Č. j.:ÚOHS-S0041/2017/KD-34510/2019/820/AKu
Brno 13. prosince 2019
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0041/2017/KD, zahájeném dne 27. 1. 2017 z moci úřední dle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném do 30. 6. 2017 ve spojení s § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném do 30. 6. 2017, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem jespolečnost
Via FAOC s.r.o., se sídlem Zamenhofova 440, 108 00 Praha 10 - Štěrboholy, IČO 02214041, zastoupená JUDr. Jiřím Kindlem, M.Jur., Ph.D., advokátem, se sídlem Říčany, Táborská 2547/7,
vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2017 toto
ROZHODNUTÍ:
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0041/2017/KD neprokázal, že účastník řízení, společnost Via FAOC s.r.o., se sídlem Zamenhofova 440, 108 00 Praha 10 - Štěrboholy, IČO 02214041, se dopustil přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů uzavřením dohody v rozporu s § 3 odst. 1 téhož zákona tím, že na trhu pronájmu obchodních prostor v outletových centrech za účelem prodeje outletového zboží (i) na území vymezeném 60minutovou dojezdností od outletového centra Fashion Arena Prague Outlet (dříve Fashion Arena Outlet Center) a (ii) na území vymezeném 60minutovou dojezdností od outletových center Fashion Arena Prague Outlet a Premium Outlet Prague Airport (dříve Prague The Style Outlets)
1. v období od 10. 4. 2014 […obchodní tajemství…] s nájemci v outletovém centru s názvem Fashion Arena Prague Outlet (dříve Fashion Arena Outlet Center) uzavíral a plnil dohody obsažené v nájemních smlouvách, ve kterých se nájemce zavázal, že (i) nebude po stanovenou dobu vykonávat podnikatelskou činnost v jiném outletovém centru v určeném dosahu od outletového centra s názvem Fashion Arena Prague Outlet (dříve Fashion Arena Outlet Center), anebo (ii) v případě, že se rozhodne provozovat obchod v outletovém centru v geografickém okruhu 40 km od outletového centra s názvem Fashion Arena Prague Outlet, automaticky se mu zvýší nájemné na výši označovanou jako „standardní podmínky“ používané v outletovém centru s názvem Fashion Arena Prague Outlet,
2. v období od 10. 4. 2014 […obchodní tajemství…] ponechal v platnosti a plnil dohody obsažené v nájemních smlouvách uzavíraných […obchodní tajemství…] s nájemci v outletovém centru s názvem Fashion Arena Outlet Center (nyní Fashion Arena Prague Outlet), ve kterých se nájemce zavázal, že nebude po stanovenou dobu vykonávat podnikatelskou činnost v jiném outletovém centru v určeném dosahu od outletového centra s názvem Fashion Arena Outlet Center (nyní Fashion Arena Prague Outlet).
Odůvodnění
I. Zahájení správního řízení a jeho dosavadní průběh
Správní řízení před správním orgánem prvního stupně
1. Dne 27. 1. 2017 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) se společností Via FAOC, se sídlem Zamenhofova 440, 108 00 Praha 10 - Štěrboholy, IČO 02214041 (dále též „Via FAOC“ nebo „účastník řízení“), správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0041/2017/KD ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“). Možné porušení zákona Úřad spatřoval v uzavírání dohod mezi společností Via FAOC na straně jedné a nájemci působícími v jí provozovaném outletovém centru s názvem Fashion Arena Prague Outlet (dále též „Fashion Arena“) v Praze - Štěrboholích na straně druhé, jimiž se nájemci zavazují nevykonávat podnikatelskou činnost v jiném outletovém centru v určitém geografickém okruhu od Fashion Areny (dále též „doložky o dosahu“ nebo „dohody o omezení dosahu“). Tyto dohody měly být uzavírány nejméně od […obchodní tajemství…]. Cílem nebo výsledkem uvedeného jednání účastníka řízení mohlo být narušení hospodářské soutěže v oblasti pronájmu obchodních prostor v outletových centrech, případně na dalších souvisejících trzích.[1]
2. Úřad přistoupil k zahájení správního řízení z moci úřední poté, co provedl předběžné šetření podnětu společnosti The Prague Outlet a.s., se sídlem Praha 1, Ovocný trh 572/11, PSČ 110 00, IČO 24188107, který obdržel ve věci možného zneužití dominantního postavení v oblasti provozování outletových center společností Via FAOC, jež mělo spočívat v uzavírání doložek o dosahu. V rámci předběžného šetření Úřad shromáždil a analyzoval informace z veřejně dostupných zdrojů, doplňující informace a podklady od podavatele podnětu a rovněž informace a podklady od nájemců působících ve Fashion Areně a od společnosti Via FAOC. Získané informace potvrdily existenci doložek o dosahu. Vzhledem k tomu, že posuzované jednání společnosti Via FAOC spočívalo v uzavírání dohod mezi ní a jejími nájemci (dohod o omezení dosahu), zahájil Úřad správní řízení pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona (ačkoli podnět se týkal možného porušení § 11 zákona).
3. Úřad po provedeném šeření vydal dne 10. 4. 2018 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0041/2017/KD-10551/2018/820/AKu (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), v němž deklaroval, že se účastník řízení dopustil přestupku spočívajícího v uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona tím, že v období od 10. 4. 2014 […obchodní tajemství…] s nájemci v outletovém centru Fashion Arena uzavíral a plnil dohody obsažené v nájemních smlouvách, ve kterých se nájemce zavázal, že nebude po stanovenou dobu vykonávat podnikatelskou činnost v jiném outletovém centru v určeném dosahu od outletového centra s názvem Fashion Arena. Uzavíral a plnil tak zakázané dohody o omezení dosahu, jejichž výsledkem mohlo být narušení hospodářské soutěže. Úřad účastníku řízení zakázal další plnění těchto dohod (popsaných konkrétněji ve výrocích I. a II. prvostupňového rozhodnutí) a za spáchání přestupku mu uložil pokutu. Rovněž mu uložil povinnost nahradit náklady řízení a opatření k nápravě (specifikované ve výroku V. prvostupňového rozhodnutí).
Rozhodnutí o rozkladu
4. Účastník řízení podal proti prvostupňovému rozhodnutí rozklad, o němž předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-R0065/2018/HS-37933/2018/310/MHf ze dne 18. 12. 2018 (dále též „druhostupňové rozhodnutí“) rozhodl tak, že prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
5. Předseda Úřadu prvostupňovému orgánu vytkl zejména pochybení při vymezení relevantního trhu a absenci posouzení šetřených dohod v jejich skutečném ekonomickém a právním kontextu. Vymezení relevantního trhu (jak věcného, tak geografického) podle něj nemá oporu ve spise, při argumentaci byly využity jednotlivé selektivně vybrané odpovědi nájemců a prvostupňový orgán se rovněž dostatečně nevypořádal s mnohými námitkami účastníka řízení. Ač Úřad vymezil relevantní trh z perspektivy vnímání konečného spotřebitele, neprovedl šetření či průzkumy mezi spotřebiteli.
6. Ve vztahu k posouzení doložek o dosahu jako dohod s cílem narušit hospodářskou soutěž předseda Úřadu konstatoval, že prvostupňový orgán „chybně neposoudil dohody v jejich skutečném ekonomickém a právním kontextu bez jakékoliv analýzy toho, zda předmětné doložky mají protisoutěžní účinek v tom smyslu, že uzavírají relevantní trh či znemožňují potenciálním zájemcům vstoupit na relevantní trh. V tomto směru správní orgán prvního stupně nekriticky přebíral za své tvrzení podavatele podnětu, aniž by je objektivizoval.“
7. Úřad statistická čísla (odpovědi nájemců) interpretoval ve prospěch svých závěrů (např. počet nájemců, kteří výslovně sdělili, že je doložka o dosahu omezuje, je jen […obchodní tajemství…] a jen […obchodní tajemství…] nájemců by rádo otevřelo další prodejnu v Praze) a spekuloval, jak by za určité podmínky dotazovaní nájemci odpovídali, namísto toho, aby ctil zásadu v pochybnostech ve prospěch obžalovaného.
8. Předseda Úřadu dále v druhostupňovém rozhodnutí uvedl, že „počet nájemců, kterých se doložka o omezení dosahu prokazatelně dotkla, je nedostatečný nejen vzhledem k tomu, kolika a jakých subjektů se Úřad dotazoval, ale také v hypotetické konfrontaci se skutečným potenciálem relevantního trhu, jak jej orgán prvního stupně věcně vymezil. Úřad své prokazování účinků dotčených dohod založil na dotazování pouze subjektů v té době přítomných ve Fashion Areně a spokojil se pouze s 56 odpověďmi. Toto vzhledem k potenciální velikosti (i Úřadem věcně úzce vymezeného) relevantního trhu nelze vnímat jako dostatečný podklad pro doložení účinků posuzovaných dohod na hospodářskou soutěž, což vyplývá i z výše uvedené judikatury.“ Pokračoval však, že „i tak málo důkazů by mohlo hypoteticky svědčit o negativním dopadu na hospodářskou soutěž, a to za předpokladu, že takto omezeny budou značky považované za tzv. must have, tzn. značky, bez kterých by buď nebylo vůbec možné žádné nové outletové centrum otevřít z důvodu přilákání zákazníků, nebo jen s velkými obtížemi a se zpožděním. Takové závěry by však musely vyplývat z provedených důkazů.“ Dále doplnil, že „bude-li správní orgán prvního stupně v dalším řízení zjišťovat účinky předmětných dohod na řádně vymezeném relevantním trhu, měl by zvážit možnost se též zabývat tím, jaká je resp. byla (ve sledovaném období) uplatňována obchodní praxe též jinými outletovými centry v České republice, jaké značky jsou vnímány jako klíčové, jaké značky doposud na trhu nepřítomné mohou na něj dle jejich názoru potenciálně vstoupit, jaké to může mít případné dopady na otevření nového outletového centra, atd.“
9. Problematiku zkoumání protisoutěžního účinku doložek o dosahu na hospodářskou soutěž a zohlednění hospodářských a právních souvislostí shrnul předseda Úřadu tak, že „setrvá-li Úřad na kvalifikaci doložek jako výsledkových dohod, měl by provést analýzu toho, jak se dotčené doložky na trhu skutečně chovají a zda mají protisoutěžní účinek v tom smyslu, že uzavírají relevantní trh a znemožňují potenciálním zájemcům vstoupit na něj. Pro řádné provedení takové hloubkové analýzy by měl Úřad vycházet analogicky mj. z toho, jak její provedení nastavil Soudní dvůr v odst. 26–31 v rozsudku Maxima Latvija[2], a přizpůsobit toto na existující skutkové okolnosti. Vedle jiných skutečností by měl Úřad zkoumat, zda na relevantním trhu existuje dostatečné množství potenciálních nájemců, díky kterým by mohl na relevantní trh vstoupit konkurent účastníka řízení. Úřad by přitom měl mj. zjišťovat, za jakých okolností, se podavateli podnětu […] v květnu roku 2018 podařilo v Praze otevřít outletové centrum, tzn. jaké objektivní důvody měly vliv na zpoždění otevření.“
10. Ve vztahu k počátku posuzovaného jednání a délce jeho trvání předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí potvrdil počátek jednání a dále uvedl, že zahájením správního řízení nedošlo k přetržení jednoty skutku účastníka řízení a je třeba nahlížet na celé jeho jednání jako na jeden skutek. Předseda Úřadu zároveň v postupu prvostupňového orgánu neshledal procesní pochybení, která účastník řízení namítal.
Další průběh správního řízení
11. V rámci pokračujícího správního řízení Úřad shromáždil a analyzoval informace a podklady od účastníka řízení[3], od nájemců ve Fashion Areně, od podavatele podnětu a dalších outletových center v České republice (dále též „ČR“) a provedl průzkum mezi spotřebiteli ve Fashion Areně. Při posouzení jednání účastníka řízení vycházel Úřad především z těchto nových zjištění, a pokud vycházel z dřívějších zjištění (získaných před vydáním prvostupňového rozhodnutí), provedl jejich opětovné posouzení, a to i v kontextu s nově získanými údaji.
12. V průběhu správního řízení obdržel Úřad podnět společnosti FAnn Retail, a.s., se sídlem Jandáskova 24, 621 00 Brno, IČO 27674291 (dále též „FAnn Retail“), na možné porušení zákona, které má spočívat v uzavření tzv. rádiusové doložky, na základě níž se společnosti FAnn Retail zvýší nájemné v případě, že otevře jiný outletový obchod v geografickém okruhu 40 km od outletového centra Fashion Arena. Na základě tohoto podnětu upřesnil Úřad dopisem č. j. ÚOHS-S0041/2017/KD-07359/2019/820/AKu ze dne 19. 3. 2019 účastníku předmět správního řízení tak, že možné porušení § 3 odst. 1 zákona spatřuje Úřad v tom, že společnost Via FAOC s nájemci působícími v jí provozovaném outletovém centru s názvem Fashion Arena Prague Outlet v Praze-Štěrboholích (i) uzavírá a plní a (ii) ponechala v platnosti a plní dohody, jejichž předmětem je omezit nájemce po stanovenou dobu v otevření prodejny v jiném outletovém centru v určitém geografickém okruhu od Fashion Areny. K vytýkanému jednání společnosti Via FAOC dochází v období od 10. 4. 2014 […obchodní tajemství…].[4]
13. Dne 22. 7. 2019 sdělil Úřad společnosti Via FAOC výhrady shrnující základní skutkové okolnosti šetřeného případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve spise správního řízení, včetně informace o výši pokuty, kterou hodlal uložit (dále též „sdělení výhrad“). Účastníku řízení bylo po jejich vydání umožněno seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim, případně navrhnout další dokazování.
II. Charakteristika účastníka řízení
14. Společnost Via FAOC provozuje outletové centrum Fashion Arena, v němž se nachází cca 100 obchodů.
15. Společnost Via FAOC je součástí skupiny VIA OUTLETS. Vlastníkem společnosti Via FAOC je společnost Via (Lux) 2 S.a r.l., se sídlem L-1748 Findel, 7, rue Lou Hemmer, Lucemburské velkovévodství. Kromě Fashion Areny skupina VIA OUTLETS vlastní a provozuje outletová centra v Göteborgu (Švédsko), Amsterdamu (Nizozemsko), Curychu (Švýcarsko), Lisabonu (Portugalsko) a Palmě (Španělsko).[5]
16. Fashion Arenu získala společnost Via FAOC akvizicí dne 10. 4. 2014, kdy se stala jediným akcionářem společnosti Euro Mall Štěrboholy a.s., se sídlem Praha 10 – Štěrboholy, Zamenhofova 440, IČO 26168111 (dále též „Euro Mall“) – předchozího vlastníka Fashion Areny.[6] Společnost Euro Mall byla zrušena bez likvidace jako zanikající společnost a zanikla v důsledku vnitrostátní fúze sloučením se společností Via FAOC jako nástupnickou společností dne 31. 12. 2014.
17. Společnost Euro Mall měla v době od 15. 11. 2007 do 9. 4. 2014 dva akcionáře: společnost Euro Mall Sterboholy Holding B.V., se sídlem Claude Debussylaan 24, 1082MD, Amsterdam, Nizozemsko (dále též „Euro Mall Holding“), a LMS OUTLETS LIMITED, se sídlem London, 25 Savile Row, Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále též „LMS OUTLETS“).[7] Společnost Euro Mall Holding vlastnila akcie v počtu odpovídajícím podílu na základním kapitálu společnosti Euro Mall ve výši 75 % a společnost LMS OUTLETS vlastnila akcie v počtu odpovídajícím podílu na základním kapitálu společnosti Euro Mall ve výši 25 %.
18. Hlavní činností společnosti Euro Mall byl pronájem Fashion Areny.[8]
19. […Obchodní tajemství…] uzavírala s nájemci obchodních prostor v outletovém centru Fashion Arena doložky posuzované v tomto správním řízení společnost Euro Mall, […obchodní tajemství…]. Právní nástupce společnosti Euro Mall (tj. společnost Via FAOC) v uzavírání a plnění posuzovaných doložek o dosahu pokračuje […obchodní tajemství…].
Přičitatelnost protiprávního jednání
20. Jednání je přičitatelné mateřské společnosti, pokud dceřiná společnost neurčovala své jednání na trhu samostatně, ale v zásadě uplatňovala pokyny vydané mateřskou společností (s ohledem na hospodářské a právní vazby, jež je spojují), která nad ní vykonává rozhodující vliv. Přitom vlastní-li mateřská společnost 100 % kapitálu své dceřiné společnosti, existuje vyvratitelná domněnka, že mateřská společnost vykonává rozhodující vliv na chování své dceřiné společnosti.[9]
21. Samotná společnost Via FAOC nerozporuje svou kontrolu nad společností Euro Mall vykonávanou od 10. 4. 2014. Také s ohledem na to, že společnost Via FAOC vlastnila veškerý kapitál své dceřiné společnosti, na shodné sídlo obou společností, personální změny provedené dne 10. 4. 2014 ve statutárních orgánech společnosti Euro Mall, přičemž předsedou představenstva se stal Tomáš Vinkler, jednatel společnosti Via FAOC, a dále na skutečnost, že společnost Via FAOC následně rozhodla o zrušení společnosti Euro Mall vnitrostátní fúzí sloučením se společností Via FAOC, dospěl Úřad k závěru, že společnosti Via FAOC a Euro Mall tvořily od 10. 4. 2014 jednoho soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona.
22. S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že jednání společnosti Euro Mall je od 10. 4. 2014 přičitatelné společnosti Via FAOC. Společnost Via FAOC je tak v souladu se zásadou jedné hospodářské jednotky postižitelná jak za své vlastní jednání, tak za jednání své dceřiné společnosti Euro Mall.
