Č. j.: ÚOHS-S0219/2017/VZ-21920/2017/533/HKu
Brno: 28. července 2017
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 8. 6. 2017 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
zadavatel – Oblastní nemocnice Náchod a.s., IČO 26000202, se sídlem Purkyňova 446, 547 01 Náchod,
navrhovatel – Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, Karlín, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 7. 12. 2015 JUDr. Petrou Vlachovou, advokátkou, č. osvědčení ČAK: 8684, IČO 66247462, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha – Nové Město,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka a instalace RTG přístroje s C ramenem pro Oblastní nemocnici Náchod a.s.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 4. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 4. 2017 pod ev. č. Z2017-009338 ve znění oprav uveřejněných dne 15. 5. 2017 a dne 19. 6. 2017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno pod ev. č. 2017/S 073-138996 dne 13. 4. 2017 ve znění oprav uveřejněných pod ev. č. 2017/S 092-181613 dne 13. 5. 2017 a pod ev. č. 2017/S 117-234750 dne 21. 6. 2017,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, Karlín, 186 00 Praha 8 – ze dne 8. 6. 2017, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 citovaného zákona.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Oblastní nemocnice Náchod a.s., IČO 26000202, se sídlem Purkyňova 446, 547 01 Náchod (dále jen „zadavatel“) podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 11. 4. 2017 otevřené zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka a instalace RTG přístroje s C ramenem pro Oblastní nemocnici Náchod a.s.“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 13. 4. 2017 pod ev. č. Z2017-009338 ve znění oprav uveřejněných dne 15. 5. 2017 a dne 19. 6. 2017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno pod ev. č. 2017/S 073-138996 dne 13. 4. 2017 ve znění oprav uveřejněných pod ev. č. 2017/S 092-181613 dne 13. 5. 2017 a pod ev. č. 2017/S 117-234750 dne 21. 6. 2017 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu II.2.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení „(…) komplexní dodávka, instalace a uvedení do provozu 1 ks pojízdného digitálního přístroje s C ramenem na centrální operační sály nemocnice Rychnov nad Kněžnou“. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 1 600 000,- Kč bez DPH, kterou zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 16. 6. 2017 navýšil na 1 800 000,- Kč bez DPH.
3. Dne 22. 5. 2017 doručil dodavatel – Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, Karlín, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 7. 12. 2015 JUDr. Petrou Vlachovou, advokátkou, č. osvědčení ČAK: 8684, IČO 66247462, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha – Nové Město (dále jen „navrhovatel“) – zadavateli své námitky proti zadávacím podmínkám z téhož dne (dále jen „námitky“). Rozhodnutím o námitkách ze dne 31. 5. 2017, které bylo navrhovateli doručeno dne 1. 6. 2017 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) zadavatel námitky navrhovatele odmítl.
4. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 8. 6. 2017 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Součástí návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele byl i návrh na nařízení předběžného opatření ve smyslu § 61 odst. 1 zákona 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.
II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
5. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 8. 6. 2017, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.
6. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
zadavatel,
navrhovatel.
7. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0219/2017/VZ-17654/2017/533/HKu ze dne 12. 6. 2017.
8. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0219/2017/VZ-18486/2017/533/HKu ze dne 19. 6. 2017 Úřad zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření dle § 61 odst. 1 správního řádu, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky.
9. Usnesením č. j. ÚOHS-S0219/2017/VZ-18651/2017/533/HKu ze dne 21. 6. 2017 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
10. Usnesením č. j. ÚOHS-S0219/2017/VZ-20493/2017/533/HKu ze dne 12. 7. 2017 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
11. Dne 27. 6. 2017 nahlédl do spisu zástupce navrhovatele (Ing. Pavel Koukal). Plná moc ze dne 22. 6. 2017 k nahlédnutí do spisu a protokol o nahlížení do spisu je součástí správního spisu.
12. Dne 14. 7. 2017 nahlédl do spisu zástupce navrhovatele (Bc. Radovan Kneifl). Plná moc ze dne 13. 7. 2017 k nahlédnutí do spisu a protokol o nahlížení do spisu je součástí správního spisu.
Obsah návrhu
13. Navrhovatel brojí proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Navrhovatel uvádí, že zadavatel svým postupem porušil § 6 odst. 1 a 2 zákona ve spojení s § 36 odst. 1 a § 37 odst. 1 písm. b) zákona. Navrhovatel je názoru, že zadavatelem vymezená technická specifikace poptávaného RTG systému mu „neumožňuje úspěšnou účast“ v zadávacím řízení, přičemž tuto skutečnost dovozuje s odkazem na specifikaci technické podmínky týkající se požadavku zadavatele na hloubku C ramene (min. 65 cm) a na technickou podmínku týkající se tepelné kapacity anody (min. 70 kHU). Navrhovatel zastává názor, že uvedené technické podmínky neodpovídají medicínskému účelu a objektivně jej nesledují. Dále navrhovatel uvádí, že díky nastavení rozporovaných technických podmínek je zadávací řízení netransparentní, diskriminující a porušující zásadu rovného zacházení. K požadavku na hloubku C ramene navrhovatel uvádí, že je nepochybné, že zadavatel stanovil tento parametr z důvodu dostatečného pokrytí pacienta, avšak požadovaná hodnota 65 cm je pro navrhovatele diskriminační, neboť jím nabízený přístroj RTG Phillips BV Endura má hloubku C ramene pouze 61 cm. Dle navrhovatele jeho řešení zcela splňuje požadovaný medicinský účel.
14. K požadavku na hodnotu tepelné kapacity anody navrhovatel uvádí, že je nepochybné, že zadavatel stanovil tento parametr z důvodu zajištění dostatečného výkonu RTG systému. Navrhovatel konstatuje, že jím nabízený přístroj (RTG Phillips BV Endura) má tepelnou kapacitu anody pouze 50 kHU, při zachování celkové tepelné kapacity systému 1100 kHU, a tedy parametry požadované zadavatelem jsou pro navrhovatele diskriminační. Navrhovatel uvádí, že pro provoz RTG systému jsou kromě tepelné kapacity anody důležité i další termodynamické parametry. Konkrétně chladící výkon (jak rychle je teplo odváděno z anody) a tepelná kapacita celého systému. Podle názoru navrhovatele nelze posuzovat izolovaně pouze tepelnou kapacitu anody, neboť tento parametr tvoří s výše uvedenými dvěma parametry vyváženou soustavu. Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel bez řádného zdůvodnění tvrdí, že pro jím zamýšlený účel použití postačuje RTG systém s tepelnou kapacitou anody 76 kHU a tepelnou kapacitou systému 900 kHU (viz dále žádost o vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 uvedená v odstavci 65 odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž navrhovatelem nabízený systém s tepelnou kapacitou anody 50 kHU a tepelnou kapacitou systému 1200 kHU nikoliv. Tvrzení zadavatele, že vyšší tepelná kapacita anody ovlivňuje životnost rentgenky je, dle názoru navrhovatele neprokázané, neboť navrhovatel za 10 let dodal do nemocnic v ČR 14 přístrojů Phillips BV Endura a doposud ani na jednom k výměně rentgenky nedošlo. Podle názoru navrhovatele požaduje zadavatel konkrétní technická řešení charakteristická pro určitého výrobce, přičemž nezohledňuje fakt, že medicínského účelu lze dosáhnout i jinými způsoby. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad dotazováním ověřil, zda jsou rozporované technické podmínky nastaveny způsobem odpovídajícím medicinskému účelu.
15. S ohledem na výše uvedené navrhovatel dovozuje, že veřejná zakázka mohla být reálně soutěžena více dodavateli, pokud by zadavatel technické podmínky změnil, což by zadavateli zajistilo získání skutečně nejvýhodnější nabídky. Dle navrhovatele zadavatel svým postupem zapříčinil, že se navrhovatel a jiní objektivně způsobilí dodavatelé nemohou s úspěchem účastnit zadávacího řízení.
16. Dále se navrhovatel vyjadřuje k argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatele, přičemž odmítá tvrzení zadavatele, podle něhož je navrhovatel schopen nabídnout v rámci zadávacího řízení ze svého produktového portfolia RTG systém odpovídající stanoveným technickým podmínkám a dodává, že při svém tvrzení zadavatel zcela opomíjí skutečnost, že takové RTG systémy („BV Pulsera“ a „Veradius“), které mají tepelnou kapacitu anody vyšší (uvedené přístroje mají tepelnou kapacitu anody vyšší než 300 kHU) než zadavatelem požadovanou, jsou určeny pro zcela jiný medicínský účel a jejich cena výrazně překračuje zadavatelem předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Navrhovatel dodává, že technické podmínky jsou nastaveny diskriminačně i tehdy, kdy k diskriminaci vede až kombinace dvou či více zadavatelem – bez objektivní vazby na medicínský účel – stanovených technických podmínek, kterou nejsou někteří dodavatelé schopni se svým zdravotnickým prostředkem splnit z důvodu nastavení samotné kombinace těchto podmínek. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel opomíjí skutečnost, že jednotlivé technické podmínky nelze posuzovat izolovaně, ale je nutno je rovněž posuzovat ve vzájemném kontextu. Podle názoru navrhovatele musí být kladen důraz na přiměřenost nastavení technických podmínek.
17. Navrhovatel uvádí, že v rozhodnutí o námitkách ve vztahu k podmínce tepelné kapacity anody si zadavatel zcela protiřečí, neboť nejprve akceptuje výtku navrhovatele v tom smyslu, že pro provoz RTG systému jsou důležité i další termodynamické parametry, avšak poté uvádí, že tepelná kapacita RTG systému nepatří mezi jím preferované hodnoty v rámci hodnocení nabídky a současně přiznává, že si je plně vědom toho, že přístroje musí tvořit vyváženou soustavu. Podle názoru navrhovatele jsou tato tvrzení zadavatele protichůdná a těžko uchopitelná. Podle názoru navrhovatele zadavatel vůbec nezdůvodnil, proč pro požadovaný medicínský účel právě hodnota tepelné kapacity anody 70 kHU je limitující, a původně požadovaná hodnota tepelné kapacity systému 1100 kHU již nikoliv.
18. Navrhovatel dále odmítá argumentaci zadavatele týkající se zdůvodnění hodnoty tepelné kapacity anody „lepší životností RTG zářiče“ a dodává, že C-ramena Philips jsou vybavena tepelnou ochranou a k poškození rentgenky z důvodu přehřátí nedochází. Navrhovatel dále uvádí, že tepelná kapacita anody přímo souvisí s výkonem při snímkování pacienta, kde důležitým ovlivňujícím faktorem je mocnost/velikost pacienta. Navrhovatel uvádí, že RTG zářič je koncovým prvkem zdroje RTG záření a jeho výkon je přímo úměrný nastavení parametrů proudu a napětí. Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel požaduje v zadávacích podmínkách výkon generátoru pouze 2,2 kW, což je, podle názoru navrhovatele, velmi nízká hodnota. Dodává, že takto nízký výkon generátoru ani nebude umožňovat vyšší tepelnou zátěž RTG zářiče.
19. K tvrzení zadavatele, že lze z veřejně dostupných zdrojů dohledat, že jím nastavené technické podmínky (rozporované parametry přístroje) jsou již zcela běžným požadavkem zadavatelů, navrhovatel uvádí, že nepopírá, že v některých zadávacích řízeních na dodávku RTG systémů mohly být rozporované technické podmínky příslušnými zadavateli nastaveny shodně jako zadavatelem v nyní šetřeném případě, navrhovatel je však toho názoru, že nelze hovořit o plošném či výlučném jednání. Pro podporu svého tvrzení navrhovatel dokládá tři referenční veřejné zakázky na dodávku RTG systémů, u nichž byly nyní navrhovatelem rozporované technické podmínky stanoveny buď na nižší úrovni, nebo nebyly stanoveny vůbec. Navrhovatel uvádí, že technické aspekty RTG přístrojů jsou složitou problematikou a proto navrhuje, aby Úřad provedl důkaz znaleckým posudkem, který objasní, zda jsou rozporované technické podmínky v souladu se zákonem či nikoliv.
20. Navrhovatel dále v obecné rovině odkazuje na vybranou judikaturu soudů a rozhodovací praxi Úřadu kde je řešena problematika vymezení technických podmínek v zadávací dokumentaci a možnou související diskriminací potenciálních dodavatelů.
21. Z výše uvedených důvodů se navrhovatel domáhá zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.
Vyjádření navrhovatele ze dne 12. 6. 2017
22. Dopisem ze dne 12. 6. 2017, který byl Úřadu doručen téhož dne, sdělil navrhovatel Úřadu, že žádné z údajů obsažených v dokumentaci o předmětném zadávacím řízení nepovažuje za utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, a stejně tak ve vztahu k obchodnímu tajemství.
Vyjádření zadavatele k návrhu
23. Ve svém vyjádření k návrhu ze dne 19. 6. 2017, které bylo Úřadu doručeno téhož dne, zadavatel vyjadřuje přesvědčení o svém transparentním a nediskriminačním postupu v zadávacím řízení.
24. K požadované hloubce C ramene (min. 65 cm) zadavatel uvádí, že tento základní kvalitativní parametr určuje rozsah proveditelnosti perioperačních RTG projekcí a byl stanoven zejména z důvodu lepší manipulovatelnosti. Dodává, že hlubší C rameno nelimituje operatéra ani nenutí zdravotnický personál ke zbytečné manipulaci s pacientem během operačních výkonů, a tedy požadovaná min. hloubka byla stanovena především s ohledem na potřeby a zájmy pacientů a na zajištění jejich bezpečnosti, neboť jakákoliv manipulace s pacientem či operačním stolem, na kterém je pacient, zvyšuje, podle vyjádření zadavatele, veškerá možná rizika, která by mohla nastat. Zadavatel doplňuje, že požadovaný technický parametr (hloubka C ramene 65 cm) splňují podle průzkumu trhu provedeného zadavatelem a podle informací získaných od jiných zdravotnických zařízení přístroje od třech různých dodavatelů. Uvedená skutečnost tedy podle názoru zadavatele dokládá, že se nejedná o technickou podmínku, která by byla charakteristická jen pro určitého výrobce (dodavatele). Pro podporu svých tvrzení zadavatel dokládá kopie kupních smluv získaných z veřejně dostupných zdrojů. Zadavatel má za to, že ze skutečnosti, že navrhovatel není schopen splnit technickou specifikaci, nelze dovozovat, že se jedná o porušení zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadavatel doplňuje, že je mu známo produktové portfolio navrhovatele, v rámci kterého disponuje přístroji, jež splňují technické požadavky zadavatele, ovšem jejich cena je vyšší. Dále zadavatel sděluje, že dne 16. 6. 2017 změnil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na 1 800 000,- Kč bez DPH, a to z důvodu rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů.
