Č. j.:ÚOHS-S0275/2015/VZ-37745/2016/512/MHr
12. září 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 7. 5. 2015 na návrh ze dne 6. 5. 2015, jehož účastníky jsou
zadavatel – Oblastní nemocnice Kladno, a. s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256537, se sídlem Vančurova 1548, 272 59 Kladno,
navrhovatelé – společníci společnosti „Nemocnice Kladno“:
VPÚ DECO PRAHA a. s., IČO 60193280, se sídlem Podbabská 1014/20, 160 00 Praha 6 – Bubeneč,
DOMY spol. s r. o., IČO 41692870, se sídlem Politických vězňů 1597/19, Praha 1 – Nové Město,
kteří za účelem podání společné nabídky uzavřeli dne 3. 12. 2014 smlouvu o společnosti podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a ve správním řízení jsou zastoupeni na základě plné moci ze dne 3. 12. 2014 zmocněncem VPÚ DECO PRAHA a. s., IČO 60193280, se sídlem Podbabská 1014/20, 160 00 Praha 6 – Bubeneč,
ve věci veřejné zakázky „Generel nemocnice Kladno – rekonstrukce bloku C2, projekt pro výběr dodavatele“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 7. 11. 2014 odesláním výzvy k podání nabídek a prokázání kvalifikace ze dne 6. 11. 2014 a jehož oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 31. 3. 2015 a uveřejněno dne 3. 4. 2015 pod ev. č. 510964,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Oblastní nemocnice Kladno, a. s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256537, se sídlem Vančurova 1548, 272 59 Kladno – nedodržel postup stanovený v ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když rozhodnutím ze dne 27. 3. 2015 zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku „Generel nemocnice Kladno – rekonstrukce bloku C2, projekt pro výběr dodavatele“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 7. 11. 2014 odesláním výzvy k podání nabídek a prokázání kvalifikace ze dne 6. 11. 2014 a jehož oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 31. 3. 2015 a uveřejněno dne 3. 4. 2015 pod ev. č. 510964, tím, že v textu rozhodnutí uvedl „[v]zhledem k tomu, že zadavatel obdržel nabídky s velkým cenovým rozdílem, vyhodnotil, že tento mohl být způsoben potenciálně nejednoznačným definováním předmětu plnění v ZD nebo kvalitativně a kvantitativně rozdílným nabízeným plněním uchazečů. Výše uvedené bylo důvodem jednak k revidování zadávacích podmínek, nutnosti zpřesnění předmětu soutěže a dále vzhledem ke složitosti a rozsáhlosti projektu k rozhodnutí o nezbytnosti zajištění účasti zpracovatele projektové dokumentace na realizaci projektovaného díla po celou dobu jejího trvání – od účasti na výběru zhotovitele po autorský dozor při fyzické realizaci a účasti při uvádění stavby do provozu.“, avšak předmětné důvody nelze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele podle citovaného ustanovení zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Oblastní nemocnice Kladno, a. s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256537, se sídlem Vančurova 1548, 272 59 Kladno – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 citovaného zákona ruší rozhodnutí ze dne 27. 3. 2015 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Generel nemocnice Kladno – rekonstrukce bloku C2, projekt pro výběr dodavatele“ zahájeného dne 7. 11. 2014 odesláním výzvy k podání nabídek a prokázání kvalifikace ze dne 6. 11. 2014.
III.
Podle ustanovení § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Oblastní nemocnice Kladno, a. s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256537, se sídlem Vančurova 1548, 272 59 Kladno – ukládá
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], obdržel návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Oblastní nemocnice Kladno, a. s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256537, se sídlem Vančurova 1548, 272 59 Kladno (dále jen „zadavatel“ nebo také „Oblastní nemocnice Kladno“) – při zadávání veřejné zakázky „Generel nemocnice Kladno – rekonstrukce bloku C2, projekt pro výběr dodavatele“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 7. 11. 2014 odesláním výzvy k podání nabídek a prokázání kvalifikace ze dne 6. 11. 2014 a jehož oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 31. 3. 2015 a uveřejněno dne 3. 4. 2015 pod ev. č. 510964 (dále jen „veřejná zakázka“).
I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
2. Zadavatel zahájil dne 7. 11. 2014 odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 6. 11. 2014 zjednodušené podlimitní řízení.
3. Dne 13. 11. 2014 uveřejnil zadavatel na svém profilu (https://www.tenderarena.cz /profil/detail.jsf?identifikator=ONKLADNO) písemnou výzvu k podání nabídek a zadávací dokumentaci veřejné zakázky.
4. Zadavatel se podle článku 1.2 zadávací dokumentace nechal v předmětném zadávacím řízení podle § 151 zákona zastoupit subjektem AAA zakázky s. r. o., IČO 28960335, se sídlem U Kamýku 284/11, Praha 12, Kamýk.
5. Předmětem veřejné zakázky, vymezeným článku 2.1 výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace, je zpracování projektové dokumentace pro výběr zhotovitele pro stavbu „Generel nemocnice Kladno – rekonstrukce bloku C2“.
6. Výzvou ze dne 6. 11. 2014 bylo k podání nabídky a prokázání kvalifikace osloveno 6 uchazečů.
7. Ve stanovené lhůtě (do 5. 12. 2014) doručilo nabídku 5 uchazečů. Obálky s nabídkami byly otevřeny zadavatelem jmenovanou hodnotící komisí dne 5. 12. 2014. Nabídky třech uchazečů byly zadavatelem ze zadávacího řízení vyřazeny pro nesplnění kvalifikačních předpokladů nebo pro nepředložení vysvětlení kvalifikačních předpokladů a vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny. Hodnoceny tak byly pouze dvě nabídky, mezi nimi i nabídka uchazeče společnost „Nemocnice Kladno“ společníků VPÚ DECO PRAHA a. s., IČO 60193280, se sídlem Podbabská 1014/20, 160 00 Praha 6 – Bubeneč a DOMY spol. s r. o., IČO 41692870, se sídlem Politických vězňů 1597/19, Praha 1 – Nové Město, kteří za účelem podání společné nabídky uzavřeli dne 3. 12. 2014 smlouvu o společnosti podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a ve správním řízení jsou zastoupeni na základě plné moci ze dne 3. 12. 2014 zmocněncem VPÚ DECO PRAHA a. s., IČO 60193280, se sídlem Podbabská 1014/20, 160 00 Praha 6 – Bubeneč (dále jen „navrhovatel“). Nabídku navrhovatele komise vyhodnotila jako první v pořadí.
8. Zadavatel následně nerozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, ale namísto toho rozhodnutím ze dne 27. 3. 2015 rozhodl podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o zrušení předmětného zadávacího řízení. Poté dopisem ze dne 31. 3. 2015 oznámil tuto skutečnost uchazečům o veřejnou zakázku. V odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel uvedl, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v této části zadávacího řízení pokračoval: (1) „Vzhledem k tomu, že zadavatel obdržel nabídky s velkým cenovým rozdílem, vyhodnotil, že tento mohl být způsoben potenciálně nejednoznačným definováním předmětu plnění v ZD nebo kvalitativně a kvantitativně rozdílným nabízeným plněním uchazečů.“ (2) „Výše uvedené bylo důvodem jednak k revidování zadávacích podmínek, nutnosti zpřesnění předmětu soutěže a dále vzhledem ke složitosti a rozsáhlosti projektu k rozhodnutí o nezbytnosti zajištění účasti zpracovatele projektové dokumentace na realizaci projektovaného díla po celou dobu jejího trvání – od účasti na výběru zhotovitele po autorský dozor při fyzické realizaci a účasti při uvádění stavby do provozu.“
9. Do Věstníku veřejných zakázek zadavatel odeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení dne 31. 3. 2015, přičemž k jeho uveřejnění došlo dne 3. 4. 2015.
