Č. j.: ÚOHS-S0445/2019/VZ-01763/2020/532/DKu
Brno: 16. ledna 2020
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 11. 12. 2019, jehož účastníkem je
Město Pelhřimov, IČO 00248801, se sídlem, Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zpracování lesních hospodářských osnov v zařizovacím obvodu Pelhřimov LHO II. na období 2021-2030“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy „Výzva více dodavatelům k podání nabídky na veřejnou zakázku“ byla uveřejněna na profilu zadavatele (https://www.e-zakazky.cz/profil-zadavatele/73671d4c-f892-430d-8118-f1964c96a819/zakazka/P19V00000019) dne 16. 10. 2019,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Město Pelhřimov, IČO 00248801, se sídlem, Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov – při zadávání veřejné zakázky „Zpracování lesních hospodářských osnov v zařizovacím obvodu Pelhřimov LHO II. na období 2021-2030“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy „Výzva více dodavatelům k podání nabídky na veřejnou zakázku“ byla uveřejněna na profilu zadavatele (https://www.e-zakazky.cz/profil-zadavatele/73671d4c-f892-430d-8118-f1964c96a819/zakazka/P19V00000019) dne 16. 10. 2019, nedodržel pravidlo stanovené v ustanovení § 115 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 36 odst. 3 citovaného zákona a se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v zadávací dokumentaci nespecifikoval dostatečně konkrétně pravidla pro hodnocení nabídek zahrnující metodu vyhodnocení ve vztahu k dílčím kritériím hodnocení „Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace zakázky“, „Kvalita (reference o uskutečněných zakázkách podobného rozsahu)“ a „Technická úroveň nabízeného plnění“,jelikož neuvedl, jaké nabízené hodnoty považuje pro něj za nejpřínosnější, a které tedy následně budou hodnoceny vyšším bodovým ohodnocením, čímž neposkytl dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení a stanovil tak zadávací podmínky v rozporu s citovaným zákonem.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Město Pelhřimov, IČO 00248801, se sídlem, Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Zpracování lesních hospodářských osnov v zařizovacím obvodu Pelhřimov LHO II. na období 2021-2030“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy „Výzva více dodavatelům k podání nabídky na veřejnou zakázku“ byla uveřejněna na profilu zadavatele (https://www.e-zakazky.cz/profil-zadavatele/73671d4c-f892-430d-8118-f1964c96a819/zakazka/P19V00000019) dne 16. 10. 2019.
III.
Zadavateli – Město Pelhřimov, IČO 00248801, se sídlem, Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0445/2019/VZ a zahájeného dne 11. 12. 2019 z moci úřední ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zpracování lesních hospodářských osnov v zařizovacím obvodu Pelhřimov LHO II. na období 2021-2030“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy „Výzva více dodavatelům k podání nabídky na veřejnou zakázku“ byla uveřejněna na profilu zadavatele (https://www.e-zakazky.cz/profil-zadavatele/73671d4c-f892-430d-8118-f1964c96a819/zakazka/P19V00000019) dne 16. 10. 2019.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Město Pelhřimov, IČO 00248801, se sídlem, Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov – ukládá:
uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Město Pelhřimov, IČO 00248801, se sídlem, Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov – (dále jen „zadavatel“), jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 16. 10. 2019 uveřejněním „Výzvy více dodavatelům k podání nabídky na veřejnou zakázku“ (dále jen „výzva“) na profilu zadavatele zadávací řízení na veřejnou zakázku „Zpracování lesních hospodářských osnov v zařizovacím obvodu Pelhřimov LHO II. na období 2021-2030“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle bodu 1. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „zpracování lesních hospodářských osnov v zařizovacím obvodu Pelhřimov II. na území v působnosti Městského úřadu Pelhřimov jako obce s rozšířenou působností (…) LHO budou zpracovány na dobu od 1.1.2021 do 31.12.2030“.
3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle bodu 1. „Předmět veřejné zakázky“ písm. g) výzvy byla zadavatelem stanovena na 2 500 000 Kč bez DPH.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání šetřené veřejné zakázky.
5. Na základě skutečností obsažených v podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou a vyjádření ke skutečnostem uvedeným v podnětu.
6. Vzhledem k tomu, že z předložených materiálů získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, konkrétně zda zadavatel v zadávacím řízení postupoval v souladu s ustanovením § 115 odst. 1 písm. b) zákona ve spojení s § 36 odst. 3 zákona a se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když v zadávací dokumentaci neuvedl dostatečně konkrétně pravidla hodnocení nabídek zahrnující metodu vyhodnocení ve vztahu k dílčím kritériím hodnocení „Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace zakázky“, „Kvalita (reference o uskutečněných zakázkách podobného rozsahu)“ a „Technická úroveň nabízeného plnění“,když neuvedl, jaké nabízené hodnoty považuje pro něj za nejpřínosnější, a které tedy následně budou hodnoceny vyšším bodovým ohodnocením, čímž neposkytl dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
7. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli, který je podle § 256 zákona jediným účastníkem správního řízení, přípisem č. j. ÚOHS-S0445/2019/VZ-34076/2019/532/LOh ze dne 10. 12. 2019.
