Č. j.: ÚOHS-R363/2015/VZ-33002/2016/321/IPs
12. srpna 2016
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 10. 11. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném zadavatelem -
Krajskou zdravotní, a.s., IČO 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12a, 400 11 Ústí nad Labem,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0564/2015/VZ-36518/2015/541/MSc ze dne 27. 10. 2015, ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s možným nedodržením závazného postupu zadavatele ve veřejné zakázce „Inovace a obnova zobrazovací techniky KZ, a.s. - Širokopásmový spektrometr - stabilní“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 7. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 7. 2014 pod ev. č. 493554 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 147-263764,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0564/2015/VZ-36518/2015/541/MSc ze dne 27. 10. 2015
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], příslušný k dohledu nad dodržováním tohoto zákona, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Krajská zdravotní, a.s., IČO 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12a, 400 11 Ústí nad Labem (dále jen „zadavatel“) ve veřejné zakázce „Inovace a obnova zobrazovací techniky KZ, a.s. - Širokopásmový spektrometr - stabilní“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 7. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 7. 2014 pod ev. č. 493554 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 147-263764 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Na základě posouzení obsahu podnětu a obdržené dokumentace o veřejné zakázce získal Úřad pochybnosti o tom, zda se zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nepostupoval v souladu s ustanovením § 71 odst. 10 v návaznosti na § 71 odst. 8 zákona, když při otevírání obálek nevyřadil nabídku vybraného uchazeče, ačkoliv nebyla zpracována v českém jazyce v souladu s požadavkem zadavatele stanoveným v bodě 9. „Pokyny pro zpracování nabídky a další požadavky zadavatele“ zadávací dokumentace, dle kterého měly být nabídky zpracovány výhradně v českém jazyce, neboť obsahovala část v anglickém jazyce, a následně vybraného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení. Z uvedeného důvodu zahájil Úřad podle § 113 zákona správní řízení z moci úřední ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
II. Napadené rozhodnutí
3. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 27. 10. 2015 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0564/2015/VZ-36518/2015/541/MSc (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ve výroku I. konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku nedodržel postup stanovený v § 71 odst. 10 v návaznosti na § 71 odst. 8 citovaného zákona, když při otevírání obálek nevyřadil nabídku uchazeče – CANBERRA-PACKARD, s.r.o., IČO 44850867, Šultysova 37, 169 00 Praha 6 (dále jen „vybraný uchazeč“) ačkoliv nebyla zpracována v českém jazyce v souladu s požadavkem zadavatele stanoveným v bodě 9. „Pokyny pro zpracování nabídky a další požadavky zadavatele“ zadávací dokumentace, dle kterého měly být nabídky zpracovány výhradně v českém jazyce, neboť obsahovala část v anglickém jazyce, a následně jmenovaného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 7. 11. 2014 s uvedeným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku.
4. Výrokem II. napadeného rozhodnutí uložil Úřad za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. napadeného rozhodnutí pokutu ve výši 8 000 Kč.
5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že za situace, kdy zadavatel v zadávací dokumentaci jednoznačně stanovil jako jazyk, ve kterém mají být zpracovány nabídky, výhradně češtinu, bylo povinností uchazečů o veřejnou zakázku předložit zadavateli v souladu s ust. § 148 odst. 6 zákona nabídky v českém jazyce, tj. veškeré texty, dokumenty, doklady apod. (vyjma dokladů k prokázání splnění kvalifikace opatřené úředně ověřeným překladem či předložené ve slovenském jazyce dle § 51 odst. 7 zákona) měly být předloženy v češtině. Nabídky, které výše uvedený požadavek nesplňovaly, pak měly být dle ust. § 71 odst. 10 zákona vyřazeny a uchazeči, jež takové nabídky zadavateli podali, bezodkladně vyloučeni z účasti v zadávacím řízení. Za situace, kdy vybraný uchazeč součástí své nabídky učinil prospekty v anglickém jazyce v rozsahu 10 stran obsahující základní specifikaci technických parametrů a funkčních vlastností nabízeného plnění, konkrétně se jedná o dokumenty označené „Osprey™ – Universal Digital MCA Tube Base for Scintillation Spectrometry“, „Genie™ 2000 Gamma Analysis Software“ a „Model 802 Scintillation Detector“, nebyla splněna podmínka zadavatele ve smyslu § 148 odst. 6 zákona stanovená v zadávací dokumentaci a spočívající ve zpracování nabídky v českém jazyce.