III. Zjištěné skutečnosti
Doložky o omezení dosahu obsažené v nájemních smlouvách
23. Nájemní smlouvy mezi společností Via FAOC a nájemci působícími ve Fashion Areně uzavírané […obchodní tajemství…][10] obsahují […obchodní tajemství…].[11]
24. Vzor starší smlouvy, kterou má Úřad k dispozici, uzavírané předchozím vlastníkem Fashion Areny – společností Euro Mall (dále též „starší smlouvy“)[12], obsahuje […obchodní tajemství…][13][…obchodní tajemství…].[14]
25. Z nájemních smluv vyplývá, […obchodní tajemství…].
26. […Obchodní tajemství…] začal účastník řízení v […obchodní tajemství…].[15]
27. Ve smlouvě […obchodní tajemství…][16][…obchodní tajemství…]
28. Nájemné […obchodní tajemství…].[17]
29. Znění nájemních smluv bylo vypracováno […obchodní tajemství…]. Účastník řízení nicméně uvedl, že po převzetí Fashion Areny […obchodní tajemství…].[18] […Obchodní tajemství…][19]
30. Účastník řízení […obchodní tajemství…].[20] Další nájemce uvedl, […obchodní tajemství…].[21]
31. […Obchodní tajemství…][22] vyplývá, že nájemní smlouvy […obchodní tajemství…].
32. […Obchodní tajemství…][23]
33. V průběhu předběžného šetření a správního řízení se Úřad na účastníka řízení opakovaně obrátil se žádostí o předložení aktuálního seznamu nájemců včetně uvedení údaje o tom, zda a v jakém rozsahu je s daným nájemcem sjednána doložka o dosahu. […Obchodní tajemství…][24] […obchodní tajemství…].[25]
34. […Obchodní tajemství…]
35. […Obchodní tajemství…][26] […Obchodní tajemství…][27]
36. […Obchodní tajemství…][28], […obchodní tajemství…].
37. […Obchodní tajemství…][29]
38. […Obchodní tajemství…][30] a […obchodní tajemství…][31].[32] […Obchodní tajemství…]
39. […Obchodní tajemství…]
40. Na základě výše uvedeného Úřad shrnuje, že nájemní smlouvy […obchodní tajemství…] obsahují či ve sledovaném období obsahovaly doložku o omezení dosahu, která nájemci po stanovenou dobu […obchodní tajemství…].
Informace od nájemců ve Fashion Areně
41. Úřad se postupně jak před zahájením správního řízení, tak v jeho průběhu několikrát obrátil se žádostí o poskytnutí informací a podkladů na nájemce, kteří působili ve Fashion Areně a měli sjednánu doložku o dosahu.[33] V pokračujícím správním řízení po vrácení věci předsedou Úřadu k dalšímu šetření pak Úřad oslovil všechny nájemce uvedené […obchodní tajemství…] a nájemce uvedené […obchodní tajemství…] (s výjimkou nájemců poskytujících doplňkové služby jako je občerstvení, dětský koutek, kosmetické služby, kteří se nevěnují prodeji outletového zboží a […obchodní tajemství…]).
42. Na otázku, zda doložku o dosahu považují či nepovažují za omezující či ovlivňující jejich obchodní činnost, větší část nájemců oslovených v době před vydáním prvostupňového rozhodnutí uvedla, že se v současné době (v některých případech nevylučovali do budoucna změnu[34]) doložkou necítí být omezeni či negativně ovlivněni, mnohdy proto, že ani neuvažují o rozšíření své obchodní činnosti[35], či proto, že se ve vymezeném okruhu nenachází žádné další outletové centrum[36]. V pozdější fázi šetření, resp. správního řízení, kdy již subjekt chystající vstup na trh zintenzivnil svou snahu o získání vhodných nájemců, nicméně více oslovených nájemců Úřadu výslovně sdělilo, že nabídku na nájem obchodu v tomto nově chystaném outletovém centru odmítli právě z důvodu existence doložky o dosahu.[37]
43. Úřad obdržel i odpovědi, v nichž nájemci výslovně sdělili, že je doložka o dosahu omezuje. Někteří z této skupiny nájemců pak dokonce uvedli, že by rádi otevřeli další outletovou prodejnu v připravovaném outletovém centru v Praze, či že by možnost otevření takové prodejny přinejmenším zvážili.[38]
44. Po výtkách předsedy Úřadu vyslovených v druhostupňovém rozhodnutí položil Úřad obdobnou otázku nájemcům v další fázi správního řízení po vydání druhostupňového rozhodnutí.[39] Z relevantních odpovědí získaných na tuto otázku vyhodnotil Úřad […obchodní tajemství…] jako potvrzující omezující charakter doložky.[40] Ostatní uváděli, že pro ně doložka nebyla omezující či pro ně neměla význam (např. proto, že neplánovali otevření jiné outletové prodejny, či předpokládají neúspěch nového outletového centra v Tuchoměřicích nedaleko Prahy). Že jej doložka ve smyslu šetřeného případu neomezuje, uvedl dokonce i nájemce, který v minulosti Úřadu sdělil, že nabídku konkurenčního outletového centra odmítl z důvodu existence doložky o dosahu.[41]
45. Úřad se dále nájemců dotazoval, zda se na ně v období, kdy měli sjednánu doložku o dosahu se společností Via FAOC, obrátil jakýkoli subjekt s nabídkou pronájmu obchodu v outletovém centru nacházejícím se v oblasti pokryté doložkou o dosahu. Téměř polovina z nájemců[42], kteří na tuto otázku odpověděli, uvedla, že takovou nabídku obdržela. Z nájemců, kteří uvedli důvod neakceptace nabídky, přibližně polovina sdělila, že nabídku neakceptovala z jiných důvodů, než je existující doložka o dosahu,[43] příp. že doložka o dosahu byla pouze jedním, nikoli však jediným důvodem pro odmítnutí nabídky.[44] Zbývající část nájemců pak výslovně uvedla, že nabídku odmítla z důvodu existence doložky,[45] či že jednání dosud probíhají anebo byla odložena, a to mj. i s ohledem na nejasnosti ohledně souladu doložky o dosahu se zákonem, resp. sankční rizika vyplývající z jejího porušení.[46]
46. Nájemců, jejichž jednání o nabídce nového outletového centra nebyla dle jejich posledního sdělení obdrženého před vydáním prvostupňového rozhodnutí definitivně ukončena, se Úřad na výsledek jednání dotázal v rámci shromažďování informací a podkladů v době po vrácení věci k šetření po vydání druhostupňového rozhodnutí. Dva nájemci na žádost Úřadu neodpověděli.[47] Další nájemce sdělil, že vyjednávání s provozovatelem nového outletového centra ukončil z důvodu nedůvěry v úspěch projektu.[48] Jeden nájemce uvedl, že doložku o dosahu nepovažoval za platnou a účinnou, avšak obával se smluvních sankcí, a proto smlouvu s novým outletovým centrem uzavřel až po vydání předběžného opatření Úřadu.[49] Rovněž další nájemce uváděl obavy ze sankcí jako důvod pro neotevření prodejny v novém outletovém centru, nicméně kromě rizika sankcí zmínil jako riziko také místo.[50]
47. I někteří další nájemci uvedli, že doložka o dosahu na ně měla ve vztahu k otevření prodejny v novém outletovém centru v Tuchoměřicích negativní dopad. Jeden nájemce uvedl, že doložka o dosahu byla jedním z důvodů, proč jednání s outletovým centrem Prague The Style Outlets[51] ukončil.[52] Jiný nájemce uvedl, že z důvodu existence doložky o dosahu otevřel v outletovém centru Prague The Style Outlets obchody pod jinými značkami (multibrand) a že doložku považuje za velmi omezující.[53] Další nájemce uvedl, že při rozhodování o otevření nové prodejny v Prague The Style Outlets bral existenci doložky o dosahu silně v potaz, přičemž kladnému rozhodnutí předcházela rozsáhlá právní analýza platnosti doložky o dosahu a dohoda s pronajímatelem Prague The Style Outlets poskytující tomuto nájemci určitou míru kompenzace pro případ, že by společnost Via FAOC vymáhala nároky z důvodu porušení doložky o dosahu. Doplnil, že doložku o dosahu považuje za omezující a že ovlivňuje rozhodnutí o otevření nového obchodu kvůli riziku sankcí (včetně okamžitého ukončení nájemní smlouvy).[54]
48. Další nájemce sdělil, že doložka o dosahu pro něj znamená zásadní velmi nepříjemné omezení v jeho podnikání, a doplnil, že pokud by doložka neexistovala, okamžitě by otevřel novou obchodní jednotku v nově otevřeném outletovém centru.[55] Obdobně jiný nájemce uvedl, že doložka jej negativně omezovala při rozhodování o otevření obchodní jednotky v novém outletovém centru Prague The Style Outlets.[56] Další nájemce sdělil, že se rozhodl otevřít obchod v Prague The Style Outlets, neboť předpokládal, že doložka bude změněna a nebude tudíž vynutitelná (jednal se společností Via FAOC o nové smlouvě). Výslovně však doplnil, že pokud by věděl, že je doložka právně vynutitelná a platná, obchod v Prague The Style Outlets by neotevřel.[57] Společnost […obchodní tajemství…], která Úřad upozornila na […obchodní tajemství…], uvedla, že se domnívá, že doložka je neplatná, a proto otevřela druhou prodejnu v konkurenčním outletovém centru.[58]
49. K možné kontrole dodržování sjednaných doložek o dosahu oslovení nájemci zpravidla uváděli, že si žádné kontroly ze strany účastníka řízení nejsou vědomi, ani že jim účastník nevyhrožoval sankcemi za případné nedodržení doložky. Sám účastník řízení k tomu sdělil, že on sám v praxi žádnou doložku o dosahu nevymáhal, situaci pouze monitoruje. Doplnil, že pokud je mu známo, ani předchozí vlastník Fashion Areny nikdy doložky o dosahu nevymáhal.[59]
50. Úřad kontaktoval pouze jeden nájemce (společnost […obchodní tajemství…]), který si stěžoval na to, že poté, co otevřel prodejnu v outletovém centru v Tuchoměřicích, mu společnost […obchodní tajemství…].[60]
51. Úřad dále od nájemců zjišťoval, které značky považují na základě svých zkušeností a informací v outletovém centru za nejvýznamnější (klíčové). Na tuto otázku poskytlo relevantní odpověď 70 nájemců. Nejvíce z nich označilo za klíčovou značku Nike (60,0 %), dále pak Adidas (57,1 %), Tommy Hilfiger (50,0 %), Polo Ralph Lauren (37,1 %) a Calvin Klein (20,0 %). Shrnutí odpovědí s uvedením toho, kolik procent nájemců z těch, kteří poskytli relevantní odpověď, označilo danou značku za klíčovou, obsahuje následující tabulka (v tabulce jsou zahrnuty pouze značky, které uvedlo nejméně 4,3 % nájemců).
Tabulka č. 2: Klíčové značky dle nájemců
Značka
Odp.
Značka
Odp.
Značka
Odp.
1.
Nike
60,0 %
6.
Gant
Guess
17,1 %
11.
Geox
7,1 %
2.
Adidas
57,1 %
7.
Levi’s
Puma
14,3 %
12.
Michael Kors
5,7 %
3.
Tommy Hilfiger
50,0 %
8.
Armani
11,4 %
13.
Karl Lagerfeld
Lindt
Marc O‘Polo
4,3 %
4.
Polo Ralph Lauren
37,1 %
9.
Lacoste
10,0 %
5.
Calvin Klein
20,0 %
10.
Hugo Boss
8,6 %
Informace od provozovatelů outletových center Freeport Fashion Outlet a Outlet Arena Moravia
52. Společnost FREEPORT LEISURE (CZECH REPUBLIC) s.r.o., se sídlem Hatě 196, 669 02 Chvalovice, IČO 26429101 (dále též „Freeport“), provozovatel Freeport Fashion Outletu, k problematice získávání nájemců do outletového centra uvedla[61], že naplnění outletového centra úspěšnými značkami s dobře zpracovaným outletovým konceptem není v podmínkách méně významného trhu, jakým ČR je, vůbec jednoduché a že práce na vylepšování mixu nájemců je dlouhodobá záležitost. Zájem značek o otevření outletové prodejny je většinou podmíněn jejich plánem expanze a dlouhodobým přebytkem zboží. Výběr konkrétního outletového centra pak výrazně ovlivní jeho aktuální návštěvnost, kupní síla spádové oblasti, poloha v souvislosti s nákupní turistikou a i to, zda management centra patří do nadnárodního řetězce outlet operátorů. Mnohé značky z principu nastupují do outletových center až po několika letech jeho provozu či svůj obchod neotevřou v outletovém centru do doby, než v něm bude zastoupeno alespoň 6–10 srovnatelných světových značek, anebo vstupují do outletového centra až po úspěšném vybudování maloobchodní sítě v rámci českého trhu, které může trvat několik let.
53. Podle sdělení společnosti Freeport bývá v případě nově otevřeného centra primárním cílem developera otevřít centrum s co největší obsazeností, přičemž 75% obsazenost je považována za úspěch. Tomuto cíli je podřízena leasingová strategie, což znamená zajistit alespoň 4 kotevní značky a dále obsadit co největší počet obchodů bez ohledu na vyváženost skladby. Využívají se různé pobídky, např. přechodně snížené nájemné, příspěvek na vybudování prodejny nebo extra prostor na propagaci značky.
54. Podle společnosti Euro Mall City s.r.o., se sídlem Karolinská 650/1, Karlín, 186 00 Praha 8, IČO 27864600 (dále též „Euro Mall City“), provozovatele outletového centra v Ostravě s názvem Outlet Arena Moravia, zvažuje každý nájemce v rámci jednání řadu faktorů, z nichž základní jsou např. lokalita projektu, velikost projektu, budoucí či existující mix nájemců, spádová oblast, podmínky pronájmu a to, zda potřebuje či nepotřebuje v dané chvíli outletovou prodejnu. Mezi překážky patří např. zaměření obchodu na takový sortiment, který nelze prodávat neustále s min. 30 % slevou (např. chovatelské potřeby), a dále také to, že nájemce vůbec nemá na našem trhu zastoupení ani partnera a nevyplatí se mu pro 1–2 outletové prodejny takové zastoupení zřizovat.[62]
55. Pokud jde o klíčové značky, společnost Freeport předložila Úřadu seznam 15 klíčových nájemců ve svém outletovém centru z hlediska ročních obratů seřazených od nejvyššího, a to v tomto pořadí: Nike, Free Shop Excalibur, Adidas, Tommy Hilfiger, Terranova, Puma, Mustang, KFC, Levi Strauss, Guess, Tom Tailor, Wellensteyn, Burger King, ARA, Hervis. Doplnila, že mezi další významné nájemce náleží v kategorii gastro značky Lindt a Starbucks a v kategorii dámské módy značky Mango.[63]
56. Společnost Euro Mall City k této otázce sdělila, že za nejvýznamnější (klíčové) značky ve svém outletovém centru považuje zejména značky, jež jsou známé nejen na zahraničním, ale i na tuzemském trhu a které jsou oblíbené zejména u českých, polských a slovenských zákazníků. Mezi takové značky, které v jejím centru otevřely své obchody, pak podle ní patří především Adidas, Puma, Alpine Pro, Levi’s, Gant, Mustang, Pepe Jeans, KFC, Lindt.[64]
57. Úřad se společností Euro Mall City a Freeport dotázal také na to, které značky doposud na českém trhu nepřítomné by podle nich mohly na trh potenciálně vstoupit, resp. mít o vstup na český trh zájem, a požádal je o odhad, jaký případný dopad by vstup nových značek mohl mít na otevření nového outletového centra na území ČR. Společnost Euro Mall City k tomu uvedla[65], že s ohledem na to, že český trh není velký, nevstupuje na něj velké množství takových značek. Pokud k němu dojde, snaží se nová značka vstup na český trh kombinovat se vstupem na Slovensko nebo si hledá na českém trhu partnera. V každém případě se společnost Euro Mall City nedomnívá, že by vstup nových cizích značek byl tak masivní, že by to umožnilo otevření dalšího/nového outletového centra v ČR.
58. Obdobně i společnost Freeport má za to, že již nynější 4 outletová centra v ČR jsou vzhledem ke kupní síle českého trhu spíš nadstandardní počet, a proto se domnívá, že příchod nových značek bude mít minimální dopad na otevření nového outletového centra v ČR.
Informace od podavatele podnětu (provozovatele outletového centra v Tuchoměřicích)
59. Co se týče klíčových značek, podavatel podnětu je rozdělil do několika segmentů:
· V segmentu masového sportovního zboží považuje za klíčové značky Nike, Adidas (které jsou v jeho centru zastoupeny) a dále pak Bushman, Helly Hansen, Puma, Nordblanc, Billabong. Podle jeho vyjádření vyžadují zákazníci v tomto segmentu co nejpestřejší nabídku.
· V segmentu luxusnějšího módního zboží považuje za klíčové značky Bogner, Trussardi (které jsou v jeho centru zastoupeny) a dále pak Armani, Polo Ralph Lauren.
· V segmentu běžné módy považuje za klíčové značky Benetton, Tom Tailor (které jsou v jeho centru zastoupeny) a dále pak Calvin Klein, Tommy Hilfiger, Levi’s, Diesel, Pietro Filipi, Esprit, Wrangler.
· V segmentu doplňků považuje za klíčové značky Pandora, Tchibo, Samsonite, které v jeho centru zastoupeny nejsou.
· V segmentu potravinovém (Food & Beverages) považuje za klíčové značky Lindt, Sweet Stories a Tchibo, které v jeho centru zastoupeny nejsou.
60. K problematice doložek o dosahu podavatel podnětu uvedl, že jejich vliv se projevuje při jednání s potenciálními nájemci v jím připravovaném outletovém centru nacházejícím se v oblasti pokryté doložkou, a to tlakem na uzavření pro něj méně výhodných smluvních podmínek ze strany potenciálních nájemců, vyplývajícím z toho, že potenciální nájemci jsou nuceni nad rámec běžných ekonomických kritérií při rozšiřování prodeje svého outletového zboží v outletových centrech brát v úvahu rovněž smluvní podmínky sjednané se společností Via FAOC, z jejíž strany jim za otevření prodejny v outletovém centru nacházejícím se v oblasti pokryté doložkou o dosahu hrozí sankce.[66] Konkrétně se jedná např. o právo potenciálního nájemce na odstoupení od nájemní smlouvy uzavřené s podavatelem podnětu, pokud do určitého data nebude existence doložky o dosahu vyřešena[67], a nárok potenciálního nájemce vůči podavateli podnětu na úhradu veškerých sankcí či škod, které by případně po takovém nájemci vymáhala z důvodu porušení doložky o dosahu společnost Via FAOC.[68]
61. Podavatel podnětu Úřadu rovněž sdělil, že doložky o dosahu vedly k prodlužování procesu získání dostatečného počtu nájemců pro otevření outletového centra, což si vynutilo posunutí původně plánovaného a veřejnosti prezentovaného data otevření centra.[69] V dokumentu z dubna 2017, předloženém podavatelem podnětu (který je jeho obchodním tajemstvím), je nicméně posunutí původně plánovaného termínu odůvodňováno nejen existencí doložek o dosahu, ale také dalšími skutečnostmi.
