Č. j.: ÚOHS-S306/2015/VZ-17503/2015/521/OPi
                
                
                 
                
                
                10. července 2015
                
                
                
                
                 
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední  dne 22. 5. 2015, jehož účastníkem je
                 
                
                
                zadavatel – Náš svět, příspěvková organizace, IČO 00847046, se sídlem Pržno 239, 739 11 Pržno,
                
                
                ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona  č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem – Náš svět, příspěvková organizace, IČO 00847046, se sídlem Pržno 239, 739 11 Pržno – při zadávání veřejné zakázky „Úklidové služby pro příspěvkovou organizaci Náš svět v Pržně“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 17. 12. 2014 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 514176,
                rozhodl takto:
                I.
                Zadavatel – Náš svět, příspěvková organizace, IČO 00847046, se sídlem Pržno 239, 739 11 Pržno – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb.,  o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval při vyřizování námitek dodavatele – Hrtus & Partner s.r.o., IČO 01896121, se sídlem Vrchlického 1675, 738 01 Frýdek-Místek – ze dne 16. 1. 2015 proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky „Úklidové služby pro příspěvkovou organizaci Náš svět v Pržně“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 17. 12. 2014 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 514176, v rozporu s § 111 odst. 1 citovaného zákona o veřejných zakázkách, když námitky citovaného dodavatele posoudil v rámci „Rozhodnutí o podané námitce“ ze dne 27. 1. 2015 jako opožděné a nerozhodoval o nich, přestože byly zadavateli doručeny řádně a včas, tedy ve lhůtě podle § 110 odst. 3 cit. zákona o veřejných zakázkách, kdy námitky byly cit. zadavateli doručeny dne 16. 1. 2015, přičemž lhůta pro podání námitek proti zadávacím podmínkám končila dne 20. 1. 2015 (tj. pět dnů od skončení lhůty pro podání nabídek).
                 
                II.
                Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Náš svět, příspěvková organizace, IČO 00847046, se sídlem Pržno 239, 739 11 Pržno – ukládá podle  § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
                 
                pokuta ve výši 40 000,-  Kč (čtyřicet tisíc korun českých).
                Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
                 
