Č. j.: ÚOHS-R0152/2018/VZ-33420/2018/322/LKa
                
                
                 
                
                
                Brno 15. listopadu 2018
                
                
                
                
                 
                
                V řízení o rozkladu ze dne 4. 9. 2018 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 5. 9. 2018 zadavatelem – 
                
                
                ZOO a zámek Zlín - Lešná, příspěvková organizace, IČO 00090026, se sídlem Lukovská 112, 763 14 Zlín – Štípa,
                
                
                proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0269/2018/VZ-25001/2018/542/MCi ze dne 27. 8. 2018 vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh navrhovatele –
                
                
                Masák & Partner, s.r.o., IČO 27086631, se sídlem Rooseveltova 575/39, 160 00 Praha 6 - Bubeneč,
                
                
                ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Chovné zařízení pro slony - zpracování PD“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož oznámení  bylo uveřejněno dne 10. 4. 2018 na profilu zadavatele dostupném z https://www.kdv.cz/pz_zakazka‌.?ic=00090026&id=3393 pod ID 2018038, jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel –
                
                
                Navláčil stavební firma, s.r.o., IČO 25301144, se sídlem Bartošova 5532, 760 01 Zlín,
                
                
                 
                jsem rozhodl takto:  
                I.
                Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0269/2018/VZ-25001/2018/542/MCi ze dne 27. 8. 2018 podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona
                 
                r u š í m 
                 
                a věc
                 
                v r a c í m
                 
                Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.
                 
                II. 
                Nařizuji z moci úřední podle § 61 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto 
                p ř e d b ě ž n é  o p a t ř e n í:
                Zadavateli – ZOO a zámek Zlín - Lešná, příspěvková organizace, IČO 00090026, se sídlem Lukovská 112, 763 14 Zlín - Štípa – se ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku s názvem „Chovné zařízení pro slony - zpracování PD“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, přičemž výzva k podání nabídek je dostupná z https://www.kdv.cz/pz_zakazka‌.?ic=00090026&id=3393 pod ID 2018038. 
                 