8. Dnem 11. 12. 2019, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), správní řízení zahájeno.
9. Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0445/2019/VZ-34124/2019/532/LOh ze dne 10. 12. 2019 určil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko a dále uvedeným usnesením Úřad určil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace k Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
10. Usnesením č. j. ÚOHS-00031/2020/532/DKu ze dne 6. 1. 2020 určil Úřad zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
Vyjádření zadavatele ze dne 18. 12. 2019
11. Zadavatel úvodem svého vyjádření sděluje, že způsob hodnocení nabídek byl stanoven v souladu s běžně užívaným způsobem hodnocení a především s ohledem na specifika předmětu veřejné zakázky. K tomu uvádí, že lesní hospodářské osnovy (déle také „LHO“) jsou pro zadavatele důležitým výstupem, jehož zpracování zadavateli ukládá zákon. S takto zpracovanými LHO posléze pracuje a užívá je nejen zadavatel, ale i další subjekty (soudní znalci, odborní lesní hospodáři atd.).
12. Ke kritériu „Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace zakázky“ zadavatel uvádí, že tento požadavek odpovídá výchozímu předpokladu, kterým je výsledná kvalita zpracovaných LHO. Vzhledem k odbornosti dané problematiky má zadavatel zájem, aby LHO byly zpracovány osobami s příslušnou kvalifikací a především zkušenostmi s danou problematikou. Zadavatel má za to, že popis hodnocení tohoto kritéria tak, jak byl uveden ve výzvě k podání nabídky, a který byl zadavatelem dále konkretizován v odpovědích ze dne 30. 10. 2019, je zcela transparentní, obvyklý a plně odpovídá jak požadavkům zákona, tak i užívané praxi při zadávání zakázek.
13. Ke kritériu „Kvalita (reference o uskutečněných zakázkách podobného rozsahu“) zadavatel uvádí, že způsob hodnocení tak, jak jej specifikoval mimo jiné i ve své odpovědi na námitky ze dne 30. 10. 2019, tj. že bude hodnotit kvalitu předaných LHO v posledních třech letech, přičemž bude vycházet z přiložených referencí, a dále si tyto ověří u jednotlivých objednatelů či v Informačním a datovém centrum Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (dále také „IDC ÚHÚL“), je dle zadavatele zcela zřejmý, jednoznačný a netrpí jakoukoli netransparentností.
14. Ke kritériu „Technická úroveň nabízeného plnění“ zadavatel uvádí, že bylo zcela jednoznačně specifikováno (opět mimo jiné i v odpovědi zadavatele na námitky ze dne 30. 10. 2019). Uvádí, že bude hodnoceno technické vybavení, s kterým dodavatel bude disponovat při zpracování LHO, a které má vliv na kvalitu díla, přičemž se technickým vybavením rozumí hardware i software. K výše popsanému zadavatel dodává, že jako formát pro dodání grafických dat LHO byl požadován formát TOPOL, proto tak bylo i vedle ostatních podmínek jasně stanoveno hodnotící kritérium pro vybavení, které pracuje s daným formátem a vytváří v něm i požadované grafické podklady. Zadavatel má za to, že ani v tomto případě není způsob hodnocení tohoto kritéria nejasný či dokonce netransparentní.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
15. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem.
16. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
17. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
18. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené
podmínky průběhu zadávacího řízení,
podmínky účasti v zadávacím řízení,
pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
pravidla pro hodnocení nabídek,
další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.
19. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.
20. Podle § 53 odst. 1 zákona zahajuje zadavatel zjednodušené podlimitní řízení uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele podle § 214 zákona, kterou vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky.
21. Podle § 53 odst. 6 zákona se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí § 107 až 110 zákona a § 114 až 122 zákona obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116 zákona, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky.
22. Podle § 115 odst. 1 písm. b) zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích.
23. Podle § 249 zákona se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajuje na písemný návrh stěžovatele nebo z moci úřední.
24. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
25. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
26. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
27. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle bodu 1. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „zpracování lesních hospodářských osnov v zařizovacím obvodu Pelhřimov II. na území v působnosti Městského úřadu Pelhřimov jako obce s rozšířenou působností (…) LHO budou zpracovány na dobu od 1.1.2021 do 31.12.2030“.
28. Dle bodu 3. „Zpracování“ zadávací dokumentace mají být grafická data předána ve formátu Topol a ESRI (SHP, TIFF, lokalizované do reálných souřadnic JTSK).
29. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle bodu 1. „Předmět veřejné zakázky“ písm. g) výzvy byla zadavatelem stanovena na 2 500 000 Kč bez DPH.
30. V bodu 6. „Požadavky na prokázání kvalifikace dodavatele“ písm. d) „Technická kvalifikace“ výzvy je uvedeno:
„Přehled významných služeb – dodavatel předloží seznam významných služeb (formou čestného prohlášení) poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech (tj. s platností od 1.1.2017, 1.1.2018 a 1.1.2019) s uvedením rozsahu a doby plnění, přílohou tohoto seznamu musí být osvědčení o poskytnutí takových služeb (reference). Zadavatel ke splnění této kvalifikace požaduje, aby dodavatel doložil alespoň 5 zpracovaných LHO, přičemž součet výměr LHO se stejným počátkem platnosti musí dosahovat výše alespoň 70 % předběžné celkové výměry zařizovacího obvodu. Zpracovanou LHO se rozumí řádně převzatá LHO orgánem státní správy lesů a dále převzatá do Informačního datového centra Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů.