                Odůvodnění
                I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
                1.             Zadavatel – Náš svět, příspěvková organizace, IČO 00847046, se sídlem Pržno 239, 739 11 Pržno (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil dne 17. 12. 2014 na svém profilu[1] výzvu z téhož dne k podání nabídky a prokázání kvalifikace ve veřejné zakázce „Úklidové služby pro příspěvkovou organizaci Náš svět v Pržně“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen „veřejná zakázka“). 
                2.             Zadavatel se nechal ve smyslu § 151 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením zastoupit společností Osigeno s.r.o., IČO 27761746, se sídlem Petrovská 594, 788 13 Vikýřovice.
                3.             Předmětem plnění veřejné zakázky je dle čl. 2.1 zadávací dokumentace „zajištění pravidelného úklidu v objektech příspěvkové organizace Náš svět v Pržně v souladu s podrobným popisem prací a technickými podmínkami, které jsou Přílohou č. 1 Zadávací dokumentace.“
                4.             Dne 1. 5. 2015 uzavřel zadavatel na plnění předmětu veřejné zakázky smlouvu o dílo s vybraným uchazečem – FORCORP GROUP spol. s r.o., IČO 27841031, se sídlem Hamerská 812/17a, 779 00 Olomouc (dále jen „vybraný uchazeč“). Oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 514176.
                II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
                5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona příslušný k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek, obdržel dne 5. 2. 2015 podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky.
                6.             Na základě obdrženého podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal vyjádření ke skutečnostem uvedeným v podnětu a dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou.
                7.             Po přezkoumání obsahu dokumentace o veřejné zakázce získal Úřad pochybnosti, zda zadavatel postupoval při vyřizování námitek dodavatele – Hrtus & Partner s.r.o., IČO 01896121, se sídlem Vrchlického 1675, 738 01 Frýdek-Místek, zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 1. 2015 Mgr. Michalem Miturou, advokátem, ev. č. ČAK 14606, Friedelová, Milatová, Pěnkava v.o.s., IČO 26785331, se sídlem Místecká 329/258, 720 00 Ostrava – Hrabová – v souladu s § 111 odst. 1 zákona, když jeho námitky ze dne 16. 1. 2015 proti zadávacím podmínkám, které byly zadavateli doručeny téhož dne, odmítl s vysvětlením, že byly podány opožděně.
                III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
                8.             S ohledem na shora uvedené pochybnosti oznámil Úřad zadavateli, který je dle § 116 zákona jediným účastníkem správního řízení, přípisem č. j. ÚOHS-S0306/2015/VZ-12163/2015/521/OPi ze dne 21. 5. 2015 zahájení správního řízení z moci úřední.
                9.             Dnem 22. 5. 2015, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, předmětné správní řízení zahájeno.
                10.         Úřad dále zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0306/2015/VZ-12164/2015/521/OPi ze dne 21. 5. 2015 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.
                11.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0306/2015/VZ-12956/2015/521/OPi ze dne 1. 6. 2015 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
                12.         Dne 1. 6. 2015 obdržel Úřad podání zadavatele, jehož obsahem byla žádost o prodloužení lhůty stanovené usnesením č. j. ÚOHS-S0306/2015/VZ-12164/2015/521/OPi ze dne 21. 5. 2015 (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad přípisem č. j. ÚOHS-S0306/2015/VZ-13184/2015/521/OPi ze dne 3. 6. 2015 zadavateli sdělil, že jeho výše uvedené žádosti nevyhověl, neboť lhůta stanovená usnesením č. j. ÚOHS-S0306/2015/VZ-12164/2015/521/OPi ze dne 21. 5. 2015 uplynula dne 29. 5. 2015, přičemž zadavatel doručil Úřadu svoji žádost až dne 1. 6. 2015, proto nelze předmětnou lhůtu prodloužit.
                13.         Dne 9. 6. 2015 obdržel Úřad podání zadavatele, jehož obsahem byla žádost o prodloužení lhůty stanovené usnesením č. j. ÚOHS-S0306/2015/VZ-12956/2015/521/OPi ze dne 1. 6. 2015 (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad předmětné žádosti zadavatele vyhověl a usnesením č. j. ÚOHS-S0306/2015/VZ-13809/2015/521/OPi ze dne 9. 6. 2015 přiměřeně prodloužil lhůtu stanovenou usnesením č. j. ÚOHS-S0306/2015/VZ-12956/2015/521/OPi ze dne 1. 6. 2015.
                14.         Dne 17. 6. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí.
                Vyjádření zadavatele ze dne 17. 6. 2015
                15.         K předmětu správního řízení zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že předmětné zadávací řízení zahájil odesláním výzvy k podání nabídky a zveřejněním zadávací dokumentace na profilu zadavatele, přičemž danou výzvou vyzval dne 17. 12. 2014 prostřednictvím elektronického nástroje CENT celkem 6 potenciálních zájemců o veřejnou zakázku k podání nabídky, mezi nimi i dodavatele Hrtus & Partner s.r.o., IČO 01896121, se sídlem Vrchlického 1675, 738 01 Frýdek-Místek, zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 1. 2015 Mgr. Michalem Miturou, advokátem, ev. č. ČAK 14606, Friedelová, Milatová, Pěnkava v.o.s., IČO 26785331, se sídlem Místecká 329/258, 720 00 Ostrava – Hrabová (dále jen „stěžovatel“). 
                16.         Zadavatel dále rekapituluje, že dne 16. 1. 2015 obdržel prostřednictvím elektronické zprávy zaslané odpovědné osobě administrátora od stěžovatele námitky, přičemž tyto byly zadavateli doručeny taktéž v listinné podobě prostřednictvím poštovního přepravce dne 19. 1. 2015.