                Odůvodnění
                 
                I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
                1.             Zadavatel – ZOO a zámek Zlín - Lešná, příspěvková organizace, IČO 00090026, se sídlem Lukovská 112, 763 14 Zlín - Štípa (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 10. 4. 2018 postupem podle § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] uveřejněním výzvy k podání nabídek na svém profilu zadávací řízení na veřejnou zakázku s názvem „Chovné zařízení pro slony - zpracování PD“ zadávanou  ve zjednodušeném podlimitním řízení, přičemž výzva k podání nabídek je dostupná z https://www.kdv.cz/pz_zakazka‌.?ic=00090026&id=3393 (dále jen „veřejná zakázka“). Zadavatel se při výkonu práv a povinností souvisejících s veřejnou zakázkou nechal zastoupit společností MCI SERVIS s.r.o., IČO 27718158, se sídlem Pod Vodojemem 2607, 760 01 Zlín.
                2.             Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 10. 5. 2018 vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel nabídky od dvou dodavatelů s tím, že jako ekonomicky nejvýhodnější byla hodnocena nabídka dodavatele Navláčil stavební firma, s.r.o., IČO 25301144, se sídlem Bartošova 5532, 760 01 Zlín (dále jen „vybraný dodavatel“).
                3.             Dne 11. 6. 2018 rozhodl zadavatel o výběru dodavatele.
                4.             Dne 22. 6. 2018 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – Masák & Partner, s.r.o., IČO 27086631, se sídlem Rooseveltova 575/39, 160 00 Praha 6 - Bubeneč (dále jen „navrhovatel“) ze dne 21. 6. 2018, směřující proti výběru dodavatele.
                5.             Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 28. 6. 2018, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, podané námitky odmítl. 
                6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými v rozhodnutí zadavatele o námitkách, podal dne 4. 7. 2018 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgánu příslušnému podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté. 
                II.             Napadené rozhodnutí
                7.             Dne 27. 8. 2018 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0269/2018/VZ-25001/2018/542/MCi (dále jen „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem I. rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 50 zákona, kdy oznámení o výběru dodavatele ze dne 12. 6. 2018 neobsahovalo transparentní odůvodnění výběru, neboť zadavatel v rámci odůvodnění oznámení o výběru dodavatele pouze uvedl, že: „Nabídka vybraného dodavatele byla vybrána v souladu s  doporučením komise jmenované zadavatelem pro posouzení a hodnocení nabídek podaných v rámci předmětného zadávacího řízení, neboť dodavatel splnil kvalifikace a zadávací podmínky stanovené zadavatelem a dané zákonem, a podle výsledků hodnocení je jeho nabídka ekonomicky nejvýhodnější. Z tohoto důvodu komise doporučila zadavateli rozhodnout o výběru této nabídky, a proto zadavatel v souladu s doporučením komise rozhodl o zadání veřejné zakázky výše uvedenému dodavateli.“, čímž zároveň porušil zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1  zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
                8.             Jako opatření k nápravě postupu zadavatele uvedeného ve výroku I. napadeného rozhodnutí Úřad výrokem II. napadeného rozhodnutí zrušil úkon zadavatele spočívající v oznámení o výběru dodavatele ze dne 12. 6. 2018 a současně zrušilvšechny následující úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
                9.             Výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil v souladu s § 263 odst. 8 zákona zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.
                10.         Výrokem IV. napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
                III.           Námitky rozkladu
                11.         Dne 5. 9. 2018 obdržel Úřad rozklad zadavatele ze dne 4. 9. 2018 proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 27. 8. 2018. Zadavatel podal rozklad v zákonné lhůtě.
                12.         Zadavatel předně nesouhlasí se závěrem Úřadu, že nedodržel postup stanovený v § 50 zákona.
                13.         Zadavatel v rozkladu namítá, že výklad § 50 zákona na požadavek na odůvodnění výběru dodavatele je ze strany Úřadu překvapující a extenzivní a staví na roveň odůvodnění výběru dodavatele v otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení.
                14.         Zadavatel uvádí, že ačkoliv je Úřad toho názoru, že § 123 zákona se ve zjednodušeném podlimitním řízení nepoužije, neuvádí v odůvodnění rozhodnutí jakýkoliv rozdíl mezi požadavkem na obsah odůvodnění výběru dodavatele v otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení. 
