Č. j.:ÚOHS-R76/2016/VZ-45130/2016/322/DRu
                
                
                 
                
                
                10. listopadu 2016
                
                
                
                
                 
                
                 
                V řízení o rozkladu ze dne 29. 2. 2016 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže  dne 1. 3. 2016 navrhovatelem – 
                 
                
                
                FLAME System spol. s r.o., IČO 26846888, se sídlem Mojmírovců 200/8, 70900 Ostrava, 
                
                
                proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS‑S0041/2016/VZ-05785/2016/522/DMa ze dne 15. 2. 2016 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Obměna pracovních stanic PC Nemocnice České Budějovice, a.s.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 9. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 9. 2015  pod ev. č. 51474 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 9. 2015 pod ev. č. 2015/S 182-329075, jehož dalším účastníkem je zadavatel – 
                 
                
                
                Nemocnice České Budějovice, a.s., IČO 26068877, se sídlem B. Němcové 585/54, 37001 České Budějovice,
                
                
                 
                jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
                 
                Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS‑S0041/2016/VZ-05785/2016/522/DMa ze dne 15. 2. 2016
                 
                p o t v r z u j i
                 
                a podaný rozklad
                 
                z a m í t á m.
                 
                Odůvodnění
                I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
                1.             Dne 22. 1. 2016 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele – FLAME System spol. s r.o., IČO 26846888, se sídlem Mojmírovců 200/8, 70900 Ostrava (dále jen „navrhovatel“) na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů  (dále jen „návrh“) zadavatele – Nemocnice České Budějovice, a.s., IČO 26068877, se sídlem B. Němcové 585/54, 37001 České Budějovice (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Obměna pracovních stanic PC Nemocnice České Budějovice, a.s.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 9. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 9. 2015 pod ev. č. 51474 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 9. 2015 pod ev. č. 2015/S 182-329075 (dále jen „veřejná zakázka“).
                2.             Návrhem se navrhovatel domáhal zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí  o jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení, včetně úkonů zadavatele souvisejících s navazujícím hodnocením nabídek uchazečů a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17. 12. 2015, eventuálně zrušení zadávacího řízení.
                II.             Napadené rozhodnutí
                3.             Dne 15. 2. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS‑S0041/2016/VZ-05785/2016/522/DMa (dále jen „napadené rozhodnutí“).
                4.             Výrokem napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se správní řízení podle § 117a písm. d) zákona zastavuje, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.
                5.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž nesplnění lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem a náležitosti, jejichž absence je důvodem pro zastavení řízení bez dalšího, kam patří mimo jiné i § 117a písm. d) zákona,  pod který je třeba podřadit i právě řešený případ a kdy zákonodárce možnost zhojení nesplnění náležitostí návrhu v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemohl navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody nesplnění zákonné náležitosti návrhu.
                III.           Rozklad navrhovatele
                6.             Dne 1. 3. 2016 obdržel Úřad rozklad navrhovatele, který byl podán téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 15. 2. 2016. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě. 