25. K podmínce tepelné kapacity anody min. 70 kHU zadavatel uvádí, že odmítá veškerá tvrzení navrhovatele k této věci. Uvádí, že požadovaná hodnota tepelné kapacity anody min. 70 kHU je již požadavkem zcela standardním ve vztahu k plánovanému využití přístroje na centrálních operačních sálech zadavatele, kde bude plně využíván pro několik oborů (chirurgie, ortopedie, urologie, atd.). Zadavatel upřesňuje, že tento parametr je rozhodující pro limitní výkony v ortopedické a chirurgické operativě, zejména u tepelně i časově náročné skiaskopické projekci, např. v oblasti pánve a bez výjimky u všech výkonů u dolních končetin a trupu u obézních pacientů. Zadavatel dále uvádí, že bezpečné zvládnutí některých operací vyžaduje v některých případech dlouhé skiaskopické časy a z tohoto důvodu je důležité, aby měl přístroj rezervu skiaskopického času a případným výpadkem přetížení rentgenové části nedošlo k ohrožení pacienta. Při dlouhodobém a intenzivním používání přístroje na operačních sálech, které zadavatel předpokládá, může dojít k přehřátí přístroje vlivem dlouhodobého uvolňování množství tepla, a i přestože musí být anoda intenzivně chlazena, může dojít k poškození. Dodává, že tepelná kapacita anody min. 70 kHU byla stanovena mimo jiné i z důvodu lepší životnosti RTG zářiče. Zadavatel uvádí, že předmětný požadavek stanovil v zájmu bezpečnosti pacientů.
26. Zadavatel souhlasí s tvrzením navrhovatele, že pro provoz RTG systému jsou důležité i další termodynamické parametry (chladící výkon, tepelná kapacita celého systému). Dodává, že podmínka tepelné kapacity anody nepatří ani mezi preferované hodnoty (parametry) hodnotícího kritéria.
27. Zadavatel se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že v důsledku rozporovaných technických podmínek vznikla, resp. hrozí újma na právech navrhovatele, neboť je přesvědčen, že navrhovatel může nabídnout i jiný typ přístroje než BV Pulsera.
28. Zadavatel navrhuje, aby byl návrh navrhovatele zamítnut.
Vyjádření navrhovatele ze dne 30. 6. 2017
29. Ve svém vyjádření ze dne 30. 6. 2017, které bylo Úřadu doručeno téhož dne, navrhovatel uvádí, že se neztotožňuje s tvrzeními a závěry zadavatele prezentovanými ve vyjádření k návrhu.
30. K argumentaci zadavatele ohledně hloubky C ramene navrhovatel vysvětluje, že šířka desky operačních stolů pro chirurgické a ortopedické výkony se běžně pohybuje v rozmezí 54 – 58 cm, a že v případě, kdy je hloubka C ramene 61 cm v krajní poloze (v poloze, kdy se krajní deska operačního stolu téměř dotýká oblouku C ramena) by receptor obrazu zasahoval již mimo desku stolu (mimo pacienta). Dodává, že ve standardní středové poloze je tak i při hloubce C ramene 61 cm umožněn operatérovi dostatečně flexibilní horizontální pohyb C ramene tak, aby bylo zcela pokryto celé tělo pacienta a nebylo nutné s pacientem nebo operačním stolem jakkoliv manipulovat.
31. K argumentaci zadavatele ohledně tepelné kapacity anody navrhovatel uvádí, že pro limitní výkony v ortopedické a chirurgické operativě není rozhodující pouze tento parametr. Uvádí, že u obézních pacientů je pro kvalitu zobrazení určující především výkon generátoru. Dodává, že pokud zadavatel připouští i nabídku RTG systému s výkonem generátoru pouze 2,2 kW, nemůže očekávat vysokou kvalitu zobrazení při těchto limitních výkonech. Podle názoru navrhovatele bude zadavatel při provádění limitních výkonů omezen právě výkonem generátoru a nikoliv tepelnou kapacitou anody.
32. Navrhovatel dále uvádí, že zásadním parametrem je rovněž rychlost odvodu tepla ze zahřáté anody (chladící výkon), která je ovlivněna celkovou tepelnou kapacitou systému. Navrhovatel se domnívá, že uvedené dva parametry (chladící výkon a celková tepelná kapacita) zadavatel zcela ignoruje, když připouští i nabídky s celkovou tepelnou kapacitou systému pouze 900 kHU.
33. K argumentaci zadavatele, že existuje více dodavatelů, resp. výrobců, kteří jsou se svými zdravotnickými prostředky schopni plnit tu kterou rozporovanou technickou podmínku, nemůže, podle názoru navrhovatele, vést automaticky k závěru, že technické podmínky nejsou nastaveny diskriminačně, a podotýká, že technické podmínky jsou nastaveny diskriminačně i tehdy, kdy k diskriminaci vede až kombinace dvou či více zadavatelem stanovených technických podmínek. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel protiprávně uzavřel soutěž minimálně pro navrhovatele a jiné dodavatele RTG systémů skupiny Philips.
34. Dále navrhovatel uvádí, že ve svém prodejním produktovém portfoliu nemá RTG systém zadavatelem poptávané třídy, který by splnil technickou specifikaci požadovanou zadavatelem. Připouští, že má ve svém produktovém portfoliu RTG systémy splňující podmínku tepelné kapacity anody, ovšem jeden z nich současně nesplňuje podmínku hloubky C ramene a druhý je určen pro zcela jiný medicínský účel a jeho cena výrazně překračuje i zadavatelem navýšenou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Disproporce systému poptávaného zadavatelem a uvedených RTG systémů navrhovatele navrhovatel dokládá výňatky ze zadávacích podmínek z jiných zadávacích řízení a příslušnými realizačními smlouvami. Navrhovatel dodává, že i kdyby ve svém portfoliu měl RTG systém, jenž by odpovídal požadavkům zadavatele, na pochybení zadavatele by to ničeho neměnilo, přičemž zmiňuje novou zákonnou zásadu přiměřenosti.
Vyjádření navrhovatele ze dne 19. 7. 2017 k podkladům rozhodnutí
35. Dne 19. 7. 2017 navrhovatel doručil Úřadu vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne, v němž uvádí, že považuje za nutné vyjádřit se k žádosti o sdělení informací zaslané Úřadem dne 27. 6. 2017 vybraným nemocnicím a rovněž k odpovědím oslovených nemocnic, které Úřad následně obdržel, a které jsou součástí správního spisu.
36. Navrhovatel poukazuje na nepřesnou formulaci dotazu ohledně hloubky C ramene v žádosti o sdělení informací ze dne 27. 6. 2017 a uvádí, že někteří respondenti (např. nemocnice Třinec a Oblastní nemocnice Mladá Boleslav) si tuto hloubku chybně vyložili jako volný prostor mezi rentgenkou a detektorem/zesilovačem obrazu (označovanou jako SID – Source Image Distance), která zajišťuje větší volnost pohybu a snadnější manipulaci při náklonech rentgenky (čím větší rameno, tím větší rozsah pohybů a náklonů hlavně, což je užitečné zvláště u objemnějších pacientů), přičemž systémy s digitálním detektorem mají zpravidla tuto vzdálenost větší, než systémy s klasickým zesilovačem obrazu, ačkoli hloubkou C ramene je míněna vzdálenost mezi spojnicí ohniska rentgenky a detektoru a vrcholem oblouku C ramene, jež je důležitá především z důvodů minimálního omezení přístupu k pacientovi a z hlediska manipulace s pacientem na lůžku v případě zákroku, kdy obecně platí, že čím větší hloubka ramene, tím méně je potřeba hýbat s pacientem na stole v průběhu zákroku. Navrhovatel se vzhledem k výše uvedenému domnívá, že z odpovědí těchto respondentů na dotazy týkající se hloubky C ramene nelze činit žádné závěry, neboť tito respondenti odpovídali na něco jiného, než co mělo být předmětným dotazem zjišťováno.
37. Dále navrhovatel namítá, že odpověď od Oblastní nemocnice Náchod (zadavatele) je bez reálného významu, neboť lze očekávat, že zadavatel odpoví v souladu s již dříve uvedenými tvrzeními. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že tvrzení obsažená v odpovědích oslovených nemocnic je potřeba podložit konkrétními relevantními důvody pro daná tvrzení, což podle názoru navrhovatele řada respondentů neučinila. Podle názoru navrhovatele se jedná o pouhá tvrzení, což je pro předmětné řízení nedostačující.
38. Navrhovatel dále upozorňuje, že v odpovědích respondentů je poukazováno na nutnost výkonného generátoru, což dokládá tvrzení navrhovatele o důležitosti tohoto technického parametru. Navrhovatel závěrem akcentuje, že mezi oslovenými nemocnicemi není žádná z těch, které navrhovatel uvedl ve svém návrhu jako referenční pracoviště a která z praxe mohla nejlépe posoudit, zda medicínskému účelu, kterému má zadavatelem poptávaný systém sloužit, RTG Philips BV Endura vyhovuje, či nikoliv.
Zjištění Úřadu získaná na základě vlastní činnosti v průběhu správního řízení
39. Dne 27. 6. 2017 zaslal Úřad žádosti Nemocnici České Budějovice, a.s., Oblastní nemocnici Mladá Boleslav, a.s., Krajské nemocnici Liberec, a.s., Krajské nemocnici T. Bati, a.s., Fakultní nemocnici Olomouc, Nemocnici Rychnov nad Kněžnou a Nemocnici Třinec, příspěvková organizace, v nichž požádal o zaslání následujících informací ve vztahu k RTG přístroji poptávaném pro obecné i specializované chirurgické a ortopedické výkony na operačních sálech o předpokládané hodnotě 1 800 000,- Kč bez DPH:
Jakou hloubku C ramene (v cm) u pojízdného digitálního přístroje RTG považujete za standardní pro zajištění obecných i specializovaných chirurgických a ortopedických výkonů a pro zajištění medicínského účelu (tzn. pro diagnostické a terapeutické využití)?
Uveďte prosím, zda platí, že větší hloubka C ramene má nějaké přínosy či výhody při užívání přístroje (pokud ano, uveďte jaké).
Jakou tepelnou kapacitu anody (v kHU) považujete za standardní při použití RTG přístroje k výkonům v ortopedické a chirurgické operativě. Uveďte, zda v případě tepelně i časově náročné skiaskopické projekci (např. v oblasti pánve a trupu u obézních pacientů) by byla opodstatněna (či by byla přínosná) vyšší tepelná kapacita anody např. oproti standardu, a to v jaké výši (v kHU). Svůj závěr odůvodněte.
Uveďte prosím, zda obecně větší tepelná kapacita anody má nějaké přínosy či výhody (pokud ano, uveďte jaké).
Vysvětlete obecně vztah mezi celkovou tepelnou kapacitou systému (monoblok, rentgenka, VN transformátor) a tepelnou kapacitou anody. Uveďte, který ze dvou uvedených parametrů je primární či významnější v rámci charakteristiky přístroje a toto odůvodněte.
Pokud je tepelná kapacita anody 70 kHU, je možno považovat tepelnou kapacitu celého systému ve výši 900 kHU za přiměřenou?
Pokud by tepelná kapacita anody činila 50 kHU a tepelná kapacita celého systému byla ve výši 1100 kHU, jednalo by se o srovnatelné vlastnosti přístroje jako v případě tepelné kapacity anody 70 kHU s tepelnou kapacitu celého systému ve výši 900 kHU?
40. Dle vyjádření Nemocnice Třinec, příspěvková organizace ze dne 27. 6. 2017, které Úřad obdržel dne 30. 6. 2017, je „(…) standardní hloubka C ramene u DIGITÁLNÍCH RTG přístrojů min 65, lépe 70 cm a víc, tj. volný prostor mezi rentgenkou a detektorem/zesilovačem obrazu (…) pokud má konstrukce C-ramene větší hloubku od 70 cm a více je zcela optimalizována pro provádění expozic s maximálními projekčními úhly, což přináší optimální přístup k pacientovi a flexibilní použití na operačních sálech (…) Standardní považujeme kapacitu anody od 70 kHU. Dnešní moderní digitální systémy mají 300 kHU. Při časově náročných skiaskopických projekcích je zcela žádoucí, aby měla anoda tepelnou kapacitu min. 300 kHU a rtg trubice 5 MHU (k dispozici jsou i systémy s 10 MHU). Tímto je dosaženo dlouhé životnosti rentgenky i při dlouhých časech prosvěcování a nedochází tak k opakovaným expozicím a zatížení personálu a pacienta radiací.“ K výhodám vyšší tepelné kapacity anody Nemocnice Třinec uvádí: „Absolutně vyšší životnost trubice. Možnost NEPŘERUŠOVANÉ expozice a práce při náročnějších specializovaných výkonech. Snížení radiační zátěže personálu a pacienta při re-expozicích, komfort práce, možnost získání vyššího rozlišení v kombinaci s vyššími hodnotami generátoru (7 kW a více) a možnost komplikovaných, např. laterálních expozic a prosvícení silnějších pacientů.“ Dále uvádí: „Celková tepelná kapacita systému souvisí s tepelnou kapacitou anody. Zásadnější a primární je jakou rychlostí např. 70 kHU/min dokáže systém odvádět teplo vznikající na anodě, tj. tepelná kapacita celého systému více vypovídá o kvalitě systému, např. dnešní digitální systémy dosahují 5 i 10 MHU. Výkon generátoru souvisí s celkovou zatížitelností anody a schopností odvádět toto teplo. Pokud budeme používat vyšší hodnoty generátoru 7 kW a více, můžeme zatížit rtg trubici např. 120 kV, ale pro nepřerušovanou práci musíme vzniklé teplo odvádět. Jinak hrozí přehřátí systému, zastavení, zchlazení (např. 30 min.) a re-expozice spojená s vyšší radiační zátěží pacienta a personálu a komplikace v průběhu operací, kdy lékař nemůže čekat na zchladnutí systému. Systémy mající 300 kHU a celkovou kapacitu 5MHU toto přerušení práce zcela eliminují. Vyšší hodnoty generátoru (7 kW a více) v kombinaci s vyšší tepelnou kapacitou rentgenky (300 kHU) nám umožňují komplikované boční projekce a prosvícení silnějších pacientů a vyšší rozlišovací schopnost (…) 70/900 jsou velmi malé hodnoty technologicky starších systémů kdy hodnotě 70 kHU odpovídá spíš hodnota vyšší např. 1600 kHU. Dnešní opravdu DIGITÁLNÍ systémy s plochým detektorem mají tepelnou kapacitu anody min. 300 kHU a celého systému 5 MHU (…) hodnota tepelné kapacity anody 50 kHU a celková tepelná kapacita 1100 kHU svědčí o vyspělejším systému absorpce vzniklého tepla oproti hodnotám 70 kHU/900 kHU.“.
