Spisová značka: ÚOHS-S0434/2020/VZ
Číslo jednací: ÚOHS-08426/2021/500/AIv
Brno 08.03.2021
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 10. 2020 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
zadavatel – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, IČO 00064173, se sídlem Šrobárova 1150/50, 100 34 Praha 10,
navrhovatel – Steiner, s.r.o., IČO 26488931, se sídlem Jevanská 2423/10, 100 00 Praha 10,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka IS DASUV II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 6. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-022167, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 7. 2020, 13. 7. 2020 a 6. 8. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 7. 2020 pod ev. č. 2020/S 125-305841, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 7. 2020, 14. 7. 2020 a 7. 8. 2020,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – Steiner, s.r.o., IČO 26488931, se sídlem Jevanská 2423/10, 100 00 Praha 10 – ze dne 15. 10. 2020 na zahájení správního řízenío přezkoumání úkonů zadavatele – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, IČO 00064173, se sídlem Šrobárova 1150/50, 100 34 Praha 10 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka IS DASUV II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 6. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-022167, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 7. 2020, 13. 7. 2020 a 6. 8. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 7. 2020 pod ev. č. 2020/S 125-305841, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 7. 2020, 14. 7. 2020 a 7. 8. 2020, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, IČO 00064173, se sídlem Šrobárova 1150/50, 100 34 Praha 10 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zahájil dne 26. 6. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka IS DASUV II“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-022167, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 7. 2020, 13. 7. 2020 a 6. 8. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 7. 2020 pod ev. č. 2020/S 125-305841, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 7. 2020, 14. 7. 2020 a 7. 8. 2020 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. V bodě 1.1. zadávací dokumentace je uvedeno, že „[p]ředmětem zakázky je dodávka programového vybavení, které zajistí rozvoj stávajících informačních technologií popáleninových center, tedy FNKV, FN Brno a FN Ostrava i poskytovatelů odborné přednemocniční neodkladné péče. V rámci veřejné zakázky bude pořízen a pro účely popáleninových center naimplementován nový informační systém, jehož smyslem je pořizování a sdílení obrazových a dalších dat mezi zdravotnickou záchrannou službou (dále jen „ZS“), popáleninovými centry a případně i ostatními zdravotnickými zařízeními (dále také „IS DASUV“). (…) IS DASUV bude zajišťovat minimálně funkcionality předávání pořízených obrazových dat, sdílení zejm. obrazových dat, předávání informací v rámci konzultací nad pořízenými daty a možnost ukládání a/nebo archivace dat (…). Podrobné požadavky zadavatele na předmět plnění jsou uvedeny v obchodních podmínkách (závazném návrhu Smlouvy o dodávce a implementaci IS DASUV a Smlouvy o poskytování servisních služeb a služeb rozvoje IS DASUV) a Technické specifikaci, které tvoří nedílnou součást zadávací dokumentace“.
3. Z bodu 2. zadávací dokumentace vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 35 736 344,- Kč bez DPH, přičemž tato předpokládaná hodnota veřejné zakázky je zároveň maximální přípustnou nabídkovou cenou.
4. Zadavatel dne 11. 9. 2020 rozhodl o vyloučení dodavatele Steiner, s.r.o., IČO 26488931, se sídlem Jevanská 2423/10, 100 00 Praha 10 (dále jen „navrhovatel“ nebo „stěžovatel“) ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“). Rozhodnutí o vyloučení ze dne 11. 9. 2020 bylo zadavatelem odesláno dne 14. 9. 2020 a téhož dne bylo doručeno navrhovateli.
5. Dne 24. 9.2020 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne, jimiž navrhovatel brojí proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení (dále jen „námitky“).
6. Zadavatel námitky rozhodnutím ze dne 7. 10. 2020 doručeným téhož dne navrhovateli (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), odmítl.
7. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím zadavatele o námitkách neztotožnil, podal dne 15. 10. 2020 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).
II. OBSAH NÁVRHU
8. Navrhovatel návrhem brojí proti svému vyloučení z další účasti v zadávacím řízení „kvůli neprokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. k) zákona (…) v rozsahu požadovaném v čl. 8.7 bod 3 a na něj navazující příloze č. 7 zadávací dokumentace“. Nesplnění předmětného kritéria kvalifikace spatřuje zadavatel „v řádném nepředvedení žádné ze tří požadovaných funkcionalit“ v rámci testovacího scénáře „Představení práce s Vision technologiemi na mobilních zařízeních“, když
v případě funkcionality „Předvedení načtení QR a čárových kódů“ stěžovatel ve své nabídce doložil pouze načtení QR kódu, nikoliv však již kódu čárového;
v případě funkcionality „Předvedení načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)“ stěžovatel ve své nabídce ani při prezentaci prototypu před hodnotící komisí nedoložil schopnost načtení obecného textu dle předlohy (tj. textu jiného než z předem definované šablony);
v případě funkcionality „Předvedení pořízení fotodokumentace zranění (simulované) obličeje a následné vyhledání obličeje a jeho rozmazání na pořízené fotografii“ stěžovatel ve své nabídce ani při prezentaci prototypu před hodnotící komisí nedoložil schopnost řádného rozmazání obličeje na pořízené fotografii, když stěžovatelem prezentované rozmazání signifikantně přesahovalo oblast obličeje na dané fotografii.
9. Navrhovatel dále připomněl, že proti rozhodnutí o vyloučení podal dne 24. 9. 2020 námitky, ve kterých požaduje zrušení napadeného rozhodnutí o vyloučení; v námitkách, jakož i v návrhu uplatnil následující argumenty.
10. V případě funkcionality „Předvedení načtení QR a čárových kódů“ navrhovatel namítá, že zadavatel nedostatečně definoval rozlišení čárových a QR kódů, přičemž dle názoru navrhovatele je QR kód jedním z druhů čárových kódů; předvedením schopnosti načíst QR kód tak dle názoru navrhovatele byla zároveň demonstrována schopnost načíst „čárový kód“. Navrhovatel dále trvá na tom, že funkcionalita načtení (lineárního) čárového kódu byla fakticky opakovaně předvedena při osobní prezentaci prototypu před hodnotící komisí.
11. V případě funkcionality „Předvedení načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)“ navrhovatel namítá, že ze zadávací dokumentace neplyne, že by zadavatel požadoval načtení obecného nestrukturovaného textu, naopak z textace testovacích scénářů lze dovozovat, že je požadováno toliko načtení textu z evropského průkazu zdravotního pojištění. Navrhovatel trvá na tom, že vysvětlující slovo „obecného“ nikde v zadávací dokumentaci není obsaženo. Jediný „doplňující údaj k načtení textu“ je dle navrhovatele obsažen v písm. a) bodu 2 čl. 3.6 přílohy č. 7 zadávací dokumentace, kde je uvedeno, že „[d]odavatel načte z aplikace za pomocí OCR text ze šablony odpovídající evropskému průkazu zdravotní[ho] pojištění“. Žádné jiné vysvětlení či informace „ohledně načtení textu pomocí OCR v zadávací dokumentaci uvedeny nejsou“. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatelův argument o potřebě skenování „Záznamu o výjezdu“, který uvedl v rozhodnutí o námitkách, je nová informace, která není nikde v zadávací dokumentaci zmíněna. Pokud by navrhovatel disponoval touto informací, přinejmenším by si vyžádal vzor takového záznamu a následně by nakonfiguroval použitou OCR komponentu tak, aby umožnila načíst text z předlohy „Záznam o výjezdu“. Navrhovatel dále upozornil, že text, který člen komise požadoval naskenovat a převést do editovatelné podoby během živé prezentace prototypu, na který se odkazuje rozhodnutí zadavatele o námitkách, nebyl „Záznam o výjezdu“.
12. V případě funkcionality „Předvedení pořízení fotodokumentace zranění (simulované) obličeje a následné vyhledání obličeje a jeho rozmazání na pořízené fotografii“ navrhovatel namítá, že zadávací podmínky nestanovily, v jakém přesném rozsahu má být rozmazání provedeno, resp. že rozmazání i části fotografie kolem obličeje zobrazované osoby je v rozporu s textací zadávací dokumentace. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel v předmětné části rozhodnutí o námitkách účelově uvádí údaje z předložené nabídky a záměrně pomíjí fyzickou prezentaci před hodnotící komisí. Navrhovatel tvrdí, že předvedl všechny kroky, jak jdou za sebou v rámci fyzické prezentace prototypu s tím, že tyto kroky odpovídaly nabídce podané navrhovatelem. Navrhovatel neví, jak došel zadavatel k závěru, že simulovaný obličej je bez zranění.
13. Navrhovatel dále zdůrazňuje, že předložením několika různých definic obličeje se zadavatel sám usvědčil z nejednoznačnosti zadávací dokumentace v této části. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách záměrně demonstruje pochybení navrhovatele s rozmazáním fotografie poukázáním na to, že nepožadoval rozmazat celou fotografii, ale pouze obličej. V předložené nabídce navrhovatele a při fyzické prezentaci však nešlo o rozmazání velké části fotografie, jak se snaží přesvědčit zadavatel, nýbrž o rozmazání malé části fotografie okolo hlavy.
14. Navrhovatel dále namítá, že jednotlivé body napadeného rozhodnutí o vyloučení jsou velmi stručné a neobsahují odůvodnění učiněných závěrů, což dle jeho názoru zakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.
15. Navrhovatel považuje „za přinejmenším zvláštní, že se zadavatel vehementně brání předání kopie videozáznamu funkční ukázky“. Takový postup zadavatele vzbuzuje dle navrhovatele minimálně pochybnosti o obsahu videozáznamu a utvrzuje navrhovatele v tom, že jeho podání (námitky i návrh) jsou oprávněné. Navrhovatel požádal zadavatele o poskytnutí kopie videozáznamu funkční ukázky (což zadavatel odmítl), jakož i o zápis z této funkční ukázky (což zadavatel přislíbil), nicméně zaslal pouze velmi stručný „Protokol z prezentace funkčního vzorku“. Na tento protokol pak odkazuje rozhodnutí zadavatele o námitkách. Předmětný protokol však v podstatě sděluje pouze to, že navrhovatel „provedl prezentaci“ a „zodpověděl všechny dotazy hodnotící komise“.
16. Dle názoru navrhovatele tak postupoval zadavatel, resp. hodnotící komise, při posuzování splnění podmínek účasti v zadávacím řízení „chybně, neboť hodnotící komise posuzovala nabídku a prezentaci navrhovatele nad rámec požadavků zadávací dokumentace“. V rámci tohoto posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení navrhovatelem došlo k upřesňování, rozšiřování a změně požadavků zadávací dokumentace. Takový postup je však zcela v rozporu s příslušnými ustanoveními zákona, zejména se zásadou transparentnosti a ustanovením § 99 odst. 1 zákona, neboť tím došlo k úpravě zadávacích podmínek po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Dle navrhovatele je tak „zcela zjevné“, že zadavatel vyloučil navrhovatele v rozporu s § 48 zákona, neboť nebyl naplněn žádný zákonný důvod pro vyloučení navrhovatele, když navrhovatel podal nabídku a provedl prezentaci přesně podle požadavků zadavatele stanovených v zadávací dokumentaci. Postupem zadavatele tak vznikla navrhovateli „újma plynoucí z nemožnosti realizovat předmět veřejné zakázky a generovat z této činnosti přiměřený zisk“.