62. Podavatel podnětu dále Úřadu potvrdil, že s některými nájemci uzavřel ujednání obsahující mechanismus, který nájemci umožní požadovat po podavateli plnění v případě uplatnění nároků společností Via FAOC plynoucích z porušení doložky o dosahu.[70] Jedná se řádově o jednotky nájemců (včetně značky Adidas – viz dále odst. 172).
Informace od účastníka řízení vztahující se ke značkám
63. K vymezení tzv. klíčových či kotevních nájemců účastník řízení uvedl, že k této problematice existuje řada přístupů a metodik, přičemž většina možných přístupů jako stěžejní prvek uvádí, že klíčovým nájemcem je takový nájemce, který dokáže přitáhnout do nákupního centra velké množství zákazníků, čímž pomáhá zlepšovat návštěvnost nákupního centra jako celku (zvyšuje návštěvnost obchodů ostatních nájemců/značek v outletovém centru), a přispívá tak k jeho celkové atraktivitě pro konečného zákazníka.[71]
64. Za klíčové značky ve svém centru společnost via FAOC označila […obchodní tajemství…]. Doplnila k tomu, že […obchodní tajemství…][72] navštíví obchody těchto značek zhruba […obchodní tajemství…], přičemž jiné značky takového […obchodní tajemství…] nedosahují. Chápání těchto […obchodní tajemství…] jako klíčových podporují dle jejího vyjádření […obchodní tajemství…], z něhož plyne, že tyto […obchodní tajemství…] byly rovněž […obchodní tajemství…]. K tomu úřad doplňuje, že z přehledu navštívených obchodů obsaženého v tomto marketingovém průzkumu vyplývá, že mezi […obchodní tajemství…] – tento obchod […obchodní tajemství…] respondentů, což je shodné s počtem […obchodní tajemství…].[73]
65. Účastník řízení opakovaně poukazoval na to, že na trhu v ČR existuje velké množství značek a že na trh v ČR také vstupují nové značky. V této souvislosti poukázal na zprávu poradenské společnosti CBRE Group, Inc., z níž vyplývá, že nové značky byly na trh v ČR přilákány také nově otevřeným outletovým centrem v Tuchoměřicích.[74]
Spotřebitelský průzkum
66. V rámci správního řízení Úřad provedl spotřebitelský průzkum. Hlavním cílem spotřebitelského průzkumu bylo získání potřebných informací a dat k provedení SSNIP testu a vymezení relevantního trhu[75], na kterém spotřebitelé poptávají outletové zboží a také zprostředkovaně působí společnost Via FAOC.Shromážděné informace Úřadu rovněž umožnily identifikovat značky, resp. obchody, které spotřebitelé považují za žádoucí či motivující k návštěvě tohoto outletového centra. Spotřebitelský průzkum probíhal ve dnech 7.–9. 2. 2019 ve Fashion Areně a zúčastnilo se jej 386 zákazníků, kteří ukončili v outletovém centru nákupy.
67. Co se týče obchodů, které zákazníci během nákupu v outletovém centru navštívili (s výjimkou restaurací, kaváren a občerstvení), zmínili respondenti v souhrnu 98 obchodů, resp. značek, tj. téměř všechny prodejny nacházející se ve Fashion Areně (zaznamenány byly rovněž odpovědi jako všude, většina, všechny obchody s módou, obuví, kabelkami či sportovním vybavením). Obchody nejčastěji uvedené jako navštívené zachycuje tabulka č. 3. Je patrné, že přes 10 % zákazníků zavítalo pouze do pěti prodejen, konkrétně se jednalo o obchody Nike, Adidas, Tommy Hilfiger, Polo Ralph Lauren a Lindt. Ostatní prodejny, které tabulka nezobrazuje, zmínilo méně jak 4 % respondentů.
Tabulka č. 3: Navštívené obchody ve Fashion Areně
Značka
Odp.
Značka
Odp.
Značka
Odp.
1.
Nike
20,5 %
6.
Levi‘s
9,3 %
11.
Alpine Pro
5,4 %
2.
Adidas
17,9 %
7.
Salomon
9,1 %
12.
Gant
Timeout
5,2 %
3.
Tommy Hilfiger
14,2 %
8.
Puma
7,0 %
13.
Guess
4,9 %
4.
Polo Ralph Lauren
13,5 %
9.
Helly Hansen
6,5 %
14.
Bushman
4,7 %
5.
Lindt
10,1 %
10.
Calvin Klein
Tchibo
6,0 %
15.
Gas
Geox
Rossignol
4,4 %
68. Značky, které dotazovaní návštěvníci Fashion Areny považují za motivující k návštěvě outletového centra, ukazuje tabulka č. 4. Mezi nejčastěji zmiňované patřily prodejny Adidas, Nike, Polo Ralph Lauren a Tommy Hilfiger. Tabulka zachycuje pouze značky uvedené více jak 2 % zákazníků, alespoň jednu značku však zmínilo 58,8 % dotázaných. Jinak řečeno, přes polovinu respondentů přijíždí do Fashion Areny kvůli konkrétní značce, avšak jen některé z nich (např. Adidas, Nike, Polo Ralph Lauren či Tommy Hilfiger) lze označit jako žádoucí či prestižní.
Tabulka č. 4: Značky motivující k návštěvě Fashion Areny
Značka
Odp.
Značka
Odp.
Značka
Odp.
1.
Adidas
8,0 %
4.
Salomon
3,6 %
7.
Puma
2,8 %
2.
Nike
Polo Ralph Lauren
7,5 %
5.
Levi‘s
3,4 %
8.
Calvin Klein
Geox
2,6 %
3.
Tommy Hilfiger
6,5 %
6.
Guess
3,1 %
9.
Lindt
2,3 %
69. Úřad se rovněž zajímal o značky, které by zákazníci Fashion Areny uvítali. Respondenti v součtu uvedli 75 „žádoucích“ značek (včetně několika obchodů nacházejících se ve Fashion Areně jako např. Saxoo London). Z dotazovaných návštěvníků 71 % nepostrádá ve Fashion Areně žádnou konkrétní značku anebo si nebylo při dotazování žádnou značku schopno vybavit. Tabulka č. 5 pak udává značky, které by podle respondentů bylo vhodné zařadit mezi stávající obchody ve Fashion Areně. Uvedeny jsou pouze značky, které zmínilo nejméně 0,5 % dotázaných návštěvníků centra.
Tabulka č. 5: Značky chybějící ve Fashion Areně
Značka
Odp.
Značka
Odp.
Značka
Odp.
1.
Zara
6,2 %
3.
Baťa
1,3 %
5.
Gucci
Mark and Spencer
Wellensteyn
0,8 %
2.
H&M
Next
2,1 %
4.
Orsay
1,0 %
6.
Bershka, Burton, Hugo Boss (org.), Louis Vuitton, Max Mara, Meatfly, Michael Kors, Pierre Cardin, Reserved, Scanquilt, Victoria Secret
0,5 %
IV. Vymezení relevantního trhu a stanovení tržních podílů účastníka řízení
IV.1. Definice relevantního trhu
70. K tomu, aby Úřad mohl věc správně posoudit, je třeba vymezit relevantní trh[76], na kterém se projevují, resp. mohou projevit účinky jednání účastníka řízení. Relevantní trh je vymezován z hlediska věcného a geografického, přičemž vyjít je třeba z výchozího produktu (služby), jímž je účastníkem řízení nabízený nájem prodejních ploch v outletovém centru za účelem prodeje outletového zboží.
IV.2. Vymezení relevantního trhu z hlediska věcného
Charakteristika outletového centra
71. Outletové centrum je nákupní centrum (prodejní místo centrálně naplánované, realizované a spravované jedním provozovatelem), v němž prodávají výrobci své značkové zboží (především oblečení, sportovní zboží a obuv) trvale za sníženou cenu[77]. Nabízené zboží zpravidla zahrnuje zkušební řady výrobků, zboží z minulých sezón, přebytky výrobce, kazové zboží apod. Nejedná se tedy o nejnovější produktové řady a zboží nebývá k dispozici ve všech provedeních, velikostech apod.
72. Obdobně jako běžné nákupní centrum také outletové centrum se snaží potenciálním zákazníkům vytvořit příjemné prostředí pro nakupování a jsou zde poskytovány např. služby občerstvení. Na rozdíl od běžných nákupních center však v outletovém centru není přítomna samoobslužná velkokapacitní maloobchodní prodejna nabízející na velké prodejní ploše potravinářské i nepotravinářské zboží (tzv. hypermarket), který obvykle představuje v běžných nákupních centrech klíčového nájemce, jenž přitahuje zákazníky a profitují z něj i provozovatelé ostatních obchodních jednotek v obchodním centru.[78]
73. S ohledem na výše uvedené je pro provozování outletového centra více podstatná skladba provozovatelů jednotlivých obchodů v centru, zejména jejich diverzita a přítomnost oblíbených či prestižních značek.[79] Jinými slovy, pro úspěšnost outletového centra je nutný atraktivní mix přítomných značek. Ten zahrnuje v prvé řadě několik nejvýznamnějších značek (klíčoví nájemci) a dále velkou řadu menších, obecně méně významných nájemců. Obě skupiny jsou vzájemně podmíněny v tom smyslu, že klíčoví nájemci, kteří jsou kontrahováni jako první v pořadí, vyžadují obsazení objektu jinými nájemci (což pramení z jejich požadavku na dostatečnou obsazenost objektu), zatímco běžní nájemci podmiňují svou přítomnost v outletovém centru právě přítomností dostatečného množství klíčových nájemců.[80]
74. Jak již bylo naznačeno výše, v outletovém centru je nabízeno specifické zboží – zboží z minulých sezón, nadprodukce, případně kazové zboží apod.[81] To ostatně uváděli i Úřadem oslovení nájemci působící ve Fashion Areně.[82] Toto zboží je navíc v outletovém centru prodáváno trvale a povinně se slevou. Těmito charakteristickými rysy prodeje se outletová centra odlišují od běžných nákupních center[83] a také od běžných samostatných maloobchodních prodejen a běžných e-shopů; v těchto prodejních formátech jsou totiž nabízeny především aktuální produktové řady, a to nikoli nutně se slevou, případně tyto slevy nejsou tak výrazné, vztahující se na veškeré zboží a nejsou poskytovány trvale.
75. Lze shrnout, že outletové centrum spotřebiteli nabízí možnost nákupu trvale zlevněného značkového zboží velkého množství výrobců v jednom architektonickém celku, poskytujícím příjemné prostředí a doplňkové služby. Atraktivita outletového centra pro spotřebitele je pak dána vhodnou kombinací značek, přičemž s ohledem na výraznou slevu oproti běžné obchodní síti jsou spotřebitelé ochotni akceptovat, že nabízené zboží zpravidla není z aktuální sezónní nabídky, není dostupné ve všech velikostech a provedeních apod.
SSNIP test[84]
76. K vymezení relevantního trhu je možné využít koncept hypotetického monopolisty neboli SSNIP test[85], který hodnotí možné reakce zákazníků na malou, avšak trvalou změnu relativních cen. Úřad provedl SSNIP test na úrovni spotřebitelů (tj. prodej outletového zboží v outletových centrech). Na úrovni nájemců (tj. pronájem obchodních prostor v outletovém centru) nebylo možné SSNIP test uskutečnit z důvodu absence dat nutných pro jeho provedení (podrobněji viz odst. 101–104).
77. V rámci provedeného SSNIP testu Úřad konkrétně předpokládal nepřechodné 10% zvýšení ceny zboží prodávaného ve Fashion Areně (a současně též v jiném outletovém centru v Praze a okolí[86]), a následně zkoumal vliv tohoto cenového růstu na ziskovost hypotetického monopolisty, který je společně zastoupen nájemci ve Fashion Areně. Jestliže hypotetický monopolista působící na kandidátském trhu outletového zboží dosáhne přes popsanou cenovou úpravu zvýšení zisku, bude zboží prodávané v outletových centrech v Praze a okolí tvořit samostatný relevantní trh. Pokud by teoretický nepřechodný vzestup relativní ceny vedl ke ztrátě hypotetického monopolisty, bylo by nutné rozšířit kandidátský trh o další substituční prodejní platformu a SSNIP test opakovat.
78. Při SSNIP testu Úřad zvolil empirickou metodu analýzy kritické ztráty. Na základě odpovědí dotázaných návštěvníků Fashion Areny byla nejdříve zjištěna výše tzv. skutečné ztráty, která vyjadřuje procentuální úbytek prodejů hypotetického monopolisty způsobeného trvalým zvýšením cen prodávaných výrobků o 10 %. Předpokládaným důvodem poklesu prodejů zboží, jehož cena se relativně trvale zvýšila, je odchod části zákazníků za účelem nákupu daného zboží mimo kandidátský trh. Obecně lze také očekávat, že pokud bude ztráta prodejů vyvolaná růstem ceny nabízené produkce relativně malá, ve výsledku dojde k růstu ziskovosti hypotetického monopolisty a kandidátský trh bude možné považovat za relevantní trh. Naopak poměrně velký úbytek prodejů způsobený cenovým zvýšením pravděpodobně povede ke ztrátě či snížení ziskovosti a kandidátský trh v testu neuspěje.
79. K výpočtu výše marže byly využity informace, které Úřad získal z odpovědí nájemců Fashion Areny. Nájemci byli přípisem Úřadu požádáni o sdělení roční výše hrubé marže, kterou jejich prodejny ve Fashion Areně dosahovaly mezi roky 2014 a 2018. Jelikož někteří nájemci uvedli pouze její průměrnou výši za sledované období, nebo poskytli informace pouze pro některé roky, výsledná výše marže byla stanovena jako aritmetický průměr dostupných údajů. Pokud některý z oslovených nájemců uvedl výši marže jako rozmezí hodnot, byly tyto údaje rovněž zprůměrovány. V případě, že dotazované společnosti poskytly údaje o výši jejich hrubé marže v jiném než procentuálním vyjádření, došlo k jejich přepočtu do požadovaného tvaru následujícími způsoby. Hodnoty udané v rozmezí 0 až 0,99 byly přímo převedeny do procentního vyjádření (např. údaj 0,4 odpovídá 40 %), hodnoty jedna a vyšší byly přepočítány pomocí vzorce:
kde m udává procentní výši marže a y vyjadřuje nájemcem sdělené číslo (např. 1,2)[87]. Shora zmíněnými způsoby získané hodnoty hrubé marže pro jednotlivé nájemce FAPO, kteří Úřadu poskytli relevantní údaje o její výši, byly za účelem vyjádření jediné výše marže použité v rámci SSNIP testu zprůměrovány. Pro srovnání byl rovněž vypočítán medián zjištěných marží dotázaných společností.
80. Úřad dále určil úroveň tzv. kritické ztráty, která udává procentní pokles prodejů zapříčiněný trvalým cenovým zvýšením, přičemž celkový zisk hypotetického monopolisty zůstane nezměněn. Pozitivní dopady růstu relativních cen na velikost marže jsou v této situaci plně kompenzovány negativním vlivem spojeným s úbytkem zákazníků. Porovnáním skutečné ztráty a kritické ztráty prodejů lze následně posoudit, zda by zvýšení ceny hypotetickým monopolistou vedlo k růstu jeho ziskovosti a také zda je kandidátský trh relevantním trhem. Jestliže trvalý 10% vzestup cen zboží na kandidátském trhu způsobí zlepšení ziskovosti hypotetického monopolisty, tj. pokud bude kritická ztráta prodejů větší než skutečná ztráta prodejů, lze tento kandidátský trh označit za relevantní trh.
81. Za účelem realizace SSNIP testu provedl Úřad spotřebitelský průzkum, kterým zejména zjišťoval, jak velké množství spotřebitelů by v reakci na trvalé zvýšení ceny přestalo nakupovat jednotlivé kategorie zboží ve Fashion Areně (příp. outletovém centru v Tuchoměřicích). Výsledky spotřebitelského průzkumu společně s analýzou marží dosažených nájemci ve Fashion Areně Úřad následně využil k provedení tzv. analýzy kritické ztráty. Analýza kritické ztráty je přímou realizací SSNIP testu a dává odpověď na otázku, zda by nepřechodné 10% zvýšení ceny bylo pro hypotetického monopolistu profitabilní.