41. Krajská nemocnice Liberec, a.s. ve svém vyjádření ze dne 30. 6. 2017, které Úřad obdržel téhož dne, uvedla: „Na trhu je standardem používání vnitřní hloubky C-ramene od 60 cm výše (předpokládáme použití C-ramene se zesilovačem obrazu). Volba hloubky C-ramene je závislá na potřebách jednotlivých pracovišť a jejich zaměření. Pro standardní použití na operačních sálech je však dle našeho názoru dostačující. Pro výkony zejména v traumatologii je však vnitřní hloubka C-ramen zásadní a měla by se pohybovat od 95 cm výše, ale to se již pohybujeme v jiné kategorii přístroje a vyšší cenové hladině (…) Tepelná kapacita anody přístroje je pouze parciálním parametrem v celém chladicím systému. Vzhledem k tomu, že výrobci přistupují při konstrukci chlazení systému každý trochu odlišným způsobem, je zde také další parametr a to chladící výkon anody. Objektivnějším a důležitějším parametrem se nám jeví definice tepelné kapacity systému, která reflektuje jak tepelnou kapacitu anody, tak chladící výkon anody. Dalším parametrem, v dotazu však neuváděným, je samotný výkon generátoru. C ramenu s nízkým výkonem generátoru bude zpravidla příslušet nižší tepelná kapacita systému než C ramenu s vyšším výkonem. Výkonový požadavek je také jedním z ukazatelů klinického použití ramene.“.
42. Nemocnice Rychnov nad Kněžnou ve svém vyjádření ze dne 3. 7. 2017, které Úřad obdržel téhož dne, uvedla: „Za standardní hloubku c ramene (v cm) u pojízdného digitálního přístroje RTG je z našeho pohledu považována 65 cm a více. Tento parametr je parametrem standardním a disponuje jím řada výrobců (…) Větší hloubka ramene má podstatný význam z důvodu lepší manipulace umístění C ramene pro potřeby operatéra. Hloubka C ramene musí zaručovat volný přístup k pacientovi ze všech stran. Obecně platí, že konstrukce C ramena umožňuje snadnou manipulaci při zajíždění pod operační stůl a lze vyšetřovat ve všech rovinách. Čím větší hloubka C ramene, tím lze snadněji a rychleji správně nastavit C rameno tak, že ve výsledku dojde k urychlení operačních výkonů a tím ke snížení možného rizika operačních a postoperačních problémů pacienta. U některých typů operačních stolů by v kombinaci s C ramenem s malou hloubkou bylo znemožněno zacílit a zobrazit okrajové struktury oblasti zájmu (…) Za standardní tepelnou kapacitu anody považujeme 70 kHU (…) při náročnějších a časově delších projekcích typu: pánev, trup, obézní pacienty je rentgenka daleko více zatížena. Pro kvalitní obraz u obézních pacientů je důležitý dostatečný výkon generátoru a tomu odpovídající výkonná rentgenka s dostatečnou tepelnou kapacitou, která umožní vyšší zatížení a tím i kvalitnější obraz. Vysoká tepelná kapacita anody je nutná z důvodu možnosti dlouhotrvajících skiaskopických výkonů bez přerušení a nutnosti přerušit operační výkon a to z důvodu čekání na vychlazení rentgenky (…). Vyšší tepelná kapacita anody umožňuje větší zatížení rentgenky, které je potřebné u složitějších a časově náročnějších skiaskopických vyšetření. Typickým příkladem poslední doby jsou silně obézní pacienti, kde je potřeba dostatečného výkonu a s tím spojeným dostatečným chlazením. Proto je potřeba mít kvalitní rentgenku s dostatečnou tepelnou kapacitou anody.“. Ke vztahu mezi celkovou kapacitou systému a tepelnou kapacitou anody uvádí: „Obecně závisí na kvalitě technologie rentgenky a na schopnosti anody (tepelná kapacita anody) předat teplo přes olejovou náplň krytu rentgenky (celková tepelná kapacita) a pak dále do prostoru. Oba parametry jsou důležité a obecně platí, čím více tím lépe. Typicky se hodnotí tepelná kapacita anody, jakožto hlavní komponenty vytváření svazku záření (…) Tepelnou kapacitu celého systému s hodnotou 900 kHU a tepelnou kapacitou anody 70 kHU považujeme za přiměřenou.“ K otázce týkající se srovnání přístrojů s různou tepelnou kapacitou anody a celého systému uvádí: „(…) kvalita řetězce závisí na kvalitě všech jednotlivých komponentů. Domníváme se, že by se pravděpodobně nejednalo o srovnatelné vlastnosti přístroje. Rentgenka jako taková je první článek řetězce, a proto si myslíme, že její kvalita, výkon a schopnost chlazení by měly být nejlepší. Myslíme si, že výsledná kvalita obou parametrů (tepelná kapacita anody 50 kHU a celková tepelná kapacita 1100 kHU) není dostačující pro zamýšlený medicínský účel použití přístroje.“.
43. Nemocnice České Budějovice, a.s. ve svém vyjádření ze dne 4. 7. 2017, které Úřad obdržel téhož dne, uvedla: „Za standardní považujeme hloubku C ramene kolem 68 – 70 cm (…) větší hloubka C ramene je výhodnější pro manipulaci s C ramenem pro zvětšení rozsahu pokrytí vyšetřované oblasti. Tedy např. zobrazení pravého i levého kyčelního kloubu z jedné strany pacienta. S výhodou je větší hloubka také u obézních pacientů. Rovněž záleží i na šířce stolu, na kterém leží pacient, u širších stolů je výhodnější větší hloubka C ramene (…) Tepelnou kapacitu (anody) kolem 50 -55 kHU lze považovat za standardní pro základní skiaskopii (…) K výhodám větší tepelné kapacity anody České Budějovice, a.s. uvádí: „Ano, má výhody u speciálních dlouhotrvajících vyšetření – kardio, DSA, složité kostní repozice – aby nedošlo k přehřátí systému a jeho vypnutí během výkonu. Musí být ale přizpůsobeno i chlazení celého systému a teplo z anody musí být efektivně odváděno (…) Všechny části spolu souvisí, dílčí parametry jsou jen informativní. Pro provoz je důležité sladění parametrů všech těchto částí. Pokud je vysoká tepelná kapacita anody může být nižší celková tepelná kapacitu systému a nopak.“ K otázce přiměřenosti výše parametrů (70 kHU/900 kHU) uvádí: „ano, je odpovídající.“. K otázce srovnatelnosti vlastností přístrojů s parametry 50 kHU/1100 kHU a 70 kHU/900 kHU uvádí: „Ano, parametry těchto systémů jsou navzájem srovnatelné.“.
44. Fakultní nemocnice Olomouc ve svém vyjádření ze dne 4. 7. 2017, které Úřad obdržel téhož dne, uvedla: »Hloubkou C ramene se myslí vzdálenost mezi spojnicí ohniska rentgenky a detektoru a vrcholem oblouku C ramene. Tato vzdálenost je důležitá v případě nutnosti časté manipulace s C ramenem v průběhu operace nebo vyšetření a je také důležitá z důvodu minimálního omezení přístupu k pacientovi. V našich zadávacích řízeních požadujeme hloub (k)u alespoň 600 mm a platí, že čím větší hloubka tím jednodušší manipulace kolem pacienta. Zároveň bývá uváděna vzdálenost ohniska a detektoru. Větší vzdálenosti mohou být užitečné pro objemnější pacienty a situace, kdy je potřeba s ramenem během výkonu často manipulovat. Větší vzdálenost ohniska a rentgenky zajišťuje větší volnost pohybu a snadnější manipulaci při náklonech rentgenky. Systémy s digitálním detektorem (flat panel, flat detektor) mají zpravidla tuto vzdálenost větší než systémy s klasickým zesilovačem obrazu (…). Standardní tepelná kapacita se musí nutně odvíjet od plánovaného využívání a zatížení systému. Bude se jednat o dlouhé skiaskopické expozice, či spíše krátké „ověření polohy instrumentů“? Jaká je požadovaná kvalita obrazu z hlediska jeho šumu? V ortopedii kvůli zobrazování kostěných struktur šum přílišnou roli nehraje. U „specializovaných chirurgických“ výkonů to již bude důležitější parametr. Ke snížení šumu je potřeba použít vyššího proudu a tím pádem rentgenku více zatížit. U obéznějších pacientů se k tomu přidává ještě potřeba vyššího napětí na rentgence, což opět vede k vyšší zátěži rentgenky. Naše zkušenosti z plánování brachyradioterapie (kde je důležitý dostatečný kontrast měkkých tkání v oblasti pánve i u obézních pacientek) jsou takové, že je potřeba použít generátor s dostatečným výkonem a používat vyšších napětí a proudů, aby byl obraz použitelný. V takovém případě je vyšší tepelná kapacita anody a potažmo i rentgenky zcela opodstatněná. V konkrétním případě je nutné přihlédnout k zamýšlenému použití systému (…) Anoda je chlazena protékajícím olejem, který je schopen pojmout pouze určité množství tepla. Anoda sama může do určité míry fungovat bez chlazení a to až do naplnění její tepelné kapacity. Následně předává teplo chladícímu médiu, které má rovněž určitou tepelnou kapacitu, kterou je schopno uchladit. V rámci charakteristiky přístroje je zřejmě důležitější tepelná kapacita anody, neboť při potřebě výkonově a časově náročných snímků v rychlém sledu dojde k jejímu prudkému ohřevu na max. tepelnou kapacitu a teprve poté k postupnému odvodu tepla do celého systému. Okamžitě k dispozici je tedy tepelná kapacita anody. Je-li malá, dojde k brzkému odstavení systému a musí se čekat na odvod tepla z anody „ven“ (…) Různé systémy mají poměry různé např. 50/1200 kHU, 300/1900 kHU apod., takže poměr 75/900 kHU je možný. Opět, přiměřenost závisí na předpokládaném použití nastavených expozičních parametrech. Obecný vztah pro výpočet tepelné náročnosti daného snímku je HU = kV*mA*s (napětí*proud*čas). Pro moderní systémy s téměř konstantním napětím je ještě výsledek násoben faktorem 1,4 (…)Uvedené systémy nebudou shodné. Přístroj se 70 kHU anody poskytne okamžitou vyšší rezervu v tepelném zatížení, přístroj z 1100 kHU celkově zase vydrží snímkovat déle za předpokladu nižšího zatížení ve stejném časovém úseku. Pro zjednodušení je možné situaci přirovnat v tomto případě k následujícímu – jedná se o dva automobily. Jeden má nižší maximální rychlost, ale dojede dále, s druhým je možné je rychleji, ale na kratší vzdálenost. Při výběru ovšem záleží silně na tom, za jakým účelem je automobil pořízen.«.
45. Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s. ve svém vyjádření ze dne 10. 7. 2017, které Úřad obdržel téhož dne, uvedla: „Hloubka C ramene skiaskopického přístroje (SID) je standardně 95 – 99 cm u přístrojů využívaných v traumatologii a chirurgii. Větší hloubka C ramene má jednoznačně přínos v oblasti lepšího přístupu k pacientovi v době operačního výkonu – při zavádění osteosyntetického materiálu do požadované oblasti (traumatologické operační výkony v oblasti pánve, kyčelních kloubů, stehenních kostí, ramenních kloubů). U menší hloubky C ramene je veliký problém u obézních a nestandardních pacientů. Teplotní zatížitelnost skiaskopické rentgenky se standardně pohybuje 2,5mHU, ale je nutné pohlížet na danou kapacitu v souvislosti s generátorem, který je zpravidla 25 kW při 250 mA při teplotní kapacitě rentgenky 2,5 mHU. Vyšší teplotní kapacita skiaskopické rentgenky je u náročných traumatologických operací výhodou – získáme kvalitnější prozáření obézních pacientů se získáním obrazové dokumentace pro operatéra. Při vyšší kHU je možné operační výkon u nestandardních pacientů provést v kontinuálním čase, bez zbytečných časových prodlev (přetěžování rtg lampy).
Výhody větší tepelné kapacity skiaskopické rentgenky:
Homogenní prozáření silnějších pacientů
Delší životnost rentgenky (nedochází k přetěžování zářiče)
Kvalitnější odvod tepla z oblasti rentgenky – strmý proces chlazení
Menší zatížení anody – nedochází k teplotním šokům anody a ve vakuovém prostředí
Rentgenka s menší teplotní zatížitelností je vyrobena z materiálů odpovídající předpokladu zatížení – materiál anody, ložisko a dalších komponent v rámci vakuového systému. Z toho plyne, že při náročných operačních výkonech může docházet k přetěžování poddimenzované rentgenky a rychlejšímu opotřebení dalších komponent – zkrátí životnost rentgenky, což má za následek investice vlastníka do nové rentgenky. Primárním a významnějším parametrem je v tomto případě teplotní zatížitelnost rentgenky, nikoliv celého systému. Obecně platí vztah přímé úměry mezi tepelnou kapacitou rentgenky a výkonem generátoru, tedy čím výkonnější generátor, tím by měla být větší teplotní zatížitelnost rentgenky. Při tepelné kapacitě rentgenky 70 kHU a celého systému 900 kHU je celková tepelná kapacita přiměřená. Pokud by tepelná kapacita rentgenky činila 50 kHU a celého systému 1100 kHU, domnívám se, že se nejedná o srovnatelné technické řešení, docházelo by k teplotním šokům rentgenky a následně zkrácení životnosti rentgenky a dále by byla otázka kvality pořízené obrazové dokumentace.“.
