Č. j.: ÚOHS-S0265/2017/VZ-23381/2017/533/PŠo
Brno: 11. srpna 2017
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3. 7. 2017 z moci úřední, jehož účastníkem je
zadavatel – Město Hodonín, IČO 00284891, se sídlem Masarykovo nám. 53/1, 695 01 Hodonín,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Provoz a údržba veřejného osvětlení ve městě Hodoníně“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 8. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 8. 2014 pod ev. č. 342987, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 10. 2014, dne 15. 10. 2014 a dne 22. 10. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 158-284549, ve znění oprav uveřejněných dne 18. 10. 2014 pod ev. č. 2014/S 201-354858 a dne 25. 10. 2014 pod ev. č. 2014/S 206-364939,
rozhodltakto:
I.
Zadavatel – Město Hodonín, IČO 00284891, se sídlem Masarykovo nám. 53/1, 695 01 Hodonín – nedodržel postup stanovený v ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že dne 10. 4. 2017 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Provoz a údržba veřejného osvětlení ve městě Hodoníně“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 8. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 8. 2014 pod ev. č. 342987, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 10. 2014, dne 15. 10. 2014 a dne 22. 10. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 158-284549, ve znění oprav uveřejněných dne 18. 10. 2014 pod ev. č. 2014/S 201-354858 a dne 25. 10. 2014 pod ev. č. 2014/S 206-364939 s odkazem na § 84 odst. 2 písm. d) citovaného zákona, aniž by uvedl transparentním a přezkoumatelným způsobem důvody zrušení uvedeného zadávacího řízení, a dále uvedl skutečnosti, které nepředstavovaly podstatnou změnu okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, a v jejímž důsledku odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele – Město Hodonín, IČO 00284891, se sídlem Masarykovo nám. 53/1, 695 01 Hodonín – ze dne 10. 4. 2017 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Provoz a údržba veřejného osvětlení ve městě Hodoníně“, zadávanou formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno 14. 8. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 8. 2014 pod ev. č. 342987, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 10. 2014, dne 15. 10. 2014 a dne 22. 10. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 158-284549, ve znění oprav uveřejněných dne 18. 10. 2014 pod ev. č. 2014/S 201-354858 a dne 25. 10. 2014 pod ev. č. 2014/S 206-364939.
III.
Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Město Hodonín, IČO 00284891, se sídlem Masarykovo nám. 53/1, 695 01 Hodonín,
ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Město Hodonín, IČO 00284891, se sídlem Masarykovo nám. 53/1, 695 01 Hodonín (dále jen „zadavatel“) – podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] zahájil dne 14. 8. 2014 otevřené zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Provoz a údržba veřejného osvětlení ve městě Hodoníně“. Oznámení o zakázce bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 15. 8. 2014 pod ev. č. 342987, ve znění oprav uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 10. 2014, dne 15. 10. 2014 a dne 22. 10. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 20. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 158-284549, ve znění dodatečných informací uveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 10. 2014 a dne 25. 10. 2014 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu II.1.5) oznámení o zakázce „správa, údržba veřejného osvětlení, slavnostního osvětlení, přisvětlení přechodů pro chodce, vánočního osvětlení, světelného signalizačního zařízení a městských hodin ve městě Hodonín.“. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 18 000 000 Kč bez DPH.
3. Jako základní hodnotící kritérium pro přidělení veřejné zakázky zadavatel stanovil v bodu IV.2.1) oznámení o zakázce nejnižší nabídkovou cenu.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání šetřené veřejné zakázky.
5. Na základě skutečností obsažených v podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou. Z předložené dokumentace zjistil Úřad následující skutečnosti.
6. Rozhodnutím ze dne 10. 4. 2017 rozhodl zadavatel o zrušení zadávacího řízení s odkazem na ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona. V odůvodnění tohoto rozhodnutí zadavatel uvedl, že ruší zadávací řízení v celém rozsahu, protože odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat, ani je nezpůsobil. Z důvodu existence pochybností o tom, zda zadavatel při zrušení zadávacího řízení postupoval v souladu s ust. § 84 odst. 2 písm. d) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
7. Podle ust. § 113 zákona ve spojení s ust. § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 3. 7. 2017, kdy Úřad doručil zadavateli oznámení o zahájení správního řízení. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.
8. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S0265/2017/VZ-19949/2017/533/HKu ze dne 3. 7. 2017.
9. Usnesením č. j. ÚOHS-S265/2017/VZ-19988/2017/533/HKu ze dne 4. 7. 2017 Úřad zadavateli stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, či vyjádřit své stanovisko.
10. Usnesením č. j. ÚOHS-S0265/2017/VZ-21418/2017/533/PŠo ze dne 31. 7. 2017 Úřad stanovil zadavateli podle § 39 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 36 odst. 3 správního řádu lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.
Vyjádření zadavatele ze dne 14. 7. 2017
11. Dne 17. 7. 2017 doručil zadavatel Úřadu vyjádření ze dne 14. 7. 2017, v němž uvádí, že postupoval při zadávání zakázky v souladu se zákonem a svým rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení zákon neporušil. Ve svém vyjádření odkazuje v úvodu na argumentaci uvedenou ve vyjádření ze dne 21. 6. 2017, které bylo Úřadu doručeno v souvislosti s prověřováním podaného podnětu, v němž uvedl, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 10. 4. 2017 bylo odůvodněno řádně a dostatečně, přičemž shrnul důvody uvedené již v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, které podle jeho názoru naplňují zákonné podmínky, pro které lze zadávací řízení zrušit a které jsou popsány v § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona.
12. Zadavatel uvádí, že od doby zahájení zadávacího řízení uplynula již velmi dlouhá doba a podmínky, za kterých bylo zadávací řízení zahájeno, se změnily. Došlo ke změně vedení města a v souvislosti s tím ke změně koncepce zabezpečení provozu a údržby veřejného osvětlení ve městě Hodoníně. Dodává, že nová koncepce vychází z předpokladu, že pro zadavatele není výhodné zadat veřejnou zakázku externímu subjektu, ale je pro město ekonomicky i provozně výhodnější provádět správu veřejného osvětlení prostřednictvím orgánů Města, popřípadě s využitím Městem zřízených příspěvkových organizací. Potřeba dokončit předmětné napadené zadávací řízení tedy v čase pominula.
13. Dále zadavatel upřesňuje, že v průběhu extrémně dlouhé doby od zahájení řízení již došlo ke změně rozsahu veřejné zakázky, tj. počtu zařízení veřejného osvětlení a původně definovaný předmět zakázky neodpovídá současnému stavu ve městě Hodonín. Zadavatel dodává, že již zahájil kroky vedoucí k realizaci nové koncepce zabezpečení provozu a údržby veřejného osvětlení, neboť uplynuly všechny lhůty pro případné opravné prostředky a zadavatel se tak domníval, že zrušení zadávacího řízení je oprávněné.
