jakkoliv tyto rozhodné skutečnosti porovnával s přednostmi a nedostatky nejvhodnější nabídky. Z hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů tak podle Úřadu není seznatelné, jak konkrétně byl nabídkám přidělený počet bodů, tj. není možno seznat, na základě jakých skutečností hodnotící komise číselně vyjádřila „míru splnění ve vztahu k nejvhodnější nabídce“ právě tak, jak učinila. Úřad tedy učinil závěr, že hodnotící komise neprovedla hodnocení nabídek uchazečů v souladu s předem avizovaným způsobem hodnocení, tzn., že v rámci hodnocení každé nabídky v rámci jednotlivých subkritérií nebyly popsány skutečnosti a důvody, na základě kterých je v daném subkritériu daná nabídka nejvhodnější, a současně nebylo zaznamenáno, v čem jsou ostatní hodnocené nabídky v porovnání s nejvhodnější nabídkou horší, resp. proč nenaplňují požadavky zadavatele tak, jako nejvhodnější nabídka.
6. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad v rámci nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona zrušil úkony zadavatele související s hodnocením nabídek zaznamenané ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 10. 6. 2015 a všechny následné úkony zadavatele, včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17. 6. 2015.
7. Výrok II. napadeného rozhodnutí Úřad odůvodnil tím, že postup zadavatele mohl podle § 118 odst. 1 zákona ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že v případě řádného a přezkoumatelného postupu zadavatele při hodnocení nabídek v rámci subkritéria „Kvalita provedení všech částí studie proveditelnosti“ mohla být jako nejvhodnější vyhodnocena jiná nabídka než nabídka vybraného uchazeče. Jelikož zadavatel podle Úřadu nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, když postupoval v procesu hodnocení netransparentně, když ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nelze identifikovat, jak zadavatel zohlednil „míru splnění subkritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce“ v rámci dílčího kritéria „Kvalita provedení všech částí studie proveditelnosti“, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a smlouva na realizaci veřejné zakázky nebyla uzavřena, rozhodl Úřad o zrušení úkonů zadavatele učiněných v souvislosti s hodnocením nabídek a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení včetně rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17. 6. 2015.
8. Ve výroku III. napadeného rozhodnutí Úřad podle § 119 odst. 2 zákona v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, zadavateli uložil uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč.
III. Námitky rozkladu
9. Dne 30. 9. 2015 obdržel Úřad rozklad zadavatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 15. 9. 2015. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
10. Zadavatel v rozkladu v prvé řadě namítá, že napadené rozhodnutí se obsáhle věnuje teoretické rovině oprávněnosti závěru o nemožnosti určit, jakým konkrétním způsobem zadavatel při hodnocení dílčích subkritérií v rámci kritéria „Kvalita provedení všech částí studie proveditelnosti“ zohlednit míru jejich naplnění ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Takový výklad podle zadavatele postrádá odraz specifičnosti dané veřejné zakázky a argumentace zadavatele dokládající oprávněnost jeho postupu. Přestože si je zadavatel vědom souvisejících ustanovení zákona, jejich teoreticko-abstraktní rovinu je třeba aplikovat při zohlednění všech okolností daného případu. Za situace, kdy zadavatel jako základní hodnotící kritérium určí ekonomickou výhodnost nabídky, musí precizně stanovit dílčí hodnotící kritéria i způsob jejich vyhodnocení tak, aby bylo dosaženo účelu, ke kterému takové kritérium směřuje. Zadavatel podotýká, že navrhovatel měl zadávací podmínky napadnout již ve formě námitek, což se však nestalo.
11. Pokud se jedná o provázanost bodového hodnocení s hodnocením slovním, zadavatel trvá na jeho souladu se zákonnými požadavky. Poukazuje na to, že vycházel z výkladu zákona prezentovaného v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R166/2008/02-23226/2008/310-AS, kde je mj. uvedeno, že samotnou podstatou základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky je kompetence zadavatele přiřadit váhu jednotlivým dílčím kritériím dle vlastního uvážení s tím, že jediným omezením základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky je povinnost stanovit nabídkovou cenu jako jedno z dílčích kritérií.
12. Následně zadavatel poukazuje na procesní nedostatek napadeného rozhodnutí, který způsobuje jeho vnitřní rozpornost. Podle zadavatele měl Úřad zadavateli vytknout nedostatek zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Pokud však Úřad zadavateli fakticky vytýká nedostatky ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, měl tomu odpovídajícím způsobem přizpůsobit výrokovou část napadeného rozhodnutí, což neučinil. Zadavatel v závěru rozkladu zdůrazňuje, že závažnost důvodů vedoucích k tvrzenému porušení zákona není taková, aby jejich důsledkem byl nezákonný postup. Podle zadavatele byl v průběhu hodnocení nabídek dodržen zákonný rámec a tvrzená pochybení jsou jevem doprovázejícím zvolené základní hodnotící kritérium. Zadavatel má za to, že tato jeho argumentace však byla Úřadem v napadeném rozhodnutí samotným přezkumem hodnocení nabídek zcela upozaděna.
Závěr rozkladu
13. Zadavatel navrhuje napadené rozhodnutí zrušit.
IV. Řízení o rozkladu
14. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Procesní vývoj během řízení o rozkladu
15. Dne 27. 10. 2015 obdržel Úřad podání zadavatele ze dne 26. 10. 2015, v němž zadavatel Úřadu sdělil, že dne 26. 10. 2015 rozhodl o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky.
Stanovisko předsedy Úřadu
16. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
17. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
18. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení
19. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
20. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
21. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
22. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
23. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
24. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
25. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
26. K předmětu řízení se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „V obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“
27. Hospodářským cílem návrhu navrhovatele v tomto řízení bylo uložení nápravného opatření v podobě zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17. 6. 2015. S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele, tj. subjektivním kritériem pro definování předmětu správního řízení, se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu.
28. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. Předmětem tohoto správního řízení ve smyslu citovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, tj. hospodářským cílem návrhu navrhovatele, bylo v době podání návrhu zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17. 6. 2015.
29. Dne 26. 10. 2015 zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. Zrušením zadávacího řízení tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost pravomocného uložení nápravného opatření, kterého se navrhovatel domáhal svým návrhem. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k ukončení zadávacího řízení.
30. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. pravomocného zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17. 6. 2015 pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.
31. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a pravomocné rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
32. K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.
33. Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky nelze dosáhnout prvotního cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.
34. Zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co bylo zadávací řízení veřejné zakázky zrušeno, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.
35. Zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu zadavateli pravomocně uložit nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly zadavatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl pravomocně uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. pravomocně vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, v rámci něhož by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím pravomocně zrušit byť jen jednotlivý úkon zadavatele, v tomto případě rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17. 6. 2015.
36. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
37. Co se týče námitek uvedených v rozkladu zadavatele, konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést, kde je mimo jiné třeba, aby správní orgán mohl autoritativně rozhodnout o konkrétních právech a povinnostech účastníků správního řízení. V předmětné věci však tento předpoklad odpadl, neboť v důsledku zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky nastaly důvody k zastavení správního řízení bez dalšího a vznikla tak překážka, díky které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout.
38. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VI. Závěr
39. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
40. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, dále nelze odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Ministerstvo financí, Letenská 15, 118 10 Praha 1
2. DAIN s.r.o., Na Výsluní 201/13, 100 00 Praha 10 – Strašnice
3. TRIBASE Networks, s.r.o., Slunečná 1162, 383 01 Prachatice
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.
|