17. Závěrem navrhovatel uvádí, že v případě pochybností o prokázání technické kvalifikace mohl zadavatel postupovat dle § 46 zákona a požadovat po navrhovateli objasnění či doplnění předložených údajů, dokladů, vzorků či modelů, přičemž takový postup by byl v souladu s ustáleným výkladem Ministerstva pro místní rozvoj (jako poskytovatele dotace z Integrovaného regionálního operačního programu, ze kterého je předmět plnění veřejné zakázky financován), jakož i Centra pro regionální rozvoj České republiky. Takový postup by byl zvláště vhodný zejména v situaci, kdy jde o nabídku předloženoudodavatelem s nejnižší nabídkovou cenou. Konečně navrhovatel namítá, že postup zadavatele je v rozporu se zásadami hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti, které „byly dovozeny judikaturou“ a jako takové doplňují zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona. „Zásadu účelnosti [z]adavatel nicméně porušuje, i když po lhůtě pro podání nabídek stanovuje nebo dovozuje zadávací podmínky, které nejsou nevyhnutné pro naplnění účelu využití předmětu veřejné zakázky, jak již [bylo] prokázáno výše.“
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
18. Dne 15. 10. 2020, kdy Úřad návrh navrhovatele obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0434/2020/VZ.
19. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou
zadavatel,
navrhovatel.
20. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-32874/2020/523/VHm ze dne 19. 10. 2020.
21. Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-32946/2020/523/VHm ze dne 19. 10. 2020 určil lhůtu k provedení úkonu – podání informace o dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
22. Dne 26. 10. 2020 Úřad obdržel vyjádření zadavatele z téhož dne. Téhož dne Úřad od zadavatele rovněž obdržel část dokumentace o zadávacím řízení v elektronické podobě, jakož i podání v listinné podobě, jehož součástí byl flash disk s částí dokumentace o zadávacím řízení. Část dokumentace o zadávacím řízení v elektronické podobě Úřad obdržel dne 27. 10. 2020.
Vyjádření zadavatele
23. V úvodu zadavatel stručně zrekapituloval průběh zadávacího řízení. V článku II. zadavatel sdělil, že část poskytnuté dokumentace obsahuje informace, které mají důvěrnou povahu. Zadavatel konkrétně zmínil přílohu č. 6 zadávací dokumentace s tím, že tato příloha nebyla poskytnuta volně ke stažení na profilu zadavatele, a že dodavatelům byla poskytnuta výhradně až po podpisu prohlášení mlčenlivosti. Následně zadavatel specifikoval, které části podaných nabídek obsahují obchodní tajemství jednotlivých dodavatelů.
24. V článku III. vyjádření zadavatel vyjádřil přesvědčení, že navrhovatel nesložil kauci v souladu se zákonem, neboť podle § 255 odst. 1 zákona měl navrhovatel složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele, přičemž nabídková cena činila 27 999 303 Kč, a tudíž při sazbě 1 % by kauce měla činit přesně 279 993,03 Kč. Podle navrhovatelem předloženého dokladu o složení kauce (příloha č. 1 návrhu) ale byla kauce složena ve výši pouze 279 993,00 Kč, tj. o 3 haléře méně, než kolik činí přesně vypočtená hodnota. Složená kauce tak dle zadavatele představuje méně než 1 % nabídkové ceny navrhovatele. Na podporu svého tvrzení zadavatel uvádí příklady právní úpravy zaokrouhlování v různých odvětvových předpisech.
25. V článku IV. se zadavatel vyjádřil k věcnému obsahu návrhu tak, že je i nadále přesvědčen, že k vyloučení navrhovatele přikročil zcela po právu v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť předložená nabídka navrhovatele nesplňovala zadávací podmínky, konkrétně nebyl splněn požadavek na prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. k) zákona. Jelikož nesplněná část technické kvalifikace byla zároveň jedním z aspektů, který měl být hodnocen podle kritérií hodnocení, nemohl zadavatel navrhovateli umožnit tyto chybějící části kvalifikace doplnit postupem podle § 46 zákona, a zadavatel tak neměl jinou možnost než navrhovatele vyloučit. Zadavatel k uvedenému rovněž připomněl, že § 46 upravuje postup fakultativního charakteru.
26. Zadavatel tvrdí, že předložením detailního vysvětlení obsahu sporného pojmu „čárový kód“ formou odkazů na technické normy a pojmu „obličej“ prostřednictvím anatomické definice v rozhodnutí o námitkách demonstroval, že tyto pojmy mají jasný a jednoznačný význam, který v kontextu posuzované veřejné zakázky nemůže být rozumně vykládán jinak. Právě takové podrobné vysvětlení pojmu je dle zadavatele nejlepším způsobem, jak ukázat, že je daný pojem jednoznačný a nepřipouští v daném kontextu jiné možnosti intepretace. Zadavatel zdůrazňuje, že pokud je navrhovatelem namítána nejednoznačnost určitého pojmu použitého v zadávací dokumentaci, tak zadavatel z povahy věci nemá jinou možnost než tyto sporované pojmy ve svém rozhodnutí podrobněji vysvětlit a právě tím demonstrovat, že je jejich význam jednoznačný. Pokud tedy např. zadavatel v zadávací dokumentaci pracuje s pojmem „obličej“ (přičemž z kontextu je zřejmé, že se jedná o obličej člověka/pacienta, tedy prostorově vymezenou část jeho těla) a navrhovatel ve svých námitkách namítne absenci definice obličeje v zadávací dokumentaci, pak zadavatel může takovou námitku vypořádat jedině tak, že stěžovatele konfrontuje s detailní definicí obličeje dle odborné literatury a ukáže, že tato definice se přesně shoduje s tím, jak by pojem „obličej“ měl chápat průměrný adresát předmětné zadávací dokumentace (tj. běžný kvalifikovaný dodavatel, který má legitimní zájem veřejnou zakázku plnit a je takového plnění objektivně schopen), a že zde není prostor pro pochybnosti o výkladu.
27. Zadavatel setrvává na svém stanovisku vyjádřeném již v rozhodnutí o námitkách, že jednotlivé pojmy v zadávací dokumentaci jsou v kontextu posuzované veřejné zakázky jednoznačné a nepřipouští vícečetný výklad, o čemž dle zadavatele svědčí i skutečnost, že druhý hodnocený dodavatel takovou nejasnost nenamítal a zadání splnil řádně. Zadavatel připomíná, že veškerou terminologii užitou v zadávacích podmínkách je samozřejmě nutno interpretovat v kontextu příslušného předmětu veřejné zakázky a optikou průměrného adresáta, tj. běžného kvalifikovaného dodavatele.
28. Ohledně funkcionality „Předvedení načtení QR a čárových kódů“ zadavatel uvedl, že již ze samotné textace zadávací dokumentace bylo zcela jednoznačné, že je požadována demonstrace načtení dvou různých typů kódů (přičemž odkazuje na textaci „načtení QR a čárových kódů“), přičemž význam těchto dvou pojmů byl v kontextu předmětu veřejné zakázky zcela jednoznačný. I samotnému navrhovateli musí být dle zadavatele s ohledem na jeho zkušenosti ze zdravotnických zařízení (včetně zdravotnického zařízení provozovaného zadavatelem) jasné, jaký je význam uvedených pojmů (mj. i s přihlédnutím k obvyklému vzhledu a technickému provedení identifikačních štítků pacientů). Zadavatel tak trvá na tom, že je výlučně chybou navrhovatele, pokud z formulace „načtení QR a čárových kódů“ (tj. z výčtu o dvou položkách) chybně a nedůvodně dovodil, že postačí do nabídky implementovat jen jednu z těchto položek. Nabídka navrhovatele tak v tomto ohledu nesplňovala zadávací podmínky.
29. Zadavatel nerozporuje, že v rámci osobní prezentace vzorku před hodnotící komisí byla schopnost načtení čárového kódu navrhovatelem úspěšně demonstrována, ale v posuzovaném případě nelze k této skutečnosti přihlížet. Zadavatel připomíná, že jednotlivé testovací scénáře dle přílohy č. 7 zadávací dokumentace byly jak součástí kvalifikace, tak i předmětem hodnocení nabídek ve smyslu § 114 a násl. zákona, a pokud tedy určitý hodnocený aspekt nebyl předveden již v rámci samotné nabídky, nelze k jeho případnému doplnění a předvedení až v rámci osobní prezentace prototypu přihlížet. Pokud by zadavatel v tomto ohledu akceptoval doplnění nabídky navrhovatele, jednal by v přímém rozporu s § 46 odst. 2 zákona.
30. Ohledně funkcionality „Předvedení načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)“ zadavatel setrval na svém stanovisku uvedeném v rozhodnutí o námitkách, přičemž zdůraznil, že navrhovatel zde nedůvodně slučuje dva různé testovací scénáře podle bodu 3.4 (testovací scénář č. 4) a bodu 3.6 (testovací scénář č. 6) přílohy č. 7 zadávací dokumentace. Pokud se navrhovatel domníval, že „textem dle předlohy“ z testovacího scénáře č. 4 se rozumí „text ze šablony odpovídající evropskému průkazu zdravotnímu pojištění“ z testovacího scénáře č. 6 (tedy že popisem testovacího scénáře č. 6 je upřesňován popis testovacího scénáře č. 4), pak takováto úvaha navrhovatele nemá žádnou oporu v textu zadávací dokumentace a jedná se pouze o subjektivní, neodůvodněné a zcela nesprávné vnímání navrhovatele, které však nelze přičítat k tíži zadavateli.
31. Zadavatel se dále domnívá, že námitka, že ‚vysvětlující slovo „obecného“’ nebylo v zadávací dokumentaci obsaženo, je „zcestná“. Pokud je v rámci testovacího scénáře č. 4 požadováno „předvedení načtení TEXTU dle předlohy“, aniž by výraz „text“ byl omezen jakýmikoliv dalšími atributy, pak se tím jednoznačně myslí text „obecný“, tj. bez omezujících podmínek ve vztahu k jeho struktuře. Nad rámec výše uvedeného pak zadavatel podotýká, že načtení nestrukturovaného textu nebyl navrhovatel schopen demonstrovat ani v rámci osobní prezentace vzorku před hodnotící komisí, byť by takové načtení patrně nebylo možno zohlednit z důvodů podle § 46 odst. 2 zákona, a tudíž je zcela nezpochybnitelné, že navrhovatelem nabízený produkt (ve verzi předložené v nabídce) tuto funkcionalitu v požadovaném rozsahu nemá.
32. Ohledně funkcionality „Předvedení pořízení fotodokumentace zranění (simulované) obličeje a následné vyhledání obličeje a jeho rozmazání na pořízené fotografii“ zadavatel rovněž setrval na svém stanovisku uvedeném v rozhodnutí o námitkách, přičemž vyzdvihl, že je-li stanoven výše uvedený požadavek, pak je jednoznačné, že předmětem rozmazání má být právě a jen obličej. Ne méně a ne více. I v návrhu navrhovatel výslovně připouští, že došlo i k rozmazání „části fotografie okolo hlavy“, tedy sám tímto přiznává, že předmětem rozmazání bylo více, než jen obličej.
