Č. j.: ÚOHS-S0481/2016/VZ-38590/2016/531/JDo
20. září 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 7.7.2016, na návrh ze dne 4.7.2016, jehož účastníky jsou
zadavatel – obec Prusy-Boškůvky, IČO 00292222, se sídlem Moravské Prusy 40, 682 01 Prusy - Boškůvky,
navrhovatel – subjekty
o VHZ-DIS, spol. s r.o., IČO 46961445, se sídlem Mírová 25, 618 00 Brno,
o INSTA CZ s.r.o., IČO 25374311, se sídlem Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc - Hodolany,
o SYNER VHS Vysočina, a.s., IČO 25183052, se sídlem Na Hranici 4839/14, 586 01 Jihlava,
o AQUACONSTRUCT s.r.o., IČO 03342328, se sídlem Bubeníčkova 112/44, 615 00 Brno,
o R-SVAN, s.r.o., IČO 28314719, se sídlem Palackého třída 1111/53, 612 00 Brno,
které dne 24.3.2016 uzavřely smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky pod názvem „Sdružení – Prusy – Boškůvky kanalizace a ČOV - 2016“, ve správním řízení zastoupeny na základě plné moci ze dne 14.7.2016 společností VHZ-DIS, spol. s r.o., IČO 46961445, se sídlem Mírová 25, 618 00 Brno,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Prusy-Boškůvky kanalizace a ČOV“, zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18.3.2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21.3.2016 pod ev. č. 634671,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – obec Prusy-Boškůvky, IČO 00292222, se sídlem Moravské Prusy 40, 682 01 Prusy - Boškůvky – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Prusy-Boškůvky kanalizace a ČOV“, zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18.3.2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21.3.2016 pod ev. č. 634671, postup stanovený v § 60 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když zájemce – subjekty VHZ-DIS, spol. s r.o., IČO 46961445, se sídlem Mírová 25, 618 00 Brno, INSTA CZ s.r.o., IČO 25374311, se sídlem Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc - Hodolany, SYNER VHS Vysočina, a.s., IČO 25183052, se sídlem Na Hranici 4839/14, 586 01 Jihlava, AQUACONSTRUCT s.r.o., IČO 03342328, se sídlem Bubeníčkova 112/44, 615 00 Brno a R-SVAN, s.r.o., IČO 28314719, se sídlem Palackého třída 1111/53, 612 00 Brno, které dne 24.3.2016 uzavřely smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky pod názvem „Sdružení – Prusy – Boškůvky kanalizace a ČOV - 2016“ – vyloučil z účasti v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázkou z důvodu, že výše jmenovaný zájemce nesplnil kvalifikaci v požadovaném rozsahu, neboť zadavatelem požadovaný profesní kvalifikační předpoklad podle § 54 písm. d) citovaného zákona na předložení Certifikátu pro proces svařování dle ČSN EN ISO 3834-2:2006 pro proces obloukového svařování elektrodou v inertním plynu (TIG) prokazoval prostřednictvím subdodavatele, ačkoliv pro tento postup, tj. vyloučení jmenovaného zájemce ze zadávacího řízení, neměl oporu v čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace, neboť tento článek kvalifikační dokumentace umožňoval vícerý výklad, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – obec Prusy-Boškůvky, IČO 00292222, se sídlem Moravské Prusy 40, 682 01 Prusy - Boškůvky – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele spojené s posouzením prokázání kvalifikace zájemcem – subjekty VHZ-DIS, spol. s r.o., IČO 46961445, se sídlem Mírová 25, 618 00 Brno, INSTA CZ s.r.o., IČO 25374311, se sídlem Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc - Hodolany, SYNER VHS Vysočina, a.s., IČO 25183052, se sídlem Na Hranici 4839/14, 586 01 Jihlava, AQUACONSTRUCT s.r.o., IČO 03342328, se sídlem Bubeníčkova 112/44, 615 00 Brno a R-SVAN, s.r.o., IČO 28314719, se sídlem Palackého třída 1111/53, 612 00 Brno, které dne 24.3.2016 uzavřely smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky pod názvem „Sdružení – Prusy – Boškůvky kanalizace a ČOV - 2016“ zadávací řízení na veřejnou zakázku – zdokumentované v „Protokolu o jednání komise pro otevírání žádostí o účast a posouzení kvalifikace II.“ ze dne 11.5.2016 a v „Protokolu o jednání komise pro otevírání žádostí o účast a posouzení kvalifikace III.“ ze dne 19.5.2016, a současně ruší i všechny následující úkony učiněné zadavatelem v zadávacím řízení, a to včetně rozhodnutí o vyloučení výše jmenovaného zájemce ze zadávacího řízení ze dne 28.5.2016.
III.
Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – obec Prusy-Boškůvky, IČO 00292222, se sídlem Moravské Prusy 40, 682 01 Prusy -Boškůvky – ukládá:
uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – obec Prusy-Boškůvky, IČO 00292222, se sídlem Moravské Prusy 40, 682 01 Prusy - Boškůvky (dále jen „zadavatel“) – odeslal podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] do Věstníku veřejných zakázek dne 18.3.2016 a uveřejnil dne 21.3.2016 pod ev. č. 634671, oznámení užšího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Prusy-Boškůvky kanalizace a ČOV“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. V bodu II.1.5) oznámení o zakázce zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky jako „Výstavba kanalizace a ČOV v obci Prusy - Boškůvky“.
3. Zadavatel se ve smyslu § 151 zákona nechal při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením na základě příkazní smlouvy č. 34/2015[2] zastoupit společností ENVI Agentura Trunda s.r.o., IČO 27857646, se sídlem U Hřiště 810/8, 779 00 Olomouc.
4. Zadavatel v bodu 1.1 „Vymezení předmětu zakázky“ kvalifikační dokumentace stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 74 682 000 Kč bez DPH.
5. Zadavatel v bodě 8.1. kvalifikační dokumentace v dalším určil lhůtu pro podání žádostí o účast, a to do 4.4.2016 do 10 hodin.
6. Z „Protokolu o jednání komise pro otevírání žádostí o účast a posouzení kvalifikace“ ze dne 4.4.2016 vyplývá, že ve lhůtě pro podání žádostí o účast obdržel zadavatel celkem 6 žádostí o účast, a to včetně žádosti o účast podané zájemcem – subjekty VHZ-DIS, spol. s r.o., IČO 46961445, se sídlem Mírová 25, 618 00 Brno, INSTA CZ s.r.o., IČO 25374311, se sídlem Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc - Hodolany, SYNER VHS Vysočina, a.s., IČO 25183052, se sídlem Na Hranici 4839/14, 586 01 Jihlava, AQUACONSTRUCT s.r.o., IČO 03342328, se sídlem Bubeníčkova 112/44, 615 00 Brno a R-SVAN, s.r.o., IČO 28314719, se sídlem Palackého třída 1111/53, 612 00 Brno, které dne 24.3.2016 uzavřely smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky pod názvem „Sdružení – Prusy – Boškůvky kanalizace a ČOV - 2016“, ve správním řízení zastoupeny na základě plné moci ze dne 14.7.2016 společností VHZ-DIS, spol. s r.o., IČO 46961445, se sídlem Mírová 25, 618 00 Brno (dále jen „navrhovatel“).
7. Z „Protokolu o jednání komise pro otevírání žádostí o účast a posouzení kvalifikace III.“ ze dne 19.5.2016 vyplývá, že jak navrhovatel, tak i další dva zájemci o veřejnou zakázku, nesplnili kvalifikaci v požadovaném rozsahu.
8. Rozhodnutím ze dne 28.5.2016, jež bylo navrhovateli doručeno dne 1.6.2016, zadavatel podle § 60 odst. 1 zákona vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku.
9. Dne 16.6.2016 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky ze dne 15.6.2016 proti rozhodnutí o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Zadavatel po přezkoumání těmto námitkám nevyhověl, jak vyplývá z jeho rozhodnutí ze dne 27.6.2016, které bylo navrhovateli doručeno dne 28.6.2016.
10. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 7.7.2016 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
II. OBSAH NÁVRHU
11. V úvodu návrhu navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že prokázal splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu, avšak navzdory tomu byl zadavatelem z účasti v zadávacím řízení vyloučen z důvodu, který konkretizuje níže.
12. Navrhovatel podotýká, že zadavatel v rámci prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů požadoval předložit certifikát pro proces svařování dle normy ČSN EN ISO 3834-2:2006 pro proces obloukového svařování elektrodou v inertním plynu (TIG), přičemž tento profesní kvalifikační předpoklad navrhovatel prokazoval prostřednictvím subdodavatele Miloše Šimka, IČO 13705661, se sídlem Jihlavská 444, 588 56 Telč. Navrhovatel připouští, že zadavatel v čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace, jakož i v čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ výzvy k podání nabídky, uvedl, že položky – zkušební provoz, dodávka a montáž technologie ČOV a pokládka živičných směsí – musí dodavatel provádět vlastními kapacitami, tedy nikoliv prostřednictvím subdodavatele. Navrhovatel má nicméně za to, že prokazování splnění části kvalifikace prostřednictvím subdodavatele podle § 51 odst. 4 zákona nelze vázat na míru, v níž se subdodavatel na plnění předmětu veřejné zakázky bude podílet. Za účelem podpory právě řečeného navrhovatel odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 94/2008 ze dne 27.5.2010 a rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 78/2010 ze dne 30.9.2011, z nichž podle navrhovatele vyplývá, že ustanovení § 51 odst. 4 zákona nelze interpretovat způsobem, jak učinil zadavatel v rozhodnutí o jeho vyloučení ze dne 28.5.2016. Podle navrhovatele je závěr zadavatele o neumožnění prokázání splnění kvalifikace subdodavatelem v rozporu se shora citovaným ustanovením zákona, neboť toto ustanovení zákona umožňuje prokázání kvalifikace prostřednictvím subdodavatele bez dalšího.
13. V další části návrhu navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel svůj požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem, neuvedl v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, jak požaduje zákon, v důsledku čehož podle názoru navrhovatele zadavatel v rámci posuzované veřejné zakázky není oprávněn požadovat jakékoliv omezení subdodávek.
14. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele uvedeným v rozhodnutí o jím podaných námitkách, a sice že navrhovatel měl námitky doručit do 5 dnů od skončení lhůty pro podání žádostí o účast, nikoliv do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek, jak stanoví zákon.
15. Navrhovatel v dalším spatřuje nezákonný postup zadavatele v tom, že z kvalifikační ani ze zadávací dokumentace nevyplývá jednoznačný požadavek zadavatele na omezení provádění svářečských prací prostřednictvím subdodavatele. V bodě 7.2 „Profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 zákona odstavec 1 písmeno a), b), d)“ kvalifikační dokumentace zadavatel požadoval předložení certifikátu podle ČSN EN ISO 3834-2:2006 pro proces obloukového svařování elektrodou v inertním plynu (TIG), přičemž přímo pod tímto požadavkem zadavatel umožnil prokazovat kvalifikaci prostřednictvím subdodavatele.
16. Navrhovatel dále poukazuje na fakt, že svářečské práce nebyly v rámci předmětu plnění veřejné zakázky konkretizovány a nebylo tak zřejmé, pod kterou část plnění předmětu veřejné zakázky mají být fakticky podřazeny, a to s ohledem na čl. 6. kvalifikační dokumentace, jakož i čl. 6. výzvy k podání nabídky, v nichž je odkazováno „na jakýsi soupis položek a výkaz výměr. Tento soupis položek a výkaz výměr však po dobu zpracování žádosti o účast, a to ani posléze (doposud) zadavatel navrhovateli neposkytl (…). Kvalifikační a zadávací dokumentace tak neobsahuje dostatečnou specifikaci předmětu veřejné zakázky, která by umožňovala přesnou znalost plnění, a tudíž podřazení procesu obloukového svařování elektrodou v inertním plynu (TIG) pod konkrétní věcně vymezenou část plnění předmětu veřejné zakázky.“
17. Navrhovatel v dalším polemizuje nad tím, zda vůbec zadavatel mohl požadovat certifikát pro proces svařování dle normy ČSN EN ISO 3834-2:2006 pro proces obloukového svařování elektrodou v inertním plynu (TIG), neboť tento certifikát je primárně určen pro výrobky z materiálů pro vysoké namáhání, přičemž v rámci dodávky a montáže technologie ČOV mohou být tyto konstrukce rovněž z plastu. Vzhledem k právě řečenému proto navrhovatel považuje požadavek zadavatele na předmětný certifikát v rámci profesních kvalifikačních předpokladů za nepřiměřený a diskriminační.
