Č. j.:ÚOHS-R0308/2016/VZ-07048/2017/322/KBe
Brno 27. února 2017
V řízení o rozkladu ze dne 20. 12. 2016 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 22. 12. 2016 navrhovatelem –
společnostmi
IFER - Monitoring and Mapping Solutions, s.r.o., IČO 26391040, se sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy, a
ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem,
vystupujícími v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku na základě Smlouvy o vytvoření společnosti firem a společném podání nabídky ze dne 19. 9. 2016 jako společnost firem, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 21. 10. 2016 Mgr. Petrou Žákovou, advokátkou, ev. č. ČAK 15483, IČO 02484277, se sídlem tř. Svobody 43/39, 779 00 Olomouc,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0702/2016/VZ-48991/2016/533/BKu ze dne 12. 12. 2016 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
Vojenské lesy a statky ČR, s.p., IČO 00000205, se sídlem Pod Juliskou 1621/5, 160 00 Praha 6
učiněných při zadávání části 2 – „LHC Žárovice, LHC Slavkov a LHC Ketkovice (divize Plumlov)“ veřejné zakázky s názvem „Zhotovení LHP s platností 2018-2027“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 30. 8. 2016,
jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0702/2016/VZ-48991/2016/533/BKu ze dne 12. 12. 2016
r u š í m
a správní řízení ve věci návrhu navrhovatele – společností IFER - Monitoring and Mapping Solutions, s.r.o., IČO 26391040, se sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy, a ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, vystupujících v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku na základě Smlouvy o vytvoření společnosti firem a společném podání nabídky ze dne 19. 9. 2016 jako společnost firem, ve správním řízení zastoupených na základě plné moci ze dne 21. 10. 2016 Mgr. Petrou Žákovou, advokátkou, ev. č. ČAK 15483, IČO 02484277, se sídlem tř. Svobody 43/39, 779 00 Olomouc, na uložení nápravného opatření v zadávacím řízení části 2 – „LHC Žárovice, LHC Slavkov a LHC Ketkovice (divize Plumlov)“ veřejné zakázky s názvem „Zhotovení LHP s platností 2018-2027“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 30. 8. 2016
z a s t a v u j i.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 17. 10. 2016 podal navrhovatel – společnosti IFER - Monitoring and Mapping Solutions, s.r.o., IČO 26391040, se sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy, a ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, vystupující v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku na základě Smlouvy o vytvoření společnosti firem a společném podání nabídky ze dne 19. 9. 2016 jako společnost firem, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci „proti rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení ze dne 7.10.2016, proti protokolu o posuzování kvalifikace, proti posouzení kvalifikace hodnotící komisí, proti vyřazení nabídky hodnotící komisí, proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 10.10.2016, proti zprávě o posuzování a hodnocení nabídek a proti posuzování a hodnocení nabídek“ ve veřejné zakázce s názvem „Zhotovení LHP s platností 2018-2027“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 30. 8. 2016 (dále jen „veřejná zakázka“). Zadavatel – Vojenské lesy a statky ČR, s. p., IČO 00000205, se sídlem Pod Juliskou 1621/5, 160 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) však oznámením ze dne 25. 10. 2016 navrhovateli sdělil, že jeho námitky ze dne 15. 10. 2016 byly podány opožděně.
2. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal proto dne 7. 11. 2016 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušnému podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh (dále jen „návrh“) na přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, který Úřad obdržel téhož dne.
II. Napadené rozhodnutí
3. Dne 12. 12. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0702/2016/VZ-48991/2016/533/BKu (dále jen „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem rozhodl, že se návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítá, neboť nebyl podán oprávněnou osobou.
4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad dospěl k závěru, že ačkoli námitky navrhovatele ze dne 15. 10. 2016 dle svého označení formálně směřovaly proti jednotlivým úkonům zadavatele (tj. proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, proti protokolu o posuzování kvalifikace, proti posouzení kvalifikace, proti vyřazení nabídky, proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, proti zprávě o posuzování a hodnocení nabídek, proti posuzování a hodnocení nabídek), v textu námitek navrhovatel nebrojí proti těmto úkonům zadavatele, nýbrž proti obsahu zadávacích podmínek, které byly dle jeho názoru stanoveny nezákonně a diskriminačně. Námitky proti zadávacím podmínkám však musejí být v souladu s § 110 odst. 3 zákona doručeny zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Poslední den lhůty pro podání nabídek byl zadavatelem na profilu stanoven na den 21. 9. 2016, poslední den lhůty pro doručení námitek proti zadávacím podmínkám zadavateli tedy byl den 26. 9. 2016. Navrhovatel ovšem doručil zadavateli námitky ze dne 15. 10. 2016 až dne 17. 10. 2016, tedy 21 dnů po uplynutí zákonné lhůty. Jelikož je podání námitek řádně a včas podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve stejné věci, nebyl návrh podán oprávněnou osobou, a Úřad proto návrh podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítl.