                15.         Zadavatel rovněž nesouhlasí se závěrem Úřadu, že stručné odůvodnění výběru dodavatele je porušením zásady transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona.
                16.         Zadavatel namítá, že jím zvolený způsob hodnocení byl jednoduchý a tomu také odpovídalo pojetí odůvodnění výběru dodavatele na veřejnou zakázku zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení.
                17.         Zadavatel je toho názoru, že neuvedení údajů týkajících se posouzení kvalifikace v oznámení o výběru dodavatele nemůže být porušením § 50, ani § 6 odst. 1 zákona.
                18.         Zadavatel dále namítá, že Úřad se nezabýval argumentací navrhovatele v návrhu a zaměřil se na formální náležitosti oznámení o výběru dodavatele, které ani nebyly spornou otázkou mezi zadavatelem a navrhovatelem.
                Závěr rozkladu
                19.         Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
                IV.          Řízení o rozkladu
                20.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
                Stanovisko předsedy Úřadu
                21.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.  
                22.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je shora uvedeno, nerozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání. Současně je v tomto rozhodnutí vysloven závazný právní názor, kterým je Úřad při dalším projednání věci vázán.
                V.            K rozhodnutí o zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání
                23.         Podle § 152 odst. 5 správního řádu platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání, nevylučuje-li to povaha věci.
                24.         Podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumává odvolací správní orgán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.
                25.         Podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal. V odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán. 
                26.         Úřad v bodu 60. odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že „[f]ormální konstatování zadavatele o výběru určitého dodavatele s tím, že ,jeho nabídka byla nejvýhodnější a veškeré podmínky byly splněny', nemůže samo o sobě obstát. Ačkoliv je oznámení o výběru dodavatele specifickým institutem sui generis, musí jeho odůvodnění, vedle formální stránky, naplňovat také stránku materiální. Tou je myšleno alespoň dostatečné uvedení a zhodnocení podkladů, které vedly k výběru dodavatele“.
                27.         V bodu 63. odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že „pokud se k dodavateli dostane jinou cestou řádná informace o odůvodnění výběru z jiných dokumentů (např. z jiné zprávy, kterou zadavatel vyhotovil, ačkoliv tuto povinnost neměl), na které zadavatel odkáže a učiní ji tím součástí oznámení o výběru, pak lze dovodit, že oznámení o výběru podmínku přítomnosti materiální stránky odůvodnění výběru, obsahuje“.
                28.         Úřad své závěry v napadeném rozhodnutí postavil na nedodržení zásady transparentnosti v souladu s § 6 odst. 1 zákona. Ale i při hodnocení, zda zadavatel postupoval v souladu se zásadou transparentnosti, je třeba posuzovat určité hranice, kdy jednání zadavatele je možné ještě označit za transparentní, přičemž v šetřené věci lze výklad Úřadu označit za nepřiměřený, a to s ohledem na to, že zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení.
                29.         Závěry Úřadu v napadeném rozhodnutí nejsou správné, neboť jsou založeny na nesprávném posouzení naplnění zásady transparentnosti a na nesprávné interpretaci ustanovení § 50 zákona, jak je podrobněji rozvedeno níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí.
                30.         Zadavatel v šetřené věci zadával veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení. Zjednodušené podlimitní řízení představuje oproti ostatním druhům zadávacích řízení časově i administrativně jednodušší druh zadávacího řízení. Zákonná úprava zjednodušeného podlimitního řízení se omezuje na stanovení konkrétních specifik oproti úpravě vztahující se pro zadávání nadlimitních veřejných zakázek s tím, že pokud není výslovně v zákoně odkázáno na konkrétní ustanovení platná pro nadlimitní režim, zadavatel je pouze oprávněn (nikoliv povinen) tyto instituty z nadlimitního režimu použít či se jimi pouze inspirovat při stanovení zadávacích podmínek ve zjednodušeném podlimitním řízení a v samotném postupu ve zjednodušeném podlimitním řízení.
                31.         Podle § 50 zákona zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení odešle oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru, není-li dále stanoveno jinak.