Přehled zaměstnanců – dodavatel předloží seznam vlastních zaměstnanců (formou čestného prohlášení) s uvedením vzdělání a délky praxe v hospodářské úpravě lesa. U vedoucích zaměstnanců a osob odpovědných za poskytování příslušných služeb předloží dodavatel osvědčení o vzdělání (prostá kopie). Dále dodavatel uvede přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců (formou čestného prohlášení) podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru za poslední 3 roky. Dodavatel musí garantovat možnost zástupu projektantů v případě nepředpokládaných událostí.
Přehled technického vybavení – dodavatel předloží seznam technického vybavení (formou čestného prohlášení), s kterým je oprávněn disponovat při zpracování zakázky.“.
31. V bodu 7. „Způsob hodnocení nabídek“ výzvy je uvedeno: „Základním hodnotícím kritériem je ekonomická výhodnost nabídky. Hodnocení nabídek bude provedeno pomocí dílčích hodnotících kritérií níže uvedených, které jsou seřazeny v sestupném pořadí podle stupně významu, který jim byl přisouzen zadavatelem:
a) Výše nabídkové ceny [60 %]
b) Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace zakázky [15 %]
c) Kvalita (reference o uskutečněných zakázkách podobného rozsahu) [15 %]
d) Technická úroveň nabízeného plnění [10 %].
32. Dle bodu 10. „Způsob a místo pro podávání nabídek“ výzvy byl stanoven termín pro doručení nabídek do 5. 11. 2019 do 10:00 hod.
33. Zadavatel obdržel od společnosti ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové (dále jen „stěžovatel“) námitky ze dne 24. 10. 2019 směřující mimo jiné proti netransparentnímu stanovení způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k jednotlivým dílčím kritériím hodnocení uvedeným v bodu 7. „Způsob hodnocení nabídek“ výzvy.
34. V reakci na tyto námitky stěžovatele uveřejnil zadavatel dne 30. 10. 2019 na profilu zadavatele (https://www.e-zakazky.cz/profil-zadavatele/73671d4c-f892-430d-8118-f1964c96a819/zakazka/P19V00000019) a rovněž v elektronickém systému JOSEPHINE (https://josephine.proebiz.com/cs/tender/5247/summary) dokument „Upresneni ZD_2.pdf“ označený na profilu zadavatele jako „Vysvětlení zadávací dokumentace“ a v elektronickém systému JOSEPHINE označený jako „Dodatečné informace“, v němž doplnil pravidla pro hodnocení nabídek následovně: „Hodnocení nabídek bude provedeno podle dílčích hodnotících kritérií a jejich vah, a to bodovací metodou s použitím bodovací stupnice v rozsahu 0 až 100 bodů. Každé jednotlivé nabídce bude dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria. Způsob hodnocení kritéria výše nabídkové ceny – hodnocená nabídka získá bodovou hodnotu, která vznikne násobkem váhy kritéria a poměru nejnižší nabídnuté ceny k ceně hodnocené nabídky. Způsob hodnocení ostatních kritérií – každé hodnocené nabídce bude přidělena bodová hodnota v rozsahu 0 až 100 bodů a ta bude přepočtena váhou příslušného kritéria. Celkové hodnocení je součtem bodových hodnocení jednotlivých dílčích kritérií. Nejvýhodnější nabídkou je ta, která získá nejvyšší celkový počet bodů.
Dílčí hodnotící kritéria:
a) Výše nabídkové ceny [60%]
Bude se hodnotit nabídková cena v Kč bez DPH/1ha.
b) Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace zakázky [15%]
Bude se hodnotit kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace LHO. Zadavatel bude vycházet z přiložených seznamů (viz technická kvalifikace). Zadavatel v této souvislosti bude posuzovat, zda-li má dodavatel dostatečnou kapacitu, aby byla zakázka plněná bez subdodavatelů (poddodavatelů).
c) Kvalita (reference o uskutečněných zakázkách podobného rozsahu) [15%]
Bude se hodnotit kvalita předaných LHO v posledních třech letech (tj. s platností 1. 1. 2017, 1. 1. 2018 a 1. 1. 2019). Zadavatel bude vycházet z přiložených referencí, skutečnosti si dále ověří u jednotlivých objednatelů či v IDC ÚHÚL.
d) Technická úroveň nabízeného plnění [10%]
Bude se hodnotit technické vybavení s kterým dodavatel bude disponovat při zpracování LHO a které má vliv na kvalitu díla. Technickým vybavením se myslí jak hardware, tak i software.“.