14. Závěrem zadavatel rovněž upozorňuje na novou právní úpravu (zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek), který v § 127 odst. 2 písm. d) upravuje důvod ke zrušení zadávacího řízení: v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. Dle zadavatele vyplývá z textu tohoto ustanovení i z důvodové zprávy, že důvod hodný zvláštního zřetele může mít na rozdíl od podstatné změny okolností i subjektivní charakter.
15. Podle názoru zadavatele je účelem zákona zajistit, aby veřejní zadavatelé uzavírali kontrakty výhodné a to především s ohledem na účelné vynakládání veřejných prostředků. Zadavatel se domnívá, že pokud vlivem neúměrně dlouhého procesu zadávacího řízení došlo k vývoji potřeb zadavatele a uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, bylo by vzhledem k aktuálním potřebám a možnostem zadavatele zcela proti smyslu zákona trvat na uzavření takovéto smlouvy. Zadavatel dodává, že se jedná o stav, který při zahajování zadávacího řízení nemohl předvídat.
16. Zadavatel dále upozorňuje na skutečnost, že předmětné zadávací řízení je zatíženo současnou nesplnitelností požadavku zadavatele na zajištění nabídky a na vázanost uchazečů nabídkou, neboť zadávací lhůta již byla cca 4 násobně překročena, uchazeči již nejsou nabídkami vázáni a nabídky nejsou a dále již nemohou být zajištěny jistotou, přičemž tento stav nelze žádným zákonným způsobem napravit. Podle názoru zadavatele by pokračování v takovém zadávacím řízení bylo nutno považovat za nezákonné, mimo jiné i s ohledem na skutečnost, že by zadavatel měl posuzovat a hodnotit nabídky, které nejsou zajištěny jistotou.
17. Dále uvádí, že celé zadávací řízení je zatíženo konkurenčním bojem mezi dodavateli, když většina úkonů zadavatele se stala předmětem námitek stěžovatelů a následných dalších kroků (návrhy, rozklad), což způsobilo nepřehlednost celého zadávacího řízení.Dodává, že stav před zrušením zadávacího řízení mu nedával jistotu, že by mohlo být v dohledné době řádně dokončeno. Změna koncepce v zabezpečení úkonů spojených se správou veřejného osvětlení je tak, podle jeho názoru, logickým vyústěním celého zdlouhavého procesu. Zadavatel upozorňuje na ekonomickou a organizační výhodnost předmětného rozhodnutí. Upřesňuje, že současné vedení města nesdílí názor předchozího vedení města, neboť má za to, že pouze vlastní kapacity a přímé řízení městem může přinést očekávané úspory a zvýšení kvality poskytovaných služeb, a proto byla podána výpověď ze smlouvy současnému poskytovateli těchto služeb a jsou činěny další administrativní a organizační kroky vedoucí k zabezpečení výkonu služeb vlastními kapacitami.
Vyjádření zadavatele ze dne 7. 8. 2017 k podkladům rozhodnutí
18. Dne 7. 8. 2017 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém zadavatel uvádí, že nedisponuje novými důkazy, které by Úřadu předložil, a nadále se domnívá, že zadávací řízení zrušil v souladu se zákonem, tj. dle ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona. Zadavatel popisuje skutečnosti uvedené ve svém předchozím vyjádření, přičemž chronologicky rekapituluje průběh zadávacího řízení. Zadavatel opětovně poukazuje na změnu názoru vedení města při zajištění plnění předmětné služby a uplynutí zadávací lhůty, kdy již uchazeči nejsou svými nabídkami vázáni. Dále zadavatel uvádí, že rovněž koncepce smlouvy na plnění šetřené veřejné zakázky tak, jak byla v rámci zadávacího řízení předchozím vedením města stanovena, neodpovídá v současné době záměru zadavatele. Dále zadavatel uvádí, že pokud by v zadávacím řízení pokračoval, dostal by se do situace, kdy by musel uzavřít ekonomicky nevýhodnou smlouvu. Zadavatel dodává, že proti úkonu zrušení zadávacího řízení žádný z uchazečů nepodal návrh k Úřadu. Pokud Úřad nyní zahajuje správní řízení na základě podnětu neznámé osoby, která sama tvrdí, že se zadávacího řízení nezúčastnila, pokládá zadavatel tento postup za šikanózní.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
19. Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona tím, že dne 10. 4. 2017 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku s odkazem na § 84 odst. 2 písm. d) zákona, aniž by uvedl transparentním a přezkoumatelným způsobem důvody zrušení uvedeného zadávacího řízení, a dále uvedl skutečnosti, které nepředstavovaly podstatnou změnu okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, a v jejímž důsledku odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K právnímu postavení zadavatele
20. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici veřejného zadavatele podle zákona.
21. Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.
22. Úřad v průběhu správního řízení ověřil, zda byl zadavatel povinen postupovat při zadávání veřejné zakázky podle zákona. Dle čl. 99 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, platí, že obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.
23. Zadavatel svou činnost vykonává na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona, neboť se jedná o územní samosprávný celek.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
24. Dle § 6 odst. 1 zákona zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
25. Dle § 84 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce
26. V odůvodnění „Rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 10. 4. 2017 zadavatel chronologicky popisuje průběh zadávacího řízení a dále uvádí: „Původní záměr zadavatele směřoval k zadání správy Veřejného osvětlení externímu dodavateli. Tento záměr byl v souladu s tehdy plánovanou strategií města, tedy téměř před třemi lety a byl schválen tehdy ustaveným statutárním orgánem města Hodonína. Současné vedení Města přehodnotilo záměr a došlo k závěru, že zadat předmětnou zakázku externímu subjektu není pro současné možnosti a potřeby Města výhodné. Na jednání Rady města Hodonína byl schválen záměr provádět správu veřejného osvětlení prostřednictvím orgánů Města, popřípadě s využitím Městem zřízených a založených organizací. Současně rada města schválila ukončení smluvního vztahu s organizací, která v současné době správu veřejného osvětlení provádí. Zadavatel zahájil organizační a technickou přípravu pro zajištění převzetí správy veřejného osvětlení. Tuto podstatnou změnu nemohl zadavatel předvídat. Způsobena je především extrémně dlouhým obdobím od zahájení zadávacího řízení a s tím souvisejícím vývojem potřeb zadavatele na způsob zajištění předmětných činností. Nastal tedy stav předestíraný zákonem v § 84 odst. 2d, jak je uvedeno ve výroku výše. Současně je nutno poznamenat, že v důsledku velmi dlouhé doby od zahájení řízení již došlo i ke změně rozsahu předmětu zakázky, tj. počtu zařízení veřejného osvětlení a původně definovaný předmět zakázky neodpovídá současnému stavu.“.
27. V zápisu 50. schůze rady města Hodonín konané dne 4. 4. 2017 je uvedeno:
„Usnesení č. 4601
Rada města rozhoduje v souladu s ustanovením § 84 odstavec 2 písmeno d) zákona (…) zrušit zadávací řízení na veřejnou zakázku „Provoz a údržba veřejného osvětlení ve městě Hodoníně“ a schvaluje rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení.