46. Krajská nemocnice T. Bati, a.s. ve svém vyjádření ze dne 10. 7. 2017, které Úřad obdržel téhož dne, uvedla: „položené dotazy pod body č. 1 a č. 2 je možné konkrétně odpovědět jen při podrobných znalostech provozních podmínek příslušného pracoviště a spektra zdravotních, resp. diagnostických výkonů, které toto pracoviště provádí. Dotazy pod body č. 3 až č. 7 pak jsou z oblasti radiologické fyziky s odborností pro radiodiagnostiku, tedy oblasti, která je velmi specifická, a pro zodpovězení daných otázek by proto spíše mělo být Vaším úřadem využito znalce v daném oboru.“.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
47. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení, provedeného šetření a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K právnímu postavení zadavatele
48. Úřad v šetřeném případě nejprve ověřil postavení zadavatele podle § 4 zákona.
49. Dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.
50. Úřad doplňuje, že k tomu, aby bylo možné konkrétní právnickou osobu považovat za veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona, musí být obě výše popsané podmínky splněny kumulativně.
51. Jestliže jde o naplnění první ze shora uvedených podmínek, tedy že daná právnická osoba musí být založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, je třeba konstatovat, že zákon nijak blíže nespecifikuje, co se míní uspokojováním potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Za účelem objasnění předmětné definice je tudíž nutné vycházet z relevantní judikatury Soudního dvora Evropské unie [např. rozsudek ze dne 12. 12. 2002 ve věci C-470/99 Universale-Bau AG, Bietergemeinschaft: 1) Hinteregger & Söhne Bauges.m.b.H. Salzburg, 2) ÖSTÜ-STETTIN Hoch- und Tiefbau GmbH v. Entsorgungsbetriebe Simmering GmbH, rozsudek ze dne 15. 1. 1998 ve věci C-44/96 Mannesmann Anlagebau Austria AG v. Strohal Rotationsdruck GesmbH či rozsudek ze dne 10. 11. 1998 ve věci C-360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding BV]. Ze shora citovaných rozsudků lze dovodit, že jako potřeby veřejného zájmu je nutné chápat takové potřeby, na jejichž uspokojování má zájem širší okruh osob. Potřeby veřejného zájmu jsou tedy potřeby, jejichž uspokojování slouží relativně neomezenému okruhu subjektů, jež se nachází na území konkrétního územního samosprávného celku či na území státu jako takového. Jinými slovy řečeno, za potřeby veřejného zájmu je třeba považovat ty potřeby, na jejichž řádném uspokojování má zájem sám stát a které sám stát také uspokojuje, případně jejich uspokojování svěřuje od něj odvozeným subjektům. Potřeby veřejného zájmu se projevují v celé řadě oblastí dané společnosti, typicky mezi ně lze řadit např. potřeby projevující se v oblasti hospodářské, sociální, kulturní a v neposlední řadě i potřeby týkající se sféry zdravotnictví.
52. Za účelem ověření, zda zadavatel uspokojuje potřeby veřejného zájmu, vycházel Úřad mj. i ze stanov zadavatele, kde je v čl. 4 „PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ (ČINNOSTI) SPOLEČNOSTI“ uvedeno, že předmětem podnikání zadavatele je mj. „(…) poskytování zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů“. Jestliže předmětem podnikání zadavatele je i poskytování zdravotních služeb, nemůže být sporu o tom, že byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, neboť poskytování zdravotních služeb přispívá k péči o zdraví, které samo o sobě patří k prioritním hodnotám celé společnosti, přičemž právo na ochranu zdraví je zakotveno v čl. 31 Listiny základních práv a svobod.
53. V souvislosti s naplněním druhé podmínky stanovené v ust. § 4 odst. 1 písm. e) zákona, která spočívá v tom, že právnická osoba založená či zřízená za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu nemajících průmyslovou nebo obchodní povahu, je financována jiným veřejným zadavatelem a může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu, uvádí Úřad následující. Z výpisu z obchodního rejstříku zadavatele vyplývá, že zadavatel je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je společnost Zdravotnický holding Královehradeckého kraje a.s., IČO 25997556, se sídlem Pospíšilova 365/9, 500 03 Hradec Králové (dále jen „Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje a.s.“). Co se týče postavení Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje, a.s. k tomu Úřad uvádí, že z internetových stránek Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje, a.s. vyplývá, že je řídící osobou v čele koncernu, jehož součástí je Oblastní nemocnice Trutnov a. s., IČO 260 00 237, se sídlem M. Gorkého 77, 541 01 Trutnov; Oblastní nemocnice Náchod a. s., IČO 260 00 202, se sídlem Purkyňova 446, 547 01 Náchod; Oblastní nemocnice Jičín a. s., IČO 260 01 551, se sídlem Bolzanova 512, 506 01 Jičín; Městská nemocnice, a. s., IČO 252 62 238, se sídlem Vrchlického 1504, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, Královéhradecká lékárna a.s., IČO 275 30 981, se sídlem Veverkova 1343/1, 500 03 Hradec Králové a Centrální zdravotnická zadavatelská s.r.o., jejichž předmětem je především poskytování akutní, dlouhodobé a následné zdravotnické péče pro děti i dospělé. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje a.s. je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je od založení do současnosti Královéhradecký kraj, IČO 708 89 546, se sídlem Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové (dále jen „Královéhradecký kraj“). Jestliže jediným a tedy výlučným akcionářem zadavatele je společnost, která působí jakožto mateřská společnost zastřešující činnost převážně zdravotnických zařízení a která byla založena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a současně jediným akcionářem této mateřské společnosti je Královéhradecký kraj, je zjevné, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona, neboť je evidentní, že zadavatel je ovládán jiným veřejným zadavatelem. Podmínku ovládání ve smyslu ust. § 4 odst. 1 písm. e) zákona je třeba vykládat v tom smyslu, že konkrétní veřejný zadavatel je schopen ovlivňovat a řídit činnost zadavatele. Tato skutečnost je ostatně potvrzena i ve výroční zprávě zadavatele za rok 2015 (v části „Zpráva o vztazích mezi ovládající osobou, ovládanou osobou a ostatními propojenými osobami), kde je mj. společnost Zdravotnický holding Královehradeckého kraje a.s. uvedena jako přímo ovládající osoba zadavatele a Královehradecký kraj je uveden jako osoba přímo ovládající Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje a.s.
54. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel je právnická osoba, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje. Úřad proto konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona.
Relevantní ustanovení zákona
55. Dle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
56. Dle § 6 odst. 2 zákona musí ve vztahu k dodavatelům zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
57. Dle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
58. Dle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
59. V příloze č. 1 zadávací dokumentace (Technická specifikace) je v odstavci nazvaném „Všeobecné požadavky“ uvedeno: „1 ks mobilní RTG přístroj s C-ramenem pro obecné i specializované chirurgické a ortopedické výkony.“.
60. V příloze č. 1 zadávací dokumentace (Technická specifikace) je pod označením „Minimální technické požadavky“ uvedena tabulka obsahující popis vybraných parametrů a jejich minimální požadovaná hodnota, přičemž u některých parametrů zadavatel navíc uvádí preferovanou hodnotu parametru (tzv. hodnocené kritérium), kterou podle bodu 14. „Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek“ zadavatel „nepožaduje striktně dodržet, avšak uchazeč bude za splnění těchto kritérií kladně bodově ohodnocen.“ (viz níže).
V uvedené tabulce zadavatel mj. požaduje splnění následujících hodnot parametrů:
Popis parametru
Minimální požadovaná hodnota/parametr
Preferovaná hodnota/parametr – hodnocené kritérium
Hloubka C-ramene (osa paprsku k C-ramenu)
min. 65 cm
min. 70 cm
Tepelná kapacita anody
min. 70 kHU
min. 100 kHU
61. V čl. 14. „Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace je uvedeno: „Při splnění podmínek veřejné zakázky budou nabídky hodnoceny dle kritéria ekonomické výhodnosti nabídky.
Dílčí kritéria hodnocení stanovuje zadavatel takto:
1. Celková nabídková cena v Kč bez DPH váha 60 %
2. Technické a funkční vlastnosti přístrojového vybavení váha 40 %
(…)
Způsob hodnocení dílčího kritéria – Technické a funkční vlastnosti přístrojového vybavení:
V rámci tohoto kritéria bude zadavatelem hodnocena míra splnění preferovaných technických a funkčních vlastností u jednotlivých přístrojů dle technické specifikace uvedené v příloze č. 1 této zadávací dokumentace. V této příloze jsou vymezeny:
požadavky absolutní (minimální, povinné), které zadavatel požaduje striktně dodrže[t] (v případě, že přístroje nabídnuté účastníkem nebudou uvedené absolutní požadavky splňovat, bude tato nabídka z dalšího hodnocení vyřazena);
zadavatelem preferované hodnoty/parametry – hodnocené kritérium, které zadavatel nepožaduje striktně dodržet, avšak uchazeč bude za splnění těchto kritérií kladně bodově ohodnocen.“.
62. Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku dále vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek změnil, doplnil a poskytl vysvětlení zadávací dokumentace, které uveřejnil v rámci vydaných dokumentů „Dodatečné informace č. 1 k zadávací dokumentaci“ ze dne 5. 5. 2017, „Dodatečné informace č. 2 k zadávací dokumentaci“ ze dne 10. 5. 2017, „Dodatečné informace č. 3 k zadávací dokumentaci“ ze dne 23. 5. 2017 a „Dodatečné informace č. 4 k zadávací dokumentaci“ ze dne 16. 6. 2017 na profilu zadavatele.
63. V dokumentu „Dodatečné informace č. 2 k zadávací dokumentaci“ ze dne 10. 5. 2017 zadavatel na dotaz č. 2: „Bude zadavatel akceptovat nabídku, kdy za předpokladu splnění zadavatelem požadovaného medicínského účelu bude nabídnuta hodnota hloubky C ramene 61 cm?“ odpověděl: »Ne, zadavatel trvá na svém požadavku „Hloubka C ramene (osa paprsku k C-ramenu) min. 65 cm“, zejména z důvodu jeho lepší manipulovatelnosti.«.
64. V dokumentu „Dodatečné informace č. 2 k zadávací dokumentaci“ ze dne 10. 5. 2017 zadavatel na dotaz č. 5: „Bude zadavatel akceptovat nabídku, kdy za předpokladu splnění zadavatelem požadovaného medicínského účelu bude nabídnuta hodnota tepelné kapacity anody 50 kHU, přičemž celková tepelná kapacita systému bude vyšší než požadovaných 1100 kHU?“ odpověděl: »Ne, zadavatel trvá na svém požadavku „tepelná kapacita anody min. 70 kHU“, a to mimo jiné i z důvodu lepší životnosti RTG zářiče.«.
65. V dokumentu „Dodatečné informace č. 3 k zadávací dokumentaci“ ze dne ze dne 23. 5. 2017 zadavatel na dotaz č. 1: „Je zadavatel ochoten akceptovat přístroj, disponující tepelnou kapacitou systému 900 kHU? Odůvodnění našeho požadavku: Námi uvažovaný systém pro nabídku disponuje tepelnou kapacitou 900 kHU, přičemž z našeho pohledu, podstatně důležitějším a kvalitu stroje ukazujícím parametrem je tepelná kapacita anody, která v našem případě činí 76 kHU.“ odpověděl: „Ano, zadavatel bude akceptovat přístroj, disponující tepelnou kapacitou systému 900 kHU.“.
Posouzení věci
66. Úřad v obecné rovině primárně uvádí, že veškeré požadavky na předmět plnění zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na poptávané plnění. Veškeré požadavky však musí vždy vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele. I při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr výrobku, práce nebo poptávané služby, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, jež nachází své vyjádření v ustanovení § 6 zákona, aby bylo dosaženo účelu předpokládaného zákonem, a to uskutečnění soutěže o konkrétní veřejnou zakázku za splnění základních zásad veřejného zadávání, a to zásad transparentnosti, nediskriminace, přiměřenosti a rovného zacházení. Jedním z důsledků zadávacího řízení je omezení okruhu dodavatelů pro účely uzavření smlouvy a s tím související výběr vhodného dodavatele k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Uvedené omezení se děje prostřednictvím nastavení parametrů předmětu plnění a příp. nastavením požadavků na kvalifikaci (způsobilost účastníka zadávacího řízení) např. požadovaný minimální obrat, předložení seznamu významných služeb apod.; samotný výběr pak prostřednictvím hodnocení na základě předem stanovených hodnoticích kritérií. Uvedené pak musí být nastaveno takovým způsobem, aby nedocházelo k omezování hospodářské soutěže v rozporu se zákonem. Tomu mají zabránit právě zásady uvedené v § 6 zákona, tedy zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
67. Problematiku povinnosti dodržování zásady zákazu diskriminace řeší např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, ze kterého vyplývá, že smysl ustanovení § 6 zákona „(…) v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli“. Dále Nejvyšší správní soud zdůraznil „(…)že smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 zákona k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné (přímé), tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté (nepřímé), pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli)“. Nejvyšší správní soud dále konstatoval: „Klíčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy „zjevná nepřiměřenost“ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu. (…) V každém případě musí správní soudy při aplikaci kritéria „zjevné nepřiměřenosti“ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky (…).“. Byť uvedené závěry obsažené v citovaném rozsudku se vztahují k předchozí právní úpravě, jsou dle názoru Úřadu plně aplikovatelné ve vztahu k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, neboť přijetí nové právní úpravy nikterak nepozměnilo smysl základních zásad.Úřad upozorňuje, že samotná podstata zákazu tzv. skryté diskriminace znemožňuje jakoukoliv mechanickou aplikaci. Není totiž dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi stanovené požadavky na předmět plnění mohli splnit všichni dodavatelé předmětných služeb. Takový požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem a účelem zákona, kterým je zajistit právě to, aby nabídku sice mohlo podat široké spektrum dodavatelů, nicméně pouze těch, kteří jsou schopni předmět plnění řádně, v požadovaných specifikacích, resp. v požadované specifikaci či parametrech dodat. Odvrácenou stranou stanovení určitých striktních podmínek na předmět plnění veřejné zakázky je tedy selekce těch dodavatelů, kteří ke splnění veřejné zakázky způsobilí nejsou, přičemž o takovéto (legitimními ekonomickými zájmy podložené) selekci pak nelze hovořit jako o skryté diskriminaci. V souvislosti s užitím pojmu „zjevná nepřiměřenost“ Úřad podotýká, že zásada přiměřenosti (proporcionality) byla do zákona nově přejata z dikce evropských zadávacích směrnic, přičemž zakotvení zásady vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se o zásadu, kterou by se zadavatel měl řídit ve všech fázích zadávacího řízení, např. i při vymezení předmětu plnění a požadavků na něj kladených.