Posouzení věci
35. Ke stanovení způsobu hodnocení nabídek Úřad nejprve obecně uvádí, že základním dokumentem zadávacího řízení a nejvýznamnějším zdrojem informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, je zadávací dokumentace veřejné zakázky. Zákon proto zadavateli ukládá povinnost stanovit a poskytnout zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, je na nastavení a proces hodnocení kladen zvýšený důraz, a to jak ze strany dodržení formálního postupu, tak zejména co do maximální transparentnosti a objektivity celého procesu hodnocení. To se promítá i do zákonem stanovených minimálních požadavků na obsah zadávací dokumentace v souvislosti se stanoveným způsobem hodnocení nabídek. Konkrétní, dostatečně podrobný, určitý a jednoznačný popis pravidel hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci má zásadní význam jak pro samotné účastníky zadávacího řízení, kteří mají právo ze zadávací dokumentace získat dostatek informací pro rozhodnutí o účasti v daném zadávacím řízení, jakož i pro zpracování nabídky do té podoby, aby mohla dle přesvědčení dodavatele co nejlépe vyhovět požadavkům zadavatele a měla šanci v zadávacím řízení uspět. V případě zjednodušeného podlimitního řízení je zadavatel při hodnocení nabídek (a tedy i při stanovení způsobu hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci) povinen postupovat podle příslušných ustanovení nadlimitního režimu (viz § 53 odst. 6 zákona). V zadávací dokumentaci tedy musí stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují kritéria hodnocení, metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii. Ve zjednodušeném podlimitním řízení může zadavatel při stanovení hodnotících kritérií jako kritéria kvality stanovit i jiná kritéria než jsou uvedena pro nadlimitní režim. Taková hodnotící kritéria musí být založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky. Důvodová zpráva k zákonu k tomu uvádí, že „zadavatel je tak například oprávněn jako jedno z kritérií kvality stanovit například kritérium technické kvalifikace, konkrétně lze hodnotit ve zjednodušeném podlimitním řízení například zkušenosti dodavatele s plněním předmětu zakázky doložené referencemi.“.
36. Volba jednotlivých kritérií hodnocení je výhradním právem zadavatele a závisí na jeho konkrétních preferencích. V případě subjektivních kritérií hodnocení, tedy kritérií hodnocení, která nejsou matematicky měřitelná a hodnotitelná, je nezbytné, aby taková kritéria byla vždy vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Uvedené pravidlo tedy nevylučuje možnost volby kritérií hodnocení subjektivního charakteru, ale pouze klade na zadavatele vyšší nároky při jejich vymezení a specifikaci způsobu a metod jejich hodnocení. V zájmu dodržení základních zásad zakotvených v § 6 zákona tedy musí být zadavatelem zvolená kritéria hodnocení v zadávací dokumentaci popsána vždy nediskriminačním a transparentním způsobem a dále dostatečně určitě, jednoznačně a do takových podrobností, jež jsou nezbytné pro rozhodnutí dodavatele, zda se daného zadávacího řízení zúčastní, a z nichž je současně předem všem dodavatelům zcela jasné, co a jak zadavatel zamýšlí hodnotit (aniž by současně takový popis připouštěl dvojí, různý výklad). Za účelem zaručení dodržení zásady transparentnosti je tedy důležité, aby veškeré skutečnosti, k nimž přihlíží zadavatel při určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky a jejich relativní význam, byly dodavatelům známy již v okamžiku přípravy jejich nabídek. Účelem zásady transparentnosti je tedy zajištění toho, aby zadávání veřejné zakázky proběhlo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení účastníků. Porušením této zásady je pak jakékoliv jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla pro hodnocení nabídek (na straně dodavatelů může vzniknout interpretační nejistota ohledně údajů uvedených zadavatelem v zadávací dokumentaci). S ohledem na uvedené musí zadavatel zpracovat zadávací dokumentaci dostatečně kvalitně a s náležitou pečlivostí, aby dodavatelé mohli podat odpovídající a vzájemně porovnatelné nabídky.
37. Zásadou transparentnosti se ve své judikatorní činnosti rozsáhle a opakovaně zabývaly soudy a taktéž Úřad. Nejvyšší správní soud se k dané problematice vyjádřil např. ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, který potvrzuje výklad zásady transparentnosti Krajského soudu v Brně podaný v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, a sice že „(…)požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v postupu zadavatele shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. Princip transparentnosti představuje vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení, která v sobě zahrnuje rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak bylo konstatováno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“.
38. V souvislosti s důležitostí jasnosti a konkrétnosti zadávacích podmínek Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007 ze dne 20. 3. 2008, v němž uvedený soud judikoval, že „(…) zadávací dokumentací se tedy rozumí souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Z těchto požadavků pak následně, nad rámec kritérií obsažených v oznámení zadávacího řízení, vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a která se tak stane nabídkou vítěznou. Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl.“.
39. Úřad dodává, že požadavky zadavatele musí být v zadávací dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán všemi subjekty stejně a jednoznačně, a který nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. Úřad rovněž odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 86/2008 ze dne 25. 3. 2009, který se zabýval povinností vypracovat transparentní zadávací dokumentaci, a tedy i povinností transparentně popsat stanovená hodnotící kritéria, a ze kterého mimo jiné vyplývá, že „(…)zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky soutěžit. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“. V tomto směru pak lze odkázat i na obdobné závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu ze dne 19. 1. 2012 č. j. 62Af 36/2010-103.
40. Pro úplnost Úřad dodává, že výše uvedené rozsudky lze aplikovat i v předmětném správním řízení, ačkoliv se vztahují k veřejným zakázkám zadávaných podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, resp. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť povinnost zadavatele vypracovat transparentní zadávací dokumentaci a stanovit transparentním způsobem kritéria hodnocení nebyla zákonem nijak dotčena.
K postupu zadavatele
41. Úřad se v prověřovaném případě zabýval otázkou, zda zadavatel stanovil dostatečně konkrétně pravidla pro hodnocení nabídek zahrnující metodu vyhodnocení nabídek ve vztahu k dílčím kritériím hodnocení „Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace zakázky“, „Kvalita (reference o uskutečněných zakázkách podobného rozsahu)“ a „Technická úroveň nabízeného plnění“ a zda nedošlo k porušení § 115 odst. 1 písm. b) zákona ve spojení s § 36 odst. 3 zákona a se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona.