18. Na základě všech výše uvedených argumentů tudíž navrhovatel v závěru jeho návrhu Úřadu navrhuje vydání předběžného opatření spočívajícího v nařízení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku zadavateli. Dále navrhovatel Úřadu navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 28.5.2016.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
19. Podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 7.7.2016, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen taktéž dne 7.7.2016.
20. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
zadavatel,
navrhovatel.
21. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům pod č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ- 28260/2016/531/JDo ze dne 11.7.2016.
22. Usnesením č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ-28486/2016/531/JDo ze dne 11.7.2016 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to informování Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o veřejné zakázce podle § 17 písm. v) zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony. Současně shora citovaným usnesením Úřad navrhovateli určil lhůtu k provedení úkonu, a to doložení dokumentu, z něhož bude zřejmé, že za navrhovatele je ve správním řízení oprávněna jednat společnost VHZ-DIS, spol. s r.o., IČO 46961445, se sídlem Mírová 25, 618 00 Brno.
23. Usnesením č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ-30820/2016/531/JDo ze dne 25.7.2016 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to k podání písemného sdělení, zda proces svařování tvořil součást dodávky a montáže technologie ČOV, tedy části předmětu plnění veřejné zakázky, která podle čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace nesměla být plněna subdodavatelem, a v případě, že ano, k podání písemného sdělení, ze které části dokumentace o veřejné zakázce tato skutečnost vyplývá, resp. doložení této skutečnosti zasláním relevantních dokumentů, z nichž by tato skutečnost byla zřejmá.
24. Přípisy č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ-30833/2016/531/JDo, č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ-30900/2016/531/JDo a č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ-30906/2016/531/JDo ze dne 25.7.2016 požádal Úřad společnost QUANTUM, a.s., IČO 25307762, se sídlem Brněnská 122/212, 682 01 Vyškov (dále jen QUANTUM, a.s.“), společnost ARKO TECHNOLOGY, a.s., IČO 00219169, se sídlem Vídeňská 206/108, 619 00 Brno (dále jen „ARKO TECHNOLOGY, a.s.“) a společnost Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným, IČO 40233308, se sídlem Křižíkova 2393, 415 01 Teplice (dále jen „Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným“) o zaslání vyjádření, zda proces svařování tvořil součást dodávky a montáže technologie ČOV, tedy té části předmětu plnění veřejné zakázky, která podle čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace nesměla být plněna subdodavatelem, a v případě že ano, k podání sdělení, ze které části dokumentace o veřejné zakázce tato skutečnost vyplývá. Úřad dodává, že všechny 3 oslovené společnosti jsou zájemci, kteří prokázali splnění kvalifikace na posuzovanou veřejnou zakázku.
25. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ-31172/2016/531/JDo ze dne 26.7.2016 o předběžném opatření Úřad zadavateli uložil na návrh navrhovatele předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku.
26. Písemností č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ-33586/2016/531/JDo ze dne 11.8.2016 se Úřad obrátil na Českou svářečskou společnost ANB, IČO 68380704, se sídlem Velflíkova 1428/4, 160 00 Praha - Dejvice se žádostí o vyjádření, zda osoba svářečského technologa disponujícího evropským/mezinárodním certifikátem/diplomem pro proces svařování je rovněž subjektem, který musí vlastnit, resp. disponovat certifikátem pro proces svařování podle ČSN EN ISO 3834-2:2006 pro proces obloukového svařování elektrodou v inertním plynu (TIG), a dále o vyjádření, zda se v případě svářečského technologa a svářeče jedná o totožné osoby s identickým rozsahem činností v procesu svařování, tj. zda lze tyto osoby z hlediska procesu svařování, resp. znalostí, jimiž musí být pro svařování nadány, vnímat rovnocenně, nebo zda se jedná o odlišné osoby; v případě, že se z hlediska procesu svařování jedná o rozdílné osoby, požádal Úřad současně o vyjádření, v čem jsou mezi příslušnými osobami dány zásadní rozdíly.
27. Usnesením č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ-34610/2016/531/JDo ze dne 19.8.2016 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.
Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 15.7.2016
28. Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 15.7.2016, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž konstatuje následující.
29. Zadavatel primárně vyjadřuje své přesvědčení, že předmětná veřejná zakázka je zadávána v souladu se zákonem.
30. Pokud jde o požadavek zadavatele, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem, pak zadavatel sděluje, že tento požadavek byl vymezen v čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace, jakož i v čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ výzvy k podání nabídky.
31. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele týkajícím se lhůty pro podání námitek proti zadávacím podmínkám a předesílá, že v užším řízení může dodavatel brojit proti zadávacím podmínkám ve lhůtě do 5 dnů od skončení lhůty pro podání žádostí o účast, nikoliv do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.
32. Zadavatel má za to, že předmět veřejné zakázky vymezil v podrobnostech nezbytných pro zpracování žádostí o účast. Podle slov zadavatele si navrhovatel musel být vědom toho, že certifikát pro proces svařování dle normy ČSN EN ISO 3834-2:2006 pro proces obloukového svařování elektrodou v inertním plynu (TIG) je spojen s dodávkou a montáží technologie ČOV, tedy s tou částí předmětu plnění veřejné zakázky, kterou není možné plnit subdodavatelem. Na podporu svého tvrzení zadavatel uvádí, že společnost R-SVAN, s.r.o., IČO 28314719, se sídlem Palackého třída 1111/53, 612 00 Brno (tj. jeden ze subjektů tvořících navrhovatele, pozn. Úřadu) splnil zcela požadavek na prokázání technického kvalifikačního předpokladu vymezeného v bodě 7.4 „Technické kvalifikační předpoklady podle § 56 zákona odstavec 3 písmeno b), c)“ kvalifikační dokumentace, tj. požadavek, že kvalifikaci svářecího technologa není možné splnit prostřednictvím subdodavatele. Vzhledem k právě řečenému je tak zadavatel přesvědčen, že navrhovatel si pouze „koupil“ práva k užití certifikátu svařování, což podle něj potvrzuje také obsah subdodavatelské smlouvy obsažené v jeho žádosti o účast.
33. Ve světle shora popsaných skutečností zadavatel uzavírá, že šetřené zadávací řízení probíhá v souladu se zákonem, a proto navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele, a to včetně návrhu na nařízení předběžného opatření, zamítl.
Vyjádření zadavatele ze dne 28.7.2016
34. Dne 28.7.2016 Úřad obdržel v reakci na usnesení č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ-30820/2016/531/JDo ze dne 25.7.2016 vyjádření zadavatele ze dne 28.7.2016, v němž zadavatel sděluje, že: „(…) podrobný rozsah díla je popsán v projektové dokumentaci pro provádění stavby, která je součástí zadávací dokumentace, kde je podrobně popsána technologie ČOV (přílohy). Dále lze tuto skutečnost dovodit z ustanovení bodu 7.4. Technické kvalifikační předpoklady podle § 56 zákona odstavec 3 písmeno b), c), poslední odstavec: Technický kvalifikační předpoklad dle § 56 odst. 3 písm. b), c) stavbyvedoucí, odborná osoba odpovědná za zkušební provoz, svářecí technolog nelze doložit subdodavatelsky.“
Vyjádření QUANTUM, a.s. ze dne 28.7.2016
35. Dne 28.7.2016 Úřad obdržel v reakci na žádost č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ-30833/2016/531/JDo ze dne 25.7.2016 vyjádření společnosti QUANTUM, a.s. ze dne 28.7.2016, v němž je uvedeno následující:
„Na výše uvedenou VZ jsme podali žádost o účast a prokázali splnění kvalifikace a to v rozsahu „kvalifikační dokumentace“, kterou jsme obdrželi od zadavatele a která je volně dostupná na adrese (…). Veškeré naše dostupné informace o této VZ jsou pouze z těchto dokumentů, kterými jsme se řídili. A protože se jedná pouze o žádost o účast a prokazování splnění kvalifikace a nebyla k dispozici kompletní projektová dokumentace, nedokážeme Vám zaslat žádné relevantní dokumenty. Dle našich odborných znalostí a zkušeností s jinými, již námi zrealizovanými obdobnými stavbami, se dá předpokládat, že většina hlavních technologických celků technologie ČOV je z nerezové oceli, která se svařuje přímo na stavbě. Připadalo nám i tedy logické, že zadavatel požaduje na tuto část doložení certifikátu pro proces svařování.“
Vyjádření Vodohospodářských staveb, společnosti s ručením omezeným ze dne 29.7.2016
36. Dne 1.8.2016 Úřad obdržel v reakci na žádost č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ-30906/2016/531/JDo ze dne 25.7.2016 vyjádření společnosti Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným, ze dne 29.7.2016. V předmětném vyjádření je, mimo jiné, uvedeno, že: „Dle našich dlouholetých zkušeností je proces svařování nedílná součást dodávky a montáže technologie ČOV. Komponenty jsou v provedení nerezová ocel AISI 304, která je montována jako technologický celek ČOV. Jednotlivé části se při montáži svařují a vyžadují přesně stanovené technologické postupy. Na svařování tohoto materiálu se tudíž vyžaduje osoba s potřebnou odborností a kvalifikací (osoba musí sloužit zkoušky a jejich výsledkem je příslušný certifikát). Toto vyplývá z kvalifikační dokumentace z článku 6. „Požadavek na zadavatele na max. objem subdodávek“, kdy zadavatel v souladu s § 44 odst. 6 zákona o VZ vymezuje část předmětu plnění VZ, která nemůže být plněna subdodavatelem (dodávka a montáž technologie ČOV). Kdy za subdodávku je pro tento účel považována realizace dílčích zakázek prací a služeb jinými subjekty.“
Vyjádření ARKO TECHNOLOGY, a.s. ze dne 1.8.2016
37. Dne 1.8.2016 Úřad obdržel v reakci na žádost č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ-30900/2016/531/JDo ze dne 25.7.2016 vyjádření společnosti ARKO TECHNOLOGY, a.s. z téhož dne. V tomto vyjádření společnost ARKO TECHNOLOGY, a.s. uvedla následující: „(…) sdělujeme, že dle našeho názoru není z uvedené dokumentace o veřejné zakázce zřejmé, že proces obloukového svařování elektrodou v inertním plynu se týká a tvoří součást dodávky a montáže technologie ČOV, a tudíž nespadá pod požadavek zadavatele dle § 44 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách, který vymezuje část VZ, která nemůže být plněna subdodavatelem.“
Vyjádření České svářečské společnosti ANB ze dne 15.8.2016
38. V reakci na žádost Úřadu č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ-33586/2016/531/JDo ze dne 11.8.2016 obdržel Úřad dne 17.8.2016 vyjádření České svářečské společnosti ANB ze dne 15.8.2016.
39. Na dotaz Úřadu, zda osoba svářečského technologa disponujícího evropským/mezinárodním certifikátem/diplomem pro proces svařování je rovněž subjektem, který musí vlastnit, resp. disponovat certifikátem pro proces svařování podle ČSN EN ISO 3834-2:2006 pro proces obloukového svařování elektrodou v inertním plynu (TIG) uvedená společnost odpověděla:
„- Osoba svářečského technologa, který je držitelem evropského/mezinárodního certifikátu/diplomu pro proces svařování splňuje normu ČSN EN ISO 14731 – Svářečský dozor – úkoly a odpovědnosti – v příslušné úrovni.
Normu ČSN EN ISO 3834-2 Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů – Část 2: Vyšší požadavky na jakost - plní výrobce, resp. zhotovitel svářečských prací.
