Č. j.:ÚOHS-R359/2015/VZ-07687/2016/321/BRy
29. února 2016
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 3. 11. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 5. 11. 2015, podaném navrhovatelem –
společností HANYKO Praha s.r.o., IČO 64940152, se sídlem Křížová 1018/6, 150 00 Praha,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0683/2015/VZ-35322/2015/542/EŠu ze dne 22. 10. 2015, vydaném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
Národního ústavu duševního zdraví, IČO 00023752, se sídlem Topolová 748, 250 67 Klecany, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 12. 10. 2015 JUDr. Ondřejem Kochmanem, advokátem ev. č. ČAK 11557, se sídlem Belgická 276/20, 120 00 Praha,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „NUDZ-laboratorní nábytek“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 28. 7. 2015 a uveřejněno dne 29. 7. 2015 pod ev. č. 519193, ve znění opravy ze dne 18. 9. 2015, a jehož oznámení bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 31. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 146-268746, ve znění opravy ze dne 23. 9. 2015,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0683/2015/Vz-35322/2015/542/EŠu ze dne 22. 10. 2015
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
ODŮVODNĚNÍ
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 2. 10. 2015 návrh navrhovatele - společnosti HANYKO Praha s.r.o., IČO 64940152, se sídlem Křížová 1018/6, 150 00 Praha (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů zadavatele - Národního ústavu duševního zdraví, IČO 00023752, se sídlem Topolová 748, 250 67 Klecany, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 12. 10. 2015 JUDr. Ondřejem Kochmanem, advokátem ev. č. ČAK 11557, se sídlem Belgická 276/20, 120 00 Praha (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „NUDZ-laboratorní nábytek“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 28. 7. 2015 a uveřejněno dne 29. 7. 2015 pod ev. č. 519193, ve znění opravy ze dne 18. 9. 2015, a jehož oznámení bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 31. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 146-268746, ve znění opravy ze dne 23. 9. 2015, (dále jen „veřejná zakázka“). Za účastníky správního řízení Úřad označil navrhovatele a zadavatele.
2. Navrhovatel podání návrhu odůvodnil tím, že dle jeho názoru zadavatel porušil zákon, když dvě nesouvisející veřejné zakázky spojil do jedné, čímž neoprávněně zvýhodnil jednoho z uchazečů, současně navrhovatel uvedl, že v zadávacích podmínkách došlo v mnoha ohledech k porušení zásad stanovených zákonem, a proto navrhuje, aby Úřad zadávací řízení zrušil.
II. Napadené rozhodnutí
3. Po přezkoumání podaného návrhu vydal Úřad dne 22. 10. 2015 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0683/2015/VZ-35322/2015/542/EŠu (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým správní řízení podle ust. § 117a písm. d) zákona zastavil, neboť k podanému návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.
4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad poukázal na skutečnost, že dle ust. § 114 odst. 3 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání obsahovat rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle ust. § 67 odst. 4 zákona, a to v případě, že jde o návrh, který je k Úřadu podáván před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku. Úřad přezkoumal obsah návrhu a příloh, které k němu byly přiloženy, přičemž zjistil, že navrhovatel k návrhu nepřipojil doklad o doručení námitek zadavateli. S ohledem na skutečnost, že jde o neodstranitelnou vadu podání, Úřad uzavřel, že tato vada nemůže být zhojena ani dodatečně tím, že navrhovatel doklad o doručení námitek doručil Úřadu následně dne 16. 10. 2015. Úřad proto rozhodl tak, že správní řízení zastavil podle ust. § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu navrhovatele nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.
5. Napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 22. 10. 2015.
III. Námitky rozkladu
6. Uvedené rozhodnutí napadl navrhovatel rozkladem ze dne 3. 11. 2015, který byl Úřadu doručen dne 5. 11. 2015. K podání rozkladu tak došlo v zákonem stanovené lhůtě.