                17.         Zadavatel je přesvědčen, že při rozhodování o námitce stěžovatele postupoval v souladu se zákonem a judikaturou, neboť výzva k podání nabídek byla stěžovateli doručena dne 17. 12. 2014, přičemž téhož dne si stěžovatel dle zadavatele danou výzvu i přečetl. Pakliže se stěžovatel se zadávací dokumentací seznámil dne 17. 12. 2014, je zadavatel názoru, že stěžovateli uplynula lhůta pro podání námitek, s ohledem na znění § 110 odst. 2 zákona, dne 27. 12. 2014 a námitky stěžovatele tak byly podány opožděně. Na podporu svého tvrzení doručil zadavatel Úřadu rozhodnutí o námitkách stěžovatele, výpis komunikace z elektronického nástroje CENT a exportovaná data z tohoto nástroje.
                18.         Svůj názor dále podpírá odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 9/2009 ze dne 1. 7. 2010 (potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 67/2010 ze dne 25. 1. 2011), v němž soud dle zadavatele vyslovil právní závěr, že „[p]okud námitky dodavatele podávané k zadavateli podle § 110 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (před účinností novely č. 417/2009 Sb.), směřují pouze proti zadávacím podmínkám (obsaženým v oznámení zadávacího řízení a v zadávací dokumentaci), pak patnáctidenní lhůta pro jejich podání začíná běžet podle § 110 odst. 3 uvedeného zákona ode dne, kdy se dodavatel o domnělém porušení zákona zadavatelem dozvěděl, tedy ode dne, kdy se dodavatel seznámil se zadávacími podmínkami; nejpozději tato lhůta začne běžet den následující po uplynutí lhůty pro podání nabídek, neboť s veškerými zadávacími podmínkami se dodavatel musel seznámit předtím, než podal nabídku, aby na ně mohl svojí nabídkou reagovat. Právní věta se uplatní k § 110 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (před účinností novely č. 417/2009 Sb.). Stejné pravidlo se však uplatní podle § 110 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 417/2009 Sb. (účinném od 1. 1. 2010), kde již je věc takto řešena explicitně, pouze namísto lhůty patnáctidenní nově platí lhůta pouze pětidenní. Pokud námitky dodavatele podávané k zadavateli podle § 110 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, směřují pouze proti zadávacím podmínkám (obsaženým v oznámení zadávacího řízení a v zadávací dokumentaci), pak patnáctidenní lhůta pro jejich podání začíná běžet podle § 110 odst. 3 uvedeného zákona ode dne, kdy se dodavatel o domnělém porušení zákona zadavatelem dozvěděl, tedy ode dne, kdy se dodavatel seznámil se zadávacími podmínkami; nejpozději tato lhůta začne běžet den následující po uplynutí lhůty pro podání nabídek, neboť s veškerými zadávacími podmínkami se dodavatel musel seznámit předtím, než podal nabídku, aby na ně mohl svojí nabídkou reagovat.“
                19.         Zadavatel taktéž doplňuje, že námitky stěžovatele shledává za nedůvodné, neboť stanovený požadavek na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů (předložení certifikátu řízení z hlediska ochrany životního prostředí vydaný podle českých technických norem akreditovanou osobou) v rámci šetřené veřejné zakázky shledává v souladu se zákonem, a to i s ohledem na účel zřízení zadavatele. K tomu dále doplňuje, že ačkoliv stěžovatel v rámci námitek brojil proti způsobu prokázání splnění daného technického kvalifikačního předpokladu, tak stěžovatel dle zjištění zadavatele daný požadavek splňuje.
                20.         Zadavatel se nedomnívá, že by svým postupem spáchal správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, a navrhuje, aby bylo předmětné správní řízení zastaveno.
                IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU
                21.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a vyjádření zadavatele, konstatuje, že se zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky dopustil správního deliktu. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
                K otázce postavení zadavatele
                22.         S ohledem na povahu zadavatele (příspěvková organizace) se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici zadavatele podle zákona, přičemž k zodpovězení této otázky je nutno vycházet z § 2 odst. 2 písm. c) zákona.
                23.         Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.
                24.         Dle zjištění Úřadu je zadavatel příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává Moravskoslezský kraj[2], tedy územní samosprávný celek, a zadavatel je tak veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona.
                Relevantní ustanovení zákona
                25.         Podle § 17 písm. l) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.
                26.         Podle § 110 odst. 1 zákona při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), zadavateli podat zdůvodněné námitky.
                27.         Podle § 110 odst. 2 zákona lze námitky podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.
                28.         Podle § 110 odst. 3 zákona musí stěžovatel námitky proti zadávacím podmínkám doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.
                29.         Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle § 110 odst. 2, 3 a 5 zákona musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle § 110 odst. 2 zákona, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 zákona může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.
                30.         Podle § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.