Usnesení č. 4602
Rada města schvaluje výpověď Smlouvy o přenechání VO, SDS a městských hodin na území města Hodonína do nájmu, o jejich provozování a správě (smlouva Hodonín č. 3/0699/2001/S) ze dne 31. 12. 2001 (…)
Usnesení č. 4603
Rada města schvaluje záměr provádět správu a údržbu veřejného osvětlení ve městě Hodoníně prostřednictvím orgánů města, popř. městem zřízených či založených organizací.“.
28. Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku vyplývá, že oznámení o zrušení zadávacího řízení, resp. „Oznámení o výsledku zadávacího řízení“ bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 13. 4. 2017 (ev. č. formuláře F2017-009355) a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 4. 2017 pod ev. č. 2017/S 073-139868.
Posouzení věci
29. K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 84 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených § 84 v odst. 2 až 5 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, nikoliv však z libovolných důvodů, ale pouze za dodržení zákonem přesně vymezených podmínek. Fakultativně je tedy možné zrušit zadávací řízení mimo jiné v případě, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil [viz § 84 odst. 2 písm. d) zákona]. Dále je možné zrušit zadávací řízení v případě, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval [viz § 84 odst. 2 písm. e) zákona]. Úřad konstatuje, že zmíněná ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona spolu úzce souvisí, a to s ohledem na skutečnost, že podstatná změna okolností podle písm. d) může být zároveň i důvodem zvláštního zřetele hodným podle písm. e) citovaného ustanovení. Takto dohromady o uvedených zákonných ustanoveních ostatně většinou pojednává i odborná literatura (viz níže), která mezi důvody pro zrušení zadávacího řízení podle těchto ustanovení řadí např. situace, kdy byla zadavateli přislíbena dotace a před ukončením zadávacího řízení je zřejmé, že tuto dotaci neobdrží, kdy zadavatel neobdrží předpokládané rozpočtové prostředky, nebo zadavatel vstoupí do likvidace, nebo v důsledku živelné pohromy nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby dokončil zadávací řízení na plnění, které již s ohledem na živelnou událost objektivně nemůže potřebovat. Důvodem zvláštního zřetele hodným podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) pak může být např. situace, kdy zadavatel zjistí porušení postupu předepsaného zákonem, který již není možné napravit a v důsledku kterého by zadavateli hrozilo uložení nápravného opatření nebo sankce. V prověřovaném případě odkázal zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 10. 4. 2017 pouze na ust. § 84 odst. 2 písm. d) zákona, resp. zadavatel v předmětném rozhodnutí uvedl důvod zrušení pouze dle § 84 odst. 2 písm. d) zákona, přičemž důvod zrušení podle ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona zadavatel zmiňuje dodatečně až ve svém vyjádření ze dne 14. 7. 2017 a ze dne 7. 8. 2017, které bylo Úřadu doručeno v rámci předmětného správního řízení, v němž mj. uvádí, že při zrušení zadávacího řízení postupoval v souladu s ustanovením § 84 písm. d) a e) zákona.
30. Shora zmiňovanými fakultativními důvody pro zrušení zadávacího řízení se již dříve zabýval Nejvyšší správní soud (rozsudek ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 2 Afs 64/2009), přičemž mimo jiné konstatoval, že jak ust. § 84 odst. 2 písm. d) zákona, tak ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona míří na důvody objektivního rázu, toliko písm. e) je ustanovením „zbytkovým“, tj. pokrývá ty zbývající (objektivní a na vůli zadavatele nezávislé) důvody, na něž písm. d) svou dikcí nedopadá. Dle závěru dotčeného soudu musí být jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu. Jak již Úřad uvedl, zákon dává zadavateli možnost zrušit zadávací řízení jen z důvodů taxativně vymezených, což má vést k omezení možnosti zneužití tohoto práva a současně k zachování právní jistoty uchazečů o veřejnou zakázku, neboť, jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015 „(…) zákon o veřejných zakázkách zrušení zadávacího řízení nepreferuje. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách (…)“.
31. Při posuzování důvodů, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. d) zákona, je tedy třeba vždy zkoumat, zda skutečně nastala podstatná změna okolností, tedy změna, která:
o musí nastat v době od zahájení zadávacího řízení,
o musí být podstatná ve vztahu k zadávacímu řízení natolik, aby v jejím důsledku odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení;
o musí být objektivního charakteru a stát vně zadavatele (zadavatel ji nezpůsobil) a s přihlédnutím ke všem skutečnostem ji zadavatel ani nemohl předvídat;
32. Jako oprávněné důvody jsou v odborné literatuře uváděny např. tyto příklady: „Musí se jednat o případy, kdy existují závažné a objektivní důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Zároveň však musí jít o objektivní a na vůli zadavatele nezávislé situace, nikoliv o případy, kdy zadavatel na základě důvodů na své straně přestane mít zájem v zadávacím řízení pokračovat, nebo důvody, které měl zadavatel znát již na počátku zadávacího řízení.“ (Kruták, T., Krutáková, L. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady, Olomouc: ANAG, 2013, str. 290), nebo „(…) písmena d) a e) obsahují zvláštní možnosti zadavatele zrušit zadávací řízení v situacích, v nichž se zadavatel ocitne zpravidla v důsledku působení některé vnější, nepředvídatelné události. Dle uvedených písmen má zadavatel právo zrušit zadávací řízení například tehdy, pokud mu byla na veřejnou zakázku přislíbena dotace a před ukončením zadávacího řízení je zřejmé, že zadavatel tuto dotaci neobdrží, nebo pokud je na majetek zadavatele v průběhu zadávacího řízení prohlášen konkurs, nebo zadavatel vstoupí do likvidace, nebo v důsledku živelné pohromy nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby dokončil zadávací řízení na plnění, které již s ohledem na živelnou událost objektivně nemůže požadovat, atp. Oprávněnost postupu zadavatele dle písm. d) nebo e) bude vždy třeba zkoumat v důsledku konkrétních okolností, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení“ (Šebesta M., Podešva V., Olík M., Machurek T. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem. Praha: ASPI, 2006, str. 327).