82. V rámci dotazníkového šetření Úřad zjišťoval reakci zákazníků Fashion Areny na hypotetické trvalé 10% zvýšení ceny zboží, za které utratili v den průzkumu, popř. při minulé návštěvě Fashion Areny, nejvíce peněz. Úřad tak zjišťoval informace nezbytné k určení skutečné ztráty prodejů hypotetického monopolního prodejce outletového zboží, který by přistoupil k nepřechodnému 10% zvýšení ceny prodávaného zboží. Z odpovědí respondentů plyne, jak ukazuje tabulka č. 6, že téměř tři čtvrtiny zákazníků Fashion Areny by pravděpodobně svoje chování nezměnily, tj. zboží by nakoupily v outletovém centru v Praze a okolí, kolem 7 % návštěvníků by potenciální růst ceny zboží vedl ke snížení nakupovaného množství, přes 13 % dotázaných by nakoupilo dané zboží v neoutletovém obchodě, zatímco 5 % by zboží po zdražení nekoupilo vůbec.[88]
Tabulka č. 6: Reakce spotřebitelů na nepřechodné 10% zvýšení ceny nakupovaného zboží
Reakce zákazníků
Koupil
Koupil méně
V jiném outletu
V jiném obchodě
Nekoupil
Počet zákazníků
74,2 %
6,6 %
1,0 %
13,2 %
5,0 %
83. Pomocí údajů zachycených v tabulce č. 6 lze určit výši skutečné ztráty, tj. kolik procent respondentů by po hypotetickém trvalém 10% zvýšení ceny dané zboží již nekoupilo anebo by k jeho získání využilo jiný prodejní formát. Konkrétně se jedná o součet odpovědí „V jiném outletu“[89], „V jiném obchodě“ a „Nekoupil“, které bezpochyby zahrnují změnu chování dotázaných návštěvníků Fashion Areny, tj. nákup daného zboží mimo outletová centra v Praze a okolí.[90] Na základě informací, které Úřad shromáždil od zákazníků Fashion Areny pomocí dotazníkového průzkumu, byla vypočtena skutečná ztráta ve výši 19,2 %. Jinými slovy to znamená, že přes 10% nárůst ceny nakupovaného zboží by více než čtyři pětiny zákazníků Fashion Areny zůstaly věrny tomuto outletovému centru, popř. by zavítaly do Prague The Style Outlets. V případě kategorie oblečení, obuv a sportovní vybavení pak dosahuje skutečná ztráta 18,2 %. Protože zboží spadající do ostatních kategorií uvedlo jako kategorii, za kterou utratilo nejvíce, příliš málo zákazníků, výpočet velikosti skutečné ztráty pro tyto skupiny je bezpředmětný.
84. Jelikož oslovení nájemci Fashion Areny na dotaz Úřadu poskytli údaje o velikosti hrubé marže v rozličných vyjádřeních, byla pro odstranění pochybností o správnosti údajů a jejich interpretaci ze strany Úřadu průměrná marže a medián vypočteny variantně, tj. s využitím všech či jen některých informací o výši hrubé marže. Při kalkulaci průměrné marže a mediánu byly jednak zahrnuty veškeré Úřadu poskytnuté údaje o výši marže jednotlivých společností a dále vyloučeny hodnoty udané v určitém rozmezí nebo v jiném než procentním vyjádření. Následně byly vyřazeny i údaje o maržích společností, které dle […obchodní tajemství…] již nemají v tomto outletovém centru prodejnu. Jak ukazuje tabulka č. 7, výsledná průměrná marže se v uvažovaných případech pohybuje mezi 40,2 a 41,5 %, medián hrubé marže pak dosahuje výše od 40,4 do 41,0 %.
85. Zjištěné hodnoty marže byly následně použity při výpočtu tzv. kritické ztráty pro 10% nepřechodné zvýšení ceny (SSNIP) zboží prodávaného ve Fashion Areně a v jiných outletových centrech v Praze a okolí. V případě průměrné marže činila velikost kritické ztráty 19,4 až 19,9 %, při zahrnutí mediánu se její hodnoty pohybovaly od 19,6 do 19,8 %; zjištěná výše kritické ztráty tedy nevykazuje v uvažovaných variantách jejího výpočtu výraznější rozdíly.
86. Z tabulky č. 7 je patrné, že ve všech variantně uvažovaných případech výpočtu jednotné výše marže nájemců Fashion Areny je kritická ztráta vyšší než skutečná ztráta. Lze tak konstatovat, že trvalé zvýšení cen outletového zboží prodávaného ve Fashion Areně a outletových centrech v Praze a okolí by pro hypotetického monopolistu bylo profitabilní. Navíc zohledníme-li při zjištění skutečné ztráty pouze kategorii zboží „Oblečení, obuv a sportovní vybavení“, která tvoří přibližně 90 % všech nákupů zákazníků Fashion Areny, hodnota uvažované skutečné ztráty bude ještě nižší. Pokud by do analýzy kritické ztráty byli zahrnuti pouze nájemci Fashion Areny s nízkými maržemi, které ale stále umožňují jejich působení v tomto outletovém centru, dojde k růstu hodnoty kritické ztráty.[91]
Tabulka č. 7: Velikost marže, kritická a skutečná ztráta
Průměrná marže
Kritická ztráta
Medián marže
Kritická ztráta
Skutečná ztráta
Skutečná ztráta5
Všichni nájemci1
41,5 %
19,4 %
41,0 %
19,6 %
19,2 %
18,2 %
Všichni nájemci2
40,2 %
19,9 %
40,4 %
19,8 %
19,2 %
18,2 %
Všichni nájemci3
41,5 %
19,4 %
41,0 %
19,6 %
19,2 %
18,2 %
Stávající nájemci4
41,5 %
19,4 %
41,0 %
19,6 %
19,2 %
18,2 %
1 Celkový počet 57 nájemců.
2 Nejsou zahrnuti nájemci, kteří udali rozmezí marže; celkový počet 52 nájemců.
3 Nejsou zahrnuti nájemci, kteří udali výši marže v jiném než procentním vyjádření; celkový počet 43 nájemců.
4 Celkový počet 55 nájemců.
5 Skutečná ztráta pro kategorii zboží „Oblečení, obuv, sportovní vybavení“.
87. Úřad pomocí analýzy kritické ztráty tedy zkoumal, zda se prodej outletového zboží konečným zákazníkům prostřednictvím outletových center liší od prodeje zboží prostřednictvím jiných prodejních formátů. Provedená analýza ukázala, že hodnota kritické ztráty ve všech uvažovaných variantách výpočtu jediné marže, která zastupuje marži hypotetického monopolisty, převyšuje hodnotu skutečné ztráty, tj. zvýšení ceny outletového zboží prodávaného v outletových centrech v Praze a okolí trvale o 10 % by pro tohoto hypotetického monopolistu bylo profitabilní. Úřad tak dospěl k závěru, že prodej outletového zboží v outletových centrech v Praze a okolí je z pohledu konečných spotřebitelů nezastupitelný s prodejem zboží prostřednictvím jiných prodejních formátů, jako jsou např. běžná nákupní centra a prodejny nebo e-shopy.
Vypořádání námitek účastníka řízení k Úřadem provedenému SSNIP testu
88. Dle názoru účastníka řízení Úřad nesprávně provedl SSNIP test na spotřebitelské úrovni trhu, když se dopustil zejména podstatných metodických chyb. Korektní realizace daného testu by vedla, jak účastník řízení tvrdí, k nutnosti vymezit na spotřebitelské úrovni širší relevantní trh. Chybné provedení SSNIP testu tak údajně způsobuje věcnou nesprávnost, a tedy i nepoužitelnost jakýchkoliv věcných závěrů Úřadu ve sdělení výhrad v souvislosti s otázkou vymezení relevantního trhu.
89. Pochybení Úřadu při realizaci SSNIP testu spatřuje účastník řízení v nesprávném vyhodnocení odpovědí spotřebitelů při výpočtu skutečné ztráty, do jejíž výše byly zahrnuty pouze odpovědi „V jiném outletu“, „V jiném obchodě“ a „Nekoupil“. Úřad tak měl postupovat chybně, neboť nepředpokládal změnu obratu hypotetického monopolisty v důsledku odpovědí „Koupil méně“, „Koupil/k.méně/v jiném outletu“ a „Neví“. Konkrétně je Úřadu vytýkáno, že v případě odpovědi „Koupil méně“ neuvažoval snížení prodaného zboží o 25– 75 % a tomu úměrný pokles obratu hypotetického monopolisty, z analýzy nevyřadil odpověď „Neví“ a v rámci odpovědi „Koupil/k.méně/v jiném outletu“ ignoroval odlišné dopady jejích jednotlivých částí při provádění SSNIP testu.[92] Účastník řízení uvedené výtky zohlednil při vlastním výpočtu skutečné ztráty, kterou vyčíslil ve výši 27,3 %.
90. Účastník řízení dále navrhl vlastní postup realizace SSNIP testu na spotřebitelské úrovni trhu. Jednotlivé odpovědi zákazníků Fashion Areny, které byly získány v rámci spotřebitelského průzkumu uskutečněného Úřadem, byly doplněny o předpokládané dopady na obrat hypotetického monopolisty. Jelikož odpověď „Neví“ nemá dle účastníka řízení vypovídající hodnotu, byla tato odpověď z další kalkulace odstraněna a u zbylých odpovědí patřičně upraveny jejich procentuální hodnoty. Podobně i odpověď „Koupil/k.méně/v jiném outletu“ byla poměrově rozdělena mezi ostatní možné reakce spotřebitelů na trvalý 10% růst ceny zboží. Po zohlednění poklesu obratu o 50 % (jako jedné ze tří variant kalkulované účastníkem řízení), který účastník řízení spojil s odpovědí „Koupil méně“, a přiřazení vah jednotlivým odpovědím dle jejich podílů zjištěných při šetření Úřadu, byla účastníkem řízení vypočtena hodnota skutečné ztráty ve výši 22,34 %. Na základě takto získané skutečné ztráty a Úřadem předložené kritické ztráty účastník řízení dovodil, že zvažovaný hypotetický trh prodeje outletového zboží musí být věcně rozšířen nejméně o nejbližší substituty, tj. že relevantní trh je i na spotřebitelské úrovni třeba vymezit šířeji.
91. Úřad se v obecné rovině může ztotožnit s tvrzením účastníka řízení, že účelem kalkulace tzv. skutečné ztráty je zjištění, v jaké míře by poklesl (peněžně vyjádřený) obrat hypotetického monopolisty na trhu v případě nepřechodného zvýšení ceny. Současně však odmítá další předpoklady a závěry uváděné účastníkem řízení, kterými se snaží zpochybnit či vyvrátit výsledek SSNIP testu provedeného Úřadem. Dle Úřadu se naopak účastník řízení ve svých úvahách týkajících se SSNIP testu dopustil řady zjednodušení.
92. Dle standardní ekonomické teorie je vztah změny poptávaného množství a obratu společnosti složitější, než jak naznačuje účastník řízení. Přestože zvýšení ceny určitého statku obvykle vede ke snížení jeho poptávaného množství, změna obratu společnosti rovněž závisí na cenové elasticitě poptávky, která navíc není v průběhu poptávkové funkce konstantní. V případě cenově elastické poptávky povede zvýšení ceny prodávaného zboží ke snížení obratu, resp. tržeb společnosti, avšak pokud je poptávka cenově neelastická, růst ceny daného statku způsobí naopak zvýšení jejího obratu (je-li poptávka jednotkově elastická, obrat společnosti zůstane přes růst ceny statku nezměněn). Předpoklad, že zvýšení ceny statku nutně vede k poklesu obratu hypotetického monopolisty, tedy nemá oporu v ekonomické teorii. Jinak řečeno, skutečná ztráta vyjadřuje pouze pokles prodaného množství zboží v důsledku zdražení výrobku a není jedinou proměnnou (viz dále) determinující velikost tržeb společnosti.
93. Účastník řízení rovněž netradičním způsobem posuzoval vliv 10% zvýšení ceny na obrat hypotetického monopolisty, když zkoumal dílčí změny této veličiny v závislosti na konkrétní odpovědi respondentů, která se týkala jejich reakce na zmíněné zdražení. Dle standardní ekonomické teorie je obrat společnosti souhrnnou veličinou udávající celkové tržby plynoucí z prodeje zboží. Je tedy sporné dovozovat případný pokles či růst obratu společnosti na základě domnělých změn jeho „částí“, a už vůbec ne bez znalosti cenové elasticity poptávky jednotlivých skupin zákazníků. V této souvislosti Úřad např. poukazuje na zjevně chybnou premisu účastníka řízení, že obrat společnosti zůstane při vyšší ceně prodávaného zboží a konstantním počtu zákazníků, kteří toto zboží kupují, nezměněn. Za této situace lze logicky předpokládat růst tržeb hypotetického monopolisty. Pokud však není známa cenová elasticita poptávky této skupiny spotřebitelů, nelze určit přesnou velikost změny tržeb. Jinak řečeno, zdražení zboží povede ke ztrátě části tržeb v důsledku poklesu jeho poptávaného množství, současně však způsobí i nárůst tržeb pocházejících od zákazníků nadále nakupujících toto zboží. Konečná změna obratu pak bude záviset na celkové změně výdajů spotřebitelů.
94. Úřad má za to, že účastník řízení v rámci jím navrženém postupu realizace SSNIP testu nesprávně substituuje veličiny poptávané množství a obrat, resp. jejich procentní vyjádření. Skutečná ztráta obecně vyjadřuje ztráty prodejů, tj. poptávaného množství výrobků hypotetického monopolisty, zatímco výše obratu společnosti je určena nejen prodaným množstvím výrobku, ale i jeho cenou. Jinak řečeno, zdražení výrobku způsobí pokles jeho prodejů, změna obratu však závisí na relativních (procentních) změnách poptávaného množství a ceny daného statku. Pokud není známa rovnice poptávkové funkce, nelze pouze na základě údajů o poklesu prodaného množství odhadovat vývoj obratu společnosti.
95. Na tomto chybném předpokladu vystavěl účastník řízení i vzorec pro výpočet skutečné ztráty, resp. dovozuje vliv změny obratu (nezávisle proměnná) na velikost skutečné ztráty (závisle proměnná). Přesněji kalkuluje procentní výši skutečné ztráty pomocí údajů o domnělých procentních změnách výdajů zákazníků rozdělených dle jejich reakce na 10% zvýšení ceny zboží. Z uvedeného vzorce mj. není jisté, co účastník řízení rozumí pod pojmem skutečná ztráta, jejíž procentuální výše by se dle uvedeného vzorce měla rovnat váženému procentnímu poklesu obratu hypotetického monopolisty způsobeného 10% zdražením prodávaného zboží. Jelikož skutečná ztráta je obvykle vymezena jako procentní snížení prodejů, tj. poptávaného množství (nikoliv jako procentní změna tržeb společnosti), lze považovat závěry plynoucí z účastníkem řízení provedeného SSNIP testu za zavádějící.
96. Účastník řízení dále Úřadu vytýká, že v případě odpovědi „Koupil méně“ nikterak nezohlednil pokles objemu zboží prodaného hypotetickým monopolistou o 25–75 %. Jak již bylo uvedeno, Úřad nezahrnul odpověď „Koupil méně“ do výše skutečné ztráty, protože tato reakce není spojena se ztrátou zákazníka pražských outletových center a protože většina nakupovaného zboží, tj. oblečení, obuv a sportovní vybavení, není zpravidla dělitelná. Dle Úřadu tedy odpověď „Koupil méně“ neindikuje zásadní posun v chování spotřebitelů. Jinak řečeno skutečnost, že zákazníci dané zboží, byť v menším množství, zakoupili, tj. svým způsobem akceptovali 10% zdražení výrobku prodávaného v outletovém centru, brání zařazení odpovědi „Koupil méně“ mezi odpovědi spojené s přechodem těchto spotřebitelů k jinému prodejnímu formátu.
97. Na základě Úřadu dostupných zjištění nelze rovněž zcela přesně stanovit procentuální pokles poptávaného zboží, ke kterému by došlo v rámci odpovědi „Koupil méně“; uvedené nebylo cílem spotřebitelského průzkumu uskutečněného Úřadem ve Fashion Areně. Nicméně Úřad má za to, že snížení výdajů těchto spotřebitelů by ve většině případů nepřesáhlo 50 %. Důvodem tohoto tvrzení je nájemci Fashion Areny uvedená vysoká míra konverze návštěvníků outletového centra, resp. jejich přeměny v zákazníka. Relativně vyšší počet uskutečněných nákupů může plynout ze skutečnosti, že většina zákazníků, jak ukázal spotřebitelský průzkum uskutečněný Úřadem, navštěvuje outletové centrum pouze příležitostně, tj. může být během návštěvy outletového centra ochotnější realizovat nákupy. Důvodem může být i vystavení spotřebitelů později neopakovatelné příležitosti získat dané výrobky, protože nájemci outletového centra obvykle nabízejí výprodejové či posezónní zboží.
98. Úřad již výše také poukázal na nepřímo úměrný vztah mezi změnou ceny daného statku a obratu společnosti. Lze snadno dovodit, že 10% zdražení výrobku a pokles prodaného množství např. o 50 % nevede, jak mj. mylně usuzuje účastník řízení v rámci jeho verze SSNIP testu, ke snížení obratu na polovinu. Relativní pokles tržeb je vždy menší než relativní snížení poptávaného množství statku, tj. v uvažovaném případě zdražení zboží způsobí pokles prodaného množství a obratu, nicméně hypotetickému monopolistovi zůstane více jak polovina původních tržeb. Jelikož nelze přesně vyčíslit pokles tržeb v důsledku omezení nákupů ze strany spotřebitelů, avšak podstatná část jejich výdajů v outletovém centru zůstane pravděpodobně zachována, pokládá Úřad za důvodné i nadále setrvat na nezahrnutí odpovědi „Koupil méně“ do výše skutečné ztráty.
99. K výše uvedenému Úřad dodává, že uvažované 10% zvýšení ceny představuje mezní hodnotu používanou v rámci analýzy kritické ztráty. Pokud by Úřad provedl SSNIP test při rovněž přípustném 5% zdražení výrobku, lze očekávat nižší hodnotu skutečné ztráty, protože spotřebitelé mohou být méně ochotni nakupovat toto zboží mimo outletové centrum, tj. vynaložit úsilí spojené s dodatečnými finančními a časovými náklady na získání tohoto zboží v jiném prodejním formátu. Úřad rovněž v rámci SSNIP testu uvažoval různé varianty výše průměrné marže nájemců Fashion Areny, při výpočtu kritické ztráty však mohl využít i nejnižší marže, při které nájemce provozuje prodejnu ve Fashion Areně. V takovém případě by hodnota kritické ztráty převyšovala účastníkem řízení zjištěnou, byť nesprávně, výši skutečné ztráty o více jak 10 %.
100. Úřad tedy konstatuje, a to zvláště za situace, kterou objasnil výše, že účastníkem řízení předložený způsob kalkulace skutečné ztráty vykazuje významné nedostatky a zjištění, která účastník následně předkládá, nelze pokládat za přesvědčivá. Námitky účastníka řízení tak ve výsledku nemohou změnit závěry Úřadu týkající se prodeje outletového zboží v outletových centrech v Praze a okolí, který je z pohledu spotřebitelů nezaměnitelný s prodejem zboží prostřednictvím jiných prodejních formátů.