7. Navrhovatel podání rozkladu odůvodnil tím, že dle jeho názoru je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy a se zásadami správního řízení v důsledku čehož je nesprávné.
8. Navrhovatel má za to, že Úřad neměl správní řízení zastavit, pokud mu byl ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne doručení oznámení o zahájení správního řízení zaslán doklad o doručení námitek zadavateli. Navrhovatel k tomu poukázal na znění ust. § 114 odst. 11 zákona v souvislosti s ust. § 114 odst. 10 zákona, a to z hlediska zákazu doplňování a měnění náležitostí návrhu. Dle jeho názoru je možné doklad o doručení námitek dodatečně doplnit, neboť zákaz doplnění či měnění se vztahuje k první a druhé větě ust. § 114 odst. 3 zákona, avšak doklad o doručení námitek je uveden až ve větě třetí. Dle navrhovatele tak zákon umožňuje doložit doklad o doručení námitek dodatečně ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení správního řízení, což udělal, a proto Úřad nemohl rozhodnout o zastavení správního řízení.
9. Navrhovatel dále namítá, že Úřad svým postupem porušil několik zásad, a to zásadu dobré správy, zásadu, která je vyjádřena i v ust. § 2 odst. 3 správního řádu, zásadu souladu s právem a zásadu přiměřenosti. Dle navrhovatele Úřad nepostupoval tak, aby šetřil oprávněné zájmy osob a dopustil se výkladu, který neodpovídá smyslu zákona a konstantní judikatuře soudů. Dále dle navrhovatele Úřad porušil i zásadu přiměřenosti. Současně navrhovatel Úřadu vytýká, že pominul, co je smyslem dokladu o doručení námitek zadavateli a označuje jeho postup za alibistický a vycházející z příkrého formalismu.
Závěr rozkladu
10. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že se zadávací řízení ruší.
IV. Řízení o rozkladu
11. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí dle ust. § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.
Stanovisko předsedy Úřadu
12. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
13. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0683/2015/VZ-35322/2015/542/EŠu ze dne 22. 10. 2015, rozhodl o zastavení správního řízení podle ust. § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se zcela ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
14. Navrhovatel v podaném rozkladu namítá nesprávnost a nezákonnost zastavení řízení pro nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli k návrhu na zahájení správního řízení s tím, že tuto vadu podání je možné zhojit dodatečným předložením uvedeného dokladu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení správního řízení. K této zásadní námitce navrhovatele uvádím, že ji nepovažuji za důvodnou.
15. Podle ust. § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
16. Podle ust. § 117a zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže
a) návrh neobsahuje obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,
b) návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,
c) nedošlo k připsání kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona na účet Úřadu ve lhůtě podle § 115 odst. 5 zákona,
d) k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona,
e) návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 114 odst. 4 nebo 5 zákona, nebo
f) v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a zákona
17. Výše uvedené ustanovení zákona vymezuje ty situace, za kterých Úřad neprovádí věcné posouzení obsahu návrhu, ale za kterých správní řízení zastaví, pro vady podaného návrhu. Náležitosti návrhu jsou stanoveny v ust. § 114 odst. 3 zákona. Z věty 1 tohoto zákonného ustanovení vyplývá, že návrh musí obsahovat:
a) obecné náležitosti pro podání, které jsou vymezeny v ust. § 37 odst. 2 správního řádu, které zní: „Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí“,
b) označení zadavatele,
c) uvedení v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,
d) návrhy na provedení důkazů,
e) uvedení, čeho se navrhovatel domáhá.