                7.             Navrhovatel považuje postup Úřadu za přepjatě formalistický a namítá, že dikce zákona jednoznačně nevymezuje, co je možno považovat za doklad o doručení námitek a tedy nelze bez dalšího ani dospět k závěru, že za takový doklad nelze považovat samotné rozhodnutí zadavatele o takto podaných námitkách.
                8.             Navrhovatel je přesvědčen, že za situace, kdy zadavatel sám činí doručení námitek v zákonné lhůtě nesporným, je postup Úřadu v rozporu s tím, co měl zákonodárce prvotně na mysli, když koncipoval příslušná ustanovení zákona.
                Závěr rozkladu
                9.             S ohledem na uvedené navrhovatel navrhuje, aby bylo rozhodnuto o zrušení napadeného rozhodnutí a nově bylo rozhodnuto ve smyslu § 118 nápravným opatřením a to zrušením oddělitelného úkonu zadavatele, takto rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účasti v řízení, eventuálně, pokud by to bylo z pohledu Úřadu nezbytné, aby bylo zrušeno dané řízení o veřejné zakázce jako celek.
                IV.          Řízení o rozkladu
                10.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
                Stanovisko předsedy Úřadu
                11.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
                12.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, že správní řízení podle § 117a písm. d) zákona zastavil, neboť k návrhu navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu navrhovatele.
                V.            K námitkám rozkladu
                13.         Podle § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli  a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona. Již z § 114 odst. 3 zákona tedy vyplývá, že zákon za náležitost návrhu výslovně označuje i doklad o doručení námitek zadavateli.
                14.         V případě, že kterákoliv výše uvedená náležitost v návrhu chybí, pak takový návrh je třeba považovat za návrh vadný. Z hlediska toho, o jakou vadu se jedná, může Úřad postupovat pouze dvěma možnými způsoby. V případě, že se jedná o vadu odstranitelnou, musí postupovat v souladu s  § 37 odst. 3 správního řádu v návaznosti na § 45 odst. 2 správního řádu, což znamená, že navrhovatele vyzve k odstranění vad, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění vad. V případě, že se však jedná  o vadu neodstranitelnou, Úřad může postupovat pouze jedním způsobem, a to tak, že zahájené správní řízení zastaví pro vady podání. Pro vymezení toho, o jakou vadu návrhu se jedná, je třeba vycházet přímo ze znění § 117a zákona.
                15.         Podle § 117a zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže
                a)      návrh neobsahuje obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,
                b)      návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,
                c)      nedošlo k připsání kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona na účet Úřadu ve lhůtě podle  § 115 odst. 5 zákona,
                d)      k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona,
                e)      návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 114 odst. 4 nebo 5 zákona, nebo
                f)       v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a zákona.
                16.         Výše uvedené ustanovení zákona vymezuje ty situace, za kterých Úřad neprovádí věcné posouzení obsahu návrhu, ale za kterých správní řízení zastaví, pro vady podaného návrhu. 
                