                31.         Podle § 111 odst. 4 zákona zadavatel nerozhoduje o námitkách, které byly podány opožděně nebo které vzal stěžovatel zpět. Tuto skutečnost zadavatel písemně oznámí stěžovateli. Vezme-li stěžovatel námitky zpět, není oprávněn podat ve stejné věci návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.
                32.         Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 zákona anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona.
                K postupu zadavatele
                33.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že institut námitek může být využit dodavateli, kteří mají nebo měli zájem na získání určité nadlimitní či podlimitní veřejné zakázky a kterým v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jejich právech. Jedná se tedy o prostředek, který lze využít za situace, kdy se dodavatel cítí poškozen postupem či úkonem zadavatele v zadávacím řízení, přičemž námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele.
                34.         V § 110 odst. 2 zákona je pro doručení námitek stanovena obecná patnáctidenní lhůta (v případě zjednodušeného podlimitního řízení desetidenní lhůta), jejíž běh začíná dnem, kdy se dodavatel o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl (jedná se o tzv. subjektivní lhůtu), přičemž tato lhůta je současně omezena okamžikem uzavření smlouvy. Ve vztahu k obecné lhůtě pro podání námitek pak Úřad uvádí, že tato lhůta se uplatní v případě námitek proti všem úkonům zadavatele, k nimž zákon neupravuje tzv. speciální lhůty pro podání námitek.
                35.         Takovou speciální lhůtou je jistě např. lhůta stanovená v § 110 odst. 3 zákona, jenž upravuje postup dodavatele v případech, kdy se domnívá, že zadávací podmínky určité veřejné zakázky jsou v rozporu se zákonem. V takovém případě zákon stanoví lhůtu pro doručení námitek proti zadávacím podmínkám nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. 
                36.         Ustanovení § 110 odst. 3 zákona je tedy ustanovením speciálním v poměru k ustanovení § 110 odst. 2 zákona. Tomuto závěru nasvědčuje rovněž znění § 110 odst. 7 zákona, ve kterém zákonodárce upravil náležitosti námitek, přičemž skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona zadavatelem dozvěděl, musí stěžovatel uvést pouze v případě námitek podle § 110 odst. 2 zákona, nikoliv tedy podle § 110 odst. 3 zákona. Pokud by zákonodárce zamýšlel, aby pro doručení námitek podle § 110 odst. 3 zákona platila rovněž subjektivní lhůta dle § 110 odst. 2 zákona, dozajista by stejnou náležitost zakotvil rovněž pro námitky podle § 110 odst. 3 zákona a ne pouze podle § 110 odst. 2 zákona. Z uvedeného je tedy zřejmé, že námitky proti zadávacím podmínkám mohou být zadavateli doručeny ve lhůtě do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek bez ohledu na to, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona zadavatelem dozvěděl.
                37.         Závěru Úřadu, že ustanovení § 110 odst. 3 zákona je ustanovením speciálním k ustanovení § 110 odst. 2 zákona, nasvědčují rovněž závěry Krajského soudu v Brně obsažené v rozsudku sp. zn. 62 Ca 9/2009 ze dne 1. 7. 2010, kde citovaný soud uvedl, že „[l]hůty uvedené v § 110 odst. 3 ZVZ[3] jsou lhůtami obecnými, lhůta končící uzavřením smlouvy s vítězným uchazečem je lhůtou objektivní a lhůta končící uplynutím patnáctého dne ode dne, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona zadavatelem dozvěděl, je lhůtou subjektivní. K těmto lhůtám je pak stanovena lhůta speciální pro případ podávání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení; tato speciální lhůta je stanovena v § 110 odst 4 ZVZ[4] a námitky v takových případech musí být stěžovateli doručeny do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 ZVZ nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.“
                38.         Byť se závěry soudu týkají speciální lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky (přičemž ve znění zákona přezkoumávaném Krajským soudem v Brně ještě nebyla upravena speciální lhůta pro podání námitek proti zadávacím podmínkám), lze z těchto závěrů vycházet a použít je analogicky i na daný případ, neboť systematika předmětné normy zůstala i po novele zachována.
                39.         Pokud je zadavatel názoru, že z citovaného rozsudku lze dospět k právnímu závěru uvedenému v bodu 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí, pak se Úřad s tímto názorem ztotožňuje pouze částečně. Úřad nezpochybňuje závěr, že dle § 110 odst. 3 zákona účinného do 31. 12. 2009 bylo možné doručit námitky proti zadávacím podmínkám do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy, neboť zákon účinný do 31. 12. 2009 neupravoval speciální lhůtu pro doručení námitek proti zadávacím podmínkám, nýbrž pouze speciální lhůtu dle § 110 odst. 4 zákona pro doručení námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky či vyloučení z účasti v zadávacím řízení (k tomu viz výše). Úřad se však již neztotožňuje s názorem zadavatele, že stejné pravidlo (doručení námitek do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy) se uplatní rovněž dle § 110 odst. 3 zákona účinného od 1. 1. 2010, avšak namísto lhůty patnáctidenní platí lhůta pětidenní. K tomu Úřad uvádí, že zákon v ustanovení § 110 obsahuje s účinností od 1. 1. 2010 mj. speciální lhůtu pro doručení námitek proti zadávacím podmínkám obsaženou v odstavci 3, a to lhůtu do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek (bez povinnosti uvést okamžik, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví). Tento závěr Úřadu lze jednoznačně podepřít i konstatováním soudu v daném rozsudku, který uvedl: „Nad rámec shora uvedeného zdejší soud opakovaně zdůrazňuje, že věc posuzoval podle právního stavu účinného do 31. 12. 2009, tj. do účinnosti novely ZVZ provedené zákonem č. 417/2009 Sb., a dodává, že pokud by byla věc posuzována podle pozdějšího, tj. nyní aktuálně účinného právního stavu (především § 110 odst. 3 ZVZ ve znění zákona č. 417/2009 Sb.), nenacházel by se žalobce v postavení příznivějším, naopak stejně konstruovaná lhůta by byla lhůtou jen pětidenní. Podle naposledy citovaného ustanovení ZVZ totiž nyní explicitně platí, že námitky proti zadávacím podmínkám musí stěžovatel (tu tedy žalobce) doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.“