6. Pokud tedy zadavatel při kontrole nabídek ve smyslu § 71 odst. 8 zákona v rámci otevírání obálek posoudil nabídku vybraného uchazeče jako nabídku zpracovanou v požadovaném jazyce (tj. v češtině), jak je zachyceno v protokolu o otevírání obálek ze dne 22. 9. 2014, nepostupoval v souladu s citovaným ustanovením zákona, neboť nabídka vybraného uchazeče obsahovala dokumenty v anglickém jazyce. Zadavatel tedy měl v souladu s ustanovením § 71 odst. 10 zákona nabídku vybraného uchazeče vyřadit a tohoto uchazeče bezodkladně vyloučit z účasti v zadávacím řízení.
III. Námitky rozkladu
7. Proti napadenému rozhodnutí obdržel Úřad dne 10. 11. 2015 rozklad zadavatele. Ze spisové dokumentace vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno 27. 10. 2015. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
8. V rozkladu zadavatel namítá, že Úřad neúplně a nesprávně zjistil skutkový stav věci, když nedostatečně a nesprávně posoudil, zda předmětné dokumenty jsou součástí nabídky nebo nikoliv. Zadavatel má za to, že všechny dokumenty, jejichž předložení požadoval, byly zpracovány v českém jazyce, což znamená, že závěr hodnotící komise podle § 71. odst. 8 zákona byl správný. Zadavatel nemá a nemůže mít vliv na to, jaké další údaje a doklady nad rámec stanovených požadavků vloží uchazeč do nabídky. Dle zadavatele takové doklady, jež nejsou pro posouzení nabídky relevantní, nelze hodnotit.
9. Dle názoru zadavatele by naopak vyloučení takového uchazeče ze zadávacího řízení bylo flagrantním porušením zásady zákazu diskriminace.
10. Zadavatel namítá, že Úřad v napadeném rozhodnutí předjímá názor, že nadbytečné dokumenty jsou součástí nabídky, aniž by nejdříve vysvětlil, jak k takovému závěru dospěl. Dle jeho názoru naopak předmětné dokumenty nejsou součástí nabídky. V takovém případě nebyla naplněna skutková podstata správního deliktu, neboť nelze uvažovat o vlivu na výběr nejvhodnější nabídky.
11. V závěru rozkladu zadavatel uvádí, že vybral finančně nejvýhodnější řešení, které plně odpovídalo požadavkům stanoveným zadávací dokumentací a jednal tak v souladu se základním smyslem zákona, kterým je ochrana veřejných prostředků a jejich vynakládání.
Závěr rozkladu
12. Na základě výše uvedeného zadavatel požaduje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil, případně věc vrátil Úřadu k novému projednání.
IV. Řízení o rozkladu
13. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc správnímu orgánu rozhodujícím o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
14. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
15. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0564/2015/VZ-36518/2015/541/MSc ze dne 27. 10. 2015 rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích napadeného rozhodnutí, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V následující části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech uvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
16. Jako stěžejní rozkladovou námitku považuji tvrzení zadavatele, že předmětné dokumenty, které vybraný uchazeč vložil do nabídky, a které nebyly v požadovaném českém jazyce, byly dokumenty nevyžádané zadavatelem, a tudíž nebyly pro posouzení nabídky z pohledu § 71 odst. 8 zákona relevantní a nebyly tak součástí nabídky. S tím souvisí i námitka, že Úřad nedostatečně zjistil skutkový stav věci a nedostatečně odůvodnil svá zjištění ve vztahu k tomu, proč je třeba předmětné dokumenty považovat za součást nabídky vybraného uchazeče.
17. Nejprve je tedy třeba posoudit otázku toho, co je a co není součástí nabídky. Dle § 68 odst. 2 zákona v nabídce musí být uvedeny identifikační údaje uchazeče. Nabídka obsahuje návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Součástí nabídky jsou rovněž další dokumenty požadované tímto zákonem či zadavatelem. V otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení jsou součástí nabídky rovněž doklady a informace prokazující splnění kvalifikace, nestanoví-li zadavatel jinak; ustanovení § 64 odst. 2 věty první tím není dotčeno. V § 68 odst. 3 zákona je pak dále uvedeno, že součástí nabídky musí být rovněž a) seznam statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech od konce lhůty pro podání nabídek byli v pracovněprávním, funkčním či obdobném poměru u zadavatele, b) má-li dodavatel formu akciové společnosti, seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu, vyhotovený ve lhůtě pro podání nabídek, c) prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel a neuzavře zakázanou dohodu podle zvláštního právního předpisu v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou.
