Č. j.:ÚOHS-S554/2014/VZ-1817/2015/521/VSt/MŽi
                
                
                 
                
                
                19. ledna 2015
                
                
                
                
                 
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11. 7. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je
                 
                •        zadavatel – Okresní hospodářská komora Mladá Boleslav, IČO 46355049, se sídlem Staroměstské náměstí 150, 293 01 Mladá Boleslav,
                 
                ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání veřejné zakázky „Vzdělávání pro rovné příležitosti Mladoboleslavska“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 8. 3. 2013, přičemž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek zveřejněno dne 11. 9. 2013 pod ev. č. 366362,
                rozhodl takto:
                 
                I.
                Zadavatel – Okresní hospodářská komora Mladá Boleslav, IČO 46355049, se sídlem Staroměstské náměstí 150, 293 01 Mladá Boleslav – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 83 odst. 1 citovaného zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Vzdělávání pro rovné příležitosti Mladoboleslavska“ zadávanou formou zjednodušeného podlimitního řízení na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 8. 3. 2013 k uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy ze dne 18. 7. 2013, tedy do 2. 8. 2013, ale až dne 10. 9. 2013.
                 
                II.
                Zadavatel – Okresní hospodářská komora Mladá Boleslav, IČO 46355049, se sídlem Staroměstské náměstí 150, 293 01 Mladá Boleslav – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 85 odst. 4 citovaného zákona, když neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce „Vzdělávání pro rovné příležitosti Mladoboleslavska“ zadávané formou zjednodušeného podlimitního řízení na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 8. 3. 2013 na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy do 2. 8. 2013, ale až dne 10. 9. 2013.
                 
                III.
                Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Okresní hospodářská komora Mladá Boleslav, IČO 46355049, se sídlem Staroměstské náměstí 150, 293 01 Mladá Boleslav – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
                 
                pokuta ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
                Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
                 
                ODŮVODNĚNÍ
                 I.          ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
                1.        Odesláním výzvy k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace dne 8. 3. 2013 zahájil zadavatel – Okresní hospodářská komora Mladá Boleslav, IČO 46355049, se sídlem Staroměstské náměstí 150, 293 01 Mladá Boleslav (dále jen „zadavatel“) – zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Vzdělávání pro rovné příležitosti Mladoboleslavska“ (dále jen „veřejná zakázka“). 
                2.        Zadavatel se ve smyslu ustanovení § 151 zákona nechal při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením zastoupit společností PFI s.r.o., IČO 27208389, se sídlem Prvního pluku 206/7, 181 00 Praha 8. 
                3.        Předmětem plnění veřejné zakázky jsou podle bodu 2.1 zadávací dokumentace „služby – realizace vzdělávacích aktivit formou akreditovaných kurzů“. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 2 170 300 Kč bez DPH.
                4.        Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel v bodu 9.3 zadávací dokumentace uvedl ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž stanovil následující hodnotící kritéria a jejich váhy:
                a)      výše nabídkové ceny – 60 %,
                b)      kvalita nabízených služeb – 40 %;
                v rámci tohoto dílčího kritéria byla stanovena následující subkritéria:
                
                
                detailnost zpracování vzdělávacího programu – 35 %
                
                
                zapojení moderních metod a technického vybavení do vzdělávání – 20 %
                
                
                školící materiály – 45 %.  
                