Kromě těchto náležitostí návrhu však zákon v ust. § 114 odst. 3 ve větě druhé a třetí vymezuje okruh toho, co musí být k návrhu připojeno, přičemž se tak jedná o další zákonem stanovené náležitosti návrhu, kterými jsou:
a) písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhovatel navrhl, a to v elektronické podobě. Platí, že je navrhovatel nemusí připojit, pokud jsou součástí dokumentace o veřejné zakázce,
b) doklad o složení kauce podle § 115,
c) a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
18. V případě, že kterákoliv výše uvedená náležitost v návrhu chybí, pak takový návrh je třeba považovat za návrh vadný. Z hlediska toho, o jakou vadu se jedná, může Úřad postupovat pouze dvěma možnými způsoby. V případě, že se jedná o vadu odstranitelnou, musí postupovat v souladu s ust. § 37 odst. 3 správního řádu v návaznosti na ust. § 45 odst. 2 správního řádu, což znamená, že navrhovatele vyzve k odstranění vad, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění vad. V případě, že se však jedná o vadu neodstranitelnou, Úřad může postupovat pouze jedním způsobem, a to tak, že zahájené správní řízení zastaví pro vady podání. Pro vymezení toho, o jakou vadu návrhu se jedná, je třeba vycházet přímo ze znění ust. § 117a zákona, které je citováno výše.
19. Z ust. § 117a zákona, které je účinné od 6. 3. 2015, a které se použije na dané správní řízení, neboť toto bylo zahájeno podáním návrhu ze dne 2. 10. 2015, vyplývá, že zákon rozlišuje mezi zastavením řízení pro neodstranění vad, k jejichž odstranění byl navrhovatel vyzván a které neodstranil, a mezi zastavením řízení pro nedostatek náležitostí návrhu, které jsou vadami neodstranitelnými. Takové členění vyplývá přímo ze samotného textu tohoto ustanovení, přičemž je zřejmé, že za odstranitelné vady podání lze považovat pouze ty, které jsou vyjmenovány pod písmenem a), neboť zákon zde výslovně předpokládá zastavení správního řízení až poté, co Úřad navrhovatele vyzve k odstranění vad a navrhovatel je ani přes výzvu neodstraní. U náležitostí pod písm. b) až e) však zákon předpokládá zastavení správního řízení, pokud návrh trpí tam vyjmenovanými vadami, a to bez toho, aby Úřad navrhovatele k odstranění vad nejprve vyzýval. Ze samotného textu zákona je tak zcela zřejmé, že za odstranitelné vady, lze považovat nedostatek obecných náležitostí podání, neoznačení zadavatele, neuvedení, čeho se navrhovatel domáhá a nepřipojení dokladu o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona, přičemž v případě těchto nedostatků je Úřad povinen postupovat ve smyslu ust. § 37 odst. 3 resp. ust. § 45 odst. 2 správního řádu. Nedostatek ostatních náležitostí vyjmenovaných pod písmeny b) až e) je třeba považovat za vady neodstranitelné, pro něž Úřad správní řízení bez dalšího zastaví. Mezi těmito neodstranitelnými vadami je pak pod písm. d) uvedeno i nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli. Nadto poukazuji na skutečnost, že důvod pro zastavení uvedený pod písm. f) § 117a zákona se vztahuje k řízení zahájenému z moci úřední. Toto ustanovení dopadá na situace, kdy Úřad v probíhajícím řízení, vedeném z moci úřední zjistí, že nejsou dány důvody pro to, aby takové řízení bylo vedeno, což znamená, že nejde o důvod k zastavení řízení pro vadu návrhu. S ohledem na předmět daného řízení, kdy se jedná o nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli, nepovažuji za podstatné se tímto konkrétním důvodem k zastavení řízení blíže zabývat.
20. Ke stejnému výkladu pak lze dospět i na základě textu důvodové zprávy k zákonu č. 40/2015 Sb., změna zákona o veřejných zakázkách, který s účinností od 6. 3. 2015 změnil mimo jiné i ust. § 114 a § 117a zákona. Tato důvodová zpráva ke změně ust. § 117a zákona uvádí:
„K bodu 28 a 29 [ § 117a písm. a), b), c) a d)]
Nově je koncipován důvod pro zastavení řízení v případě, kdy návrh neobsahuje předepsané obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo čeho se navrhovatel domáhá. Neobsahuje-li návrh tyto požadavky stanovené zákonem o veřejných zakázkách a správním řádem (§ 114 odst. 3 ZVZ, § 37 odst. 2 správního řádu) a navrhovatel tyto vady ani ve lhůtě stanovené Úřadem neodstraní, pak jde o důvod pro zastavení správního řízení.
