Č. j.: ÚOHS-S0299/2016/VZ-18927/2016/541/JCh
3. května 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, jehož se dopustil účastník řízení
zadavatel – Služby města Jindřichův Hradec s.r.o., IČO 26043335, se sídlem Jiráskovo předměstí 1007, 377 01 Jindřichův Hradec,
při zadávání veřejné zakázky „Vozidla pro svoz komunálního odpadu“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 12. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 12. 2015 pod ev. č. 525210 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 236-427706,
vydává dle ustanovení § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Zadavatel – Služby města Jindřichův Hradec s.r.o., IČO 26043335, se sídlem Jiráskovo předměstí 1007, 377 01 Jindřichův Hradec – se při zadávání veřejné zakázky „Vozidla pro svoz komunálního odpadu“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 12. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 12. 2015 pod ev. č. 525210 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 236-427706 dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že v rozporu s § 111 odst. 1 citovaného zákona nepřezkoumal v plném rozsahu námitky uchazeče CROY s.r.o., IČO 45147647, se sídlem Plzeňská 2599, 269 01 Rakovník, ze dne 2. 2. 2016 doručené jmenovanému zadavateli dne 3. 2. 2016, když nepřezkoumal
námitku uvedenou v bodu A 1. „Nedůvodné rozdíly mezi požadavky na vybavení vozidel“ týkající se požadavků zadavatele na technické vybavení dvouosého svozového vozidla s lineární lisovací nástavbou včetně děleného vyklápěče a tříosého svozového vozidla s lineární lisovací nástavbou včetně děleného vyklápěče, konkrétně požadavku na okna na zadní stěně kabiny, vodícího plechu a zapojení pohonu nástavby,
námitku uvedenou v bodu A 3. „Odmítání alternativních technických řešení“ týkající se vymezení požadavku na šikmé dno nástavby se středovým jímacím žlabem a jímací vanou na tekuté frakce u nástavby, hydraulický pohon nástavby s požadavkem na „by-pass hydraulického okruhu čerpadla bez zátěže (bez elektromagnetické spojky)“, umístění elektroniky IFM v uzamykatelném vodotěsném boxu a hřebenové vedení zdvihu odpadových nádob po obou stranách,
námitku uvedenou v bodu A 4. „Neurčité požadavky na vybavení vozidel“ týkající se významu zkratek a specifikace technických norem v zadávacích podmínkách,
námitku uvedenou v bodu A 5. „Požadavek na „nový výrobek““ týkající se požadavku zadavatele na dodání nového výrobku,
přičemž ani v rozhodnutí o námitkách ze dne 12. 2. 2016 se k uvedeným námitkám věcně nevyjádřil, respektive je v plném rozsahu nepřezkoumal.
II.
Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavateli – Služby města Jindřichův Hradec s.r.o., IČO 26043335, se sídlem Jiráskovo předměstí 1007, 377 01 Jindřichův Hradec – ukládá,
pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.
ODŮVODNĚNÍ
1. Dne 1. 12. 2015 odeslal zadavatel – Služby města Jindřichův Hradec s.r.o., IČO 26043335, se sídlem Jiráskovo předměstí 1007, 377 01 Jindřichův Hradec (dále jen „zadavatel“) – k uveřejnění oznámení o zahájení otevřeného zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Vozidla pro svoz komunálního odpadu“, které bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 2. 12. 2015 pod ev. č. 525210 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 236-427706 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem veřejné zakázky je dle bodu 2 „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „…pořízení 2 kusů vozidel (dvouosé a tříosé) pro svoz komunálního odpadu v Jindřichově Hradci.“ Z bodu 3 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 9 000 000,- Kč bez DPH.