Výše zmíněná osoba nemusí a obvykle nevlastní certifikát pro proces svařování podle ČSN EN ISO 3834 (to by musel něco vyrábět jako OSVČ např.). Tento certifikát vlastní firma.“
40. Na dotaz Úřadu, zda se v případě osob svářečského technologa a svářeče jedná o totožné osoby s identickým rozsahem činností v procesu svařování, tj. zda lze tyto osoby z hlediska procesu svařování, resp. znalostí, jimiž musí být pro svařování nadány, vnímat rovnocenně, nebo zda se jedná o odlišné osoby, přičemž v případě, že se z hlediska procesu svařování jedná o rozdílné osoby, o specifikaci, v čem jsou mezi příslušnými osobami dány zásadní rozdíly, společnost Česká svářečská společnost ANB odpověděla následovně: „-Nejedná se o totožné osoby
Nelze vnímat rovnocenně – úplně jiná náplň práce
Svářečský technolog je svářečský dozor – dozor výrobních svářečských operací a činností se svařováním souvisejících (postupy WPS, WPQR, přezkoumání smlouvy, návrhu, přídavné materiály, kontrola, tepelné zpracování, NDT atd). Je odpovědný podepisovat za firmu ve své oblasti.Je odpovědný za celý proces svařování (viz norma ČSN EN ISO 14731).
Svářeč vykonává svářečské práce (dělnická profese). Řídí se postupy vypracovanými svářečským dozorem.“
Vyjádření navrhovatele ze dne 25.8.2016
41. Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ-34610/2016/531/JDo ze dne 19.8.2016 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 25.8.2016, které Úřad obdržel dne 26.8.2016. Navrhovatel setrvává na svých předchozích závěrech, přičemž doplňuje následující skutečnosti.
42. Navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že zájemce, jenž podal nabídku s pořadovým číslem 2, byl ve vztahu k profesnímu kvalifikačnímu předpokladu, v rámci něhož zadavatel požadoval předložení certifikátu pro proces svařování dle ČSN EN ISO 3834-2:2006 pro proces obloukového svařování elektrodou v inertním plynu (TIG), vyzván zadavatelem k objasnění, zda má příslušný certifikát k dispozici, a to na rozdíl od navrhovatele, který byl z účasti v zadávacím řízení přímo vyloučen. V této souvislosti je navrhovatel toho názoru, že zadavatel nedodržel zásadu rovného přístupu ke všem zájemcům, jelikož měl navrhovatele taktéž vyzvat k objasnění daného kvalifikačního předpokladu.
43. Dále navrhovatel doplňuje, že ve smlouvě o subdodávce uzavřené mezi Milošem Šimkem a VHZ - DIS, spol. s r.o., (jedná se o jeden ze subjektů tvořících navrhovatele, pozn. Úřadu) je v čl. III. omylem uveden předmět této subdodávky – výkon zeměměřičských činností, kdy z dalšího obsahu této smlouvy, jakož i z obsahu nabídky, prokazatelně vyplývá, že v rámci budoucí spolupráce je předmětem této subdodávky výkon svářečských činností.
44. Zadavatel se ve lhůtě určené usnesením č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ-34610/2016/531/JDo ze dne 19.8.2016, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
45. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o předmětné veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
46. Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.
47. Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem
a) Česká republika,
b) státní příspěvková organizace,
c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,
d) jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
48. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
49. Podle § 17 písm. f) zákona se pro účely tohoto zákona kvalifikační dokumentací rozumí dokumentace obsahující podrobné požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace dodavatele.
50. Podle § 17 písm. i) zákona se pro účely tohoto zákona subdodavatelem rozumí osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva.
51. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.
52. Podle § 44 odst. 6 zákona může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem; v takovém případě je zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, že má v úmyslu si tento požadavek vyhradit. Zadavatel však nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele.
53. Podle § 50 odst. 2 zákona požadavky na prokázání splnění kvalifikace stanoví veřejný zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Podrobná specifikace těchto požadavků může být uvedena v kvalifikační či zadávací dokumentaci.
54. Podle § 51 odst. 4 zákona pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel je v takovém případě povinen veřejnému zadavateli předložit
a) doklady prokazující splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. j) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) subdodavatelem a
b) smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d).
Dodavatel není oprávněn prostřednictvím subdodavatele prokázat splnění kvalifikace podle § 54 písm. a).
55. Podle § 54 písm. d) zákona splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů.
56. Podle § 60 odst. 1 zákona dodavatel, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu nebo nesplní povinnost stanovenou v § 58, musí být veřejným zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení.
57. Podle § 110 odst. 3 zákona námitky proti zadávacím podmínkám musí stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.
58. Podle § 110 odst. 4 zákona námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.
59. Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde -li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce
60. Zadavatel v čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace stanovil, že: „Pokud dodavatel hodlá plnit veřejnou zakázku pomocí subdodavatelů (podzhotovitelů), je povinen uvést v příloze nabídky (návrhu smlouvy) výčet všech těchto subdodavatelů. Za subdodávku je pro tento účel považována realizace dílčích zakázek prací a služeb jinými subjekty. Zadavatel v souladu s § 44 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách vymezuje část předmětu plnění veřejné zakázky, která nemůže být plněna subdodavatelem,
zkušební provoz,
dodávka a montáž technologie ČOV,
pokládka živičných směsí.“
61. V čl. 7. „KVALIFIKACE DODAVATELE“, v bodě 7.2. „Profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 zákona odstavec 1 písmeno a), b), d)“, konkrétně v písm. d), kvalifikační dokumentace, zadavatel, mimo jiného, požadoval:
„Dále dodavatel předloží doklady:
Certifikát pro proces svařování dle ČSN EN ISO 3834-2:2006 pro proces obloukové svařování elektrodou v inertním plynu (TIG)
V případě, že splnění §54 písm. d) neprokazuje sám dodavatel, ale jiná osoba, je dodavatel, ve vztahu k §53 odst. 1 písm. i) zákona a §51 odst. 4 zákona, povinen formou čestného prohlášení uvést vztah k této osobě (tj. zda je tato osoba subdodavatelem či zaměstnancem dodavatele.“
62. Ve výše specifikovaném článku, konkrétně v bodě 7.4. „Technické kvalifikační předpoklady podle § 56 zákona odstavec 3 písmeno b), c)“, kvalifikační dokumentace zadavatel, mimo jiného, uvedl:
„Splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatel prokáže dle níže uvedených podmínek. (…) Zadavatel stanovuje tuto minimální úroveň daného kvalifikačního předpokladu: (…)
Svářecí technolog:
VŠ nebo SŠ vzdělání, osoba odborně způsobilá, praxe 5 let v oboru. Dodavatel prokáže splnění tohoto technického kvalifikačního předpokladu doložením:
prosté kopie evropského nebo mezinárodního certifikátu/diplomu pro proces svařování
prosté kopie dokladu o absolvování SŠ nebo VŠ studia,
čestné prohlášení o zaměstnaneckém poměru,
profesního životopisu, přičemž z předloženého životopisu musí být jasně prokázána praxe v oboru min. 5 let.“
K postavení zadavatele
63. Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel v šetřeném případě spadá do některé z kategorií zadavatelů podle § 2 odst. 1 zákona. Podle citovaného ustanovení zákona je za zadavatele veřejné zakázky považován veřejný, sektorový, případně dotovaný zadavatel. Na základě § 2 odst. 2 písm. c) zákona náleží do kategorie veřejných zadavatelů i územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, platí, že obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad tudíž tuto část odůvodnění uzavírá s konstatováním, že zadavatel, tj. obec Prusy-Boškůvky, coby základní územní samosprávný celek, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tudíž zcela prokazatelně dána.
K otázce aktivní legitimace navrhovatele
64. Jak bylo popsáno již výše, navrhovatel dne 16.6.2016 doručil zadavateli své námitky ze dne 15.6.2016. Navrhovatel přitom dané námitky nazval jako námitky „(…) proti rozhodnutí zadavatele ze dne 28.5.2016 o vyloučení z další účasti v zadávacím řízení.“
65. Úřad uvádí, že mezi účastníky řízení je, mimo jiného, sporu stran toho, zda námitky navrhovatele byly ze své povahy námitkami proti zadávacím podmínkám, či námitkami proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zatímco zadavatel je přesvědčen, že námitky směřují evidentně vůči zadávacím podmínkám a tyto námitky tak byly navrhovatelem podány opožděně, navrhovatel, z logiky věci, zaujímá názor diametrálně odlišný, když uvádí, že pochybení zadavatele, jež jsou napadána námitkami, vyvstala až v důsledku rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a tudíž byly tyto námitky uplatněny v souladu se zákonem.
66. Úřad na tomto místě konstatuje, že jak námitky, tak i návrh navrhovatele formálně směřují proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení, nicméně samotná argumentace je „vystavěna“ na namítaných pochybeních zadavatele, jež lze dle navrhovatele vysledovat již v rámci kvalifikační dokumentace.
67. Úřad tedy musí primárně posoudit, zda návrh navrhovatele brojící fakticky proti zadávacím podmínkám nebyl podán neoprávněnou osobou z důvodu nesplnění podmínky uvedené v ustanovení § 110 odst. 7 věty šesté zákona. Je tedy nezbytné postavit najisto, zda údajná pochybení zadavatele při posouzení prokázání splnění kvalifikace navrhovatelem, jejichž „původ“ lze však podle názoru navrhovatele spatřovat již v kvalifikační dokumentaci, tj. v zadávacích podmínkách, vůči navrhovateli reálně vyvstala až v rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení ze dne 28.5.2016, a zda tedy tyto námitky mohl navrhovatel uplatnit až ve lhůtě podle § 110 odst. 4 zákona.
68. Úřad sděluje, že z ustálené judikatury soudů vyplývá, že v praxi zadávání veřejných zakázek a následného dohledu ze strany Úřadu může nastat situace, kdy navrhovatel oprávněně brojí proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky na základě argumentace směřující proti zadávacím podmínkám. Právě řečené je zřejmé kupříkladu z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009-100 ze dne 6.11.2009. Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku potvrdil názor vyjádřený Krajským soudem v Brně, že se „nejasnost zadávací dokumentace projevila až při hodnocení nejvhodnější nabídky. Žalobce tedy námitky uplatnil v zákonem stanovené lhůtě, a to v návaznosti na rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.“
69. V rozsudku č. j. 2 Afs 67/2010-105 ze dne 25.1.2011 pak Nejvyšší správní soud obecněji shrnul okolnosti napadení zadávacích podmínek až v rámci námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, když konstatoval, že „je nutno od sebe odlišovat situace, kdy podle okolností konkrétního případu lze po uchazeči spravedlivě požadovat, aby napadl zákonnost zadávacích podmínek, neboť si této nezákonnosti mohl a měl být vědom, od případů, kdy se tato nezákonnost skutečně vyjeví až při hodnocení jednotlivých nabídek. Jde tak o odlišení případů protizákonných zadávacích podmínek per se od podmínek, které samy o sobě protizákonné být nemusí, nicméně tato protizákonnost se projeví až jejich aplikací.“
70. Úřad akcentuje, že shora popsané závěry Nejvyššího správního soudu představují výjimku z obecného pravidla podle § 110 odst. 3 zákona a jako takové se tedy uplatní pouze tehdy, jestliže jsou pro aplikaci takové výjimky dány v konkrétním případě důvody. Úřad k tomu doplňuje, že ačkoliv Nejvyšší správní soud dovodil možnost, za splnění konkrétních předpokladů, brojit proti zadávacím podmínkám až v rámci námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, dané závěry jsou plně přiléhavé i na situaci, kdy konkrétní dodavatel brojí vůči zadávacím podmínkám prostřednictvím námitek proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení.
71. Úřad tedy konstatuje, že ve světle výše uvedených právních názorů Nejvyššího správního soudu může reálně nastat situace, kdy lze brojit proti zadávacím podmínkám, čili i proti zadávací (kvalifikační) dokumentaci, až v rámci námitek (a následně návrhu) proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, resp. ve zde posuzovaném případě proti rozhodnutí o vyloučení zájemce (navrhovatele) ze zadávacího řízení, avšak pouze za předpokladu, že nejasnost či nezákonnost zadávacích podmínek se projeví až po tomto rozhodnutí zadavatele, tzn. že si této nejasnosti (nezákonnosti) zadávacích podmínek nemohl být příslušný dodavatel vědom dříve, tedy před učiněním takového rozhodnutí zadavatelem.