                40.         V šetřeném případě zadavatel v čl. 4 výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 17. 12. 2014 a v čl. 12.1 zadávací dokumentace stanovil lhůtu pro podání nabídek do 15. 1. 2015. S ohledem na tuto skutečnost byli dodavatelé oprávněni v souladu s § 110 odst. 3 zákona doručit zadavateli námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky do 20. 1. 2015.
                41.         Zadavatel obdržel od stěžovatele dne 16. 1. 2015 prostřednictvím elektronické zprávy podepsané zaručeným elektronickým podpisem a dne 19. 1. 2015 prostřednictvím držitele poštovní licence námitky ze dne 16. 1. 2015. 
                42.         Stěžovatel v námitkách mimo jiné uvedl, že „v rámci své podnikatelské činnosti dodává služby, které jsou předmětem veřejné zakázky, a proto má vážný zájem účastnit se zadávacího řízení a předložit zadavateli nabídku. Stěžovatel je však po prostudování zadávací dokumentace přesvědčen o tom, že mu účast v zadávacím řízení byla znemožněna tím, že zadavatel v zadávací dokumentaci veřejné zakázky stanovil zadávací podmínky, které jsou v rozporu se Zákonem. Stěžovateli tak s ohledem na uvedené hrozí vážná újma v podobě zmařené příležitosti uzavřít smlouvu na plnění Veřejné zakázky.
                Z důvodu výše uvedeného vznáší stěžovatel touto cestou ve smyslu § 110 odst. 1 Zákona námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, a to ve lhůtě stanovené § 110 odst. 3 Zákona.
                Zadavatel v zadávací dokumentaci, konkrétně v čl. 7.4.2 při vymezování minimální úrovně kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 5 písm. c) Zákona stanoví, že ke splnění kvalifikace požaduje, aby dodavatel předložil certifikát řízení z hlediska ochrany životního prostředí řady ČSN EN ISO 14000 nebo ČSN EN ISO 9000 v oboru předmětu plnění veřejné zakázky. Stěžovatel je přesvědčen o tom, že tento požadavek je v rozporu se Zákonem.
                Stěžovatel poukazuje na skutečnost, že v rámci technických kvalifikačních předpokladů došlo na základě novely Zákona č. 55/2012 Sb. k výrazné změně, v důsledku které zadavatelé nadále nemohou požadovat předložení certifikátů systému řízení jakosti (ISO), doklady o registraci v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS), certifikáty řízení z hlediska ochrany životního prostředí.
                Vzhledem k výše uvedenému je zjevné, že zadávací podmínky jsou v rozporu se Zákonem. Dle názoru stěžovatele jsou tyto totiž v rozporu s § 45 odst. 3 Zákona formulovány tak, že zaručují určitým dodavatelům konkurenční výhodu a především pak tak, že vytvářejí neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Ze strany zadavatele pak dochází ke zjevnému porušení zásad postupu stanovených v § 6 Zákona.
                Porušení zákona způsobem výše popsaným pak jednoznačně mělo vliv na možnost účastnit se zadávacího řízení. V konečném důsledku zadavatel omezil hospodářskou soutěž, když v důsledku jeho postupu nemohlo dojít ze strany některých osob, které by byly nepochybně schopny plnit předmět Veřejné zakázky a disponují k tomu potřebnou kvalifikací, k podání nabídek. Zadavatel tak nemohl obdržet více nabídek a vybrat z nich tu, která pro něj bude nejvýhodnější.
                Stěžovatel tímto žádá zadavatele, aby v souladu s ustanovením § 111 odst. 1 Zákona těmto námitkám vyhověl a nápravu zjednal tak, že zadávací řízení na Veřejnou zakázku ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) Zákona zruší a zadávací řízení vypíše znovu tak, aby zadávací dokumentace byla v souladu se Zákonem, zejména pak tak, aby podmínky nevytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže a byla dodržena zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace.“
                43.         Z obsahu námitek stěžovatele je zcela zřejmé, že se jednalo o námitky směřující proti zadávacím podmínkám šetřené veřejné zakázky, neboť stěžovatel uvedl, že shledává požadavek zadavatele stanovený v čl. 7.4.2 zadávací dokumentace v rozporu se zákonem, když zadavatel při vymezení minimální úrovně kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 5 písm. c) zákona požadoval, aby dodavatel předložil certifikát řízení z hlediska ochrany životního prostředí řady ČSN EN ISO 14000 nebo ČSN EN ISO 9000 v oboru předmětu veřejné zakázky. 
                44.         Zadavatel rozhodnutím ze dne 27. 1. 2015 rozhodl o námitkách stěžovatele tak, že tyto námitky byly podány opožděně, přičemž své rozhodnutí odůvodnil mj. následovně:
                „Po podrobném prozkoumání podané námitky došel zadavatel k závěru, že podaná námitka není námitkou proti zadávacím podmínkám a tedy v souladu s ust. § 110 odst. 3 zákona, ale je námitkou podanou v souladu s ust. 110 odst. 2 zákona. Stěžovatel ve své námitce čtvrtém odstavci výslovně uvádí, že zadavatel nastavil požadavek na prokázání kvalifikace v rozporu se zákonem. Stěžovatel dále v šestém odstavci ve své námitce uvádí, že zadavatel porušil ust. § 45 odst. 3 a ust. § 6 zákona. O porušení zákona stěžovatel taktéž hovoří v sedmém odstavci námitky, kdy stěžovatel uvádí, že porušení zákona zadavatelem mělo vliv na možnost účastnit se zadávacího řízení stěžovatelem.
