Č. j.: ÚOHS-S0083/2016/VZ-16313/2016/542/EŠu
Brno: 18. dubna 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 12. 2. 2016, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:
zadavatel – Česká republika - Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha,
navrhovatel – JÍŠA s.r.o., IČO 26724332, se sídlem Kolčavka 1/68, 190 00 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 17. 3. 2016 Mgr. Janem Pechmanem, advokátem, ČAK 12486, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha,
ve věci veřejné zakázky „Opravy a údržba vozidel a příslušenství k nim a související služby“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 30. 10. 2015 a uveřejněno dne 2. 11. 2015 pod ev. č. 522119, ve znění oprav dne 27. 11. 2015 a dne 13. 1. 2016, a jehož oznámení bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2015 pod ev. č. 2015/S 214-391304, ve znění oprav dne 2. 12. 2015 a dne 16. 1. 2016,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – JÍŠA s.r.o., IČO 26724332, se sídlem Kolčavka 1/68, 190 00 Praha – ze dne 12. 2. 2016, se podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 1 citovaného zákona.
Odůvodnění
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 12. 2. 2016 návrh navrhovatele – JÍŠA s.r.o., IČO 26724332, se sídlem Kolčavka 1/68, 190 00 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 17. 3. 2016 Mgr. Janem Pechmanem, advokátem, ČAK 12486, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika - Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – při zadávávání veřejné zakázky „Opravy a údržba vozidel a příslušenství k nim a související služby“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 30. 10. 2015 a uveřejněno dne 2. 11. 2015 pod ev. č. 522119, ve znění oprav dne 27. 11. 2015 a dne 13. 1. 2016, a jehož oznámení bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2015 pod ev. č. 2015/S 214-391304, ve znění oprav dne 2. 12. 2015 a dne 16. 1. 2016 (dále jen „veřejná zakázka“).
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
2. Dle čl. IV zadávací dokumentace je veřejná zakázka rozdělena na 5 samostatných částí, přičemž uchazeči byli oprávněni podat nabídku do jedné, několika nebo všech částí veřejné zakázky.
3. Předmět veřejné zakázky vymezil zadavatel v čl. V zadávací dokumentace jako poskytování kompletních služeb souvisejících se servisem a opravami služebních vozidel zadavatele, tj. poskytování záručních a pozáručních servisních prohlídek, záručních a pozáručních oprav včetně dodání náhradních dílů, odtahů na území České republiky, úkonů souvisejících s likvidací pojistných událostí a poskytování servisních prací požadovaných zadavatelem.
4. Z čl. VII zadávací dokumentace vyplývá, že v rámci každé části veřejné zakázky uzavře zadavatel rámcovou smlouvu ve smyslu § 11 zákona s jedním uchazečem (vybraným dodavatelem), která bude upravovat podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na zajištění služeb souvisejících se servisem a opravami služebních vozidel zadavatele zadávaných po dobu platnosti a účinnosti rámcové smlouvy, s tím, že zadavatel bude zadávat vybranému dodavateli jednotlivé veřejné zakázky na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění a písemného potvrzení této výzvy vybraným dodavatelem v souladu s § 92 odst. 1 písm. a) zákona.
5. Z čl. VII zadávací dokumentace dále vyplývá, že závazný návrh rámcové smlouvy na plnění veřejné zakázky, zpracovaný v souladu se všemi podmínkami zadávací dokumentace a společný pro všechny části veřejné zakázky, byl přílohou č. 6 zadávací dokumentace.
6. V čl. VIII. zadávací dokumentace stanovil zadavatel požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny, a to že uchazeč měl zpracovat nabídkovou cenu pro vybranou část veřejné zakázky podle členění v příslušných tabulkách uvedených v přílohách k zadávací dokumentaci, přičemž uchazeč měl do tabulky doplnit pro každé služební vozidlo zadavatele jednotlivé ceny za 1 hodinu mechanických, karosářských, elektrikářských a lakýrnických prací a jednotkovou cenu za 1 km odtahů. Jednotkové ceny stanovené uchazečem měly být stanoveny jako ceny nejvýše přípustné, konečné a platné po celou dobu platnosti rámcové smlouvy a měly v sobě zahrnovat všechny náklady související s realizací veřejné zakázky.
7. V čl. XII zadávací dokumentace bylo stanoveno, že nabídky budou hodnoceny podle nejnižší nabídkové ceny.
8. V rámci zadávacího řízení obdržel zadavatel dne 19. 11. 2015 žádost o dodatečné informace, přičemž na základě této žádosti došlo k úpravě návrhu rámcové smlouvy, který byl přílohou zadávací dokumentace, a zadavatel prodloužil lhůtu k podání nabídek do dne 18. 1. 2016. Dodatečné informace č. 1 ze dne 25. 11. 2015 k zadávacím podmínkám a závazný návrh rámcové smlouvy na plnění veřejné zakázky v upraveném znění (dále jen „návrh rámcové smlouvy“) uveřejnil zadavatel dne 26. 11. 2015 na profilu zadavatele.
9. V návrhu rámcové smlouvy v čl. I. „Předmět Smlouvy“ bodu 3) bylo uvedeno: „Objednatel umožňuje použití náhradních dílů vyrobených výrobcem vozidla nebo výrobcem odlišným od výrobce vozidla. V případech, kdy má být cena náhradního dílu hrazena pojišťovnou, umožňuje Objednatel použití náhradních dílů vyrobených výrobcem vozidla nebo výrobcem odlišným od výrobce vozidla za předpokladu, že Zhotovitel bude garantovat plnou akceptaci takového náhradního dílu pojišťovnou. Jestliže nebude takový náhradní díl pojišťovnou akceptován, nelze jej použít. Objednatel nepřipouští použití použitých (repasovaných) náhradních dílů.“
10. V návrhu rámcové smlouvy v čl. I. „Předmět Smlouvy“ bodu 4) bylo uvedeno: „Náhradními díly se pro účely této Smlouvy v souladu s Nařízením Komise (EU) č. 461/2010 ze dne 27. 5. 2010 rozumí zboží, které je určené k instalaci do motorového vozidla nebo na něj, aby se nahradily komponenty uvedeného vozidla, včetně zboží, jako jsou maziva nutná pro použití motorového vozidla, s výjimkou paliva. Náhradním dílem se pro účely této Smlouvy v souladu se Sdělením Komise - Doplňkové pokyny k vertikálním omezením v dohodách o prodeji a opravách motorových vozidel a distribuci náhradních dílů pro motorová vozidla č. 2010/C 138/05 ze dne 28. 5. 2010 rozumí původní díl, jež je vyroben podle specifikací a výrobních norem stanovených výrobcem motorových vozidel pro výrobu dílů pro montáž daného motorového vozidla. Paří sem díly, jež jsou vyrobeny na stejné výrobní lince, jako tyto díly. Neprokáže-li se jinak, má se za to, že díly jsou původními díly, pokud jejich výrobce osvědčí, že odpovídají kvalitě konstrukčních částí použitých při montáži dotyčného motorového vozidla, a že byly vyrobeny podle specifikací a výrobních norem motorového vozidla … Na vyžádání Objednatele je Zhotovitel povinen osvědčit skutečnosti dle předchozí věty (předložením písemných dokladů). Původními díly, jsou tedy ty díly, které: - vyrábí přímo výrobce vozidla, - vyrábí výrobce dílů podle specifikací a výrobních norem stanovených výrobcem vozidla.“
11. V čl. II. „Cena a platební podmínky“ návrhu rámcové smlouvy bylo uvedeno:
„1) Jednotkové ceny Servisních služeb … jsou uvedeny pro jednotlivá služební vozidla Objednatele v Příloze č. 1 Smlouvy.