18. V posuzovaném případě je spor o to, zda dokumenty, jež vybraný uchazeč vložil do nabídky, a jež jsou v „obsahu nabídky“ vybraného uchazeče označeny jako „Technická specifikace nabízeného plnění“ v rozsahu „listů 16 – 21“ je možné podřadit pod ust. § 68 odst. 2 zákona, konkrétně dokumenty požadované tímto zákonem či zadavatelem. Jak správně uvedl Úřad v bodu 6 napadeného rozhodnutí, zadavatel v bodě 9 „Pokyny pro zpracování nabídky a další požadavky zadavatele“ zadávací dokumentace stanovil požadavek, aby nabídky byly zpracovány v písemné formě výhradně v českém jazyce. Dále zadavatel v témže bodě zadávací dokumentace uvedl, že součástí nabídky má být mimo jiné technická specifikace nabízeného plnění, konkrétně zadavatel požadoval, aby uchazeči v rámci své nabídky předložili specifikaci technických parametrů a funkčních vlastností nabízených přístrojů pro veřejnou zakázku prostřednictvím dodání úplné technické dokumentace vč. popsaných nabízených funkčních vlastností.
19. Již z prostého srovnání označení předmětných dokumentů je zřejmé, že je možné je podřadit pod zadavatelův požadavek uvedený v bodě 9 písm. e) zadávací dokumentace - „Technická specifikace nabízeného plnění“, neboť vybraný uchazeč tyto dokumenty označil shodně s požadavkem zadavatele, uvedeným v bodě 9 písm. e) zadávací dokumentace. Pokud jde o obsahovou stránku předmětných dokumentů, pak je zřejmé, že obsahují technické informace, popisy a obrázky, týkající se výrobku – „Osprey™ – Universal Digital MCA Tube Base for Scintillation Spectrometry“, softwaru „Genie™ 2000 Gamma Analysis Software“ a výrobku „Model 802 Scintillation Detector“. Vzhledem k tomu, že předmětem veřejné zakázky je dodávka přístroje - širokopásmového spektrometru, lze i bez hlubšího zkoumání obsahu předmětných dokumentů dovodit, že jde o technickou specifikaci nabízeného plnění. Z vyjádření zadavatele ze dne 17. 9. 2015 vyplývá, že tyto dokumenty zadavatel označil jako „produktové listy nabízeného plnění“. Dále zadavatel uvedl, že „tyto dokumenty obsahovaly jednak informace, které příslušný uchazeč uvedl ve zbylých částech nabídky rovněž v češtině, jednak informace, které z hlediska posouzení splnění technických požadavků Zadavatele na předmět plnění postrádaly relevanci (např. informace o spektru průmyslových aplikací předmětu plnění např. v jaderné energetice či aplikovaném výzkumu)“. Z tohoto tvrzení lze rovněž dovodit, že obsahem předmětných dokumentů byly technické specifikace nabízeného plnění. Vzhledem k tomu, že zadavatel nijak nespecifikoval, jak a v jakém rozsahu má uchazeč předložit „specifikaci technických parametrů a funkčních vlastností nabízených přístrojů“, pak bylo na uchazečích, aby sami posoudili, jak naplnit tento požadavek zadavatele a jaké údaje do nabídky zahrnout. To však neznamená, že pokud některé informace zadavatel z nabídky považuje ze svého pohledu za irelevantní, přestávají být součástí nabídky.