72. V šetřeném případě navrhovatel v jím podaných námitkách (a rovněž posléze v návrhu) poukazuje, mimo jiného, na skutečnost, že z kvalifikační dokumentace nevyplývá, že prokázání profesního kvalifikačního předpokladu podle 54 odst. 1 písm. d), tj. požadavek zadavatele na doložení Certifikátu pro proces svařování dle ČSN EN ISO 3834-2:2006 pro proces obloukového svařování elektrodou v inertním plynu (TIG), nebylo možné splnit prostřednictvím subdodavatele. Jinak řečeno navrhovatel má za to, že nejasnost kvalifikační dokumentace se projevila až při jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Navíc z posuzovaného případu je zřejmé, že kvalifikační dokumentace zadavatele umožnila vícerý výklad. Navrhovatel v době běhu lhůty pro podání námitek proti zadávacím podmínkám nemusel mít pochybnosti o tom, že on splnil požadovanou kvalifikaci, neboť si požadavek vysvětloval způsobem, který kvalifikační dokumentace umožňovala. Teprve až v okamžiku vyloučení se projevilo, že zadavatel jako jediný přípustný shledává jím podaný výklad a nikoli ten, který dle názoru navrhovatele je též v souladu se zněním kvalifikační dokumentace. Je tedy zřejmé, že návrh směřující proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení není opožděný či podaný neoprávněnou osobou.
73. Úřad předesílá, že předmětnou námitku podrobil věcnému přezkumu, přičemž dospěl k závěru, že se jedná o námitku takového charakteru, u níž se nejasnost (nejednoznačnost) kvalifikační dokumentace, tj. nejednoznačnost zadávacích podmínek, ve vztahu k navrhovateli skutečně projevila až při jeho vyloučení z další účasti v šetřeném zadávacím řízení. Teprve na základě dodatečné interpretace požadavků zadavatele na kvalifikaci zadavatelem při posouzení prokázání splnění kvalifikace jednotlivými zájemci vyšlo najevo, že způsob prokázání profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. d) zákona ve formě předložení Certifikátu pro proces svařování dle ČSN EN ISO 3834-2:2006 pro proces obloukového svařování elektrodou v inertním plynu (TIG) byl vymezen tak, že přicházelo v úvahu jeho různé pochopení. Nejednoznačnost kvalifikační dokumentace vedla k tomu, že navrhovatel v době tvorby jeho žádosti o účast byl přesvědčen, resp. zadávací podmínky vykládal tak, že prokázání výše specifikovaného kvalifikačního předpokladu může splnit prostřednictvím subdodavatele. Zadavatel však po podání žádostí o účast v rámci posuzování prokázání kvalifikace jednotlivými zájemci učinil výklad zadávacích podmínek, kdy uvedl, že pod dodávku a montáž technologie ČOV, coby jednu z věcných částí předmětu plnění šetřené veřejné zakázky, u níž zadavatel v čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace nepřipustil její plnění subdodavatelem, spadá i svařování konstrukcí na ČOV, a tudíž požadavek zadavatele na doložení předmětného certifikátu musel být splněn výlučně příslušným zájemcem a nikoliv subdodavatelem. Z pohledu Úřadu čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace neumožňuje pouze jeden jeho správný výklad, pokud jde o prokázání splnění profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. d) zákona předložením výše jmenovaného certifikátu. Navrhovateli proto nelze klást k tíži to, že předmětný článek kvalifikační dokumentace pochopil a vyložil si jej tak, že jím není vyloučeno, resp. dokonce zakázáno, aby požadavek zadavatele na předložení daného certifikátu splnil prostřednictvím subdodavatele. Úřad dodává, že nejednoznačnosti čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace se bude v podrobnostech věnovat dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí. S odkazem na shora citované rozsudky je tak možno uvést, že nejednoznačnosti čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace si navrhovatel v době tvorby jeho žádosti o účast nemohl být vědom, neboť tato nejednoznačnost pro něj vyvstala až na základě rozhodnutí, kterým jej zadavatel vyloučil z účasti v zadávacím řízení. Ačkoliv tedy navrhovatel námitkami brojí, vyjma svého vyloučení, i proti zadávacím podmínkám, konkrétně proti nejednoznačnosti kvalifikační dokumentace a jejímu možnému vícerému výkladu, má Úřad za prokázané, že o této nejednoznačnosti se dozvěděl až v rámci rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení ze dne 28.5.2016.
74. Jestliže bylo Úřadem výše dovozeno, že navrhovatel nemohl proti namítaným skutečnostem brojit již v době, kdy se seznámil s kvalifikační dokumentací, nemůže to mít v posuzovaném případě za následek opožděnost námitek obsahově směřujících proti požadavkům zadavatele na kvalifikaci, tj. proti zadávacím podmínkám. Ustanovení § 110 zákona stanoví určitou posloupnost pro uplatnění jednotlivých tvrzení proti průběhu zadávacího řízení odpovídající jednotlivým fázím zadávacího řízení. Ze spojení chronologické hierarchie jednotlivých námitek a lhůt pro jejich podání tak de facto plyne jistá koncentrace námitkových řízení. K významu systematiky uspořádání těchto jednotlivých institutů zákona se vyjádřil i Nejvyšší správní soud, a to v rozsudku č. j. 2 Afs 67/2010 - 105 ze dne 25.11.2011, v němž uvedl, že „Koncepce citovaných ustanovení zákona (…) je totiž založena na souslednosti jednotlivých kroků a na různých prostředcích ochrany proti případným nezákonnostem v oblasti veřejných zakázek, které je třeba využít bezprostředně poté, co žadatel některá pochybení zadavatele zjistí. Jde o to, že celý tento proces musí být nejen maximálně transparentní a férový, nýbrž také efektivní a zamezující zbytečným obstrukcím a opakovanému přezkumu stejných námitek, které mohly být daleko smysluplněji uplatněny dříve. Pokud tedy měl stěžovatel za to, že v zadávací dokumentaci nebyl způsob hodnocení nabídek v rámci jednotlivých kritérií vymezen dostatečně, měl proti tomu brojit již v této fázi řízení.“
75. V této souvislosti a v návaznosti na shora uvedené Úřad považuje za vhodné pro úplnost dodat, že aktivní legitimace navrhovatele k zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je odvislá od jeho předchozí procesní aktivity v námitkovém řízení, jež musí obligatorně proběhnout, má-li navrhovatel zájem u Úřadu zahájit v takové věci návrhové správní řízení. V opačném případě mu procesní aktivní legitimace nesvědčí a jeho návrh nemůže být shledán Úřadem jako oprávněný (tím není dotčena možnost, bude-li mít Úřad sám důvodné podezření, že došlo k porušení zákona, zahájit ve věci správní řízení ex officio, jak judikoval Krajský soudu v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 83/2008-98 ze dne 24.11.2010).
76. V posuzovaném případě nemohl být navrhovateli fakt, jakým způsobem bude zadavatel přistupovat k výkladu požadavku na předložení certifikátu pro proces svařování dle ČSN EN ISO 3834-2:2006 pro proces obloukového svařování elektrodou v inertním plynu (TIG), znám dříve, než se o tomto výkladu navrhovatel dozvěděl z rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Podle § 110 odst. 4 zákona musí stěžovatel námitky doručit zadavateli nejpozději do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Jak bylo Úřadem zjištěno z dokumentace o veřejné zakázce, rozhodnutí zadavatele o vyloučení ze dne 28.5.2016 bylo navrhovateli doručeno dne 1.6.2016. Vzhledem k tomu, že navrhovatel námitky zadavateli doručil dne 16.6.2016, lze konstatovat, že tak učinil ve lhůtě stanovené podle § 110 odst. 4 zákona.
77. V návaznosti na shora popsané skutečnosti proto Úřad vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že navrhovatel byl s nejednoznačností zadávacích podmínek „seznámen“ až na základě rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku ze dne 28.5.2016, a tedy z tohoto důvodu byly jím podané námitky uplatněny včas, tj. ve lhůtě stanovené v ustanovení § 110 odst. 4 zákona. Úřad po přezkoumání námitek navrhovatele dospěl k závěru, že se jedná o námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, čili o námitky podle § 110 odst. 4 zákona a nikoliv o námitky proti zadávacím podmínkám podle § 110 odst. 3 zákona. Navrhovatel sice námitkami napadá nejednoznačnost kvalifikační dokumentace, avšak tuto napadá ve vztahu ke svému vyloučení. Navrhovateli tak fakticky „nevadí“ samotná zadávací podmínka týkající se prokazování splnění profesního kvalifikačního předpokladu spočívajícího v požadavku zadavatele na předložení Certifikátu pro proces svařování dle ČSN EN ISO 3834-2:2006 pro proces obloukového svařování elektrodou v inertním plynu (TIG), nýbrž brojí proti tomu, že z kvalifikační dokumentace nebylo zřejmé, že předmětný kvalifikační předpoklad nelze splnit prostřednictvím subdodavatele, kdy navrhovatel v době tvorby jeho žádosti o účast o této informaci nevěděl, jelikož s ní byl seznámen až v rámci rozhodnutí zadavatele ze dne 28.5.2016, kterým byl vyloučen z účasti v zadávacím řízení. Navrhovatel je tak osobou oprávněnou pro podání návrhu.
K výroku I. rozhodnutí
78. Úřad konstatuje, že navrhovatel byl zadavatelem z účasti v šetřeném zadávacím řízení vyloučen postupem podle § 60 odst. 1 zákona, tj. z důvodu nesplnění kvalifikace v požadovaném rozsahu. Konkrétně zadavatel ve svém rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze dne 28.5.2016 uvedl, že „Uchazeč (tj. navrhovatel, pozn. Úřadu) doložil požadovaný kvalifikační předpoklad na Certifikát pro proces svařování dle ČSN EN ISO 3834-2:2006 pro proces obloukového svařování elektrodou v inertním plynu (TIG) prostřednictvím subdodavatele, což zadavatel v zadávací dokumentaci nepřipustil viz bod 6 ZD, kdy dodávku a montáž technologie ČOV (svařování konstrukcí na ČOV) musí zájemce provádět vlastními kapacitami.“
79. Z dokumentace o veřejné zakázce je tedy zřejmé, že zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení z důvodu, že prokazoval splnění profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. d) zákona, konkrétně požadavku zadavatele na předložení certifikátu pro proces svařování podle ČSN EN ISO 3834-2:2006 pro proces obloukového svařování elektrodou v inertním plynu (TIG), jenž byl zadavatelem vymezen v čl. 7. „KVALIFIKACE DODAVATELE“, v bodě 7.2. „Profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 zákona odstavec 1 písmeno a), b), d)“, konkrétně v písm. d), kvalifikační dokumentace, prostřednictvím subdodavatele, ačkoliv podle názoru zadavatele proces svařování patří do části plnění předmětu veřejné zakázky, konkrétně do dodávky a montáže technologie ČOV, která na základě čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace nesměla být plněna subdodavatelem.
80. Úřad v obecné rovině konstatuje, že ustanovení § 51 odst. 4 zákona umožňuje dodavatelům v případě, že nejsou sami schopni v celém rozsahu splnit požadavky kladené veřejným zadavatelem na kvalifikaci, prokázat kvalifikaci v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění či jiných věcí a práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat. Prostřednictvím subdodavatele je možno prokázat splnění profesních kvalifikačních předpokladů [s výjimkou splnění kvalifikace podle § 54 písm. a) zákona] a technických kvalifikačních předpokladů, přičemž dodavatel musí vždy v plném rozsahu prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů.
81. Úřad opakuje, že v čl. 7. „KVALIFIKACE DODAVATELE“, v bodě 7.2. „Profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 zákona odstavec 1 písmeno a), b), d)“, konkrétně v písm. d), kvalifikační dokumentace zadavatel za účelem prokázání splnění profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. d) zákona, mimo jiného, požadoval předložení Certifikátu pro proces svařování dle ČSN EN ISO 3834-2:2006 pro proces obloukového svařování elektrodou v inertním plynu (TIG) (dále jen „certifikát pro proces svařování elektrodou v inertním plynu“).