2) Ceny uvedené v Příloze č. 1 Smlouvy jsou Cenami nejvýše přípustnými, konečnými, platnými po celou dobu platnosti Smlouvy a zahrnují v sobě všechny náklady, související s realizací předmětu Smlouvy … Ceny v sobě nezahrnují ceny původních náhradních dílů.
3) Ceny náhradních dílů musí být shodné s doporučenými cenami z oficiálního ceníku (katalogu) náhradních dílů výrobce vozidla nebo s prodejními cenami z oficiálního ceníku (katalogu) náhradních dílů výrobce náhradních dílů odlišného od výrobce vozidla … Pokud má Zhotovitel možnost pořídit původní náhradní díl za různou cenu, pořídí jej za cenu pro Objednatele nejvýhodnější.“
12. Dne 12. 1. 2016 uveřejnil zadavatel na svém profilu dodatečné informace č. 2, ve kterých upozornil na úpravu tabulek pro výpočet nabídkové ceny, které byly přílohou č. 1 návrhu rámcové smlouvy (dále jen „kalkulační tabulky“) a které v upravené podobě uveřejnil na svém profilu s dodatečnými informacemi č. 2. Zadavatel současně prodloužil lhůtu pro podání nabídek do dne 22. 1. 2016.
13. Dne 25. 1. 2016 byly zadavateli doručeny námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, ve kterých navrhovatel namítal, že zadávací podmínky jsou v rozporu se zákonem a znemožňují podat smysluplnou nabídku. Dne 4. 2. 2016 bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí o námitkách, přičemž zadavatel podaným námitkám nevyhověl. Následně dne 12. 2. 2016 byl Úřadu doručen návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
II. OBSAH NÁVRHU
14. V návrhu doručeném Úřadu navrhovatel uvedl, že v průběhu zadávacího řízení se na zadavatele obrátil s dotazy, kde jednak žádal vysvětlení některých nejasností a jednak žádal zadavatele o přiměřenou úpravu zadávacích podmínek k odstranění zjištěných závad. Dle navrhovatele zadavatel nevyřídil žádost s patřičnou péčí a setrval tak na chybných a nejasných zadávacích podmínkách.
15. Z návrhu navrhovatele vyplývá, že navrhovateli hrozí újma spočívající ve vzniku škody a ušlého zisku, a to zejména z důvodu nemožnosti podat nabídku s ohledem na nejasné a chybné zadávací podmínky. Navrhovatel uvádí, že po prostudování zadávacích podmínek získal důvodné pochybnosti o jejich správnosti a smysluplnosti, přičemž jako nejzásadnější problém zadávacích podmínek uvedl zadavatelem určený způsob budoucího ocenění náhradních dílů vozidel, kdy zadavatel nastavil mechanismus ocenění v budoucnu používaných náhradních dílů odkazem na tzv. oficiální ceníky (katalogy) náhradních dílů vozidel. Navrhovatel uvádí, že nabídková cena uchazeče má být zpracována na základě kalkulačních tabulek předložených zadavatelem, avšak kalkulační tabulky obsahují pouze „službovou“ část nabídkové ceny, přičemž předmětem veřejné zakázky jsou i dodávané náhradní díly. Dle navrhovatele tedy cena nemůže korespondovat svým obsahem se strukturou v budoucnu poskytovaného plnění. Dále je dle navrhovatele nutné požadovat, aby jednotlivá budoucí plnění (zahrnutá v nabídkové ceně) korespondovala svým poměrovým zastoupením (v nabídkové ceně) budoucím proporcím mezi jednotlivými složkami plnění, což znamená, že nabídková cena musí mimo jiné odrážet očekávané budoucí proporce čerpaných služeb a dodávek, avšak v daném případě do nabídkové ceny hodnota ceny náhradních dílů nevstupuje vůbec.
16. Co se týče odkazu ocenění náhradních dílů na oficiální ceníky (katalogy) náhradních dílů vozidel, navrhovatel uvedl, že každý výrobce vozidel vydává celou řadu oficiálních ceníků a katalogů a ze zadávacích podmínek není zřejmé, co má zadavatel na mysli. Navrhovatel dále uvedl, že jednotlivé ceníky se liší, a to jednak s ohledem na zemi zákazníka a řada náhradních dílů není vyráběna přímo výrobcem vozidla a náhradní díl se objevuje jednak v ceníku vlastního výrobce náhradního dílu a jednak v cenících výrobce vozidla, často s rozdílnou cenou. K uvedenému navrhovatel ve svém návrhu podotkl, že stanovení zcela konkrétních ceníků je z pohledu uzavření předmětného kontraktu životně důležité. Dle navrhovatele bez znalosti konkrétních ceníků, ze kterých budou v budoucnu čerpány cenové informace, není možné nabídku zpracovat a smlouvu uzavřít, neboť uchazeč by tak uzavíral smlouvu na budoucí plnění, u kterého nemá nejmenší představu (a především jistotu) o jeho budoucím plnění.
17. Další připomínka navrhovatele směřovala k použití jiných náhradních dílů, a to zejména k použití neoriginálních a neznačkových dílů a případně náhradních dílů z vrakovišť. Navrhovatel uvedl, že zatímco originální značkové díly spadají do kategorie A, díly ostatních výrobců spadají do kategorií B, C a případně D. Díly v kategoriích B, C, D jsou sice schváleny pro provoz, dle navrhovatele však v řadě případů vykazují horší kvalitativní parametry než díly z kategorie A. Navrhovatel k tomuto dále uvedl, že zadavatelem zpracované zadávací podmínky umožňují použití i méně kvalitních náhradních dílů (kategorie B, C, D) a dokonce dílů z vrakovišť, přičemž takový postup zakládá budoucí nesouměřitelnost nabídek. Navrhovatel k uvedenému podotknul, že naprostá většina kvalitních servisů nikdy nebude kalkulovat s možností použití náhradního dílu z vrakoviště a naopak řada malých servisů nemusí mít s obdobným přístupem problém. Proto je dle navrhovatele nutné ze strany zadavatele jasně sdělit, o jakou kategorii náhradních dílů se má jednat, neboť v opačném případě lze očekávat vzájemně nesouměřitelná plnění.