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), obdržel dne 22. 2. 2016 návrh stěžovatele – CROY s.r.o., IČO 45147647, se sídlem Plzeňská 2599, 269 01 Rakovník (dále jen „stěžovatel“) – na zahájení řízení o přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky, čímž bylo zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání postupu zadavatele vedené pod sp. zn. S0098/2016/VZ. V návrhu stěžovatel mimo jiné namítal, že zadavatel nedodržel zákonem stanovený postup, když v plném rozsahu nepřezkoumal námitky podané stěžovatelem v zadávacím řízení, neboť se nevypořádal s některými konkrétními námitkami a dostatečně nezdůvodnil, proč nelze těmto námitkám vyhovět. Uvedenou část návrhu Úřad podle jejího obsahu posoudil a následně šetřil jako podnět ve smyslu § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Úřad od zadavatele obdržel dokumentaci v souvislosti se správním řízením vedeným pod sp. zn. S0098/2016/VZ a po přezkoumání jejího obsahu, přičemž relevantní části dokumentace o veřejné zakázce tvoří obsah spisu v této souvislosti vedeného pod sp. zn. S0299/2016/VZ, dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, a proto vydává tento příkaz.
K výroku I. příkazu
4. Podle § 110 odst. 1 zákona při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), zadavateli podat zdůvodněné námitky.
5. Podle § 110 odst. 3 zákona musí stěžovatel námitky proti zadávacím podmínkám doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.
6. Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 zákona může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.
7. Podle § 111 odst. 1 zákona přezkoumá zadavatel podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.
8. Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 zákona anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona.
9. Z obdržené dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že zadavatel dne 3. 2. 2016 obdržel námitky stěžovatele ze dne 2. 2. 2016. Citované námitky stěžovatele směřovaly proti zadavatelem nastaveným zadávacím podmínkám, mimo jiné konkrétně proti:
požadavkům zadavatele na technické vybavení dvouosého svozového vozidla s lineární lisovací nástavbou včetně děleného vyklápěče a tříosého svozového vozidla s lineární lisovací nástavbou včetně děleného vyklápěče, konkrétně požadavku na okna na zadní stěně kabiny, vodícího plechu a zapojení pohonu nástavby - bod A 1. „Nedůvodné rozdíly mezi požadavky na vybavení vozidel“ námitek,
požadavku na šikmé dno nástavby se středovým jímacím žlabem a jímací vanou na tekuté frakce u nástavby, hydraulický pohon nástavby s požadavkem na „by-pass hydraulického okruhu čerpadla bez zátěže (bez elektromagnetické spojky)“ a umístění elektroniky IFM v uzamykatelném vodotěsném boxu a hřebenové vedení zdvihu odpadových nádob po obou stranách – bod A 3. „Odmítání alternativních technických řešení“ námitek,
nespecifikování významu zkratek a nespecifikování technických norem v zadávacích podmínkách – bod A 4. „Neurčité požadavky na vybavení vozidel“ námitek,
požadavku zadavatele na nový výrobek – bod A 5. „Požadavek na „nový výrobek““ námitek.
10. Zadavatel rozhodnutím ze dne 12. 2. 2016 podaným námitkám stěžovatele ze dne 2. 2. 2016 nevyhověl, přičemž citované rozhodnutí zadavatele bylo jmenovanému uchazeči doručeno dne 12. 2. 2016.
11. Po porovnání obsahu námitek stěžovatele ze dne 2. 2. 2016 a rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách ze dne 12. 2. 2016 dospěl Úřad ke zjištění, že zadavatel se v předmětném rozhodnutí s některými námitkami stěžovatele vůbec nevypořádal.
12. V bodu A 1. „Nedůvodné rozdíly mezi požadavky na vybavení vozidel“ námitek stěžovatele ze dne 2. 2. 2016 je namítána rozdílnost a neodůvodněnost požadavků zadavatele na technické vybavení dvouosého svozového vozidla s lineární lisovací nástavbou včetně děleného vyklápěče a tříosého svozového vozidla s lineární lisovací nástavbou včetně děleného vyklápěče, konkrétně požadavku na okna na zadní stěně kabiny, vodícího plechu a zapojení pohonu nástavby. K uvedené námitce zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách ze dne 12. 2. 2016 uvádí, že není povinen v zadávací dokumentaci zdůvodňovat stanovené technické požadavky na výkon a funkci předmětu veřejné zakázky a že stanovil technické podmínky v souladu s § 45 a 46 zákona. Dále zadavatel v citovaném rozhodnutí o námitkách uvedl, že „…stanovil minimální technické podmínky s ohledem na plánované využití vozidel pro svoz odpadu, a to z důvodů odlišnosti plánovaných provozních podmínek jednotlivých vozidel (provoz ve městě a spádových oblastech regionu, provoz na překladišti případně skládce odpadů) a na základě zkušeností zaměstnanců, kteří s touto technikou již pracovali.“ Zadavatel v citovaném rozhodnutí o námitkách odmítl tvrzení stěžovatele, že jím vymezené technické požadavky v zadávací dokumentaci směřují k jednomu konkrétnímu vozu pro svoz odpadu, přičemž k namítaným požadavkům na vybavení obou svozových vozidel se však konkrétně blíže nevyjadřuje, respektive neuvádí, z jakého důvodu je požadoval.