20. Přílohou č. 4 zadávací dokumentace je formulář „Technický list přístroje“, jenž měl být vyplněn uchazeči, a který obsahuje minimální technické požadavky zadavatele. Vybraný uchazeč tento technický list vyplnil a učinil jej součástí nabídky, technický list je zařazen na straně 30 a 31 (poznámka předsedy Úřadu – vybraný uchazeč v závěru nabídky v „Prohlášení o počtu listů nabídky“ uvedl, že nabídka má 32 listů, včetně tohoto listu, přičemž má zřejmě na mysli stránky, neboť jsou vzestupně číslovány jednotlivé strany nabídky, nikoliv listy, přičemž však „Technický list přístroje“ v nabídce vybraného uchazeče má dvě stránky, avšak očíslována je pouze jedna, a to str. 30, za níž následuje neočíslovaná stránka Přílohy č. 4 zadávací dokumentace a další číslovanou stránkou, s pořadovým číslem 31, je „Čestné prohlášení“). Zadavatel v zadávací dokumentaci v bodě 9 písm. e) uvedl, že požaduje, aby uchazeči v rámci své nabídky předložili specifikaci technických parametrů a funkčních vlastností nabízených přístrojů pro veřejnou zakázku prostřednictvím dodání úplné technické dokumentace vč. popsaných nabízených funkčních vlastností. V bodě 9 písm. f) uvedl, že „jako příloha č. 2 smlouvy bude předložen technický list zpracovaný formou čestného prohlášení. Uchazeči vyplní technický list, který je uveden v příloze č. 4 ZD“. Pokud tedy zadavatel vyjádřil tyto dva požadavky, pak se nelze ztotožnit s tvrzením zadavatele, že dokumenty, jež předložil ve své nabídce vybraný uchazeč, a jež jsou předmětem sporu, nepožadoval. Vzhledem k tomu, že požadavek na doložení vyplněné Přílohy č. 4 zadávací dokumentace byl zadavatelem uveden samostatně od požadavku na předložení specifikace technických parametrů a funkčních vlastností nabízených přístrojů pro veřejnou zakázku prostřednictvím dodání úplné technické dokumentace vč. popsaných nabízených funkčních vlastností, pak lze dovodit, že dokumenty, založené v nabídce vybraného uchazeče na stranách 16 – 21, je třeba jak ze samotného označení těchto dokumentů vybraným uchazečem, tak i z jejich zařazení v nabídce posoudit jako dokumenty, jimiž vybraný uchazeč naplňoval požadavek zadavatele uvedený v bodě 9 písm. e) zadávací dokumentace. Nelze souhlasit s tvrzením zadavatele, že je nepožadoval, a že je do nabídky vybraný uchazeč vložil nad rámec požadavků zadavatele.
21. Zároveň je však třeba poukázat i na fakt, že zadávací řízení je vysoce formalizovaný proces, který za účelem dodržení zásad, stanovených v § 6 zákona, vyžaduje také značně formální postup zadavatele vůči posuzování nabídek, a to z toho důvodu, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Jinak by v zadávacím řízení nemohlo být dosaženo „obecně objektivního postupu“, jako promítnutí zásady transparentnosti která je „vůdčí zásadou pro zadávací řízení“. Požadavek na formálnost postupu v zadávacím řízení klade vysoké nároky také na uchazeče o veřejnou zakázku. Tudíž uchazeč odpovídá za to, co učiní obsahem své nabídky a jak dodrží požadavky zadavatele, uvedené v zadávací dokumentaci. Nelze z pohledu zadavatele, posuzujícího nabídku uchazeče rozlišovat, co z nabídky bude považovat za (řečeno slovy zadavatele) irelevantní. Zadavatel musí posoudit nabídku tak, jak ji uchazeč předložil. Pokud vybraný uchazeč předložil nabídku, jež obsahovala určité dokumenty, ačkoliv je zadavatel považuje za nepodstatné pro posouzení nabídky, zůstávají bez ohledu na názor zadavatele součástí nabídky. Tudíž je třeba je zkoumat z pohledu § 71 odst. 8 zákona bez ohledu na to, zda z jejich obsahu pak bude zadavatel při hodnocení nabídky vycházet, či nikoliv. Stejně tak by tomu bylo například v případě, kdy by uchazeč předložil více dokumentů, prokazujících kvalifikaci, než požaduje zadavatel. Zadavatel může dospět k závěru, že uchazeč splnil kvalifikační požadavky již např. několika prvními a k dalším nepřihlížet, avšak stále budou součástí nabídky uchazeče.
22. Za daného stavu je třeba na otázku, zda předmětné dokumenty byly součástí nabídky vybraného uchazeče odpovědět jednoznačně, ano, byly. Pak tedy byl zadavatel povinen postupovat v souladu s § 71 odst. 8 písm. a) zákona a zkontrolovat, zda je nabídka zpracována v požadovaném jazyku. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl výslovně jako požadovaný jazyk češtinu, pak musel při otevírání obálek dospět k závěru, že nabídka nesplnila tento základní požadavek a v souladu s § 71 odst. 10 zákona nabídku, která nevyhověla požadavkům dle odstavce 8, měla komise vyřadit. Další postup pak totéž ustanovení zákona normativně upravuje tak, že zadavatel bezodkladně vyloučí uchazeče, jehož nabídka byla komisí vyřazena z účasti v zadávacím řízení. V takovém případě zadavatel již neposuzuje nabídku postupem podle § 76 a násl. zákona.