17.         Z ustanovení § 117a zákona vyplývá, že zákon rozlišuje mezi zastavením řízení pro neodstranění vad, k jejichž odstranění byl navrhovatel vyzván a které neodstranil, a mezi zastavením řízení pro nedostatek náležitostí návrhu, které jsou vadami neodstranitelnými. Jak již vyplývá z výše uvedeného, takové členění vychází přímo ze samotného textu tohoto ustanovení zákona, přičemž je zřejmé, že za odstranitelné vady podání lze považovat pouze ty, které jsou vyjmenovány pod písmenem a), neboť zákon zde výslovně předpokládá zastavení správního řízení až poté, co Úřad navrhovatele vyzve k odstranění vad  a navrhovatel je ani přes výzvu neodstraní. U náležitostí pod písm. b) až e) však zákon předpokládá zastavení správního řízení, pokud návrh trpí tam vyjmenovanými vadami, a to bez toho, aby Úřad navrhovatele k odstranění vad nejprve vyzýval. Ze samotného textu zákona je tak zcela zřejmé, že za odstranitelné vady, lze považovat nedostatek obecných náležitostí podání, neoznačení zadavatele, neuvedení, čeho se navrhovatel domáhá a nepřipojení dokladu o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona, přičemž v případě těchto nedostatků je Úřad povinen postupovat ve smyslu § 37 odst. 3, resp. § 45 odst. 2 správního řádu. Nedostatek ostatních náležitostí vyjmenovaných pod písmeny b) až e) je třeba považovat za vady neodstranitelné, pro něž Úřad správní řízení bez dalšího zastaví. Mezi těmito neodstranitelnými vadami je pak pod písm. d) uvedeno i nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli. Nadto poukazuji na skutečnost, že důvod pro zastavení uvedený v § 117a písm. f) zákona se vztahuje k řízení zahájenému z moci úřední. Toto ustanovení dopadá na situace, kdy Úřad v probíhajícím řízení, vedeném z moci úřední zjistí, že nejsou dány důvody pro to, aby takové řízení bylo vedeno, což znamená, že nejde o důvod k zastavení řízení pro vadu návrhu. S ohledem na předmět daného řízení, kdy se jedná o nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli, nepovažuji však za podstatné se tímto konkrétním důvodem k zastavení řízení blíže zabývat.
                18.         Ke stejnému výkladu pak lze dospět i na základě textu důvodové zprávy k zákonu č. 40/2015 Sb., změna zákona o veřejných zakázkách, který s účinností od 6. 3. 2015 změnil mimo jiné i § 114 a § 117a zákona. Tato důvodová zpráva ke změně ust. § 117a zákona uvádí:
                „K bodu 28 a 29 [ § 117a písm. a), b), c) a d)]
                Nově je koncipován důvod pro zastavení řízení v případě, kdy návrh neobsahuje předepsané obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo čeho se navrhovatel domáhá. Neobsahuje-li návrh tyto požadavky stanovené zákonem o veřejných zakázkách a správním řádem (§ 114 odst. 3 ZVZ, § 37 odst. 2 správního řádu) a navrhovatel tyto vady ani ve lhůtě stanovené Úřadem neodstraní, pak jde o důvod pro zastavení správního řízení. Nově je také koncipován důvod pro zastavení správního řízení, kdy v tomto ustanovení specifikované vady návrhu jsou vadami neodstranitelnými, což má za následek zastavení správního řízení. Smyslem je posílení odpovědnosti navrhovatele za jeho podání, kdy již před podáním návrhu ví, jaké náležitosti musí jeho návrh splňovat. S ohledem na důraz, který je kladen na rychlost správního řízení týkajícího se přezkumu veřejných zakázek, se jeví     nezbytné, aby správní řízení, které je zahájeno i na základě vadného návrhu (toliko neběžela lhůta pro vydání rozhodnutí), nebylo zbytečně (a mnohdy obstrukčně) protahováno ze strany navrhovatelů na úkor postupu zadavatelů v rámci zadávacího řízení. Jde o standardní požadavky na navrhovatele, kterému je ze zákona zřejmé, že mimo jiné má spolu s návrhem složit kauci v předepsané výši či že má jednoznačně uvést, v čem spatřuje porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.“
                19.         S ohledem na smysl a účel § 117a zákona je tak zřejmé, že zákon novelou účinnou od 6. 3. 2015 přenáší na navrhovatele větší odpovědnost za podaný návrh, a to zejména v tom smyslu, že rozšiřuje okruh tzv. neodstranitelných vad podání, při jejichž zjištění Úřad postupuje tak, že správní řízení bez dalšího zastaví. Mezi tyto neodstranitelné vady návrhu zákon řadí i doklad o doručení námitek, což znamená, že v případě, že Úřad obdrží návrh, který neobsahuje doklad o doručení námitek zadavateli, pak jediný možný postup v zahájeném správním řízení je jeho zastavení. 