                32.         Ustanovení § 50 zákona je obecnou úpravou. „Samostatně platí pro všechny případy, na něž se neuplatní podrobnější ustanovení § 123, s nímž se částečně obsahově kryje. Fakticky se jedná jen o ZPŘ (§ 53 odst. 6 odkazuje jen na použití § 122 a pak § 124 až 127) a zjednodušený režim; v ostatních případech je třeba postupovat také dle § 123.“ (srovnej viz komentářová literatura Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 316 a násl.).
                33.         S ohledem na výše uvedené tedy platí, že § 123 zákona se použije na oznámení o výběru v nadlimitním režimu, přičemž stanovení § 123 zákona stanovuje jasné a konkrétní požadavky na to, co takové oznámení o výběru musí obsahovat oproti § 50 zákona. 
                34.         Vzhledem k tomu, že se ve  zjednodušeném podlimitním řízení na oznámení o výběru § 123 zákona nepoužije (což ostatně tvrdí jak zadavatel, tak Úřad) a zákonodárce nepřistoupil k tomu, že by popsal, jak má zadavatel výběr v oznámení o výběru odůvodnit, pak je zřejmé, že ve zjednodušeném podlimitním řízení jsou nároky na oznámení o výběru dodavatele méně přísné. Základním požadavkem na odůvodnění oznámení o výběru je tak zásada transparentnosti. 
                35.         Úmyslem zákonodárce tedy jistě nebylo postavit naroveň odůvodnění oznámení o výběru dodavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení a v nadlimitním režimu. Tedy aplikovat požadavky dle § 123 zákona i na odůvodnění oznámení o výběru dodavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení.
                36.         Ve zjednodušeném podlimitním řízení není zadavatel ze zákona povinen po účastnících zadávacího řízení požadovat kvalifikaci. Zadavatel si sám může rozhodnout o míře a rozsahu kvalifikačních požadavků dle § 53 odst. 4 zákona.
                37.         Obecně tedy pokud by zadavatel v rámci zjednodušeného podlimitního řízení nestanovil požadavky na splnění kvalifikačních předpokladů, pak by dodavatelé ve svých nabídkách nepředkládali doklady o splnění kvalifikace. Ne vždy tedy bude moci zadavatel učinit součástí oznámení o výběru dokumenty prokazující splnění kvalifikace dodavatelem. 
                38.         Dále považuji za vhodné vyjádřit se k závěru Úřadu uvedenému v bodu 64. odůvodnění napadeného rozhodnutí, že: „Zadavatel však nijak účastníkům řízení nepřiblížil proč a na základě čeho považuje vybraného dodavatele za kvalifikovaného.“. A dále k závěru Úřadu uvedeného v bodu 66. odůvodnění napadeného rozhodnutí, že „zadavatel neposkytl účastníkům řízení jiný dokument, který by učinil součástí oznámení o výběru, v němž by se takové informace účastníkům řízení dostalo a na jehož základě by měli všichni účastníci zadávacího řízení možnost shlédnout postup zadavatele při výběru dodavatele.“, s nímž se neztotožňuji.
                39.         V souladu s § 53 odst. 6 zákona zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení umožní na jejich žádost nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy. V tomto se zjednodušené podlimitní řízení liší oproti ostatním druhům zadávacího řízení, neboť v těch je zadavatel podle zákona povinen zaslat zprávu o hodnocení nabídek (spolu s výsledkem posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele) jako součást oznámení o výběru dodavatele.
                40.         Pro dodržení zásady transparentnosti musí zadavatel mimo jiné zdokumentovat své postupy tak, aby jeho postupy byly přezkoumatelné. V této souvislosti odkazuji na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010 – 159 ze dne 15. 9. 2010, v němž se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s obecným výkladem zásady transparentnosti Krajským soudem v Brně, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak vyplývá, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“
                41.         Zadavatel učinil součástí oznámení o výběru dodavatele jím požadovaná hodnotící kritéria, jednak výši nabídkových cen a dále dobu zpracování projektové dokumentace, z čehož je patrné, která nabídka byla nejvýhodnější, přičemž z § 56 odst. 3 zákona vyplývá, že zpráva o hodnocení nabídek je k dispozici k nahlédnutí u zadavatele. S právě uvedenými zjištěními tedy nekoresponduje výrok I. napadeného rozhodnutí, jímž Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 50 zákona, kdy oznámení o výběru dodavatele ze dne 12. 6. 2018 neobsahovalo transparentní odůvodnění výběru, neboť zadavatel v rámci odůvodnění oznámení o výběru dodavatele pouze uvedl, že: „Nabídka vybraného dodavatele byla vybrána v souladu s  doporučením komise jmenované zadavatelem pro posouzení a hodnocení nabídek podaných v rámci předmětného zadávacího řízení, neboť dodavatel splnil kvalifikace a zadávací podmínky stanovené zadavatelem a dané zákonem, a podle výsledků hodnocení je jeho nabídka ekonomicky nejvýhodnější. Z tohoto důvodu komise doporučila zadavateli rozhodnout o výběru této nabídky, a proto zadavatel v souladu s doporučením komise rozhodl o zadání veřejné zakázky výše uvedenému dodavateli.“, čímž zároveň porušil zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1  zákona.