23. Lze tedy uzavřít, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, pokud nevyřadil nabídku vybraného uchazeče, když tato nesplnila jeho požadavek, uvedený v bodě 9 zadávací dokumentace „Pokyny pro zpracování nabídky a další požadavky zadavatele“ na jazyk nabídky. Tvrzení zadavatele, že závěr hodnotící komise, že nabídka vybraného uchazeče, byla zpracována v českém jazyce, tak není pravdivé. S tímto posouzením pak nijak nesouvisí to, zda zadavatel může či nemůže ovlivnit jaké další údaje a dokumenty uchazeč do nabídky vloží. Zadavateli nikdo takovou povinnost neukládá, jeho povinností je pouze posoudit nabídku jako takovou postupem popsaným v § 71 odst. 8 zákona. To zadavatel sice formálně učinil, jak to vyplývá z protokolu o otevírání obálek ze dne 22. 9. 2014, avšak učinil nesprávný závěr.
24. Zadavatel následně v rozkladu namítal, že se Úřad posouzením toho, zda předmětné dokumenty jsou součástí nabídky či nikoliv, nezabýval dostatečně a své závěry nedostatečně odůvodnil. Lze připustit, že by v tomto smyslu mohla být argumentace Úřadu obšírnější, avšak v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu platí, že rozhodnutí prvního stupně a rozhodnutí o rozkladu podaném proti takovému rozhodnutí, tvoří jeden celek (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2011 č. j. 2 Afs 132/2009-275). Úvahy Úřadu, které jsou v této souvislosti uvedeny v rozhodnutí prvního stupně, a úvahy předsedy Úřadu ve stejné souvislosti, které obsahuje rozhodnutí o rozkladu, je tedy nutno posuzovat komplexně. V tomto rozhodnutí jsem shora podrobně odůvodnil, proč je třeba na předmětné dokumenty nabídky vybraného uchazeče nahlížet jako na součást nabídky vybraného uchazeče. Tím považuji strohé odůvodnění Úřadu za doplněné a mám za to, že je pro posouzení věci dostačující.
25. Pokud zadavatel uvádí, že vybral finančně nejvýhodnější nabídku, pak je třeba upozornit, že zásada hospodárnosti, jež je jednou z judikaturně dovozených zásad, které ovládají zadávací řízení, nemá aplikační přednost před ostatními zásadami, zde zásadou transparentnosti. Pokud tedy zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem, nemůže se domáhat toho, že jednal v souladu se základním smyslem zákona. K tomu odkazuji na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 112/2013 – 131 ze dne 15. 10. 2015, ve kterém je mimo jiného uvedeno, že: „Tu soud také poznamenává, že sama zásada hospodárnosti, nemůže mít aplikační přednost před zásadou transparentnosti, jejímž promítnutím jsou ve vztahu k použití jednacího řízení bez uveřejnění zákonem striktně stanovené podmínky, jež je nutno interpretovat restriktivně právě s ohledem na ochranu soutěže.“ Taková námitka zadavatele tak není důvodná.
K naplnění znaků skutkové podstaty správního deliktu
26. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel se dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
27. Citované ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona vymezuje znaky skutkové podstaty správního deliktu. Pro naplnění znaků správního deliktu dle výše uvedeného ustanovení tak musí být splněny základní podmínky, a to že a) zadavatel nedodrží postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž b) toto nedodržení postupu je způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a současně c) zadavatel uzavře s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku. Jde o podmínky kumulativní, což znamená, že nenaplnění byť jediné z nich musí nutně vést k závěru, že ke spáchání správního deliktu zadavatelem nedošlo.
28. S ohledem na výše uvedené mám za to, že závěr Úřadu, který je uveden v napadeném rozhodnutí, a to že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 71 odst. 10 v návaznosti na § 71 odst. 8 zákona, když při otevírání obálek nevyřadil nabídku vybraného uchazeče, ačkoliv nebyla zpracována v českém jazyce v souladu s požadavkem zadavatele stanoveným v bodě 9. „Pokyny pro zpracování nabídky a další požadavky zadavatele“ zadávací dokumentace, dle kterého měly být nabídky zpracovány výhradně v českém jazyce, neboť obsahovala část v anglickém jazyce, a následně jmenovaného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, je správný. To znamená, že zadavatel svým jednáním naplnil první ze znaků skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť porušil postup stanovený zákonem.