                20.         Současně platí, že náležitosti, které vyjmenovává § 114 odst. 3 zákona, musí návrh obsahovat již ve chvíli, kdy je podán, neboť vést správní řízení lze pouze na základě návrhu, který je podán řádně a včas. Z hlediska včasnosti platí, že návrh je podán včas, pokud je dle § 114 odst. 4 zákona podán ve lhůtě 10 kalendářních dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl, případně jej dle § 114 odst. 6 zákona lze podat ve lhůtě do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek navrhovatelem, pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 111 odst. 1 zákona. Za situace, kdy navrhovatel podá návrh až po uplynutí uvedených lhůt Úřad řízení podle § 117a písm. e) zákona zastaví z důvodu, že návrh nebyl podán včas. Z hlediska posouzení toho, zda je návrh podán řádně je pak třeba vyjít z náležitostí stanovených zákonem, konkrétně pak zejména těch, které jsou stanoveny v  § 114 odst. 3 zákona. K náležitostem návrhu odkazuji na odůvodnění uvedené výše. Považuji však za nutné poukázat na skutečnost, že posouzení toho, zda je návrh podán řádně a včas se vztahuje k okamžiku, kdy byl návrh podán. Pokud tedy je k Úřadu podán návrh, který není podán řádně a jedná-li se o neodstranitelnou vadu návrhu, pak je z povahy věci vyloučeno, aby taková vada mohla být zhojena jakýmkoliv následným postupem navrhovatele nebo Úřadu a Úřad správní řízení zastaví.
                21.         K námitce navrhovatele, že zákon nikterak nespecifikuje, co je možno považovat za doklad  o doručení námitek a tedy nelze bez dalšího ani dospět k závěru, že za takový doklad nelze považovat samotné rozhodnutí zadavatele o takto podaných námitkách, uvádím následující. Jak bylo řečeno již výše, z § 114 odst. 3 zákona jasně vyplývá, že návrh musí krom jiného obsahovat také doklad o doručení námitek zadavateli. Z tohoto dokladu musí být jednoznačně zřejmé včasné a řádné doručení námitek zadavateli. Včasným doručením námitek zadavateli se rozumí prokázání jejich doby doručení, a to zejména z důvodu kontroly, zda navrhovatel postupoval v souladu s § 110 zákona či tato skutečnost může být klíčová také pro stanovení počátku běhu blokační lhůty ve smyslu § 111 odst. 5 zákona. Doložení včasnosti doručení námitek je tak správně jednou z podmínek podání návrhu na zahájení řízení před Úřadem. Dále musí být z dokladu o doručení námitek zadavateli zřejmé, zda námitky byly doručeny řádně. Řádnosti doručení se věnoval již Úřad v bodě 14. odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž správně uvedl, že datum uvedené v rozhodnutí o námitkách nelze považovat za doklad, který prokazuje řádnost a včasnost doručení námitek. Možné způsoby doručování námitek navrhovatele zadavateli vyplývají z § 148 zákona. V případě doručování námitek zadavateli prostřednictvím držitele poštovní licence je zapotřebí přiložit k návrhu písemnost stvrzující doručení námitek, a to ve formě tzv. dodejky. Dále zákon klade zvláštní požadavky na způsob doručování v případě užití elektronických komunikací, kdy je navrhovatel povinen doručovat způsobem, který bude v souladu s § 149 odst. 4 zákona. Z výše uvedeného vyplývá, že byť zákon dává navrhovateli na výběr, jakou má mít doklad o doručení námitek formu a zároveň jakým způsobem má být doručení námitek provedeno, je nepochybné, že z něj musí být patrné, jakým způsobem byly námitky zadavateli doručeny, a to za účelem možné kontroly ze strany Úřadu, neboť je to právě Úřad, který je pověřen výkonem dohledu nad tím, zda navrhovatel postupoval při doručení námitek v souladu se zákonem. Závěrem lze tedy shrnout, že předmětný doklad o doručení námitek musí obsahovat ověřenou informaci o čase jejich doručení a zároveň o způsobu, jakým byly doručeny. Tuto námitku navrhovatele proto neshledávám důvodnou. 
                22.         Účelem doložení dokladu o doručení námitek není pouze ověření skutečnosti, že námitky byly zadavateli doručeny, a zadavatel se s nimi mohl seznámit. Účelem doložení dokladu  o doručení námitek je i posouzení toho, zda byly splněny veškeré zákonem požadované náležitosti takovéhoto doručení, tedy např. zda byla datová zpráva obsahující námitky opatřena uznávaným elektronickým podpisem ve smyslu § 149 odst. 4 zákona. Doklad o doručení námitek zadavateli má pro Úřad význam taktéž z hlediska zjištění počátku běhu blokační lhůty ve smyslu § 111 odst. 5 zákona. Celkově je tedy doklad o doručení námitek jako příloha návrhu vyžadován pro zajištění efektivního průběhu správního řízení. Pro Úřad je tedy nezbytné mít