Nově je také koncipován důvod pro zastavení správního řízení, kdy v tomto ustanovení specifikované vady návrhu jsou vadami neodstranitelnými, což má za následek zastavení správního řízení. Smyslem je posílení odpovědnosti navrhovatele za jeho podání, kdy již před podáním návrhu ví, jaké náležitosti musí jeho návrh splňovat. S ohledem na důraz, který je kladen na rychlost správního řízení týkajícího se přezkumu veřejných zakázek, se jeví nezbytné, aby správní řízení, které je zahájeno i na základě vadného návrhu (toliko neběželalhůta pro vydání rozhodnutí), nebylo zbytečně (a mnohdy obstrukčně) protahováno ze strany navrhovatelů na úkor postupu zadavatelů v rámci zadávacího řízení. Jde o standardní požadavky na navrhovatele, kterému je ze zákona zřejmé, že mimo jiné má spolu s návrhem složit kauci v předepsané výši či že má jednoznačně uvést, v čem spatřuje porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.“
21. S ohledem na smysl a účel ust. § 117a je tak zřejmé, že zákon novelou účinnou od 6. 3. 2015 přenáší na navrhovatele větší odpovědnost za podaný návrh, a to zejména v tom smyslu, že rozšiřuje okruh tzv. neodstranitelných vad podání, při jejichž zjištění Úřad postupuje tak, že správní řízení bez dalšího zastaví. Mezi tyto neodstranitelné vady návrhu zákon řadí i doklad o doručení námitek, což znamená, že v případě, že Úřad obdrží návrh, který neobsahuje doklad o doručení námitek zadavateli, pak jediný možný postup v zahájeném správním řízení je jeho zastavení.
22. Současně platí, že náležitosti, které vyjmenovává ust. § 114 odst. 3 zákona musí návrh obsahovat již ve chvíli, kdy je podán, neboť vést správní řízení lze pouze na základě návrhu, který je podán řádně a včas. Z hlediska včasnosti platí, že návrh je podán včas, pokud je dle ust. § 114 odst. 4 zákona podán ve lhůtě 10 kalendářních dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl, případně jej dle ust. § 114 odst. 6 zákona lze podat ve lhůtě do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek navrhovatelem, pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 111 odst. 1 zákona. Za situace, kdy navrhovatel podá návrh až po uplynutí uvedených lhůt Úřad řízení podle ust. § 117a písm. e) zákona zastaví z důvodu, že návrh nebyl podán včas. Z hlediska posouzení toho, zda je návrh podán řádně je pak třeba vyjít z náležitostí stanovených zákonem, konkrétně pak zejména těch, které jsou stanoveny v ust. § 114 odst. 3 zákona. K náležitostem návrhu odkazuji na odůvodnění uvedené výše. Považuji však za nutné poukázat na skutečnost, že posouzení toho, zda je návrh podán řádně a včas se vztahuje k okamžiku, kdy byl návrh podán. Pokud tedy je k Úřadu podán návrh, který není podán řádně a jedná-li se o neodstranitelnou vadu návrhu, pak je z povahy věci vyloučeno, aby taková vada mohla být zhojena jakýmkoliv následným postupem navrhovatele nebo Úřadu a Úřad správní řízení zastaví.
23. S výše uvedeným souvisí námitka navrhovatele, podle níž je možné doklad o doručení námitek dodatečně doplnit ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne doručení oznámení o zahájení správního řízení, a to dle ust. § 114 odst. 10 v návaznosti na ust. § 114 odst. 11 zákona uvádím, že tuto námitku nepovažuji za důvodnou, neboť neodpovídá jednak samotnému textu zákona a jednak jeho smyslu a účelu.