III. Rozklad navrhovatele
5. Dne 22. 12. 2016 obdržel Úřad rozklad navrhovatele ze dne 20. 12. 2016. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 12. 12. 2016. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
6. Navrhovatel namítá, že je napadené rozhodnutí nezákonné z důvodu nesprávného posouzení námitek ze dne 15. 10. 2016, když orgán dohledu tyto námitky nesprávně posoudil jako námitky proti zadávacím podmínkám. Dle navrhovatele měl Úřad posoudit námitky v souladu s § 556 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, podle úmyslu navrhovatele a s přihlédnutím k tomu, že těmto námitkám předcházelo podání námitek ze dne 21. 9. 2016 proti zadávacím podmínkám, by poté nemohl dojít k absurdnímu závěru, že úmyslem navrhovatele bylo podruhé podat námitky proti zadávacím podmínkám.
7. Navrhovatel dále namítá, že námitky ze dne 15. 10. 2016 za námitky směřující proti rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení a proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nejen formálně označil, ale i řádně v obsahu takto materiálně odůvodnil. Navrhovatel v těchto námitkách uvedl, že mu vznikla újma na právech v důsledku uvedených nezákonných rozhodnutí zadavatele, přičemž nezákonnost těchto rozhodnutí navrhovatel zdůvodnil jako přímý důsledek nezákonných zadávacích podmínek, dle kterých bylo následně provedeno posuzování a hodnocení nabídek.
8. Navrhovatel namítá, že v důsledku výše uvedených pochybení Úřad formalisticky odepřel příležitost pro přezkum merita věci, přičemž ve veřejné zakázce došlo k evidentnímu předražení o více než 57 %. Dle navrhovatele je takový postup v rozporu se základními činnostmi orgánu dohledu, a to v rozporu s § 2 odst. 3 a odst. 4 správního řádu, když nešetřil oprávněný zájem navrhovatele na přezkoumání zákonnosti úkonů zadavatele a nedbal na soulad napadeného rozhodnutí s veřejným zájmem.
9. Nezákonnost napadeného rozhodnutí navrhovatel spatřuje dále v nezahájení řízení o celém předmětu řízení tak, jak byl vymezen v návrhu, jelikož navrhovatel podal návrh na přezkum úkonů zadavatele v rámci celé uvedené veřejné zakázky.
Závěr rozkladu
10. Navrhovatel navrhuje, aby rozkladová komise předsedovi Úřadu navrhla napadené rozhodnutí zrušit.
IV. Řízení o rozkladu
11. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Procesní vývoj během řízení o rozkladu
12. V průběhu řízení o rozkladu předseda Úřadu v rámci svém úřední činnosti zjistil, že dne 15. 12. 2016 zadavatel zveřejnil na svém profilu smlouvu uzavřenou dne 13. 12. 2016 s vybraným uchazečem TAXLES, s. r. o., IČO 26859734, se sídlem Výkleky 86, 751 21 Výkleky (dále jen „vybraný uchazeč“) na plnění předmětu části 2 veřejné zakázky.
Stanovisko předsedy Úřadu
13. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
14. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
15. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení
16. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
17. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
18. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
19. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
20. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
21. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
22. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
23. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení výše uvedených úkonů zadavatele v části 2 veřejné zakázky. V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu části 2 veřejné zakázky, čímž bylo zadávací řízení části 2 veřejné zakázky skončeno. I kdyby Úřad zrušil výše uvedené úkony zadavatele učiněné v části 2 veřejné zakázky (byť podle § 118 odst. 1 zákona je Úřad oprávněn zrušit jednotlivé úkony zadavatele, pouze pokud nedošlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky), nebylo by už možné, aby se poté navrhovatel zadávacího řízení části 2 veřejné zakázky účastnil, neboť na plnění předmětu části 2 veřejné zakázky již byla uzavřena smlouva s vybraným uchazečem.
24. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu části 2 veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení výše uvedených úkonů zadavatele pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.
25. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
26. Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu části 2 veřejné zakázky nelze dosáhnout cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.
27. K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku“. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.
28. Uzavření smlouvy na plnění předmětu části 2 veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.
29. Uzavření smlouvy na plnění předmětu části 2 veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly zadavatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení části 2 veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, jež by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit nebo v rámci kterého by mohl Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušit jen jednotlivý úkon zadavatele.
30. Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
31. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VI. Závěr
32. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
33. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Pod Juliskou 1621/5, 160 00 Praha 6
2. Mgr. Petra Žáková, advokátka, ev. č. ČAK 15483, tř. Svobody 43/39, 779 00 Olomouc
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.
|