Obsah námitek
10. Proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, které obdržel dne 3. 4. 2015, podal navrhovatel dne 13. 4. 2015 zadavateli námitky. V nich uvedl, že důvod zrušení uvedený zadavatelem v rozhodnutí ze dne 27. 3. 2015 nelze podřadit pod „důvody hodné zvláštního zřetele“, a proto považuje předmětné rozhodnutí za úkon provedený v rozporu se zákonem.
11. Dále navrhovatel uvedl, že pojem „důvody hodné zvláštního zřetele“ jsou neurčitým právním pojmem, který není v zákoně definován, avšak s poukazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu je nutné jej vykládat restriktivně, přičemž jak důvody podle § 84 odst. 2 písm. d), tak důvody podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona musí být objektivního charakteru, stojící vně zadavatele (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009 – 109 ze dne 25. 8. 2011[2]).
12. Zadavatelem tvrzená nejednoznačnost zadávacích podmínek je podle navrhovatele pouze účelovým tvrzením. V průběhu zadávacího řízení nebyla v rámci institutu dodatečných informací ani v rámci námitek proti zadávacím podmínkám uchazeči napadena tato nejasnost a neurčitost zadávacích podmínek. Výklad zadavatele opřený o různost cenových nabídek není možné akceptovat, protože v současné době je tato tvrzená různost nabídkových cen naopak běžným jevem.
13. Navrhovatel rovněž v námitkách uvedl, že považuje za absurdní, aby budoucí postup zadavatele opírající se o odstranění nejasností zadávacích podmínek, případně rozšíření zadávacích podmínek, mohl být objektivním důvodem pro zrušení zadávacího řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele. Budoucí úmysl, resp. možný postup zadavatele nemůže být důvodem pro zrušení zadávacího řízení.
Obsah rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele
14. O námitkách navrhovatele rozhodl zadavatel svým rozhodnutím ze dne 26. 4. 2015, a to tak, že jim nevyhověl.
15. Zadavatel uvedl, že důvod hodný zvláštního zřetele byl zadavatelem shledán v nejednoznačném definování předmětu plnění v zadávacích podmínkách a též nabídnutím kvantitativně i kvalitativně zásadně rozdílných nabídek uchazečů o veřejnou zakázku, důsledkem čehož byly nabídky s výrazným rozdílem nabídkových cen. Zadavatel je přesvědčen, že tento rozdíl nebyl způsoben pouze tržním chováním uchazečů o veřejnou zakázku, ale naopak výrazné rozdíly v nabídkových cenách je třeba hledat v nejednoznačném definování předmětu veřejné zakázky, kdy nebylo uchazečům zcela zřejmé, zda má v nabídce být již zahrnuto zajištění účasti zpracovatele projektové dokumentace na realizaci projektovaného díla po celou dobu jejího trvání – od účasti na výběru zhotovitele po autorský dozor při fyzické realizaci a účasti při uvádění stavby do provozu.
16. K navrhovatelem citované právní větě rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009 – 109 ze dne 25. 8. 2011 zadavatel uvedl, že v předmětné situaci došlo podle jeho mínění k naplnění všech předpokladů pro uplatnění práva poskytnutého mu ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Zadavatel nebyl v době zahájení zadávacího řízení schopen ovlivnit, jakým způsobem uchazeči přistoupí k vypracování svých nabídek a nepředjímal, že dojde k odlišnému pochopení zadávacích podmínek jednotlivými uchazeči a to takovým způsobem, který bude mít za následek výrazně vyšší nabídkové ceny u některých uchazečů. Jedná se tak nikoliv o důvod závisející v jednání zadavatele, ale spíše o důvod stojící vně zadavatele, tedy způsobený subjektivním jednáním uchazečů, kteří nezávisle na zadavateli předpokládali, že je nutné do nabídky zahrnout zajištění účasti zpracovatele projektové dokumentace na realizaci projektovaného díla po celou dobu jejího trvání – od účasti na výběru zhotovitele po autorský dozor při fyzické realizaci a účasti při uvádění stavby do provozu, zatímco někteří uchazeči se tímto předpokladem neřídili.
17. V jednání zadavatele lze dle jeho tvrzení rovněž identifikovat, že jde o důvody, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení zrušeno.
18. Zadavatel poukázal na rozhodnutí Úřadu č. j. R166/2010/VZ-5666/2011/310/EKu ze dne 14. 4. 2011, podle kterého „Výklad ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona by tedy neměl vést k tomu, aby byl zadavatel nucen za každou cenu pokračovat v zadávacím řízení, které je pro něj výrazně nevýhodné a které nereflektuje jeho aktuální potřeby, a to tím spíše, pokud je zřejmé, že by v blízké době bylo nutné vypsat další zadávací řízení, které bude řešit nedostatky předchozího, protože předmět veřejné zakázky není možné využít v té podobě, v jaké byl původně poptán. S tím souvisí i další důležitá zásada zadávacího řízení, tj. zásada hospodárnosti, která sleduje efektivní vynakládání veřejných finančních prostředků a jejíž smysl nemůže být popřen. Smysl a účel zadávacího řízení může být také dotčen tehdy, pokud zadavatel ví, že není schopen poskytnout vybranému uchazeči potřebnou součinnost k realizaci veřejné zakázky, a že by tedy hrozilo zmaření výsledku zadávacího řízení.“
19. K vyjádření navrhovatele, že nelze tvrdit, že zadávací podmínky byly nejednoznačné, pokud nebyly v průběhu zadávacího řízení podány žádosti o poskytnutí dodatečných informací ani námitky proti zadávacím podmínkám, zadavatel uvedl, že tato skutečnost napovídá předpokladu, že jednotliví uchazeči neměli nejednoznačný pohled na zadávací podmínky, jelikož k nim přistupovali dle svého uvážení, avšak pokud nabídky uchazečů vykazovaly výrazné rozdíly jak v popisu realizace předmětu plnění veřejné zakázky, tak v nabídkových cenách, potom tato skutečnost svědčí o nejednoznačnosti zadávacích podmínek, neboť tyto byly některými uchazeči pochopeny odlišně, což se projevilo až ve fázi posuzování nabídek.
20. Zadavatel uvedl, že právě naprosto odlišné pochopení zadávacích podmínek ze strany uchazečů je okolností stojící vně zadavatele, jelikož zadavatel má subjektivní možnost ovlivnit toliko co nejjasnější a nejpřesnější nastavení zadávacích podmínek, avšak přístup a konkrétní okolnosti spojené s podáním konkrétních nabídek již není v moci zadavatele nikterak ovlivnit.
II. OBSAH NÁVRHU
21. Ve svém návrhu ze dne 6. 5. 2015 na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele navrhovatel odkázal na svá odůvodnění v námitkách a dále uvedl následující argumentaci.
22. Podle navrhovatele není zřejmé (a tedy ani transparentní), proč musí být obdržení nabídek s velkým cenovým rozdílem způsobeno „potencionálně“ nejednoznačným definováním předmětu plnění v zadávací dokumentaci (nebo kvalitativně a kvantitativně rozdílným nabízeným plněním uchazečů). Pokud zadavatel uvádí takové tvrzení, měl by jej dle navrhovatele jasně a transparentně odůvodnit již v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
23. Navrhovatel uvedl, že mu není jasné, proč se zadavatel domnívá, že uchazeči nabízejí odlišná plnění, když předmětem podání nabídky není tvorba předmětu plnění veřejné zakázky zásadně definovaného zadavatelem. Uchazeči jako součást nabídky předložili zcela totožný návrh smlouvy, z čehož je zřejmé, že nabízeli i stejné plnění.