33. Při posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je pak třeba mj. s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, neboť v něm musí zadavatel uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil, přičemž odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení musí být natolik konkrétní, určité a srozumitelné, aby bylo možno zákonnost zadavatelem uvedených důvodů následně přezkoumat. V tomto smyslu se vyjádřil i předseda Úřadu např. ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R413/2013/VZ-22401/2014/310/MLr ze dne 23. 10. 2014, ve kterém uvedl, že „(…) základem pro skutková zjištění Úřadu při právním posouzení zákonnosti úkonu zadavatele – rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení – jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval právě ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je oprávněn zrušit zadávací řízení jen za zákonem stanovených podmínek, a při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, je povinen dodržovat zásady uvedené v ustanovení § 6 zákona. Ze zásady transparentnosti pak vyplývá požadavek na jednoznačné, konkrétní, a tím i přezkoumatelné rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, aby se s nimi mohli seznámit zájemci či uchazeči a následně ve správním řízení (případně při prošetřování podnětu) také Úřad.“. Obdobné stanovisko vyjádřil předseda Úřadu rovněž ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R125/2015/VZ-20696/2015/321/MMl ze dne 3. 8. 2015, ve kterém uvedl, že Úřad není při přezkoumání postupu zadavatele oprávněn přihlížet k jiným důvodům, než k důvodům uvedeným zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a Úřad není tedy oprávněn posuzovat „(…) ani důvody, o kterých je přesvědčen navrhovatel, a ani důvody, které později vznášel zadavatel ve svém vyjádření.“. Z uvedeného tedy vyplývá, že Úřad přezkoumává oprávněnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem pouze vzhledem k důvodům uvedeným přímo v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
34. K zásadě transparentnosti zakotvené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona Úřad v obecné rovině uvádí, že tato je jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržena v průběhu celého zadávacího řízení. Otázkou výkladu zásady transparentnosti se již opakovaně zabýval jak Úřad, tak soudy ve své judikatorní činnosti. Tak např. Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 ztotožňuje s obecným výkladem zásady transparentnosti podaným Krajským soudem v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, podle kterého požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. V rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak Krajský soud v Brně dovodil, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. (…) Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. S ohledem na výše uvedené závěry lze konstatovat, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takové rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, které je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno podrobit kontrole, přičemž skutečnosti a důvody v něm uvedené musí být objektivně ověřitelné.
35. Aby tedy mohlo být konstatováno, že zadavatel zrušil zadávací řízení v souladu s § 84 odst. 2 písm. d) zákona, je nutné prokázat, že v průběhu zadávacího řízení došlo k odpadnutí důvodů pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které zadavatel nemohl předvídat a ani je sám nezpůsobil. Dále je též nutné, aby tyto důvody a okolnosti vstoupily do sféry zadavatele zvnějšku, resp. aby stály mimo sféru vlivu zadavatele. Právě tyto důvody jsou důvody předvídané v ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona, při jejichž naplnění může zadavatel zadávací řízení bez zbytečného odkladu zrušit, a tyto důvody musí uvést v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Úřad tak bude dále zkoumat, zda v daném případě byly naplněny důvody pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. d) zákona, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
36. V rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 10. 4. 2017 se zadavatel odvolává na to, že současné vedení města přehodnotilo původní závěr zadat předmětnou veřejnou zakázku externímu subjektu, což není pro současné možnosti a potřeby města výhodné a zároveň schválilo záměr provádět správu veřejného osvětlení prostřednictvím orgánů města. Uvedené skutečnosti zadavatel označuje jako podstatnou změnu okolností, kterou nemohl předvídat, a která byla způsobena extrémně dlouhým obdobím od zahájení zadávacího řízení a s tím souvisejícím vývojem potřeb zadavatele na způsob zajištění předmětných činností. Závěrem v předmětném rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel poznamenal, že „(…) v důsledku uplynutí velmi dlouhé doby od zahájení řízení již došlo i ke změně rozsahu zakázky, tj. počtu zařízení veřejného osvětlení a původně definovaný předmět zakázky neodpovídá současnému stavu“.
37. Důvodem zrušení předmětného zadávacího řízení tedy bylo rozhodnutí zadavatele o jiném způsobu zajištění požadovaného plnění vzhledem ke skutečnosti, že od zahájení zadávacího řízení uplynula dlouhá doba a schválení uvedeného rozhodnutí Radou města. K tomuto odůvodnění Úřad uvádí následující.
38. Úřad konstatuje, že zahájením předmětného zadávacího řízení zadavatel spustil proces, jehož účelem je zadání veřejné zakázky. Ukončení zadávacího řízení jeho zrušením je sice možné (a v některých případech i nezbytné), avšak zadávací řízení ukončené bez zadání veřejné zakázky nesplnilo svůj účel a tudíž všechny subjekty na něm zúčastněné (zadavatel i uchazeči) prostředky na přípravu a účast v tomto zadávacím řízení vynaložily marně. Proto zákonodárce důvody pro fakultativní zrušení zadávacího řízení striktně omezuje tak, aby při zrušení zadávacího řízení byla vyloučena svévole zadavatele. Otázka „výhodnosti“ nového způsobu zajištění předmětného plnění je v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedena pouze obecně a není tak zřejmé, jakého rozsahu úspor nákladů (či zda se vůbec jedná o důvody ekonomické) by mohlo být příslušným krokem dosaženo, či jakým způsobem by se zjednodušila organizace správy veřejného osvětlení. Úřad upozorňuje, že důvody pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. d) zákona musí zadavatel specifikovat v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení natolik jednoznačně a konkrétně, aby nebyly zaměnitelné s jinými důvody, a aby bylo možno následně přezkoumat, zda konkrétním důvodem pro zrušení zadávacího řízení je skutečně podstatná změna okolností, které zadavatel nemohl předvídat a ani je sám nezpůsobil. Změna přístupu zadavatele ke způsobu zajištění plnění veřejné zakázky v průběhu zadávacího řízení však sama o sobě takovýmto důvodem není, neboť se jedná o rozhodnutí na základě vlastní úvahy zadavatele (tedy nikoliv okolností způsobenou vně zadavatele) s odkazem na blíže nespecifikovanou výhodnost uvedeného rozhodnutí. Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení de facto vyplývá, že zadavatel v průběhu času přehodnotil svůj původní plán zadat veřejnou zakázku a realizaci plnění hodlá v současnosti řešit vlastními kapacitami. Tuto skutečnost zadavatel označil za podstatnou změnu okolností, kterou zadavatel nemohl předvídat. Úřad uvádí, že zadavateli s ohledem na v úvodu právního posouzení věci popsaná východiska pro zrušení zadávacího řízení nelze přisvědčit. Shora popsané okolnosti jsou totiž ryze subjektivní povahy a závislé na vůli zadavatele, resp. zadavatel svým jednáním takové okolnosti vygeneroval a vycházejí z jednání zadavatele, neboť zadavatel sám uvádí, že „přehodnotil původní záměr“. Tedy se nejedná o okolnosti objektivní povahy nezávislé na vůli zadavatele, resp. stojící vně zadavatele. Přehodnocení způsobu zajištění plnění veřejné zakázky vedením města (zadavatelem) rovněž není okolnost, kterou by bylo možno označit za nepředvídatelnou. Jednak případná obměna politické garnitury ve vedení územně samosprávných celků je věc zcela běžná, což je způsobeno zejména pravidelnými volbami a dále se jedná případně o záležitost personální. Této skutečnosti se tak dle Úřadu nelze dovolávat. Pakliže vedení města, resp. zadavatel přehodnotil situaci zajištění poptávané služby, není to okolnost stojící vně zadavatele, kterou nezpůsobil, ale jedná se pouze o důsledek předchozího jednání zadavatele, který měl před samotným zvolením způsobu uspokojení poptávky např. provést pečlivou situační analýzu zachycující současné i budoucí faktory a informace nutné pro správnou specifikaci východisek pro zajištění takovéto potřeby. Zadavatel tak mohl uvedené situaci svým předchozím jednáním předejít, a pokud tak neučinil, nelze se dovolávat toho, že u něho nyní řešenou situaci nezpůsobil či nepředpokládal. Pokud by však zadavatel skutečně dospěl k tomu, že byly dány objektivní důvody (např. právě i důvody ekonomické) k tomu, aby zrušil předmětné zadávací řízení, byl povinen takto učinit transparentním a přezkoumatelným způsobem. Tedy předložit relevantní podklady, které by zadavatelem uváděné tvrzení podpořily. Z žádných dokumentů, které jsou součástí dokumentace o veřejné zakázce však takové skutečnosti, ve zde šetřeném případě, nevyplývají, stejně tak ani v usnesení Rady města nejsou zachyceny žádné konkrétní informace, které by odpovídaly zákonné možnosti zrušení zadávacího řízení ve smyslu § 84 odst. 2 písm. d) zákona, kterého se zadavatel dovolává. Ostatně ani sám zadavatel neuplatnil argumentaci v tom smyslu, že by měl zpracovány např. analýzy, které by dokládaly ekonomickou výhodnost či nevýhodnost zvoleného způsobu zadání předmětu plnění šetřené veřejné zakázky. K zadavatelem tvrzenému neurčitému důvodu „nevýhodnosti“ s ohledem na současné možnosti a potřeby města v rozhodnutí o zrušení Úřad uvádí, že v čl. II. „Předmět a účel smlouvy“ návrhu smlouvy, která je součástí zadávací dokumentace, je v bodě 3. uvedeno, že „Účelem smlouvy je zajistit správu a údržbu spočívající v zabezpečení kvalitního a rovnoměrného osvětlení na území Města, zvýšení světelné účinnosti instalovaných svítidel, zlepšení estetického vzhledu VO a optimalizace nákladů na jeho správu, provoz, údržbu a opravy.“. Tedy s ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel šetřenou veřejnou zakázku zadával evidentně za účelem mj. optimalizace nákladů na údržbu veřejného osvětlení.
39. Co se týče odkazu zadavatele na usnesení Rady města (viz odstavec 27 odůvodnění tohoto rozhodnutí), kterým byl schválen záměr provádět správu veřejného osvětlení prostřednictvím orgánů města, Úřad uvádí, že předmětné usnesení by mohlo mít ve vztahu ke zrušení zadávacího řízení určitou relevanci pouze v případě, kdy by z něj vyplynul konkrétní věcný důvod objektivně zakládající nemožnost dalšího pokračování v zadávacím řízení či nemožnost či nedůvodnost realizace veřejné zakázky, tedy pokud by z něj vyplynuly skutečnosti, které by měly podstatný vliv na průběh zadávacího řízení či předmět veřejné zakázky, a proto by pokračování v zadávacím řízení ztratilo smysl, resp. by odpadly důvody pro pokračování zadávacího řízení. V daném případě však zadavatel má stále zájem na realizaci plnění, které však již nechce realizovat „dodavatelsky“, nýbrž vlastní kapacitou, což pouze potvrzuje fakt, že důvody pro pokračování zadávacího řízení za účelem realizace požadovaného plnění neodpadly.
40. Úřad v této souvislosti připomíná (jak již shora uvedl), že jakékoliv zrušení zadávacího řízení musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. 2 Afs 64/2009 ze dne 27. 1. 2010). Pokud by Úřad připustil existenci důvodu spočívajícího již ve vydání takto, jak shora popsáno vágně vymezeného usnesení Rady města jako důvodu, na základě kterého může zadavatel zrušit zadávací řízení, aniž by toto zrušení bylo podepřeno přezkoumatelnými důvody, mohlo by docházet k situacím, kdy by zadavatelé mohli rušit zadávací řízení, ve kterých by oni sami na základě vlastního subjektivního uvážení neměli zájem pokračovat. Takový důvod zrušení však § 84 zákona vůbec nepředjímá. Tímto by se zadavatelé dostali do rozporu se samotným smyslem přísné konstrukce objektivních důvodů, na nichž je § 84 zákona postaven. Jak bylo výše uvedeno, samotné vydání usnesení Rady města, kterým zadavatel schvaluje zrušení zadávacího řízení, v němž absentuje konkrétní věcný důvod, pro nějž by mělo být zadávací řízení zrušeno, jako oprávněný důvod pro zrušení zadávacího řízení nemůže obstát.
41. K dalšímu tvrzení, které závěrem zadavatel uvádí v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 10. 4. 2017, tj. že „(…) v důsledku uplynutí velmi dlouhé doby od zahájení řízení již došlo i ke změně rozsahu zakázky, tj. počtu zařízení veřejného osvětlení a původně definovaný předmět zakázky neodpovídá současnému stavu“ Úřad uvádí, že dlouhá doba trvání zadávacího řízení (zadávací řízení bylo zahájeno dne 14. 8. 2014) a současný neodpovídající stav nelze vyložit tak, že odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení. Úřad podotýká, že nelze přehlédnout skutečnost, že nabídky byly podány až dne 21. 11. 2014 a zadavatel obdržel šest nabídek (jak vyplývá z protokolu o otevírání obálek s nabídkami), a lze tak konstatovat, že předmětná veřejná zakázka byla pro potenciální dodavatele poměrně zajímavá a zadavatel mohl tedy vybírat z většího množství nabídek pro něj, dle předem zvoleného kritéria, tu nejvýhodnější nabídku, na což následně zcela rezignoval. Jak již bylo výše uvedeno, ve spuštěném procesu zadávacího řízení, jehož účelem bylo zadání veřejné zakázky, by měl zadavatel usilovat o efektivní dosažení účelu zadávacího řízení, tzn. výběr nejvhodnější nabídky a následné uzavření smlouvy s uchazečem, který nejvhodnější nabídku předložil. V případě, že je zadávací řízení zatíženo aktivitou potenciálních dodavatelů či uchazečů o veřejnou zakázku v zadávacím řízení při využití jejich práva na podání námitek (návrhů), nelze tuto skutečnost považovat za objektivní důvod pro zrušení zadávacího řízení, neboť v tomto případě se jedná pouze o postup uchazečů o veřejnou zakázku v zadávacím řízení, který zákonodárce umožňuje právě z důvodu zajištění řádné soutěže a možnosti případné nápravy pochybení zadavatele při zadávání veřejné zakázky.