18. Dále navrhovatel uvedl, že na uzavírání smluv na základě rámcové smlouvy nelze použít postup upravený v § 92 odst. 1 písm. a) zákona, neboť v rámcové smlouvě nejsou uvedeny ceny náhradních dílů a tato smlouva neobsahuje ani žádný určitý postup ke stanovení jednoznačných cen těchto náhradních dílů. Dle navrhovatele tedy v daném případě nejsou veškeré podmínky plnění v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny.
19. Navrhovatel v návrhu rovněž uvedl, že rámcová smlouva předložená zadavatelem jako závazný vzor bez možnosti úprav je zjevně obchodně nevyvážená a zneužívá silnějšího obchodního postavení zadavatele vůči uchazečům (navrhovatel příkladem uvedl přenášení rizika výkyvu ceny mýtného na zpoplatněných komunikacích na dodavatele či nepřiměřené smluvní pokuty). Navrhovatel poukázal na ustanovení o tzv. adhezních smlouvách (pozn. Úřadu: § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), kdy v případě adhezních smluv může být zjevně nevyvážené ustanovení poškozující slabší stranu označeno jako neplatné.
20. Navrhovatel se domáhá zrušení zadávacího řízení. Návrh navrhovatele obsahuje současně i návrh na nařízení předběžného opatření dle § 117 odst. 1 písm. a) zákona – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
21. Úřad obdržel návrh dne 12. 2. 2016 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Současně s doručením návrhu Úřadu byl dne 12. 2. 2016 doručen stejnopis návrhu zadavateli.
22. Účastníky správního řízení podle ustanovení § 116 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
23. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem pod č. j. ÚOHS-S0083/2016/VZ-05831/2016/542/EŠu ze dne 17. 2. 2016. Úřad současně v tomto oznámení o zahájení uvedl, že v souladu s § 114 odst. 11 zákona mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy v řízení.
24. Dne 19. 2. 2016 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 16. 2. 2016.
Vyjádření zadavatele ze dne 16. 2. 2016
25. Ve svém vyjádření ze dne 16. 2. 2016 zadavatel uvedl, že vzhledem k tomu, že navrhovatel v návrhu nenamítá jiné skutečnosti než ty, které byly obsahem jeho námitek proti zadávacím podmínkám, odkazuje zadavatel v rámci svého vyjádření k návrhu na rozhodnutí o námitkách ze dne 4. 2. 2016, doručené navrhovateli tentýž den, jímž námitkám navrhovatele nevyhověl a v němž se s námitkami navrhovatele vypořádal (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Nad rámec argumentace obsažené v rozhodnutí o námitkách pak navrhovatel k výtce navrhovatele, týkající se adhezní povahy rámcové smlouvy, odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S311/2013/VZ-12694/2013/514/PJa ze dne 26. 11. 2013.
26. Co se týče struktury nabídkové ceny, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že je pro něj klíčová cena služby, v rozdělení na cenu mechanických, karosářských, elektrikářských a lakýrnických prací, přičemž nejnižší cena služby je pak také základním hodnotícím kritériem. Cena náhradních dílů součástí nabídkové ceny není a není tudíž ani předmětem hodnocení nabídek. Pokud jde o stanovování cen náhradních dílů na základě oficiálního ceníku náhradních dílů výrobce vozidla nebo výrobce náhradních dílů odlišného od výrobce vozidla, zadavatel považuje takto stanovenou zadávací podmínku za určitou a srozumitelnou. Zadavatel požaduje, aby vybraný uchazeč fakturoval zadavateli cenu náhradního dílu ve stejné výši, za jakou takový náhradní díl pořídí od výrobce vozidla nebo od výrobce náhradních dílů, přičemž v případě, že bude možné pořídit náhradní díl za různou cenu, bude vybraný dodavatel povinen pořídit jej za cenu pro zadavatele nejvýhodnější. Takto stanovenou cenu náhradního dílu bude zadavatel akceptovat. Přitom zadavatel v čl. I. bodu 4) závazného vzoru smlouvy vymezuje, co se rozumí náhradním dílem pro účely smlouvy.
27. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách rovněž uvedl, že v současné době je právě navrhovatel dodavatelem těch služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky, na základě Smlouvy o dílo, uzavřené mezi zadavatelem a stěžovatelem ze dne 9. 1. 2006, přičemž v této smlouvě je uvedeno: „Ceny náhradních dílů a doplňkových zařízení budou účtovány maximálně ve výši doporučených cen dle zastoupení výrobce dané značky v době montáže a instalace.“ Zadavatel k tomuto uvedl, že s takto nastavenými podmínkami neměl navrhovatel problém při stanovování cen náhradních dílů.
28. Pokud jde o vymezení náhradních dílů, jejichž použití zadavatel připouští, zadavatel v rámci dodatečných informací zapracoval do čl. I závazného vzoru rámcové smlouvy ustanovení, jimiž určitě a srozumitelně vymezil množinu náhradních dílů, jejichž použití připouští (viz bod 9. a 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
29. Co se týče navrhovatelem namítané obchodní nevyváženosti závazného vzoru rámcové smlouvy, zadavatel k tomuto v rozhodnutí o námitkách uvedl, že vzhledem k tomu, že při plnění smluv uzavřených na základě rámcové smlouvy bude zadavatel vůči dodavateli – profesionálnímu podnikateli v postavení tzv. slabší strany ve smyslu občanského zákoníku, stanovením jednotlivých podmínek rámcové smlouvy se zadavatel snaží posílit své postavení. Smluvní pokuty jsou dle vyjádření zadavatele nastaveny tak, aby byly pro vybraného dodavatele dostatečným motivem pro řádné plnění jeho smluvních povinností, ale zároveň aby ve vztahu k těmto povinnostem nebyly nepřiměřené. Pokud jde o obchodní podmínku, dle níž v sobě jednotková cena za 1 km odtahů zahrnuje také cenu mýtného, zadavatel k tomuto uvedl, že při stanovení této podmínky vycházel z předpokladu, že uchazeč – profesionální podnikatel by měl být schopen zahrnout případné riziko související s výkyvem cen mýtného do své nabídkové (jednotkové) ceny, obdobně jako je tomu např. u výkyvu cen pohonných hmot. Právě stanovením závazného vzoru rámcové smlouvy, stejného pro všechny uchazeče, lze dle vyjádření zadavatele docílit vzájemně souměřitelných nabídek.
30. K namítané adhezní povaze rámcové smlouvy zadavatel ve svém vyjádření ze dne 16. 2. 2016 odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S311/2013/VZ-12694/2013/514/PJa ze dne 26. 11. 2013, ve kterém se mimo jiné uvádí: „… co se týče rámcové smlouvy, je ponechána smluvní volnost, tedy zákon nevymezuje, jaké obchodní podmínky má obsahovat. Z výše uvedeného vyplývá, že záleží na zadavateli, jaké požadavky, které nejsou povinné podle zákona, uvede či neuvede v zadávací dokumentaci a jakým způsobem si stanoví návrh smluvních podmínek … Pokud navrhovatel rezignoval na svou účast v zadávacím řízení, které jinak z hlediska požadavků zákona obstojí, a to z důvodu nesouhlasu s jednotlivými ujednáními smluvních, resp. obchodních podmínek, nejedná se o důsledek postupu zadavatele v rozporu se zákonem, ale o výraz smluvní volnosti navrhovatele …“.