82. Úřad uvádí, že navrhovatel součástí jeho žádosti o účast učinil „Smlouvu o spolupráci při prokazování splnění kvalifikace a Smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o dílo“, jež byla uzavřena dne 30.3.2016 mezi VHZ-DIS, spol. s r.o., IČO 46961445, se sídlem Mírová 25, 618 00 Brno (jedná se o jeden ze subjektů tvořících navrhovatele, pozn. Úřadu) a Milošem Šimkem, IČO 13705661, se sídlem Jihlavská 444, 588 56 Telč (dále jen „subdodavatel Miloš Šimek“). V čl. II. předmětné smlouvy je, mimo jiné, uvedeno následující:
„1. Dodavatel prohlašuje, že není schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem ve smyslu ust. §50 odst. 1 písm. b) až d) zákona (…), a je podle ust. §51 odst. 4 (…) zákona oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele.
2. Subdodavatel prohlašuje, že splňuje kvalifikační předpoklady k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí a práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plněné veřejné zakázky, a to v rozsahu prokázání splnění kvalifikace subdodavatelem a současně se zavazuje, že poskytne toto plnění, s nímž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky uvedené v čl. I. této smlouvy.“
V čl. III. shora specifikované smlouvy pak bylo mezi smluvními stranami ujednáno následující:
„Smluvní strany souhlasně prohlašují, že předmětem díla (subdodávky) na stavbě uvedené v čl. I. této smlouvy se blíže specifikují takto: výkon zeměměřičských činností
(…)
realizace svářečských činností“.
Součástí žádosti o účast navrhovatele je v dalším i certifikát pro proces svařování elektrodou v inertním plynu, vydaný dne 12.2.2016 společností TESYDO, s.r.o., IČO 26962969, se sídlem Mariánské nám. 617/1, 617 00 Brno, s platností do 11.2.2018. Předmětný certifikát je vydaný (tj. „zní“) na subdodavatele Miloše Šimka, přičemž je v něm uvedeno, že „Toto osvědčení o certifikaci procesu svařování je vydáno na základě splnění kvalitativních požadavků vyspecifikovaných ve výše uvedené normě ČSN EN ISO 3834-2:2006.“
83. Z předchozího bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí je zřejmé, že navrhovatel prokazoval splnění profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. d) zákona, k jehož splnění zadavatel v čl. 7. „KVALIFIKACE DODAVATELE“, v bodě 7.2. „Profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 zákona odstavec 1 písmeno a), b), d)“, konkrétně v písm. d), kvalifikační dokumentace po zájemcích o šetřenou veřejnou zakázku požadoval, mimo jiné, předložení certifikátu pro proces svařování elektrodou v inertním plynu, prostřednictvím subdodavatele Miloše Šimka. Úřad uvádí, že o této skutečnosti není mezi účastníky řízení sporu. Co je však mezi nimi sporné, je to, zda navrhovatel byl oprávněn daný profesní kvalifikační předpoklad splnit prostřednictvím subdodavatele, či mu tato možnost byla zadávacími podmínkami zapovězena a navrhovatel tak byl povinen příslušný kvalifikační předpoklad spočívající v požadavku zadavatele na předložení certifikátu pro proces svařování elektrodou v inertním plynu splnit přímo sám za sebe. K tomu Úřad konstatuje následující.
84. Úřad sděluje, že zadavatel v čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace s odkazem na § 44 odst. 6 zákona vymezil části plnění předmětu posuzované veřejné zakázky, jež nesměly být plněny subdodavatelem. Jednou z těchto částí přitom byla i „dodávka a montáž technologie ČOV“ (viz bod 60. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad na tomto místě opakuje, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 28.5.2016, zjednodušeně řečeno, uvedl, že dodávku a montáž technologie ČOV (svařování konstrukcí na ČOV) musí zájemce provádět vlastními kapacitami, čili nikoliv pomocí subdodavatele, což bylo z jeho strany stanoveno v čl. 6. zadávací dokumentace (viz bod 78. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad předesílá, že zadavatel v předmětném rozhodnutí odkázal na čl. 6. zadávací dokumentace. Úřad uvádí, že po přezkoumání čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ zadávací dokumentace zjistil, že z obsahového hlediska se jedná o totožný článek s čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace. Úřad pokládá za vhodné upozornit, že šetřená veřejná zakázka je zadávána v užším řízení, které se vnitřně „rozpadá“ do dvou relativně samostatných fází (k tomu viz dále). Jelikož byl navrhovatel vyloučen v první fázi užšího řízení, tj. ve fázi prokazování splnění kvalifikace, bylo by z pohledu Úřadu terminologicky přesnější, pokud by zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele uvedl odkaz nikoliv na čl. 6. zadávací dokumentace, jak reálně učinil, nýbrž na čl. 6. kvalifikační dokumentace. Jelikož jsou však oba tyto články, Úřad opakuje, obsahově totožné, jedná se spíše o doporučení „pro forma“. Nicméně zůstává faktem, že zadavatel pojmy „kvalifikační dokumentace“ a „zadávací dokumentace“ nesprávně vzájemně zaměňuje, resp. fakticky směšuje obě fáze užšího řízení (k tomu taktéž viz dále).
85. Jak bylo řečeno v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel v čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace vymezil části plnění předmětu veřejné zakázky, které nesměly být plněny subdodavatelem. Úřad v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 44 odst. 6 zákona umožňuje zadavateli vyhradit si požadavek, že určitá část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem. Zadavatel je tak oprávněn učinit výhradu, že určitá část plnění konkrétní veřejné zakázky nesmí být provedena subdodavatelem a musí být zajištěna (realizována) přímo hlavním dodavatelem (resp. jeho kvalifikovaným personálem). Tuto výhradu může zadavatel učinit jak pozitivně, tzn. vymezí určitou část předmětu veřejné zakázky, kterou musí plnit výlučně dodavatel, s tím, že zbývající části mohou být zajištěny prostřednictvím subdodavatelů, tak i negativně, tzn. vymezí určitou část předmětu veřejné zakázky, kterou nesmí plnit subdodavatelé, nýbrž výlučně dodavatel. Omezení plnění předmětu veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele spadá výlučně do pravomoci zadavatele. Záleží tedy pouze na zadavateli, zda této možnosti využije, či nikoliv. Zadavatel je nicméně tuto výhradu povinen specifikovat ve vztahu ke konkrétní části plnění předmětu veřejné zakázky. V tomto ohledu lze vyslovit souhlas s názorem navrhovatele, že tuto skutečnost je zadavatel povinen uvést v oznámení o zahájení zadávacího řízení (viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí), což ostatně zadavatel ani v šetřeném případě neučinil.
86. Úřad konstatuje, že pro rozhodnutí věci je klíčové postavit najisto, zda do části předmětu šetřené veřejné zakázky „dodávka a montáž technologie ČOV“, jež podle čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace, s odkazem na § 44 odst. 6 zákona, musela být plněna výhradně vlastními kapacitami příslušného dodavatele, čili bez subdodavatele, prokazatelně a bez nejmenších pochyb spadal i proces svařování, a zda tedy i profesní kvalifikační předpoklad podle § 54 písm. d) zákona definovaný zadavatelem v čl. 7. „KVALIFIKACE DODAVATELE“, v bodě 7.2. „Profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 zákona odstavec 1 písmeno a), b), d)“, konkrétně v písm. d), kvalifikační dokumentace, jenž spočíval v předložení certifikátu pro proces svařování elektrodou v inertním plynu, musel být splněn výlučně přímo zájemcem, tzn. bez subdodavatele.
87. Úřad akcentuje, že šetřená veřejná zakázka je zadávána v užším řízení. Užší řízení je přitom druhem zadávacího řízení, které sestává ze dvou relativně samostatných fází. První fáze užšího řízení slouží k vyeliminování těch zájemců o konkrétní veřejnou zakázku, jež nesplňují kvalifikační předpoklady pro její řádné plnění. Lze konstatovat, že stěžejní dokument pro tuto první fázi užšího řízení představuje kvalifikační dokumentace, v níž zadavatel definuje své požadavky týkající se prokazování jednotlivých kvalifikačních předpokladů. Teprve ve druhé fázi zadavatel vyzývá dodavatele (zájemce), kteří zcela prokázali svou kvalifikaci, k podání nabídky. Nabídku tak mohou podat pouze ti dodavatelé, kteří v první fázi užšího řízení prokázali splnění všech zadavatelem vyžadovaných kvalifikačních předpokladů.
88. Jak bylo Úřadem uvedeno v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, nejvýznamnějším dokumentem pro první fázi užšího řízení je kvalifikační dokumentace. Podle § 17 písm. f) zákona se jedná o dokumentaci obsahující podrobné požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace dodavatele. Na základě kvalifikační dokumentace zájemci o veřejnou zakázku zpracovávají své žádosti o účast, a proto musí být zadavatelem vyhotovena s maximální pozorností, tak, aby byla dostatečně konkrétní a srozumitelná. Odpovědnost za zákonný průběh zadávacího řízení jako celku, a tedy i za zákonnost kvalifikační dokumentace, nese výlučně zadavatel. Je to tedy výhradně zadavatel, kdo je povinen dbát na to, aby jeho požadavky na prokázání splnění kvalifikace ze strany zájemců o veřejnou zakázku, obsažené v kvalifikační dokumentaci, byly formulovány jednoznačně, tzn. tak, aby nepřipouštěly dvojí (či vícerý) výklad. Úřad dodává, že pokud kvalifikační dokumentace, resp. konkrétní požadavek v ní vyjádřený není stanoven jednoznačně, pak tato nejednoznačnost stíhá výlučně zadavatele, tj. tuto nejednoznačnost nelze klást k tíži zájemcům o veřejnou zakázku.
89. Na základě shora popsaného je možné shrnout, že kvalifikační dokumentací se rozumí souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele tak, aby tyto požadavky byly jasné, neměnné, pro všechny dodavatele srozumitelné a jednotné. Základem kvalifikační dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení kvalifikačních požadavků zadavatele, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení žádosti o účast.
90. Úřad uvádí, že požadavek na jednoznačnost, konkrétnost a přesnost kvalifikační dokumentace plyne rovněž z obecné zásady transparentnosti zakotvené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Otázkou zásady transparentnosti se v rámci své rozhodovací činnosti již opakovaně zabývaly příslušné soudy, kdy např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15.2.2012 je uvedeno, že „Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“
91. Velmi obsáhle se zásadou transparentnosti dále zabýval i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15.9.2010, který potvrzuje interpretaci Krajského soudu v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19.1.2010, na požadavek transparentnosti tak, že tento není splněn tehdy, pokud jsou v postupu zadavatele shledány takové prvky, jež by činily zadávací řízení nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným, nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Tento závěr je rovněž v plném souladu s výkladem zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora Evropské unie – např. stanovisko generální advokátky Chritine Stix-Hackl ve věci C-231/03 Coname ze dne 12.4.2005, které shrnuje dosavadní judikaturu Soudního dvora v této věci, když uvádí, že „transparentnost podle směrnic obsahuje více než pouhé aspekty spojené s publicitou konkrétních zadávacích řízení.“ Princip transparentnosti představuje vůdčí zásadu celého zadávacího řízení. Není-li tato zásada ze strany zadavatele dodržena, logicky to pak vylučuje závěr, že zadávací řízení proběhlo v souladu se zákonem.