68. V souvislosti s problematikou specifikace předmětu plnění v návaznosti na potřeby zadavatele lze odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 3/2015-29 ze dne 19. 12. 2016, v němž se uvedený soud vyjádřil následovně: „Předně soud považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“. Dále lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 87/2008 ze dne 9. 7. 2009, v němž uvedený soud konstatoval, že „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi, apod.“.
69. Obecně je třeba ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek konstatovat, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitují a omezující, nicméně takto je konstruován celý zákon o zadávání veřejných zakázek a určitá míry omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak dodavatele je zákonem předvídaná a povolená. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele (uchazeče) určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak pak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatel je tedy povinen dodržovat při formulaci technických podmínek zásadu nediskriminace a přiměřenosti a současně platí, že nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé dodavatele. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit technické podmínky podle svých potřeb. Technická specifikace pak ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Výše uvedené závěry již ostatně byly již Úřadem opakovaně vyřčeny, kdy lze např. odkázat na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S230/2009.
70. V nyní projednávaném případu je sporu o tom, zda se zadavatel nedopustil porušení zákona, když v rámci povinných požadavků kladených na poptávaný přístroj (RTG přístroj s C ramenem) v příloze č. 1 zadávací dokumentace stanovil následující dva parametry, a to požadavek na „hloubku C ramena (osa paprsku k C ramenu)“ min. 65 cm a požadavek na „tepelnou kapacitu anody“ o výkonu min. 70 kHU. Navrhovatel zadavatelem takto stanovené požadavky považuje za diskriminační a nepřiměřené k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel z logicky věci zastává názor opačný, a to že jím stanovené požadavky jsou souladné se zákonem, jelikož jsou odůvodnitelné předmětem veřejné zakázky. Úřad k dané věci uvádí následující.
71. V prověřovaném případě zadavatel při vymezení technických požadavků na předmět plnění stanovil, mimo jiné, podmínku hloubky C ramene (min. 65 cm) a podmínku velikosti tepelné kapacity anody min 70 kHU. Uvedenou podmínku zadavatel odůvodnil zejména lepší manipulovatelností a komfortem pacientů při provádění operačních výkonů (podmínka hloubky C ramene) a potřebnou rezervou skiaskopického času za účelem bezpečného zvládnutí některých operací, lepší životností RTG zářiče a zajištěním bezpečnosti pacientů (podmínka velikosti tepelné kapacity anody). Navrhovatel má přitom za to, jak bylo výše uvedeno, že předmětné požadavky zadavatele jsou diskriminační a nejsou odůvodněné předmětem veřejné zakázky (medicínským účelem, za kterým je přístroj pořizován).
72. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda jsou zadávací podmínky týkající se hloubky C ramene a velikosti tepelné kapacity anody stanoveny diskriminačně, popř. v rozporu se zásadou přiměřenosti tzn., zda stanovením těchto zadávacích podmínek mohl zadavatel omezit hospodářskou soutěž bezdůvodným znevýhodněním některých potenciálních dodavatelů.
73. Za účelem posouzení, zda stanovením předmětných zadávacích podmínek mohl zadavatel porušit zásadu zákazu diskriminace a omezit tak soutěžní prostředí, je podstatné zjistit, zda jsou dané parametry přístroje požadované zadavatelem přiměřené a objektivně odůvodnitelné. V návaznosti na výše uvedené proto Úřad oslovil uživatele mobilních RTG přístrojů s C ramenem, tj. několik nemocnic, s žádostí o sdělení praktických zkušeností při práci s tímto přístrojem, především v souvislosti ve vztahu k hloubce C ramene a velikosti tepelné kapacity anody (obsah žádosti a příslušná zjištění jsou uvedeny výše v odstavcích 39 až 45 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tak učinil za účelem posouzení případu s cílem získání relevantních informací od samotných uživatelů tohoto druhu přístroje. Ostatně i sám navrhovatel v návrhu uvádí možnost získání informací nápomocných k posouzení věci od jiných nemocnic. Vzhledem k průběhu a výsledkům šetření Úřadu v rámci správního řízení, nepovažuje Úřad provedení důkazu znaleckým posudkem v této věci za nutné, a to zejm. s ohledem na poskytnuté odpovědi oslovených nemocnic, které jsou podkladem rozhodnutí ve věci.
74. Na základě sdělení, která Úřad obdržel v reakci na výše uvedené žádosti od oslovených subjektů (nemocnic), zjistil Úřad skutečnosti, které níže shrnuje:
K otázce - Jakou hloubku C ramene (v cm) u pojízdného digitálního přístroje RTG považujete za standardní pro zajištění obecných i specializovaných chirurgických a ortopedických výkonů a pro zajištění medicínského účelu (tzn. pro diagnostické a terapeutické využití)?
65, lépe 70 cm a více.
Od 60 cm výše.
65 cm a více.
68 – 70 cm.
Alespoň 60 cm.
Standardně 95 – 99 cm u přístrojů využívaných v traumatologii a chirurgii.
K otázce - Uveďte prosím, zda platí, že větší hloubka C ramene má nějaké přínosy či výhody při užívání přístroje (pokud ano, uveďte jaké).
Pokud má konstrukce C ramene větší hloubku od 70 cm a více je zcela optimalizována pro provádění expozic s maximálními projekčními úhly, což přináší optimální přístup k pacientovi a flexibilní použití na operačních sálech.
Volba hloubky C ramene je závislá na potřebách jednotlivých pracovišť a jejich zaměření. Pro standardní použití na operačních sálech dostačující. Pro výkony zejména v traumatologii je však vnitřní hloubka C ramen zásadní a měla by se pohybovat od 95 cm výše (to je ale již jiná kategorie přístroje ve vyšší cenové hladině).
Větší hloubka ramene má podstatný význam z důvodu lepší manipulace umístění C ramene pro potřeby operatéra. Hloubka C ramene musí zaručovat volný přístup k pacientovi ze všech stran. Obecně platí, že konstrukce C ramene umožňuje snadnou manipulaci při zajíždění pod operační stůl a lze vyšetřovat ve všech rovinách. Čím větší hloubka C ramene, tím lze snadněji a rychleji správně nastavit C rameno tak, že ve výsledku dojde k urychlení operačních výkonů a tím ke snížení možného rizika operačních a postoperačních problémů pacienta. U některých typů operačních stolů by v kombinaci s C ramenem s malou hloubkou bylo znemožněno zacílit a zobrazit okrajové struktury oblasti zájmu.
Větší hloubka C ramene je výhodnější pro manipulaci s C ramenem pro zvětšení rozsahu pokrytí vyšetřované oblasti. Tedy např. zobrazení pravého i levého kyčelního kloubu z jedné strany pacienta. S výhodou je větší hloubka také u obézních pacientů. Rovněž záleží i na šířce stolu, na kterém leží pacient, u širších stolů je výhodnější větší hloubka C ramene.
Čím větší hloubka tím jednodušší manipulace kolem pacienta. Zároveň bývá uváděna vzdálenost ohniska a detektoru. Větší vzdálenosti mohou být užitečné pro objemnější pacienty a situace, kdy je potřeba s C ramenem během výkonu často manipulovat. Větší vzdálenost ohniska a rentgenky zajišťuje větší volnost pohybu a snadnější manipulaci při náklonech rentgenky. Systémy s digitálním detektorem (flat panel, flat detektor) mají zpravidla tuto vzdálenost větší než systémy s klasickým zesilovačem obrazu.
Větší hloubka C ramene má jednoznačně přínos v oblasti lepšího přístupu k pacientovi v době operačního výkonu – při zavádění osteosyntetického materiálu do požadované oblasti (traumatologické operační výkony v oblasti pánve, kyčelních kloubů, stehenních kostí, ramenních kloubů). U menší hloubky C ramene je veliký problém u obézních a nestandardních pacientů.
K otázce - Jakou tepelnou kapacitu anody (v kHU) považujete za standardní při použití RTG přístroje k výkonům v ortopedické a chirurgické operativě. Uveďte, zda v případě tepelně i časově náročné skiaskopické projekci (např. v oblasti pánve a trupu u obézních pacientů) by byla opodstatněna (či by byla přínosná) vyšší tepelná kapacita anody např. oproti standardu, a to v jaké výši (v kHU). Svůj závěr odůvodněte.
Od 70 kHU. Dnešní moderní digitální systémy mají 300 kHU. Při časově náročných skiaskopických projekcích je zcela žádoucí, aby měla anoda tepelnou kapacitu min. 300 kHU a rtg trubice 5 MHU (k dispozici jsou i systémy s 10 MHU). Tímto je dosaženo dlouhé životnosti rentgenky i při dlouhých časech prosvěcování a nedochází tak k opakovaným expozicím a zatížení personálu a pacienta radiací.
Tepelná kapacita anody přístroje je pouze parciálním parametrem v celém chladicím systému. Vzhledem k tomu, že výrobci přistupují při konstrukci chlazení systému každý trochu odlišným způsobem, je zde také další parametr a to chladící výkon anody. Objektivnějším a důležitějším parametrem se jeví definice tepelné kapacity systému, která reflektuje jak tepelnou kapacitu anody, tak chladící výkon anody.
Za standardní tepelnou kapacitu anody je považováno 70 kHU. Při náročnějších a časově delších projekcích typu: pánev, trup, obézní pacienty je rentgenka daleko více zatížena. Pro kvalitní obraz u obézních pacientů je důležitý dostatečný výkon generátoru a tomu odpovídající výkonná rentgenka s dostatečnou tepelnou kapacitou, která umožní vyšší zatížení a tím i kvalitnější obraz. Vysoká tepelná kapacita anody je nutná z důvodu možnosti dlouhotrvajících skiaskopických výkonů bez přerušení a nutnosti přerušit operační výkon a to z důvodu čekání na vychlazení rentgenky.
Tepelnou kapacitu (anody) kolem 50-55 kHU lze považovat za standardní pro základní skiaskopii.
Standardní tepelná kapacita se musí nutně odvíjet od plánovaného využívání a zatížení systému a délky skiaskopické expozice. Co se týče kvality obrazu, v ortopedii kvůli zobrazování kostěných struktur šum přílišnou roli nehraje. U „specializovaných chirurgických“ výkonů to již bude důležitější parametr. Ke snížení šumu je potřeba použít vyššího proudu a tím pádem rentgenku více zatížit. U obéznějších pacientů se k tomu přidává ještě potřeba vyššího napětí na rentgence, což opět vede k vyšší zátěži rentgenky.
K otázce - Uveďte prosím, zda obecně větší tepelná kapacita anody má nějaké přínosy či výhody (pokud ano, uveďte jaké).
Absolutně vyšší životnost trubice. Možnost NEPŘERUŠOVANÉ expozice a práce při náročnějších specializovaných výkonech. Snížení radiační zátěže personálu a pacienta při re-expozicích, komfort práce, možnost získání vyššího rozlišení v kombinaci s vyššími hodnotami generátoru (7 kW a více) a možnost komplikovaných, např. laterálních expozic a prosvícení silnějších pacientů.
Vyšší tepelná kapacita anody umožňuje větší zatížení rentgenky, které je potřebné u složitějších a časově náročnějších skiaskopických vyšetření. Typickým příkladem poslední doby jsou silně obézní pacienti, kde je potřeba dostatečného výkonu a s tím spojeným dostatečným chlazením. Proto je potřeba mít kvalitní rentgenku s dostatečnou tepelnou kapacitou anody.
Ano, má výhody u speciálních dlouhotrvajících vyšetření – kardio, DSA, složité kostní repozice – aby nedošlo k přehřátí systému a jeho vypnutí během výkonu. Musí být ale přizpůsobeno i chlazení celého systému a teplo z anody musí být efektivně odváděno.
Zkušenosti z plánování brachyradioterapie (kde je důležitý dostatečný kontrast měkkých tkání v oblasti pánve i u obézních pacientek) jsou takové, že je potřeba použít generátor s dostatečným výkonem a používat vyšších napětí a proudů, aby byl obraz použitelný. V takovém případě je vyšší tepelná kapacita anody a potažmo i rentgenky zcela opodstatněná. V konkrétním případě je nutné přihlédnout k zamýšlenému použití systému.
Vyšší teplotní kapacita skiaskopické rentgenky je u náročných traumatologických operací výhodou – získáme kvalitnější prozáření obézních pacientů se získáním obrazové dokumentace pro operatéra. Při vyšší kHU je možné operační výkon u nestandardních pacientů provést v kontinuálním čase, bez zbytečných časových prodlev (přetěžování rtg lampy).
Výhody vyšší tepelné kapacity skiaskopické rentgenky:
(i) Homogenní prozáření silnějších pacientů
(ii) Delší životnost rentgenky (nedochází k přetěžování zářiče)
(iii) Kvalitnější odvod tepla z oblasti rentgenky – strmý proces chlazení
(iv) Menší zatížení anody – nedochází k teplotním šokům anody a ve vakuovém prostředí
Rentgenka s menší teplotní zatížitelností je vyrobena z materiálů odpovídající předpokladu zatížení – materiál anody, ložisko a dalších komponent v rámci vakuového systému. Z toho plyne, že při náročných operačních výkonech může docházet k přetěžování poddimenzované rentgenky a rychlejšímu opotřebení dalších komponent – zkrátí životnost rentgenky, což má za následek investice vlastníka do nové rentgenky.
K otázce - Vysvětlete obecně vztah mezi celkovou tepelnou kapacitou systému (monoblok, rentgenka, VN transformátor) a tepelnou kapacitou anody. Uveďte, který ze dvou uvedených parametrů je primární či významnější v rámci charakteristiky přístroje a toto odůvodněte.
Celková tepelná kapacita systému souvisí s tepelnou kapacitou anody. Zásadnější a primární je jakou rychlostí např. 70 kHU/min dokáže systém odvádět teplo vznikající na anodě, tj. tepelná kapacita celého systému více vypovídá o kvalitě systému, např. dnešní digitální systémy dosahují 5 i 10 MHU. Výkon generátoru souvisí s celkovou zatížitelností anody a schopností odvádět toto teplo. Pokud budeme používat vyšší hodnoty generátoru 7 kW a více, můžeme zatížit rtg trubici např. 120 kV, ale pro nepřerušovanou práci musíme vzniklé teplo odvádět. Jinak hrozí přehřátí systému, zastavení, zchlazení (např. 30 min.) a re-expozice spojená s vyšší radiační zátěží pacienta a personálu a komplikace v průběhu operací, kdy lékař nemůže čekat na zchladnutí systému. Systémy mající 300 kHU a celkovou kapacitu 5MHU toto přerušení práce zcela eliminují. Vyšší hodnoty generátoru (7 kW a více) v kombinaci s vyšší tepelnou kapacitou rentgenky (300 kHU) umožňují komplikované boční projekce a prosvícení silnějších pacientů a vyšší rozlišovací schopnost.