                Stěžovatel ve své námitce uvádí, že po prostudování zadávací dokumentace nabyl přesvědčení, že zadavatel v zadávací dokumentaci veřejné zakázky stanovil zadávací podmínky, které jsou v rozporu se zákonem. Zadavatel provedl kontrolu individuální elektronické komunikace s uchazeči o veřejnou zakázku, kteří byli prostřednictvím certifikovaného elektronického systému k administracím veřejných zakázek CENT (dále jen „nástroj“) vyzváni k podání nabídek. Stěžovatel byl jedním z vyzvaných uchazečů. Z výpisu úkonů veřejné zakázky v nástroji vyplývá, že stěžovateli byla výzva k podání nabídek odeslána dne 17. 12. 2014 v 13:29:45 hodin a stěžovatelem přečtena dne 17. 12. 2014 v 14:11:13 hodin. Stěžovatel se tedy seznámil se zadávací dokumentací veřejné zakázky již dne 17. 12. 2014. Na základě ust. § 110 odst. 2 zákona uplyne lhůta pro podání námitek ve zjednodušeném podlimitním řízení pro domnělé porušení zákona do 10 dnů, kdy se o domnělém porušení zákona stěžovatel dozví. Z uvedeného vyplývá, že stěžovateli lhůta pro podání námitky, tak jak byla podána, uplynula dne 27. 12. 2014. Námitka podaná stěžovatelem dne 16. 1. 2015 resp. 19. 1. 2015 byla námitkou podanou po zákonné lhůtě.
                Na základě výše uvedeného zadavatel rozhodl o podané námitce v souladu s ust. § 111 odst. 4 zákona tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.“  
                45.         K tomu Úřad uvádí, že pokud byly námitky stěžovatele proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli dne 16. 1. 2015, přičemž lhůta pro jejich doručení uplynula až dne 20. 1. 2015 (bez ohledu na to, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona zadavatelem dozvěděl – k tomu podrobněji viz výše), byly tyto námitky doručeny zadavateli řádně (námitky obsahují náležitosti dle § 110 odst. 7 zákona) a včas. V této souvislosti Úřad dále doplňuje, že pokud zadavatel v rozhodnutí o námitkách i v rámci svého vyjádření ze dne 17. 6. 2015 poukazuje na skutečnost, že se stěžovatel seznámil se zadávací dokumentací veřejné zakázky již dne 17. 12. 2014 (přičemž uvedené dokládá výpisem komunikace z elektronického nástroje CENT a exportovanými daty z tohoto nástroje), pak je tato skutečnost ve vztahu ke včasnosti podání námitek proti zadávacím podmínkám šetřené veřejné zakázky irelevantní, neboť jak již Úřad uvedl, v případě těchto námitek je stěžovatel povinen dodržet lhůtu dle § 110 odst. 3 zákona pro jejich doručení, tj. nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek, což stěžovatel učinil.
                46.         V takovém případě byl zadavatel v souladu s § 111 odst. 1 zákona povinen námitky stěžovatele v plném rozsahu přezkoumat a do 10 dnů od obdržení námitek odeslat stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Pokud by zadavatel námitkám stěžovatele vyhověl, byl by současně povinen v daném rozhodnutí uvést způsob provedení nápravy.
                47.         Zadavatel však o podaných námitkách stěžovatele nerozhodoval a námitky posoudil jako opožděné, přestože byly doručeny řádně a včas, tedy v souladu s § 110 odst. 3 zákona ve spojení s § 110 odst. 7 zákona.
                48.         Úřadu není rovněž známo, jak zadavatel dospěl ve svém rozhodnutí, kterým odmítl námitky stěžovatele, k závěru, „že podaná námitka není námitkou proti zadávacím podmínkám a tedy v souladu s ust. § 110 odst. 3 zákona, ale je námitkou podanou v souladu s ust. 110 odst. 2 zákona“, přičemž ani sám zadavatel tento svůj názor v rozhodnutí o námitkách blíže nerozvádí. Zde Úřad tedy pouze odkazuje na závěr učiněný v bodu 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí. 
                49.         Nad rámec výše uvedeného Úřad dodává, že nelze zaměňovat okamžik obdržení dokumentace o veřejné zakázce s okamžikem seznámení se se všemi konkrétními požadavky zadavatele obsaženými v zadávací dokumentaci, neboť s podmínkami se může dodavatel podrobněji seznamovat až postupně při tvorbě nabídky. K obdobnému závěru ostatně dospěl i Krajský soud v Brně ve výše citovaném judikátu. 
                50.         Již pouze pro úplnost Úřad k argumentům zadavatele týkajících se ne/důvodnosti námitek stěžovatele uvádí, že předmětem správního řízení bylo přezkoumání postupu zadavatele při vyřizování námitek stěžovatele ve vztahu k jejich včasnému doručení zadavateli, nikoliv jejich důvodnost, resp. stanovení požadavku zadavatele na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů v rámci šetřené veřejné zakázky, či skutečnost, zda stěžovatel daný požadavek zadavatele splňuje. Vzhledem k předmětu správního řízení tak Úřad k daným argumentům zadavatele nepřihlédl, neboť jsou irelevantní.
                51.         S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že postupoval při vyřizování námitek stěžovatele ze dne 16. 1. 2015 proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky v rozporu s § 111 odst. 1 zákona, když námitky stěžovatele posoudil v rámci „Rozhodnutí o podané námitce“ ze dne 27. 1. 2015 jako opožděné a nerozhodoval o nich, přestože byly zadavateli doručeny řádně a včas, tedy ve lhůtě podle § 110 odst. 3 zákona, kdy námitky byly zadavateli doručeny dne 16. 1. 2015, přičemž lhůta pro podání námitek proti zadávacím podmínkám končila dne 20. 1. 2015 (tj. pět dnů od skončení lhůty pro podání nabídek), jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
                Uložení pokuty
                52.         Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel tím, že nedodržel postup stanovený v § 111 odst. 1 zákona (viz výše), naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona. 