                
                5.        Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 28. 6. 2013 vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel celkem 5 nabídek, přičemž nabídky tří uchazečů byly při posouzení hodnotící komisí vyřazeny. Pořadí zbývajících nabídek bylo stanoveno na základě výše uvedených hodnotících kritérií. 
                6.        Dne 18. 7. 2013 zadavatel uzavřel smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky se společností BNV Consulting, s.r.o., IČO 27170241, se sídlem Melantrichova 970/17b, 110 00 Praha 1 – Staré Město (dále jen „vybraný uchazeč“). 
                7.        Oznámení o zadání zakázky zadavatel odeslal do Věstníku veřejných zakázek dne 10. 9. 2013
                8.        Podle § 85 odst. 1 zákona zadavatel o veřejné zakázce vyhotovil písemnou zprávu zadavatele ze dne 10. 9. 2013, kterou zveřejnil na profilu zadavatele dne 10. 9. 2013. 
                II.          POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
                9.        Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] příslušný k dohledu nad dodržováním zákona, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. 
                10.    Na základě obdrženého podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele příslušné podklady. Po přezkoumání předložených podkladů (tj. dokumentace o veřejné zakázce, výpisu z Věstníku veřejných zakázek a profilu zadavatele) a vyjádření zadavatele získal Úřad pochybnosti o tom, zda se zadavatel nedopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že
                a)   nedodržel postup stanovený v § 83 odst. 1 citovaného zákona, když neodeslal oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy ze dne 18. 7. 2013,
                b)   nedodržel postup stanovený v § 85 odst. 4 citovaného zákona, když neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. 
                Z důvodu existence pochybností o tom, zda zadavatel v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou postupoval v souladu se zákonem, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední. 
                III.          PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
                11.    Zahájení správního řízení z moci úřední oznámil Úřad zadavateli, který je podle § 116 zákona jediným účastníkem správního řízení, dopisem č. j. ÚOHS-S554/2014/VZ-14522/2014/521/VSt ze dne 10. 7. 2014. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 11. 7. 2014 a tímto dnem bylo podle ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), správní řízení zahájeno. Usnesením č. j. ÚOHS-S554/2014/VZ-14675/2014/521/VSt ze dne 14. 7. 2014 určil Úřad účastníkovi řízení lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byl oprávněn vyjádřit své stanovisko v řízení. 
                12.    Ukončení shromažďování podkladů pro rozhodnutí oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S554/2014/VZ-16361/2014/521/VSt ze dne 4. 8. 2014. Zároveň Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S554/2014/VZ-16367/2014/521/VSt z téhož dne určil zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
                13.    Zadavatel se ve stanovených lhůtách ani později v průběhu správního řízení nevyjádřil. Pro účely přezkoumání předmětné záležitosti proto Úřad zohlednil obsah předchozího vyjádření zadavatele ze dne 3. 6. 2014, poskytnutého Úřadu v rámci šetření podnětu, neboť obsahuje některé pro posouzení předmětné záležitosti významné informace. Zadavatel ve zmíněném vyjádření uvedl, že k prodlení v souvislosti s uveřejněním oznámení o zadání veřejné zakázky ve Věstníku veřejných zakázek a uveřejněním písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele „skutečně došlo, a to zejména vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu prázdnin došlo ke komunikační chybě uvnitř naší organizace“. Dále zadavatel konstatoval, že zmíněné pochybení napravil tím, že požadované dokumenty uveřejnil požadovaným způsobem neprodleně po zjištění chyby. Dále zadavatel poukazuje na skutečnost, že nijak neovlivnil výběr nejvhodnější nabídky a že ačkoliv k porušení zákona ze strany zadavatele došlo, nemělo toto pochybení prakticky žádné věcné dopady. 
                IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU
                14.    Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů konstatuje, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
                K právnímu postavení zadavatele
                15.    Před zkoumáním samotného postupu zadavatele v zadávacím řízení se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda Okresní hospodářská komora Mladá Boleslav naplňuje definici zadavatele podle zákona.
                16.    Ustanovení § 2 zákona definuje zadavatele veřejné zakázky, přičemž z § 2 odst. 3 zákona vyplývá, že dotovaným zadavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby.
                17.    Podle § 2 odst. 5 zákona postupuje dotovaný zadavatel při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele; tím není dotčeno ustanovení odstavce 7. Dotovaný zadavatel nepostupuje podle ustanovení tohoto zákona v případě zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti.
                18.    Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že předmětná veřejná zakázka byla zadávána v rámci realizace projektu „Nové vize pro rovné příležitosti na trhu práce Mladoboleslavska“ a je financována z veřejných zdrojů.  Z rozhodnutí o poskytnutí dotace č. OP LZZ/3.4/88/00327 ze dne 21. 11. 2012 vyplývá, že zadavateli byla poskytnuta dotace v celkové maximální výši 7 174 427,55 Kč z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost na realizaci projektu „Nové vize pro rovné příležitosti na trhu práce Mladoboleslavska“ reg. č. CZ.1.04/3.4.04/88.00327, přičemž celkové způsobilé výdaje předmětného projektu budou financovány z veřejných zdrojů (85% z Evropského sociálního fondu a 15% ze státního rozpočtu).
