Č. j.: ÚOHS-S0304/2016/VZ-19365/2016/512/VNv
5. května 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustil
zadavatel – Česká geologická služba, IČO 00025798, se sídlem Klárov 131/3, 118 21 Praha 1,
v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Pobytové týdenní stáže v Londýně“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy k podání nabídky dne 10. 2. 2015,
vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Zadavatel – Česká geologická služba, IČO 00025798, se sídlem Klárov 131/3, 118 21 Praha 1 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 83 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek k veřejné zakázce „Pobytové týdenní stáže v Londýně“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy dne 10. 2. 2015, do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy, která byla dne 3. 4. 2015 uzavřena s vybraným uchazečem CK Mgr. Jana Husárová, IČO 61147508, se sídlem Za Beránkem 759, 339 01 Klatovy, tedy do 20. 4. 2015, přičemž tak neučinil do dne vydání tohoto příkazu.
II.
Zadavatel – Česká geologická služba, IČO 00025798, se sídlem Klárov 131/3, 118 21 Praha 1 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 85 odst. 4 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o veřejné zakázce „Pobytové týdenní stáže v Londýně“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy k podání nabídky dne 10. 2. 2015, do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem CK Mgr. Jana Husárová, IČO 61147508, se sídlem Za Beránkem 759, 339 01 Klatovy, dne 3. 4. 2015, tedy do 20. 4. 2015, přičemž tak neučinil do dne vydání tohoto příkazu.
III.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se zadavateli – Česká geologická služba, IČO 00025798, se sídlem Klárov 131/3, 118 21 Praha 1 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
pokuta ve výši 10 000,- Kč (deset tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
ODŮVODNĚNÍ
I. Zadávací řízení
1. Zadavatel – Česká geologická služba, IČO 00025798, sídlem Klárov 131/3, 118 21 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – zahájil odesláním výzvy k podání nabídky dne 10. 2. 2015 (dále jen „výzva“), zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Pobytové týdenní stáže v Londýně“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem veřejné zakázky je poskytování služeb a zajištění pobytových týdenních stáží v Londýně podle specifikace uvedené ve výzvě. Předmětná veřejná zakázka je financovaná z prostředků Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost, přičemž předpokládaná hodnota činila 2 924 694,- Kč bez DPH.
3. Základním hodnotícím kritériem byla ekonomická výhodnost nabídky. Jako nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka uchazeče CK Mgr. Jana Husárová, IČO 61147508, se sídlem Za Beránkem 759, 339 01 Klatovy (dále jen „vybraný uchazeč“ či „CK Mgr. Jana Husárová“). S vybraným uchazečem uzavřel zadavatel dne 3. 4. 2015 příkazní smlouvu s celkovou cenou 2 066 115,70 Kč bez DPH (tj. 2 500 000 Kč včetně DPH).
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky.
5. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Po přezkoumání relevantních podkladů, jež jsou součástí spisu vedeného v této věci, Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
II. K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení zákona
6. Podle § 83 odst. 1 zákona veřejný zadavatel je povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 30 dnů. V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 jsou informace, které nebudou uveřejněny, předávány provozovateli Věstníku veřejných zakázek, případně Úřadu pro publikace Evropské unie (dále jen „Úřad pro publikace“), ke statistickým účelům.
7. Podle § 146 odst. 1 písm. a) zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy.
8. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákon se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
Právní posouzení
9. Úřad k povinnostem zadavatele v souvislosti s uveřejňováním v obecné rovině uvádí, že uveřejňování je jedním ze základních nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení. Právě z důvodu zachování transparentnosti zadávacího řízení jsou tyto povinnosti důležité a mají tak své opodstatnění, především z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz níže).
10. Aby mohl být proces zadávání veřejné zakázky považován za transparentní a mohla proběhnout i následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je zákon mj. postaven), což je podmíněno mj. i dodržováním uveřejňovacích povinností uložených zadavateli zákonem. Cílem stanovení uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Z pohledu zákonodárce je pak důležitost takto prováděné kontroly vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští správního deliktu, za který hrozí zadavateli sankce. Informace shromážděné prostřednictvím zákonem stanoveného uveřejňování pak rovněž slouží jako podklad statistického vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou veřejnosti k dispozici ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.
11. K povinnosti odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 15 dnů od uzavření smlouvy Úřad rovněž uvádí, že účelem ustanovení § 83 odst. 1 zákona je vnést do zadávacího řízení větší míru transparentnosti zadávacího procesu a umožnit snazší realizaci veřejné kontroly.
12. V souladu § 83 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. a) zákona byl zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 15 dnů od uzavření smlouvy.