                53.         Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správního deliktu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, tudíž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto rozhodnutí odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
                54.         V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl dne 5. 2. 2015, kdy obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 27. 1. 2015, kdy zadavatel v rámci svého rozhodnutí posoudil námitky stěžovatele jako opožděné a nerozhodoval o nich, přestože byly zadavateli doručeny řádně a včas. Správní řízení ve věci spáchání správního deliktu bylo zahájeno dne 22. 5. 2015. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
                55.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
                56.         Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
                57.         Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.  
                58.         V případě správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona lze v obecné rovině shrnout, že zadavatel svým postupem atakuje zákonem chráněný zájem na možnosti dodavatele brojit zákonem předvídaným způsobem proti údajně nezákonnému postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Co se týče způsobu spáchání správního deliktu, je v případě deliktů souvisejících s nezákonným vyřízením námitek nezbytné rozlišovat situace, kdy postupem zadavatele dojde „pouze“ k opožděnému vyřízení námitek, neboť v takovém případě je výše vymezený právem chráněný zájem dodavatele v různé intenzitě toliko omezen, od situací, kdy zadavatel na námitky nikterak nereaguje (stěžovatel tedy nemá od zadavatele žádnou zpětnou vazbu). V daném případě zadavatel odmítl námitky stěžovatele jako opožděné a dále se jimi nezabýval (tzn. neuvedl svůj postoj k namítaným skutečnostem), ačkoliv byly podány včas a zadavatel se jimi zabývat měl. Jedná se tedy o delikt dosahující vysokého stupně závažnosti, neboť stěžovatel nemohl reagovat na názor zadavatele k namítaným skutečnostem, ovšem nejedná se o delikt nejzávažnější, protože stěžovatel byl alespoň informován, že se zadavatel jeho námitkami nebude zabývat a této situaci mohl přizpůsobit svůj další postup. 
                59.         Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. Tím, že zadavatel při vyřizování námitek stěžovatele nepostupoval v souladu se zákonem, když dané námitky posoudil jako opožděné a nerozhodoval o nich (přestože byly doručeny řádně a včas), způsobil situaci, kdy byl stěžovatel krácen na svém právu dozvědět se, zda byly jeho námitky z pohledu zadavatele oprávněné či nikoliv (s uvedením důvodu). Nedošlo tedy ve vztahu ke stěžovateli k zákonem upravenému postupu dle § 111 odst. 1 zákona, který stěžovatel legitimně očekával. Postupem zadavatele tak byla v podstatě snížena možnost stěžovatele bránit se proti domnělému nezákonnému postupu zadavatele prostřednictvím na námitky navazujících institutů zajišťujících ochranu proti nesprávnému postupu zadavatele ze strany Úřadu. Nezákonný postup zadavatele má rovněž dopad na institut zákazu uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a je-li  tento podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek, neboť § 111 odst. 5[5] zákona je vázán na „nevyhovění“ námitkám podle odst. 1, nikoliv na postup zadavatele podle odst. 4 cit. ustanovení zákona.
                60.         Co se týče okolností, za nichž byl správní delikt spáchán, přihlédl Úřad zvláště k té skutečnosti, že zadavatel zcela vědomě ignoroval existenci speciálního ustanovení v případě lhůty pro podání námitek proti zadávacím podmínkám, neboť z jeho rozhodnutí, kterým odmítl námitky stěžovatele jako opožděné, vyplývá, že si byl existence ust. § 110 odst. 3 zákona vědom, ale z blíže neuvedených důvodů vztáhl na námitku stěžovatele proti zadávacím podmínkám obecné ustanovení § 110 odst. 2 zákona. 
                61.         Úřad při stanovení výše pokuty rovněž zohlednil skutečnost, že cena veřejné zakázky, na jejíž plnění zadavatel uzavřel dne 1. 5. 2015 smlouvu o dílo s vybraným uchazečem, činí celkem 1 113 947,28 Kč včetně DPH, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je zájem společnosti na dodržování zákonných postupů ze strany zadavatele, resp. tím vyšší je míra ohrožení účelného vynakládání veřejných prostředků). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit cenu veřejné zakázky, neboť zjevně není na místě ukládat sankci např. ve vyšší výměře, než jaká je sama její cena. Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k ceně veřejné zakázky, v průběhu jejíhož zadávání se zadavatel správního deliktu dopustil. 
                62.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem zadavatele  a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z výroční zprávy zadavatele za rok 2013[6] vyplývá, že výnosy zadavatele k 31. 12. 2013 činily 61 999 500,- Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje,  že stanovenou výši pokuty, která je při samé dolní hranici zákonné výše, nelze považovat za likvidační.
                63.         Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen  s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav. Pokuta uložená zadavateli tak naplňuje dostatečně obě funkce.
                64.         Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad uložil pokutu ve výši 40 000,- Kč uvedenou ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
                65.         Pokuta uložená zadavateli ve výroku II. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
                 