                19.    Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel byl při zadávání předmětné veřejné zakázky dotovaným zadavatelem podle § 2 odst. 3 zákona, neboť předmětná veřejná zakázka byla z více jak 50 % hrazena z veřejných zdrojů.
                K uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení
                20.    Podle § 83 odst. 1 věty první zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. 
                21.    Podle § 146 odst. 1 zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění
                a) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, 
                b) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 a Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“), jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.
                Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.
                22.    Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
                23.    Pro naplnění požadavků § 83 odst. 1 věty první zákona je nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek – jednak podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a jednak podmínky jeho odeslání ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně obě uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 83 odst. 1 zákona. Byť se jedná o postup zadavatele, který následuje až po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, nelze jeho důležitost zlehčovat, neboť cílem uveřejňování výsledků zadávacích řízení je umožnění následné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky, a to nejen kontroly ze strany Úřadu, ale rovněž ze strany nejširší veřejnosti. Důležitost uveřejňování je dána již samotným zakotvením dané povinnosti v zákoně, přičemž zákonodárce její význam zdůraznil tím, že nesplnění povinnosti uveřejnění vymezil samo o sobě jako deliktní jednání s možností udělení sankce, aniž by nesplnění předmětné povinnosti muselo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Zákon jako znak skutkové podstaty předmětného správního deliktu nevymezuje vliv na výběr nejvhodnější nabídky či „omezení práv dodavatelů“, a to s ohledem na skutečnost, že účelem zakotvení uveřejňovací povinnosti v zákoně je právě umožnění veřejné kontroly zadavatele ze strany nejširší veřejnosti.
                24.    Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že dne 18. 7. 2013 uzavřel zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem na plnění předmětné veřejné zakázky.
                25.    Dne 10. 9. 2013 zadavatel odeslal k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky „Vzdělávání pro rovné příležitosti Mladoboleslavska“, které bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 11. 9. 2013 pod ev. č. 366362.
                26.    Z výše uvedených údajů je zřejmé, že zadavatel odeslal oznámení o zadání předmětné veřejné zakázky k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek 54 dnů po uzavření smlouvy s vybraným uchazečem. Zadavatel tedy opožděně splnil svou uveřejňovací povinnost, když příslušné oznámení o zadání zakázky odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, avšak neučinil tak ve lhůtě, kterou mu ukládá zákon v ustanovení § 83 odst. 1 zákona (tj. do 15 dnů od uzavření smlouvy). Jelikož byl zadavatel v šetřeném případě povinen oznámení o zadání zakázky odeslat k uveřejnění do 15 dnů od data uzavření smlouvy (tj. od 18. 7. 2013), tedy do 2. 8. 2013, avšak učinil tak až dne 10. 9. 2013 (tedy po uplynutí zákonné lhůty), porušil ustanovení § 83 odst. 1 zákona, když oznámení o zadání zakázky neodeslal k uveřejnění do 15 dnů od data uzavření smlouvy.  
                27.    K argumentu zadavatele, podle něhož k opomenutí uveřejnění oznámení o zadání zakázky došlo z důvodu komunikační chyby uvnitř organizační struktury zadavatele, Úřad uvádí, že toto zadavatelem uváděné odůvodnění jeho pochybení nemůže být ospravedlnitelným důvodem pro nedodržení zákonné povinnosti. Zadavatel zodpovídá za svůj postup při zadávání veřejných zakázek komplexně, tedy za každý krok svých jednotlivých zaměstnanců, a nelze tedy omlouvat jeho pochybení vnitřními komunikačními problémy.
                28.    K tvrzení zadavatele, že svým pochybením nijak neovlivnil výběr nejvhodnější nabídky a že uvedené porušení zákona nemělo prakticky žádné věcné dopady, Úřad opětovně uvádí, že při nedodržení lhůty pro zveřejnění výsledku zadávacího řízení již nemůže dojít k vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, proto ani vliv na výběr nejvhodnější nabídky není v tomto případě rozhodný. 
                29.    Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 83 odst. 1 zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku k uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy ze dne 18. 7. 2013, tedy do 2. 8. 2013, ale až dne 10. 9. 2013. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
                K uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele
                30.    Podle § 85 odst. 4 zákona uveřejní zadavatel písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.
                31.    Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
                32.    Obdobně jako u oznámení výsledku zadávacího řízení slouží rovněž uveřejnění písemné zprávy zadavatele k možnosti veřejné kontroly postupu zadavatele při výdaji veřejných prostředků. I zde je nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek – jednak podmínky samotného uveřejnění a jednak podmínky uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.
                33.    Zákon stanovuje dva způsoby ukončení zadávacího řízení, a to uzavření smlouvy podle § 82 zákona, případně zrušení zadávacího řízení dle ustanovení § 84 zákona. Předmětné zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy mezi zadavatelem a vybraným uchazečem dne 18. 7. 2013.
                34.    Dne 10. 9. 2013 uveřejnil zadavatel na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele ze dne 10. 9. 2013. 