13. V bodu A 3. „Odmítání alternativních technických řešení“ námitek stěžovatele ze dne 2. 2. 2016 je uvedeno, že předmětná veřejná zakázka je koncipována na míru konkrétnímu dodavateli, což podle stěžovatele potvrzuje i postup zadavatele při poskytování dodatečných informací č. 1 a č. 2 k zadávacím podmínkám, v nichž zadavatel odmítá alternativní technická řešení. Stěžovatel namítá, že zadavatel neakceptuje funkčně srovnatelné technické řešení např. na jímání tekutých frakcí, které neodpovídá požadavku zadávací dokumentace na šikmé dno nástavby se středovým jímacím žlabem a jímací vanou na tekuté frakce, nebo mechaniky lisování odpadu, přestože jsou na trhu dostupné nástavby, které jímání tekutých frakcí mají řešeno jiným způsobem se stejnými výsledky, např. rošty, držáky. Stěžovatel v rámci námitek poukazuje rovněž na požadavek zadavatele na napojení vedlejšího pohonu (na setrvačník, resp. na vačkový hřídel) podvozku, hydraulický pohon nástavby s požadavkem na „by-pass hydraulického okruhu čerpadla bez zátěže bez elektromagnetické spojky“, umístění elektroniky IFM v uzamykatelném vodotěsném boxu a hřebenové vedení zdvihu odpadových nádob po obou stranách. Stěžovatel rovněž namítá, že zadavatel bez objektivního důvodu spočívajícího ve funkčních vlastnostech vozidla neumožňuje dodavatelům nabídnout zadavateli jiná technická řešení, která by zadavateli zajistila srovnatelné či dokonce lepší užitné vlastnosti poptávaných vozidel.
14. K uvedené námitce zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách ze dne 12. 2. 2016 pouze uvádí, že stanovil technické podmínky tak, aby vozidla pro svoz odpadu vyhovovala konkrétní činnosti a provozu zadavatele, čili nezbytným potřebám zadavatele, a stanovil tak minimální technické podmínky a požadavky v souladu s § 45 a 46 zákona. K preferenci jednoho výrobce zadavatel uvádí, že obdržel další 3 nabídky, z čehož podle něj vyplývá, že zadávací podmínky nejsou omezující. Zadavatel se tak věcně ke konkrétním stěžovatelem namítaným technickým požadavkům nevyjádřil.
15. V bodu A 4. „Neurčité požadavky na vybavení vozidel“ námitek stěžovatele ze dne 2. 2. 2016 je namítáno, že zadavatel vyžaduje vybavení vozidel technologiemi či komponenty, aniž by blíže specifikoval jejich vlastnosti. Stěžovatel uvádí, že v případě podvozku zadavatel vyžaduje pro obě vozidla kotoučové brzdy na přední i zadní nápravě s ABS, ASR, ESP, ESS, EBA2, aniž by specifikoval, co tyto zkratky znamenají. Dále stěžovatel upozorňuje, že zadavatel vyžaduje pomocné startovací zařízení pro zimní starty, aniž by uvedl, do jaké venkovní teploty musí vozidla startovat bez tohoto pomocného zařízení. U lisovací nástavby pak zadavatel neuvedl její lisovací výkon (lisovací poměr ani lisovací sílu), a k tlačítkům pro volbu režimu výkonu lisování odpadu neuvedl, v jakém rozsahu má být lisovací tlak regulovatelný. Stěžovatel rovněž namítá, že zadavatelem požadovaná norma DIN 1501-01 pro zastávkovou brzdu, vč. restrikce zpětného chodu, není v České republice závazná ani platná, požadovaná norma ČSN EN 1501 pro bezpečnostní stupačky a senzory neexistuje a požadované normy ČSN EN 840-1-3 a ČSN EN 840-2/3 pro vyprazdňování nádob neexistují. Uvedené nedostatečné vymezení předmětu plnění veřejné zakázky nedostatečnou specifikací zadavatelem požadovaných vlastností dodávaného výrobku vede podle stěžovatele k tomu, že jednotlivé nabídky uchazečů o zakázku budou v základních parametrech vozidla nesrovnatelné a zadávací řízení netransparentní.