                42.         Zadavatel v oznámení o výběru dodavatele nejen že uvedl, kdo je vybraným dodavatelem, ale zároveň k oznámení o výběru dodavatele připojil tabulku s hodnotícími kritérii a výslednými parametry. Mám tedy za to, že v šetřeném případě zadavatel naplnil zákonné požadavky na odůvodnění oznámení o výběru dodavatele dle § 50 zákona. Nadto má zadavatel povinnost v souladu s § 119 odst. 2 zákona pořídit písemnou zprávu o hodnocení nabídek a v souladu s § 56 odst. 3 zákona umožnit dodavatelům na žádost do této zprávy nahlédnout. Ve zjednodušeném podlimitním řízení tedy nemusí být zpráva o hodnocení nabídek součástí oznámení o výběru dodavatele. A zadavatel nemá ani povinnost učinit součástí oznámení o výběru dodavatele „poučení“ o možnosti nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek. Zjednodušené podlimitní řízení je jednodušší obdobou otevřeného řízení a nelze tedy po zadavateli spravedlivě požadovat, aby v rámci zjednodušeného podlimitního řízení odůvodňoval oznámení o výběru dodavatele obdobně široce, jak to požaduje § 123 zákona.
                43.         S ohledem na výše uvedené nelze souhlasit ani se závěrem Úřadu uvedeným v bodu 59. odůvodnění napadeného rozhodnutí, že nemůže obstát zadavatelova strohá konstatace, že byl vybrán určitý dodavatel, protože „splnil kvalifikace a zadávací podmínky stanovené zadavatelem a dané zákonem, a podle výsledků hodnocení je jeho nabídka ekonomicky nejvýhodnější“. Dle Úřadu je takové odůvodnění v podstatě nicneříkající.
                44.         Lze souhlasit s Úřadem, že např. konstatování „vybraný dodavatel byl ekonomicky nejvýhodnější“ by bylo nedostačující (potažmo netransparentní). V šetřené věci však zadavatel v oznámení o výběru dodavatele uvedl kritéria hodnocení a dále výši nabídkových cen. Pokud i přesto by některý z dodavatelů chtěl nahlédnout do zprávy o hodnocení nabídek, mohl tak učinit v souladu s § 56 odst. 3 zákona. Zadavatel je pak povinen umožnit dodavateli na jeho žádost nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek, ale není povinen učinit zprávu o hodnocení nabídek součástí oznámení o výběru dodavatele.
                45.         Pokud Úřad v bodu 63. odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že zbývajícím dodavatelům nesmí být upřeno právo shlédnout, že vybraný dodavatel byl vybrán jako kvalifikovaný po právu, pak s tímto tvrzením lze souhlasit. Zadavatel těmto dodavatelům umožní na jejich žádost nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek v souladu s § 53 odst. 6 zákona, zadavatel však nemusí učinit součástí oznámení o výběru dokument, z něhož bude právě odůvodnění výběru dodavatele patrné.
                46.         S ohledem na výše uvedené zadavatel odůvodnil oznámení o výběru dodavatele v souladu s § 50 zákona a rovněž v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona.
                47.         Návrh navrhovatele směřoval proti splnění požadavku na prokázání technické kvalifikace vybraného dodavatele. Úřad se však v napadeném rozhodnutí nezabýval námitkami navrhovatele ohledně splnění technické kvalifikace a omezil se pouze na přezkoumání obsahu odůvodnění výběru dodavatele. Přičemž, jak jsem uvedl již výše, nepovažuji závěry Úřadu ohledně netransparentnosti odůvodnění oznámení o výběru za souladné se zákonem.
                48.         S ohledem na výše uvedené musím konstatovat, že úvahy Úřadu v napadeném rozhodnutí vedly k nesprávnému právnímu posouzení věci, tudíž napadené rozhodnutí trpí vadami, které mají vliv na jeho zákonnost. Vzhledem k tomu, že mám za to, že v daném případě bylo oznámení o výběru dodavatele dostačující z pohledu naplnění požadavků § 50 a § 6 zákona, je třeba, aby se Úřad při novém projednání věci zabýval námitkami navrhovatele uvedenými v návrhu na zahájení správního řízení ohledně splnění požadavků na technickou kvalifikaci vybraným dodavatelem. 
                49.         Úřad je při novém projednání věci vázán právním názorem vysloveným výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.
                VI.          K nařízení předběžného opatření výrokem II. tohoto rozhodnutí
                50.         Podle § 248 zákona Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, při kterém může mimo jiné nařizovat předběžná opatření. Zákon neobsahuje zvláštní postup pro nařízení předběžného opatření v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, proto se subsidiárně použije obecná úprava obsažená v § 61 odst. 1 správního řádu. 