Další průběh správního řízení
31. Za účelem posouzení správnosti postupu zadavatele v šetřené veřejné zakázce Úřad dne 29. 2. 2016 odeslal několika servisním střediskům[1] a dále výrobci automobilů ŠKODA AUTO a.s. žádost o sdělení, zda existují jednotné oficiální ceníky náhradních dílů výrobce vozidla a zda jsou takové ceníky dostupné subjektům poskytujícím servisní služby (i neautorizovaným), případně jakým způsobem lze získat oficiální ceníky náhradních dílů výrobce vozidla.
32. Ve dnech 1. 3. 2016, 4. 3. 2016 a 23. 3. 2016 obdržel Úřad sdělení od všech dotázaných subjektů, přičemž z obdržených sdělení vyplynulo, že oficiální ceníky náhradních dílů vydávané výrobci vozidel existují a jsou poskytovány autorizovaným servisním střediskům, přičemž předmětné oficiální ceníky obsahují aktuální data ohledně doporučených cen náhradních dílů.
33. Dne 7. 3. 2016 vydal Úřad rozhodnutí o předběžném opatření č. j. ÚOHS-S0083/2016/VZ-08868/2016/542/EŠu, kterým zamítl návrh navrhovatele na uložení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, neboť po předběžném posouzení případu dospěl k závěru, že důvody uvedené v návrhu nesvědčí o nutnosti vydat předběžné opatření.
34. Usnesením č. j. ÚOHS-S0083/2016/VZ-09926/2016/542/EŠu ze dne 18. 3. 2016 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
35. Dne 18. 3. 2016 byl Úřadu doručen rozklad navrhovatele proti rozhodnutí Úřadu o předběžném č. j. ÚOHS-S0083/2016/VZ-08868/2016/542/EŠu ze dne 7. 3. 2016 a současně byla Úřadu doručena plná moc k zastupování navrhovatele ve správním řízení.
36. Dne 22. 3. 2016 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k usnesení č. j. ÚOHS-S0083/2016/VZ-09926/2016/542/EŠu ze dne 18. 3. 2016, ve kterém zadavatel v plném rozsahu odkázal na své vyjádření k návrhu ze dne 16. 2. 2016, jež bylo Úřadu doručeno dne 19. 2. 2016.
37. Vzhledem k tomu, že dne 18. 3. 2016 byla Úřadu doručena plná moc k zastupování navrhovatele ve správním řízení, stanovil Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0083/2016/VZ-12788/2016/542/EŠu ze dne 30. 3. 2016 účastníkům novou lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
38. Dne 1. 4. 2016 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k usnesení č. j. ÚOHS-S0083/2016/VZ-12788/2016/542/EŠu ze dne 30. 3. 2016, ve kterém zadavatel v plném rozsahu odkázal na své vyjádření k návrhu ze dne 16. 2. 2016, jež bylo Úřadu doručeno dne 19. 2. 2016.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
39. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o veřejné zakázce a vyjádření zadavatele, na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona.
40. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K právnímu postavení zadavatele
41. Za účelem ověření skutečnosti, zda se v šetřeném případě jedná o zadavatele ve smyslu § 2 zákona a tedy zda má zadavatel povinnost postupovat při zadávání šetřené veřejné zakázky podle zákona, posoudil Úřad v první řadě postavení zadavatele a uvádí následující závěr.
42. Dle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel. Jak dále vyplývá z ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) zákona veřejným zadavatelem je Česká republika.
43. Z ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že organizačními složkami státu jsou mimo jiné zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis.
44. V ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 17/2012 Sb. o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že jako orgány celní správy se zřizují Generální ředitelství cel a celní úřady, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu.
45. Z ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 17/2012 Sb. o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že generální ředitelství cel je podřízeno Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“). Celní úřady jsou podřízeny Generálnímu ředitelství cel.
46. S ohledem na shora uvedené skutečnosti Úřad tudíž tuto část odůvodnění uzavírá s konstatováním, že zadavatel, tj. Česká republika - Generální ředitelství cel, jakožto organizační složka státu podle § 3 odst. 1 zákona o majetku České republiky, tedy organizační složka České republiky, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. a) zákona a v daném případě se tedy jedná o postup v zadávacím řízení podle zákona.
Relevantní ustanovení zákona
47. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
48. Rámcovou smlouvou podle § 11 odst. 1 zákona se pro účely zákona rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství.
49. Podle § 11 odst. 2 zákona používá-li tento zákon pojem veřejná zakázka, rozumí se tím i rámcová smlouva podle odstavce 1, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení tohoto zákona vztahující se na zadávání veřejných zakázek platí obdobně i pro zadávání rámcových smluv, nestanoví-li tento zákon jinak.
50. Podle § 17 písm. l) zákona jsou zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.
51. Dle § 44 odst. 1 zákona zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.
52. Dle § 44 odst. 11 zákona věty první není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky či nemá-li sektorový zadavatel na zboží či službu, která je součástí veřejné zakázky, uzavřenou rámcovou smlouvu dle tohoto zákona, nesmí zadávací podmínky, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků.
53. V ustanovení § 49 odst. 1 věty první zákona je stanoveno, že dodavatel je oprávněn po zadavateli požadovat písemně dodatečné informace k zadávacím podmínkám.
54. V ustanovení § 49 odst. 2 zákona je mimo jiné stanoveno, že zadavatel odešle dodatečné informace k zadávacím podmínkám, případně související dokumenty, nejpozději do 4 pracovních dnů po doručení žádosti podle odstavce 1.
55. Podle § 92 odst. 1 písm. a) zákona je-li rámcová smlouva uzavřena pouze s jedním uchazečem a veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, uzavírá veřejný zadavatel smlouvu s uchazečem na realizaci veřejné zakázky na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění, jež je návrhem na uzavření smlouvy, a písemného potvrzení této výzvy uchazečem, jež je přijetím návrhu smlouvy.
K výroku rozhodnutí
56. Úřad nejdříve v obecné rovině uvádí, že rámcové smlouvy jsou zvláštním druhem smluv, které vymezují smluvní základ pro opakovaná plnění předem obtížně předvídatelného rozsahu či uzavírání smluv stejného druhu se stejným nebo obdobným předmětem plnění mezi stejnými subjekty, přičemž k realizaci předpokládaného plnění dochází až na základě následných objednávek či dílčích smluv, tedy konkrétní veřejná zakázka je zadávána až na základě uzavřené rámcové smlouvy. Dalším znakem rámcových smluv je, že většina podmínek smluvního vztahu je upravena v rámcové smlouvě a v následujících jednotlivých dílčích smlouvách se pak již jen sjednávají některé další náležitosti.