Obecně závisí na kvalitě technologie rentgenky a na schopnosti anody (tepelná kapacita anody) předat teplo přes olejovou náplň krytu rentgenky (celková tepelná kapacita) a pak dále do prostoru. Oba parametry jsou důležité a obecně platí, čím více tím lépe. Typicky se hodnotí tepelná kapacita anody, jakožto hlavní komponenty vytváření svazku záření.
Všechny části spolu souvisí, dílčí parametry jsou jen informativní. Pro provoz je důležité sladění parametrů všech těchto částí. Pokud je vysoká tepelná kapacita anody může být nižší celková tepelná kapacitu systému a naopak.
Anoda je chlazena protékajícím olejem, který je schopen pojmout pouze určité množství tepla. Anoda sama může do určité míry fungovat bez chlazení a to až do naplnění její tepelné kapacity. Následně předává teplo chladícímu médiu, které má rovněž určitou tepelnou kapacitu, kterou je schopno uchladit. V rámci charakteristiky přístroje je zřejmě důležitější tepelná kapacita anody, neboť při potřebě výkonově a časově náročných snímků v rychlém sledu dojde k jejímu prudkému ohřevu na max. tepelnou kapacitu a teprve poté k postupnému odvodu tepla do celého systému. Okamžitě k dospozici je tedy tepelná kapacita anody. Je-li malá, dojde k brzkému odstavení systému a musí se čekat na odvod tepla z anody „ven“.
Primárním a významnějším parametrem je v tomto případě teplotní zatížitelnost rentgenky, nikoliv celého systému. Obecně platí vztah přímé úměry mezi tepelnou kapacitou rentgenky a výkonem generátoru, tedy čím výkonnější generátor, tím by měla být větší teplotní zatížitelnost rentgenky.
K otázce - Pokud je tepelná kapacita anody 70 kHU, je možno považovat tepelnou kapacitu celého systému ve výši 900 kHU za přiměřenou?
70/900 jsou velmi malé hodnoty technologicky starších systémů kdy hodnotě 70 kHU odpovídá spíš hodnota vyšší např. 1600 kHU. Dnešní opravdu DIGITÁLNÍ systémy s plochým detektorem mají tepelnou kapacitu anody min. 300 kHU a celého systému 5 MHU.
Tepelnou kapacitu celého systému s hodnotou 900 kHU a tepelnou kapacitou anody 70 kHU je možno považovat za přiměřenou.
Ano, je odpovídající.
Různé systémy mají poměry různé např. 50/1200 kHU, 300/1900 kHU apod., takže poměr 75/900 kHU je možný. Opět, přiměřenost závisí na předpokládaném použití nastavených expozičních parametrech. Obecný vztah pro výpočet tepelné náročnosti daného snímku je HU = kV*mA*s (napětí*proud*čas). Pro moderní systémy s téměř konstantním napětím je ještě výsledek násoben faktorem 1,4.
Při tepelné kapacitě rentgenky 70 kHU a celého systému 900 kHU je celková tepelná kapacita přiměřená.
K otázce - Pokud by tepelná kapacita anody činila 50 kHU a tepelná kapacita celého systému byla ve výši 1100 kHU, jednalo by se o srovnatelné vlastnosti přístroje jako v případě tepelné kapacity anody 70 kHU s tepelnou kapacitu celého systému ve výši 900 kHU?
Hodnota tepelné kapacity anody 50 kHU a celková tepelná kapacita 1100 kHU svědčí o vyspělejším systému absorpce vzniklého tepla oproti hodnotám 70 kHU/900 kHU.
Kvalita řetězce závisí na kvalitě všech jednotlivých komponentů. Pravděpodobně by se nejednalo o srovnatelné vlastnosti přístroje. Rentgenka jako taková je první článek řetězce, a proto si myslíme, že její kvalita, výkon a schopnost chlazení by měly být nejlepší. Myslíme si, že výsledná kvalita obou parametrů (tepelná kapacita anody 50 kHU a celková tepelná kapacita 1100 kHU) není dostačující pro zamýšlený medicínský účel použití přístroje.
Ano, parametry těchto systémů jsou navzájem srovnatelné.
Uvedené systémy nebudou shodné. Přístroj se 70 kHU anody poskytne okamžitou vyšší rezervu v tepelném zatížení, přístroj z 1100 kHU celkově zase vydrží snímkovat déle za předpokladu nižšího zatížení ve stejném časovém úseku. Pro zjednodušení je možné situaci přirovnat v tomto případě k následujícímu – jedná se o dva automobily. Jeden má nižší maximální rychlost, ale dojede dále, s druhým je možné je rychleji, ale na kratší vzdálenost. Při výběru ovšem záleží silně na tom, za jakým účelem je automobil pořízen.
Pokud by tepelná kapacita rentgenky činila 50 kHU a celého systému 1100 kHU, domnívám se, že se nejedná o srovnatelné technické řešení, docházelo by k teplotním šokům rentgenky a následně zkrácení životnosti rentgenky a dále by byla otázka kvality pořízené obrazové dokumentace.
K požadavku na hloubku C ramene
75. V šetřeném případě zadavatel stanovil minimální požadavek na hloubku C ramene v rozsahu min. 65 cm. Uvedený požadavek zadavatel odůvodňuje tím, že dodávaný přístroj bude využíván na centrálních operačních sálech, kde bude k dispozici pro plné využití mj. jak v oblasti chirurgie a ortopedie, tak i urologie. Vzhledem k zadavatelem zamýšlenému účelu a rozsahu a typu využití se dle názoru Úřadu bude jednat o přístroj hojně využívaný, tedy značně vytížený a zadavatel tedy hodlá pořídit kvalitní, stejně tak uživatelsky přívětivý přístroj, který mu pomůže umožnit bezproblémový, a do určité míry komfortní výkon práce. Úřad za účelem zjištění skutkového stavu věci, mimo jiného jak vyplývá z výše uvedeného, provedl šetření prostřednictvím průzkumu u praktických uživatelů mobilního RTG přístroje s C ramenem, jehož výsledky podporují názor Úřadu, že požadavek na hloubku C ramene min. 65 cm nelze považovat za rozporný se zákonem.
76. Svůj závěr Úřad odůvodňuje následovně. Úřad se při posuzování předmětné otázky nejprve zaměřil na skutečnost, zda existuje více výrobců, kteří nabízí přístroj s hloubkou C ramene min. 65 cm. Jak vyplývá z podkladů pro rozhodnutí předmětného správního spisu, požadavek zadavatele splňují např. RTG přístroj GE OEC Brivo Plus 865, výrobek ZIEHM Vision R nebo výrobek Arcadis Varic výrobce Siemens. Skutečnost, že existuje vícero výrobců zadavatelem požadovaného přístroje, jejichž hloubka C ramene splňuje požadavek min. 65 cm, nečiní spornou ani navrhovatel. Stejně tak navrhovatel nerozporuje předestřenou argumentaci zadavatelem, že dokonce i sám navrhovatel ve svém portfoliu výrobků disponuje RTG přístrojem s hloubkou C ramene splňujícím požadavek min. 65 cm. Ve vztahu k tomuto výrobku však navrhovatel uvádí, že je cenově výrazně vyšší, než-li je předpokládaná hodnota stanovená zadavatelem v rámci dané veřejné zakázky a stejně tak daný výrobek z vyšší produktové řady navrhovatele, který by uvedený předpoklad splňoval, dle jeho názoru neodpovídá zadavatelem požadovanému medicínskému účelu, neboť je pro potřeby zadavatele „moc výkonný“. Z uvedeného je zřejmé, že zadavatelem stanovený požadavek na hloubku ramene není nastaven způsobem, že by byla vyloučena soutěž více dodavatelů nebo že by se jednalo o specifickou vlastnost výrobku jediného výrobce.
77. Při posuzování otázky oprávněnosti požadavku zadavatele Úřad rovněž zohlednil, že uvedený parametr není nijak neobvyklým požadavkem i v jiných zadávacích řízeních jiných zadavatelů (viz např. zadavatelem předložené veřejně dostupné kupní smlouvy a jejich přílohy – položka 21 předmětného správního spisu). Úřad si je při vyslovení této argumentace vědom toho, že skutečnost, že někdo jiný poptává a nakupuje RTG přístroj s hloubkou C ramena min. 65 cm, nemůže sama o sobě obstát v tom smyslu, že postup zadavatele ve zde posuzovaném případě je souladný se zákonem. Nicméně jde o jednu z dílčích informací, že se nejedná o nestandardní či neobvyklý požadavek na straně zadavatele vedoucí k nezákonnému omezení hospodářské soutěže. Ve vztahu ke zde posuzovanému případu je nutno akcentovat, že zadavatel svůj požadavek odůvodňuje právě medicínským účelem, tzn. přístroj bude využíván při provádění operačních výkonů a jeho snahou je zajištění mimo jiného lepší manipulovatelnosti.
78. Je zřejmé, že čím větší je hloubka C ramene, tím větší je získán manipulační prostor pro obsluhující personál, což lze vnímat jako výhodu daného přístroje, a to i s ohledem na komfort pacienta, resp. nutnosti s tímto při provádění vyšetření (ne)hýbat. Uvedené nečiní sporným ani sám navrhovatel, když ve svém vyjádření ze dne 19. 7. 2017 uvádí „(…) obecně platí, že čím je větší hloubka ramene, tím méně je potřeba hýbat s pacientem na stole v průběhu zákroku.“. Argumentace navrhovatele v daném případě je uplatňována v tom smyslu, že postačuje hloubka C ramene i 61 cm, kterou disponuje jím vyráběný přístroj, avšak nečiní sporným, že větší hloubka ramene skýtá určité výhody zejm. pro obsluhující personál, potažmo vyšetřovaného pacienta. I na základě těchto informací Úřad tedy neshledává postup zadavatele jako rozporný se zákonem, nicméně svůj závěr o zákonnosti postupu zadavatele opírá i o provedené šetření v podobě průzkumu u uživatelů obdobných přístrojů.
79. Z provedeného šetření jednoznačně dle názoru vyplynulo, že je pravdou, jak již Úřad výše uvedl, že větší hloubka ramene je nepochybně určitou přidanou hodnotou přístroje a skýtá pro uživatele výhody. Stejně tak z provedeného šetření vyplývá, že se skutečně nejedná o nestandardní či jakkoliv předimenzovaný požadavek ze strany zadavatele. Hodnotu 65 cm nelze označit za nijak nestandardní, naopak z provedeného šetření vyplynulo, že se tato hodnota pohybuje zcela v intencích (cca v průměru) hodnot uváděných dotazovanými nemocnicemi. Úřad nikterak nezpochybňuje, že ve dvou případech považují uživatelé RTG přístrojů s C ramenem za standardní hloubku od 60 cm, nicméně je nutno na uvedené nazírat, že se jedná „pouze“ o standard od 60 cm a vyšší hodnota je pro odběratele příznivější. Naopak jiný oslovený uživatel uvedl standardní hloubku od hodnoty cca 68 – 70 cm a tedy hodnotu vyšší než-li požaduje zadavatel. Bez rozdílu všichni oslovení uživatelé se shodli na tom, že hlubší C rameno má jednoznačně pozitivní vliv na komfort, rozsah a flexibilitu využití předmětného přístroje, přičemž poukazují především na jednodušší manipulaci při vyšetřování pacienta, zvětšení rozsahu pokrytí vyšetřované oblasti, volný přístup k pacientovi ze všech stran, snadnější a rychlejší správné nastavení C ramene a současné urychlení operačních výkonů. Výhodnost hlubšího C ramene oceňují uživatelé rovněž při vyšetření obézních a nestandardních pacientů a při používání širších operačních stolů, čímž rovněž argumentoval zadavatel.
80. Jak již bylo opakovaně uvedeno, zadavatel odůvodnil stanovený požadavek na hloubku C ramene min. 65 cm lepší manipulovatelností a rovněž s ohledem na potřeby, zájmy a bezpečnost pacientů. Při srovnání odůvodnění zadavatele a informací zjištěných u oslovených nemocnic je tedy zřejmé, že důvod stanovení uvedeného požadavku na hloubku C ramene v předmětném zadávacím řízení vychází z běžných potřeb uživatelů RTG přístrojů s důrazem na snadnější použití přístroje a poskytnutí komfortnější péče pacientům a že zcela odpovídá poznatkům z praxe. Vzhledem k uvedeným skutečnostem Úřad nepovažuje předmětný požadavek zadavatele na min. hloubku C ramene (min. 65 cm) za nijak nepřiměřený či dokonce excesivní a současně jej shledává jako zadavatelem dostatečně odůvodněný. Ačkoliv navrhovatel namítá, že v případě šířky desky operačního stolu v rozmezí 54 – 58 cm je ve standardní středové poloze i při hloubce C ramene 61 cm umožněn operatérovi dostatečně flexibilní horizontální pohyb C ramene tak, aby byl zcela pokryt celý pacient, nelze odhlédnout od vysloveného závěru Úřadu, jenž je podpořen i názory uživatelů z praxe, podle nichž je větší hloubka C ramene pro komfort a manipulovatelnost výhodnější. Z provedeného dokazování nijak nevyplývá, že by šířka operačního stolu měla být limitujícím faktorem ve vztahu k minimální hloubce C ramene. Úřad dodává, že z provedeného zjištění naopak vyplývá, že hloubka C ramene je z hlediska uživatelského komfortu nosným a zásadním parametrem. Jestliže tedy zadavatel v požadavcích stanovil určitou minimální hodnotu hloubky C ramene a tento požadavek odůvodnil právě lepší manipulovatelností a zajištěním komfortu z hlediska obsluhy i pacientů, lze konstatovat, že zadavatel preferuje „kvalitnější“ plnění. Byť tedy např. z pohledu navrhovatele dochází k jeho diskriminaci, neboť jím vyráběný a nabízený přístroj nižší produktové řady nedisponuje takovou hloubkou C ramene, nejedná se ze strany zadavatele o bezdůvodně omezující požadavek mající negativní dopad na hospodářskou soutěž, neboť je objektivně odůvodnitelný.