SSNIP test na úrovni nájemců
101. Úřad plánoval provést SSNIP test také na úrovni nájemců, avšak z důvodu nedostupnosti dat to nebylo možné. Úřad získal odpovědi na tzv. ssniptestovou otázku od nájemců a požádal účastníka řízení o uvedení výše hrubé marže[93], kterou společnost Via FAOC dosahuje při pronájmu obchodních prostor ve Fashion Areně, a to za jednotlivé roky 2014–2018.
102. K předmětné žádosti účastník řízení uvedl[94], […obchodní tajemství…]. Současně požádal o vysvětlení, jak tento dotaz Úřadu […obchodní tajemství…] souvisí s předmětem řízení a jaký je jeho účel.
103. K tomu mu Úřad sdělil, že ukazatel hrubé marže byl vyžádán pro účely vymezení relevantního trhu. Vzhledem k tomu, že účastník řízení v přípisu, jímž reagoval na předmětnou žádost Úřadu, uvedl, […obchodní tajemství…], není zřejmé, jak by bližší vysvětlení ze strany Úřadu mohlo přispět k poskytnutí odpovídajícího smysluplného údaje, jak uvádí účastník řízení.
104. […Obchodní tajemství…] od konkurenta účastníka řízení provozujícího od 18. 5. 2018 outletové centrum v Tuchoměřicích nedaleko letiště Václava Havla Praha (původně s názvem Prague The Style Outlets, nyní Premium Outlet Prague Airport – dále též „POP Airport“), a to za předpokladu, že by tento soutěžitel byl schopen požadovaný údaj poskytnout, s tím, že tento údaj lze od něj získat pouze za období od 18. 5. 2018 do současnosti. Nicméně vzhledem ke sdělení účastníka řízení, […obchodní tajemství…] se jeví jako nepravděpodobné, že by žádost Úřadu o poskytnutí předmětného údaje od provozovatele POP Airport vedla k jeho získání. I kdyby však tento soutěžitel přesto byl schopen daný údaj poskytnout, s ohledem na délku jeho působení na trhu by se jednalo o údaj neodpovídající ani jednomu celému kalendářnímu roku.
105. Z popsaných důvodů proto Úřad upustil od provedení SSNIP testu na úrovni nájemců (tj. pronájem obchodních prostor v outletovém centru) a využil další známé informace a postupy umožňující vymezení relevantního trhu.
Zastupitelnost outletového centra s jinými formáty prodeje z pohledu nájemců
106. Úřad pro účely vymezení věcného relevantního trhu podpůrně shromáždil informace od nájemců ve Fashion Areně týkající se zastupitelnosti outletového centra s jinými formáty prodeje.
107. Konkrétně se Úřad nájemců dotazoval, zda považují jednotlivé formáty prodeje za zastupitelné s prodejem ve Fashion Areně. Na tuto otázku získal 68 relevantních odpovědí. Téměř dvě třetiny (62 %) z nájemců[95], kteří poskytli relevantní odpověď, považuje outletová centra za nezastupitelná s jinými prodejními formáty, zbývající přibližně třetina považuje outletová centra za zastupitelná či alespoň částečně zastupitelná s jinými prodejními formáty, resp. alespoň s některými z nich (nájemci obvykle uváděli pouze částečnou zastupitelnost, pouze 3 % považuje outletová centra za zastupitelná[96]). V odpovědích, které udávaly outletová centra jako nezastupitelná, bylo nejčastěji jako důvod uváděno, že se jedná o jiný prodejní formát, zaměřený na výprodeje, nižší ceny, jiné skupiny zákazníků, objevovaly se i ekonomické aspekty jako náklady (včetně nájemného) nebo výše marže.
108. Úřad se nájemců dotazoval také zvlášť na možnou zastupitelnost prodeje ve Fashion Areně a v e-shopu. Po vyřazení odpovědí, z nichž nebylo možné odpověď dovodit, zbylo 50 relevantních odpovědí. Z nich považuje cca 64 % nájemců prodeje v outletovém centru za nenahraditelné či pravděpodobně nenahraditelné prodejem v e-shopu. Možnost nahraditelnosti připustilo, či přímo nenahraditelnost uvedlo, cca 36 % nájemců. Pokud nájemci uváděli důvody nenahraditelnosti[97], jednalo se o skutečnosti jako je osobní kontakt se zákazníkem (zahrnující též možnost zboží prohlédnout a vyzkoušet), prodej limitovaného zboží (jedná se o zbývající zásoby v omezeném množství), odlišní zákazníci či jejich zvyklosti (včetně skutečnosti, že v outletovém centru nakupují turisté, kteří by stěží využili český e-shop), případně též návštěvnost outletového centra, způsob prezentace zboží a marketing, logistika a dopravní náklady.
109. Lze tedy shrnout, že ze získaných odpovědí vyplynulo, že přibližně dvě třetiny nájemců považují prodejní plochy ve Fashion Areně za nezastupitelné s jinými prodejními formáty, tj. jedná se o nadpoloviční většinu nájemců. Úřad považuje odpověď nájemců na přímý dotaz ohledně zastupitelnosti prodejních ploch v outletovém centru s jinými prodejními formáty za dostatečně vypovídající k otázce této zastupitelnosti. Účastníkem řízení poukazovaná skutečnost, že ze shromážděných podkladů vyplývá, že nájemci při zvažování otevření prodejny v outletovém centru či v jiném typu nákupního centra hodnotí stejná kritéria, nesvědčí podle názoru Úřadu nutně o tom, že zmíněné typy prodejních formátů jsou součástí jednoho relevantního trhu.
110. Pro úplnost Úřad doplňuje, že nepovažuje za vhodné soustředit se při vymezení věcného relevantního trhu na to, které z prodejních kanálů považují nájemci za možné alternativy pro prodej svých příslušných výrobků v případě, že by žádný outletový obchod neměli. Takto položený dotaz (navržený účastníkem řízení) by mohl vést k příliš širokému vymezení relevantního trhu už jen proto, že by samotný produkt, pro který je relevantní trh zjišťován, ani nezahrnoval. Obdobně lze přistoupit k argumentu společnosti Via FAOC, že z důvodu, že až do otevření centra Fashion Arena v roce 2007 nebylo v oblasti Prahy žádné outletové centrum, nemohou outletová centra pro nájemce představovat nenahraditelný prodejní kanál. I kdyby tomu tak skutečně bylo, nedokazuje to existenci šířeji vymezeného relevantního trhu. Kromě toho tento způsob argumentace účastníka řízení v podstatě popírá možnost vzniku jakéhokoli nového relevantního trhu, k němuž přitom může obecně dojít v důsledku vývoje situace a inovací na trhu.
Srovnání výše nájmů ve Fashion Areně a v jiných prodejních formátech
111. Jako podpůrné kritérium pro vymezení věcného relevantního trhu zamýšlel Úřad využít také srovnání výše nájmů hrazených nájemci ve Fashion Areně a v jiných prodejních formátech v Praze, v nichž tito nájemci působí. S ohledem na malé množství získaných údajů a jejich značný rozptyl nicméně nebylo možné učinit jednoznačný závěr o tom, zda se cenová hladina výše nájmů ve Fashion Areně odlišuje či neodlišuje od cenové hladiny výše nájmů v jiných prodejních formátech.[98]
112. K návrhu účastníka řízení vyžádat údaje o výši nájmů v jiných prodejních formátech (zejména od nákupních center) a tyto porovnat, je nutné uvést, že úroveň výše nájmu se liší i mezi jednotlivými nákupními centry (pokud u nich lze předpokládat, že by mohly náležet do jednoho relevantního trhu). Ostatně účastníkem řízení předložená studie zpracovaná Evropskou školou managementu a technologií (ESMT) s názvem „Defining product markets for shopping centers“ ze dne 29. 6. 2011 uvádí, že není vhodné se spoléhat na úroveň výše nájemného, protože ta se odvíjí od atraktivity nákupního centra a očekávaného obratu nájemce.[99] Při sjednávání nájmu v běžných nákupních centrech lze nadto předpokládat, že konečná výše nájmu je výsledkem jednání mezi pronajímatelem a nájemcem a odráží v sobě, obdobně jako v případě nájmu ve Fashion Areně[100], kde mj. s růstem atraktivnosti značky klesá obratové nájemné, individuální přístup. Kromě schopnosti nájemce přilákat zákazníky a další prodejce může být při vyjednávání rovněž zohledněn např. sortiment jím nabízeného zboží, umístění prodejny v rámci centra, tržní síla společnosti nebo její očekávaný obrat a budoucí rozvoj. Úřad tudíž důvodně nepředpokládá, že by vyhovění návrhu účastníka řízení ohledně srovnání výše nájmů mohlo přispět k jednoznačnému závěru o vymezení věcného relevantního trhu.
113. Účastníku řízení přitom nešlo pouze o prosté srovnání průměrné výše nájmu v outletových centrech a v nákupních centrech v Praze a okolí, nýbrž požadoval také „provedení tzv. korelační analýzy, která by objasnila, zda se změny v ceně nájmu v „běžných“ nákupních centrech promítají i do změny cen nájmu v outletových centrech“. Je však nutné vzít v potaz, že případné prokázání korelace u nájemného by ještě samo o sobě neznamenalo, že outletová centra a běžná nákupní centra jsou součástí téhož relevantního trhu.
114. V této souvislosti je rovněž vhodné poznamenat, že v rámci korelační analýzy nelze jasně stanovit, zda výše nájmu v běžných nákupních centrech ovlivňuje nájemné v outletových centrech nebo naopak. Koeficient korelace může ukázat pouze vzájemnou závislost sledovaných proměnných, resp. jak silná tato závislost je, nikoliv jednoznačně stanovit, že změna v ceně nájmu v běžných nákupních centrech vede ke změně cen nájmu v outletových centrech. Podobný vývoj v oblasti výše nájemného v outletových a běžných nákupních centrech navíc ani nemusí nutně znamenat, že mezi těmito veličinami existuje vztah. Případné „současné“ zvýšení nájmu v běžných obchodních centrech a v outletových centrech může být způsobeno např. šoky v oblasti realitního trhu nebo zlepšením celkové hospodářské situace v zemi. Významnou úlohu ve vývoji nájemného maloobchodních prostor mohou rovněž sehrát ceny vstupů, např. ceny pozemků, materiálu a stavebních prací, nedostatek vhodných prodejních ploch ve vybraných oblastech, očekávání pronajímatelů nebo v případě menších obchodních center i konkurence internetového prodeje. Řešení popsaných problémů představuje regresní analýza, nicméně Úřad nedisponuje dostatečně dlouhými časovými řadami relevantních proměnných determinujících výši nájemného v outletových centrech, resp. tyto údaje by bylo obtížné, pokud vůbec možné, dohledat či dovodit.
115. V kontextu shora uvedených skutečností a v souladu se zásadou procesní ekonomie Úřad nezjišťoval další údaje o výši nájmů v jiných prodejních formátech, zejména v běžných nákupních centrech, a neprováděl další analýzy a srovnání výše nájmů v outletových centrech a v jiných prodejních formátech, zejména v běžných nákupních centrech.
Marketingové průzkumy chování zákazníků Fashion Areny
116. V souvislosti s vymezením relevantního trhu z hlediska věcného poukázal účastník řízení na závěry obsažené […obchodní tajemství…]. Úřad se však nedomnívá, že by tyto skutečnosti, týkající se vnímání cenové hladiny a výhodnosti nákupů ve Fashion Areně ze strany zákazníků a jejich nákupního chování, jednoznačně svědčily o tom, že prodej v outletových centrech a v běžných nákupních centrech je součástí jednoho produktového trhu. Prozkoumání nabídky běžných nákupních center ještě neznamená, že tato nabídka je součástí stejného relevantního trhu jako alternativní nabídka, tj. nabídka outletových center. Stejně tak není vyloučena možnost, aby spotřebitel realizoval své nákupy na více než jednom relevantním trhu (obdobně jako se prodejci značek mohou hospodářské soutěže účastnit na více relevantních trzích).
117. Ze […obchodní tajemství…] dále podle účastníka řízení plyne, že významná nadpoloviční většina (cca dvě třetiny) zákazníků […obchodní tajemství…]. K tomu Úřad uvádí, že tyto skutečnosti nepovažuje za rozhodující pro vymezení relevantního trhu; za nejvýznamnější nástroj k vymezení relevantního trhu je v odborných kruzích považován tzv. SSNIP test.
Rozhodovací praxe rakouského Nejvyššího soudu a Evropské komise
118. Účastník řízení předložil Úřadu tři rozhodnutí rakouského Nejvyššího soudu (jenž rozhodoval jakožto odvolací soud v kartelových věcech), která se zabývala otázkou vymezení relevantních trhů pro nákupní centra. V těchto případech však byl výchozím produktem pronájem obchodních prostor v nákupních centrech, na rozdíl od tohoto správního řízení, kdy Úřad zkoumal zastupitelnost pronájmu obchodních prostor v outletovém centru, tzn. vycházel z jiného výchozího produktu, než tomu bylo v případě posuzovaném rakouským Nejvyšším soudem. Zastupitelnost produktů přitom obecně může být pouze jednostranná, tzn. je-li zkoumána zastupitelnost produktu A a je zjištěno, že je zastupitelný s výrobkem B, neznamená to automaticky, že také výrobek B je zastupitelný s výrobkem A.
119. Úřad dále konstatuje, že při vymezení relevantního trhu vyšel z vlastních poznatků shromážděných v průběhu správního řízení vztahujících se k situaci v ČR. Toto šetření vedlo k jiným výsledkům, než jaké potvrdil rakouský Nejvyšší soud ohledně vymezení relevantního trhu v oblasti pronájmu obchodních prostor v nákupních centrech v Rakousku. Je přitom namístě upřednostnit závěry vycházející ze skutečností zjištěných ohledně situace v ČR před závěry získanými ve vztahu k situaci v Rakousku.
120. Společnost Via FAOC dále poukázala na rozhodovací praxi Evropské komise, konkrétně rozhodnutí ve věci M.8229 a M.6400. Z těchto rozhodnutí vyplývá, že Evropská komise zvažovala možné užší vymezení relevantního trhu z hlediska produktového, zahrnujícího pouze nákupní centra (tzn. zabývala se typem obchodních prostor[101]), tato otázka však zůstala otevřená.
Závěr k vymezení relevantního trhu z hlediska výrobkového
121. Jak bylo uvedeno výše (viz odst. 87), dospěl Úřad pomocí SSNIP testu provedeného na úrovni spotřebitelů k závěru, že prodej outletového zboží v outletových centrech v Praze a okolí je z pohledu konečných spotřebitelů nezastupitelný. S uvedeným výsledkem SSNIP testu koresponduje vyjádření nájemců, z nichž cca dvě třetiny považují prodejní plochy ve Fashion Areně za nezastupitelné s jinými prodejními formáty (viz odst. 109). Úřad je toho názoru, že uspokojení potřeb zákazníků outletového centra se nezbytně odráží v úsilí nájemců získat pro prodej outletového zboží nájem vhodných outletových prostor. Jinými slovy, podnikatelské aktivity nájemce a rovněž provozovatele outletového centra jsou v konečném důsledku determinovány preferencemi konečných spotřebitelů.[102]
122. Z tohoto důvodu Úřad závěry SSNIP testu provedeného na úrovni spotřebitelů následně zohlednil při vymezení trhu, na kterém působí účastník řízení, který nabízí pronájem prodejní plochy v outletovém centru nájemcům, tj. výrobcům značek, resp. jejich prodejcům, kteří pak v pronajatých prostorách od účastníka řízení nabízejí outletové zboží v rámci maloobchodního prodeje konečným spotřebitelům. Jak bylo dovozeno shora, pronájem obchodních prostor v outletových centrech do značné míry souvisí s maloobchodním prodejem outletového zboží v outletových centrech, neboť prodejní plochy v outletových centrech jsou pronajímány právě za účelem maloobchodního prodeje v těchto centrech. Jinými slovy, pronájem obchodních prostor v outletových centrech by neměl žádný význam, pokud by nebyl současně spojen s maloobchodním prodejem v outletových centrech. Tato souvislost je patrná i ze znění doložek o dosahu sjednávaných účastníkem řízení, který v nich nájemcům nezakazuje pronajmout si obchodní prostory v outletovém centru nacházejícím se v určené vzdálenosti od Fashion Areny, ale zakazuje jim v takovém centru vykonávat podnikatelskou činnost (formulace ve starších smlouvách), resp. provozovat obchodní transakce, tedy prodávat zboží, příp. (jedná-li se o novou doložku o dosahu) spojuje sankci s rozhodnutím nájemce provozovat outletové centrum v okruhu 40 kilometrů od Fashion Areny.
123. Ze shora uvedených důvodů vyšel Úřad při vymezení věcného relevantního trhu z pohledu konečných spotřebitelů a vzhledem k tomu, že účastník řízení pronajímá obchodní prostory ve Fashion Areně výrobcům značek (prodejcům), a to za účelem prodeje shora specifikovaného tzv. outletového zboží (srov. odst. 71 a 74)[103], vymezil Úřad pro účely vedeného správního řízení jako relevantní trh z hlediska věcného, na kterém působí účastník řízení, resp. je ho schopen svým jednáním potenciálně ovlivňovat, trh pronájmu obchodních prostor v outletových centrech za účelem prodeje outletového zboží.
124. Úřad má za to, že při novém posouzení dostatečně důkazně podložil a odůvodnil vymezení relevantního trhu. Úřad proto nepovažoval za nutné, aby si za účelem vymezení věcného relevantního trhu vyžádal stanovisko znalce z oboru ekonomie, jak navrhla společnost Via FAOC. Stejně tak Úřad nepovažuje za důvodné provádět pro účely vymezení relevantního trhu další analýzy navrhované účastníkem řízení, které by, jak bylo objasněno shora, stěží mohly poskytnout přesvědčivější závěr než ten, ke kterému Úřad dospěl provedením SSNIP testu na úrovni konečných spotřebitelů.