42. Ve výzvě zadavatel stanovil, že bude nabídky hodnotit mj. dle dílčích kritérií hodnocení (viz bod 31 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Blíže však nikde v zadávací dokumentaci neupřesnil, jakým způsobem budou v rámci dílčích kritérií nabídky hodnoceny.
43. V návaznosti na podané námitky stěžovatele, které mj. směřovaly proti stanovení způsobu hodnocení nabídek, zadavatel v dokumentu „Upresneni ZD_2.pdfuvedl, že „Hodnocení nabídek bude provedeno podle dílčích hodnotících kritérií a jejich vah, a to bodovací metodou s použitím bodovací stupnice v rozsahu 0 až 100 bodů. Každé jednotlivé nabídce bude dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria.(…) Způsob hodnocení ostatních kritérií – každé hodnocené nabídce bude přidělena bodová hodnota v rozsahu 0 až 100 bodů a ta bude přepočtena váhou příslušného kritéria. Celkové hodnocení je součtem bodových hodnocení jednotlivých dílčích kritérií. Nejvýhodnější nabídkou je ta, která získá nejvyšší celkový počet bodů.“. Dílčí kritéria hodnocení dostala následující váhy:
a) Výše nabídkové ceny [60 %]
b) Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace zakázky [15 %]
c) Kvalita (reference o uskutečněných zakázkách podobného rozsahu) [15 %]
d) Technická úroveň nabízeného plnění [10 %].
44. K dílčímu kritériu „Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace zakázky“v dokumentu „Upresneni ZD_2.pdf“ zadavatel dále uvedl, že „Bude se hodnotit kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace LHO, přičemž bude vycházet z přiložených seznamů (viz. technická kvalifikace). Zadavatel v této souvislosti bude také posuzovat, zda-li má dodavatel dostatečnou kapacitu, aby byla zakázka plněná bez subdodavatelů (poddodavatelů).“. V případě uvedeného dílčího kritéria tedy z obsahu zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel bude při hodnocení vycházet ze seznamů předložených dodavateli v nabídkách v rámci prokázání technické kvalifikace. Jak vyplývá z bodu 6. písm. d) „Technická kvalifikace“ výzvy (viz bod 30 odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel požaduje za účelem prokázání technické kvalifikace doložit mj. seznam vlastních zaměstnanců dodavatele s uvedením vzdělání a délky praxe v hospodářské úpravě lesa, u vedoucích zaměstnanců a odpovědných osob požaduje zadavatel doložit osvědčení o vzdělání, dále požaduje doložit přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru za poslední tři roky a dále jsou dodavatelé povinni garantovat možnost zástupu projektantů. Z popisu metody hodnocení uvedené zadavatelem ve výzvě a následně v dokumentu „Upresneni ZD_2.pdf“ však v případě tohoto kritéria hodnocení není zřejmé, jak budou bodově hodnoceny skutečnosti zjištěné z „přiložených seznamů“ v nabídkách, nehledě na skutečnost, že ani není zjevné, co vše, resp. jaké osoby bude zadavatel hodnotit.
45. S ohledem na vymezení technické kvalifikace ve spojení s informacemi týkajícími se samotného hodnocení předmětného kritéria hodnocení může dodavatele stíhat interpretační nejistota, vůči jakým zaměstnancům vůbec bude zadavatel hodnocení provádět – zadavatel ani v rámci technické kvalifikace nikterak neidentifikoval zapojení jakých osob, je pro něj klíčové, a které bude hodnotit. Je otázkou, zda zadavatel hodlal v rámci hodnocení nabídek hodnotit veškeré osoby, které se do realizace předmětu veřejné zakázky zapojí, a to i např. obslužný (administrativní) personál dodavatele, který „svým způsobem“ může být rovněž zapojen do plnění veřejné zakázky, avšak zřejmě nikoliv v zadavatelem sledovaném ohledu. Zadavatel nikterak neidentifikoval okruh osob, který je pro něj jak při posuzování kvalifikace, tak s tím spojeným hodnocením v rámci předmětného kritéria hodnocení podstatný.
46. Stejně tak z popisu způsobu hodnocení v rámci uvedeného kritéria hodnocení není zřejmé, jak bude jednotlivé osoby hodnotit; jakým způsobem zadavatel např. hodlá diferenciovat přidělování bodů v návaznosti na dosažené vzdělání či získané zkušenosti. Hodlá zadavatel lépe hodnotit takového zaměstnance, který bude mít vysokoškolské vzdělání, ale kratší praxi? Nebo je pro zadavatele důležitější délka praxe před dosaženým vzdělaným? Jak se tyto okolnosti (vzdělání a praxe) odráží vůči jednotlivým členům týmu, kteří se budou na plnění veřejné zakázky podílet? Ztrácí po určité době délka praxe pro zadavatele význam (přidanou hodnotu) a např. praxe nad 10 let již pro něj není zajímavá a tedy všechny osoby mající délku praxe v oboru 10 let a více bude hodnotit stejným počtem bodů?