33. V otázce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o vyloučení zadavatel trvá na tom, že je dostatečně odůvodnil, o čemž svědčí i to, že navrhovatel byl schopen na základě tohoto rozhodnutí zformulovat obsáhlé a řádně odůvodněné námitky, ve kterých kvalifikovaně polemizoval s faktickými i právními závěry zadavatele uvedenými v napadeném rozhodnutí o vyloučení.
34. Zadavatel závěrem navrhuje, aby Úřad zahájené řízení zastavil s odkazem na § 257 písm. c) zákona, a pro případ, že by Úřad neshledal důvody pro zastavení řízení, zadavatel navrhuje, aby Úřad předmětný návrh zamítl podle § 265 písm. a) zákona.
Další průběh správního řízení
35. Dne 27. 11. 2020 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-38184/2020/500/JBě z téhož dne o nařízení předběžného opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0434/2020/VZ.
36. Usnesením č. j. ÚOHS-41574/2020/523/VHm ze dne 22. 12. 2020 Úřad nařídil neveřejné ústní jednání za účelem provedení důkazu zhlédnutím videozáznamu pořízeného zadavatelem dne 3. 9. 2020 na prezentaci funkčního vzorku plnění nabízeného navrhovatelem.
37. Dne 5. 1. 2021 proběhlo v sídle Úřadu neveřejné ústní jednání, kterého se zúčastnili zástupci navrhovatele i zadavatele. Z jednání byl pořízen protokol, s jehož obsahem byli přítomní zástupci účastníků správního řízení po skončení neveřejného ústního jednání seznámeni.
38. Dne 7. 1. 2021 Úřad účastníkům zaslal sdělení, jehož přílohu tvořil protokol z neveřejného ústního jednání včetně doložky o elektronické konverzi podepsaný všemi přítomnými.
39. Usnesením č. j. ÚOHS-01072/2021/523/VHm ze dne 12. 1. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
40. Dne 18. 1. 2021 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, jehož přílohou je i samostatný dokument označený navrhovatelem jako „Doplňující informace k použitým technologiím v prototypu“.
41. Dne 20. 1. 2021 Úřad obdržel vyjádření zadavatele ze dne 19. 1. 2021 k podkladům rozhodnutí, ze kterého vyplývá, že zadavatel nevyužije svého práva a nebude se vyjadřovat k podkladům rozhodnutí.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
42. Navrhovatel po prostudování podkladů uvádí, že připravil nabídku pečlivě a podal ji v dobré víře, že správně rozumí zadávacím podmínkám, přičemž zdůraznil, že i zadavatel přiznává, že navrhovatel je renomovaným a zkušeným dodavatelem softwarových řešení v oblasti zdravotnictví.
43. Navrhovatel je přesvědčen, že požadavky zadávací dokumentace splnil úplně a beze zbytku, a to včetně přílohy č. 7 zadávací dokumentace, že na prezentaci prototypu, která dle zadávací dokumentace slouží k „dokreslení demonstrace již zaslaných vzorků“, prezentoval pouze software z nabídky a odpovídal na dotazy komise, přičemž odkázal na Protokol z neveřejného ústního jednání ze dne 5. 1. 2021. Navrhovatel je dále přesvědčen, že zcela splnil i požadavky uvedené v testovacím scénáři 3.4. „Představení práce s Vision technologiemi na mobilních zařízeních“.
44. Nabízený prototyp dle navrhovatele využívá standardních řešení (komponent), která splňují mnohem více, než stanovují požadavky zadávací dokumentace. Navrhovatel v této souvislosti odkázal na přílohu vyjádření navrhovatele k podkladům pro rozhodnutí nazvanou „Doplňující informace k použitým technologiím v prototypu“ ze dne 14. 1. 2021. Zde uvádí, že používané komponenty pro práci s čárovými kódy umí pracovat s řadou různých typů čárových kódů, včetně složitějších QR čárových kódů, které byly použity v prototypu jako příklad práce s čárovými kódy. Navrhovatel upozorňuje na to, že ‚[i] díky specializaci jednotlivých členů komise se ukázalo, že [z]adavatel pod pojmem „čárový kód“ chápe neodborný/lidový výklad pouze „lineárních čárových kódů“, což je stále velice široký pojem, neboť těch existuje několik desítek druhů, dle různých standardů a norem’. Přímo během prezentace prototypu navrhovatel na základě požadavků hodnotící komise opakovaně předvedl generování i skenování alespoň dvou typů čárových (2D i 1D) kódů, což zadavatel nerozporuje. Navrhovatel připomněl, že byl na prezentaci dokonce požádán o naskenování čárového kódu zapalovače cigaret člena komise Ing. Marka Broscheho, což je předmět, který vůbec nesouvisí s předmětem plnění, nicméně „[i] toto fungovalo“. Právě díky použití standardních komponent „třetích stran“ nabízené řešení prokazatelně splňuje požadavek zadávací dokumentace načíst složitější „QR kód“, tak jednodušší „čárový kód“, a to „v jakékoliv interpretaci, tedy odborné nebo lidové“. Navrhovateli ani není známo, jak by mohl použitou komponentu nakonfigurovat, aby rozpoznala pouze QR kód a neuměla rozpoznat jí podporované lineární čárové kódy.
45. K argumentu zadavatele uvedenému např. ve vyjádření k návrhu, že spojka „a“ představuje „spojení dvou různých pojmů, což navrhovatel musel vědět“, navrhovatel uvádí, že to chápal jako spojení konkrétnějšího (QR kód) a obecného pojmu (čárový kód), což ho nepřekvapilo, neboť zadávací dokumentace toto používá i na jiných místech. Na podporu svého argumentu navrhovatel uvádí příklad z přílohy č. 7 zadávací dokumentace, ze scénářů číslo 3.1 a 3.2 kdy „Systémové nastavení zakázaných oblastí“ (obecný pojem) je „staveno na úroveň konkrétních příkladů“ takových nastavení (např. „změna kódu zařízení“ je dle navrhovatele právě jedno takové systémové nastavení). Navrhovatel zdůrazňuje, že „tuto interpretaci [z]adavatel nerozporuje a během prezentace funkčního vzorku akceptuje“.
46. Dále navrhovatel uvádí, že rovněž pro požadavek na rozpoznávání textu (OCR) použil standardní komponentu „(knihovnu) ML Kit for Firebase“, která umožňuje rozpoznávání jakéhokoliv textu. Zadavatel dokonce ve svém vyjádření k návrhu konstatuje, že právě řešení „OCR komponenty umožňující načtení libovolného textu“ je vyhovující řešení. V zadávací dokumentaci cílového řešení je uvedené jediné použití načtení textu, a to v písm. a) bodu 2 čl. 3.6 přílohy č. 7 zadávací dokumentace, které zní „[d]odavatel načte z aplikace za pomocí OCR text ze šablony odpovídající evropskému průkazu zdravotnímu pojištění“. Žádné jiné vysvětlení či informace ohledně načtení textu pomocí OCR v zadávací dokumentaci dle navrhovatele uvedeny nejsou. Z tohoto důvodu navrhovatel nakonfiguroval OCR komponentu tak, aby uměla přečíst právě tyto průkazy, což bylo během prezentace potvrzeno. Argument zadavatele o potřebě skenování „[z]áznamu o výjezdu“ nebo „obecného“ textu, který se objevuje v rozhodnutí o námitkách, je novou informací, kterou zadavatel nikde v zadávací dokumentaci nezmiňuje. Pokud by ji navrhovatel měl, tak by si přinejmenším vyžádal vzor „záznamu o výjezdu“, následně by nakonfiguroval použitou OCR komponentu tak, aby umožnila načíst text z této předlohy. Navrhovatel též zdůrazňuje, že text, který člen komise požadoval naskenovat a převést do editovatelné podoby během živé prezentace prototypu (a na který je odkazováno v rozhodnutí zadavatele o námitkách), nebyl zmiňovaný záznam o výjezdu.
47. Pro pořízení fotodokumentace zranění obličeje, následné vyhledání obličeje a jeho rozmazání na pořízené fotografii navrhovatel opět použil standardní komponenty (knihovny). Navrhovatel trvá na tom, že zadavatel v předmětné části rozhodnutí o námitkách účelově uvádí údaje z předložené nabídky a záměrně pomíjí fyzickou prezentaci před hodnotící komisí. Navrhovatel předvedl všechny kroky, jak jdou za sebou v rámci fyzické prezentace s tím, že tyto kroky odpovídaly podané nabídce. Navrhovatel se domnívá, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách doplňuje, že rozmazání obličeje chápe jako „jen a pouze“ obličeje, přičemž tato informace představuje doplnění zadávací dokumentace. Předložením několika různých definic obličeje se zadavatel dle navrhovatele sám usvědčil z nejednoznačnosti zadávací dokumentace v této části. V předložené nabídce navrhovatele a při fyzické prezentaci však nešlo o rozmazání velké části fotografie, jak se snaží přesvědčit zadavatel, nýbrž šlo o rozmazání malé části fotografie okolo hlavy. Bez znalosti konkrétního využití požadované komponenty navrhovatel uvažoval tak, že hlavním cílem demonstrace je prokázat schopnost anonymizovat osobu, která byla na pořízené fotografii. Proto navrhovatel zvolil jako oblast rozmazání ohraničující obdélník, který zajistí rozmazání obličeje i okrajů. V průběhu prezentace navrhovatel dle svých slov uspokojivě odpověděl na dotazy člena komise, který se dotazoval na možnosti této knihovny a jiné způsoby konfigurace. Tuto diskusi zadavatel dle navrhovatele také účelově opomíjí.
48. Rovněž informace zadavatele o tom, že by na sebe neměly ukázky navazovat či nemohly jedna z druhé vycházet, v zadávací dokumentaci uvedeny nejsou. Vzhledem k tomu, že se úlohy týkají jednoho ukázkového prototypu, naopak navrhovatel předpokládal, že jednotlivé úlohy jsou spolu provázané, a že sloužily k demonstraci „celistvého prototypu“.
49. Dle názoru navrhovatele postupoval zadavatel při posuzování splnění podmínek účasti v zadávacím řízení chybně, neboť hodnotící komise posuzovala nabídku a prezentaci navrhovatele nad rámec požadavků zadávací dokumentace. V rámci posouzení splnění podmínek účasti navrhovatele v zadávacím řízení došlo k upřesňování, rozšiřování a změně požadavků zadávací dokumentace. Takový postup je však zcela v rozporu s příslušnými ustanoveními zákona, zejména se zásadou transparentnosti a § 99 odst. 1 zákona, neboť tím došlo k úpravě zadávacích podmínek po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
50. Navrhovatel odkazuje na pasáž z vyjádření zadavatele k návrhu, kde se podává, že „pojmy ze zadávací dokumentace jsou v kontextu posuzované veřejné zakázky jednoznačné a nepřipouštěly v tomto ohledu vícečetný výklad, o čemž svědčí i skutečnost, že druhý hodnocený dodavatel takové nejasnosti neuplatňoval a zadání splnil řádně“. V bodě II. tohoto vyjádření zadavatel uvádí, že druhým účastníkem zadávacího řízení je obchodní společnost SYSCOM SOFTWARE spol. s r.o., IČO 61498084, se sídlem Kytlická 818/21a, Prosek, 190 00 Praha 9. Tento argument považuje navrhovatel za neférový a dodává, že zadavatel by měl také přiznat, že společnost Syscom Software, spol. s r.o., je „v interpretaci zadání ve výhodě, neboť s některými členy komise realizovala nebo realizuje softwarové projekty pro popáleninové centrum s překrývajícím se plněním vůči této veřejné zakázce“, přičemž odkazuje na projekt vývoje aplikace, která odpovídá několika částem této veřejné zakázky a dále na projekt (aktuálně běžící grant TA ČR[1]), který přímo navazuje na tuto veřejnou zakázku.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
51. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek účastníků řízení, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, pročež návrh navrhovatele zamítá. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení právních předpisů
52. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
53. Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
54. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.
