Č. j.:ÚOHS-R210/2015/VZ-23712/2016/322/DRu
6. června 2016
V řízení o rozkladu ze dne 21. 7. 2015 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem – společnostmi
ÚJV Řež, a.s., IČO 46356088, se sídlem Hlavní 130, Řež, 250 68 Husinec
METROPROJEKT Praha a.s., IČO 45271895, se sídlem náměstí I. P. Pavlova 1786/2, Praha 2 – Nové Město
které dne 22. 9. 2014 uzavřely podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti „Konsorcium UJV-MP-HÚ“, ve správním řízení zastoupenými na základě plné moci ze dne 20. 4. 2015 zmocněncem ÚJV Řež, a. s., IČO 46356088, se sídlem Hlavní 130, Řež, 250 68 Husinec,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS‑S0242/2015/VZ-16654/2015/512/VKa ze dne 3. 7. 2015 vydanému ve správním řízení vedenému ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
Česká republika – Správa úložišť radioaktivních odpadů, IČO 66000769, se sídlem Dlážděná 1004/6, 110 00 Praha – Nové Město
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 8. 2014 a uveřejněno dne 12. 8. 2014 pod ev. č. 354206, ve znění oprav ze dne 22. 9. 2014, 30. 9. 2014 a 11. 11. 2014, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 14. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 155-278971, ve znění oprav ze dne 25. 9. 2014, 3. 10. 2014 a 13. 11. 2014, a jehož dalšími účastníkem je vybraný uchazeč – společnosti
České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice,
SATRA,spol.s r.o., IČO 18584209, se sídlem Sokolská 1802/32, 120 00 Praha 2 – Nové Město,
Mott MacDonald CZ, spol. s r.o., IČO 48588733, se sídlem Národní 984/15, 110 00 Praha 1,
které dne 15. 10. 2014 uzavřely podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti „ČVUT - SATRA - Mott MacDonald CZ“,
jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS‑S0242/2015/VZ-16654/2015/512/VKa ze dne 3. 7. 2015
r u š í m
a správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 8. 2014 a uveřejněno dne 12. 8. 2014 pod ev. č. 354206, ve znění oprav ze dne 22. 9. 2014, 30. 9. 2014 a 11. 11. 2014, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 14. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 155-278971, ve znění oprav ze dne 25. 9. 2014, 3. 10. 2014 a 13. 11. 2014
z a s t a v u j i.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 22. 4. 2015 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele – společností ÚJV Řež, a.s., IČO 46356088, se sídlem Hlavní 130, Řež, 250 68 Husinec a METROPROJEKT Praha a.s., IČO 45271895, se sídlem náměstí I. P. Pavlova 1786/2, Praha 2 – Nové Město, které dne 22. 9. 2014 uzavřely podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti „Konsorcium UJV-MP-HÚ, ve správním řízení zastoupených na základě plné moci ze dne 20. 4. 2015 zmocněncem ÚJV Řež, a.s., IČO 46356088, se sídlem Hlavní 130, Řež, 250 68 Husinec (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – České republiky – Správy úložišť radioaktivních odpadů, IČO 66000769, se sídlem Dlážděná 1004/6, 110 00 Praha – Nové Město (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 8. 2014 a uveřejněno dne 12. 8. 2014 pod ev. č. 354206, ve znění oprav ze dne 22. 9. 2014, 30. 9. 2014 a 11. 11. 2014, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 14. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 155-278971, ve znění oprav ze dne 25. 9. 2014, 3. 10. 2014 a 13. 11. 2014 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Návrhem se navrhovatel domáhal, aby Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření, kterým by podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona zakázal uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a aby Úřad uložil nápravné opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky zrušil a zadavateli uložil v rámci nového posouzení a hodnocení nabídek povinnost znovu provést posouzení výše nabídkové ceny vybraného uchazeče ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, tj. povinnost řádně posoudit otázku mimořádně nízké nabídkové ceny postupem podle § 77 zákona.
II. Napadené rozhodnutí
3. Dne 3. 7. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS‑S0242/2015/VZ-16654/2015/512/VKa (dále jen „napadené rozhodnutí“).