42. Co se týče změny rozsahu předmětu veřejné zakázky (počtu zařízení veřejného osvětlení), Úřad upozorňuje, že z odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení opět není vůbec zřejmé, jak konkrétně předmět veřejné zakázky neodpovídá současnému stavu. Tato skutečnost z odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vůbec nevyplývá. Úřad upozorňuje, že z návrhu smlouvy (článek III. Doba trvání smlouvy, místo plnění smlouvy, bod 1.), který je součástí zadávací dokumentace o veřejné zakázce, vyplývá, že zadavatel byl připraven uzavřít předmětnou smlouvu na dobu neurčitou. Je tedy zřejmé, že případná změna potřeb zadavatele související s rozsahem předmětu plnění by nastala i v průběhu plnění veřejné zakázky (v případě, že by zadávací řízení bylo ukončeno dříve) a zadavatel by tak nově vzniklou potřebu mohl zákonným způsobem řešit. Tuto situaci zadavatel přímo předvídá, neboť v návrhu smlouvy v čl. IV. „Povinnosti Společnosti“ je v bodě 1.3 dokonce přímo uvedeno, že dodavatel je povinen „na základě dohody smluvních stran převzít do provozování i další VO, které bude po uzavření Smlouvy nově vybudováno nebo převzato a stane se vlastnictvím města.“. Zkratkou VO zadavatel v čl. II. „Předmět a účel smlouvy“ návrhu smlouvy zadavatel označuje předmět plnění, tj. „správa, údržba, veřejného osvětlení, slavnostního osvětlení, přisvětlení přechodů pro chodce, vánočního osvětlení, světelného signalizačního zařízení a městských hodin ve městě Hodonín“. Úřad tedy ani tento důvod zadavatele uvedený v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nepovažuje za podstatnou změnu okolností, kterou zadavatel nepředvídal, neboť ze zadávacích podmínek veřejné zakázky přímo vyplývá, že zadavatel změnu rozsahu plnění v čase předpokládá.
43. Ačkoliv Úřad dospěl k závěru, že důvody pro zrušení zadávacího řízení, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 10. 4. 2017, nejsou dle § 84 odst. 2 písm. d) zákona dány, popř. zadavatel některé uvedené důvody zrušení nepopsal transparentním a přezkoumatelným způsobem, Úřad pro úplnost uvádí, že v návaznosti na znění ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona musí být, pokud jsou důvody zrušení zadávacího řízení dány, zadávací řízení zrušeno bezodkladně (jak vyplývá z dikce citovaného ustanovení zákona „zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení“). Úřad podotýká, že v prověřovaném případě nelze s určitostí stanovit okamžik, v němž nastal důvod zrušení zadávacího řízení, ovšem vzhledem k podmínce kumulativního splnění všech podmínek již Úřad dále neprověřoval, zda podmínka bezodkladnosti byla splněna, a to právě s ohledem na nesplnění podmínek výše uvedených.
44. K podmínce bezodkladnosti se však Úřad vyjadřuje alespoň v obecné rovině. Lhůta „bez zbytečného odkladu“ sice přímo neurčuje číslicí vymezenou časovou dotaci, ve které musí být tento úkon zadavatelem učiněn, nicméně je třeba mít za to, že je stanovena povinnost postupovat, aniž by povinný subjekt nedůvodně vyčkával (otálel). Termín „bez zbytečného odkladu“, resp. „bezodkladně“ je tedy neurčitým právním pojmem, který je nezbytné posoudit a vykládat v kontextu všech okolností daného případu. V některých případech se může jednat o dny, jindy se však může jednat až o týdny či měsíce.
45. Ohledně naplnění podmínky bezodkladnosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 28/2008-74 ze dne 7. 4. 2009, v němž bylo judikováno, že „Pokud žalobce (zadavatel, pozn. Úřadu) zdůvodňoval zrušení zadávacího řízení podáním žaloby nynější osoby zúčastněné na řízení proti žalobci a pokud tvrdí, že se o existenci žaloby dozvěděl dne 22. 6. 2007, kdy mu byla žaloba doručena, pak zrušení zadávacího řízení dne 9. 8. 2007, tedy s odstupem cca jednoho a půl měsíce, by bylo možno považovat za reakci uskutečněnou bez zbytečného odkladu; tato podmínka by tedy mohla být splněna.“. Tento citovaný závěr Krajského soudu v Brně byl potvrzen i rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010, kde bylo k předmětné skutečnosti uvedeno, že „spor v řízení o kasační stížnosti není veden ohledně splnění podmínky, aby zadávací řízení bylo zrušeno bez zbytečného odkladu, neboť krajský soud dospěl k závěru, že ta byla splněna.“. Oba soudy dospěly shodně k závěru, že zadavatel jednal bez zbytečného odkladu, když zrušil zadávací řízení až za jeden a půl měsíce od doby, kdy došlo k posouzení nabídek.
46. Jak dlouhá doba může ve skutečnosti uplynout od chvíle, kdy vyvstane důvod pro zrušení zadávacího řízení, do rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, je tedy nutno posuzovat s ohledem na specifické okolnosti daného případu. Pokud nedojde k fakticky „okamžitému“ zrušení zadávacího řízení, je pak zapotřebí náležitě posoudit, zda zadavatel činil nějaké konkrétní a seznatelné kroky vedoucí ke zrušení zadávacího řízení a zda jsou dány objektivní okolnosti, jež oddalují možnost zrušení zadávacího řízení, nebo zda zadavatel zůstal pouze nečinný. V návaznosti na právě řečené si tak lze reálně představit, že stejná lhůta, např. tři měsíce, jež uplyne mezi zjištěním existence důvodu pro zrušení zadávacího řízení zadavatelem a jeho rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení, může být v jednom případě shledána jako nesplňující zákonnou podmínku „bezodkladnosti“, nicméně v odlišném případě bude tato podmínka bez dalšího splněna. Není tudíž možné onu „bezodkladnost“ pro zrušení zadávacího řízení slepě paušalizovat.