                Poučení
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
                 
                 
                 
                otisk úředního razítka
                JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
                místopředseda
                 
                 
                 
                 
                Obdrží
                Náš svět, příspěvková organizace, Pržno 239, 739 11 Pržno
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                
                
                [1] Dostupné na https://www.profilzadavatele-vz.cz/P14V10000549
                
                
                [2] Dostupné na http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/socialni_oblast/prispevkove-organizace-zrizovane-krajem-40509/
                
                
                [3] Podle § 110 odst. 3 zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2009, musí námitky stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. Do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení.
                
                
                [4] Podle § 110 odst. 4 zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2009, námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 zákona nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Před uplynutím lhůty pro podání námitek podle tohoto odstavce,  a jsou-li námitky podány včas, do doručení rozhodnutí o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení.
                
                
                [5] Pokud zadavatel podaným námitkám ve lhůtě podle odstavce 1 nevyhověl, nesmí zadavatel před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a je-li tento návrh podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek uzavřít smlouvu. Pokud zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě podle odstavce 1, platí,  že námitkám nevyhověl. Je-li před uplynutím lhůty podle věty první řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zastaveno, zákaz uzavřít smlouvu se ruší dnem zastavení řízení.
                
                
                [6] Dostupné na http://www.centrumprzno.cz/zaverecna-zprava-za-rok-2013