                51.         Podle § 61 odst. 1 správního řádu může správní orgán z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce. Předběžným opatřením lze účastníkovi nebo jiné osobě přikázat, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl, anebo zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, nebo věc, která může být předmětem exekuce. 
                52.         Podle § 61 odst. 3 správního řádu správní orgán předběžné opatření zruší rozhodnutím bezodkladně poté, co pomine důvod, pro který bylo nařízeno. Neučiní-li tak, pozbývá předběžné opatření účinnosti dnem, kdy se rozhodnutí ve věci stalo vykonatelným nebo nabylo jiných právních účinků. 
                53.         Dle § 152 odst. 2 správního řádu o rozkladu rozhoduje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního orgánu. Dle § 152 odst. 5 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání. 
                54.         Dle § 93 odst. 1 správního řádu jestliže není v této hlavě stanoveno jinak, pro řízení o odvolání se obdobně použijí ustanovení hlavy I až IV, VI a VII této části. 
                55.         Vzhledem k uvedenému konstatuji, že předseda Úřadu jako nadřízený správní orgán rozhodující o rozkladu může z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření při splnění zákonných podmínek v souladu s § 61 odst. 1 správního řádu. 
                56.         Účelem, pro který navrhovatel toto řízení o přezkoumání úkonů zadavatele návrhem inicioval, bylo (eventuální) uložení nápravného opatření v zadávacím řízení veřejné zakázky. A právě tento účel řízení byl v prvních 60 dnech ode dne zahájení tohoto řízení zajištěn zákazem uzavřít smlouvu uloženým zadavateli ex lege ustanovením § 246 odst. 1 písm. d) zákona. 
                57.         Proto jsem se zabýval konkrétními okolnostmi zjištěného stavu věci a dosavadním průběhem tohoto správního řízení z toho pohledu, zda je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků tohoto správního řízení zejména během nového projednání věci Úřadem. Dospěl jsem přitom k závěru, že z důvodu stávajícího procesního stavu tohoto správního řízení, přetrvávání účelu tohoto správního řízení a zejména pak z toho důvodu, že nebyl Úřadem dostatečně zjištěn skutkový stav věci, přetrvává potřeba zajistit možnost uložení (eventuálního) nápravného opatření v zadávacím řízení veřejné zakázky. Pokud by totiž došlo k uzavření smlouvy zadavatele s vybraným dodavatelem v průběhu tohoto řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, byla by tato možnost zmařena. 
                58.         V projednávané věci Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 50 zákona, kdy oznámení o výběru dodavatele ze dne 12. 6. 2018 neobsahovalo transparentní odůvodnění výběru, čímž zároveň porušil zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1  zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě postupu zadavatele Úřad zrušil úkon zadavatele spočívající v oznámení o výběru dodavatele ze dne 12. 6. 2018 a současně zrušilvšechny následující úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
                59.         Napadené rozhodnutí je tímto rozhodnutím o rozkladu zrušeno, přičemž při novém projednání věci bude Úřad posuzovat námitky navrhovatele, tedy zda jsou dány důvody pro uložení nápravného opatření v zadávacím řízení veřejné zakázky. 
                60.          Z výše uvedených důvodů jsem rozhodl o nařízení předběžného opatření ve smyslu § 61 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 
                VII.        Závěr
                61.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal, že nastaly zákonné podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání, jsem rozhodl tak, jak je ve výrocích tohoto rozhodnutí uvedeno. Úřad je při novém projednání věci vázán právním názorem vysloveným v tomto rozhodnutí.
                 
                Poučení
                 
                Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
                 
                 
                 
                Ing. Petr Rafaj
                předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
                 
                 
                Obdrží:
                1.             ZOO a zámek Zlín - Lešná, Lukovská 112, 763 14 Zlín - Štípa 
                2.             Masák & Partner, s.r.o., Rooseveltova 39575/39, 160 00 Praha 6 - Bubeneč
                3.             Navláčil stavební firma, s.r.o., Bartošova 5532, 760 01 Zlín
                 
                Vypraveno dne: 
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                
                
                [1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení, v daném případě ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 273 zákona.