47. Ze zadavatelem nastaveného kritéria hodnocení rovněž není zřejmé, jaký vliv na bodové hodnocení bude mít průměrný roční počet zaměstnanců podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru za poslední tři roky či kolik bodů obdrží příslušný dodavatel za garanci zástupů projektantů apod. Ačkoliv tedy zadavatel upřesnil, z jakých podkladů bude při hodnocení vycházet a potažmo které skutečnosti bude hodnotit, v popisu způsobu hodnocení zcela absentuje uvedení pravidla či metody, podle níž bude zadavatel přidělovat jednotlivým nabídkám body, tedy jaké „hodnoty“ údajů uvedených v příslušných seznamech bude zadavatel preferovat a které budou pro něj naopak znamenat nižší „Kvalifikaci a zkušenosti osob zapojených do realizace zakázky“. Zadavatel tedy v zadávací dokumentaci vůbec neuvedl, jakým způsobem budou jednotlivým nabídkám přidělovány v rámci předmětného dílčího kritéria body, aby mohlo dojít k jejich porovnání. Zadavatel naopak musí dodavatelům při stanovení kritéria hodnocení sdělit všechny skutečnosti, které mají vliv na koncipovaní nabídky. Tyto informace musí mít dodavatelé k dispozici již v zadávacích podmínkách, aby v návaznosti na tyto informace zpracovávali své nabídky a úměrně tomu např. s ohledem na předmětné kritérium hodnocení uskupovali pracovní tým pro plnění této veřejné zakázky. Nehledě na skutečnost, že samotné nastavení způsobu hodnocení má výrazný dopad do samotného hodnocení nabídek; jestliže zadavatel již netransparentně vymezí samotné hodnocení, stěží lze očekávat, že by byl schopen transparentním a přezkoumatelným způsobem provést (vy)hodnocení nabídek.
48. K dílčímu kritériu „Kvalita (reference o uskutečněných zakázkách podobného rozsahu)“ zadavatel v dokumentu „Upresneni ZD_2.pdf“ uvedl, že „(…) Bude se hodnotit kvalita předaných LHO v posledních třech letech (tj. s platností 1. 1. 2017, 1. 1. 2018 a 1. 1. 2019). Zadavatel bude vycházet z přiložených referencí, skutečnosti si dále ověří u jednotlivých objednatelů či v IDC ÚHÚL.“. V případě uvedeného dílčího kritéria hodnocení tedy z obsahu zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel bude při hodnocení vycházet z přiložených referencí a že bude hodnotit kvalitu předaných LHO v posledních třech letech. Jak vyplývá z bodu 6. písm. d) výzvy (viz bod 30 odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel požaduje za účelem prokázání technické kvalifikace doložit mj. seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením rozsahu a doby plnění a s osvědčením o poskytnutí takových služeb (referencí). Zadavatel ke splnění této kvalifikace požaduje doložení alespoň 5 zpracovaných LHO, přičemž součet výměr LHO se stejným počátkem platnosti musí dosahovat výše alespoň 70 % předběžné celkové výměry zařizovacího obvodu. U tohoto dílčího kritéria zadavatel v zadávací dokumentaci opět pouze specifikuje, z jakých podkladů bude při hodnocení vycházet, blíže však již neupřesňuje, jak bude nabídky podle tohoto dílčího kritéria bodovat.
49. Ze zadavatelem stanoveného kritéria hodnocení není zřejmé, zda např. bude hodnoceno více body vyšší počet doložených zakázek (než je zadavatelem požadováno) či bude zadavatel posuzovat jiné aspekty. V tomto ohledu nelze přehlédnout, že smyslem prokazování kvalifikace je prokázat zadavatelem stanovený požadavek, ale neznamená to, že by dodavatel měl zadavatele zahltit co nejvyšším počtem referencí, které získal. Pokud by zadavateli šlo o kvantitu referenčního plnění (co nejvíce zkušeností, které kvalitativně vymezil v rámci technické kvalifikace), měla by se tato skutečnost projevit ve vymezení způsobu hodnocení nabídek. Z předmětného kritéria hodnocení tak není zjevné, zda je pro zadavatele podstatné, kolik relevantních zkušeností dodavatel získal; čím více, tím lépe? Nebo zadavatel bude lépe hodnotit předložení zpracovaných LHO s vyšší celkovou výměrou než je zadavatelem požadováno? Zde Úřad uvedl jen pár nejasností, které z takto nastaveného způsobu hodnocení vyplývají, což demonstruje nesrozumitelnost a nečitelnost daného kritéria hodnocení. Z obsahu zadávací dokumentace tak i v případě tohoto kritéria hodnocení nelze dovodit, jak budou nabídky dodavatelů hodnoceny a jak by dodavatelé mohli toto hodnocení při zpracování nabídek ovlivnit, aby byla jejich nabídka úspěšnější než nabídka konkurence. Není totiž vůbec jasné, co podle zadavatele představuje „kvalitu“ reference a v jakém případě je tedy reference kvalitnější a kdy je kvalitní méně.