81. Ve vztahu ke snaze zadavatele získat kvalitní plnění Úřad upozorňuje, že zadavatel pro hodnocení nabízeného plnění zvolil v čl. 14 zadávací dokumentace kromě cenového kritéria rovněž kritérium kvality (technické a funkční vlastnosti přístrojového vybavení), jemuž přiřadil váhu 40 %, což svědčí o tom, že klade podstatný důraz na kvalitativní stránku poptávaného plnění i v rámci hodnocení nabídek a současně chce mít zachován alespoň pro něj minimálně přijatelný standard v podobě nastavení minimálních technických parametrů. V technické specifikaci zadavatel rovněž u požadavku na hloubku C ramene stanovil nejen její minimální požadovanou hodnotu, ale i hodnotu preferovanou, která činí 70 cm. Preferenci této vyšší hodnoty pak promítl v rámci hodnocení nabídek, jak již Úřad shora uvedl. Ačkoliv tedy lze i při hloubce C ramene 61 cm výkony plánované zadavatelem zřejmě uskutečnit (a s touto hodnotou by se spokojili 2 oslovení uživatelé), Úřad s odkazem na závěry výše uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně (viz odstavec 68 odůvodnění tohoto rozhodnutí) podotýká, že v tomto ohledu je již nutné ponechat nezbytnou míru volnosti v úvaze zadavatele, do jaké míry je uvedený parametr pro posouzení kvality pořizovaného přístroje a jeho užitných vlastností podstatný a současně pro splnění medicinského účelu zásadní s ohledem na potřeby zadavatele, které zná pouze zadavatel nejlépe.
82. Výše uvedené je tedy možno shrnout následovně. Zadavatel v daném případě ve vztahu k požadavku na hloubku C ramene stanovil minimální technický parametr v souladu se zákonem. Uvedený požadavek je tak nastaven i způsobem, který je v souladu se zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace. Uvedený požadavek je nutno vnímat jakožto přiměřený, neboť se nejedná o excesivní požadavek zadavatele; naopak jde o požadavek, který má vztah k předmětu veřejné zakázky a má pozitivní dopad na následné plnění, resp. jeho využitelnost. Stejně tak je nutno tento požadavek označit za nediskriminační ve svém důsledku, neboť na trhu existují dodavatelé, kteří splňují uvedený parametr, ostatně včetně navrhovatele, který je také takovým dodavatelem, který takový výrobek v portfoliu má, avšak chce v rámci nabídky nabídnout jiný výrobek, tuto hodnotu nesplňující. Skutečnost, že navrhovatel nenabízí přístroj nižší produktové řady, který uvedený požadavek zadavatele nesplňuje, nelze přičítat k tíži zadavatele a považovat pro tuto skutečnost uvedenou zadávací podmínku jakožto diskriminační. V tomto případě se totiž jedná pouze o přirozenou selekci dodavatelů, kteří k plnění veřejné zakázky s jimi nabízeným plněním nejsou způsobilí (neboť ve svém portfoliu nedisponují nabídkou, kterou by mohli uspokojit poptávku), přičemž v takovém případě se o (skrytou) diskriminaci nejedná. Úřad ještě nad rámec uvedeného ve vztahu k základním zásadám – nediskriminace a přiměřenosti – konstatuje, že v daném případě nelze hovořit ani o porušení těchto zásad, neboť právě „vybalancování“ míry omezení hospodářské soutěže na jedné straně a zajištění kvalitního plnění dle potřeb zadavatele bylo v daném případě provedeno zcela v souladu s předmětnými zákonnými zásadami.
83. Na základě provedeného šetření a vlastního uvážení Úřadu lze konstatovat, že stanovením požadavku v technické specifikaci v příloze č. 1 zadávací dokumentace na minimální hloubku C ramene zadavatel zákon (§ 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 zákona) neporušil.
K požadavku na tepelnou kapacitu anody
84. Druhým rozporovaným parametrem ze strany navrhovatele byl zadavatelem stanovený požadavek na tepelnou kapacitu anody min. 70 kHU. Stejně jako u požadavku na hloubku C ramene Úřad při svých závěrech vycházel i z provedeného šetření průzkumem u uživatelů obdobných přístrojů a dospěl k závěru, že ani v rámci tohoto zadavatelem stanoveného požadavku, nedošlo ze strany zadavatele k jednání rozpornému se zákonem, tedy i základními zásadami zadávacího řízení, zejm. pak zásadou zákazu diskriminace a přiměřenosti.
85. Zadavatel odůvodnil stanovený požadavek tím, že uvedený parametr je rozhodující pro limitní výkony v ortopedické a chirurgické operativě, zejména u tepelně a časově náročné skiaskopické projekci a tedy potřebou rezervy skiaskopického času pro bezpečné zvládnutí některých operací a bezpečnost pacientů. Dalším z důvodů bylo zajištění lepší životnosti RTG zářiče. Z uvedeného vyplývá, že i v tomto případě stojí za požadavkem zadavatele legitimní a odůvodnitelná úvaha, byť je nepopiratelné, že na trhu existují a užívají se výrobky, jak s nižší, tak vyšší tepelnou kapacitou anody.
86. Úřad však v rámci jím provedeného šetření zjistil, že požadavek na minimální výkon tepelné kapacity anody ve výši 70 kHU není nikterak ojedinělý či jakkoliv excesivní. Na relevantním trhu jsou k dispozici přístroje s nižší i vyšší tepelnou kapacitou anody než požaduje zadavatel (ve vztahu k vyšším hodnotám než požaduje zadavatel, viz např. opětovně položka 21 obsahu správního spisu – přístroj ZIEHM Vision R či přístroj GE OEC Brivo Plus 865), což je obecně běžný jev na trhu z hlediska diferenciace výrobků. Stejně tak ani v případě tohoto parametru nelze přehlédnout, že i sám navrhovatel disponuje ve svém portfoliu výrobkem, který by požadavky zadavatele splnil, avšak i zde platí již výše uvedená argumentace navrhovatele, že by se jednalo o přístroj, který neodpovídá medicínskému účelu, ke kterému jej poptává zadavatel (v podrobnostech viz bod 76 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
87. Opět tedy i ve vztahu k požadavku na tepelný výkon anody platí již výše předestřená argumentace Úřadu ve vztahu k parametru vztahujícímu se k hloubce C ramene, a to v tom smyslu, že požadavek zadavatele je odůvodněný a podložený, přitom s ohledem na zajištění řádné hospodářské soutěže o jím vymezenou veřejnou zakázku existuje více dodavatelů na trhu, kteří jsou schopni nabídnout výkon tepelné kapacity anody ve výši min. 70 kHU. Navrhovatel je toho názoru, že zadavateli pro jeho potřeby musí dostačovat přístroj s tepelnou kapacitou anody 50 kHU, čímž „předepisuje“ zadavateli standardy, co mu má při zajišťování jeho činnosti, péče o zdraví obyvatelstva, postačovat, a tedy co má nakoupit. Přitom však nelze přehlédnout, že zákon stanovuje pravidla, obecně vyjádřeno, jak má zadavatel plnění poptat („nakoupit“) a nikoli co může a nesmí nakoupit s ohledem na předmět plnění. Jestliže se požadavky zadavatele neprojevují negativně do řádné hospodářské soutěže tak, jak ji vymezuje (a stanovuje pro to pravidla) zákon, pak námitka, že požadavek na to, že zadavatel poptává v rámci veřejné zakázky automobil s lepší bezpečnostní výbavou (kdy existuje řádná soutěž dle zákona ze strany dodavatelů na takto vymezenou veřejnou zakázku), ač jej z bodu A do bodu B jistě doveze i automobil bez ní či jen se základní výbavou, nemůže ve světle uvedeného obstát. Jak již Úřad uvedl výše, skutečnost, že i přístroj, jenž disponuje tepelnou kapacitou anody 50 kHU, je schopen poskytnout uživateli výstupy, jež v zásadě požaduje, a priori neznamená, že zadavatel nemůže požadovat přístroj o „něco“ výkonnější, když tento požadavek je přiměřený a souladný se zákonem, je ochoten si za tuto kvalitu a přidanou hodnotu v podobě výkonnější tepelné kapacity anody připlatit.
88. Úřad za účelem ověření argumentace zadavatele, že tento požadavek není bezdůvodný, ale má své opodstatnění, provedl šetření u uživatelů obdobných přístrojů. Z provedeného šetření vyplynulo, že v případě dvou oslovených byl jako standard považován minimálně tepelný výkon anody ve výši kolem 50-55 kHU (avšak s dovětkem, že se jedná dle názoru osloveného subjektu o standard pro základní skiaskopii). Z dalších odpovědí získaných Úřadem vyplývají již hodnoty (vnímané dotázanými subjekty jako standardní, nikoliv nadstandardní) vyšší, a to právě začínající na hodnotě 70 kHU, kterou požaduje ve zde šetřeném případě zadavatel. I vzhledem k těmto poskytnutým odpovědím (v podrobnostech viz body 40 až 45 odůvodnění tohoto rozhodnutí) lze učinit dílčí závěr, že je podpořena výše uvedená argumentace Úřadu a zadavatele, tedy že se nejedná o přemrštěný požadavek ze strany zadavatele, vybočující z běžného standardu daného přístroje.
89. Navrhovatel ve vztahu k požadavku na výkon tepelné kapacity anody dále upozorňuje na skutečnost, že samotný požadavek na tepelnou kapacitu anody ničeho nevypovídá o kvalitě dodávaného přístroje a je potřeba zohlednit i další provázané parametry. Úřad nikterak nezastírá, že RTG přístroj a jeho kvalitativní vlastnosti vyplývají mimo jiného i ze „součinnosti“ vícero parametrů (součástí), ze kterých se přístroj skládá. Uvedené ostatně potvrzuje i provedené šetření Úřadem a argumentaci navrhovatele v tomto smyslu ani de facto nepopírá sám zadavatel, který připustil, že podstatná je i tepelná kapacita celého systému. Z některých odpovědí poskytnutých oslovenými nemocnicemi vyplývá, že určitou roli v kvalitě pořízeného obrazu hraje mj. i výkonnost generátoru, stejně tak někteří oslovení připustili, že je potřeba sledovat i parametr týkající se tepelné kapacity celého systému (na což ostatně upozorňuje i navrhovatel). Nicméně žádný z oslovených subjektů nevyvrátil argumentaci zadavatele v tom smyslu, že by vyšší hodnota tepelné kapacity anody neměla pozitivní dopad na kvalitu snímání, popř. že by nebylo snímání šetrnější pro samotného pacienta. Z uvedeného je tedy možno konstatovat, že čím více pozitiv hodlá uživatel přístroje vytěžit z vyšší kapacity anody, tím více by měl tomu uzpůsobit i vlastnosti dalších parametrů. Nicméně Úřadem získaná vyjádření potvrzují argumentaci zadavatele, že vyšší tepelná kapacita anody přináší např. následující výhody: vyšší životnost rentgenky, možnost většího zatížení rentgenky, možnost nepřerušované expozice, komfort práce, možnost získání vyššího rozlišení v kombinaci s vyššími hodnotami generátoru, možnost komplikovaných expozic a prosvícení silnějších pacientů, předcházení přehřátí systému, kvalitnější odvod tepla z oblasti rentgenky, nedochází k teplotním šokům anody.
90. Skutečnost, že zadavatel v případě některých parametrů podílejících se na snímkování zvolil hodnoty nižší (tedy takové, které např. neumožní v maximální možné míře využít pozitiv vyššího výkonu tepelné kapacity anody), nelze považovat za jakkoliv diskriminační apod., neboť je potřeba v tomto ohledu shledávat otevření soutěže více možným dodavatelům. Byť i z provedeného šetření vyplynulo (z některých odpovědí), že tepelná kapacita anody je parciálním parametrem, nikde nebyla zpochybněna vhodnost vyššího požadavku, stejně tak v některých odpovědích výslovně zaznělo, že i přestože se jedná o součást uceleného systému, kdy na sebe jednotlivé prvky navazují, jedná se o vysoce důležitý parametr, který dle některých názorů stojí na počátku celého řetězce a tudíž má dopad na vlastnost systému jako celku.
91. Navrhovatel dále ve svém návrhu brojí proti tomu, že zadavatel v případě parametru tepelné kapacity celého systému na základě žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace přistoupil ke snížení (zmírnění) této zadávací podmínky z 1100 kHU na 900 kHU (viz odstavec 65 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Skutečnost, že zadavatel byl ochoten v rámci některého parametru snížit své nároky a možná tak umožnit účast dalšímu dodavateli a v rámci jiného parametru nebyl ochoten tento ústupek učinit, za situace, kdy Úřad nepovažuje požadavek na tepelnou kapacitu anody za rozporný se zákonem, nelze považovat za porušení zákona zadavatelem. V daném případě totiž nelze přehlédnout, že hodnoty požadované zadavatelem skutečně nejsou nikterak přemrštěné a mají své opodstatnění ve vztahu k jejich účelu, ke kterému zadavatel hodlá přístroj pořídit.