57. Rámcová smlouva ve smyslu zákona musí kumulativně splňovat tři podmínky, a to že každá rámcová smlouva uzavíraná ve smyslu zákona musí být uzavřena písemně, musí být uzavřena na dobu určitou a předmětem rámcové smlouvy musí vždy být regulace podmínek zadávání dílčích veřejných zakázek, tedy určité postupy a pravidla, na jejichž základě budou předmětné dílčí veřejné zakázky zadávány. Ustanovení § 11 zákona pak výslovně stanoví, že součástí těchto podmínek musí být vždy úprava cenových a množstevních podmínek poskytování jednotlivých dílčích plnění ve prospěch zadavatele.
58. Jak vyplývá z čl. VII bodu 1) zadávací dokumentace, předmětem šetřené veřejné zakázky je uzavření rámcové smlouvy, přičemž tato rámcová smlouva má upravovat podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na zajištění služeb souvisejících se servisem a opravami služebních vozidel zadavatele zadávaných po dobu platnosti a účinnosti rámcové smlouvy, s tím, že zadavatel bude zadávat vybranému dodavateli jednotlivé veřejné zakázky na základě písemné výzvy (objednávky) k poskytnutí plnění a písemného potvrzení této výzvy vybraným dodavatelem dle § 92 odst. 1 písm. a) zákona.
59. V čl. VIII zadávací dokumentace zadavatel určil způsob zpracování nabídkové ceny, kdy uchazeči měli zpracovat nabídkovou cenu podle členění dle kalkulačních tabulek, jež byly přílohami k závaznému vzoru rámcové smlouvy. Jednalo se o pět tabulek, přičemž každá byla zpracována k příslušné části veřejné zakázky a každá tabulka obsahovala výpis a specifikaci všech služebních vozidel zadavatele pro konkrétní část veřejné zakázky. Uchazeč měl ke každému vozidlu vyplnit jednotkové nabídkové ceny servisních prací a v závěru každé tabulky uvést celkovou nabídkovou cenu pro danou část veřejné zakázky. Zadavatel požadoval určení nabídkové ceny za mechanické, karosářské, elektrikářské a lakýrnické práce (vždy v Kč za 1 hod.) a dále ceny za odtah nepojízdného vozidla za 1 km při průměrné vzdálenosti 100 km. Jednotkové ceny měly být uchazečem stanoveny jako nejvýše přípustné, konečné a platné po celou dobu platnosti rámcové smlouvy a měly v sobě zahrnovat všechny náklady související s realizací veřejné zakázky, vyjma cen náhradních dílů (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
60. Navrhovatel v podaném návrhu mimo jiné namítá, že nabídková cena uchazeče má být zpracována na základě kalkulačních tabulek předložených zadavatelem, avšak tyto tabulky obsahují pouze „službovou“ část nabídkové ceny, přičemž předmětem veřejné zakázky jsou i dodávané náhradní díly. Navrhovatel si ve svém návrhu dále stěžuje na způsob ocenění náhradních dílů, kdy zadavatel nastavil mechanismus ocenění v budoucnu používaných náhradních dílů odkazem na tzv. oficiální ceníky (katalogy) náhradních dílů vozidel. K odkazu zadavatele na oficiální ceníky náhradních dílů vozidel pak navrhovatel ve svém návrhu mimo jiné uvedl, že každý výrobce vozidel vydává celou řadu oficiálních ceníků a katalogů, přičemž jednotlivé ceníky se liší a řada náhradních dílů není vyráběna přímo výrobcem vozidla a náhradní díl se objevuje jednak v ceníku vlastního výrobce náhradního dílu a jednak v cenících výrobce vozidla, často s rozdílnou cenou. Dle navrhovatele bez znalosti konkrétních ceníků, ze kterých budou v budoucnu čerpány cenové informace, není možné nabídku zpracovat.
61. K citované části návrhu Úřad uvádí, že předmětem jednotlivých dílčích plnění je poskytování servisních služeb, přičemž zadavatel určil, že jediným hodnotícím kritériem je nabídková cena za tyto servisní služby. Zadavatel současně v návrhu rámcové smlouvy stanovil způsob určení nabídkové ceny, a to aby uchazeč vyplnil nejvýše přípustné jednotkové ceny za servisní práce a za odtah nepojízdného vozidla, přičemž jednotkové ceny měl uchazeč vyplnit do kalkulačních tabulek dle typu vozidla a druhu servisní práce (mechanické, karosářské, elektrikářské, lakýrnické). Pro případ, že bude nutné v rámci realizace budoucího poskytování servisních služeb použít určitý náhradní díl vozidla, pak zadavatel nastavil v návrhu rámcové smlouvy mechanismus jeho budoucího ocenění, přičemž ceny náhradních dílů dle podmínek zadávací dokumentace nevstupovaly do cenotvorby servisních prací, což ostatně vyplývá z požadavků zadavatele na zpracování nabídkové ceny (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
62. Skutečnost, že zadavatel v zadávacích podmínkách vymezil budoucí způsob ocenění náhradních dílů odkazem na oficiální ceníky náhradních dílů výrobce vozidla nebo oficiální ceníky náhradních dílů výrobce odlišného od výrobce vozidla (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tak nemůže mít na základě výše uvedeného v šetřeném případě dopad z hlediska možnosti dodavatelů stanovit nabídkovou cenu dle pokynů v zadávací dokumentaci. V šetřeném případě není povinností dodavatelů stanovit nabídkovou cenu za poskytnutí konkrétních servisních služeb s použitím určitých náhradních dílů, ale jedná se o uzavření rámcové smlouvy, která má vymezovat smluvní základ pro budoucí plnění, u něhož zadavatel předpokládá opakovaná poskytování servisních služeb předem obtížně předvídatelného rozsahu, přičemž není schopen předvídat, jaké konkrétní náhradní díly budou součástí těchto v budoucnu poskytovaných servisních služeb. Stanovení jednotkových cen za servisní práce a odtah vozidel, definovaných v kalkulační tabulce, jež byla součástí zadávacích podmínek, je tedy pro předložení nabídky za účelem uzavření rámcové smlouvy, jejímž předmětem je úprava podmínek poskytování kompletních služeb souvisejících se servisem a opravami služebních vozidel zadavatele, v šetřeném případě zcela dostatečné.
63. K realizaci předpokládaného plnění by v šetřeném případě docházelo až na základě následných objednávek, přičemž ve vztahu ke konkrétnímu plnění pak z návrhu rámcové smlouvy vyplývá nejen způsob ocenění náhradních dílů, ale z čl. III. bodu 5) až 8) návrhu rámcové smlouvy také způsob vystavení a akceptace následných objednávek, kdy zadavatel uvedl: „Po posouzení stavu vozidla, nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne vyzvednutí vozidla … je Zhotovitel povinen odeslat e-mailem Objednateli k vyjádření zápis o kontrole, ve kterém budou uvedeny informace o zjištěném stavu služebního vozidla, o předpokládaném rozsahu Díla, o předpokládané ceně a termínu provedení … V případě, že Objednatel souhlasí s obsahem zápisu o kontrole, vyhotoví na jeho základě řádnou písemnou objednávku, jež je výzvou k poskytnutí plnění ve smyslu § 92 odst. 1 písm. a) ZVZ … Součástí řádné objednávky musí být alespoň přesné označení služebního vozidla (tovární značka, registrační značka, VIN), stav tachometru, informace o předpokládaném rozsahu Díla, o předpokládané ceně a termínu provedení Díla … V případě vystavení řádné objednávky není možné předpokládanou cenu, termín provedení … překročit bez dalšího písemného souhlasu Objednatele … V případě, že je řádná objednávka vyhotovena v souladu s Objednatelem odsouhlaseným zápisem o kontrole, je Zhotovitel povinen ji akceptovat …“.