92. Úřad podrobil přezkumu čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace, přičemž dospěl k závěru, že z jeho formulace není zřejmé, že svářečské práce spadaly do části předmětu plnění veřejné zakázky „dodávka a montáž technologie ČOV“, jež na základě výše jmenovaného článku kvalifikační dokumentace nesměla být plněna subdodavatelem. Úřad uvádí, že v průběhu správního řízení určil zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ-30820/2016/531/JDo ze dne 25.7.2016 lhůtu k provedení úkonu, a sice k podání písemného sdělení, zda proces svařování tvořil součást dodávky a montáže technologie ČOV, tedy části předmětu plnění veřejné zakázky, která podle čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace nesměla být plněna subdodavatelem, a v případě, že ano, k podání písemného sdělení, ze které části dokumentace o veřejné zakázce tato skutečnost vyplývá, resp. doložení této skutečnosti zasláním relevantních dokumentů, z nichž by tato skutečnost byla zřejmá (viz bod 23. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V reakci na shora citované usnesení Úřad dne 28.7.2016 obdržel vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel, mimo jiné, sděluje, že: „(…) podrobný rozsah díla je popsán v projektové dokumentaci pro provádění stavby, která je součástí zadávací dokumentace, kde je podrobně popsána technologie ČOV (přílohy).“ (viz bod 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí).Tu Úřad opětovně zdůrazňuje, že posuzovaná veřejná zakázka je zadávána v užším řízení, přičemž navrhovatel byl z účasti v zadávacím řízení vyloučen v první fázi užšího řízení, jelikož, podle názoru zadavatele, neprokázal splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu. Jak bylo Úřadem poznamenáno v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, nejvýznamnějším dokumentem pro první fázi užšího řízení, kdy dochází k posouzení toho, zda jednotliví zájemci zcela splnili požadavky zadavatele na kvalifikaci, je kvalifikační dokumentace. Je to tedy právě kvalifikační dokumentace, z níž zájemci o veřejnou zakázku vychází při tvorbě jejich žádostí o účast. Jestliže zadavatel v jeho vyjádření ze dne 28.7.2016 argumentuje tím, že podrobný rozsah díla je popsán v projektové dokumentaci, která je součástí zadávací dokumentace, přičemž v této projektové dokumentaci je podrobně popsána technologie ČOV, pak daná argumentace zadavatele nemůže z následujících důvodů obstát.
93. Úřad z čl. 9. „ZADÁVACÍ DOKUMENTACE“, konkrétně z bodu 9.1. „Obsah zadávací dokumentace“, zadávací dokumentace zjistil, že zadavatel učinil jejím obsahem i dokument s názvem „projektová dokumentace v tištěné podobě“. Ve výše konkretizovaném článku, konkrétně v bodě 9.4. „Poskytnutí zadávací dokumentace“, zadávací dokumentace přitom zadavatel uvedl, že: „Zadávací dokumentace je v kompletní podobě vč. všech příloh bude poskytnuta na adrese ENVI Agentura Trunda s.r.o., U Hřiště 810/8, 779 00 Olomouc ode dne: 9.5.2016 v době od 8:00 hod do 15:00 hod.“ Úřad na tomto místě opakuje, že lhůta pro podání žádostí o účast v šetřeném případě skončila dne 4.4.2016 (viz bod 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Podle ustanovení § 48 odst. 1 zákona je zadavatel povinen v případě užšího řízení uveřejnit na svém profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace, a to ode dne odeslání výzvy k podání nabídek. Úřadem bylo z profilu zadavatele (https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obec-prusy-boskuvky_3438/) zjištěno, že zadávací dokumentace byla na jeho profilu uveřejněna dne 18.3.2016. Zadavatel tedy část zadávací dokumentace na svém profilu uveřejnil dříve, než došlo k odeslání výzvy k podání nabídek. Úřad nicméně zdůrazňuje, že tato zadávací dokumentace, jež byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 18.3.2016 a od tohoto dne byla potenciálním dodavatelům „dostupná“, neobsahuje, tj. její součástí není, projektová dokumentace, na níž zadavatel odkazuje v jeho vyjádření ze dne 28.7.2016. Zadávací dokumentace uveřejněná na profilu zadavatele dne 18.3.2016 tedy neposkytuje kompletní a detailní informace, zejména co do technického plnění předmětu veřejné zakázky. Současně je možno uvést, že samotná zadávací dokumentace neposkytuje bližší návod, z něhož by bylo možné dovodit, že svářečské práce jsou zadavatelem bez nejmenších pochyb považovány za součást části předmětu plnění veřejné zakázky „dodávka a montáž technologie ČOV“. Úřad má přitom za to, že projektová dokumentace byla dodavatelům k dispozici až ode dne 9.5.2016. I kdyby tedy projektová dokumentace obsahovala podrobný popis ČOV, čili i pokud by z ní bylo zřejmé, že do dodávky a montáže technologie ČOV spadají i svářečské práce (svářečský proces), pak je tato skutečnost pro posouzení věci zcela irelevantní. Úřad výše konstatoval, že z čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace nebylo zřejmé, že do části předmětu plnění veřejné zakázky „dodávka a montáž technologie ČOV“ náležely i svářečské práce. Fakt, že svářečské práce jsou součástí dodávky a montáže technologie ČOV, podle slov zadavatele, vyplýval z projektové dokumentace, avšak tuto projektovou dokumentaci nemohl mít navrhovatel v době zpracování jeho žádosti o účast k dispozici, jelikož, Úřad opětovně předesílá, lhůta pro podání žádostí o účast skončila dne 4.4.2016, přičemž projektovou dokumentaci zpřístupnil zadavatel dodavatelům až dne 9.5.2016, čili více jak měsíc po skončení lhůty pro podání žádostí o účast, z čehož je jednoznačně zřejmé, že na požadavky projektové dokumentace, resp. na její samotné znění, nemohl navrhovatel při tvorbě žádosti o účast nijak reagovat, a to jednoduše proto, že s ní nebyl seznámen, resp. mu nebyla zadavatelem poskytnuta. S odkazem na výše popsané skutečnosti tak Úřad konstatuje, že předmětný argument zadavatele obsažený v jeho vyjádření ze dne 28.7.2016 je argumentem lichým. Úřad nad rámec shora řečeného doplňuje, že fakt, že projektová dokumentace nebyla zájemcům o šetřenou veřejnou zakázku v době tvorby jejich žádostí o účast k dispozici, vyplývá i z vyjádření zájemce QUANTUM, a.s. ze dne 28.7.2016 (viz formulace v bodě 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí „A protože se jedná pouze o žádost o účast a prokazování splnění kvalifikace a nebyla k dispozici kompletní projektová dokumentace (…).“).
94. Úřad dále uvádí, že za účelem zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v průběhu správního řízení oslovil 3 zájemce, jež prokázali splnění kvalifikace, a sice zájemce QUANTUM, a.s., zájemce ARKO TECHNOLOGY, a.s. a zájemce Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným, s žádostí o zaslání vyjádření, zda proces svařování tvořil součást dodávky a montáže technologie ČOV, tedy té části předmětu plnění veřejné zakázky, která podle čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace nesměla být plněna subdodavatelem, a v případě že ano, k podání sdělení, ze které části dokumentace o veřejné zakázce tato skutečnost vyplývá (viz bod 24. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad konstatuje, že zájemce QUANTUM, a.s. v jeho odpovědi ze dne 28.7.2016 fakticky sdělil, že mu na základě jeho odborných znalostí a zkušeností s obdobnými veřejnými zakázkami připadalo logické, že zadavatel na část předmětu veřejné zakázky „dodávka a montáž technologie ČOV“ požaduje předložení certifikátu pro proces svařování, jelikož většina hlavních technologických celků technologie ČOV je z nerezové oceli, která se svařuje přímo na stavbě (viz bod 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že jmenovaný zájemce neodkázal na konkrétní část dokumentace o veřejné zakázce, z níž by bezpochyby vyplývalo, že proces svařování tvořil součást dodávky a montáže technologie ČOV. To, že proces svařování má tvořit součást dodávky a technologie ČOV, zájemce QUANTUM, a.s. dovodil z jeho dříve nabytých znalostí a zkušeností. Úřad podotýká, že pokud zadavatel v zadávacích podmínkách „něco“ nestanoví, pak se nemůže následně dovolávat toho, že ono „něco“ je u dodavatelů působících na relevantním trhu notoricky známou věcí, resp. nemůže důvodně spoléhat na to, že nejednoznačně vymezená zadávací podmínka bude ze strany dodavatelů pochopena tak, jak byla zamýšlena samotným zadavatelem, jelikož za takové situace není možné vyloučit libovůli zadavatele, kdy tento posléze, v šetřeném případě při posouzení prokázání splnění kvalifikace, „vyloží“ nejasně formulovanou zadávací podmínku podle toho, jaký výklad pro něj bude přínosnější. Úřad akcentuje, že to, že zájemce QUANTUM, a.s. vycházel při úvaze o tom, zda proces svařování je součástí dodávky a montáže technologie ČOV z jeho v minulosti získaných znalostí a zkušeností, nemůže zhojit fakt, že čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace nebyl zadavatelem formulován jednoznačně, neboť z něj nebylo prokazatelně zřejmé, že svářečské práce (svařovací proces) mají být součástí části předmětu plnění „dodávka a montáž technologie ČOV“, která na základě tohoto článku kvalifikační dokumentace nesměla být plněna subdodavatelem. Úřad poznamenává, že získané znalosti a zkušenosti, že svářečské práce budou tvořit součást dodávky a montáže technologie ČOV, nemohly zájemci QUANTUM, a.s. skýtat záruku, že tomu tak bude i v případě šetřené veřejné zakázky, když toto zadavatel v kvalifikační dokumentaci nepostavil najisto.
95. Úřad uvádí, že další z oslovených zájemců, a sice zájemce ARKO TECHNOLOGY, a.s., v jeho odpovědi ze dne 1.8.2016 výslovně sdělil, že podle jeho názoru není z dokumentace o veřejné zakázce zřejmé, že proces obloukového svařování elektrodou v inertním plynu se týká a tvoří součást dodávky a montáže technologie ČOV (viz bod 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zájemce ARKO TECHNOLOGY, a.s., jenž se, obdobně jako zájemce QUANTUM, a.s., „trefil“ do výkladu čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace tak, jak je interpretován zadavatelem po podání žádostí o účast, když profesní kvalifikační předpoklad vymezený v čl. 7. „KVALIFIKACE DODAVATELE“, v bodě 7.2. „Profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 zákona odstavec 1 písmeno a), b), d)“, konkrétně v písm. d), kvalifikační dokumentace, spočívající v předložení certifikátu pro proces svařování elektrodou v inertním plynu, neprokazoval prostřednictvím subdodavatele, tak fakticky předmětný kvalifikační předpoklad, velice zjednodušeně řečeno, splnil „náhodou“, neboť jak sám přiznává, z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, že svařovací proces bude tvořit součást dodávky a montáže technologie ČOV. Pokud tedy Úřad zrekapituluje informace obsažené ve vyjádřeních zájemců ARKO TECHNOLOGY, a.s. a QUANTUM, a.s., pak z vyjádření zájemce QUANTUM, a.s. vyplývá, že skutečnost, že svářečské práce budou tvořit součást dodávky a technologie ČOV, dovodil z jeho předchozích znalostí a zkušeností. Zájemce ARKO TECHNOLOGY, a.s. nehovoří ve vztahu k této otázce ani o tom, že daný fakt „vydedukoval“ z jeho předchozích zkušeností. Společným „znakem“ vyjádření obou výše jmenovaných zájemců je, že neodkázali na konkrétní část dokumentace o šetřené veřejné zakázce, ze které by bezpochyby vyplývalo, že svářečské práce budou nedílnou součástí dodávky a technologie ČOV. Právě řečené vede Úřad k závěru, že čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace, na základě jehož výkladu zadavatel dovozuje, že do části předmětu veřejné zakázky „dodávka a montáž technologie ČOV“, jež nesměla být plněna prostřednictvím subdodavatele, spadaly i svářečské práce (svařovací proces), nebyl zadavatelem formulován jednoznačně, jelikož to, že tyto svářečské práce budou tvořit součást dodávky a montáže technologie ČOV, a tedy dle zadavatele nebudou moci být prokazovány prostřednictvím subdodavatele, z předmětného článku kvalifikační dokumentace jednoznačně a nade vší pochybnost nevyplývalo. Úřad v dalším dodává a opakuje, že zadavatel ve lhůtě pro podání žádostí o účast obdržel celkem 6 žádostí o účast. Navrhovatel byl ze zadávacího řízení vyloučen s odůvodněním, že certifikát pro proces svařování elektrodou v inertním plynu předložil prostřednictvím subdodavatele Miloše Šimka, resp. tuto část kvalifikace prokazoval subdodavatelem. Úřad předesílá, že ze zcela identického důvodu zadavatel jeho rozhodnutími ze dne 28.5.2016 (tato rozhodnutí jsou součástí příslušného správního spisu) vyloučil i další 2 zájemce o šetřenou veřejnou zakázku. Z právě řečeného je zřejmé, že plná polovina zájemců byla zadavatelem vyloučena na základě stejné příčiny. Tento fakt z pohledu Úřadu, a to i v kontextu s vyjádřeními zájemců ARKO TECHNOLOGY, a.s. a QUANTUM, a.s., prokazatelně svědčí o tom, že zadavatel v kvalifikační dokumentaci explicitně neurčil, že svářečské práce budou tvořit součást dodávky a montáže technologie ČOV, tedy jedné ze 3 částí předmětu plnění veřejné zakázky, jež na základě čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ nesměla být plněna prostřednictvím subdodavatele. Úřad poznamenává, že na právě řečeném nemůže ničeho změnit ani obsah vyjádření posledního ze 3 zájemců, kteří prokázali splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu, tj. zájemce Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným. Jmenovaný zájemce v jeho vyjádření ze dne 29.7.2016 uvedl, že dle jeho dlouholetých zkušeností je proces svařování nedílnou součástí dodávky a montáže technologie ČOV. Podle slov zájemce Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným, se jednotlivé části ČOV při montáži svařují, přičemž na toto svařování je vyžadována osoba s potřebnou odborností. Toto vyplývá z čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace (viz bod 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že fakt, že dle názoru zájemce Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným, bylo z čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace seznatelné, že proces svařování náleží do části předmětu plnění veřejné zakázky „dodávka a montáž technologie ČOV“, neznamená, že předmětný článek byl zadavatelem vymezen jednoznačně, čili tak, aby jej všichni zájemci pochopili totožně. Za účelem podpory právě řečeného je možno opětovně odkázat na vyjádření zájemců ARKO TECHNOLOGY, a.s. a QUANTUM, a.s., z nichž nevyplývá, že by tito zájemci skutečnost, že svářečské práce mají tvořit součást dodávky a montáže technologie ČOV, dovozovali z čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace, kdy nadto zájemce ARKO TECHNOLOGY, a.s. v jeho vyjádření výslovně uvedl, že z dokumentace o veřejné zakázce není zřejmé, že svařovací proces bude tvořit součást dodávky a montáže technologie ČOV. Dalším podpůrným argumentem pro konstatování, že výše jmenovaný článek kvalifikační dokumentace nebyl ze strany zadavatele vymezen jednoznačně, je fakt, že vedle navrhovatele i další dva zájemci o posuzovanou veřejnou zakázku předložili certifikát pro proces svařování elektrodou v inertním plynu nikoliv „sami za sebe“, nýbrž prostřednictvím subdodavatele, v důsledku čehož byli vyloučeni. Úřad má za to, že chyba ve výkladu čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace není na straně zájemců o veřejnou zakázku, ale v jeho nejasné formulaci zadavatelem, kdy zadavatel dostatečně přesně nespecifikoval, resp. nespecifikoval vůbec, co konkrétně bude obsahem části předmětu plnění „dodávka a montáž technologie ČOV“.