24. K tvrzení zadavatele, podle kterého „nejasnost zadávacích podmínek spočívala v tom, zda je v plnění zahrnuta také účast zpracovatele projektové dokumentace na realizaci projektovaného díla po celou dobu jejího trvání – od účasti na výběru zhotovitele po autorský dozor při fyzické realizaci a účasti při uvádění stavby do provozu“, navrhovatel uvedl, že tato skutečnost se nově objevuje až v tomto rozhodnutí o námitkách, rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je tedy možno považovat za netransparentní.
25. Navrhovatel uvedl, že mu není zřejmý důvod nejasnosti zadávacích podmínek, předmět plnění veřejné zakázky uvedený v zadávací dokumentaci i návrhu smlouvy je jednoznačně definován. Výklad zadávacích podmínek se musí opírat o obsah zadávací dokumentace a návrhu smlouvy a ne o různost cenových nabídek uchazečů, respektive chování jednotlivých uchazečů. Pokud by zadávací podmínky obsahovaly ustanovení nejasná, protichůdná nebo nejednoznačná, zadavatel by na tuto nejasnost upozornil formou odkazu na konkrétní ustanovení.
26. Navrhovatel uvedl, že pokud měl zadavatel zájem o provedení autorského dozoru, nemusel rušit veřejnou zakázku, ale mohl zakázku na provedení autorského dozoru zadat samostatně.
27. Dle názoru navrhovatele není možné, aby budoucí postup zadavatele opírající se o odstranění nejasností zadávacích podmínek (případně jejich rozšíření) mohl být objektivním důvodem (hodným zvláštního zřetele) pro zrušení zadávacího řízení.
28. Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad rozhodnutí zadavatele o zrušení předmětného zadávacího řízení zrušil.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
29. Úřad obdržel předmětný návrh dne 7. 5. 2015 a tímto dnem bylo podle ustanovení § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
30. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou
zadavatel,
navrhovatel.
31. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S275/2015/VZ- -11293/2015/512/VKa ze dne 12. 5. 2015. Usnesením č. j. ÚOHS-S275/2015/VZ- -12110/2015/512/VKa ze dne 21. 5. 2015 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy či činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Usnesením č. j. ÚOHS-S275/2015/VZ-12625/2015/512/VKa ze dne 1. 6. 2015 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
32. Vzhledem k tomu, že dokumentace o veřejné zakázce zaslaná Úřadu zadavatelem nebyla v rozporu s § 114 odst. 6 zákona kompletní, vyzval Úřad zadavatele dopisem č. j. ÚOHS- -S275/2015/VZ-14899/2015/512/VKa ze dne 19. 6. 2015 k jejímu doplnění. Chybějící části dokumentace doručil zadavatel Úřadu dne 24. 6. 2015.
Vyjádření zadavatele ze dne 15. 5. 2015
33. Dne 19. 5. 2015 doručil zadavatel Úřadu své vyjádření ze dne 15. 5. 2015 k obdrženému návrhu navrhovatele.
34. Zadavatel uvedl, že na své přesvědčení, podle kterého příčinu rozdílů v nabídkových cenách je třeba hledat v nejednoznačném definování předmětu veřejné zakázky, poukázal již v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a že není pravda, jak uvedl navrhovatel, že by se tato informace poprvé objevila až v rozhodnutí o námitkách.
35. Skutečnost, že došlo k podání kvantitativně i kvalitativně zásadně rozdílných nabídek uchazečů o veřejnou zakázku, vyplývá dle zadavatele mj. z běžné praxe a zkušeností dodavatelů, kdy standardně má v nabídce být zahrnuto zajištění účasti zpracovatele projektové dokumentace na realizaci projektovaného díla po celou dobu jejího trvání – od účasti na výběru zhotovitele po autorský dozor při fyzické realizaci a účasti při uvádění stavby do provozu, avšak v předmětné veřejné zakázce tato podmínka explicitně stanovena nebyla.
36. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel neupozornil na konkrétní nejednoznačné ustanovení, zadavatel uvedl, že v případě nejednoznačnosti zadávacích podmínek by samozřejmě nejednoznačnost zadávacích podmínek podpořil konkrétním ustanovením, které bylo nejednoznačné, nicméně je třeba si uvědomit, že právě nejasnost, kterou zadavatel v zadávacích podmínkách spatřoval, spočívala v neexistenci ustanovení, které by definovalo, zda má či nemá být v zadávací dokumentaci ona podmínka na zajištění účasti zpracovatele projektové dokumentace na realizaci projektovaného díla po celou dobu jejího trvání. Zároveň nejednoznačnost zadávacích podmínek zadavatel nepředjímal, tedy nebyl si oné nejednoznačnosti vědom a v případě, že by došlo k podání žádosti o dodatečné informace, byl by zadavatel schopen zadávací podmínky vyjasnit a případně prodloužit lhůtu pro podání nabídek. K tomu ale nedošlo, jednotliví uchazeči k zadávacím podmínkám přistupovali dle svých zkušeností a z jejich individuálního pohledu nebyly zadávací podmínky nejednoznačné. Zároveň však dle zadavatele při posuzování nabídek vyvstalo najevo, že přístup uchazečů byl rozdílný, a tudíž ne každý podával nabídku odpovídající zadávacím podmínkám, resp. zahrnoval do nabídky další náklady.
Rozhodnutí Úřadu ze dne 3. 8. 2015
37. Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0275/2015/VZ-21123/2015/512/VKa ze dne 3. 8. 2015 (dále jen „zrušené rozhodnutí“) rozhodl, že se návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona.
Rozklad zadavatele ze dne 17. 8. 2015
38. Proti výše uvedenému rozhodnutí Úřadu podal navrhovatel podáním ze dne 17. 8. 2015 rozklad, který byl Úřadu doručen dne 18. 8. 2015. Z jeho odůvodnění vyplývá, že z napadeného rozhodnutí není zřejmé, proč je nutné zahrnout výkon činností autorského dozoru právě do zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Uvedená úvaha se dle navrhovatele navíc neopírá o žádné konkrétní ustanovení zákona, a proto na ni navrhovatel dle svého názoru není schopen reagovat.
39. Navrhovatel je toho názoru, že by úvaha Úřadu ohledně osoby vykonávající autorský dozor neměla být odvozena od starých doporučujících materiálů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „ČKAIT“). Povinnost, aby byl autorský dozor prováděn pouze tvůrcem projektové dokumentace, je podle navrhovatele navíc reálně prakticky nemožná např. v případě úmrtí tvůrce. Podle navrhovatele ostatně i citovaný materiál ČKAIT ani nehovoří o „povinnosti“, nýbrž toliko o „obvyklosti“ takového postupu.
40. Navrhovatel má tedy za to, že výkon autorského dozoru může zajistit i jiná osoba než tvůrce projektové dokumentace. Napadené rozhodnutí tak podle navrhovatele rozšiřuje výklad doporučujícího standardu, čímž dochází k přesahu správního uvážení. Tvrzení Úřadu, že je krajně nezvyklé, aby autorský dozor vykonávala osoba odlišná od tvůrce projektové dokumentace, navrhovatel považuje za neodůvodněné a nemající oporu v praxi. Ostatně podle navrhovatele ani jemu ani dalším uchazečům v průběhu celého zadávacího řízení nebyla nápadná neexistence úpravy autorského dozoru.
41. Napadené rozhodnutí je podle navrhovatele rovněž vnitřně rozporné, zejména body 78. a 84. jeho odůvodnění. Navrhovatel rozpor spatřuje v tom, že na jedné straně Úřad připustil, že právní předpisy nevylučují, aby byl autorský dozor proveden jinou osobou než tvůrcem projektové dokumentace, na druhé straně však dovodil, že zadavatel nemá jinou možnost než zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušit.
42. Navrhovatel uzavírá, že dle jeho názoru není dána zákonná ani profesní překážka bránící jiné autorizované osobě provedení autorského dozoru.
Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 29. 7. 2016
43. Po projednání rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-R267/2015/VZ- -31549/2016/322/LKo ze dne 29. 7. 2016, které nabylo právní moci dne 1. 8. 2016 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“), zrušil podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. a) správního řádu, ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 správního řádu, prvostupňové rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS- -S0275/2015/VZ-21123/2015/512/VKa ze dne 3. 8. 2015 a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
44. V bodu 31. odůvodnění svého rozhodnutí předseda Úřadu mj. uvedl, že „[k] důvodům zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku Úřad v napadeném rozhodnutí nejdříve konstatoval, že z dokumentace o veřejné zakázce nelze zjistit nic, co by naznačovalo, že některé informace v zadávací dokumentaci byly uchazeči rozdílně pochopeny. Z dokumentace dle Úřadu dále nevyplývá, že by nabídky byly kvalitativně či kvantitativně odlišné, přičemž samotná korelace nabídkových cen mezi nabídkovými cenami a kvalitou a kvantitou nabízených plnění je nedoložitelnou spekulací. Úřad v napadeném rozhodnutí mimo jiné rovněž dospěl k závěru, že požadavek na zajištění autorského dozoru zadavatel výslovně nepožadoval a uchazeči takové plnění zadavateli ve svých nabídkách ani nenabídli, čemuž dle Úřadu odpovídají i krátké doby realizace nabídnuté uchazeči.“
45. K tomu předseda v následujícím bodu svého rozhodnutí uvádí, že „potud závěry Úřadu směřovaly k důvodům, které zadavatel vymezil v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Úřad však ve svých úvahách pokračoval a dovodil, že zajištění autorského dozoru je v daném případě zákonnou povinností zadavatele. Stavební zákon dle Úřadu nespecifikuje, která konkrétní osoba jej vykonává, ale z historického výkladu a odborných metodických stanovisek profesních komor působících ve stavebnictví lze dovodit, že oborová praxe ve stavebnictví nepředpokládá, že by autorský dozor vykonávala jiná osoba než tvůrce projektové dokumentace.“
46. Následně v bodu 34. rozhodnutí předsedy Úřadu je uvedeno: „Jinými slovy Úřad spatřoval oprávněnost zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku v tom, že zadavatel zjistil porušení postupu předepsaného zákonem (zde § 152 odst. 4 stavebního zákona) ve fázi, kdy již neměl možnost takové porušení svým opatřením napravit.“, k čemuž předseda v bodu 35. svého rozhodnutí dodává, že „nejasné zadávací podmínky, jež způsobily stav, kdy zadavatel nemůže dostát svým zákonným povinnostem, a neporovnatelnost nabídek způsobená nejasností zadávací dokumentace jsou na první pohled dva odlišné a samostatné důvody pro zrušení zadávacího řízení.“
47. Poté předseda Úřadu dovozuje, že „[v] souladu se zásadou restriktivního výkladu důvodů zrušení zadávacího řízení by proto byl Úřad oprávněn zabývat se tvrzeným vystavením se nesplnění zákonných povinnosti pouze v případě, že by takovou skutečnost zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení explicitně uvedl. Zadavatel však v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (a ostatně ani v rozhodnutí o námitkách či v rámci správního řízení) takovou skutečnost netvrdil. Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení tedy neplyne, že by zadavatel zrušil zadávací řízení kvůli tomu, že by neměl reálnou možnost dostát své povinnosti provést autorský dozor dle § 152 odst. 4 stavebního zákona.“
48. K tomuto předseda Úřadu dále dodává, že »[z]adavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v této souvislosti pouze uvedl, že dospěl „(…) vzhledem ke složitosti a rozsáhlosti projektu k rozhodnutí o nezbytnosti zajištění účasti zpracovatele projektové dokumentace na realizaci projektovaného díla po celou dobu jejího trvání – od účasti na výběru zhotovitele po autorský dozor při fyzické realizaci a účasti při uvádění stavby do provozu“. Ani z této pasáže však nelze dovodit nic jiného, než že zadavatel nutnost zahrnutí dotčených činností spatřoval ve složitosti a rozsáhlosti projektu, nikoli v nemožnosti dostát (za stávající situace) povinnosti zajistit autorský dozor.«
49. V bodu 38. odůvodnění svého rozhodnutí předseda Úřadu dochází k závěru, že „Úřad v napadeném rozhodnutí shledal oprávněnost zrušení zadávacího řízení v důvodech, jež nemají oporu v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Jak již bylo uvedeno výše, Úřad přitom není oprávněn důvody zrušení zadávacího řízení dotvářet či rozšiřovat nad rámec důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (k tomu také viz závěry rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Af 18/2013 ze dne 8. 12. 2014). Taková úloha Úřadu ze zákona nepřísluší a navíc je v rozporu se zásadou restriktivního výkladu důvodů zrušení zadávacího řízení a odporuje ostatně i zásadě transparentnosti úkonů zadavatele v zadávacím řízení stanovené v § 6 odst. 1 zákona (pokud by totiž v době zrušení zadávacího řízení nebyl uchazečům znám pravý důvod zrušení zadávacího řízení, neměli by ani možnost se vůči takovému odůvodnění zrušení ohradit).“
50. Nadto považuje předseda Úřadu v bodu 40. svého rozhodnutí za vhodné doplnit, že „úvahy Úřadu ohledně reálné nemožnosti zadavatele dostát své povinnosti zajistit provedení autorského dozoru nepovažuji ani za správné.“ a dodává (bod 41. odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu), že »Úřad sice nejdříve správně uvedl, že právní předpisy neurčují konkrétní osobu, jež je povinna autorský dozor vykonávat, nicméně následně dovodil nutnost zajištění autorského dozoru zpracovatelem projektové dokumentace z metodik a z historického výkladu založeného na již zrušených právních předpisech. Z právně nezávazných metodik, které nota bene výslovně nevylučují, že by autorský dozor mohla vykonávat i osoba od zpracovatele projektové dokumentace odlišná, ani z již zrušených právních předpisů, případně z tvrzené „běžné praxe“ tohoto postupu však zákonné omezení stran volby subjektu vykonávajícího autorský dozor dovozovat nelze. Pouze na základě argumentů předestřených Úřadem v napadeném rozhodnutí tedy nelze dojít k jednoznačnému závěru, že autorský dozor může vykonávat výhradně zpracovatel projektové dokumentace, a nelze tedy ani uzavřít, že když zadavatel nezajistil v zadávacích podmínkách provedení autorského dozoru zpracovatelem projektové dokumentace, vystavuje se tak situaci, kdy již nebude moci splnit povinnost dle § 152 odst. 4 stavebního zákona.«
51. Na závěr předseda Úřadu uvedl (bod 43. odůvodnění rozhodnutí předsedy), že „při novém projednání věci Úřad posoudí, zda zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku bylo v souladu se zákonem či nikoli. Úřad při tomto posouzení bude respektovat zásadu restriktivního výkladu důvodů zrušení zadávacího řízení a bude se zabývat výhradně těmi důvody zrušení zadávacího řízení, jež zadavatel skutečně vymezil ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.“
Pokračování správního řízení
52. Úřad, poté co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem č. j. ÚOHS-S275/2015/VZ- -32838/2016/512/MHr ze dne 5. 8. 2016, vyrozuměl účastníky správního řízení o pokračování řízení.