64. Co se týče odkazu zadavatele na oficiální ceníky náhradních dílů, Úřad v této souvislosti konstatuje, že na základě provedeného šetření u několika autorizovaných servisních středisek a u výrobce automobilů ŠKODA AUTO a.s. bylo zjištěno, že výrobci vozidel vydávají ceníky náhradních dílů s doporučenými cenami pro konečné zákazníky, které jsou dostupné pro autorizovaná servisní střediska (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále bylo zjištěno, že vyjma autorizovaných servisních středisek lze originální náhradní díly pořídit i u jiných prodejců[2], přičemž z vyjádření poskytnutých Úřadu dotázanými servisními středisky vyplývá, že výrobci vozidel poskytují oficiální ceníky náhradních dílů smluvním prodejcům náhradních dílů. V případě, že by dodavatel při stanovení ceny náhradního dílu pro konečného zákazníka neměl možnost vycházet z oficiálního ceníku náhradních dílů výrobce vozidel, může pak vycházet z ceníků, jež jsou běžně dostupné u prodejců náhradních dílů výrobců odlišných od výrobců vozidel[3], neboť zadavatel v zadávacích podmínkách připustil použití jak náhradních dílů vyrobených výrobcem vozidla, tak náhradních dílů vyrobených výrobcem odlišným od výrobce vozidla, avšak vždy za splnění podmínek uvedených v návrhu rámcové smlouvy (viz bod 9. a 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a to akceptace náhradního dílu pojišťovnou, dále náhradní díl musí splňovat podmínky definice uvedené v Nařízení Komise (EU) č. 461/2010 ze dne 27. 5. 2010 a definice uvedené ve Sdělení Komise - Doplňkové pokyny k vertikálním omezením v dohodách o prodeji a opravách motorových vozidel a distribuci náhradních dílů pro motorová vozidla č. 2010/C 138/05 ze dne 28. 5. 2010 (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí), dále podmínku že se nesmí jednat o náhradní díl použitý (repasovaný) a že pokud má dodavatel možnost pořídit náhradní díl za různou cenu, pořídí jej za cenu pro zadavatele nejvýhodnější.
65. Dále Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že v návrhu rámcové smlouvy absentuje sankční postih za porušení smluvní povinnosti dodavatele týkající se pořízení a určení ceny náhradního dílu, nelze konstatovat, že podmínka způsobu budoucího ocenění náhradních dílů, tak jak ji zadavatel stanovil v šetřeném případě, by omezovala účast potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku. I kdyby však návrh rámcové smlouvy sankční postih za porušení jmenované povinnosti dodavatele obsahoval, jednalo by se pak o běžnou míru rizika spojenou s podnikatelskou činností a bylo by na uvážení jednotlivých dodavatelů, zda podají nabídku v předmětném zadávacím řízení. Skutečnost, že není dopředu znám konkrétní náhradní díl včetně jeho ceny, nebrání dodavateli podat nabídku v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je uzavření rámcové smlouvy upravující poskytování služeb souvisejících se servisem a opravami služebních vozidel, ani jej to nijak nelimituje při zpracování nabídky v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, jelikož uvedené skutečnosti nikterak nevstupují do cenotvorby (dle zadávacích podmínek se v rámci nabídky oceňují pouze servisní služby a odtah nepojízdných vozidel). Obecně lze říci, že konečná hodnota náhradních dílů bude dle pravidel nastavených zadavatelem vždy odpovídat jejich pořizovací ceně a dodavatel k nim není oprávněn připočítat marži, resp. pravidla (smluvní podmínky) nastavená zadavatelem zabraňují umělému navyšování ceny náhradních dílů ze strany dodavatele.
66. Na základě rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 48/2011 ze dne 28. 2. 2013 a rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 9 Afs 21/2013 ze dne 30. 4. 2014 pak Úřad k šetřené věci uvádí, že zákon ponechává způsob stanovení smluvních podmínek zásadně na uvážení zadavatele a pokud zadavatel dodrží zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, případně další výslovná omezení zákona, je na něm, aby určil, za jakých podmínek chce smlouvu uzavřít. Je to totiž zadavatel, kdo má největší povědomí o tom, co a za jakých podmínek potřebuje a není úkolem Úřadu, aby hodnotil vhodnost, přiměřenost či vymahatelnost soukromoprávní podmínky stanovené zadavatelem, nejedná-li se o zjevný exces vyvolávající nemožnost plnění předmětu zakázky a nejde-li o pravidlo pro posuzování kvalifikace a samotného hodnocení nabídek, jež by muselo být předmětem posouzení z pohledu zákona.
67. Zůstává také otázkou, jak jinak by měl zadavatel vymezit ocenění v budoucnu použitých náhradních dílů, když v době uzavírání rámcové smlouvy nemá představu, jaké konkrétní náhradní díly bude v průběhu následujících čtyř let potřebovat (a to i s ohledem na případnou obměnu vozového parku) a zároveň neví, zda v případě uvedení konkrétních ceníků se v nich uvedené ceny po dobu účinnosti rámcové smlouvy nezmění. Úřad také poukazuje na skutečnost, že odkazem na konkrétní ceníky by se zadavatel mohl vystavit riziku stíhání ze strany Úřadu za spáchání správního deliktu nedodržení § 44 odst. 11 zákona, a to v případě, že by při konkretizaci katalogů náhradních dílů použil odkaz na určitou obchodní firmu, případně konkrétní výrobky, přičemž smyslem ustanovení § 44 odst. 11 zákona je zabránit tomu, aby zadávací podmínky byly skrytým nástrojem či prostředkem diskriminace dodavatelů. Ani skutečnost, že s opravami služebních vozů zadavatele by byly spojeny určité specifické technické požadavky, bez dalšího neodůvodňuje použití odkazu na konkrétní ceníky určitých výrobců náhradních dílů.
68. V šetřeném případě bylo cílem zadavatele získat dodavatele, který mu v průběhu platnosti rámcové smlouvy bude poskytovat servisní a odtahové služby za nejnižší cenu a proto zadavatel v rámci nabídkové ceny požadoval ocenit pouze servisní služby a odtah vozidel s tím, že jasně specifikoval, jaké náhradní díly mohou být použity v případě budoucího poskytování servisních služeb, přičemž pochopitelně do celkové ceny těchto služeb bude v budoucnu vždy vstupovat cena náhradních dílů, jež bude určena za jednotlivé díly až při konkrétním plnění, a to za podmínek vyplývajících z návrhu rámcové smlouvy, kdy zadavatel se v návrhu rámcové smlouvy zavazuje zaplatit včas cenu za řádně provedené a předané dílo.