55. Podle § 79 odst. 2 písm. k) zákona platí, že zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat vzorky, popisy nebo fotografie výrobků určených k dodání.
56. Podle § 89 odst. 1 písm. a) zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny.
57. Podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.
58. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
59. V čl. 8.7. zadávací dokumentace nadepsaném „Technická kvalifikace“ je v odst. 3. uvedeno, že dodavatel prokáže splnění technické kvalifikace předložením vzorků, popisů nebo fotografií předmětu plnění určeného k dodání, a to v souladu s ust. § 79 odst. 2 písm. k) zákona. Zadavatel zde uvedl, že „bude po každém účastníkovi požadovat prezentaci vybraných bodů Technické specifikace. Zadavatel v rámci technické kvalifikace posoudí splnění vlastností a funkcionalit nabízeného řešení. Dodavatel musí prostřednictvím své prezentace předvést naplnění všech vybraných bodů. V případě, že v rámci prezentace nabízeného řešení nebudou naplněny (předvedeny) všechny požadavky zadavatele, vyhrazuje si zadavatel právo nabídku dodavatele vyřadit a následně dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit. Detailní technická specifikace k posouzení splnění vlastností a funkcionalit nabízeného řešení je uvedena v příloze č. 7 této zadávací dokumentace.
Ve vztahu k hodnocení kvality prototypu zadavatel důrazně upozorňuje dodavatele, že v souladu s § 46 po uplynutí lhůty pro podání nabídek již nemohou být ze strany účastníků expost doplňovány žádné nové informace, týkající se hodnocení nabídek. Prezentace kvality prototypu předvedená účastníky by tedy měla zahrnovat již pouze jen znovu sdělené informace, které byly součástí předložené nabídky. Zadavatel proto požaduje, aby účastníci předložili samotnou prezentaci, screenshoty či videoukázky prototypu již jako vzorek, který je součástí nabídky. Předložená prezentace nabízeného řešení proto musí obsahovat nejen produktový list nebo architekturu nabízeného řešení, ale musí také prokazatelně splňovat požadavky zadavatele na prototyp uvedené v příloze č. 7 zadávací dokumentace. Vlastní prezentace prototypu nabízeného řešení pak bude sloužit zejména k dokreslení demonstrace již zaslaných vzorků“.
60. V článku 12.1. zadávací dokumentace, který upravuje způsob hodnocení nabídek, zadavatel mimo jiné uvedl, že „pro potřeby hodnocení dílčího kritéria Kvalita prototypu dodavatel odprezentuje zadavateli ukázkový prototyp řešení IS DASUV v souladu s požadavky přílohy č. 7 této ZD –Posouzení splnění vlastností a funkcionalit prototypu IS DASUV. Dodavatel obdrží bodové hodnocení v souladu s podmínkami uvedenými v příloze č. 7 této ZD –Posouzení splnění vlastností a funkcionalit prototypu IS DASUV“. I v tomto článku vztahujícímu se k hodnocení nabídek zadavatel opětovně upozornil dodavatele na skutečnost, že „ve vztahu k hodnocení kvality prototypu zadavatel důrazně upozorňuje dodavatele, že v souladu s § 46 po uplynutí lhůty pro podání nabídek již nemohou být ze strany účastníků expost doplňovány žádné nové informace, týkající se hodnocení nabídek. Prezentace kvality prototypu předvedená účastníky by tedy měla zahrnovat již pouze jen znovu sdělené informace, které byly součástí předložené nabídky. Zadavatel proto požaduje, aby účastníci předložili samotnou prezentaci, screenshoty či videoukázky prototypu již jako vzorek, který je součástí nabídky. Předložená prezentace nabízeného řešení proto musí obsahovat nejen produktový list nebo architekturu nabízeného řešení, ale musí také prokazatelně splňovat požadavky zadavatele na prototyp uvedené v příloze č. 7 zadávací dokumentace. Vlastní prezentace prototypu nabízeného řešení pak bude sloužit zejména k dokreslení demonstrace již zaslaných vzorků“.
61. Dokument „Vysvětlení zadávací dokumentace 01“ ze dne 9. 7. 2020, obsahuje mimo jiné dotaz č. 2a: „Součástí odevzdané nabídky musí být prezentace – nejlépe video – na kterém bude vidět splnění kompletního obsahu testovacích scénářů?“ Zadavatel k předmětnému dotazu uvedl následující vysvětlení: „Ano. Jako součást odevzdané nabídky musí být kompletní prezentace v rozsahu požadovaném zadávací dokumentací. Forma prezentace v nabídce účastníka (produktové listy, screenshoty, fotky, videa) je na uvážení dodavatele – pro jednoznačné prokázání splnění všech požadavků uvedených v zadávací dokumentaci však zadavatel doporučuje prezentaci formou videozáznamu splnění požadovaných testovacích scénářů“. Výše specifikovaný dokument obsahuje i dotaz č. 2d: „Zadavatel následně bude požadovat předvedení testovacích scénářů (podaných v nabídce) nad živou aplikací?“ Na tento dotaz zadavatel odpověděl tak, že „bude pro ověření pravosti údajů uvedených v nabídce účastníka požadovat předvedení formou živé prezentace dle testovacích scénářů specifikovaných v zadávací dokumentaci. Prezentace testovacích scénářů musí proběhnout nad živou aplikací a musí odpovídat prezentaci předložené v rámci nabídky dodavatele, tj. prezentace nesmí být oproti nabídce nijak rozšířena, jinak by došlo k doplnění nabídky v její hodnocené části s následkem vyloučení účastníka.“
62. V příloze č. 7 zadávací dokumentace –Posouzení splnění vlastností a funkcionalit prototypu IS DASUV, která je podkladem pro rozhodnutí hodnotící komise (dále jen „příloha č. 7 zadávací dokumentace“) se v čl. 1 podává, že „[z]adavatel v rámci ukázkového prototypu požaduje prokázání schopnosti účastníka zpracovat samostatně softwarové dílo tak, aby vyhovovalo požadavkům zadavatele. Taktéž prokazuje, že účastník je schopen prokázat funkčnost vybraných, standardních řešení, které jsou součástí požadavků na funkcionality IS DASUV. V souladu s § 46 po uplynutí lhůty pro podání nabídek již nemohou být ze strany účastníků ex‑post doplňovány žádné nové informace, týkající se hodnocení nabídek. Prezentace kvality prototypu předvedená účastníky tedy může zahrnovat již pouze jen znovu sdělené informace, které byly součástí předložené nabídky. Vlastní prezentace prototypu nabízeného řešení pak bude sloužit zejména k dokreslení demonstrace již zaslaných vzorků. V případě, že ukázkový prototyp nebude účastníkem odprezentován nebo ukázkový prototyp prezentovaný účastníkem nebude splňovat požadavky tohoto dokumentu, zadavatel vyloučí příslušného účastníka z dalšího hodnocení pro nesplnění zadávacích podmínek. V rámci prezentace ukázkového prototypu IS DASUV hodnotící komise u každé jednotlivé modelové úlohy vyhodnotí, zda daný bod dodavatel splnil či nesplnil a v jaké kvalitě jej splnil.“
63. V článku 3.4. přílohy č. 7 zadávací dokumentace pak zadavatel požadoval předvedení testovacího scénáře „Představení práce s Vision technologiemi na mobilních zařízeních“ (dále též jen „testovaní scénář 3.4.“), jehož zde deklarovaným cílem bylo „[p]ředvedení omezených příkladů práce s Vision technologiemi (jako je OCR, rozpoznávání obličejů, čtení QR, BAR kódů apod.)“ Konkrétně zadavatel požadoval předvedení následujících testovacích scénářů:
1. Předvedení načtení QR a čárových kódů
2. Předvedení načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)
3. Předvedení pořízení fotodokumentace zranění (simulované) obličeje a následné vyhledání obličeje a jeho rozmazání na pořízené fotografii.
64. Dle testovacího scénáře uvedeného v odstavci 2. článku 3.6. přílohy č. 7 zadávací dokumentace (dále též jen „testovací scénář 3.6.“) pak zadavatel požadoval „[p]ředvedení jednoduché aplikace pro pořízení obrazové dokumentace“. Zadavatel mimo jiné požadoval, aby dodavatel připravil aplikaci pro mobilní zařízení, která „bude poskytovat následující funkčnost:
a) Dodavatel načte z aplikace za pomocí OCR text ze šablony odpovídající evropskému průkazu zdravotní[ho] pojištění. (…)“
65. V prezentaci nazvané „DASUV Prototyp Druhá část“ vytvořené v nástroji Microsoft PowerPoint, jež činila přílohu nabídky navrhovatele (dále jen „prezentace obsažená v nabídce navrhovatele“), je na druhém listu prezentace (první list prezentace obsahuje pouze nadpis) pod bodem „3.4 Představení práce s Vision technologiemi na mobilních zařízeních“ uvedeno následující:
„Cíl: Předvedení omezených příkladů práce s Vision technologiemi (jako je OCR, rozpoznávání obličejů, čtení QR, BAR kódů apod.) Všechny požadované funkce jsou předvedeny v rámci demo aplikace dále“, přičemž následuje očíslovaný požadavek na část výše uvedeného testovacího scénáře a barevně odlišené stanovisko navrhovatele k jednotlivým bodům (níže odcitováno v uvozovkách):
1. Předvedení načtení QR a čárových kódů. „Předvedeme rozpoznání ID pacienta z QR kódu a jeho využití pro vyhledání záznamů pacienta na serveru.“
2. Předvedení načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR). „Předvedeme rozpoznání kartičky pojištěnce a textu na ní. Následnou možnost editace upravených textů a využití těchto textů k vytvoření/aktualizaci údajů pacienta na serveru“.
3. Předvedení pořízení fotodokumentace zranění (simulované) obličeje a následné vyhledání obličeje a jeho rozmazání na pořízené fotografii. „Viz následující stránky“.
66. Na 3. listu prezentace obsažené v nabídce navrhovatele se pod bodem „3.4.3 Vyhledání a rozmazání obličeje ve fotografii“ nachází dvě fotografie, přičemž na první z nich se nachází fotografie figuranta a na druhé z nich se nachází výřez první fotografie s tím, že v oblasti obličeje a části jeho okolí je výřez ve tvaru obdélníků rozmazaný.