13. Zadavatel uzavřel smlouvu na realizaci zakázky s vybraným uchazečem CK Mgr. Jana Husárová dne 3. 4. 2015, přičemž svou povinnost plynoucí z § 83 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. a) zákona nesplnil, neboť oznámení o výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek neuveřejnil ve lhůtě podle zákona, tedy do 20. 4. 2015 a do dne vydání tohoto příkazu tak neučinil.
14. Úřad konstatuje, že neodesláním výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 15 dnů ode dne 3. 4. 2015, kdy došlo k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem Mgr. Jana Husárová, ve vztahu k předmětné veřejné zakázce zadavatel porušil svou povinnost stanovenou v § 83 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) zákona a dopustil se tak správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.
15. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
III. K výroku II. příkazu
Relevantní ustanovení zákona
16. Podle § 85 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.
17. Podle § 85 odst. 4 zákona zadavatel uveřejní písemnou zprávu na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.
18. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákon se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
Právní posouzení
19. Pro úplnost Úřad dodává, že pro odůvodnění výroku I. tohoto příkazu jsou přiléhavé rovněž úvahy uvedené v bodech 9. a 10. odůvodnění tohoto příkazu, které Úřad na tomto místě pro přehlednost již neopakuje.
20. Úřad obecně k povinnosti uveřejňovat písemnou zprávu o veřejné zakázce na profilu zadavatele nejprve uvádí, že všechny kroky zadavatele učiněné v zadávacím řízení musí být průkazné, zpětně kontrolovatelné a transparentní, přičemž rovněž účelem ustanovení § 85 odst. 4 zákona v návaznosti na odst. 1 téhož ustanovení zákona je vnést do zadávacího řízení větší míru transparentnosti zadávacího procesu. Povinnost uveřejnění písemné zprávy zadavatele je pak důležitá a účelná i z hlediska možnosti veřejné kontroly.
21. V souladu s § 85 odst. 4 zákona byl zadavatel povinen uveřejnit na svém profilu písemnou zprávu o veřejné zakázce do 15 dnů ode dne ukončení zadávacího řízení.
22. Zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku bylo dne 3. 4. 2015 ukončeno uzavřením smlouvy mezi vybraným uchazečem CK Mgr. Jana Husárová, přičemž zadavatel svou povinnost plynoucí z § 85 odst. 4 zákona nesplnil, neboť písemnou zprávu nevyhotovil a na profilu zadavatele neuveřejnil ve lhůtě 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy do 20. 4. 2015 a do dne vydání tohoto příkazu tak neučinil.
23. Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že zadavatel v šetřeném případě v rozporu s ustanovením § 85 odst. 4 zákona neuveřejnil písemnou zprávu o veřejné zakázce na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem Mgr. Jana Husárová dne 3. 4. 2015, tedy do dne 20. 4. 2015, a tímto postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.
24. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
IV. K uložení pokuty
25. V šetřeném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) tím, že v rozporu s § 83 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. a) zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v rozporu s § 85 odst. 4 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o veřejné zakázce.
26. Podle § 121 odst. 3 zákona, ve znění novely zákona č. 40/2015 Sb., odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
27. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 29. 3. 2016. Zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku bylo zahájeno odesláním výzvy k podání nabídky dne 10. 2. 2015. Smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky byla uzavřena dne 3. 4. 2015. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli, jako jedinému účastníkovi řízení dne 30. 3. 2016 a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno. Z výše uvedeného je tudíž zřejmé, že v žádném z šetřených případů odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla, a to ani podle novely č. 40/2015 Sb.
28. K vyjádření zadavatele ze dne 6. 4. 2016, doručeného Úřadu dne 8. 4. 2016, ve kterém zadavatel tvrdí, že o předmětném pochybení rozhodovalo již Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a uložilo mu sankci krácení dotace ve výši 625 000 Kč, Úřad uvádí, že je to pouze Úřad, který je podle zákona příslušný k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek a nelze mít tedy za to, že by se jednalo o případ „dvakrát v téže věci“. Správní řízení ve věci možného spáchání správního deliktu podle zákona o veřejných zakázkách nelze zaměňovat s jinými správními řízeními vedenými dotačními orgány či orgány finanční správy dle jiných právních předpisů.
29. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009 - 62 ze dne 18. 6. 2009, v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008 - 328 ze dne 31. 10. 2008) při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
30. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
31. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
32. Podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. b) zákona se uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
33. Dne 29. 4. 2016 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), který tak ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, nabyl platnosti.
34. Podle ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny, které stanoví, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán a pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.