                35.    Z výše uvedených údajů je zřejmé, že zadavatel uveřejnil předmětnou písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele 54 dnů po ukončení zadávacího řízení, a to ačkoliv byl v souladu s ustanovením § 85 odst. 4 povinen zveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení (tj. od 18. 7. 2013), tedy do 2. 8. 2013. 
                36.    Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o předmětné veřejné zakázce na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení tedy do 2. 8. 2013, ale až dne 10. 9. 2013. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
                K uložení pokuty
                37.    Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem opakovaně naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.
                38.    V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že porušil ustanovení § 83 odst. 1 zákona, když oznámení o zadání zakázky „Vzdělávání pro rovné příležitosti Mladoboleslavska“ realizované jako zjednodušené podlimitní řízení neodeslal k uveřejnění do 15 dnů od data uzavření smlouvy, a tím, že porušil § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o předmětné veřejné zakázce do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. 
                39.    Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
                40.    V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 22. 5. 2014, přičemž správní řízení ve věci spáchání správních deliktů bylo zahájeno dne 11. 7. 2014. K zániku lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení tedy nedošlo. Rovněž při zohlednění skutečnosti, že smlouva byla zadavatelem a vybraným uchazečem uzavřena dne 18. 7. 2013, lze konstatovat, že odpovědnost zadavatele za předmětné správní delikty nezanikla.
                41.    K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
                42.    Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
                43.    V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
                44.    Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g). 
                45.    V daném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Za každý z těchto správních deliktů lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do výše 20 000 000,- Kč.
                46.    S ohledem na to, že se jedná o správní delikty, pro které je stanovena stejná výše pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce ukládat sankci podle přísněji trestného spáchaného deliktu. V daném případě je nutné uložit pokutu ve výši odpovídající spáchání pouze jednoho ze správních deliktů a ke spáchání druhého správního deliktu přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.
                47.    Úřad za závažnější správní delikt považuje postup zadavatele, kdy jednal v rozporu s § 83 odst. 1 zákona, když neodeslal oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění do 15 dnů od data uzavření smlouvy, neboť oznámení výsledku zadávacího řízení je určitým stěžejním „prvopočátkem“ k následné veřejné kontrole. 
                48.    Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
                49.    Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).
                50.    Co se týče způsobu, respektive okolností, za kterých byl správní delikt spáchán, přihlédl Úřad zejména ke skutečnosti, že zadavatel nepřekročil při zadávání veřejné zakázky zákonnou lhůtu dle ustanovení § 83 odst. 1 věta první zákona takovým způsobem, kterým by de facto znemožnil veřejnosti (včetně dodavatelů) podání návrhu na zákaz plnění smlouvy v zákonné lhůtě (tj. do 30 kalendářních dnů od ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření smlouvy – viz ustanovení § 114 odst. 4 zákona), nicméně výrazným způsobem zkrátil objektivní lhůtu 6 měsíců od uzavření smlouvy pro podání návrhu na zákaz plnění smlouvy. Jako polehčující okolnost shledává Úřad rovněž tu skutečnost, že zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení (a rovněž písemnou zprávu zadavatele) dodatečně uveřejnil (přestože tak učinil až po uplynutí zákonné lhůty), a to ještě dříve, než došlo k přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu.
                51.    Přitěžující okolností je skutečnost, že se zadavatel současně dopustil dalšího správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, když v souladu s § 85 odst. 4 zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.
                52.    Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě předmětné veřejné zakázky, neboť zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředku stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). S ohledem na zmíněné pak možno v rámci posouzení závažnosti správního deliktu zohlednit, že narušení možnosti veřejné kontroly u veřejné zakázky v hodnotě 1 962 000,- Kč bez DPH[2] nepředstavuje zásah vysoké intenzity do veřejného zájmu chráněného zákonem.
                53.    Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti, přičemž ji rovněž nelze považovat za likvidační. 
                54.    Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 30 000 Kč (tj. při spodní hranici zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.
                55.    Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.
                 
                POUČENÍ
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu, a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                JUDr. Eva Kubišová
                místopředsedkyně
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží
                Okresní hospodářská komora Mladá Boleslav, Staroměstské náměstí 150, 293 01 Mladá Boleslav
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                
                
                [1] Pozn.: Pokud je v textu uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávacího řízení, tj. ke dni 8. 3. 2013. 
                
                
                [2] Cena veřejné zakázky vyplývající ze smlouvy o dílo.