29. Z hlediska naplnění druhého znaku skutkové podstaty správního deliktu uvádím, že v daném případě je zřejmé, že postupem zadavatele došlo k tomu, že zadavatel uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s uchazečem, jež měl být vyloučen již ve fázi otevírání obálek, a jehož nabídka neměla být vůbec posuzována z obsahového hlediska. Pokud tedy v daném případě byl postup zadavatele shledán jako postup, který má bezprostřední vliv na výběr nejvhodnější nabídky, pak tento závěr Úřadu rovněž považuji za správný. Z hlediska naplnění dalšího znaku skutkové podstaty správního deliktu podle ust. 120 odst. 1 písm. a) zákona tak mám za to, že i tento byl naplněn, neboť porušení postupu zákona zadavatelem mělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
30. Pokud se týká naplnění posledního znaku skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, kterým je podmínka toho, že byla uzavřena smlouva na veřejnou zakázku, pak tato podmínka byla také naplněna, neboť z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem došlo 7. 11. 2014.
31. Za této situace, tak došlo k naplnění všech znaků skutkové podstaty správního deliktu. Z tohoto důvodu pak závěr Úřadu o tom, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona, který je vysloven ve výroku I. napadeného rozhodnutí, považuji za zcela správný. Námitku zadavatele, podle níž nebyly naplněny znaky skutkové podstaty správního deliktu, tedy s ohledem na výše uvedené, považuji za nedůvodnou.
Obecně k přezkoumání napadeného rozhodnutí
32. Vzhledem k tomu, že zadavatel v podaném rozkladu nevznášel žádné námitky proti výši nebo způsobu uložení pokuty, přezkoumal jsem výrok II. napadeného rozhodnutí ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu z hlediska jeho zákonnosti a z hlediska zákonnosti postupu Úřadu, který jeho vydání předcházel. Po přezkoumání tohoto výroku mám za to, že Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí správně vymezil horní hranici pro uložení pokuty v souladu s § 120 odst. 2 zákona a současně při určení výše pokuty přihlédl ke všemu, k čemu ve smyslu § 121 odst. 2 zákona přihlédnout měl, když posoudil jak závažnost a následky správního deliktu, způsob jeho spáchání, tak i okolnosti, za nichž byl správní delikt spáchán, přičemž své úvahy srozumitelně odůvodnil. Současně se Úřad přezkoumatelným způsobem vypořádal i s tím, že uložená pokuta není v daném případě likvidační. Mám tak za to, že Úřad stanovil výši pokuty v souladu se zákonem a své rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodnil.
33. V daném případě jsem z hlediska námitek obsažených v rozkladu přezkoumal věcnou správnost napadeného rozhodnutí ve výroku I. napadeného rozhodnutí ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu, když s ohledem na výše uvedené uvádím, že napadené rozhodnutí jsem shledal věcně správným. Zadavatel v podaném rozkladu nevznesl takovou námitku, která by vzbuzovala pochybnosti o správnosti napadeného rozhodnutí.
34. Ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu jsem kromě věcné správnosti výroku I. napadeného rozhodnutí přezkoumal i jeho zákonnost a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu v řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, když napadené rozhodnutí jsem shledal rovněž zákonným. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci tak, aby mohl posoudit, zda se v daném případě zadavatel dopustil spáchání správního deliktu. Současně Úřad všechny podklady pro vydání napadeného rozhodnutí řádně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a které ho vedly k závěru, že byla naplněna skutková podstata uvedeného správního deliktu, přičemž zjištěný skutkový stav přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení. Dále Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.
35. Nelze tedy po přezkoumání napadeného rozhodnutí přisvědčit tvrzení navrhovatele, že napadené rozhodnutí je nesprávné z důvodu nesprávného posouzení věci a nezákonné z důvodu nepřezkoumatelnosti či nesprávné aplikace právních předpisů. Závěry Úřadu, obsažené v napadeném rozhodnutí považuji za správné, dostatečně odůvodněné, vnitřně logicky uspořádané, vycházející z řádně zjištěného skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a rovněž vycházející ze smyslu a účelu zákona. Shrnuji tedy, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když konstatoval, že se zadavatel dopustil specifikovaného správního deliktu, a za tento delikt zadavateli uložil pokutu ve výši 8 000 Kč.
VI. Závěr
36. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.
37. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
Krajská zdravotní, a.s., Sociální péče 3316/12a, 400 11 Ústí nad Labem
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn.: Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.
|