IV.3. Vymezení relevantního trhu z hlediska geografického
125. Z obdobných důvodů, jaké byly uvedeny při vymezení relevantního trhu z hlediska věcného, je také při vymezení relevantního trhu z hlediska geografického nutno vyjít z pohledu konečného spotřebitele, který by měl být rozhodujícím faktorem. Je totiž zřejmé, že outletové centrum může reálně usilovat pouze o zákazníky nacházející se v určité dojezdové vzdálenosti od něj, tedy v určité lokalitě. Z tohoto pohledu představuje geografický relevantní trh lokálně omezenou oblast, z níž pochází, resp. je ochotna přicestovat, dostatečně velká část potenciálních zákazníků. Platí přitom, že s ohledem na shora uvedené specifické rysy prodeje v outletových centrech jsou zákazníci ochotni cestovat za účelem nákupu delší vzdálenost.[104] Spádová oblast outletového centra tak bývá větší než u běžného nákupního centra. Mj. v závislosti na lokalitě outletového centra může být outletové centrum ve větší míře navštěvováno také turisty.[105]
126. Při vymezení geografického relevantního trhu vyšel Úřad […obchodní tajemství…].[106] […Obchodní tajemství…][107] […obchodní tajemství…][108] […obchodní tajemství…].
127. Úřad dále přihlédl k mapě ukazující oblast dojezdu do Fashion Areny do 30, 60 a 90 minut.[109] Podle této mapy zahrnuje geografický okruh vymezený 60minutovou dojezdností do Fashion Areny oblast přibližně odpovídající území, které lze označit jako střední Čechy (ačkoli vymezený geografický okruh nezahrnuje např. některé oblasti západní části středních Čech, na druhou stranu na severozápadě sahá až k Teplicím a na východě k Hradci Králové). V mapě je zakreslena i linie vyznačující území 40 km od Fashion Areny a tato oblast se zcela nachází uvnitř území vymezeného 60minutovou dojezdností od Fashion Areny.
128. Skutečnost, že převažující část zákazníků (konkrétně […obchodní tajemství…]) přijíždí do Fashion Areny z oblasti dojezdu do 60 minut, potvrzuje […obchodní tajemství…][110] […obchodní tajemství…].[111] […Obchodní tajemství…][112] Úřad má přitom za to, že takto velké množství návštěvníků je dostatečné pro vymezení oblasti představující relevantní trh z hlediska geografického, a to i z toho pohledu, že zvětšení oblasti až na dojezdnost 90 minut do Fashion Areny zahrnuje značně velké území a přitom z něj přijíždí pouze malá část zákazníků ([…obchodní tajemství…]).
129. Úřad se na odhad spádové oblasti Fashion Areny dotazoval také nájemců. Na tuto otázku přes 42 % dotazovaných nájemců uvedlo, že k odpovědi nemají data či ji nedokáží jinak určit nebo odhadnout, cca 24 % z nich jako spádovou oblast uvedlo oblast do 40 km včetně a jako větší než 40 km vnímalo spádovou oblast celkem cca 33 % nájemců. Ti z nájemců, kteří na žádost Úřadu reagovali a současně byli schopni či ochotni nějaký odhad spádové oblasti poskytnout, jej ovšem nepodložili žádnými empirickými daty. Lze tedy shrnout, že z dotazování nájemců žádný jednoznačný závěr nevyplynul, že poměrně velká část nájemců nebyla schopna na tuto otázku odpovědět ani jen poskytnout odhad, a pokud už nějakou odpověď poskytli, nepodložili ji žádnými empirickými daty, čímž se tyto odpovědi liší od […obchodní tajemství…]. Úřad proto […obchodní tajemství…] považoval za věrohodnější podklad pro vymezení geografického relevantního trhu.
130. Při vymezení relevantního trhu z hlediska geografického Úřad dále zohlednil, že 18. 5. 2018 vstoupilo na trh nové outletové centrum POP Airport. Spádová oblast tohoto outletového centra se z velké části překrývá se spádovou oblastí Fashion Areny[113] a obě outletová centra tedy působí na jednom relevantním trhu. Z tohoto důvodu bylo nutné do relevantního trhu v období od 18. 5. 2018 zahrnout také celou spádovou oblast nového outletového centra.
131. Účastník řízení poukázal na to, že provozovatel tohoto outletového centra (tj. stěžovatel) inzeruje svou spádovou oblast odlišně od vymezení spádové oblasti Fashion Areny určeného Úřadem. K tomu Úřad předně uvádí, že ve správním řízení se zaměřil na vymezení spádové oblasti outletového centra provozovaného účastníkem řízení a není mu známo, jak stěžovatel k vymezení své spádové oblasti dospěl. Lze ovšem upozornit na dokument označený jako Hodnocení obchodního potenciálu The Prague Outlet[114], předložený Úřadu stěžovatelem, z něhož naopak vyplývá v případě outletového centra stěžovatele spádová oblast 60 minut, se kterou tento dokument počítá i v případě Fashion Areny.[115]
132. Jak je popsáno výše, Úřad při vymezení relevantního trhu z hlediska geografického vycházel ze zjištění učiněných konkrétně ve vztahu k dojezdnosti do Fashion Areny. Úřad naproti tomu nepřihlížel ke zjištěním obsaženým v rozhodnutí německého kartelového úřadu ve věci Wertheim Village a v účastníkem řízení předložených rozhodnutích rakouského Nejvyššího soudu, neboť tato zjištění se vztahují k outletovým či nákupním centrům nacházejícím se v Německu a Rakousku, a nezohledňují tedy konkrétně situaci týkající se Fashion Areny v Praze.
133. Z hlediska geografického tak Úřad pro účely správního řízení vymezil relevantní trh pronájmu obchodních prostor v outletových centrech za účelem prodeje outletového zboží, na kterém působí účastník řízení, jako lokální, a to v období do 17. 5. 2018 jako geografický okruh vymezený 60minutovou dojezdností od Fashion Areny a v období od 18. 5. 2018 jako geografický okruh vymezený 60minutovou dojezdností od outletových center Fashion Arena a POP Airport.
IV.4. Postavení účastníka řízení na relevantním trhu
134. Na relevantním trhu pronájmu obchodních prostor v outletových centrech za účelem prodeje outletového zboží na území vymezeném 60minutovou dojezdností od Fashion Areny a od POP Airport působil v době od 10. 4. 2014 do 17. 5. 2018 pouze účastník řízení a dosahoval tedy tržního podílu 100 %. Od 18. 5. 2018 působí na tomto trhu také společnost The Prague Outlet s.r.o., se sídlem Ke Kopanině 421, 252 67 Tuchoměřice, IČO 06263615 (dále též „The Prague Outlet“), která provozuje outletové centrum POP Airport. S ohledem na tuto skutečnost zaujímá od 18. 5. 2018 účastník řízení na vymezeném relevantním trhu nižší, […obchodní tajemství…] tržní podíl.[116]
V. Právní posouzení
V.1. Použitá právní úprava
135. Předmětné správní řízení bylo zahájeno dne 27. 1. 2017 za účinnosti zákona ve znění novely provedené zákonem č. 293/2016 Sb.[117] Ke dni vydání tohoto rozhodnutí byl poté zákon dvakrát novelizován, a to zákonem č. 183/2017 Sb.[118] a zákonem č. 262/2017 Sb.[119]
136. Z obecné úpravy správního trestání došlo v průběhu předmětného správního řízení k zásadní změně, kterou představuje nový přestupkový zákon, tj. zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“), který nabyl účinnosti dne 1. 7. 2017. Tento zákon kodifikuje správní trestání a sjednocuje hmotněprávní i procesněprávní úpravu přestupků fyzických osob a správních deliktů podnikajících fyzických osob a právnických osob[120]. Přestupkový zákon tak představuje lex generalis vůči ostatním speciálním zákonům (včetně zákona o ochraně hospodářské soutěže) a do jejich znění se promítl prostřednictvím tzv. změnového zákona, kterým je zákon č. 183/2017 Sb. (viz výše a pozn. pod čarou).
137. Ve vztahu k předmětnému správnímu řízení je tak třeba dále upřesnit, které právní normy, resp. jejich znění, se aplikují v rovině procesněprávní a v rovině hmotněprávní.
Procesněprávní normy
138. Z hlediska procesního platí obecná zásada, že nové procesní právo (jeho změny) platí ode dne nabytí účinnosti nové právní úpravy i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti s tím, že právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti, zůstávají zachovány (pokud přechodné ustanovení nestanoví něco jiného).[121] Úřad při vedení správního řízení vycházel primárně z procesních ustanovení zákona, která představují lex specialis k obecné právní úpravě. Konkrétně tedy Úřad postupuje dle procesních ustanovení zákona ve znění zákona č. 293/2016 Sb. (při zohlednění zákona č. 262/2017 Sb.).[122]
139. Procesní úpravu správního trestání však nově obsahuje rovněž přestupkový zákon. Jeho aplikace z hlediska procesního na předmětné správní řízení je nicméně vyloučena vzhledem k přechodnému ustanovení § 112 odst. 4 přestupkového zákona, podle kterého se zahájená řízení o přestupku, resp. o správním deliktu, s výjimkou řízení o disciplinárním deliktu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí podle dosavadních zákonů.
140. Co se dále týká správního řádu coby obecného procesního předpisu, postupuje Úřad podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění do 31. 12. 2017 (dále též „správní řád“), tedy ve znění zákona č. 183/2017 Sb.[123]
141. Z pohledu procesněprávních norem tak lze shrnout, že Úřad ve správním řízení postupuje podle zákona ve znění zákona č. 293/2016 Sb. (při zohlednění zákona č. 262/2017 Sb.) a při subsidiárním použití správního řádu.
Hmotněprávní normy
142. Z hlediska hmotněprávního se vytýkané jednání posuzuje dle právní normy účinné v době jeho spáchání, není-li pozdější právní úprava pro účastníka řízení příznivější. Vzhledem k tomu, že posuzované jednání […obchodní tajemství…], je třeba na jeho hmotněprávní posouzení aplikovat nyní platnou právní úpravu.
143. V případě zákona se jedná o znění zákona účinné od 1. 9. 2017, kdy nabyla účinnosti poslední novela provedená zákonem č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb.,o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže),ve znění pozdějších předpisů, (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže). Zákonná úprava skutkové podstaty dohod zakázaných a neplatných dle § 3 odst. 1 zákona nedoznala po dobu trvání jednání účastníka řízení posuzovaného v tomto správním řízení žádných změn.
144. Jak již bylo uvedeno výše, od 1. 7. 2017 je účinný přestupkový zákon. Tento zákon zahrnul dosavadní jiné správní delikty mezi přestupky s tím, že upravuje podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání. V přechodných ustanoveních přestupkového zákona se konkrétně stanoví, že na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona.[124] Přestupkový zákon tedy zavedl mj. společnou hmotněprávní úpravu jak pro dosavadní přestupky fyzických osob nepodnikatelů, tak pro dosavadní jiné správní delikty právnických osob a podnikatelů, a tudíž hmotněprávní úprava přestupkového zákona dopadá rovněž na jednání účastníka řízení posuzované v tomto správním řízení (s výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona). Úřad aplikuje přestupkový zákon ve znění pozdějších předpisů.
V.2. Dohody dle § 3 odst. 1 zákona
145. Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.
146. Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. Zákaz dohod dle zákona dopadá přitom jak na horizontální, tak na vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody jsou dle § 5 odst. 1 zákona považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, a za vertikální dohody dle § 5 odst. 2 zákona pak dohody uzavírané mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží.
V.3. Dohody o omezení dosahu
147. Dohody, které nájemce omezují po stanovenou dobu v možnosti otevřít prodejnu v jiném outletovém centru v určeném dosahu od outletového centra Fashion Arena, lze považovat za tzv. zákaz soutěžit. Na zákaz soutěžit lze nahlížet jako na formu povinnosti nákupu jedné značky, která se vyznačuje tím, že smluvní straně ukládá povinnost či se ji snaží přimět, aby své objednávky na určitý typ výrobku činila u jednoho dodavatele.[125] Povinnost nákupu jedné značky může vést k protisoutěžnímu uzavření trhu. Pokud tato povinnost přesahuje 5 let, není u většiny typů investic považována za nezbytnou k dosažení žádaných účinků, případně tyto účinky nejsou natolik významné, aby převýšily její působení na uzavření trhu. Povinnost nákupu jedné značky povede s větší pravděpodobností k uzavření trhu škodlivému pro hospodářskou soutěž, pokud se na ní dohodnou dominantní společnosti.[126]
148. V případě, kdy se spádové oblasti jednotlivých outletových center překrývají, může být z pohledu outletového centra kupní síla z překrývající se oblasti outletovými centry získána pouze jednou. Taková situace motivuje outletové centrum, aby se chránilo před konkurencí ostatních (stávajících či nově vznikajících) outletových center zákazem soutěžit, tj. sjednáváním doložek o dosahu se svými nájemci. Negativní soutěžní dopad takového omezování stoupá s počtem a významem takto omezovaných prodejců značek, jakož i s velikostí sjednaného omezení a dobou, pro kterou je omezování uplatňováno.
149. Doložky o dosahu uzavírané a plněné účastníkem řízení s nájemci, popsané výše v odst. 40, lze považovat za dohody o omezení dosahu, které spadají pod zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona, pokud jejich výsledkem je či může být narušení hospodářské soutěže.
V.4. Formální stránka dohody
150. Vertikální dohody narušující hospodářskou soutěž lze po formální stránce uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně či neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Vždy je však nezbytnou podmínkou „shoda vůle“ obou stran, kdy tyto strany musí výslovně či konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody.[127] Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran.
151. V případě jednání posuzovaného v tomto správním řízení není dle názoru Úřadu vzhledem k písemné formě dohod o omezení dosahu (obsažených v nájemních smlouvách) pochyb o vyjádření shodné vůle stran, a tedy o naplnění konsensu nutného k uzavření dohody.
152. Účastník řízení uzavíral jednotlivé dohody o omezení dosahu s nájemci ([…obchodní tajemství…]) od 10. 4. 2014 (viz odst. 19 ve spojení s odst. 16). Od tohoto data také plnil ([…obchodní tajemství…]) dohody uzavírané společností Euro Mall […obchodní tajemství…] do 9. 4. 2014, které ponechal v platnosti. Za začátek posuzovaného jednání účastníka řízení tedy Úřad považuje datum 10. 4. 2014.
153. Posuzované jednání účastníka řízení […obchodní tajemství…].
154. Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že dohody o omezení dosahu, které účastník řízení uzavíral s nájemci […obchodní tajemství…] a plnil, a také dohody o omezení dosahu uzavřené společností Euro Mall […obchodní tajemství…] do 9. 4. 2014, které účastník řízení ponechal v platnosti a plnil […obchodní tajemství…], naplňují podle § 3 odst. 1 zákona formální stránku zakázaných dohod.
V.5. Materiální stránka dohody
155. K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení.[128]
156. Zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Z recentní národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi delikty, resp. nyní přestupky ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky přestupku postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciální soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu následku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které majíza cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen).[129]
157. Zákon v § 3 odst. 1 rovněž stanoví, že dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané. Dohody o omezení dosahu posuzované v tomto správním řízení nelze považovat za dohody bagatelní, tj. se zanedbatelným dopadem na soutěž, a to s ohledem na postavení účastníka řízení na vymezeném relevantním trhu (viz odst. 134).
158. Jelikož dohody představující zákaz soutěžit nejsou považovány za dohody, které mají způsobilost hospodářskou soutěž narušit pro svůj protisoutěžní cíl, zabýval se Úřad při zkoumání materiální stránky dohody tím, zda výsledkem aplikace dohod o omezení dosahu uzavíraných mezi účastníkem řízení a nájemci bylo či mohlo být narušení hospodářské soutěže.
Dopad na hospodářskou soutěž
159. Při zkoumání dopadů na hospodářskou soutěž vyšel Úřad z informací získaných od oslovených nájemců působících ve Fashion Areně a od outletových center působících v ČR (Freeport Fashion Outlet, Outlet Arena Moravia, Via FAOC a podavatel podnětu). Při zkoumání klíčových značek přihlédl také k oblíbenosti jednotlivých značek spotřebiteli, zjištěné z vlastního spotřebitelského průzkumu a z marketingových průzkumů prováděných účastníkem řízení.
160. Z informací poskytnutých nájemci vyplynulo, že pouze malá část z těch, kteří měli sjednánu doložku o dosahu, jí byli negativně ovlivněni při rozhodování, zda si otevřít další prodejnu v outletovém centru nacházejícím se v oblasti, na kterou se vztahuje doložka, tj. v outletovém centru podavatele podnětu. Většina nájemců totiž uvedla, že o otevření prodejny neměli zájem (např. proto, že neplánovali otevření jiné outletové prodejny, či předpokládají neúspěch nového outletového centra v Tuchoměřicích – viz odst. 44).
161. Úřad shromáždil i odpovědi, v nichž nájemci uváděli, že je pro ně doložka o dosahu omezující (viz odst. 44), příp. dokonce, že doložka o dosahu na ně měla ve vztahu k otevření prodejny v novém outletovém centru v Tuchoměřicích negativní dopad či že prodejnu v tomto centru otevřeli i přesto, že mají uzavřenu doložku o dosahu (viz odst. 47 a 48). Takových odpovědí však Úřad obdržel pouze […obchodní tajemství…] (viz odst. 44).
Klíčové značky
162. Vzhledem ke skutečnosti, že negativnímu dopadu doložek o dosahu na hospodářskou soutěž by mohlo nasvědčovat omezení značek považovaných za klíčové[130], zaměřil se Úřad dále na zjištění, které značky to jsou. Vyšel při tom z odpovědí jednotlivých outletových center v ČR, dále nájemců ve Fashion Areně a také zákazníků Fashion Areny získaných při spotřebitelském průzkumu.
163. Při vymezení klíčových nájemců vyšel Úřad ze zjištění, že klíčovým nájemcem je takový nájemce, který dokáže přitáhnout do nákupního centra velké množství zákazníků, čímž pomáhá zlepšovat návštěvnost nákupního centra jako celku a přispívá tak k jeho celkové atraktivitě pro konečného zákazníka (viz odst. 63).