92. Výše uvedené lze tedy shrnout, že na základě analýzy informací zjištěných u oslovených nemocnic, které uvedený druh přístroje používají, lze konstatovat, že zadavatel stanovil předmětný požadavek na tepelnou kapacitu anody z takových důvodů, které oslovení uživatelé působící na relevantním trhu uvedli v souvislosti s výhodami vyšší tepelné kapacity anody. Úřad nezastírá, že z provedeného šetření však rovněž vyplynulo, že některé názory na položené otázky se rozcházejí, a to především v rámci problematiky vztahu celkové tepelné kapacity systému a tepelné kapacity anody. Někteří oslovení uživatelé uvedli, že za důležité považují „sladění“ předmětných parametrů nebo schopnost anody předat tepelnou energii systému, který ji vyzáří (celková tepelná kapacita). Více oslovených uživatelů se však shodlo na skutečnosti, že tepelná kapacita anody je důležitým parametrem v situaci vyšší zátěže v delším čase, a to i při zohlednění chladícího výkonu. Úřad uvádí, že pro využití přístroje jsou jistě důležité všechny parametry, je však otázkou pohledu, který parametr lze považovat za ten nejdůležitější. Nepochybně totiž záleží na povaze využití přístroje. Vzhledem k odůvodnění zadavatele, podle něhož trvá na velikosti tepelné kapacity anody ve výši 70 kHU právě kvůli náročným operačním výkonům, při nichž nechce ohrozit pacienty zbytečnou (opakovanou) radiační zátěží, Úřad považuje předmětný požadavek na vyšší tepelnou kapacitu anody za opodstatněný a zadavatelem zdůvodněný. V souvislosti s upozorněním navrhovatele na skutečnost, že zadavatel si v otázce důležitosti parametrů protiřečí, lze právě v návaznosti na výše uvedené konstatovat, že ačkoliv jsou všechny parametry pro posouzení užitných a výkonových vlastností přístroje důležité, nelze odhlédnout od možných preferencí určitých minimálních hodnot jednotlivých parametrů v návaznosti na účel použití přístroje a tedy potřeby uživatele. Úřad upozorňuje, že v reakci zadavatele na uvedený argument navrhovatele došlo pravděpodobně ke zjevné chybě v psaní, neboť zadavatel uvedl, že „podmínka tepelné kapacity anody nepatří ani mezi preferované hodnoty (parametry)“, což zjevně neodpovídá skutečnostem vyplývajícím ze zadávací dokumentace, kdy právě tepelná kapacita anody je hodnoceným parametrem, avšak celková tepelná kapacita systému nikoliv. S přihlédnutím k informacím, které Úřad obdržel od oslovených subjektů, Úřad podotýká, že hodnotu tepelné kapacity anody ve výši 70 kHU nelze v žádném případě považovat za nepřiměřenou či dokonce excesivní, neboť i uživatelé předmětných přístrojů ve svých vyjádřeních uvedli, že čím vyšší tepelné kapacity (v obou parametrech) přístroj dosahuje, tím lepší uživatelské vlastnosti přístroj nabízí. Vzhledem k uvedeným skutečnostem Úřad nepovažuje předmětný požadavek zadavatele na tepelnou kapacitu anody za nijak nepřiměřený a současně jej shledává jako dostatečně odůvodněný. Pro úplnost lze opětovně zdůraznit, že v rámci přezkumu daného případu ověřil (v návaznosti na podklady doložené zadavatelem v rámci vyjádření k návrhu), zda RTG přístroje s C ramenem (odpovídající předpokládané hodnotě prověřované veřejné zakázky) splňující danou podmínku tepelné kapacity anody vyrábí více výrobců, přičemž zjistil, že uvedenou podmínku (při současném splnění podmínky požadované hloubky C ramene) splňují výrobky alespoň od dvou různých výrobců (ZIEHM Imaging GmbH, GE HEALTHCARE) a tedy potažmo dalších dodavatelů, kteří produkty předmětných výrobců nabízí. Je tedy zřejmé, že ani v tomto případě zadavatel uvedenou podmínkou nevytvořil překážku hospodářské soutěže, a to ani nepřímo (tzv. skrytou diskriminací). Pro úplnost Úřad opakovaně uvádí, že ačkoliv zadavatel připustil možnost podání nabídky, která nabízí přístroj s celkovou tepelnou kapacitou systému nižší (900 kHU) než původně v zadávací dokumentaci požadoval (1100 kHU), nelze automaticky dovozovat, že by byl současně povinen snížit i požadovanou minimální hodnotu parametru tepelná kapacita anody (min. 70 kHU), neboť právě zadavatel v návaznosti na své potřeby stanovuje, jakou minimální kvalitu požadovaného plnění pořídí a jaké vlastnosti pořizovaného přístroje naopak pro požadovaný účel nedosahují potřebné kvality. Současně nelze dospět ani k závěru, že by i kombinace posuzovaných hodnot obou parametrů měla být diskriminační. Obdobně jako u C ramene zadavatel přisoudil tomuto parametru preferenci i v případě hodnocení, kdy uvedl, že min. hodnotu parametru požaduje 70 kHU, avšak přínosnější je hodnota vyšší, čemuž odpovídá i příp. vyšší bodové ohodnocení. Ani v tomto případě nelze hovořit o porušení zásady přiměřenosti v souvislosti se stanovením zadávací podmínky, neboť jak již bylo výše uvedeno, zadavatel vystavěl své požadavky na základě svých potřeb, které vysvětlil a odůvodnil a které nepochybně nepřekračují rámec běžné praxe či výběru dodavatelů, jež jsou schopni účastnit se zadávacího řízení.
93. Závěrem Úřad shrnuje, že navrhovatel nebrojí proti samotným požadavkům na hloubku C ramene a tepelné kapacity anody, rozporuje však nastavené minimální hodnoty těchto parametrů. Úřad v rámci šetření daného případu provedl dotázání se relativně významného počtu nemocnic ve vztahu k získání informací vhodných k posouzení případu, přičemž z obdržených informací vyplynula skutečnost, že zadavatelem požadované parametry jsou z hlediska účelu použití přístroje významné a jejich hodnoty zadavatel nestanovil nepřiměřeně či dokonce excesivně. Vyšší hodnoty těchto parametrů dotazovaní uvedli jako přínosné a opodstatněné z hlediska účelu použití jak ve vztahu k uživateli, tak pacientům, čímž byly podpořeny i závěry Úřadu. Ze způsobu hodnocení nabídek rovněž vyplývá, že oba parametry a jejich případné vyšší hodnoty nad stanovené minimum jsou pro zadavatele významné, neboť jim mimo jiného vyjádřil v rámci hodnocení preferenci. Jak vyplývá z návrhu, hlavním argumentem navrhovatele je ta skutečnost, že jeho přístroj minimální rozporované parametry nesplňuje a že tyto parametry by měly být de facto nastaveny tak, aby je plnil i jím nabízený přístroj. Navrhovatel rovněž argumentuje medicínským hlediskem, dle kterého by zadavateli postačoval přístroj s parametry nižšími. Úřad uvádí, že zadavatel je povinen jednat v souladu se zásadou zákazu diskriminace, avšak nelze po něm spravedlivě požadovat, aby ho tato zásada limitovala co do odůvodnitelné snahy poptávat objektivně kvalitnější předmět plnění, resp. aby předmět plnění přizpůsobil nikoli svým potřebám, ale možnostem konkrétního uchazeče, pokud si správně vyhodnotil (a to se i následně prokáže), že existovala dle zákona řádná soutěž o plnění, které bylo takto zadavatelem vymezeno. Jak Úřad zjistil, na trhu existují přístroje jiných dodavatelů, které parametry požadované zadavatelem splňují a skutečnost, že navrhovatel nenabídl přístroj, kterým by mohl dle jeho názoru uspět, je dle Úřadu spíše věcí jeho výrobní či obchodní strategie (či cenové, neboť navrhovatel uvádí, že přístrojem splňující dané parametry disponuje ale v rámci vyšší cenové kategorie). Rovněž nelze přehlédnout, že se v daném případě jedná o zdravotnický přístroj určený k provádění lékařských výkonů v nemocničním zařízení a požadavek na určitý minimální standard přístroje má i v tomto kontextu své opodstatnění. Medicinský účel zadavatel rovněž v zadávacích podmínkách uvedl. Úřad závěrem k šetřené problematice konstatuje, že není oprávněn autoritativně určit minimální hodnoty parametrů požadovaných zadavatelem. Takové úvahy by přesahovaly rámec standardního správního uvážení a nahrazovaly by povinnosti a úvahy zadavatele při vymezení předmětu poptávky. Úlohou Úřadu je v takovém případě pouze posoudit, zda zadavatel tyto parametry (jejich hodnoty) nevymezil v rozporu se zákonem, k čemuž však Úřad nedospěl, jak shora podrobně odůvodnil.
94. Na základě podkladů rozhodnutí, které jsou obsahem správního spisu v dané věci, a vlastního uvážení Úřadu lze konstatovat, že stanovením požadavku v technické specifikaci v příloze č. 1 zadávací dokumentace na minimální tepelnou kapacitu anody zadavatel zákon (§ 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 zákona) neporušil.
95. Pro úplnost Úřad uvádí, že si je vědom skutečnosti, že mezi oslovenými subjekty v rámci samostatného šetření Úřadu byl koncový uživatel (nemocnice Rychnov nad Kněžnou) zadavatelem poptávaného přístroje, jenž je předmětem prověřované veřejné zakázky, a že jeho nástupnickou společností se v důsledku fúze stal zadavatel. Ačkoliv tedy příslušné odpovědi Úřad obdržel v podstatě rovněž od zadavatele – Oblastní nemocnice Náchod, nelze přehlédnout skutečnost, že se odpovědi zadavatele svou povahou neodlišují od informací poskytnutých ostatními oslovenými subjekty. Nicméně to, že odpověď byla poskytnuta samotným zadavatelem, byla zohledněna při posuzování tohoto podkladu rozhodnutí.
96. Co se týká vyjádření navrhovatele ze dne 19. 7. 2017 k podkladům rozhodnutí, Úřad k jednotlivým argumentům navrhovatele uvádí následující. K formulaci žádosti, kterou se Úřad dotázal nemocnic na technické informace související s rozporovanými technickými parametry, Úřad uvádí, že uvedenou žádost formuloval s ohledem na znění zadávacích podmínek, kde zadavatel vznesl požadavek na minimální hloubku C ramena. Tento parametr byl pak předmětem dotazu. Z odpovědí dvou respondentů vyplývá, že v rámci otázky č. 1 chápali hloubku C ramena jako parametr označovaný zkratkou SID (Source Image Distance), což je jak uvádí navrhovatel volný prostor mezi rentgenkou a zesilovačem obrazu. Úřad uvádí, že u odpovědí na otázky č. 2 však předmětní respondenti hovoří pouze o hloubce C ramene a jejím přínosu (z odpovědí nevyplývá, že i v tomto případě míní parametr SID). Nelze klást k tíži Úřadu, že dvěma oslovenými subjekty nebylo pregnantně odpovězeno na položenou otázku. Nicméně co se týká samotných odpovědí na otázku č. 1 (pokud Úřad nebude brát na zřetel odpovědi vtahující se k parametru SID a odpověď nemocnice Oblastní nemocnice Náchod a.s.), pak dva respondenti uvádí, min. hodnotu hloubku C ramene od 60 cm a jeden 68 – 70 cm. Úřad tak konstatuje, že hloubka 65 cm je pak v polovině těchto uváděných minimálních hodnot, a v zásadě se pohybuje v polovině takto uvedeného intervalu. K názoru navrhovatele, že někteří respondenti svá tvrzení neodůvodnili, Úřad konstatuje, že oslovenými subjekty byl vyjádřen jejich názor, obdobně jako tomu činí navrhovatel. Stejně tak příp. byly předneseny jejich uživatelské zkušenosti s daným druhem přístroje, přičemž Úřad nemá důvod považovat obdržené odpovědi za neodůvodněné či nevěrohodné. Navíc s ohledem na zásadu volného hodnocení důkazů nebylo na žádný z podkladů nahlíženo izolovaně, nýbrž ve vzájemné souvislosti. Úřad nepřejal jen mechanicky žádnou zjištěnou skutečnost, nýbrž je vzájemně vyhodnocoval a zasadil do uceleného obrazu skutkových zjištění, jež následně právně hodnotil. K tvrzení navrhovatele ve vztahu k požadavku na nízkou hodnotu generátoru o výkonu 2,2 kW a naopak požadavku na nepřiměřeně vysokou tepelnou kapacitu anody min. 70 kHU Úřad uvádí, že zadavatelem požadovaná hodnota výkonu generátoru byla stanovena pouze jako minimální. K tvrzení navrhovatele, že Úřad v rámci dotazování neoslovil referenční pracoviště uvedená navrhovatelem, Úřad konstatuje, že výběr respondentů učinil tak, aby splňoval výhradně kritérium zdravotnického nemocničního zařízení, které ze své podstaty daný typ přístroje užívá, a nepovažoval proto pro rozhodnutí ve věci za nutné dotazovat se navrhovatelem uvedených nemocnic, zda jsou spokojeny s výrobky navrhovatele. Úřad nehodnotí, zda navrhovatel dodává kvalitní výrobky do nemocničních pracovišť či nikoli. Smyslem vedeného správního řízení bylo zodpovědět, zda o zadavatelem vymezený předmět veřejné zakázky lze vést se zákonem souladnou hospodářskou soutěž, resp. zadávací řízení.
97. Úřad uvádí, že ačkoliv z podkladů doložených navrhovatelem (referenčních zakázek, u nichž jsou rozporované parametry stanoveny na nižší úrovni) vyplývá, že někteří zadavatelé pořizují produkty, u nichž požadují jiné minimální hodnoty parametrů, než zadavatel v nyní prověřovaném případě, nelze na základě těchto důkazů dovodit, že zadavatel prověřované veřejné zakázky postupoval v rozporu se zákonem, když odůvodněně upřednostnil přístroj, jehož technické parametry jsou odlišné od přístroje, který je schopen nabídnout navrhovatel. Otázkou tak není, zda přístroj nabízený např. navrhovatelem (s nižší tepelnou kapacitou anody a s menší hloubkou C ramene, než požaduje zadavatel) může v určitých případech naplňovat potřeby uživatelů (zadavatelů). Nelze v návaznosti na shora uvedený závěr zpochybňovat či upírat právo zadavatele na pořízení přístroje, jehož technické vlastnosti více vyhovují jeho uživatelským potřebám, jsou odůvodněné a nedošlo k porušení pravidel dle zákona. Úřad nepřehlédl ani podklady (referenční zakázky týkající se pořízení RTG Philips Veradius), které navrhovatel Úřadu doručil spolu s vyjádřením ze dne 30. 6. 2017. Úřad však zde plně odkazuje na shora předestřenou argumentaci ve vztahu k tomu, že navrhovatel chce zadavateli předepsat, jaké plnění mu musí postačovat k zajištění činnosti, pro které je předmět plnění v rámci péče o pacienty pořizován, což však není přípustné, bylo-li zjištěno, že požadavky zadavatele jsou souladné se zákonem. Úřad na závěr doplňuje, že nepřistoupil k ustanovení znalce či znaleckého ústavu, neboť dosud shromážděné podklady považuje za dostačující k rozhodnutí ve věci ve smyslu § 3 správního řádu.
98. S ohledem na všechny shora popsané skutečnosti Úřad dospěl k závěru, že požadavky stanovené zadavatelem v příloze č. 1 zadávací dokumentace na minimální hloubku C ramene a na minimální tepelnou kapacitu anody nevykazují charakter nepřiměřenosti, či dokonce zjevného excesu nebo diskriminace. Úřad tak neshledal, že by se zadavatel dopustil navrhovatelem namítaného porušení zákona a proto rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
1. Oblastní nemocnice Náchod a.s., Purkyňova 446, 547 01 Náchod
2. JUDr. Petra Vlachová, advokátka, Vodičkova 710/31, 110 00 Praha – Nové Město
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