35. V tomto případě došlo před ukončením správního řízení s platností ke dni 28. 4. 2016 ke schválení ZZVZ, který v ustanovení § 269 odst. 3 nově uvádí, že za správní delikt při uveřejňování se uloží pokuta do 200 000 Kč. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona platného v době zahájení správního řízení), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě uložení vyšší pokuty.
36. Zadavatel se v šetřeném případě dopustil dvou správních deliktů podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž za spáchání každého z nich lze zadavateli podle příznivější právní úpravy ustanovení § 269 odst. 3 ZZVZ uložit pokutu do 200 000 Kč. Jako závažnější shledal Úřad delikt uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, a to vzhledem k tomu, že uvedený správní delikt mohl mít ve srovnání s druhým správním deliktem v rámci předmětné veřejné zakázky závažnější důsledky z hlediska možnosti veřejné kontroly postupu zadavatele. S ohledem na výše uvedené tedy Úřad ukládá pokutu za správní delikt uvedený ve výroku I. tohoto příkazu.
37. Úřad k charakteru uveřejňovacích povinností obecně uvádí, že jejich účelem je zajištění publicity relevantních informací o zadávacích řízeních, jejímž prostřednictvím je umožněna veřejná kontrola postupu zadavatele. Narušení možnosti operativní veřejné kontroly v případě neodeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky přitom nelze pokládat za bagatelní, neboť je to právě toto oznámení, ze kterého se veřejnost dozvídá základní údaje o tom, jakým způsobem budou veřejné prostředky vynakládány (zejména pak informaci o tom, ve vztahu ke kterému subjektu budou vynakládány). Oznámení o výsledku zadávacího řízení tak lze pokládat na pomyslné stupnici důležitosti jednotlivých uveřejňovaných dokumentů za jeden z nejdůležitějších.
38. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
39. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.
40. Úřad přihlédl ke skutečnostem, které v řízení vyšly najevo a zohlednil je při stanovení výše pokuty. Pokud jde o způsob spáchání správního deliktu, Úřad uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele spočívajícím v neodeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ke ztížení kontrolovatelnosti zadávacího řízení, a tím rovněž k omezení zásady transparentnosti, jež je jedním ze základních principů zadávání veřejných zakázek.
41. Co se týče závažnosti správního deliktu, Úřad obecně uvádí, že závažnost správního deliktu spočívajícího v neodeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek o veřejné zakázce je nutné posuzovat s ohledem na skutečnost, že ve vztahu k předmětné veřejné zakázce nedošlo k řádnému uveřejnění výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek ani do dne vydání tohoto příkazu.
42. Při určení výše pokuty přihlédl Úřad k hodnotě veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem transparentnosti a možné zpětné kontrole veřejné zakázky). S ohledem na zmíněné je pak možno v rámci posouzení závažnosti spáchaného správního deliktu zohlednit, že narušení možnosti veřejné kontroly u veřejné zakázky, jejíž cena činí dle kupní smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky 2.500.000 Kč s DPH, nepředstavuje zásah vysoké intenzity do veřejného zájmu chráněného zákonem.
43. Za významnou polehčující okolnost v daném případě Úřad považuje skutečnost, že zadavatel se ke spáchání správních deliktů ve svém vyjádření ze dne 6. 4. 2016, doručeného Úřadu dne 8. 4. 2016, přiznal.
44. Úřad v předmětném případě jako přitěžující okolnost shledal spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu. V rámci spáchání tohoto dalšího správního deliktu jakožto přitěžující okolnosti Úřad dodává, že v daném případě nedošlo k řádnému uveřejnění písemné zprávy o veřejné zakázce na profilu zadavatele ani do dne vydání tohoto příkazu.
45. Pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu podle zákona má obecně splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem – a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je v souladu se zákonem.
46. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl rovněž k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť stanovená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pokuty, jež mají likvidační charakter a pokuty, které by mohly nepřiměřeným způsobem negativně ovlivnit činnost zadavatele. Z výroční zprávy za rok 2014 vyplývá, že v roce 2014 hospodařil zadavatel s kladným účetním výsledkem v celkové výši 7 341 628,78 Kč. Na základě uvedeného je Úřad toho názoru, že uložená pokuta nemůže nepřiměřeným způsobem negativně ovlivnit činnost zadavatele.
47. Úřad uložil zadavateli pokutu ve výši 10 000,- Kč, kterou vzhledem k okolnostem případu považuje za dostatečnou v tom smyslu, aby naplnila obě funkce právní odpovědnosti, a to při spodní hranici zákonné sazby.
48. Pokuta je splatná do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – identifikační číslo zadavatele.
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
Česká geologická služba, Klárov 131/3, 118 21 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