164. Z šetření Úřadu vyplynulo, že za klíčové značky lze bezpochyby považovat […obchodní tajemství…]. Tyto značky se ukázaly jako nejnavštěvovanější v dotazníkovém šetření provedeném Úřadem ve Fashion Areně (viz odst. 67) a umístily se na prvních čtyřech místech také ve zjišťování obchodu, který respondenty motivuje k návštěvě Fashion Areny (kvůli kterému do Fashion Areny přijeli – viz odst. 68). Těmto zjištěním odpovídají […obchodní tajemství…][131].[132] Dále tyto značky označili za klíčové provozovatelé alespoň dvou outletových center[133] a nájemci (resp. nejvyšší počet nájemců – viz odst. 51).
165. Dále by za klíčové značky bylo možné považovat značky […obchodní tajemství…]. Tyto značky byly jako klíčové uvedeny společnostmi Freeport, Euro Mall City a The Prague Outlet. Z šetření mezi nájemci vyplynulo, že značku […obchodní tajemství…] považuje za klíčovou […obchodní tajemství…] nájemců, značku […obchodní tajemství…] nájemců a značku […obchodní tajemství…] (viz odst. 51). Ze spotřebitelského průzkumu uskutečněného Úřadem vyplynulo, že značku […obchodní tajemství…] navštívilo […obchodní tajemství…] respondentů, značku […obchodní tajemství…] respondentů a značku […obchodní tajemství…] respondentů (viz odst. 67). […Obchodní tajemství…][134]
166. Případně by též bylo možné jako o klíčové uvažovat o značce […obchodní tajemství…], kterou za klíčovou označila společnost The Prague Outlet a […obchodní tajemství…] nájemců a navštívilo ji […obchodní tajemství…] respondentů, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření Úřadu, […obchodní tajemství…][135]. Jiné značky byly jako klíčové označeny max. pouze dvěma outletovými centry, příp. jedním outletovým centrem a určitým počtem nájemců či spotřebitelů.
167. Pro úplnost je třeba doplnit, že provozovatelé outletových center jako klíčové uváděli pouze značky přítomné v jimi provozovaném centru.[136] V rámci spotřebitelského průzkumu se Úřad respondentů dotazoval, zda jim nějaké značky ve Fashion Areně chybí a pokud ano, o jaké značky se jedná. 71 % respondentů uvedlo, že žádnou konkrétní značku ve Fashion Areně nepostrádá anebo si nebylo při dotazování žádnou značku schopno vybavit. Pokud nějakou značku uvedli, jednalo se nejčastěji o značku Zara, kterou zmínilo 6,2 % dotázaných respondentů (viz odst. 69). Rovněž […obchodní tajemství…][137]. Značka Zara však není přítomna v žádném z outletových center v ČR.
168. Účastník řízení namítal, že v případě značek […obchodní tajemství…]. Nebylo proto nutné, aby se Úřad dále zabýval tím, zda v případě značek […obchodní tajemství…] se najisto jedná o značky klíčové či nikoli. Obdobný závěr platí i o námitce účastníka řízení, podle které analýza Úřadu pomíjí, že roli klíčové značky mohou hrát i specifičtí nájemci např. z oblasti občerstvení (McDonalds či KFC) nebo z oblasti prodeje hraček (např. značka Hamley’s přítomná v outletovém centru stěžovatele), případně i jiné atypické značky prodávající kosmetické produkty či kabelky. Také v tomto případě by zkoumání charakteru těchto značek jako potenciálně klíčových nepřineslo jiný závěr než ten, k němuž Úřad dospěl ve výroku rozhodnutí.
169. Ze shromážděných podkladů vyplývá, že existuje určité množství značek, které lze považovat za klíčové, a že v každém outletovém centru je nutné mít určitý počet takových značek. Nelze však mít za to, že určitá značka není klíčová jen proto, že v určitém outletovém centru není zastoupena. Jinými slovy v outletovém centru nemusí být nutně zastoupeny všechny existující klíčové značky; postačuje, je-li jich tam zastoupeno určité množství.
170. Pokud jde o toto množství, společnost Freeport uvedla, že při otevření nového centra je nutné zajistit alespoň 4 kotevní značky (viz odst. 53). Účastník řízení má za to, že pro provozování outletového centra plně postačuje disponovat 3 ze 4 klíčových značek, a tak je tomu i v případě outletového centra stěžovatele (a také v případě Freeportu Hatě; v Outletu Arena Moravia je přítomna pouze jedna z Úřadem bez pochyb definovaných klíčových značek). Ze zjištěných skutečností tedy vyplývá, že dostatečný počet klíčových značek v outletovém centru může být 3 či 4 značky, případně i méně. Při posuzování této otázky přihlédl Úřad k tomu, že přesné určení konkrétního (minimálního) množství počtu klíčových značek v outletovém centru by nic nezměnilo na jeho závěru o neprokázání protisoutěžního charakteru doložek o dosahu posuzovaných v tomto správním řízení (a to i kdyby bylo zjištěno, že tento počet jsou 4 značky, tedy nejvyšší zvažovaný počet). Z tohoto důvodu nebylo nutné, aby Úřad toto množství přesně konkretizoval.
171. Úřad se dále zabýval tím, které ze značek, jež lze považovat za klíčové, mají, resp. v období od dubna 2014 měly sjednány doložku o dosahu. […Obchodní tajemství…]
172. V outletovém centru podavatele podnětu jsou ze shora Úřadem zjištěných klíčových značek přítomny pouze tři: […obchodní tajemství…], nicméně podavatel podnětu se ve smlouvě s touto společností zavázal k úhradě veškerých sankcí či škod, které by případně po tomto nájemci vymáhala […obchodní tajemství…] společnost Via FAOC.[138] Podavateli podnětu se tedy podařilo z klíčových značek získat pouze ty, […obchodní tajemství…], a dále pak i jednu značku, která […obchodní tajemství…], v tomto případě se však podavatel podnětu musel zavázat k úhradě veškerých sankcí či škod, které by případně společnost Via FAOC po tomto nájemci vymáhala […obchodní tajemství…].
173. V případě […obchodní tajemství…] značek (resp. i těch, které byly jako […obchodní tajemství…] zvažovány) […obchodní tajemství…] vzal Úřad nicméně v úvahu i jejich vyjádření k doložce o dosahu. […Obchodní tajemství…] uvedla, že doložka hrála zásadní roli při případném rozhodování o tom, zda otevřít prodejnu v novém outletovém centru v Tuchoměřicích, a že doložku považuje za omezující s tím, že se trvale snaží udržet a zlepšit svou pozici na trhu v celé ČR, a proto logicky jakákoliv geografická omezení, která jí neumožňují podílet se na obratu dosahovaném v nově otevíraných obchodních centrech, jsou pro ni fakticky či alespoň potenciálně omezující.[139] […Obchodní tajemství…] sdělila, že z důvodu existence doložky o dosahu neotevřela obchod v outletovém centru v Tuchoměřicích a že doložku považuje za omezující – omezuje rozvoj jejího maloobchodního podnikání.[140] Ostatní uvažovaní […obchodní tajemství…] nájemci […obchodní tajemství…] uvedli, že neplánovali otevřít obchod v novém outletovém centru[141], či neměli o vstup do něj zájem[142], nebo doložka neměla a nemá vliv na rozhodnutí neotevřít nový outletový obchod[143].
174. Ze shora uvedených zjištění (viz odst. 172) vyplývá, že […obchodní tajemství…].
175. Z šetření provedeného Úřadem mezi nájemci dále vyplývá, […obchodní tajemství…], který uvedl, že obchod v outletovém centru v Tuchoměřicích neotevřel z důvodu existence doložky o dosahu (viz odst. 173). Tím by podavatel podnětu navýšil […obchodní tajemství…], a mohl by tak do outletového centra přilákat větší množství zákazníků a zlepšit tím návštěvnost nákupního centra jako celku (viz odst. 163).
Shrnutí a závěr
176. Při hodnocení, zda na posuzované dohody účastníka řízení dopadá zákaz podle § 3 odst. 1 zákona, vyšel Úřad ze závazného názoru předsedy Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí. Podle něho je nutné splnit dvě kumulativní podmínky. Nejprve je nutné zjistit, zda vzhledem k posuzovaným dohodám v jejich ekonomickém a právním kontextu je možné pro potenciálního nového soutěžitele na relevantním trhu vstoupit na tento trh či zvýšit jeho stávající tržní podíl. Zadruhé je nutné zjistit, v jaké míře tyto dohody k uzavření relevantního trhu přispívají, což mimo jiné závisí i na době trvání dohod.[144]
177. Pokud jde o posouzení první otázky, vstup na relevantní trh zjevně možný byl, neboť stěžovatel dne 18. 5. 2018 na trh vstoupil. Záhy po svém vstupu navíc dle zjištění Úřadu dosáhl relativně vysokého tržního podílu a tento podíl si po celou dobu svého působení na trhu udržuje (viz odst. 134).
178. Již první z kumulativních podmínek stanovených předsedou Úřadu pro zjištění, zda na posuzované dohody účastníka řízení dopadá zákaz podle § 3 odst. 1 zákona, tedy nebyla naplněna. Nicméně vzhledem k tomu, že předseda Úřadu v odst. 115 druhostupňového rozhodnutí v souvislosti s druhou jím uvedenou podmínkou připustil, že negativnímu dopadu na hospodářskou soutěž by mohlo svědčit omezení značek považovaných za tzv. must have, tzn. značek, „bez kterých by buď nebylo vůbec možné žádné nové outletové centrum otevřít z důvodu přilákání zákazníků, nebo jen s velkými obtížemi a se zpožděním“, zabýval se Úřad dále posouzením této otázky, tj. možných negativních dopadů ve vztahu ke klíčovým značkám.
179. Úřad zjistil, že jednu […obchodní tajemství…] značku získal stěžovatel pouze díky tomu, že se zavázal jí uhradit případné sankce a škody vymáhané po ní společností Via FAOC […obchodní tajemství…] (viz odst. 174), a že v důsledku existence doložky o dosahu nemohl podavatel podnětu získat jednu potenciálně zvažovanou […obchodní tajemství…] značku (viz odst. 175). Počet […obchodní tajemství…] značek omezených doložkou o dosahu je nicméně příliš nízký na to, aby bylo možno konstatovat, že doložky o dosahu sjednávané s […obchodní tajemství…] značkami vedly či mohly vést k narušení hospodářské soutěže (a to i kdyby bylo u zvažované […obchodní tajemství…] najisto prokázáno, že je […obchodní tajemství…], což však nebylo nutné zkoumat, neboť na závěru, že počet […obchodní tajemství…] značek omezených doložkou o dosahu je příliš nízký, by to nic nezměnilo).
180. Pro úplnost Úřad doplňuje, že ve správním řízení nebylo najisto prokázáno ani to, že doložky o dosahu přispěly k oddálení vstupu outletového centra stěžovatele na trh. Další důvody, které stěžovatel uvedl jako příčiny posunutí data vstupu značek do jeho outletového centra, by totiž k posunutí tohoto data vedly samy o sobě, tzn. i kdyby značky nebyly vázány doložkou o dosahu. To je ostatně doloženo i u jedné konkrétní značky nevázané doložkou o dosahu, která do outletového centra stěžovatele vstoupila, avšak je uvedena v dokumentu stěžovatele pojednávajícím o důvodech posunutí otevření jeho outletového centra.
181. Úřad dále prostřednictvím dotazníkového šetření uskutečněného mezi nájemci zjistil, že doložka o dosahu se negativně dotkla […obchodní tajemství…] z nich. Takový počet je pro prokázání negativních účinků dohod na hospodářskou soutěž nedostatečný, jak vyplývá i ze závazného názoru předsedy Úřadu vysloveného v druhostupňovém rozhodnutí (viz odst. 8 výše). Na tom nic nemění ani skutečnost, že v několika případech se stěžovatel v nájemní smlouvě zavázal k úhradě sankcí či škod nájemci, pokud by je společnost Via FAOC v důsledku porušení doložky o dosahu po daném nájemci vymáhala (viz odst. 62). Nadto ze shromážděných podkladů ani nevyplývá, že by účastník řízení takový postup uplatnil.
182. S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že Úřad u doložek o dosahu shledal jejich negativní účinky na hospodářskou soutěž, avšak ne v takové míře, aby vedly či mohly vést k narušení hospodářské soutěže. Ze shromážděných podkladů nevyplývá, že doložky o dosahu posuzované v tomto správním řízení vedly či mohly vést k uzavření trhu. Dohody posuzované v tomto správním řízení tedy nenaplňují materiální stránku dohod zakázaných a neplatných podle § 3 odst. 1 zákona.
183. S přihlédnutím k tomuto závěru nebylo dále nutné, aby se Úřad zabýval účastníkem řízení tvrzenými rozdíly mezi […obchodní tajemství…] ani dalšími námitkami společnosti Via FAOC vztahujícími se k těmto doložkám.
184. Na tomto místě Úřad doplňuje, že bude-li účastník řízení v budoucnu plnění doložek o dosahu uzavřených s nájemci jakkoli vymáhat nebo kontrolovat, nelze vyloučit šetření účinků těchto doložek na hospodářskou soutěž za splnění zákonem předvídaných skutečností. Nelze totiž vyloučit, že vymáháním nebo kontrolou předmětných doložek by mohla být naplněna materiální stránka zakázané dohody, tedy že by dohody měly či mohly mít negativní dopad na hospodářskou soutěž.
185. Vzhledem k tomu, že Úřad neprokázal existenci protisoutěžního jednání, které bylo předmětem správního řízení, nebylo třeba vypořádávat další námitky účastníka řízení uplatněné v průběhu správního řízení, přičemž některé z nich jsou vypořádány v druhostupňovém rozhodnutí.
VI. Závěr
186. Ze všech shora uvedených důvodů Úřad konstatuje, že účastníku řízení nebylo prokázáno spáchání přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona, kterého se měl dopustit tím, že v období od 10. 4. 2014 […obchodní tajemství…] uzavíral a plnil s nájemci v outletovém centru Fashion Arena dohody o omezení dosahu a že v tomtéž období ponechal tyto dohody v platnosti a plnil je. Nebylo totiž zjištěno, že výsledkem těchto dohod bylo narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu pronájmu obchodních prostor v outletových centrech za účelem prodeje outletového zboží na území vymezeném 60minutovou dojezdností od outletových center Fashion Arena a POP Airport v takové míře, aby tyto dohody bylo možné považovat za zakázané a neplatné dle § 3 odst. 1 zákona. Úřad tedy rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 ve spojení s § 83 odst. 1 správního řádu podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.
otisk úředního razítka
JUDr. Hynek Brom
I. místopředseda Úřadu
Obdrží:
Vážený pan
JUDr. Jiří Kindl, M.Jur., Ph.D., advokát
Skils s.r.o. advokátní kancelář
Křižovnické nám. 193/2
110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Srov. Oznámení o zahájení řízení – viz listy č. 680–682 spisu správního řízení.
[2] Tj. rozsudek Soudního dvora ze dne 26. 11. 2015, C-345/14.
[3] V souladu s doporučením předsedy Úřadu vysloveným v druhostupňovém rozhodnutí si Úřad od účastníka řízení vyžádal […obchodní tajemství…].
[4] Viz listy č. 3823–3824 spisu správního řízení.
[5] Viz list č. 312 spisu správního řízení.
[6] Viz Příloha č. 1 k zápisu z řádné valné hromady společnosti Euro Mall ze dne 9. 4. 2014 – Listina přítomných akcionářů (list č. 1157 spisu správního řízení) a rozhodnutí jediného akcionáře společnosti Euro Mall ze dne 10. 4. 2014 (list č. 1158 spisu správního řízení).
[7] Adresy společností dle zápisu z valné hromady společnosti Euro Mall ze dne 9. 4. 2014 – viz list č. 1157 spisu správního řízení.
[8] Viz Znalecký posudek č. P32658/14 – Stanovení hodnoty jmění společnosti Euro Mall Štěrboholy a.s. pro potřeby fúze ze září 2014 (dostupný ve Sbírce listin), str. 29.
[9] Podrobněji viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S147/2008/KD-16672/2009/820 ze dne 23. 12. 2009 ve věci Karlovarské minerální vody.
[10] Viz list č. 294 spisu správního řízení. Jedná se o novou […obchodní tajemství…] smlouvu používanou pro jednání s potenciálními novými nájemci […obchodní tajemství…].
[11] Viz listy č. 271–272 spisu správního řízení.
[12] Podle vyjádření účastníka řízení (viz list č. 970 spisu správního řízení) měla rozhodující vliv na obsah starších smluv společnost TK Czech Operations s.r.o., se sídlem Praha, Karolinská 650/1, IČO 26416328, která byla členem stejné skupiny společností jako Euro Mall a starala se o management centra Fashion Arena (s ohledem na to, že Euro Mall byla jen společností zvláštního určení, která je účelově založena k provedení jednoho konkrétního projektu – tzv. SPV, a neměla zaměstnance). […Obchodní tajemství…]
[13] Omezení dosahu bylo v těchto starších smlouvách sjednáváno pro různě velký rádius, […obchodní tajemství…].
[14] Viz list č. 238 spisu správního řízení.
[15] Viz list č. 5500 spisu správního řízení ([…obchodní tajemství…]).
[16] […Obchodní tajemství…]
[17] […Obchodní tajemství…]
[18] Viz list č. 226 spisu správního řízení.
[19] Viz str. 7–8 přípisu společnosti Via FAOC ze dne 5. 4. 2019 (listy č. 4123–4124 spisu správního řízení).
[20] Viz list č. 957 spisu správního řízení.
[21] Viz list č. 3712 spisu správního řízení.
[22] Viz listy č. 726–731 a 952–955 spisu správního řízení.
[23] Viz list č. 294 spisu správního řízení.
[24] […Obchodní tajemství…]
[25] V počtu nájemců, […obchodní tajemství…].
[26] V březnu 2019 však Úřad ve smlouvách […obchodní tajemství…], viz následující odstavec.
[27] […Obchodní tajemství…]
[28] Do analýzy není zahrnut dětský koutek. […Obchodní tajemství…]
[29] Viz list č. 295 spisu správního řízení.
[30] Viz listy č. 952–955 spisu správního řízení.
[31] Viz listy č. 8480–8483 spisu správního řízení.
[32] Úřad bral v potaz celou dobu trvání doložky o dosahu, byť v některých případech […obchodní tajemství…].