50. Konečně k dílčímu kritériu „Technická úroveň nabízeného plnění“ zadavatel v dokumentu „Upresneni ZD_2.pdf“ uvedl, že „(…) Bude se hodnotit technické vybavení s kterým dodavatel bude disponovat při zpracování LHO a které má vliv na kvalitu díla. Technickým vybavením se myslí jak hardware, tak i software.“. V případě uvedeného dílčího kritéria tedy z obsahu zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel bude hodnotit hardware a software, se kterým bude dodavatel disponovat při zpracování LHO. Jak vyplývá z bodu 6. písm. d) výzvy (viz bod 30 odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel požaduje za účelem prokázání technické kvalifikace doložit mj. seznam technického vybavení (formou čestného prohlášení), s kterým je oprávněn disponovat při zpracování zakázky.“. V bodu 3. „Zpracování“ zadávací dokumentace jsou uvedeny požadavky na formát předání grafických dat a to ve formátu Topol a ESRI (SHP, TIFF, lokalizované do reálných souřadnic JTSK). U tohoto dílčího kritéria hodnocení zadavatel v rámci upřesnění zadávacích podmínek tedy pouze uvedl, že bude hodnotit technické vybavení, se kterým bude dodavatel disponovat při zpracování LHO. V zadávací dokumentaci je rovněž uveden požadavek zadavatele na formát předání grafických dat. Z výzvy ani z dokumentu „Upresneni ZD_2.pdf“ však není zřejmé, jakým způsobem bude zadavatel postupovat při přidělování bodů jednotlivým nabídkám, tzn. jaký hardware a jaký software si zadavatel cení nejvíce, tzn. jaké technické vybavení považuje zadavatel pro plnění veřejné zakázky za preferované a jaké bude naopak hodnoceno nižším bodováním. Úřad podotýká, že zadavatel ve svém vyjádření ze dne 18. 12. 2019 uvedl: „Vzhledem k tomu, že jako formát pro dodání grafických dat LHO byl požadován formát TOPOL, bylo tak i vedle ostatních podmínek jasně stanoveno hodnotící kritérium pro vybavení, které pracuje s daným formátem a vytváří v něm i požadované grafické podklady.“. Úřad k uvedenému uvádí, že ani na základě uvedeného vyjádření zadavatele není zřejmé, na základě jakých preferencí bude zadavatel při hodnocení nabídek dle předmětného dílčího kritéria postupovat, tzn. zda bude zadavatel například lépe hodnotit nabídku, v níž dodavatel doloží technické vybavení, které pracuje s požadovaným formátem a které například umožňuje zpracování více grafických podkladů než technické vybavení doložené v nabídce jiného dodavatele. Ze zadávací dokumentace a dokonce ani z dodatečného vyjádření zadavatele v rámci vedeného správního řízení totiž není jasné, co a jak bude u technického vybavení hodnoceno. tj. např. jakých vlastností technického vybavení si zadavatel více cení a v jakém případě by ho hodnotil vyšším počtem bodů. Dodavatelé tak mohou mít na základě údajů uvedených v zadávací dokumentaci odlišné představy o tom, jak budou nabídky hodnoceny a nemohou ani odhadnout, jak si budou stát jejich nabídky v konkurenci.
51. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že u žádného z posuzovaných dílčích kritérií hodnocení nebyla zadavatelem v zadávací dokumentaci dostatečně vysvětlena metoda hodnocení. Pod pojmem metoda hodnocení je potřeba chápat to, že zadavatel by měl popsat postup, který využije pro porovnávání jednotlivých nabídek mezi sebou. Úřad dodává, že ačkoliv zadavatel v upřesnění zadávací dokumentace uvedl, že v rámci každého kritéria hodnocení dostanou jednotlivé nabídky body od 0 do 100 a tyto budou přepočteny vahou příslušného kritéria, není ze zadávací dokumentace zřejmé, jakým způsobem budou jednotlivé body v rámci příslušných kritérií hodnocení přidělovány. Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel musí (s ohledem na povinnost dodržovat mj. zásadu transparentnosti v průběhu celého zadávacího řízení) dbát na to, aby dílčí kritéria hodnocení a metoda vyhodnocení nabídek byly stanoveny jednoznačně, srozumitelně a transparentně, aby uchazeči o veřejnou zakázku měli již při zpracovávání svých nabídek jednoznačnou představu o tom, jaké aspekty jejich nabídek budou pro zadavatele při jejich hodnocení určující (kterou nabídku bude považovat zadavatel za nejvhodnější) a na co se tedy při jejich zpracování zaměřit. Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti a přiměřenosti zakotvené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Povinností zadavatele je tedy podrobně popsat způsob a metodu hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých dílčích kritérií hodnocení tak, aby si uchazeči o veřejnou zakázku mohli vytvořit jasnou představu o tom, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny. V šetřeném případě zadavatel sice vymezil rozsah bodového ohodnocení, v rámci kterého bude přidělovat body při hodnocení jednotlivých dílčích kritérií, a váhu tohoto hodnocení v rámci celkového hodnocení nabídky, blíže již však nikde neupřesnil a nekonkretizoval, dle jakého klíče bude tyto body přidělovat a jaké nabídky tak bude považovat za pro něj nejpřínosnější, a které údaje tak budou v jejich výsledku hodnoceny vyšším bodovým ohodnocením. Pouhé přidělení procentní váhy dílčímu kritériu hodnocení, určení rozsahu bodového hodnocení, které je možné v rámci daného dílčího kritéria hodnocení jednotlivým nabídkám přidělit a uvedení podkladů, z nichž bude zadavatel při hodnocení vycházet, není dostačujícím vymezením způsobu hodnocení nabídek podle kritérií hodnocení. Úřad zdůrazňuje, že uchazeči o veřejnou zakázku musí být předem, tj. již před podáním nabídky, obeznámeni s preferencemi zadavatele, na jejichž základě budou jejich nabídky hodnoceny v rámci všech kritérií hodnocení tak, aby mohli podat konkurenceschopné nabídky.