24. Podle ust. § 114 odst. 10 zákona náležitosti návrhu podle odstavce 3 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.
25. Podle ust. § 114 odst. 11 zákona v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 10; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.
26. Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že se nevztahují k otázce posouzení náležitostí návrhu z hlediska toho, zda jde o podání řádné, tedy bezvadné, ale jejich obsahem a účelem je koncentrace správního řízení. Pokud se tedy v těchto ustanoveních hovoří o tom, že náležitosti návrhu, jež vyplývají z věty první a druhé ust. § 114 odst. 3 zákona nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány, nejedná se z hlediska smyslu těchto ustanovení o stanovení možnosti odstranit vady podání, nýbrž naopak o zákaz uplatňovat v již probíhajícím řízení nová tvrzení a nové skutečnosti oproti těm, které byly uvedeny v návrhu, a zákaz navrhovat nové důkazy. Vzhledem k tomu, že tato ustanovení se vztahují k zákazu změny a doplňování tvrzení a důkazů, které již navrhovatel v podaném návrhu uvedl, je zřejmé, že pro uplatnění takového zákazu musí být splněna podmínka toho, že správní řízení může probíhat nebo pokračovat tzn., že návrh byl podán řádně a včas, případně byly odstraněny odstranitelné vady. V případě, že by totiž šlo o neodstranitelnou vadu, nepřichází použití zákazu stanoveného v ust. § 114 odst. 10 a 11 zákona vůbec v úvahu, neboť by řízení bylo zastaveno. Je tak zcela logické, že zákonodárce v ust. § 114 odst. 10 vymezuje tento zákaz pouze k větě první a druhé ust. § 114 odst. 3, protože jeho vymezení i k dokladu o doručení námitek by bylo nelogické a šlo by proti smyslu a účelu tohoto zákonného ustanovení, kterým je úprava koncentrace správního řízení.
27. Pro podporu uvedeného závěru odkazuji na důvodovou zprávu k zákonu č. 40/2015 Sb., konkrétně vztahující se k ust. § 114 odst. 10 a 11 zákona, která byla touto novelou vtělena do zákona, a to v části:
„K bodu 23 [§ 114 odst. 10 a 11]
Nová úprava v sobě kombinuje přístupy, které jsou přítomny v českém právním řádu a které zefektivňují přezkum napadených úkonů.
Předně úprava zamezuje tomu, aby se obsah návrhu ze skutkového hlediska nedůvodně lišil od námitek podaných zadavateli.
Nová právní úprava má vést k zavedení vyšší odpovědnosti navrhovatele za jeho kroky, v tomto případě pak ovšem za kroky učiněné ještě před zahájením řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, tj. před podáním návrhu. Stěžovatel by měl veškeré námitky proti jeho postupu vyložit již zadavateli ještě před tím, než je zahájeno dohledové řízení. Cílem novelizace je zde též zamezit podávání obstrukčních návrhů, které navrhovatel v průběhu řízení dále doplňuje o důvody konstruované účelově až s odstupem, čímž neustále prodlužuje dobu vedeného správního řízení a tím i lhůtu pro vydání rozhodnutí.
Smyslem navržené úpravy je tak docílit toho, aby byly podávány pouze vážně míněné návrhy opřené o důvody, které navrhovatel předestřel prostřednictvím námitek již zadavateli. Navržená úprava nevylučuje možnost Úřadu doplnit podklady z moci úřední. Právní úprava však nesmí být zneužívána tak, že účastníci nesplní svou povinnost tvrzení a důkazní a přenášeli by tyto své povinnosti na správní orgán. Navržené ustanovení současně neznamená, že navrhovatel nemá právo reagovat např. na vyjádření zadavatele k jeho návrhu. Navrhovateli zůstává zachováno i oprávnění vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Dále je stanovena zákonná lhůta, ve které mohou účastníci řízení navrhovat důkazy a činit jiné návrhy. Z důvodu konformity nové úpravy se základními zásadami činnosti správních orgánů a ústavní úpravou v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod poskytne poučení o těchto omezeních Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v oznámení o zahájení správního řízení.“
28. S ohledem na výše uvedené tak mám za to, že námitka navrhovatele, týkající se použití ust. § 114 odst. 10 ve spojení s ust. § 114 odst. 11 zákona na situaci, kdy je doklad o doručení námitek Úřadu doručen později, než s podáním návrhu samotného, neobstojí, neboť tato zákonná ustanovení na danou situaci nedopadají.