47. K výkladu pojmu „bez zbytečného odkladu“ Úřad odkazuje dále např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R125/2015/VZ-20696/2015/321/MMl ze dne 3. 8. 2015, z něhož vyplývá, že „bezodkladností“ není myšleno to, že by zadavatel musel provést úkon spočívající v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ihned poté, co se o takové skutečnosti dozví; „bezodkladně“ znamená, že zadavatel zruší zadávací řízení poté, co zjistí a posoudí, zda jiné řešení je či není možné, čili v době, kdy nabude přesvědčení, že zadávací řízení zrušit musí, jelikož jiná možnost není. K podmínce zrušení zadávacího řízení „bez zbytečného odkladu“ Úřad v dalším konstatuje, že pro posouzení jejího splnění je nutno nejprve specifikovat skutečnost, od které se počátek lhůty „bez zbytečného odkladu“ bude odvíjet (tzn. že je třeba časově identifikovat výskyt důvodu pro zrušení zadávacího řízení), a dále je třeba na základě všech relevantních okolností konkrétního případu posoudit, zda doba, která uplynula mezi okamžikem výskytu důvodu zrušení zadávacího řízení a mezi dnem, kdy zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení, je dobou, kterou lze ještě považovat za zbytečně „bezodkladnou“. Ačkoliv, jak je shora uvedeno, je v daném případě již nadbytečné zkoumat splnění podmínky, zda zadavatel předmětné zadávací řízení zrušil bez zbytečného odkladu, považuje Úřad za vhodné podotknout, že informace o učinění úkonu v podobě zrušení předmětného zadávacího řízení bez zbytečného odkladu v daném případě ze strany zadavatele zcela absentuje. Zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 10. 4. 2017 nikterak nespecifikuje časový sled událostí, popř. nestanovil rozhodný okamžik, ke kterému váže nutnost zrušení zadávacího řízení. Pouze vágně úkon spočívající ve zrušení zadávacího do určité míry váže k blíže nespecifikovanému jednání Rady města. Jak vyplývá z provedeného šetření, stejně tak argumentace zadavatele, jedná se o usnesení o jednání Rady města ze dne 4. 4. 2017. Předmětné usnesení však v sobě ve vztahu k podmínkám zrušení zadávacího řízení nenese relevantní informace. Ve vztahu k podmínce zrušení zadávacího řízení bez zbytečného odkladu v daném usnesení rovněž zcela absentuje informace o datu rozhodné skutečnosti, která zadavatele vedla ke zrušení zadávacího řízení.
48. K upozornění zadavatele na novou právní úpravu, tj. § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), podle níž zadavatel dovozuje legitimní důvod ke zrušení zadávacího řízení, neboť citované ustanovení ZZVZ výslovně umožňuje zrušení zadávacího řízení i z důvodů ekonomických, Úřad uvádí, že předmětné zadávací řízení se řídí právní úpravou platnou ke dni zahájení předmětného zadávacího řízení (tedy právní úpravou zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů). Uvedené vyplývá ostatně z přechodného ustanovení - viz § 273 odst. 1 ZZVZ, ve kterém je uvedeno, že pokud došlo přede dnem nabytí účinnosti ZZVZ k zahájení zadávání veřejných zakázek, zadávání rámcových smluv, soutěže o návrh, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele nebo řízení o správních deliktech před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se taková zadávání, soutěže anebo řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Stejně tak z přechodného ustanovení dle § 274 odst. 1 ZZVZ mimo jiného vyplývá, že podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele a řízení o správních deliktech zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže se týkají zadávání veřejných zakázek nebo rámcových smluv podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Z uvedeného je nutno učinit závěr, že zadavatelem uplatněná argumentace o existenci důvodu zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ není přiléhavá na zde šetřený případ, neboť zadavatel předmětnou veřejnou zakázku zadával dle zákona a nikoliv dle ZZVZ, stejně tak Úřad při své přezkumné činnosti ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vychází z právní úpravy dle zákona (ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb.). Úřad ve vztahu k uvedené argumentaci zadavatele opakuje, že údajná nevýhodnost (z rozhodnutí o zrušení nevyplývá, jakého má být charakteru) ani není zadavatelem nijak doložena.
49. Ohledně nepodání námitek či neodvolání se účastníky zadávacího řízení Úřad uvádí, že z dokumentace o veřejné zakázce na předmětnou veřejnou zakázku vyplývá, že proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení podaly námitky dvě společnosti (uchazeči), a to společnost ČEZ Energetické služby, s.r.o., IČO 27804721, se sídlem Výstavní 1144/103, 703 00 Ostrava a společnost ELTODO-CITELUM, s.r.o., IČO 25751018, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4. Ze skutečnosti, že následně nebyl žádným z uchazečů podán návrh k Úřadu na přezkoumání úkonů zadavatele, však ničeho nemění na věci, že byl Úřad oprávněn (povinen) správní řízení zahájit (z moci úřední), neboť Úřad získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem při zrušení zadávacího řízení na základě obdrženého podnětu. S ohledem na tuto skutečnost tak došlo k iniciaci tohoto správního řízení. Ačkoliv tedy nebyl podán návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, Úřad podotýká, že pokud obdržel informaci např. právě podavatelem příslušného podnětu, je jeho povinností takovou informaci prošetřit a případně zahájit správní řízení z moci úřední, jako tomu bylo v tomto případě. Uvedené je nutno vnímat v kontextu toho, že Úřad, je podle § 42 správního řádu povinen přijímat podněty. V daném případě byly současně splněny podmínky pro podání podnětu ve smyslu § 259 ZZVZ. Pakliže na základě šetření podnětu Úřad získá pochybnosti o souladnosti postupu zadavatele se zákonem, je povinen zahájit správní řízení z moci úřední. Činnost Úřadu je v tomto totiž ovládána mj. principem oficiality, což znamená, že správní orgán obecně, čili samozřejmě i Úřad, má právo a povinnost zahájit správní řízení z moci úřední, jakmile nastane konkrétní skutečnost předvídaná příslušným právním předpisem, tzn. v pozici Úřadu skutečnost předvídaná zákonem o veřejných zakázkách. Pokud tedy Úřad v rámci šetření podnětu shledá, že existují důvody pro zahájení správního řízení, zahajuje správní řízení ve smyslu § 46 správního řádu. Ve vztahu k právě uvedenému je příp. možno odkázat nad rámec již uvedeného i na názor vyslovený Ústavním soudem v usnesení ze dne 8. 10. 2002 sp. zn. II. ÚS 586/02, kde uvedl, že: „lze souhlasit s názorem, že nemůže záležet na libovůli správního orgánu, zda řízení, které lze zahájit z vlastního podnětu, zahájí či nikoliv, neboť jeho činnost je ovládána mimo jiné principem oficiality, podle kterého správní orgán má právo a povinnost zahájit řízení, jakmile nastane skutečnost předvídaná zákonem, bez ohledu na to, jak ji zjistí.“.
50. K argumentaci zadavatele, podle níž byla zadávací lhůta již cca 4 násobně překročena a nabídky již nejsou zajištěny jistotou, a dále, že již zahájil úkony vedoucí k zajištění správy veřejného osvětlení, Úřad uvádí, že uvedené informace nebyly obsaženy v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 10. 4. 2017 a nejsou tudíž pro posouzení věci relevantní, jakožto další dodatečná tvrzení vznesená zadavatelem v průběhu správního řízení v jeho vyjádřeních. Úřad není při přezkoumání postupu zadavatele oprávněn přihlížet k jiným důvodům, než k důvodům uvedeným zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, jak Úřad popsal v odstavci 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad při posouzení věci vychází výhradně z informací uvedených v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, které mají, resp. musí obsahovat (odrážet) právě ty důvody, pro které zadavatel zadávací řízení zrušil. Jestliže však zadavatel zadávací řízení zruší s odkazem na příslušné ustanovení § 84 zákona, ale v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel neuvede transparentním a přezkoumatelným způsobem důvody zrušení, které lze pod příslušné ustanovení zákona subsumovat (jako v uvedeném případě), nelze dospět k jinému závěru než tomu, že zadavatel nenaplnil důvody zrušení zadávacího řízení a tedy se dopustil porušení příslušného ustanovení zákona. Postup zadavatele tak v tomto ohledu nelze považovat za transparentní a souladný se zákonem.