53. Usnesením č. j. ÚOHS-S275/2015/VZ-32850/512/MHr ze dne 5. 8. 2016 Úřad účastníkům řízení určil lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Usnesením č. j. ÚOHS-S275/2015/VZ-34024/2016/512/MH ze dne 16. 8. 2016 Úřad účastníkům řízení určil lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
54. Žádný z účastníků řízení se ve stanovených lhůtách nevyjádřil.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
55. Úřad přezkoumal na základě § 112 zákona a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastního zjištění, vázán právním názorem vysloveným v rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 29. 7. 2016 č. j. ÚOHS-R267/2015/VZ-31549/2016/322/LKo, konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, když rozhodnutím ze dne 27. 3. 2015 zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku „Generel nemocnice Kladno – rekonstrukce bloku C2, projekt pro výběr dodavatele“, tím, že v textu rozhodnutí uvedl „[v]zhledem k tomu, že zadavatel obdržel nabídky s velkým cenovým rozdílem, vyhodnotil, že tento mohl být způsoben potenciálně nejednoznačným definováním předmětu plnění v ZD nebo kvalitativně a kvantitativně rozdílným nabízeným plněním uchazečů. Výše uvedené bylo důvodem jednak k revidování zadávacích podmínek, nutnosti zpřesnění předmětu soutěže a dále vzhledem ke složitosti a rozsáhlosti projektu k rozhodnutí o nezbytnosti zajištění účasti zpracovatele projektové dokumentace na realizaci projektovaného díla po celou dobu jejího trvání – od účasti na výběru zhotovitele po autorský dozor při fyzické realizaci a účasti při uvádění stavby do provozu.“, avšak předmětné důvody nelze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele podle citovaného ustanovení zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
56. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K určení kategorie zadavatele
57. Pro řádné prošetření případu považuje Úřad za rozhodné nejprve určení toho, pod kterou konkrétní kategorii zadavatelů upravenou v zákoně je třeba zadavatele podřadit, ve vztahu k čemuž uvádí následující skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
58. Za zadavatele veřejné zakázky se podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.
59. Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona veřejným zadavatelem je
a) Česká republika,
b) státní příspěvková organizace,
c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,
d) jiná právnická osoba, pokud
1) byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2) je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
Rozhodné skutečnosti
60. V článku 1 dokumentu „Stanovy obchodní společnosti Oblastní nemocnice Kladno, a. s., nemocnice Středočeského kraje“ (dále jen „stanovy“) je uvedeno: „[a]kciová společnost Oblastní nemocnice Kladno, a. s., nemocnice Středočeského kraje je založena bez veřejné nabídky akcií jediným zakladatelem Středočeským krajem, se sídlem Praha 5, Zborovská 11, PSČ: 150 21, IČ: 708 91 095 (…) zakladatelskou listinou ze dne 23. 3. 2005, sepsanou ve formě notářského zápisu.“
61. Dále je v článku 1. stanov uvedeno, že „[z]akladatel Středočeský kraj, se sídlem Praha 5, Zborovská 11, PSČ 15021, IČ 70891095 jako územní samosprávný celek v rámci povinnosti zajistit svým občanům zdravotní péči, založil tuto společnost mimo jiné k plnění závazku veřejné služby pro zajištění této zdravotní péče, jejíž poskytování stanoví zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ve znění pozdějších předpisů v rozsahu smluv se zdravotními pojišťovnami podle zákona č. 48/1997 Sb., případně jiné akty pověřující společnost závazkem veřejné služby ve zdravotnictví“.
Právní posouzení
62. Úřad v prvé řadě uvádí, že s ohledem na právní formu Oblastní nemocnice Kladno, a. s., jež je akciovou společností, posoudil, zda se jedná o zadavatele ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm. d), tedy o jinou právnickou osobu. K tomuto posouzení Úřad nejprve uvádí, že přistoupil nejdříve k posouzení první podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. d) zákona, tedy založení/zřízení za účelem veřejného zájmu. K tomu uvádí Úřad následující.
63. Z článku 1. stanov Oblastní nemocnice Kladno (dostupné online ve Veřejném rejstříku a Sbírce listin na www.justice.cz) je Úřadu známo, že důvodem založení Oblastní nemocnice Kladno bylo plnění závazku veřejné služby, tzn. zajištění zdravotní péče v souladu se zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 48/1997 Sb., veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
64. Úřad pro posouzení toho, zda zadavatel naplňuje výše uvedenou podmínky, uvádí judikaturní praxi Soudního dvora Evropské unie. Z rozsudku ze dne 12. 12. 2002, Universale-Bau AG, Bietergemeinschaft, C-470/99, Recueil, I-11617, ECLI:EU:C:2002:746 (veškerá citovaná judikatura Soudního dvora Evropské unie dostupná online na http://curia.europa.eu), plyne, že při posuzování, zda je určitý subjekt zadavatelem, je třeba posuzovat rovněž aktuální pozici příslušné osoby, zda aktuálně uspokojuje v rámci některé ze svých činností potřeby veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, či nikoliv. Nelze si tedy vystačit s posuzováním těch činností, za jejichž účelem byla daná osoba založena či zřízena. Z rozhodnutí Soudní dvora ze dne 15. 1. 1998, Strohal Rotationsdruck GesmbH, C-44/96, Recueil, I-00073, ECLI:EU:C:1998:4, vyplývá, že v případech, kdy určitý subjekt vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně i jinou běžnou obchodní činnost, je považován za zadavatele veřejných zakázek v plném rozsahu své činnosti). Úřad opakovaně dovodil (srov. též rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S53,54/2015/VZ- -7640/2015/531/ESt ze dne 24. 3. 2015, veškerá citovaná rozhodovací praxe Úřadu dostupná online na https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti.html), že potřeby veřejného zájmu jsou takové potřeby, jejichž uspokojování slouží širšímu okruhu subjektů. Současně bylo Úřadem konstatováno, že mezi potřeby veřejného zájmu bezpochyby náleží i potřeby vztahující se ke sféře zdravotnictví. Jestliže předmětem podnikání zadavatele je i poskytování zdravotnických služeb, nemůže být sporu o tom, že byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, neboť poskytování zdravotnických služeb přispívá k péči o zdraví, které samo o sobě patří k prioritním hodnotám nejen jednotlivce, ale celé společnosti, a je v důsledku toho jedním ze základních předpokladů sociální a ekonomické stability státu. Právo na zdraví je ostatně garantováno v článku 31 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších ústavních zákonů, v němž je uvedeno, že: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Jestliže je právo na zdraví v České republice garantováno a chráněno na úrovni ústavního zákona, lze konstatovat, že na ochraně zdraví má bezesporu zájem sám stát (tzn. Česká republika). Ochrana zdraví je proto zcela jistě veřejným zájmem. Komplexní poskytování zdravotnických služeb, které spadá do předmětu podnikání zadavatele, přitom směřuje právě k ochraně zdraví.
65. Vzhledem k právě řečenému Úřad konstatuje, že Oblastní nemocnice Kladno byla založena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (a sice za účelem zájmu na ochraně zdraví), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, přičemž je zjevné, že jako nemocnice tuto činnost, za jejímž účelem byla založena, vykonává stále a jedná se o její hlavní činnost.
66. K naplnění druhé podmínky citovaného ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) zákona, tj. skutečnosti, že právnická osoba, která uspokojuje potřebu (potřeby) veřejného zájmu, musí být v určitém vztahu (vzniklém v důsledku jejího financování, ovládání, případně v důsledku jmenování jejích orgánů) k veřejnému zadavateli ve smyslu § 2 odst. 2 zákona, uvádí Úřad následující.