67. V prezentaci obsažené v nabídce navrhovatele je na 5. listu prezentace pod bodem 3.6. „Předvedení jednoduché aplikace pro pořízení obrazové dokumentace“ uveden následující text: „Cíl: Předvedení dovedností dodavatele při tvorbě mobilních aplikací a využití shora uvedených technologií. Dodavatel připraví aplikaci pro mobilní zařízení, která bude využívat shora uvedené technologie. Aplikace může využívat libovolné UI. Aplikace bude poskytovat následující funkčnost
1. Dodavatel načte z aplikace za pomocí OCR text ze šablony odpovídající evropskému průkazu zdravotnímu pojištění.
2. Dodavatel pořídí (simulovanou) fotodokumentaci zranění.
3. Dodavatel připraví QR/BAR kód s identifikátorem (zatímco metadata se nahrají na server do QR/BAR kódu se uloží ID pacienta pro pozdější identifikaci, QR/BAR kód simuluje štítek, který nosí pacient běžně na ruce nebo má v dokumentaci).
4. Aplikace textová i obrazová data zašifruje a bezpečně nahraje na server.
5. Aplikace po nahrání na server data uloží do PACS systému.
6. Popis a vysvětlení zabezpečení.“
68. V prezentaci obsažené v nabídce navrhovatele se na listu 8. prezentace, pod nadpisem „Dodavatel pořídí (simulovanou) fotodokumentaci zranění 1/2“ nachází dvě fotografie počítačové myši a jedna menší fotografie téže myši uložené v „galerii“ mobilního telefonu. Na 9. listu prezentace obsažené v nabídce navrhovatele se pod uvozujícím nadpisem „Dodavatel pořídí (simulovanou) fotodokumentaci zranění 2/2“nachází dvě fotografie blíže nedefinovaného ovladače elektronického zařízení.
69. Z krycího listu (tj. přílohy č. 1 zadávací dokumentace) nabídky navrhovatele vyplývá, že celková nabídková cena navrhovatele činí 27 999 303,- Kč bez DPH.
70. Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 13. 8. 2020 vyplývá, že zadavatel obdržel 3 nabídky na veřejnou zakázku. Výše uvedená nabídková cena navrhovatele byla nejnižší nabídkovou cenou v zadávacím řízení.
71. Rozhodnutím ze dne 11. 9. 2020 zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele. Rozhodnutí o vyloučení bylo zadavatelem odesláno dne 14. 9. 2020 a téhož dne bylo doručeno navrhovateli. Rozhodnutí o vyloučení zadavatel odůvodnil tak, že na základě provedené prezentace hodnotící komise konstatovala, že některé požadavky zadavatele nebyly dodavatelem prezentovány. Konkrétně se jednalo o následující body:
Ve scénáři „Představení práce s Vision technologiemi na mobilních zařízeních" účastník neprovedl předvedení funkcionality „Předvedení načtení QR a čárových kódů". Navrhovatel v rámci prezentace předložené v nabídce doložil pouze načtení QR kódu a nikoli kódu čárového (viz snímek č. 7 prezentace „06b DASUV Prototyp - obrazova dokumentace.pptx"). Navrhovatel tak dle zadavatele nesplnil požadavek na předvedení požadované funkcionality.
Ve scénáři „Představení práce s Vision technologiemi na mobilních zařízeních" navrhovatel neprovedl předvedení funkcionality „Předvedení načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)". Předmětem ověření byla funkcionalita obecné schopnosti načíst text dle předlohy – navrhovatel sice prezentoval načtení textu z jednoznačně strukturované šablony (kartička zdravotní pojišťovny), ale prezentovaný vzorek (aplikace „DASUV") nedokázal načíst předložený volný (nestrukturovaný) text. Navrhovatel tak dle zadavatele nesplnil požadavek na předvedení požadované funkcionality.
Ve scénáři „Představení práce s Vision technologiemi na mobilních zařízeních" navrhovatel neprovedl předvedení funkcionality „Předvedení pořízení fotodokumentace zranění (simulované) obličeje a následné vyhledání obličeje a jeho rozmazání na pořízené fotografii“. Předmětem ověření byla funkcionalita vyhledání a rozmazání obličeje na fotografii pořízené prostřednictvím prezentovaného vzorku. Navrhovatel sice prezentoval rozmazání části fotografie, ale prezentované rozmazání signifikantně přesahovalo oblast celého identifikovaného obličeje na pořízené fotografii (viz snímek č. 3 prezentace „06b DASUV Prototyp - obrazova dokumentace.pptx“). Navrhovatel tak nesplnil zadání požadavek na předvedení požadované funkcionality.
Vzhledem k výše uvedenému zadavatel konstatoval, že navrhovatel nepředvedl prototyp/vzorek části dodávky v rozsahu požadovaném zadavatelem v zadávací dokumentaci veřejné zakázky a navrhovatelem nabízené řešení není funkční v rozsahu funkcionalit vymezených v příloze č. 7 zadávací dokumentace. Navrhovatel tak dle zadavatele nesplnil požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. k) zákona.
Zadavatel s ohledem na vše výše uvedené a dle svého názoru v souladu s ustanovením § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení.
72. Dne 11. 9. 2020 zadavatel rozhodl též o vyloučení dodavatele OR-CZ spol. s r. o., IČO 48168921, se sídlem Brněnská 19/20, Předměstí, 571 01 Moravská Třebová (dále jen „OR-CZ spol. s r. o.“). Dodavatel OR-CZ spol. s r. o. dne 28. 8. 2020 písemně „z kapacitních důvodů a množství aktuálních projektů odmítl účast na prezentaci požadovaného prototypu“. Vzhledem k výše uvedenému zadavatel konstatoval, že dodavatel OR-CZ spol. s r.o. nepředvedl prototyp/vzorek části dodávky v rozsahu požadovaném zadavatelem v zadávací dokumentaci a dodavatelem nabízené řešení není funkční v rozsahu funkcionalit vymezených v příloze č. 7 zadávací dokumentace. Dodavatel OR-CZ spol. s r. o. tak nesplnil požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. k) zákona.
73. V bodu B0.03 čl. 5.1.9. nazvaného „Požadavky systému na bezpečnost“ přílohy č. 6 zadávací dokumentace - Technická specifikace - zadavatel uvedl, že předmětný „[i]nformační systém musí splňovat kritéria pro oblast ochrany dat (zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a nařízení GDPR) a kybernetické bezpečnosti (zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti včetně platných prováděcích předpisů)“.
Ke složení kauce v souladu se zákonem
74. Zadavatel je přesvědčen, že navrhovatel nesložil kauci v zákonné výši, když její výši stanovil na částku 279 993,- Kč. Zadavatel připomíná, že podle § 255 odst. 1 zákona měl navrhovatel složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele. Jestliže tedy nabídková cena navrhovatele činila 27 999 303 Kč, pak by (při sazbě 1 % z výše uvedené částky) měla kauce činit přesně 279 993,03 Kč. Podle dokladu o složení kauce předloženého navrhovatelem, který činil přílohu č. 1 návrhu, ale byla kauce složena ve výši pouze 279 993,00 Kč, tj. o 3 haléře méně, než kolik činí přesně vypočtená hodnota. Dle zadavatele tak složená kauce představuje méně než 1 % nabídkové ceny navrhovatele. Zadavatel dále vyzdvihuje fakt, že v právním řádu České republiky neexistuje žádné závazné generální pravidlo o zaokrouhlování peněžitých částek. Pokud má v konkrétním případě docházet k zaokrouhlení, musí to být vždy výslovně stanoveno právním předpisem, a to včetně přesných pravidel k realizaci takového zaokrouhlení. Takto dle zadavatele činí daňový řád, zákoník práce a zákon o ochraně spotřebitele.
75. Zadavatel tak trvá na postoji, že nestanoví-li příslušný právní předpis pro určitou situaci žádná pravidla pro zaokrouhlování, pak se v takové situaci nezaokrouhluje. Zadavatel k tomu dále uvádí, že tak tomu je např. u soudních poplatků stanovených procentem z daného základu, kdy se zaokrouhluje na celé desetikoruny pouze základ pro výpočet poplatku, ale samotný poplatek již nikoliv. Shodný princip se dle zadavatele uplatňuje i pro úhradu správních poplatků. „V otázce zaokrouhlování výše kauce podle § 255 zákona právní předpisy mlčí“, což dle zadavatele znamená, „že zde k žádnému zaokrouhlování nedochází, resp. kauce by se měla vypočítat s přesností na jednotky haléřů.“ V posuzovaném případě pak dle zadavatele prokazatelně nastala situace, kdy navrhovatelem uhrazená kauce nedosahuje zákonem stanovené výše 1 % z nabídkové ceny, a tudíž kauce nebyla uhrazena v zákonné výši.
76. Zadavatel je přesvědčen, že uvádí-li Úřad, že se má výše kauce zaokrouhlovat na celé koruny podle standardních matematických pravidel, nemá toto tvrzení oporu v právních předpisech. Ani analogická aplikace pravidel pro zaokrouhlování používaných pro věcně nejbližší typy plateb (tj. soudní/správní poplatky anebo obecně daně), jakkoliv dle názoru zadavatele není k takovéto analogii žádný důvod, by nevedla k legitimizaci výše kauce složené navrhovatelem, neboť (jak uvádí zadavatel) pokud bychom postupovali analogicky podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (popř. zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), tak bychom museli zaokrouhlit základ kauce na celé desetikoruny nahoru, tj. kauce by se počítala ze základu 27 999 310 Kč, a výsledná kauce by se již nezaokrouhlovala, tj. činila by 279 993,10 Kč; pokud bychom postupovali analogicky podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, tak by se výsledná kauce zaokrouhlila na celé koruny směrem nahoru, tj. činila by výsledná kauce 279 994 Kč.
77. Dle zadavatele tak žádným z možných výkladů nelze legitimizovat stanovení kauce ve výši, ve které byla uhrazena navrhovatelem. Zadavatel tvrdí, že velmi intenzivně vnímá, že se v absolutních částkách jedná o zcela bagatelní rozdíly, avšak řízení podle zákona se vyznačují vysokým stupněm formalizace, a tudíž i takovýto „bagatelní rozdíl“ je právně významný. Zadavatel dále tvrdí, že jemu ani Úřadu nepřísluší hodnotit, zda je zákonem nastavený režim „přísný“ či „vhodný“, a proto pokud navrhovatelem uhrazená částka nedosahuje 1 % jeho nabídkové ceny, nelze takto složenou kauci považovat za řádně uhrazenou. Zadavatel proto Úřadu navrhuje, aby předmětné správní řízení zastavil s odkazem na ustanovení § 257 písm. c) zákona s tím, že nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona. V této souvislosti považuje Úřad za nutné uvést, že se v daném případě zcela neztotožňuje s tvrzením zadavatele, že onen „bagatelní rozdíl“ ve výši kauce, která dle zadavatele měla být navrhovatelem uhrazena, a té, kterou navrhovatel skutečně uhradil, je právně významný, neboť zastavení správního řízení by dle názoru Úřadu bylo za dané situace toliko projevem přepjatého formalismu, k čemuž uvádí následující.
78. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že základním účelem institutu složení kauce na účet Úřadu je zajistit, aby nebyly podávány neodůvodněné návrhy na přezkoumání úkonů zadavatele. K uvedenému závěru dochází mj. také Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 10 As 331/2017-104 ze dne 29. 8. 2018, podle kterého je účelem kauce v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele „bránit podávání účelových návrhů a případnému zneužití tohoto přezkumného řízení.“[2]. K tomu Úřad dodává, že kauce dle § 255 odst. 1 zákona musí být připsána na účet Úřadu ve lhůtě pro doručení návrhu (tj. nejpozději poslední den lhůty stanovené v § 251 odst. 2, příp. 3 zákona). Nabídková celková cena navrhovatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku činí 27 999 303,- Kč bez DPH. Navrhovatel uhradil kauci ve výši 279 993,- Kč a tato částka byla připsána na účet Úřadu dne 14. 10. 2020, tedy den před doručením návrhu na Úřad. Kauce tak byla připsána na účet Úřadu včas.
79. Úřad v souladu s principem dobré správy seznámil účastníky zadávacích řízení (jakož i širokou veřejnost) se svým výkladovým stanoviskem k výpočtu kauce dle § 255 zákona dostupném na https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/obrana-proti-nespravnemu-postupu-zadavatele/kauce-a-spravni-poplatek.html, přičemž zde výslovně uvedl, že „kauce musí být připsána na účet Úřadu nejpozději poslední den lhůty stanovené podle § 251 odst. 2 a 3 a § 254 odst. 3 ZZVZ pro doručení návrhu Úřadu. Při výpočtu se kauce zaokrouhluje na celé Kč, a to:
do 0,50 Kč na celé jednotky dolů
při 0,50 Kč a výše na celé jednotky nahoru“.
80. Pokud zákon v ustanovení § 255 stran zaokrouhlování výše kauce mlčí a takové pravidlo nenajdeme ani jinde v zákoně, přičemž jednotnou úpravu stran zaokrouhlování v českém právním řádu rovněž nelze nalézt (jak ostatně správně poukázal zadavatel), nelze vzhledem k roztříštěnosti právní úpravy spoléhat ani na analogii (iuris) a je třeba přistoupit k použití standardních matematických pravidel a zaokrouhlovat na celé koruny, a to do 0,50 Kč na celé jednotky dolů a při 0,50 Kč a výše na celé jednotky nahoru.
81. Důvodem je mimo jiné skutečnost, že jedním z možných způsobů, jak uhradit kauci v souladu se zákonem, je složit ji v hotovosti na jedné z poboček České národní banky. Vzhledem k faktu, že tento způsob aktuálně neumožňuje složit kauci s přesností na haléře a dále s ohledem na princip legitimního očekávání účastníků, jakož i princip právní jistoty, kdy je nutné, aby o výši kauce nebyly pochyby, poučil Úřad účastníky, jakož i širokou veřejnou tak, jak je uvedeno na internetových stránkách Úřadu. Vzhledem k faktu, že navrhovatel uhradil kauci v souladu s těmito pravidly, jakož i s ohledem na skutečnost, že kauce byla připsána na účet Úřadu ve lhůtě pro doručení návrhu dle § 251 odst. 2 zákona, konstatuje Úřad, že navrhovatel uhradil kauci včas, v zákonné výši, a tedy v souladu se zákonem.
K vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení
82. Po ověření splnění podmínek pro vedení správního řízení Úřad posoudil argumenty navrhovatele směřující proti rozhodnutí o jeho vyloučení ze zadávacího řízení ze dne 11. 9. 2020.
Obecně k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení
83. Úřad předně k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení obecně uvádí následující. Koncepce stávající právní úpravy zadávání veřejných zakázek je, na rozdíl od předchozích úprav, postavena na flexibilitě časové posloupnosti jednotlivých kroků zadavatele učiněných v zadávacím řízení. Podle zákona si zadavatel může zvolit (až na určité výjimky), zda přistoupí nejprve k posouzení jednotlivých nabídek (posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení), nebo k hodnocení (k tomu srov. ustanovení § 39 odst. 4 zákona). Právě z toho důvodu je ustanovení § 48 odst. 2 zákona formulováno tak, že zadavatel „může“ vyloučit účastníka ze zadávacího řízení z tam uvedených důvodů. K vyloučení účastníka, který nesplňuje podmínky účasti, totiž ani nemusí dojít, neboť zadavatel se o důvodech vyloučení u všech účastníků zadávacího řízení ani nemusí dozvědět; z toho důvodu jsou ustanovení § 48 odst. 2 a 5 zákona koncipována jako možnost, nikoliv povinnost zadavatele.
84. Pokud bude zadavatel nejprve provádět hodnocení, nestanovuje mu zákon povinnost následně posuzovat splnění podmínek účasti u všech účastníků, a nemůže mu tak být logicky ani stanovena povinnost vyloučit každého účastníka, který podmínky účasti nesplňuje, neboť, jak již bylo uvedeno výše, se o nesplnění podmínek účasti v zadávacím řízení u ostatních účastníků ani nemusí dozvědět. Může totiž nastat situace, že dodavatel, který se umístil podle hodnocení nabídek až jako druhý a další v pořadí, nebude splňovat podmínky účasti a nebude ze zadávacího řízení vyloučen, neboť zákon zadavateli obecně neukládá povinnost posuzovat splnění podmínek účasti u jiného dodavatele než u dodavatele vybraného; je tomu tak z toho důvodu, že posouzení kvalifikace a případné vyloučení dodavatele, se kterým nebude uzavřena smlouva, je zpravidla v podstatě nadbytečné a nemá žádný (další) význam.
85. Jak již bylo uvedeno výše, zcela jiná je však situace u vybraného dodavatele, u něhož dle ustanovení § 39 odst. 4 zákona musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti vždy. Právě z toho důvodu je pak § 48 odst. 8 zákona koncipován jako povinnost zadavatele vyloučit vybraného dodavatele, u něhož jsou naplněny důvody vyloučení dle § 48 odst. 2 zákona, nebo v situaci, kdy má zadavatel možnost prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c). S vybraným dodavatelem má být totiž uzavřena smlouva, a ten proto musí splňovat veškeré požadavky zákona a další požadavky stanovené zadavatelem v zadávacích podmínkách (jinak by veškeré požadavky zadavatele v zadávací dokumentaci postrádaly smysl).
86. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že v šetřeném případě zadavatel obdržel 3 nabídky (viz k tomu bod 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel přistoupil k hodnocení těchto nabídek a poté stanovil jejich pořadí. Následně v rámci stanoveného pořadí zadavatel zkoumal podmínky účasti jednotlivých účastníků zadávacího řízení, přičemž dospěl k následujícím závěrům. Dne 11. 9. 2020 rozhodl o vyloučení dodavatele OR-CZ spol. s r. o. Rozhodnutím ze dne 11. 9. 2020 zadavatel rozhodl též o vyloučení navrhovatele z důvodů uvedených v bodě 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
K vyloučení navrhovatele z důvodu nepředvedení funkcionality „načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)“
87. Zadavatel tvrdí, že navrhovatel neprokázal technickou kvalifikaciv souladu s ustanovením§ 79 odst. 2 písm. k) zákona v rozsahu požadovaném v čl. 8.7 bodu 3. a na něj navazující přílohou č. 7 zadávací dokumentace. Nesplnění kvalifikace spatřoval mimo jiné v řádném nepředvedení požadované funkcionality„načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)“. Zadavatel trvá na tom, že navrhovatel ve své nabídce ani při prezentaci prototypu před hodnotící komisí nedoložil schopnost načtení (obecného) textu dle předlohy (tj. textu jiného než z předem definované šablony) v rámci testovacího scénáře „Představení práce s Vision technologiemi na mobilních zařízeních“. Zadavatel k tomu uvádí, že mu není zřejmé, proč navrhovatel slučuje dva různé testovací scénáře – testovací scénář 3.4. „Práce s Vision technologiemi na mobilních zařízeních“ a testovací scénář 3.6. „Předvedení jednoduché aplikace pro pořízení obrazové dokumentace“. K tomu zadavatel doplňuje, že v testovacím scénáři 3.4. požaduje předvedení funkcionality OCR, tj. načtení (obecného) nestrukturovaného textu a jeho převod do editovatelné formy. Potřebnost takového řešení zadavatel v rozhodnutí o námitkách odůvodňuje praxí zdravotnické záchranné služby, kdy je třeba načítat text tzv. záznamu o výjezdu, či je třeba načítat text z předem nedefinované šablony dokladů cizinců, kteří nedisponují evropským průkazem zdravotního pojištění. Navrhovatel argumentuje tak, že ze zadávací dokumentace neplyne, že by zadavatel požadoval načtení obecného nestrukturovaného textu, naopak z textace testovacích scénářů lze dovozovat, že je požadováno toliko načtení textu z evropského průkazu zdravotního pojištění. Navrhovatel trvá na tom, že vysvětlující slovo „obecného“ není nikde v zadávací dokumentaci obsaženo. Jediný „doplňující údaj k načtení textu“ je dle navrhovatele obsažen v písm. a) bodu 2. čl. 3.6 přílohy č. 7 zadávací dokumentace, kde je uvedeno, že „[d]odavatel načte z aplikace za pomocí OCR text ze šablony odpovídající evropskému průkazu zdravotnímu pojištění“. Žádné jiné vysvětlení či informace „ohledně načtení textu pomocí OCR v zadávací dokumentaci uvedeny nejsou“. Navrhovatel dále uvádí, že argument zadavatele v rozhodnutí o námitkách o potřebě skenování záznamu o výjezdu je nová informace, která není nikde v zadávací dokumentaci zmíněna. Pokud by navrhovatel disponoval touto informací, přinejmenším by si, jak sám uvádí, vyžádal vzor takového záznamu a následně by nakonfiguroval použitou OCR komponentu tak, aby umožnila načíst text z této předlohy. Navrhovatel dále upozornil, že text, který člen komise požadoval naskenovat a převést do editovatelné podoby během živé prezentace prototypu a na který se odkazuje v rozhodnutí zadavatele o námitkách, nebyl záznam o výjezdu.
88. Úřad ze zadávací dokumentace ověřil (viz k tomu bod 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že zadavatel v čl. 3.4. přílohy č. 7 zadávací dokumentace požadoval v rámci testovacího scénáře nazvaného „Představení práce s Vision technologiemi na mobilních zařízeních“ „předvedení načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR).“ Úřad dále ověřil (viz k tomu bod 67. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že dle testovacího scénáře nazvaného „Předvedení jednoduché aplikace pro pořízení obrazové dokumentace“ uvedeného v článku 3.6. přílohy č. 7 zadávací dokumentace pak zadavatel v odstavci 2. požadoval, aby dodavatel připravil aplikaci pro mobilní zařízení, která „bude poskytovat následující funkčnost:
a) Dodavatel načte z aplikace za pomocí OCR text ze šablony odpovídající evropskému průkazu zdravotnímu pojištění“.