96. S odkazem na předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí tedy nelze konstatovat jinak, než že formulace výhrady požadavku, že jedna z částí předmětu plnění šetřené veřejné zakázky, a sice část „dodávka a montáž technologie ČOV“, nesmí být realizována subdodavatelem, obsažená v čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace, nebyla zadavatelem provedena dostatečně přesně a srozumitelně, čili tak, aby připouštěla toliko jeden možný správný výklad. Zadavatel totiž v předmětném článku kvalifikační dokumentace blíže nespecifikoval (nestanovil), co všechno je obsahem termínu „dodávka a montáž technologie ČOV“. Takto obecně a neurčitě vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky, jež nesmí být plněna prostřednictvím subdodavatele, vnáší do zadávacího řízení pro zájemce o veřejnou zakázku nejistotu, neboť tito v době zpracování jejich žádostí o účast netuší, zda obsah pojmu „dodávka a montáž technologie ČOV“ chápou správně, tj. jednotně se zadavatelem, o čemž ostatně svědčí i průběh šetřeného zadávacího řízení. Úřad podotýká, že pokud zadavatel pod pojmem „dodávka a montáž technologie ČOV“ chápe i svářečské práce (svařovací proces), pak měl toto výslovně uvést již v kvalifikační dokumentaci, čímž by předešel následným pochybnostem, a nikoliv výklad předmětného pojmu „zpřesňovat“ až po podání žádostí o účast, kdy již zájemci o veřejnou zakázku na tento výklad nemohou adekvátně reagovat a přizpůsobit mu jejich žádosti o účast. Úřad na tomto místě opětovně akcentuje, že zadavatel nemůže spoléhat na to, že nejednoznačný výklad zadávacích podmínek bude překlenut a zhojen domněnkami, zkušenostmi a znalostmi potenciálních dodavatelů. Nejednoznačnost zadávacích podmínek dopadá na samotného zadavatele, který jako jediný nese výlučnou odpovědnost za zákonný průběh zadávacího řízení.
97. Zadavatel tak nemůže spoléhat na to, co zájemci o konkrétní veřejnou zakázku vyčtou nepřímo „mezi řádky“ kvalifikační dokumentace, jestliže zadavatel určitou zadávací podmínku nevymezí přesně a zcela jednoznačně. Nemůže obstát názor zadavatele, že „přece všem potenciálním dodavatelům muselo být zřejmé, že součástí dodávky a montáže technologie ČOV budou i svářečské práce“. Vždy totiž může existovat potenciální dodavatel, kterému „toto“ být známo nemusí, resp. sice mu „toto“ známo být může, avšak vlivem nejasné formulace (nejasného znění) kvalifikační dokumentace dospěje k odlišnému výkladu oproti výkladu zamýšleného zadavatelem. K tomu Úřad dodává, že Nejvyšší správní soud např. v jeho rozsudku sp. zn. 7 Afs 66/2010 ze dne 26.10.2011 uvedl, že „Odbornou (profesní) kvalifikaci či zdatnost jsou uchazeči povinni prokázat již při plnění kvalifikačních předpokladů (§ 54 zákona o veřejných zakázkách) a odbornost je základním předpokladem pro to, aby se určitý subjekt vůbec mohl o veřejnou zakázku ucházet. Nicméně ani odborně zdatný uchazeč nemůže při zpracování nabídky vycházet z nedostatečných podkladů, resp. nabídka zpracovaná na základě neúplných či příliš obecných podkladů bude spíše než odbornou reakcí na požadavky zadavatele, nepodloženou spekulací uchazeče.“ Z citovaného rozsudku lze dovodit, že odborným znalostem dodavatelů není možno přiznávat nepřiměřeně silný význam, tj. rozhodně se na tyto znalosti není možné odvolávat při nejednoznačnosti zadávacích podmínek. Úřad dodává, že ačkoliv se závěry Nejvyššího správního soudu vztahují k odborné znalosti dodavatelů při tvorbě nabídky, jsou plně přiléhavé i na odborné znalosti zájemců při konstrukci žádosti o účast.
98. Jak bylo Úřadem zjištěno a postaveno najisto v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace neposkytoval jednoznačný výklad ve vztahu k tomu, že do části předmětu plnění veřejné zakázky „dodávka a montáž technologie ČOV“, jež nesměla být realizována subdodavatelem, spadají i svářečské práce (svařovací proces). Z citovaného článku kvalifikační dokumentace tedy nebylo bez dalšího zřejmé, že svářečské práce nesmějí být vykonány subdodavatelem, nýbrž výhradně příslušným dodavatelem (jeho vlastními kapacitami) a tedy ani nesmí být v tomto směru prokazována kvalifikace prostřednictvím subdodavatele. V důsledku nejednoznačné formulace čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace došlo k tomu, že navrhovatel profesní kvalifikační předpoklad stanovený v čl. 7. „KVALIFIKACE DODAVATELE“, v bodě 7.2. „Profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 zákona odstavec 1 písmeno a), b), d)“, konkrétně v písm. d), kvalifikační dokumentace, jenž spočíval v požadavku na předložení certifikátu pro proces svařování elektrodou v inertním plynu, prokazoval nikoliv „sám za sebe“, nýbrž prostřednictvím subdodavatele Miloše Šimka, neboť byl v době zpracování jeho žádosti o účast přesvědčen, a Úřad zdůrazňuje, že oprávněně, že zadavatel v zadávacích podmínkách nezakázal prokázání splnění předmětného profesního kvalifikačního předpokladu prostřednictvím subdodavatele. Z tohoto názoru byl však zadavatelem následně „vyveden“, když zadavatel při posouzení jím podané žádosti o účast, resp. v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účasti v šetřeném zadávacím řízení ze dne 28.5.2016 konstatoval, že na základě čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační (zadávací) dokumentace bylo zakázáno, aby část předmětu veřejné zakázky „dodávka a montáž technologie ČOV“, do níž náležely i svářečské práce, byla realizována prostřednictvím subdodavatele. Tento výklad daného článku kvalifikační dokumentace byl však zadavatelem učiněn až ex post, tj. nemá oporu již v samotné kvalifikační dokumentaci. Výklad předmětného článku kvalifikační dokumentace tak byl zadavatelem proveden („dotvořen“) až v době, kdy mu již navrhovatel nemohl přizpůsobit jeho žádost o účast. Úřad konstatuje, že v důsledku neurčité formulace čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace byl navrhovatel v době zpracování žádosti o účast přesvědčen, že je oprávněn profesní kvalifikační předpoklad spočívající v předložení certifikátu pro proces svařování elektrodou v inertním plynu prokázat prostřednictvím subdodavatele, což ostatně i učinil. Navrhovateli nelze klást k tíži to, že si nejednoznačně formulovaný čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace vyložil jinak, než jak výklad daného článku zadavatel zamýšlel. Je třeba opětovně podotknout, že navrhovatel předmětný článek pochopil odlišně nikoliv sám, neboť i další 2 zájemci o posuzovanou veřejnou zakázku prokazovali shora specifikovaný profesní kvalifikační předpoklad prostřednictvím subdodavatele, což z pohledu Úřadu svědčí o tom, že i tito dva zájemci měli za to, že jim tento postup není čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace zapovězen.
99. Jak bylo Úřadem popsáno již shora, nejvýznamnějším dokumentem pro první fázi užšího řízení, v níž dochází k posouzení splnění kvalifikace jednotlivých zájemců zadavatelem, je kvalifikační dokumentace. Tato kvalifikační dokumentace musí být proto zadavatelem formulována tak, aby dávala zájemcům o veřejnou zakázku jednoznačný návod pro zpracování jejich žádostí o účast. V této souvislosti lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 63/2014-28 ze dne 30.9.2014, v němž bylo uvedeno, že: „Požadavek na transparentnost veřejné zakázky formulovaný v § 6 ZVZ, promítající se v dostatečně konkrétní a určitě formulované zadávací dokumentaci v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky (§ 44 odst. 1 ZVZ), je s ohledem na shora uvedené zcela zásadní a je třeba jej vždy plně respektovat.“ Ačkoliv se citovaný rozsudek týká jednoznačnosti zadávací dokumentace, jsou závěry v něm obsažené bez dalšího aplikovatelné i na jednoznačnost kvalifikační dokumentace. Úřad dále předesílá, že pokud některá ze zadávacích podmínek obsažených v kvalifikační dokumentaci neumožňuje pouze jeden možný správný výklad, tzn. pokud lze tuto zadávací podmínku chápat a interpretovat vícero způsoby, jako tomu je i v případě čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace, kdy z tohoto článku není prokazatelně zřejmé, že do části předmětu veřejné zakázky „dodávka a montáž technologie ČOV“ spadají i svářečské práce, pak tato nejednoznačnost dopadá vždy výlučně na zadavatele, tj. nelze ji klást k tíži zájemcům o veřejnou zakázku. V případě nejednoznačně stanovených požadavků zadavatele tedy musí být přihlíženo k výkladu, který je ve prospěch dodavatelů (zájemců), přičemž nejasnosti vymezení kvalifikace se zadavatel nemůže dovolávat. Jak vyplývá z ustálené judikatury správních soudů i z rozhodovací praxe Úřadu, pokud text zadávací dokumentace připouští rozdílné výklady, oba racionální, logické a možné, nikoli nevěrohodné a absurdní, potom nemůže takto vzniklá interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů, nýbrž zadavatele (viz např. odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 41/2012- 60 ze dne 6.6.2013, či rozsudky Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 2 Afs 86/2008 ze dne 25. 3. 2009 a ve věci sp. zn 2 Afs 87/2008 ze dne 26. 3. 2009). Úřad doplňuje, že citované rozsudky se sice týkají zadávací dokumentace, nicméně z pohledu Úřadu jsou mutatis mutandis plně přiléhavé i na šetřený případ.