52. Dílčí kritéria hodnocení „Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace zakázky“, „Kvalita (reference o uskutečněných zakázkách podobného rozsahu)“ a „Technická úroveň nabízeného plnění“ tak nelze označit za srozumitelná a čitelná, nýbrž naopak se Úřadu jeví jako netransparentní a ve svém důsledku nepřezkoumatelná. Zadávací podmínky, tak jak jsou nastaveny, totiž zadavateli umožňují, aby nabídky hodnotil dle vlastních (ovšem dodavatelům neznámých) preferencí, tedy dle své libovůle, netransparentně a nepřezkoumatelně, namísto aby zadavatel hodnotil nabídky dle předem známých, v zadávacích podmínkách dostatečně podrobně, určitě a jednoznačně stanovených kritérií hodnocení, z nichž by byly zřejmé i zadavatelovy preference.
53. Úřad opakuje, že z požadavků zákona na kvalitu a jednoznačnost zadávacích podmínek včetně kritérií hodnocení vyplývá, že řádné zpracování především zadávací dokumentace je základem pro podání nabídek odpovídajících požadavkům zadavatele a také nabídek vzájemně porovnatelných. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby požadavky zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán jak zadavatelem, tak dodavateli stejným způsobem. V souvislosti s právě řečeným je tedy zřejmé, že dílčí kritéria hodnocení, tak jak je stanovil zadavatel, nemusí být chápána všemi dodavateli stejně. Dodavatelé totiž v daném případě nemohou zjistit, jakým způsobem budou přidělovány body jednotlivým nabídkám a nemohou tak reálně posoudit jejich potencionální možnost úspěchu ve výběrovém řízení.
54. Na základě výše uvedeného je tedy zřejmé, že zadavatel při stanovení metody vyhodnocení necenových kritérií hodnocení „Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace zakázky“, „Kvalita (reference o uskutečněných zakázkách podobného rozsahu)“ a „Technická úroveň nabízeného plnění“, nestanovil způsob (metodu) vyhodnocení nabídek tak, aby byl dodavatelům předem znám způsob hodnocení výše specifikovaných kritérií hodnocení a dodavatelům tak nebylo dostatečně popsáno, jaké nabízené hodnoty považuje zadavatel pro něj za nejpřínosnější, a které tedy následně budou hodnoceny podle zadávací dokumentace vyšším bodovým ohodnocením. Z obsahu zadávací dokumentace tak uchazeči nemohou dovodit, „co“ konkrétně mají zadavateli nabídnout, aby mohli obdržet více bodů, než jejich konkurenti v soutěži o veřejnou zakázku.
55. Podle § 36 odst. 3 zákona je zadavatel povinen stanovit a poskytnout zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Ve vztahu ke způsobu hodnocení je tato povinnost výslovně akcentována mj. i v ustanovení § 115 zákona, v jehož rámci je v odst. 1 písm. b) zakotvena povinnost, aby zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích; tzn. postup, jakým způsobem bude jednotlivé nabídky hodnotit a porovnávat, z čehož by mělo být dodavatelům zřejmé, jaké aspekty zadavatel preferuje (co bude lépe hodnotit, co považuje za lepší). Za situace, kdy zadavatel takto neučiní, tzn. dostatečně nekonkretizuje, jakým způsobem bude hodnotit, neposkytuje dodavatelům dostatek informací pro zpracování nabídek, potažmo pro (možnou úspěšnou) účast v zadávacím řízení.
56. S ohledem na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené v ustanovení § 115 odst. 1 písm. b) zákona, ve spojení s § 36 odst. 3 zákona a se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když v zadávací dokumentaci nespecifikoval dostatečně konkrétně pravidla pro hodnocení nabídek zahrnující metodu vyhodnocení ve vztahu k dílčím kritériím hodnocení „Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace zakázky“, „Kvalita (reference o uskutečněných zakázkách podobného rozsahu)“ a „Technická úroveň nabízeného plnění“,jelikož neuvedl, jaké nabízené hodnoty považuje pro něj za nejpřínosnější, a které tedy následně budou hodnoceny vyšším bodovým ohodnocením, čímž neposkytl dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení a stanovil tak zadávací podmínky v rozporu se zákonem a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. rozhodnutí
57. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
58. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření, než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
59. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu s § 115 odst. 1 písm. b) zákona, ve spojení s § 36 odst. 3 zákona a se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když v zadávací dokumentaci nespecifikoval dostatečně konkrétně pravidla pro hodnocení nabídek zahrnující metodu vyhodnocení ve vztahu k dílčím kritériím hodnocení „Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace zakázky“, „Kvalita (reference o uskutečněných zakázkách podobného rozsahu)“ a „Technická úroveň nabízeného plnění“,jelikož neuvedl, jaké nabízené hodnoty považuje pro něj za nejpřínosnější, a které tedy následně budou hodnoceny vyšším bodovým ohodnocením, čímž neposkytl dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení a stanovil tak zadávací podmínky v rozporu se zákonem.
60. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. rozhodnutí
61. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
62. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
63. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku IV. rozhodnutí
64. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
65. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
66. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000445.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
Město Pelhřimov, Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