51. Úřad uvedeným závěrem nezpochybňuje právo zadavatele na zrušení zadávacího řízení, ani to, že důvody zrušení zadávacího řízení mohly u zadavatele dle § 84 odst. 2 písm. d) skutečně nastat, případně mohly nastat jiné důvody pro zrušení zadávacího řízení. Úřad však dospěl k závěru a konstatuje, že důvody, které uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 10. 4. 2017, nejsou popsány transparentním a přezkoumatelným způsobem, tzn. v rozporu s § 6 odst. 1 zákona a dále jsou v předmětném rozhodnutí uvedeny skutečnosti, které nepředstavují podstatnou změnu okolností, jež nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel nemohl předvídat a ani je nezpůsobil a v jejímž důsledku odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení, na základě kterých by zadavatel byl oprávněn zadávací řízení dle § 84 odst. 2 písm. d) zákona zrušit. Úřad poznamenává, že zadavatel ve svých vyjádřeních uvádí, že zadávací řízení zrušil s odkazem na § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona, avšak v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odkazuje pouze na důvod dle § 84 odst. 2 písm. d) zákona; tedy Úřad přezkoumával postup zadavatele pouze v intencích tohoto ustanovení zákona. Pakliže zadavatel dospěje k závěru, že u něj zákonný důvod zrušení zadávacího řízení existuje, nevylučuje Úřad v tomto rozhodnutí skutečnost, aby zadavatel zadávací řízení v souladu se zákonem zrušil pro takovýto důvod a v odůvodnění takovéhoto rozhodnutí důvod transparentně popsal.
52. K argumentu zadavatele, podle něhož by se zavázal k dlouhodobému vztahu s vybraným uchazečem, Úřad s odkazem na čl. XII. návrhu smlouvy uvádí, že z uvedeného ustanovení návrhu smlouvy vyplývá, že obě smluvní strany mohou smlouvu vypovědět bez udání důvodu po uplynutí 24 měsíců od doby účinnosti smlouvy. Vzhledem k těmto skutečnostem tedy nelze zadavateli přisvědčit, že by byl dlouhodobě nucen udržovat obchodní vztah, který by uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem vznikl.
53. Úřad uvádí, že výše uvedený postup zadavatele mohl zároveň podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť zrušení zadávacího řízení v rozporu se zákonem mělo za následek ukončení zadávacího řízení, ačkoliv jak vyplývá z vyjádření zadavatele a např. usnesení Úřadu vedeného pod sp. zn. S0108/2017/VZ (dostupného na www.uohs.cz) v zadávacím řízení byly podány nabídky. V rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0108/2017/VZ proti postupu zadavatele v zadávacím řízení přímo uchazeč brojil. Zadavatel rovněž zadávací řízení nezrušil z důvodů uvedených v § 84 odst. 1 písm. a) a e) zákona. Je tedy nesporné, že zadavatelův postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
54. V této souvislosti Úřad odkazuje na ustálenou rozhodovací praxi Úřadu a soudů týkající se problematiky potenciality ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky při postupu zadavatele podle zákona, kdy např. předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014 uvedl, že zákon nevyžaduje prokázání podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
55. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že »v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „… nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku“«. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009 již předseda konstatoval, že „[s]kutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky (…) k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění“.
56. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7. 10. 2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „(…) pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“.
57. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26. 9. 2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že »z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu (…) již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“«.
58. Nejvyšší správní soud pak v odůvodnění rozsudku č. j. 4 As 61/2016-34 ze dne 28. 6. 2016 konstatoval, že v případě, že správní orgán shledá, že se v daném případě jedná o ohrožovací formu správního deliktu, nelze faktický vznik škody z logiky věci nijak prokazovat. Podle názoru Nejvyššího správního soudu „pokud by totiž správní orgán toto ohrožení právem chráněného zájmu blíže prokazoval, ve skutečnosti by jeho dokazování směřovalo k tomu, do jaké míry došlo ke skutečné poruše u tohoto právem chráněného zájmu, ...takové dokazování by bylo nepřiměřeně obtížné či přímo někdy i nemožné, neboť by bylo nutné oslovit blíže neurčený okruh jiných dodavatelů nacházejících se často na velkém území. Takové dokazování by proto bylo často za hranicí možností správního orgánu a mohlo by vést k nemožnosti účinného postihování porušení povinností zadavatelů dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.“.
59. Úřad dodává, že ačkoliv se rozhodnutí a rozsudky citované v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí týkají případů, kdy bylo rozhodováno o spáchání správního deliktu zadavatelem, lze z nich plynoucí závěry analogicky aplikovat i na řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, v němž je rozhodováno o uložení nápravného opatření dle § 118 odst. 1 zákona, neboť i v tomto případě je uložení nápravného opatření Úřadem podmíněno nedodržením postupu zadavatele stanoveného pro zadání veřejné zakázky, kdy tento postup současně podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr nejvhodnější nabídky je v daném případě naplněna.
60. Na základě všech shora uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona tím, že dne 10. 4. 2017 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku s odkazem na § 84 odst. 2 písm. d) zákona, aniž by uvedl transparentním a přezkoumatelným způsobem důvody zrušení uvedeného zadávacího řízení, a dále uvedl skutečnosti, které nepředstavovaly podstatnou změnu okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, a v jejímž důsledku odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Vzhledem k těmto skutečnostem Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K uložení nápravného opatření
61. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
62. Při rozhodování podle ust. § 118 odst. 1 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu. V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že rozhodnutí zadavatele ze dne 10. 4. 2017 o zrušení předmětného zadávacího řízení bylo úkonem nezákonným, neboť s ohledem na skutečnosti uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 10. 4. 2017 zadavatelem, nebylo prokázáno, že by na straně zadavatele odpadly důvody pro pokračování zadávacího řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil. Vzhledem k tomu, že tento nezákonný postup už ze své podstaty ovlivňuje výběr nejvhodnější nabídky (po zrušení zadávacího řízení nemůže být žádná nabídka vybrána jako nejvhodnější) a současně dosud nedošlo (a ani dojít nemohlo) k uzavření smlouvy, přistoupil Úřad ke zrušení úkonu zadavatele spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky ze dne 10. 4. 2017.
63. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
Náklady řízení
64. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.
65. Vzhledem k tomu, že úkon zadavatele – rozhodnutí zadavatele ze dne 10. 4. 2017 o zrušení zadávacího řízení – byl tímto rozhodnutím zrušen, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
66. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000265.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
Město Hodonín, Masarykovo nám. 53/1, 695 01 Hodonín
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn.: Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.
|