[33] Úřad se primárně obracel na tyto nájemce, neboť jednou z podstatných skutečností prověřovaných v rámci šetření a správního řízení byl dopad sjednaných doložek o dosahu na hospodářskou soutěž. Úřad tak měl za to, že z povahy věci nemělo význam dotazovat se na možná omezení vyplývající z doložky o dosahu těch nájemců, kteří ji nemají sjednanou.
[34] Viz např. list č. 530 spisu správního řízení.
[35] Viz např. listy č. 502, 526, 555 spisu správního řízení.
[36] Viz např. listy č. 532, 590 spisu správního řízení.
[37] Viz např. listy č. 841, 884, 947, 957 spisu správního řízení.
[38] Viz např. listy č. 606 a 641 spisu správního řízení.
[39] Úřad oslovil celkem 93 nájemců (viz odst. 41), obdržel (v některých případech po opakované urgenci) odpovědi od 76 z nich.
[40] Viz listy č. 3689, 3715, 3724, 3745, 3819, 3890, 3908, 3991, 4084, 4097, 4099, 4102, 8915, 8864.
[41] Viz listy č. 841 a 3892 spisu správního řízení.
[42] Z těch, kteří Úřadu odpověděli a zároveň měli v centru Fashion Arena sjednánu účinnou smlouvu ke dni 14. 7. 2017.
[43] Viz např. listy č. 616, 787, 835, 852, 892, 909 spisu správního řízení.
[44] Viz např. listy č. 530, 843, 846 spisu správního řízení.
[45] Viz např. listy č. 627, 629, 631, 841, 884 spisu správního řízení. Vyjádření společnosti […obchodní tajemství…] je však rozporuplné (viz též závěr odst. 44), neboť v poskytnutých informacích ze dne 10. 3. 2017 společnost uvedla, že nabídku od Prague Outlet odmítla z důvodu doložky o dosahu (viz list č. 841 spisu správního řízení – odpověď na otázku č. 3), zatímco v poskytnutých informacích ze dne 21. 3. 2019 uvedla, že každá doložka je sice omezující, avšak ve smyslu šetřeného případu ji jako omezující nepocítila, a současně uvedla, […obchodní tajemství…] (viz list č. 3892 spisu správního řízení – odpovědi na otázky č. 13 a 14).
[46] Viz např. listy č. 850, 947 spisu správního řízení.
[47] […Obchodní tajemství…]
[48] Viz list č. 3896 spisu správního řízení (odpovědi na otázky č. 13 a 15).
[49] Viz list č. 3991 spisu správního řízení (odpovědi na otázky č. 13 a 14). Nájemce zde uvádí doslova (cit.): „Situaci pro nás změnilo vaším úřadem vydané předběžné opatření, které nás ujistilo, že takovéto protikonkurenční ustanovení ve smlouvě jsou nelegální a neplatné.“ Úřad však v dané věci vydal pouze prvostupňové rozhodnutí; předběžné opatření v dané věci vydal Městský soud v Praze. Z vyjádření nájemce není zcela zřejmé, zda má na mysli prvostupňové rozhodnutí Úřadu či předběžné opatření soudu.
[50] Viz list č. 3890 spisu správního řízení (odpovědi na otázky č. 15 a 16).
[51] Nyní Premium Outlet Prague Airport.
[52] Viz list č. 3819 spisu správního řízení (odpověď na otázku č. 13).
[53] Viz list č. 3724 spisu správního řízení (odpověď na otázku č. 13 a 14).
[54] Viz listy č. 3689 spisu správního řízení (odpovědi na otázky č. 14 a 15).
[55] Viz list č. 3745 spisu správního řízení (odpověď na otázku č. 15).
[56] Viz list č. 3715 spisu správního řízení (odpověď na otázku č. 13).
[57] Viz list č. 4084 spisu správního řízení (odpověď na otázku č. 13).
[58] Viz list č. 4102 spisu správního řízení.
[59] Viz list č. 226 spisu správního řízení.
[60] Viz list č. 3764 spisu správního řízení.
[61] Informace poskytnuté společností Freeport viz list č. 8927 spisu správního řízení.
[62] Informace poskytnuté společností Euro Mall City viz list č. 8938 spisu správního řízení.
[63] Vzhledem k poloze Freeport Fashion Outletu v blízkosti státních hranic požádal Úřad společnost Freeport, aby uvedla, zda u jí vyjmenovaných klíčových značek zohledňuje preference zvlášť českých a zvlášť zahraničních zákazníků, a pokud ano, aby specifikovala klíčové značky zvlášť pro české a zvlášť pro zahraniční zákazníky. Společnost Freeport k tomu uvedla, že u žádného nájemce nezohledňuje preference na český, respektive rakouský trh s tím, že všichni nájemci jsou povinni uvádět veškeré ceny a přijímat platby v českých korunách i v eurech a zákaznický servis přizpůsobit jak českým, tak i zahraničním návštěvníkům.
[64] Rovněž společnost Euro Mall City uvedla, že preference českých či zahraničních zákazníků nezohledňuje.
[65] Viz list č. 8938 spisu správního řízení.
[66] Viz list č. 991 spisu správního řízení.
[67] Viz listy č. 1726, 1971–1975 spisu správního řízení.
[68] Viz listy č. 1726, 2029–2030 spisu správního řízení.
[69] Viz list č. 991 spisu správního řízení.
[70] Viz listy č. 8567–8568 spisu správního řízení.
[71] Viz list č. 3993 spisu správního řízení.
[72] […Obchodní tajemství…]
[73] Viz list č. 4023 spisu správního řízení.
[74] Viz list č. 8975 spisu správního řízení.
[75] Zjištění, která Úřad využil při realizaci SSNIP testu, jsou v tomto rozhodnutí popsána níže v části IV.2. Vymezení relevantního trhu z hlediska věcného.
[76] Srov. § 2 odst. 2 zákona.
[77] Sleva z běžných maloobchodních cen je povinná.
[78] Viz list č. 3 spisu správního řízení.
[79] Viz list č. 3 spisu správního řízení. Obdobně též list č. 226 spisu správního řízení („Na rozdíl od běžného obchodního centra je v Outletovém centru kombinace značek aktivně řízena […].“).
[80] Srov. list č. 992 spisu správního řízení.
[81] V případě jiného než módního zboží (tvořeného zejména oblečením, obuví, kabelkami), např. pochutin, platí obdobné charakteristiky, tj. jedná se produkty s krátkou expirační dobou, nebo z nadvýroby (viz list č. 620 spisu správního řízení) či o zlevněné zboží s krátkou dobou trvanlivosti nebo speciální sezónní položky (viz list č. 846 spisu správního řízení). Obdobně v případě parfémů a kosmetiky se jedná o výprodej „končícího zboží“ (viz list č. 513 spisu správního řízení), o zboží s poškozeným obalem či starší kolekce (viz list č. 641 spisu správního řízení).
[82] Viz např. listy č. 488, 497, 522, 524, 526, 558–559 spisu správního řízení. Někteří nájemci dokonce uvedli, že ve Fashion Areně prodávají speciální produkce vycházející z modelů minulých kolekcí, které však byly vyrobeny následně pro potřeby outletů (dodatečná produkce pro outlety) – viz list č. 530 spisu správního řízení.
[83] K těmto charakteristickým rysům prodeje je nutno přihlédnout i v souvislosti s argumentem účastníka řízení, že značky přítomné ve Fashion Areně jsou z velké části přítomné i v jiných nákupních centrech (což podle jeho názoru svědčí ve prospěch širšího relevantního trhu). Nadto se Úřad domnívá, že skutečnost, že prodejci jsou přítomni i v běžných nákupních centrech, nevylučuje existenci samostatného relevantního trhu, na kterém působí pouze outletová centra. Jinými slovy, prodejci značek se mohou hospodářské soutěže účastnit na více relevantních trzích.
[84] Spotřebitelský průzkum ve Fashion Areně – viz listy č. 8989 a násl. spisu správního řízení.
[85] Small but Significant and Non-transitory Increase in Price. Tuto metodu používá při vymezení relevantních trhů také Evropská Komise – viz např. Sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství, odst. 17.
[86] SSNIP test předpokládá zvýšení cen na celém relevantním trhu, přičemž dle názoru Úřadu lze mít za to, že outletová centra v Praze a okolí jsou součástí téhož relevantního trhu – ke geograficky vymezenému relevantnímu trhu srov. níže část IV.3. tohoto rozhodnutí.
[87] Úřad považuje takto vyjádřenou hodnotu hrubé marže za podíl mezi prodejní a nákupní cenou, resp. cenami.
[88] Pro odstranění veškerých pochybností Úřad odpověď „Neví“, kterou zvolilo 1,6 % dotázaných návštěvníků Fashion Areny, vyloučil a odpověď „Koupil/k.méně/v jiném outletu“, kterou uvedlo 0,5 % respondentů, rozdělil rovnoměrně mezi odpovědi „Koupil“ a „Nekoupil“.
[89] Odpověď „V jiném outletu“ je v rámci otázky č. 5 dotazníku totožná s možností c, tj. „Výrobky bych nekoupil(a) zde ve Fashion Areně, ale v jiném outletovém centru mimo Prahu a okolí.“
[90] Odpověď „koupil méně“ nebyla do výše skutečné ztráty zahrnuta, protože není spojena se ztrátou zákazníka pražských outletových center a protože většina nakupovaného zboží, tj. oblečení, obuv a sportovní vybavení, není zpravidla dělitelná (lze tedy předpokládat spíše zakoupení levnější varianty daného zboží).
[91] Např. činí-li průměrná hrubá marže nájemce 15,1 % (viz list č. 3640 spisu správního řízení), hodnota kritické ztráty by za této situace dosahovala výše 39,8 % a rozdíl mezi kritickou a skutečnou ztrátou by byl 20,6 %.
[92] Odpověď „Neví“ byla na základě námitek účastníka řízení z analýzy kritické ztráty vyloučena a odpověď „Koupil/k.méně/v jiném outletu“ byla rozdělena shodně mezi odpovědi „Koupil“ a „Nekoupil“ (viz odst. 82).
[93] Hrubá marže měla být dle instrukcí Úřadu uvažována jako , kde P jsou výnosy z pronájmu obchodních prostor ve Fashion Areně a C jsou přímé náklady na pronájem obchodních prostor ve Fashion Areně.
[94] Viz list č. 4125 spisu správního řízení.
[95] Viz listy č. 3574, 3585, 3593, 3597, 3637, 3649, 3653, 3663, 3665, 3682, 3696, 3705, 3715, 3717, 3714, 3726, 3728, 3743, 3744, 3805, 3819, 3870, 3875, 3890, 3892, 4070, 4082, 4099, 4101, 8533, 8822, 8828, 8834, 8838, 8848, 8853, 8871, 8862, 8867, 8880, 8886 a 8893 spisu správního řízení.
[96] Viz listy č. 3757 a 8844 spisu správního řízení.
[97] Objevily se ve 24 odpovědích.
[98] Z údajů získaných Úřadem vyplývá, že nájemné bylo v cca 70 % vyšší a ve 30 % nižší než ve Fashion Areně.
[99] Srov. list č. 1434 spisu správního řízení.
[100] Tato skutečnost vyplývá z výše nájmů sjednaných v nájemních smlouvách předložených účastníkem řízení.
[101] Při těchto úvahách Evropská komise brala v úvahu typy obchodních prostor o shodné velikosti prodejní plochy.
[102] V této souvislosti lze odkázat i na to, že je obecným pravidlem vycházet při vymezení relevantního trhu po stránce věcné z pohledu spotřebitele. Srov. např. Petr. M a kol.: Zakázané dohody a zneužívání dominantního postavení v ČR. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 125.
[103] Účastník řízení pronajímá v malé míře obchodní prostory ve Fashion Areně také poskytovatelům doplňkových služeb pro zákazníky, zejména prodejcům občerstvení. Pronájem těchto obchodních prostor však Úřad do relevantního trhu nezahrnul, neboť ačkoli se nacházejí v outletovém centru a slouží zákazníkům, prodej zboží v těchto prodejnách má jiný charakter, resp. není v nich prodáváno outletové zboží, tedy nedochází v nich k poskytování těch služeb, kvůli nimž zákazníci outletové centrum primárně vyhledávají. […Obchodní tajemství…] – viz např. listy č. 726–731 a 952–955 spisu správního řízení.
[104] Viz list č. 3 spisu správního řízení.
[105] Což je dle sdělení účastníka řízení i případ Fashion Areny – viz list č. 224 spisu správního řízení.
[106] Viz listy č. 294–295, 297, 335–361, 1343–1384, 3998–4050 spisu správního řízení. […Obchodní tajemství…]
Pozn.: Úřad se dotazoval také nájemců na odhad spádové oblasti jejich prodejen ve Fashion Areně, avšak jednalo se pouze o jejich subjektivní odhady, které nebyly založeny na žádných průzkumech či studiích. Z tohoto důvodu Úřad upřednostňuje […obchodní tajemství…].
[107] […Obchodní tajemství…] (list č. 340 spisu správního řízení), […obchodní tajemství…] (list č. 1351 spisu správního řízení), […obchodní tajemství…] (list č. 4008 spisu správního řízení).
[108] […Obchodní tajemství…] – viz list č. 4009 spisu správního řízení.
[109] Viz list č. 295 spisu správního řízení. Údaje byly předloženy účastníkem řízení. […Obchodní tajemství…]
[110] […Obchodní tajemství…]
[111] Viz list č. 1354 spisu správního řízení.
[112] Viz list č. 4012 spisu správního řízení.
[113] Viz mapa předložená účastníkem řízení, založená na listech č. 9331 a 9332 spisu správního řízení.
[114] Viz listy č. 114–190 spisu správního řízení.
[115] Viz str. 17 uvedeného dokumentu (list č. 122 spisu správního řízení).
[116] S ohledem na ochranu obchodního tajemství společnosti The Prague Outlet, z jejíchž údajů (viz list č. 8961 spisu správního řízení) Úřad při výpočtu tržního podílu vyšel, neuvádí Úřad konkrétní výši tržního podílu účastníka řízení. Tento tržní podíl nicméně přesahuje hranici stanovenou v bodu 3.1. písm. b) Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o dohodách, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný. Údaje pro stanovení tržního podílu byly účastníku řízení předloženy k nahlédnutí při seznámení s podklady rozhodnutí dle § 21c odst. 3 zákona.
[117] Zákon č. 293/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek. Tento zákon nabyl účinnosti dne 19. 10. 2016, s výjimkou ustanovení § 22a odst. 4 až 6, § 22b odst. 2 a § 22ba odst. 3, která nabyla účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tj. dne 1. 10. 2016.
[118] Zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. Část 113 se týká změny zákona o ochraně hospodářské soutěže a tato část nabyla účinnosti 1. 7. 2017.
[119] Zákon č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže). Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. 9. 2017.
[120] Nově se pod pojmem „přestupek“ rozumí rovněž správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob. Srov. § 112 odst. 1 věta první přestupkového zákona.
[121] Srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 512/05 ze dne 2. 2. 2006, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1556/2004 ze dne 15. 12. 2004 a rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Azs 55/2006 ze dne 25. 7. 2007.
[122] Podrobněji viz odst. 75–77 druhostupňového rozhodnutí.
[123] Zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. 7. 2017. Podrobněji k použitému znění správního řádu viz odst. 78–79 druhostupňového rozhodnutí.
[124] Viz § 112 odst. 1 přestupkového zákona.
[125] Srov. bod 129 Sdělení Evropské komise – Pokyny k vertikálním omezením (2010/C 130/01).
[126] Srov. bod 133 Sdělení Evropské komise – Pokyny k vertikálním omezením (2010/C 130/01).
[127] Srov. rozsudky Evropského soudního dvora C-2/01 a C-3/01 ze dne 6. 1. 2004 ve věci Bayer nebo C-74/04P ze dne 13. 7. 2006 ve věci Volkswagen II.
[128] Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 109/2009-180 ze dne 21. 4. 2010.
[129] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 78/2008-721 ze dne 25. 2. 2009.
[130] Srov. odst. 115 druhostupňového rozhodnutí.
[131] Viz list č. 4023 spisu správního řízení.
[132] […Obchodní tajemství…] (viz list č. 4023 spisu správního řízení).
[133] Značky […obchodní tajemství…] označily za klíčového nájemce společnosti Freeport, Via FAOC a The Prague Outlet; značku […obchodní tajemství…] označili za klíčovou provozovatelé všech outletových center; značku […obchodní tajemství…] považují za klíčovou společnosti Via FAOC a The Prague Outlet.
[134] Viz list č. 4023 spisu správního řízení.
[135] Viz list č. 4023 spisu správního řízení.
[136] Výjimkou je odpověď společnosti The Prague Outlet, která však u jednotlivých jí uvedených klíčových značek rozlišila, zda jsou či nejsou přítomny v jejím outletovém centru. Poskytnuté informace odpovídají požadavku Úřadu, který provozovatele požádal o uvedení značek, které na základě svých poznatků a zkušeností považují v jimi provozovaném outletovém centru za nejvýznamnější (klíčové). Úřad pro úplnost doplňuje, že nepovažoval za nutné provozovatele outletových center žádat o doložení toho, že jimi uváděné značky jako klíčové jsou skutečně v jejich outletovém centru přítomné, a to i s přihlédnutím k tomu, že jednotlivá outletová centra značky přítomné v centru zpravidla zveřejňují na svých internetových stránkách, příp. i některé značky na svých internetových stránkách uvádějí seznam svých prodejen.
[137] Viz list č. 4037 spisu správního řízení.
[138] Viz listy č. 1726 a 8692–8694 spisu správního řízení.
[139] Viz list č. 3713 spisu správního řízení – odpovědi na otázky č. 13 a 14.
[140] Viz list č. 3908 spisu správního řízení – odpovědi na otázky č. 13 a 14.
[141] Viz list č. 3807 spisu správního řízení – odpověď na otázku č. 14; list č. 3647 spisu správního řízení – odpověď na otázku č. 15.
[142] Viz list č. 3626 spisu správního řízení – odpovědi na otázky č. 13 a 14.
[143] Viz list č. 8872 spisu správního řízení – odpověď na otázku č. 14.
[144] Viz odst. 108 druhostupňového rozhodnutí.
|