100. Úřad sděluje, že v šetřeném případě zadavatel v čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace explicitně nestanovil, že do části předmětu veřejné zakázky „dodávka a montáž technologie ČOV“, která na základě předmětného článku kvalifikační dokumentace nesměla být realizována subdodavatelem, spadají i svářečské práce (svařovací proces). Tato neurčitost citovaného článku kvalifikační dokumentace vedla k tomu, že navrhovatel v době zpracování jeho žádosti o účast měl za to, že profesní kvalifikační předpoklad vymezený v čl. 7. „KVALIFIKACE DODAVATELE“, v bodě 7.2. „Profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 zákona odstavec 1 písmeno a), b), d)“, konkrétně v písm. d), kvalifikační dokumentace, jenž spočíval v požadavku na předložení certifikátu pro proces svařování elektrodou v inertním plynu, je oprávněn prokázat prostřednictvím subdodavatele. Úřad na tomto místě považuje za nutné podotknout, že nejasnost čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace je v dalším zesilována tím, že bezprostředně pod formulací požadavku na předložení certifikátu pro proces svařování elektrodou v inertním plynu zadavatel v čl. 7. „KVALIFIKACE DODAVATELE“, v bodě 7.2. „Profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 zákona odstavec 1 písmeno a), b), d)“, konkrétně v písm. d), kvalifikační dokumentace uvedl, že „V případě, že splnění §54 písm. d) neprokazuje sám dodavatel, ale jiná osoba, je dodavatel, ve vztahu k §53 odst. 1 písm. i) zákona a §51 odst. 4 zákona, povinen formou čestného prohlášení uvést vztah k této osobě (tj. zda je tato osoba subdodavatelem či zaměstnancem dodavatele.“ Právě řečené bylo podle přesvědčení Úřadu způsobilé zájemce o veřejnou zakázku zmást, či lépe řečeno utvrdit je v tom, že profesní kvalifikační předpoklad spočívající v předložení certifikátu pro proces svařování elektrodou v inertním plynu mohou splnit prostřednictvím subdodavatele. Zadavatel zde nijak neupozornil na znění čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace, kdy naopak užil formulaci „v případě, že splnění § 54 písm. d) zákona neprokazuje sám dodavatel, ale jiná osoba (…).“ Úřad přitom poznamenává, že mezi profesní kvalifikační předpoklady podle ustanovení § 54 písm. d) zákona spadá i předložení předmětného certifikátu. Úřad má za to, že ze zadavatelem užité formulace nebyli zájemci o veřejnou zakázku schopni dovodit, že zadavatel neumožňuje předložení certifikátu pro proces svařování elektrodou v inertním plynu subdodavatelem, nýbrž že se jeho konstatování „v případě, že splnění § 54 písm. d) zákona neprokazuje sám dodavatel, ale jiná osoba (…).“ vztahuje pouze na další doklady, jež zadavatel v rámci prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 písm. d) zákona požadoval po zájemcích v jejich žádostech o účast předložit.
101. Úřad se na tomto místě vypořádává s argumentem zadavatele, že skutečnost, že svářečské práce spadají do části předmětu veřejné zakázky „dodávka a montáž technologie ČOV“, a tudíž podle čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace nemohou být realizovány subdodavatelem, byla zřejmá i z čl. 7. „Kvalifikace dodavatele“, bodu 7.4. „Technické kvalifikační předpoklady podle § 56 zákona odstavec 3 písmeno b), c)“, kvalifikační dokumentace, a to konkrétně z konstatace „Technický kvalifikační předpoklad dle § 56 odst. 3 písm. b), c) stavbyvedoucí, odborná osoba odpovědná za zkušební provoz, svářecí technolog nelze doložit subdodavatelsky.“ (viz bod 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve vztahu k navrhovateli zadavatel nadto dodává, že společnost R-SVAN, s.r.o., IČO 28314719, se sídlem Palackého třída 1111/53, 612 00 Brno (tj. jeden ze subjektů tvořících navrhovatele, pozn. Úřadu) (dále jen „společnost R-SVAN, s.r.o.“) splnil zcela požadavek na prokázání technického kvalifikačního předpokladu vymezeného v bodě 7.4 „Technické kvalifikační předpoklady podle § 56 zákona odstavec 3 písmeno b), c)“ kvalifikační dokumentace, tj. požadavek, že kvalifikaci svářecího technologa není možné splnit prostřednictvím subdodavatele, z čehož zadavatel dovozuje, že navrhovateli muselo být zřejmé, že svářečské práce (svařovací proces) není možné prokazovat, resp. plnit prostřednictvím subdodavatele (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K danému argumentu zadavatele sděluje Úřad následující.
102. Úřad se v průběhu správního řízení, za účelem zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, mimo jiného, obrátil se žádostí o vyjádření na Českou svářečskou společnost ANB (k obsahu předmětné žádosti viz bod 26. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z vyjádření výše jmenované společnosti ze dne 15.8.2016 vyplývá, že osoba svářečského technologa, jenž je držitelem evropského/mezinárodního certifikátu/diplomu pro proces svařování, nemusí disponovat certifikátem pro proces svařování elektrodou v inertním plynu. Z vyjádření České svářečské společnosti ANB v dalším plyne, že osoba svářečského technologa a osoba svářeče jsou zcela rozdílné subjekty s rozdílným rozsahem činností v procesu svařování, čili tyto osoby nelze vnímat z hlediska pracovní náplně rovnocenně. Pracovní náplní svářečského technologa je především svářečský dozor, a to ve smyslu normy ČSN EN ISO 14731 s odlišně koncipovanou odpovědností. Zatímco svářečský technolog je odpovědný za celý proces svařování, svářeč vykonává svářečské práce (jedná se tedy o dělnickou profesi), kdy se při výkonu těchto svářečských prací řídí postupy vypracovanými svářečským dozorem, tedy i svářečským technologem (viz body 39. a 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
103. Úřad současně na základě vlastní činnosti z veřejně dostupných zdrojů, konktrétně z webových stránek České svářečské společnosti ANB, zjistil, že podle normy ČSN EN ISO 14731 mezi osoby svářečského dozoru patří kromě svářečského technologa také svářečský inženýr a svářečský specialista. Jedná se o osoby, které jsou odpovědné a způsobilé k provádění svářečského dozoru v rámci výrobních svářečských operací a činností se svařováním souvisejících, přičemž jejich úkoly, odpovědnosti a činnosti jsou přesně vymezeny shora uvedenou normou ČSN.
104. S odkazem na výše popsané tak Úřad sděluje, že se nelze ztotožnit s argumentem zadavatele, že navrhovateli muselo být zřejmé, že svářečské práce není možné plnit prostřednictvím subdodavatele, když technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 3 písm. b) a písm. c) zákona neprokazovala společnost R-SVAN, s.r.o., subdodavatelem. Jak bylo totiž Úřadem zjištěno a dovozeno, osoba svářečského technologa a osoba svářeče jsou zcela odlišné subjekty, s jinou mírou odpovědnosti a pracovní náplní, a dále, a to zejména, osoba svářečského technologa nemusí disponovat certifikátem pro proces svařování elektrodou v inertním plynu. Úřad pro předmětný argument zadavatele nenachází oporu v zadávacích podmínkách. Úřad mezi technickými kvalifikačními předpoklady týkajícími se osoby svářecího technologa a profesním kvalifikačním předpokladem spočívajícím v požadavku na předložení certifikátu pro proces svařování elektrodou v inertním plynu neshledal jakoukoliv provázanost. Ze skutečnosti, že zadavatel v kvalifikační dokumentaci vymezil, že technické kvalifikační předpoklady týkající se osoby svářecího technologa nesmí být splněny subdodavatelem, tak z pohledu Úřadu nebylo možné dovodit, že, zjednodušeně řečeno, všechny kvalifikační předpoklady související se svářečskými pracemi zadavatel požaduje prokázat vždy příslušným zájemcem a nikoliv osobou subdodavatele. Úřad dále podotýká, že u technických kvalifikačních předpokladů týkajících se osoby svářecího technologa zadavatel explicitně určil, že tyto kvalifikační předpoklady nelze doložit subdodavatelsky (viz výše). Je tedy zřejmé, že zájemci o šetřenou veřejnou zakázku byli seznámeni s tím, že dané technické kvalifikační předpoklady musí splnit vlastními kapacitami. Oproti tomu v případě profesního kvalifikačního předpokladu spočívajícího v požadavku na předložení certifikátu pro proces svařování elektrodou v inertním plynu, Úřad opakuje, zadavatel nic takového neuvedl. Úřad má tedy za to, že předmětný argument zadavatele je argumentem ryze účelovým, jímž se zadavatel zpětně snaží zhojit svůj nezákonný postup v zadávacím řízení.
105. Vzhledem ke všem výše popsaným skutečnostem Úřad uzavírá, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený v § 60 odst. 1 zákona, když navrhovatele vyloučil z účasti v zadávacím řízení z důvodu, že nesplnil kvalifikaci v požadovaném rozsahu, neboť zadavatelem požadovaný profesní kvalifikační předpoklad podle § 54 písm. d) zákona na předložení certifikátu pro proces svařování elektrodou v inertním plynu prokazoval prostřednictvím subdodavatele, ačkoliv pro tento postup, tj. vyloučení navrhovatele, neměl zadavatel oporu v čl. 6. „POŽADAVEK ZADAVATELE NA MAX. OBJEM SUBDODÁVEK“ kvalifikační dokumentace, neboť tento článek kvalifikační dokumentace umožňoval vícerý výklad. Nedodržení zákonem stanoveného postupu zadavatelem přitom mohlo mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jelikož zadavatel navrhovatele vyloučil již v první fázi užšího řízení, tedy před podáním nabídky, nelze zcela vyloučit možnost, že pokud by navrhovatel nebyl v rozporu se zákonem vyloučen, mohl v jím podané nabídce zadavateli nabídnout nejvhodnější podmínky plnění šetřené veřejné zakázky, tj. jeho nabídka by mohla být nejvhodnější.
106. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
V. K ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ
107. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadávání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
108. Při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek, zásady stejného zacházení a nediskriminace. Zadavatel závažně pochybil až při posouzení prokázání splnění kvalifikace navrhovatelem. V šetřeném případě tedy není nutné rušit celé zadávací řízení. Nápravu lze sjednat tím, že budou zrušeny úkony zadavatele spojené s posouzením prokázání splnění kvalifikace navrhovatelem zdokumentované v „Protokolu o jednání komise pro otevírání žádostí o účast a posouzení kvalifikace II.“ ze dne 11.5.2016 a v „Protokolu o jednání komise pro otevírání žádostí o účast a posouzení kvalifikace III.“ ze dne 19.5.2016. Současně je však k nápravě protiprávního stavu třeba i zrušit všechny následující úkony učiněné zadavatelem v zadávacím řízení, a to včetně rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 28.5.2016.
109. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
VI. K ULOŽENÍ ÚHRADY NÁKLADŮ ŘÍZENÍ
110. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona také rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo soutěže o návrhu nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.
111. Vzhledem k tomu, že ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad zrušil konkrétní úkony zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
112. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2016000481.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
1. obec Prusy-Boškůvky, Moravské Prusy 40, 682 01 Prusy - Boškůvky
2. VHZ-DIS, spol. s r.o., Mírová 25, 618 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.
[2] Datum uzavření smlouvy, stejně jako podpisy smluvních stran, jsou v kopii předmětné smlouvy nečitelné.
|