4. Výrokem napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona.
III. Námitky rozkladu
5. Dne 21. 7. 2015 podal navrhovatel Úřadu rozklad proti napadenému rozhodnutí, který byl Úřadu doručen téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 7. 7. 2015. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
6. V rozkladu navrhovatel namítá, že závěr Úřadu o tom, že v posuzovaném případě zadavatel neshledal v nabídce vybraného uchazeče nabídkovou cenu mimořádně nízkou, je nesprávný, neboť byl učiněn v rozporu s předloženými listinami, provedenými důkazy a zákonem.
7. Dle navrhovatele nelze žádost o vysvětlení výrazného snížení cenové nabídky posuzovat jinak než jako žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Jinak řečeno, pokud se hodnotící komise obrátila na vybraného uchazeče s žádostí o vysvětlení mimořádného rozdílu aktuální nabídkové ceny oproti původní nabídkové ceně, je dle navrhovatele zřejmé, že hodnotící komise shledala nabídkovou cenu vybraného uchazeče po jejím snížení jako mimořádně nízkou.
8. Navrhovatel k tomu namítá, že je hodnotící komise povinna své závěry zaznamenat ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek tak, aby bylo možné její postup při posouzení nabídek uchazečů považovat za transparentní a to i v případě, že mimořádně nízkou nabídkovou cenu neshledá v žádné z posuzovaných nabídek. Dle navrhovatele tak nebylo dostatečně transparentním, když ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek uvedl pouze, že „hodnotící komise si vyžádala vysvětlení mimořádného rozdílu v nabídkových cenách vybraného uchazeče a toto vysvětlení shledala jako postačující a dostatečně vysvětlující“, aniž by tento závěr byl zadavatelem jakkoli odůvodněn.
9. I kdyby měl být přijat závěr, že postup zadavatele (výzva k vysvětlení mimořádného rozdílu aktuální nabídkové ceny oproti původní nabídkové ceně) nebyl postupem podle § 77 odst. 1 zákona, byl dle názoru navrhovatele zadavatel takto postupovat povinen.
Závěr rozkladu
10. Na základě uvedených námitek navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu vydal rozhodnutí, jímž napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí Úřadu k novému projednání a rozhodnutí při respektování v rozkladu uvedených skutečností.
IV. Řízení o rozkladu
11. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Procesní vývoj během řízení o rozkladu
12. Dne 10. 3. 2016 obdržel Úřad podání zadavatele, v němž zadavatel Úřadu sdělil, že dne 3. 2. 2016 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Předseda Úřadu tuto skutečnost rovněž ověřil na profilu zadavatele, na němž byla zadavatelem smlouva uveřejněna, a dále ověřil, že předmět této smlouvy se shoduje se skutečným předmětem plnění přezkoumávané veřejné zakázky.
Stanovisko předsedy Úřadu
13. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
14. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
15. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení
16. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
17. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
18. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
19. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
20. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
21. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
22. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
23. K předmětu správního řízení se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vyjádřil v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „V obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“
24. Hospodářským cílem návrhu navrhovatele v tomto řízení bylo uložení nápravného opatření v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele, tj. subjektivním kritériem pro definování předmětu správního řízení, se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu.
25. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno. Naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu již není objektivně možné, jelikož prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze.
26. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení jednotlivého úkonu zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.
27. I kdyby Úřad zrušil zadavatelovo rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (byť podle § 118 odst. 1 zákona je Úřad oprávněn zrušit jednotlivé úkony zadavatele, pouze pokud nedošlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky), nebylo by už možné, aby se poté navrhovatel zadávacího řízení veřejné zakázky účastnil, neboť na plnění předmětu veřejné zakázky již byla uzavřena smlouva s vybraným uchazečem. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam.
28. K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.
29. K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.“ V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.
30. Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předpokladu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předpoklad řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.
31. Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, i kdyby případně byly navrhovatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, jež by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit nebo v rámci kterého by mohl Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušit jen jednotlivý úkon zadavatele.
32. Situace, že v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnou cíle návrhu navrhovatele, je tak skutečností, na základě které musí Úřad správní řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.
33. Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
34. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VI. Závěr
35. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
36. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. ÚJV Řež, a.s., Hlavní 130, Řež, 250 68 Husinec
2. České vysoké učení technické v Praze, Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6
3. SATRA, spol. s r.o., Sokolská 1802/32, 120 00 Praha 2
4. Mott MacDonald CZ, spol. s r.o., Národní 984/15, 110 00 Praha 1
5. Mgr. Tomáš Kruták, advokát společnosti Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., Revoluční 724/7, 110 00 Praha – Staré Město
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.
|