s jistotou ověřeno přesné datum doručení námitek zadavateli, nikoliv tuto skutečnost postavit pouze na shodném tvrzení zadavatele a navrhovatele. Jednoznačně není pro Úřad v této věci rozhodující pouze to, že námitky byly doručeny, přičemž v tu chvíli není na projednávanou problematiku možná aplikace § 19 odst. 5 a 6 správního řádu. S ohledem na uvedené tak neobstojí námitka navrhovatele, že za situace, kdy samotný zadavatel činí nespornou skutečnost doručení námitek v zákonné lhůtě, není na místě tento fakt jakkoli zpochybňovat. Navrhovatel pouhým doložením rozhodnutí o námitkách zadavatele nepřiložil k návrhu ověřenou informaci o doručení námitek, a to buď ze strany nezávislého subjektu (provozovatele poštovních služeb) či v podobě záznamu, ze kterého je zřejmé datum a způsob doručení námitek zadavateli v případě užití elektronických komunikací. Nelze tedy říci, že tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách týkající se data doručení námitek zadavateli bylo dokladem o doručení námitek zadavateli ve smyslu § 114 odst. 3 zákona. Z toho důvodu ani tuto námitku navrhovatele neshledávám důvodnou. 
                23.         Je rovněž nutné si uvědomit, že Úřad v rámci napadeného rozhodnutí nerozporuje skutečnost, že námitky byly zadavateli doručeny dne 5. 1. 2016. Takovéto doručení však bylo nutné dle § 114 odst. 3 zákona prokázat v podobě připojení dokladu o doručení námitek zadavateli k návrhu. Jak již bylo uvedeno výše, takový doklad o doručení námitek zadavateli návrh neobsahoval a z toho důvodu nesplnil náležitosti stanovené zákonem, v důsledku čehož došlo dle § 117a písm. d) zákona k zastavení řízení. V posuzovaném případě tedy navrhovatel nepředložil žádný doklad, z něhož by bylo možné ověřit/postavit najisto  (ke shodnému tvrzení stran Úřad nemůže přihlédnout), zda skutečně byly námitky, resp. následný návrh na zahájení správního řízení, doručeny řádně a včas. Ani tuto námitku navrhovatele proto neshledávám důvodnou.
                24.         Úřad před samotným zjišťováním stavu věci přezkoumává, zda jsou splněny podmínky  pro vedení řízení. Vzhledem k tomu, že tyto z důvodu nedoložení dokladu prokazujícího doručení námitek zadavateli k návrhu splněny nebyly, Úřad správní řízení ve smyslu § 117a písm. d) zákona zastavil a již dále nepřistoupil k samotnému zjištění skutkového stavu věci tedy věcného posouzení obsahu návrhu. Nutno dodat, že okolnosti mající za následek zastavení správního řízení, tedy nedostatky návrhu navrhovatele Úřad zjistil dostatečně a správně, aniž by o těchto zjištěních byly důvodné pochybnosti. 
                25.         Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu jsem přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když jsem napadené rozhodnutí shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně přezkoumal obsah návrhu navrhovatele a současně uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a dostatečně odůvodnil jejich použití.
                26.         Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení podle § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, čímž byly splněny zákonem stanovené podmínky pro zastavení řízení.
                VI.          Závěr
                27.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem, správním řádem a zákonem o elektronických úkonech, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
                28.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
                 
                Poučení
                Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                Ing. Petr Rafaj
                předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 
                 
                 
                 
                Obdrží:
                1.             FLAME System spol. s r.o., Mojmírovců 200/8, 709 00 Ostrava
                2.             Nemocnice České Budějovice, a.s., B. Němcové 585/54, 370 01 České Budějovice
                 
                Vypraveno dne: 
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                
                
                [1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.