69. Úřad v návaznosti na výše uvedené považuje takto vymezené zadávací podmínky jako dostatečné k tomu, aby uchazeč byl schopen stanovit maximální nabídkovou cenu, neboť jako osoba podnikající v oboru poskytování servisních služeb, která disponuje potřebnými znalostmi a zkušenostmi s poskytováním předmětných služeb, musí být schopen posoudit, jaké náklady pro něj bude představovat poskytování služeb s ohledem na druh servisní práce a na konkrétní vozidla zadavatele a z těchto nákladů poté stanovit maximální jednotkovou nabídkovou cenu.
70. S ohledem na výše uvedené pak nelze přistoupit na argumentaci navrhovatele, že bez znalosti konkrétních ceníků, ze kterých budou v budoucnu čerpány cenové informace, není možné nabídku zpracovat, o čemž kromě výše uvedeného svědčí i skutečnost, že zadavatel v předmětném zadávacím řízení obdržel celkem 8 nabídek. Na základě provedeného šetření dospěl Úřad k závěru, že zadavatel v rámci zadávacích podmínek transparentně stanovil mechanismus budoucího ocenění případně použitých náhradních dílů i bez toho, aniž by utvářel jednotný katalog či výčet množiny všech v úvahu připadajících náhradních dílů, přičemž tato skutečnost nemá žádný dopad ve vztahu ke schopnostem uchazeče zpracovat nabídku včetně nabídkové ceny podle členění dle kalkulačních tabulek, jež byly přílohami k návrhu rámcové smlouvy.
71. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že údaje a požadavky týkající se stanovení nabídkové ceny a ocenění předmětu veřejné zakázky vymezil zadavatel v souladu s § 44 odst. 1 zákona v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky.
K dalším namítaným skutečnostem
72. K části návrhu týkající se kvality náhradních dílů, kdy navrhovatel uvedl, že zadavatelem zpracované zadávací podmínky umožňují použití i méně kvalitních náhradních dílů a dokonce dílů z vrakovišť, přičemž takový postup zakládá budoucí nesouměřitelnost nabídek (viz bod 17. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a dále k části návrhu, ve které navrhovatel namítá, že závazný vzor rámcové smlouvy je nevyvážený a zneužívá silnějšího obchodního postavení zadavatele vůči uchazečům (navrhovatel uvedl přenášení rizika výkyvu ceny mýtného na zpoplatněných komunikacích na dodavatele či nepřiměřené smluvní pokuty), přičemž poukazuje na ustanovení o tzv. adhezních smlouvách (viz bod 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí), uvádí Úřad následující.
73. Co se týče námitky navrhovatele, že zadavatel umožňuje použití dílů z vrakovišť, Úřad k tomuto konstatuje, že v čl. I. „Předmět Smlouvy“ bodu 3) návrhu rámcové smlouvy bylo mimo jiné uvedeno: „Objednatel nepřipouští použití použitých (repasovaných) náhradních dílů.“ Zadavatel tedy v zadávacích podmínkách jasně stanovil, že nepřipouští použití repasovaných dílů, tedy dílů z vrakovišť.
74. Co se týče námitky směřující proti možnosti použití méně kvalitních náhradních dílů či námitky adhezní povahy některých ustanovení rámcové smlouvy, Úřad na základě svého rozhodnutí č. j. ÚOHS-S311/2013/VZ-12694/2013/514/PJa ze dne 26. 11. 2013 (na které odkazuje taktéž zadavatel ve svém vyjádření ze dne 16. 2. 2016) uvádí, že možnost Úřadu vyjadřovat se ke smluvním, resp. obchodním podmínkám je omezená. Úřad podle § 112 zákona při výkonu dohledu nad dodržováním zákona rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky a soutěži o návrh postupoval v souladu se zákonem. Výše citované ustanovení určuje rozsah pravomocí Úřadu, a tedy v intencích tohoto zákonného ustanovení Úřad rozhoduje o obsahu podaného návrhu navrhovatelem. Úřadu nepřísluší meritorní posuzování konkrétního obsahu smluvních, resp. obchodních podmínek zadavatele, ledaže by tento obsah byl způsobilý ovlivnit postup zadavatele podle zákona. Rozhodovat spory, resp. vyslovovat závěry o platnosti konkrétních smluvních ujednání, ať už z důvodu rozporu se zákony nebo jejich obcházení, rozporu s dobrými mravy či zhoršování postavení dodavatelů, je příslušné pouze soudům.
75. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda napadené smluvní, resp. obchodní podmínky mohly založit postup zadavatele v rozporu se zákonem a dospěl k závěru, že nelze dovodit, že by zadavatel napadenými smluvními (obchodními) podmínkami porušil některé ustanovení zákona. Úřad dále uvádí, že zákon konkrétně nestanoví, jaké další podmínky mají být nad rámec ustanovení § 11 zákona v rámcové smlouvě vymezeny, a tudíž záleží na zadavateli, jaké požadavky, které nejsou povinné podle zákona, uvede či neuvede v zadávací dokumentaci a jakým způsobem si stanoví návrh smluvních podmínek. Z pohledu Úřadu je pak třeba především zkoumat, zda smluvní (obchodní) podmínky rámcové smlouvy nepředstavují porušení zásad stanovených v § 6 odst. 1 zákona, přičemž v šetřeném případě Úřad uvádí, že ve vztahu k předmětu veřejné zakázky shledává podmínky rámcové smlouvy napadené navrhovatelem jako neodporující zásadám stanoveným v § 6 odst. 1 zákona ani dalším ustanovením zákona.
76. K námitce navrhovatele, že podmínky, jež umožňují použití i méně kvalitních náhradních dílů, zakládají budoucí nesouměřitelnost nabídek, Úřad uvádí, že právě skutečnost, že do nabídkové ceny neměla být zahrnuta cena za náhradní díly, ale pouze cena za služby, vedla k tomu, že podané nabídky obsahovaly hodnoty vzájemně porovnatelné, o čemž svědčí i skutečnost, že zadavatel obdržel v předmětném zadávacím řízení 8 nabídek, jež obsahují obdobné hodnoty jednotkových položek nabídkových cen u jednotlivých nabídek.
77. Navrhovatel ve svém návrhu dále uvedl, že v návrhu rámcové smlouvy nejsou konkrétně vymezeny veškeré podmínky plnění, tudíž dle navrhovatele nelze na uzavírání smluv na základě rámcové smlouvy použít postup upravený v § 92 odst. 1 písm. a) zákona, neboť v rámcové smlouvě nejsou uvedeny ceny náhradních dílů, a tato smlouva neobsahuje ani žádný určitý postup ke stanovení jednoznačných cen těchto náhradních dílů.
78. Ve svých závěrech, týkajících se této části návrhu Úřad vycházel z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 73/2008 ze dne 2. 3. 2010 a uvádí následující.