29. K námitkám porušení principů dobré správy a nepřiměřenosti zásahu do práv účastníků řízení uvádím, že ani tyto námitky nepovažuji za důvodné. Je totiž zřejmé, že je třeba poměřovat na jedné straně stojící principy dobré správy a možnosti přístupu ke správnímu orgánu a na druhé straně stojí zásada, podle níž „práva náležejí bdělým“ a zásada účelnosti a efektivnosti správního řízení. V rozhodovaném případě, je na účastníkovi řízení, aby naplnil náležitosti návrhu, který k Úřadu podává, a to s tím důsledkem, že pokud tyto náležitosti nenaplní, dojde k zastavení správního řízení. Za situace, kdy je taková povinnost stanovena zákonem a navrhovatel tuto povinnost nesplní, nelze jeho povinnost přenášet na Úřad, neboť by tím došlo k porušení zásady spočívající v efektivitě a účelnosti správního řízení. V daném případě z obsahu návrhu podaného navrhovatelem vyplývá, že navrhovatel nedodržel povinné náležitosti návrhu stanovené zákonem, a proto zákonný důsledek, kterým je v rozhodovaném případě zastavení správního řízení, nemůže být vykládán jako porušení principu dobré správy. Současně k těmto námitkám navrhovatele uvádím, že přímo z důvodové zprávy k zákonu vyplývá záměr zákonodárce na posílení odpovědnosti navrhovatele za obsah a náležitosti podaného návrhu, přičemž tak ani dílčí námitka, ohledně nesouladnosti postupu Úřadu s ohledem na cíle zákona nemůže obstát.
30. Dále považuji za důležité poukázat na skutečnost, že Úřad navrhovateli neubral ani neztížil jeho právo podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, ani mu neumenšil jeho procesní práva. Je zcela zřejmé, že navrhovateli nic nebránilo, aby podal návrh řádně a včas v souladu s tím, co po něm požaduje zákon. Pokud ovšem navrhovatel podal návrh, který byl stižen neodstranitelnou vadou, pak se sám vystavil následku, který zákon předpokládá, tedy že bude správní řízení zastaveno.
31. Nad výše uvedené k polemice navrhovatele ohledně smyslu požadavku na předložení dokladu o doručení námitek zadavateli uvádím, že taková polemika se smyslem a účelem zákona nepředstavuje způsobilou rozkladovou námitku, která by směřovala proti správnosti či zákonnosti napadeného rozhodnutí nebo postupu Úřadu, a proto jsem se jí blíže nezabýval.
32. Z hlediska námitky, že se Úřad dopustil příkře formalistického slovního výkladu, uvádím, že se s touto námitkou neztotožňuji, neboť mám za to, že Úřad aplikoval příslušná zákonná ustanovení zcela v souladu nejen se zněním příslušných zákonných ustanovení, ale i v souladu se smyslem a účelem zákona, k čemuž odkazuji na obsah odůvodnění tohoto rozhodnutí.
33. Ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když napadené rozhodnutí jsem shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně přezkoumal obsah návrhu navrhovatele a současně uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.
34. Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení podle ust. § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, čímž byly splněny zákonem stanovené podmínky pro zastavení řízení.
VI. Závěr
35. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
36. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. HANYKO Praha s.r.o., se sídlem Křížová 1018/6, 150 00 Praha
2. JUDr. Ondřej Kochman, advokát ev. č. ČAK 11557, se sídlem Belgická 276/20, 120 00 Praha
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.
|