67. Podle článku 1. stanov Oblastní nemocnice Kladno vyplývá, že je Oblastní nemocnice Kladno akciovou společností, jejímž jediným akcionářem a zakladatelem je Středočeský kraj, IČO 70891095, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha – Smíchov (dále jen „Středočeský kraj“), tedy vyšší územně samosprávný celek. Z uvedeného tak plyne, že je Oblastní nemocnice Kladno ovládána jediným akcionářem, a to Středočeským krajem, který je současně veřejným zadavatelem. Jestliže jediným, a tudíž výlučným, akcionářem zadavatele je Středočeský kraj, jakožto veřejný zadavatel, je zcela evidentní, že Středočeský kraj zadavatele ovládá. Podmínku „ovládání“ podle § 2 odst. 2 písm. d), bod 2., zákona je třeba vykládat v tom smyslu, že konkrétní veřejný zadavatel je schopen ovlivňovat činnost jím ovládané osoby. Toto „ovládání“ je v šetřeném případě evidentně dáno, jelikož veřejný zadavatel, tzn. Středočeský kraj, jakožto vlastník 100 % akcií Oblastní nemocnice Kladno, je schopen přímo ovlivňovat a řídit činnost zadavatele. Tato skutečnost je ostatně potvrzena i ve výroční zprávě zadavatele za rok 2014 (taktéž dostupná online ve Veřejném rejstříku a Sbírce listin na www.justice.cz), v níž je, mimo jiného, explicitně uvedeno, že „Ovládající osoba (akcionář)“ je Středočeský kraj.
68. S ohledem na výše konstatované má Úřad za prokázané, že v průběhu předmětného zadávacího řízení byl subjektem, jenž ovládal zadavatele, Středočeský kraj, coby veřejný zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona, a tudíž je bez dalšího splněna i druhá z podmínek, které jsou uvedeny v § 2 odst. 2 písm. d) zákona.
69. Na základě výše popsaných skutečností Úřad vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že zadavatel v šetřeném případě je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, jelikož uspokojuje potřebu veřejného zájmu (poskytuje ochranu lidského života a zdraví), přičemž je ovládán veřejným zadavatelem (Středočeským krajem), čímž jsou kumulativně splněny obě podmínky vymezené ve výše citovaném ustanovení zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tudíž zcela prokazatelně dána.
70. Pro úplnost Úřad dodává, že zadavatel neučinil tuto skutečnost v průběhu vedeného správního řízení spornou, tzn., nikterak nerozporoval, že by se při zadávání šetřené veřejné zakázky nenacházel v pozici zadavatele podle § 2 odst. 1 zákona. Naopak lze konstatovat, že sám zadavatel se považuje za zadavatele ve smyslu shora citovaného ustanovení zákona, neboť tak činil v průběhu celého zadávacího řízení i řízení správního.
K VÝROKU ROZHODNUTÍ
71. Po ověření kategorie zadavatele Úřad přistoupil k prošetření předmětné věci.
Relevantní ustanovení právních předpisů
72. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
73. Zadávací dokumentace podle ustanovení § 44 odst. 1 zákona je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.
74. Podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
75. Zadavatel je podle ustanovení § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.
76. Podle § 152 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“), u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.
Zjištění vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce
77. Podle čl. 2.1. „Charakteristika veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky a zadávací dokumentace, odst. 1, je předmětem veřejné zakázky zpracování projektové dokumentace pro výběr zhotovitele pro stavbu: „Generel nemocnice Kladno – rekonstrukce bloku C2“.
78. Ve čl. 2.1. „Charakteristika veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky a zadávací dokumentace je v odst. 3 uvedeno, že „Dílo zahrnuje veškeré služby nutné pro řádnou realizaci díla v rozsahu specifikovaném zadávací (dokumentací, pozn. Úřadu), smluvními podmínkami, obecně závaznými právními předpisy, technickými a kvalitativními normami a požadavky zadavatele. […] Součástí předmětu plnění je provedení analýzy předcházejícího stupně příprav a provedených realizací projektu, zapracování případných připomínek, požadavků a změn ze strany zadavatele (max.do 10% z objemu prací), provedení a organizace podrobných průzkumů (mykologických a stavebnětechnických pro posouzení únosnosti a stability konstrukcí objektu a případných dalších, určených zpracovatelem dokumentace jako nezbytné), případná projednání dokumentace s dotčenými orgány a organizacemi v průběhu prací, vypracování projektu organizace výstavby, návrhu dopravně – inženýrských opatření a přípravy a zpracování plánu BOZP. Součástí předmětu plnění je též samostatná dokumentace pro dočasné přemístění provozů z rekonstruovaného bloku do náhradních prostor a dále soupisy prací, dodávek a služeb (technický a kvalitativní popis), slepý výkaz výměr a případně další práce zde nespecifikované, které jsou však nezbytné k řádnému výkonu činnosti a o kterých vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem uchazeč měl nebo mohl vědět.“
79. Podle čl. II. odst. 3 přílohy č. 3 výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace – návrhu smlouvy o dílo – dílo bude obsahovat především „Dopracovanou dokumentaci pro stavební povolení […] do stupně pro provedení stavby a výběr dodavatele […], projekt organizace výstavby, návrh dopravně-inženýrských opatření a přípravy a zpracování plánu BOZP; soupis prací, dodávek a služeb (technický a kvalitativní popis); slepý výkaz výměr (tištěný i na CD); oceněný výkaz výměr (tištěný i na CD).“ Podle odst. 6 „Součástí předmětu díla je i projednávání dokumentace s dotčenými orgány a organizacemi v průběhu prací a organizace a provedení podrobných průzkumů (mykologických a stavebnětechnických pro posouzení únosnosti a stability konstrukcí objektu, případně dalších, bude-li to pro provedení Díla nezbytné)“. Podle odst. 7 „Předmětem díla jsou i práce blíže nespecifikované, které jsou však nezbytné k řádnému provedení díla tak, aby bylo způsobilé k použití v souladu s jeho účelem, a o kterých vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem Zhotovitel měl nebo mohl vědět.“
80. V odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel uvedl, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v této části zadávacího řízení pokračoval: (1) „Vzhledem k tomu, že zadavatel obdržel nabídky s velkým cenovým rozdílem, vyhodnotil, že tento mohl být způsoben potenciálně nejednoznačným definováním předmětu plnění v ZD nebo kvalitativně a kvantitativně rozdílným nabízeným plněním uchazečů.“ (2) „Výše uvedené bylo důvodem jednak k revidování zadávacích podmínek, nutnosti zpřesnění předmětu soutěže a dále vzhledem ke složitosti a rozsáhlosti projektu k rozhodnutí o nezbytnosti zajištění účasti zpracovatele projektové dokumentace na realizaci projektovaného díla po celou dobu jejího trvání – od účasti na výběru zhotovitele po autorský dozor při fyzické realizaci a účasti při uvádění stavby do provozu.“
Právní posouzení
K možnosti zrušit zadávací řízení obecně
81. Úřad nejprve obecně k problematice zrušení zadávacího řízení uvádí, že zákon dává zadavateli možnost zrušit zadávací řízení z důvodů taxativně vymezených, čímž je omezena možnost zneužití tohoto práva a současně zachována právní jistota uchazečů o veřejnou zakázku. Zákonodárce dále rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle ustanovení § 84 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených v ustanovení § 84 odst. 2 až 5 zákona.
82. Všeobecně k uvedení důvodů zrušení zadávacího řízení v rozhodnutí o zrušení Úřad dále dodává, že popis důvodů zrušení zadávacího řízení se předpokládá alespoň v takovém rozsahu, aby bylo patrno, pod které zákonné ustanovení lze zrušovací důvod podřadit.
83. Úřad nejprve předestírá právně-teoretický výklad ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, který učinil Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 31 Af 18/2013 ze dne 8. 12. 2014 (veškerá citovaná rozhodovací praxe soudů dostupná online na https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/soudni-prezkum-rozhodnuti.html) a který byl následně potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 8. 2015, sp. zn. 3 As 263/2014, v němž se uvádí, že důvody (zvláštního hodné zřetele) ke zrušení zadávacího řízení „musí být důvody objektivními, které stojí vně zadavatele, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno. […] Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky ale musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřiměřenou veřejnou odplatu“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27. 1. 2010).