16. Zadavatel k uvedené námitce stěžovatele pouze uvedl, že: „postupoval v souladu se zákonem a zadával veřejnou zakázku v souladu s § 12 odst. 1 zákona jako zakázku nadlimitní s dodržením veškerých příslušných lhůt a postupů zadavatele stanovených zákonem. V průběhu lhůty pro podání nabídek byly zadavateli doručeny dvě žádosti o dodatečné informace, které zadavatel zodpověděl v příslušných lhůtách. Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel čtyři nabídky od uchazečů, včetně nabídky od společnosti Croy s.r.o., co by stěžovatele, všechny nabídky byly v rámci otevírání obálek zkontrolovány v souladu s § 71 odst. 7 zákona a byly postoupeny k dalšímu hodnocení. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že zadavatel stanovil požadavky dostatečně konkrétně a srozumitelně minimálně pro čtyři uchazeče, včetně nabídky stěžovatele…“. Zadavatel se tak věcně uvedenou námitkou stěžovatele nezabýval.
17. V bodu A 5. „Požadavek na „Nový výrobek““ námitek stěžovatele ze dne 2. 2. 2016 je namítán požadavek zadavatele na nový výrobek a nespecifikování tohoto pojmu. Zadavatel se však s výše uvedenou námitkou stěžovatele věcně nevypořádal, když důvody, pro které požaduje nový výrobek neuvedl. Zadavatel pouze v obecné rovině uvedl, že: „Způsob podání námitek vymezený v zákoně, zejména v § 110, neopravňuje stěžovatele, aby za zadavatele rozhodoval nebo doporučoval, co je v rámci zadávací dokumentace a jejích podmínek pro zadavatele dostačující, vhodné nebo méně vhodné.“ Definici pojmu nový výrobek zadavatel v námitkách vypořádal odkazem na bod 7.1 „Technické podmínky“ zadávací dokumentace, kde je uvedeno, že zadavatel požadoval, aby všechny dodané materiály a výrobky byly nové, nerepasované.
18. Z obsahu rozhodnutí zadavatele ze dne 12. 2. 2016 o námitkách stěžovatele tak vyplývá, že zadavatel se s výše uvedenými námitkami stěžovatele v rámci předmětného rozhodnutí v plném rozsahu věcně nevypořádal.
19. Úřad k neodůvodnění rozhodnutí o námitkách zadavatelem uvádí, že podle § 111 odst. 1 zákona je zadavatel povinen v rozhodnutí o námitkách uvést důvod, na základě kterého dospěl k závěru uvedenému v rozhodnutí o námitkách. Rozsah odůvodnění rozhodnutí o námitkách musí být takový, aby předmětné rozhodnutí mohlo být ze strany Úřadu přezkoumáno. V rozsudku č. j. 62 Af 88/2012 – 75 ze dne 21. 11. 2013, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 103/2013 - 61 ze dne 10. 6. 2014, Krajský soud v Brně konstatoval „Jestliže § 111 odst. 1 ZVZ ukládá zadavateli písemně rozhodnout o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu, pak obstojí jen takové rozhodnutí o námitkách, v němž je konkrétní věcný důvod obsažen. Není-li v něm obsažen, pak zadavatel nesplní povinnost podle § 111 odst. 1 ZVZ.“
20. V šetřeném případě zadavatel námitkám stěžovatele nevyhověl, přičemž v části týkající se námitek uvedených v 12. až 17. odůvodnění tohoto příkazu neuvedl důvod, který jej k tomuto rozhodnutí vedl a který by bylo možno zpětně přezkoumat, přestože je povinnost vyjádřit se ke všem namítaným skutečnostem zadavateli uložena zákonem.
21. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že zadavatel postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky v rozporu s § 111 odst. 1 zákona, když nepřezkoumal v plném rozsahu námitky stěžovatele uvedené v bodech 12. až 17. tohoto příkazu ze dne 2. 2. 2016 doručené zadavateli dne 3. 2. 2016, přičemž ani v rozhodnutí o námitkách ze dne 12. 2. 2016 se k uvedeným námitkám věcně nevyjádřil, respektive je v plném rozsahu nepřezkoumal, čímž se dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení sankce
22. Podle § 150 odst. 1 správního řádu, povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení lze uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
23. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že v rozporu s § 111 odst. 1 zákona nepřezkoumal v plném rozsahu námitky stěžovatele uvedené v bodech 12. až 17 tohoto příkazu, ze dne 2. 2. 2016 doručené jmenovanému zadavateli dne 3. 2. 2016, přičemž ani v rozhodnutí o námitkách ze dne 12. 2. 2016 se k uvedeným námitkám věcně nevyjádřil, respektive je v plném rozsahu nepřezkoumal.
24. Vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu Úřad přistoupil k uložení pokuty.
25. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
26. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě návrhu stěžovatele, který obdržel dne 22. 2. 2016. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 12. 2. 2016, kdy zadavatel podaným námitkám v plném rozsahu nevyhověl, přičemž v souvislosti s námitkami uvedenými v bodě 12. až 17. odůvodnění tohoto příkazu neuvedl věcný důvod svého rozhodnutí. Z výše uvedeného je zřejmé, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
27. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
28. Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
29. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.
30. V rámci posouzení závažnosti správního deliktu Úřad – co se týče způsobu a okolností spáchání správního deliktu – konstatuje, že postupem zadavatele nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle ustanovení § 111 odst. 1 zákona, který mohl stěžovatel legitimně očekávat, tedy, že jeho námitky budou zadavatelem přezkoumány a následně rozhodnutí o nich odůvodněno v plném rozsahu. Postup zadavatele při vyřizování námitek, který je v rozporu se zákonem, je pochybením zadavatele, které nelze zhojit, resp. nahradit, neboť se jedná o postoj samotného zadavatele vůči v námitkách namítaným skutečnostem, který tak zůstává stěžovateli skryt.
31. Následkem nevyřízení předmětné části námitek byl v šetřeném případě výše uvedený „informační deficit“ na straně stěžovatele, neboť stěžovatel se – co se týče postoje zadavatele k uvedeným námitkám – nedozvěděl žádné relevantní závěry, jelikož se zadavatel uvedenou částí námitek ve svém rozhodnutí ze dne 12. 2. 2016 vůbec nezabýval, ačkoliv měl povinnost postupovat při přezkoumání námitek podle ustanovení § 111 odst. 1 zákona. Zadavatel tak svým postupem omezil možnost vyřešení námitek navrhovatele v samotném zadávacím řízení, ale především ztížil argumentační pozici navrhovatele při podání návrhu.
32. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z účetní závěrky za rok 2014, která je součástí výroční zprávy zadavatele za rok 2014 zveřejněné na internetových stránkách zadavatele www.smjh.cz, je zřejmé, že výsledek hospodaření v tomto roce činil 5 801 000,- Kč. Úřad v této souvislosti konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační či „nespravedlivou“.
33. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.
34. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad stanovil výměru pokuty při spodní hranici zákonné sazby, a to ve výši 10 000 Kč. Vzhledem k souvislostem případu považuje Úřad uloženou sankci za dostačující, poněvadž naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
35. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
Služby města Jindřichův Hradec s.r.o., Jiráskovo předměstí 1007, 377 01 Jindřichův Hradec
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