79. Předmětem rámcové smlouvy je stanovení podmínek, za nichž budou uzavírány jednotlivé smlouvy na konkrétní plnění, jež budou mít charakter veřejné zakázky. V rámcové smlouvě lze tedy předem upravit vzájemná práva a povinnosti zadavatele a dodavatele příslušného plnění pro případ, že s dodavatelem bude nakonec smlouva na konkrétní plnění uzavřena. Nezbytné je sjednání podmínek týkající se ceny a množství plnění, kromě toho mohou být součástí smlouvy kompletní podmínky takového plnění (např. lhůty, vzájemná součinnost smluvních stran), přičemž čím konkrétnější podmínky jsou vymezeny již v obsahu rámcové smlouvy, tím jednodušeji jsou pak zadávány jednotlivé veřejné zakázky a tím snadnější je samotná kontraktační fáze týkající se jednotlivého plnění.
80. V šetřeném případě zadavatel splnil podmínky stanovené v § 11 zákona, když závazný vzor rámcové smlouvy obsahoval jak pravidla ohledně ceny poptávaných servisních služeb a odtahu vozidel, tak ohledně množství tohoto plnění. Rozsah poptávaných služeb (množství plnění) byl vyjádřen kompletním seznamem služebních vozidel zadavatele, na kterých v budoucnu požadoval provádění servisních prací, přičemž zadavatel si v závazném vzoru rámcové smlouvy v čl. I. „Předmět smlouvy“ bodu 2) vyhradil právo v průběhu účinnosti rámcové smlouvy rozšířit seznam služebních vozidel. Cenu plnění, jež měla být cenou nejvýše přípustnou, konečnou a platnou, měli doplnit případní uchazeči do přílohy závazného vzoru rámcové smlouvy. Zadavatel dále nad rámec zákonné povinnosti v závazném vzoru rámcové smlouvy stanovil podmínky týkající se platebních podmínek, času, místa a způsobu plnění, rozsahu práv a povinností smluvních stran, odpovědnosti za vady a škodu, záruky a případných sankcí. Zadavatel též deklaroval, že rámcovou smlouvu hodlá uzavřít s jedním uchazečem, přičemž jednotlivé servisní služby budou realizovány na základě řádné písemné objednávky zadavatele, jež je výzvou k poskytnutí plnění (viz bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a jejímž obsahem bude mimo jiné přesné označení služebního vozidla (tovární značka, registrační značka, VIN), stav tachometru, informace o předpokládaném rozsahu díla, o předpokládané ceně a termínu provedení díla. Akceptace předmětné objednávky ze strany zhotovitele je pak písemným potvrzením výzvy ve smyslu § 92 odst. 1 písm. a) zákona.
81. Z výše jmenovaného rozsudku Krajského soudu dále vyplývá, že skutečnost, že jsou veškeré podmínky plnění v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny a tím je tedy splněn i požadavek stanovený v § 92 odst. 1 písm. a) zákona, nemůže automaticky znamenat, že by přesný popis plnění do všech jeho konkrétních místních, časových a obsahových detailů měl být již součástí rámcové smlouvy. Požadavek „vymezení veškerých podmínek“ uvedený v § 92 odst. 1 písm. a) zákona je třeba podle citovaného rozsudku chápat tak, že musí být z rámcové smlouvy najisto postaveno, jak budou jednotlivá plnění po dobu účinnosti rámcové smlouvy zadavatelem poptávána. Jakkoli přísnější požadavek na výklad „vymezení veškerých podmínek“ by popíral smysl uzavírání rámcových smluv, neboť pokud by měl zadavatel již ve fázi kontraktace rámcové smlouvy veškeré konkrétní místní, časové a obsahové detaily plnění za vyřešené a mohl by je tedy dostatečně konkrétně do všech potřebných detailů pro realizaci každého jednotlivého plnění učinit součástí zadávacích podmínek, pak by nemusel uzavírat rámcovou smlouvu, ale namísto toho by již mohl zadat veřejnou zakázku „běžným“ způsobem.
82. K šetřenému případu Úřad konstatuje, že veškeré podmínky, za nichž by mělo být každé konkrétní plnění po dobu účinnosti rámcové smlouvy realizováno, vyplývají z návrhu rámcové smlouvy a takto sjednané podmínky by se aplikovaly na případ každého jednotlivého plnění poté, co by byl znám přesný obsah tohoto plnění, tedy jaký druh servisní práce by byl prováděn a v jakém rozsahu, na jakém konkrétním služebním vozidle zadavatele a s použitím jakých konkrétních náhradních dílů včetně ceny tohoto dílu. K otázce transparentnosti nastavení zadávacích podmínek ve vztahu k budoucímu ocenění případně použitých náhradních dílů se Úřad již vyjádřil (viz bod 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
83. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že požadavek stanovený v § 92 odst. 1 písm. a) zákona byl v šetřeném případě splněn.
84. Co se týče námitky navrhovatele, týkající se nevyřízení dotazů zadavatelem, Úřad uvádí, že z dokumentace k předmětné veřejné zakázce bylo zjištěno, že dne 19. 11. 2016 byla zadavateli doručena žádost navrhovatele o dodatečné informace. V šetřeném případě odeslal zadavatel dodatečné informace dne 25. 11. 2015, čímž splnil svoji zákonnou povinnost odeslat dodatečné informace k zadávacím podmínkám nejpozději do 4 pracovních dnů po doručení žádosti o dodatečné informace.
85. Úřad k tomuto dále uvádí, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že zadavatel nevyřídil předmětnou žádost s patřičnou péčí a setrval tak na chybných a nejasných zadávacích podmínkách, neboť zadavatel se vypořádal se všemi body žádosti. V případě, kdy zadavatel trval na stávajících stanovených zadávacích podmínkách, vyjádřil k předmětným bodům žádosti navrhovatele svá stanoviska, na základě dalších bodů žádosti navrhovatele pak zadavatel upravil závazný vzor rámcové smlouvy, přičemž upravený návrh rámcové smlouvy uveřejnil dne 26. 11. 2015 na profilu zadavatele a prodloužil lhůtu pro podání nabídek.
86. S odkazem na veškeré výše uvedené skutečnosti Úřad rozhodl podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, kterým navrhovatel požadoval zrušení zadávacího řízení, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
Česká republika - Generální ředitelství cel, Budějovická 1387/7, 140 00 Prah
Mgr. Jan Pechman, advokát, Revoluční 724/7, 110 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Autocentrum ROS a.s., CAR HOUSE s.r.o., Porsche Inter Auto CZ s.r.o., RAŠINO a.s.
[2] Např. https://www.fordshop.cz/, http://eshop.autopalace.cz/, http://www.kia.com/cz/cz/content/mam-vuz-kia/nahradni-dily/, http://auto.louda.cz/prodej-nahradnich-dilu/
[3] Např. http://autodily.mjauto.cz/, http://www.automobilovedily24.cz/, http://www.autokelly.cz/Catalog/osobni-automobil/39849642, http://www.automatejcek.cz/nahradni-dily/osobni-automobily/
|