84. V případě zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona je tedy zákonodárcem vyžadováno, aby důvody vedoucí k samotnému zrušení nastaly objektivně, tj. bez přímého zavinění zadavatele. Uvedené vyplývá i z rozsudku č. j. 62 Ca 28/2008 Krajského soudu v Brně ze dne 7. 4. 2009, přičemž platí, že výše citované podmínky (blíže bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí) musí být naplněny kumulativně.
85. V návaznosti na výše citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně konstatoval předseda Úřadu např. ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R400/2013/VZ-9060/2014/310/LKo ze dne 30. 4. 2014, že „… za důvod hodný zvláštního zřetele podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona lze považovat i případ, kdy zadavatel v průběhu zadávacího řízení zjistí, že došlo k porušení postupu stanoveného zákonem pro zadávání veřejné zakázky, pokud se tak současně stalo ve fázi, kdy zadavatel již neměl možnost přijmout opatření k nápravě tohoto porušení a při následném řízení o přezkum úkonů zadavatele by došlo k uložení nápravného opatření nebo pokuty za správní delikt. K porušení zákonných ustanovení přitom musí dojít objektivně, a tedy nepostačuje pouhé přesvědčení zadavatele o porušení zákona.“
86. S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že je třeba posoudit obsah rozhodnutí zadavatele ze dne 27. 3. 2015 o zrušení zadávacího řízení ve vztahu k zákonným požadavkům plynoucím z § 84 odst. 2 písm. e) zákona, přičemž je třeba dbát restriktivního výkladu samotného zrušení zadávacího řízení (tzn., Úřad nesmí nahrazovat zadavatele v odůvodnění svého rozhodnutí, čímž by vytvářel důvody, pro které lze rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení považovat za zákonné; srovnej s rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 3 As 263/2014 ze dne 5. 8. 2015), neboť se jedná o zásah do legitimního očekávání uchazečů, neboť zákon upřednostňuje skončení zadávacího řízení výběrem nejvhodnější nabídky s následným uzavřením smlouvy.
K důvodům pro zrušení zadávacího řízení uváděným zadavatelem
87. Zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl, že předmětné zadávací řízení se ruší podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, neboť v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v této části zadávacího řízení pokračoval. Dále konkretizoval, že (1) vzhledem k tomu, že obdržel nabídky s velkým cenovým rozdílem, vyhodnotil, že tento mohl být způsoben potenciálně nejednoznačným definováním předmětu plnění v zadávací dokumentaci nebo kvalitativně a kvantitativně rozdílným nabízeným plněním uchazečů; (2) výše uvedené bylo důvodem jednak k revidování zadávacích podmínek, nutnosti zpřesnění předmětu soutěže a dále vzhledem ke složitosti a rozsáhlosti projektu k rozhodnutí o nezbytnosti zajištění účasti zpracovatele projektové dokumentace na realizaci projektovaného díla po celou dobu jejího trvání – od účasti na výběru zhotovitele po autorský dozor při fyzické realizaci a účasti při uvádění stavby do provozu.
88. Lze tedy konstatovat, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jednoznačně uvedl ustanovení zákona, podle kterého ke zrušení zadávacího řízení přistoupil, a rovněž uvedl skutečnosti, které považoval za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Úřad dospěl k závěru, že nejpodstatnější důvody, které zadavatel pokládal za důvody hodné zvláštního zřetele (tj. zejména nutnost upřesnit, zda účast autorského dozoru je či není vyžadovanou součástí plnění veřejné zakázky), byly z odůvodnění dostatečně seznatelné a v tomto směru bylo rozhodnutí (resp. oznámení o tomto rozhodnutí) odůvodněno transparentně v souladu s § 84 odst. 8 zákona.
89. Pokud jde o zadavatelem uváděné důvody zrušení zadávacího řízení, je třeba posoudit, s ohledem na závazný názor předsedy Úřadu uvedený v jeho rozkladovém rozhodnutí ze dne 29. 7. 2016, zda se skutečně jedná o důvody, které je možné pokládat za „důvody hodné zvláštního zřetele“ ve smyslu shora uvedených závěrů správních soudů. K výše uvedenému úřad uvádí následující argumentaci.
90. K problematice neporovnatelnosti nabídek z důvodu rozdílně pochopeného předmětu veřejné zakázky jednotlivými uchazeči, kterou zadavatel naznačuje v první části odůvodnění zrušení předmětného zadávacího řízení, Úřad vázán závěry předsedy Úřadu v prvé řadě uvádí, že z dokumentace o veřejné zakázce, zejména pak z nabídek jednotlivých uchazečů, nebylo zjištěno nic, co by nasvědčovalo tomu, že některé informace uvedené v zadávací dokumentaci byly uchazeči rozdílně pochopeny.
91. Jednotlivé nabídky uchazečů zahrnují kromě dokumentů prokazujících splnění kvalifikačních předpokladů dále jen krycí list nabídky, obsahující identifikační údaje dodavatele, nabídkovou cenu a dobu realizace ve dnech, a návrh smlouvy, který je kromě identifikačních údajů uchazeče, nabídkové ceny a doby realizace ve dnech u všech uchazečů stejný. S výjimkou identifikačních údajů a dokumentů prokazujících kvalifikaci se tak od sebe jednotlivé nabídky liší již jen nabídkovou cenou a dobou realizace ve dnech. Nabídky uchazečů neobsahují žádnou podrobnější specifikaci, ze které by bylo možno seznat, že uchazeči nabízená plnění jsou „kvalitativně a kvantitativně rozdílná“. Kvalitativní a kvantitativní charakteristika jednotlivých nabídek z nich není zřejmá, protože se jedná o nabídky na vypracování projektové dokumentace, které však nejsou jednotlivými uchazeči charakterizovány ničím jiným, než právě cenou a dobou plnění. Jedinou indicií, ze které zadavatel mohl vyvodit rozdílnost nabízených plnění, jsou právě značné rozdíly především v nabídkových cenách.
92. Úřad uvádí, že hypotetická domněnka o tom, že velký cenový rozdíl potenciálně (možná, eventuálně) mohl být způsoben nejednoznačným definováním předmětu plnění v zadávací dokumentaci nebo kvalitativně a kvantitativně rozdílným nabízeným plněním uchazečů, sama o sobě nemůže založit jednoznačný závěr, že se jedná o „důvody hodné zvláštního zřetele“, neboť korelace mezi nabídkovými cenami a kvalitou a kvantitou nabízených plnění je nedoložitelnou spekulací. Úřad je tedy s ohledem na závěry uvedené v rozhodnutí předsedy, jimiž je vázán, nucen konstatovat, že první část odůvodnění zrušení zadávacího řízení musí označit jako spekulaci zadavatele, a proto ji nemůže považovat za důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona.
93. Úřad tedy přistoupil k posouzení přípustnosti druhé části odůvodnění rozhodnutí zadavatele ze dne 27. 3. 2015.
94. Úřad k této skutečnosti nejprve uvádí, že byť považuje i nadále závěry vyřčené v prvostupňovém rozhodnutí za racionální a praktické, je s ohledem na bod 24. odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 29. 7. 2016 při dalším projednávání šetřené věci vázán právním názorem předsedy Úřadu, a proto konstatuje následující.
95. Předseda Úřadu v bodu 36. svého rozhodnutí jednoznačně uvedl, že z předmětného rozhodnutí ze dne 27. 3. 2015 „neplyne, že by zadavatel zrušil zadávací řízení kvůli tomu, že by neměl reálnou možnost dostát své povinnosti provést autorský dozor dle § 152 odst. 4 stavebního zákona.“
96. Následně předseda Úřadu v bodu 37. odůvodnění svého rozhodnutí (blíže bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí) ve vztahu k druhé části odůvodnění rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení uvedl, že ani z citované pasáže („vzhledem ke složitosti a rozsáhlosti projektu k rozhodnutí o nezbytnosti zajištění účasti zpracovatele projektové dokumentace na realizaci projektovaného díla po celou dobu jejího trvání – od účasti na výběru zhotovitele po autorský dozor při fyzické realizaci a účasti při uvádění stavby do provozu“) nelze dovodit nic jiného, než že zadavatel nutnost zahrnutí dotčených činností spatřoval ve složitosti a rozsáhlosti projektu, nikoli v nemožnosti dostát (za stávající situace) povinnosti zajistit autorský dozor.
97. Úřad proto konstatuje, že důvod ke zrušení zadávacího řízení, který zadavatel ve svém rozhodnutí ze dne 27. 3. 2015 uvedl, je dle závazného názoru předsedy nutnost zahrnutí dotčených činností, jež zadavatel spatřoval ve složitosti a rozsáhlosti projektu do předmětu plnění veřejné zakázky. Úřad proto tento důvod posoudil ve světle nároků kladených na důvod podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. e) zákona, přičemž dospěl k následujícímu závěru.
98. Skutečnost, že zadavatel uvedl jako důvod „rozhodnutí o nezbytnosti zajištění účasti zpracovatele projektové dokumentace na realizaci díla po celou dobu jejího trvání“ právě „složitost a rozsáhlost projektu“, nepředstavuje objektivní důvod stojící vně samotného zadavatele, který atakuje samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, neboť se jedná o informaci, která musela být zadavateli známa již před samotným zahájením předmětného zadávacího řízení. V daném případě se nemohlo jednat o důvody, které zadavatel svým postupem nezpůsobil a na kterých se svým konáním nepodílel (tzn., které stojí vně samotného zadavatele), a ani o důvody, jež vznikly (až) v průběhu zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku. K tomuto Úřad též dodává, že zkoumaný důvod nenaplní ani podmínku plynoucí z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2014 (viz bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť jej nelze považovat ani za důvod bránící dokončení zadávacího řízení pro jinou osobu vystupující v témže či obdobném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za kterých má byt zadávací řízení zrušeno.
99. Nutnost zadavatele zahrnout činnosti, které uvedl v rozhodnutí o zrušení předmětného zadávacího řízení a které spatřoval ve složitosti a rozsáhlosti projektu, nelze ve světle úvah uvedených v rozhodnutí druhostupňového orgánu chápat jako důvody stojící vně zadavatele, jež by představovaly důvody hodné zvláštního zřetele podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, pro které lze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
100. Důvodem hodným zvláštního zřetele podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona není v šetřeném případě ani skutečnost, že zadavatel nemohl dostát své povinnosti zajistit provedení autorského dozoru v souladu s § 152 odst. 4 stavebního zákona, neboť jak uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí ze dne 29. 7. 2016, nelze dospět k jednoznačnému závěru, který chybně dle jeho názoru dovodil Úřad ve svém původním rozhodnutí, že autorský dozor může vykonávat výhradně zpracovatel projektové dokumentace.
101. K tomuto dále předseda Úřadu v bodu 41. svého rozhodnutí dodal, že »Úřad sice nejdříve správně uvedl, že právní předpisy neurčují konkrétní osobu, jež je povinna autorský dozor vykonávat, nicméně následně dovodil nutnost zajištění autorského dozoru zpracovatelem projektové dokumentace z metodik a z historického výkladu založeného na již zrušených právních předpisech. Z právně nezávazných metodik, které nota bene výslovně nevylučují, že by autorský dozor mohla vykonávat i osoba od zpracovatele projektové dokumentace odlišná, ani z již zrušených právních předpisů, případně z tvrzené „běžné praxe“ tohoto postupu však zákonné omezení stran volby subjektu vykonávajícího autorský dozor dovozovat nelze. Pouze na základě argumentů předestřených Úřadem v napadeném rozhodnutí tedy nelze dojít k jednoznačnému závěru, že autorský dozor může vykonávat výhradně zpracovatel projektové dokumentace, a nelze tedy ani uzavřít, že když zadavatel nezajistil v zadávacích podmínkách provedení autorského dozoru zpracovatelem projektové dokumentace, vystavuje se tak situaci, kdy již nebude moci splnit povinnost dle § 152 odst. 4 stavebního zákona.«
102. Vzhledem k uvedenému Úřad musí konstatovat, že v šetřeném případě shledal ve vztahu ke shora uvedeným závěrům v postupu zadavatele v zadávacím řízení na předmětnou zakázku nedodržení postupu stanoveného v ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, neboť není zadavatelem uvedený důvod v rozhodnutí ze dne 27. 3. 2015 možné považovat za důvod hodný zvláštního zřetele v souladu s výše citovaným ustanovení zákona.
103. Úřad pro úplnost uvádí, že musí odmítnout námitku zadavatele uvedenou v bodě 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí, neboť nelze citovanou pasáž rozhodnutí předsedy Úřadu (č. j. ÚOHS-R166/2010/VZ-5666/2011/310/EKu) vykládat tak, že by zásada hospodárnosti měla mít aplikační přednost před přesně stanovenými pravidly pro použití zrušení zadávacího řízení podle § 84 [odst. 2 písm. e)] zákona. K obdobnému závěru dospěl např. i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 95/2013 ze dne 13. 1. 2015, i když ve vztahu k použití jednacího řízení bez uveřejnění, přičemž však i pro něj (jednací řízení bez uveřejnění) platí obdobně restriktivní výklad jako pro právě posuzované zrušení zadávacího řízení. Vzhledem ke shora uvedenému Úřad odmítl předmětnou námitku zadavatele jako irelevantní.
104. Dále Úřad doplňuje, že předpokladem pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona je nejen nedodržení zákonného postupu zadavatelem, ale i to, že tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Úřad proto posoudil naplnění i této podmínky a konstatuje, že v právě projednávaném případě lze s určitostí hovořit „nejméně“ o potenciálním podstatném ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť je nesporné, že v důsledku nelegitimního postupu zadavatele (zrušení předmětného zadávacího řízení) nemohla být vybrána nejvhodnější nabídka tak, jak by tomu bylo v případě, že by zadavatel postupoval v souladu se zákonem.
105. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
Nápravné opatření
106. Podle ustanovení § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
107. Jak vyplývá z textu rozhodnutí ze dne 27. 3. 2015, bylo při zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Generel nemocnice Kladno – rekonstrukce bloku C2, projekt pro výběr dodavatele“ postupováno v rozporu se zákonem, a protože tento nezákonný postup už ze své podstaty ovlivňuje výběr nejvhodnější nabídky (po zrušení zadávacího řízení nemůže být žádná nabídka vybrána jako nejvhodnější), rozhodl Úřad o zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 27. 3. 2015 o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
Náklady řízení
108. Podle ustanovení § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis.
109. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.
110. Vzhledem k tomu, že Úřad zrušil tímto rozhodnutím úkon zadavatele spočívající v rozhodnutí ze dne 27. 3. 2015 o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, rozhodl o uložení povinnosti uhradit náklady řízení tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
111. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2015000275.
Poučení
Proti výroku tohoto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne doručení rozhodnutí podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
1. Oblastní nemocnice Kladno, a. s., nemocnice Středočeského kraje, Vančurova 1548, 272 59 Kladno
2. VPÚ DECO PRAHA a. s., Podbabská 1014/20, 160 00 Praha 6 – Bubeneč
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn. Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení zadávacího řízení, není-li uvedeno jinak. V šetřeném případě ke dni písemné výzvy k podání nabídek, tj. ke dni 13. 11. 2014.
[2] Všechna rozhodnutí Úřadu citovaná v tomto rozhodnutí jsou online dostupná ve sbírce rozhodnutí na www.uohs.cz. Citované rozsudky Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu jsou dostupné online na www.nssoud.cz.
|