89. Jak již bylo uvedeno, zadavatel v rámci zadávacích podmínek na několika místech zadávací dokumentace dodavatele výslovně upozornil na skutečnost, že „[p]rezentace kvality prototypu předvedená účastníky by tedy měla zahrnovat již pouze jen znovu sdělené informace, které byly součástí předložené nabídky. Zadavatel proto požaduje, aby účastníci předložili samotnou prezentaci, screenshoty či videoukázky prototypu již jako vzorek, který je součástí nabídky. Předložená prezentace nabízeného řešení proto musí obsahovat nejen produktový list nebo architekturu nabízeného řešení, ale musí také prokazatelně splňovat požadavky zadavatele na prototyp uvedené v příloze č. 7 zadávací dokumentace. Vlastní prezentace prototypu nabízeného řešení pak bude sloužit zejména k dokreslení demonstrace již zaslaných vzorků“. Příloha č. 7 zadávací dokumentace tak představuje požadavky na předvedení/prezentaci ukázkového prototypu předmětného informačního systému, tedy požadavky na předvedení jednotlivých testovacích scénářů, tj. jednotlivých úloh (funkcionalit) tak, aby bylo zřejmé, že ukázkový prototyp naplňuje požadavky dle tohoto dokumentu, přičemž tato prezentace není pouze vítaným bonusem nabídky, nýbrž její podstatnou náležitostí, a to v kvalitě, která obstojí ve všech testovaných scénářích přílohy č. 7 zadávací dokumentace. Vlastní prezentace (tj. reálné předvedení) prototypu nabízeného řešení pak bude sloužit zejména k dokreslení demonstrace již zaslaných vzorků.
90. Zadavatel (i s přihlédnutím k tomu, co je uvedeno výše v bodu 89. odůvodnění tohoto rozhodnutí) má za to, že prezentace obsažená v nabídce navrhovatele neobsahovala předvedení funkcionality „načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)“, přičemž za předvedení této funkcionality navrhovatel vydával předvedení funkcionality „načtení textu ze šablony odpovídající evropskému průkazu zdravotní[ho] pojištění“. Zadavatel tak má za to, že nepochybil, když navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení pro nesplnění technické kvalifikace.
91. Navrhovatel má rovněž za to, že nepochybil, neboť list č. 6 prezentace, jež je součástí jeho nabídky, se věnuje problematice načítání textu za pomoci technologie OCR, konkrétně textu ze šablony odpovídající evropskému průkazu zdravotního pojištění, přičemž tuto kompetenci následně předvedl i na fyzické prezentaci vzorku v prostorách zadavatele dne 3. 9. 2020. Navrhovatel je tak přesvědčen, že načtením textu z evropského průkazu zdravotního pojištění osvědčil jednak schopnost prototypu „načíst TEXT dle předlohy a následně jej převést do textové editovatelné formy (OCR)“ (k tomu viz požadavek vyjádřený v čl. 3.4. přílohy č. 7 zadávací dokumentace), tak i schopnost načíst text ze šablony odpovídající evropskému průkazu zdravotnímu pojištění (viz k tomu požadavek uvedený v čl. 3.6 téže přílohy zadávací dokumentace).
92. Při zohlednění námitek navrhovatele i postoje zadavatele uvádí Úřad k předmětné zadávací podmínce následující. Úřad přihlédl k systematice uspořádání přílohy č. 7 zadávací dokumentace, která představuje požadavky na předvedení testovacích scénářů, tedy zadávací podmínky upravené v odlišných testovacích scénářích (tj. testovací scénář 3.4. „Představení práce s Vision technologiemi na mobilních zařízeních“ a testovací scénář 3.6. „Předvedení jednoduché aplikace pro pořízení obrazové dokumentace“), jakož i k odlišnému znění samotných zadávacích podmínek [v prvém případě požadavek na předvedení „načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)“ a v druhém případě požadavek na předvedení „načtení textu ze šablony odpovídající evropskému průkazu zdravotnímu pojištění“ (z aplikace za pomocí OCR)], přičemž nemá pochybnost, že by se nemělo jednat o dva testovací scénáře s odlišným zněním. Dle názoru Úřadu ze zadávací dokumentace nijak nevyplývá, že by jednotlivé testovací scénáře měly být na sobě jakkoli závislé, resp. že by testovací scénář 3.6. doplňoval či upřesňoval testovací scénář 3.4. Každým z těchto testovacích scénářů, jak již název a popis napovídá, zadavatel sleduje ověření jiných cílů. Testovací scénáře na sebe navzájem rovněž nijak neodkazují (byť se nepochybně některé dílčí funkcionality objevují v různých kontextech v obou z nich). Zároveň dle názoru Úřadu není z žádného údaje obsaženého v zadávací dokumentaci možné dovodit, že by blíže nedefinovaný pojem „TEXT dle předlohy“ obsažený v testovacím scénáři 3.4. měl být pokládán výlučně za „text ze šablony odpovídající evropskému průkazu zdravotnímu pojištění“ dle testovacího scénáře 3.6., jak dovozuje navrhovatel.
93. Na druhou stranu Úřad ze zadávací dokumentace jednoznačně nedovodil, že by už v prezentaci přiložené k nabídce (PowerPoint) musela být demonstrace dvou předmětných funkcionalit, resp. testovacích scénářů nějak rozdělena. Takový požadavek v zadávací dokumentaci nenajdeme. Pokud tedy v prezentaci přiložené k nabídce navrhovatel prokazoval, že jeho prototyp disponuje funkcionalitou „načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)“ načtením textu z evropského průkazu zdravotního pojištění, tak (v této fázi zadávacího řízení) v zásadě nepochybil. Údaje na evropském průkazu zdravotního pojištění totiž nepochybně rovněž představují „TEXT“, přičemž předloha textu, ani hmotný nosič, na kterém je text zachycen, nebyly v zadávací dokumentaci jakkoliv specifikovány. Jinými slovy, s ohledem na nižší míru podrobnosti přiložené prezentace, nebyl po jejím zhlédnutí v této fázi zadávacího řízení zadavatel oprávněn konstatovat, že navrhovatel nedostál zadávací podmínce spočívající v demonstraci funkcionality „načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR“).
94. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, zejména tvrzení navrhovatele, že funkcionalitu „načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)“ následně předvedl na fyzické prezentaci funkčního vzorku v prostorách zadavatele dne 3. 9. 2020, a dále s ohledem na skutečnost, že navrhovatel nemá přístup k důkazu, který navrhuje (tj. videozáznamu z fyzické prezentace), nařídil Úřad neveřejné ústní jednání za účelem provedení důkazu zhlédnutím videozáznamu pořízeného zadavatelem dne 3. 9. 2020 na prezentaci funkčního vzorku plnění nabízeného navrhovatelem, které proběhlo dne 5. 1. 2021 v sídle Úřadu. Na jednání, jehož průběhu se zúčastnili zástupci navrhovatele i zadavatele, byl pořízen protokol, s jehož obsahem byli přítomní zástupci účastníků správního řízení po skončení jednání seznámeni.
95. Ve vztahu k závěru uvedenému v bodě 93. odůvodnění tohoto rozhodnutí, že totiž navrhovatel v dané fázi zadávacího řízení nepochybil, když v prezentaci přiložené k nabídce prokazoval, že jeho prototyp disponuje funkcionalitou „načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)“, načtením textu z evropského průkazu zdravotního pojištění, uvádí Úřad následující. Požadavek, ‚aby přítomní prezentující postupovali přesně podle struktury přílohy č. 7, to znamená po „těch scénářích“ a aby zástupci dodavatele Steiner postupovali podle prezentace přiložené v nabídce, neboť není možné nabídku dále rozšiřovat,’(viz k tomu str. 3 Protokolu z neveřejného ústního jednání ze dne 5. 1. 2021) zazněl až na prezentaci fyzického předvedení funkčního vzorku navrhovatele v prostorách zadavatele dne 3. 9. 2020.
96. Záznam zadavatele z fyzické prezentace funkčního vzorku navrhovatele zaznamenal následující situaci (viz k tomu str. 8 Protokolu z neveřejného ústního jednání ze dne 5. 1. 2021). Člen hodnotící komise podává prezentujícímu Ing. Martinu Mayovi (dále jen „Ing. May“) tištěný dokument, ze kterého Ing. May cituje: „Posouzení splnění vlastností a funkcionalit prototypu IS DASUV – podklad pro hodnotící komisi“. Následně člen komise poznamenává: „Stačí to, co je vepředu“, přičemž na to reaguje prezentující Ing. May otázkou: „Rozpoznat?“ Člen komise přitakává. Prezentující Ing. May uvádí: „OK, to tam nemáme, to my to máme jenom na tý kartičce.“ Další přítomný zástupce navrhovatele, Mgr. Ing. David Steiner, Ph.D. poznamenává: „To bylo ale omezený na tu kartičku zdravotního pojištění.“ Ing. May následně dodává: „V tom není technickej problém, ale máme to jenom na tý kartičce… načteme text… zobrazíme“. Poté Ing. May vrací zapůjčený listinný dokument členovi komise.
97. Skutkovou okolnost, že prezentovaný vzorek navrhovatele nebyl v den fyzické prezentace nakonfigurován tak, aby byl schopen načíst jiný text, než je text na evropském průkazu zdravotního pojištění (tedy text ze šablony), posuzuje Úřad tak, že zadavatel požadavkem na načtení textu z náhodně zvolené listinné předlohy ověřil neschopnost vzorku navrhovatele načíst a následně editovat předložený text. Úřad je přesvědčen, že zadavatel tímto požadavkem předneseným na fyzické prezentaci vzorku ověřil, že navrhovatel neprokázal kritérium technické kvalifikace spočívající v předvedení funkcionality „načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)“ uvedené v testovacím scénáři 3.4.
98. Stručně – a snad dostatečně pregnantně – řečeno: pokud navrhovatel ve své prezentaci přiložené k nabídce demonstroval schopnost svého řešení načíst text ze šablony odpovídající evropskému průkazu zdravotnímu pojištění, mohl tím zároveň demonstrovat i schopnost načíst text obecně. Pokud by následně v průběhu fyzické prezentace dokázal tuto schopnost demonstrovat i na jiném textu, což bylo dle Úřadu nezbytné, protože funkcionalita „načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)“ se neomezovala jen na předem danou strukturu textu, nebyl by ve vztahu k tomuto požadavku dán důvod pro jeho vyloučení. Pokud toho však schopen nebyl, nelze než uzavřít, že předmětný kvalifikační předpoklad neprokázal. Na tomto místě pak Úřad dodává, že fyzickou prezentaci, pokud jde o sporné požadavky týkající se načtení textu, jednoznačně hodnotí jako ověřování vlastností předváděného vzorku a zároveň objasňování údajů předložených, resp. uvedených v nabídce navrhovatele dle § 46 odst. 1 zákona, nikoliv jako doplňování nabídky samotné. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel z povahy věci nemůže mít přesnou představu o tom, v jaké míře podrobnosti obdrží prezentace přiložené k nabídkám, požaduje předvedení funkčního vzorku na fyzické prezentaci. Jinými slovy řečeno, pokud by navrhovatel svoji schopnost načtení libovolného textu (tj. nikoli pouze textu s dopředu danou strukturou) při fyzické demonstraci skutečně předvedl, nejednalo by se v tomto případě o nepřípustné doplnění či změnu nabídky, ale pouze o objasnění něčeho, co v ní už bylo obsaženo.
99. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách požadavek na „načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)“ odůvodnil odkazem na potřeby zdravotnické záchranné služby, kdy je třeba načítat text tzv. záznamu o výjezdu, či je třeba načítat text z předem nedefinované šablony dokladů cizinců, kteří nedisponují evropským průkazem zdravotního pojištění. K námitce navrhovatele, že toto odůvodnění/vysvětlení je součástí až rozhodnutí zadavatele o námitkách a nikoliv již zadávací dokumentace samotné, uvádí Úřad následující. Zadavatel zcela jistě není povinen „dopředu“ odůvodňovat veškeré zadávací podmínky, takovou povinnost zákon neupravuje. Zadavatel však musí být schopen své požadavky následně odůvodnit, resp. obhájit v rozhodnutí o námitkách. Zadávací podmínky pouze nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu, nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. To však v šetřeném případě netvrdí ani navrhovatel. Navrhovatel rovněž nenamítá, že by daný požadavek zadavatele nebylo možné z jakéhokoli důvodu splnit. Požaduje-li zadavatel předvedení „načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)“ a následně v rozhodnutí o námitkách, v situaci, kdy je s tímto svým požadavkem konfrontován, uvádí příkladný výčet různých dokumentů, které mohou takový „text“ v praktické rovině představovat, pak v tomto nelze spatřovat nic víc, než toliko sdělení důvodu, pro který zadavatel předmětný požadavek do zadávacích podmínek vtělil. Toto zdůvodnění ostatně zcela rezonuje s tím, jak je předmětný požadavek v zadávacích podmínkách definován. Pro splnění předmětného požadavku by tak zcela jistě plně dostačovalo předvést načtení i jakéhokoli jiného textu, který zadavatel výslovně nezmínil.
100. Na základě všech shora uvedených úvah proto Úřad tuto dílčí otázku uzavírá tak, že zadavatel nepochybil, když navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil s tím, že navrhovatel na fyzické prezentaci funkčního vzorku nepředvedl požadavek zadavatele na „načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)“. Navrhovatel zde totiž předvedl pouze jednu ze dvou požadovaných zadávacích podmínek týkajících se práce s technologií OCR(„načtení textu ze šablony odpovídající evropskému průkazu zdravotní[ho] pojištění“). Tím navrhovatel neprokázal technickou kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. k) zákona v rozsahu požadovaném čl. 8.7 bod 3. a na něj navazující přílohou č. 7 zadávací dokumentace.
K vyloučení navrhovatele z důvodu nepředvedení funkcionality „Předvedení pořízení fotodokumentace zranění (simulované) obličeje a následné vyhledání obličeje a jeho rozmazání na pořízené fotografii“
101. Zadavatel tvrdí, že na základě provedené prezentace a reálného předvedení vzorku hodnotící komise konstatovala, že v testovacím scénáři 3.4. navrhovatel neprovedl předvedení funkcionality „Předvedení pořízení fotodokumentace zranění (simulované) obličeje a následné vyhledání obličeje a jeho rozmazání na pořízené fotografii“. Předmětem ověření byla funkcionalita vyhledání a rozmazání obličeje se simulovaným zraněním na fotografii pořízené prostřednictvím prezentovaného vzorku. Navrhovatel sice prezentoval rozmazání části fotografie, ale prezentované rozmazání signifikantně přesahovalo oblast celého identifikovaného obličeje na pořízené fotografii (viz snímek č. 3 prezentace obsažené v nabídce navrhovatele), přičemž obličej samotný byl bez viditelně simulovaného zranění.
102. V případě funkcionality „Předvedení pořízení fotodokumentace zranění (simulované) obličeje a následné vyhledání obličeje a jeho rozmazání na pořízené fotografii“ navrhovatel namítá, že zadávací podmínky nestanovily, v jakém přesném rozsahu má být rozmazání provedeno, resp. že rozmazání i části fotografie kolem obličeje zobrazované osoby je v rozporu s textací zadávací dokumentace. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel v předmětné části rozhodnutí o námitkách účelově uvádí údaje z předložené nabídky a záměrně pomíjí fyzickou prezentaci před hodnotící komisí. Navrhovatel tvrdí, že předvedl všechny kroky, jak jdou za sebou, v rámci fyzické prezentace s tím, že tyto kroky odpovídaly nabídce podané navrhovatelem. Navrhovatel neví, jak došel zadavatel k závěru, že simulovaný obličej je bez zranění.
103. Navrhovatel dále zdůrazňuje, že předložením několika různých odborných definic obličeje se zadavatel sám usvědčil z nejednoznačnosti zadávací dokumentace v této části. Zadavatel dle navrhovatele účelově akcentuje skutečnost, že nepožadoval rozmazat celou fotografii, ale pouze obličej. V předložené nabídce navrhovatele a při fyzické prezentaci však nešlo, jak uvádí navrhovatel, o rozmazání velké části fotografie, jak se snaží přesvědčit zadavatel, nýbrž o rozmazání malé části fotografie okolo hlavy.
104. Úřad ověřil, že na 3. listu prezentace obsažené v nabídce navrhovatele se pod nadpisem „3.4.3 Vyhledávání a rozmazávání obličeje ve fotografii“ nachází dvě fotografie, přičemž na první z nich se nachází fotografie figuranta bez viditelně simulovaného zranění a na druhé z nich se nachází výřez první fotografie s tím, že v oblasti obličeje a části jeho okolí je výřez ve tvaru obdélníků rozmazaný.
105. Ve vztahu k předmětné funkcionalitě je též významný list 8. citované prezentace, kde se pod uvozujícím nadpisem „Dodavatel pořídí (simulovanou) fotodokumentaci zranění 1/2“ nachází dvě fotografie počítačové myši a jedna menší fotografie téže myši uložené v „galerii“ mobilního telefonu. Na 9. listu prezentace obsažené v nabídce navrhovatele se pod uvozujícím nadpisem „Dodavatel pořídí (simulovanou) fotodokumentaci zranění 2/2“ nachází dvě fotografie blíže nedefinovaného ovladače elektronického zařízení. Tyto listy prezentace [byť ze systematiky prezentace přiložené k nabídce a výše uvedených nadpisů vyplývá, že prvotním záměrem navrhovatele bylo prezentovat jimi splnění požadavku uvedeného pod písm. b) v bodu 2. testovacího scénáře 3.6., tedy požadavek, aby aplikace poskytovala následující funkčnost „[d]odavatel pořídí (simulovanou) fotodokumentaci zranění“] totiž navrhovatel použil rovněž při prokazování požadavku uvedeného v bodu 3. testovacího scénáře 3.4. „Předvedení pořízení fotodokumentace zranění (simulované) obličeje a následné vyhledání obličeje a jeho rozmazání na pořízené fotografii“. Právě uvedené vyplývá i z Protokolu z neveřejného ústního jednání ze dne 5. 1. 2021, kde je zachycena následující situace. Prezentující Ing. May se dotazuje člena komise: „Co tam je dál, prosím?“ Člen komise uvádí, že další je bod 3. testovacího scénáře 3.4. přílohy č. 7 zadávací dokumentace „Předvedení pořízení fotodokumentace zranění (simulované) obličeje a následné vyhledání obličeje a jeho rozmazání na pořízené fotografii.“ Na uvedené reaguje Ing. May tak, že: „Tady máme ten scénář, který začíná pořízením člověka“ (prezentující doprovází výklad promítáním 6. listu prezentace s fotografiemi evropského průkazu zdravotního pojištění, pozn. Úřadu) „a na ten navazuje vytvoření QR kódu nebo BAR kódu“ (prezentující promítá 7. list prezentace s QR kódem, pozn. Úřadu), „tím se dostanu do galerie k tomu pacientovi“ (prezentující promítá 8. list prezentace s fotografií počítačové myši a nadpisem „Dodavatel pořídí (simulovanou) fotodokumentaci zranění 1/2“, pozn. Úřadu), „zranili jsme myš, vyfotografovali jsem ji, ještě jsme zranili ovladač“ (prezentující doprovází výklad promítnutím 9. listu prezentace s fotografií ovladače elektronického zařízení a nadpisem „Dodavatel pořídí (simulovanou) fotodokumentaci zranění 2/2“, pozn. Úřadu) „vyfotografovali jsme ho a odeslali jsme do PACS.“ Poté prezentující Ing. May uvádí, že „to vyhledání a rozmazání obličeje jsme předvedli zvlášť, ale zase se to dá předvést v tý aplikaci“, přičemž prezentující posouvá obrazovou prezentaci na list č. 3 nadepsaný „3.4.3 Vyhledání a rozmazání obličeje ve fotografii“, kde se nachází dvě fotografie, přičemž na první z nich se nachází fotografie figuranta, a na druhé z nich se nachází výřez první fotografie s tím, že v oblasti obličeje a části jeho okolí je výřez ve tvaru obdélníků rozmazaný. Prezentující uvedené komentuje tak, že se vyfotil, „ale to samé se stane, když vás vyfotím v tý aplikaci“ (viz k tomu str. 7 Protokolu z neveřejného ústního jednání ze dne 5. 1. 2021).
106. Pokud tedy zadavatel požaduje předvedení pořízení fotodokumentace obličeje se simulovaným zraněním, následné vyhledání obličeje a jeho rozmazání na pořízené fotografii, přičemž se mu v prezentaci navrhovatele přiložené k nabídce dostane pouze prezentace rozmazání výřezu části fotografie ve tvaru obdélníku v místě, kde se nachází obličej figuranta bez viditelně simulovaného zranění a (nikoli nepatrná) část okolí jeho hlavy, a v rámci fyzické prezentace funkčního vzorku navrhovatel nejprve prezentuje postup pořizování fotodokumentace simulovaného zranění v obličeji tak, že prezentuje pořízení fotodokumentace počítačové myši a blíže neidentifikovaného ovladače elektronického zařízení a následně (v jiné části fyzické prezentace) pak navrhovatel demonstruje pořízení fotografie obličeje na členovi komise, přičemž i v tomto případě předvede rozmazání výřezu části fotografie ve tvaru obdélníku v místě, kde se nachází obličej člena komise, jakož i jeho bezprostřední okolí, tak Úřadu nezbývá než konstatovat, že navrhovatel předmětnou zadávací podmínku nesplnil. I při nižší míře podrobnosti prezentace přiložené k nabídce není pochyb o tom, že navrhovatel neprezentoval pořízení fotodokumentace viditelně simulovaného zranění v obličeji, tedy tak, aby o splnění zadávací podmínky nebylo pochyb. Figurant v prezentaci přiložené k nabídce (ostatně ani člen komise na fyzické prezentaci vzorku) takové simulované zranění v obličeji neměl patrné. Navrhovatel rovněž nepředvedl rozmazání „jen a pouze“ obličeje (ačkoliv to bylo zadávací podmínkou), nýbrž předvedl rozmazání výseku části fotografie ve tvaru obdélníku v oblasti obličeje (v obou uvedených případech), jakož i jeho nejbližšího okolí. Zadavatel přitom na více místech zadávací dokumentace upozornil dodavatele, že součástí odevzdané nabídky musí být prezentace v rozsahu požadovaném zadávací dokumentacía že zadavatel nemůže po dodavatelích požadovat doplnění předložených vzorků či modelů, neboť by tím docházelo ke změně nabídky v těch aspektech, které budou následně podrobeny hodnocení podle hodnotících kritérií. Z uvedeného důvodu proto zadavatel v souladu se zákonem a zadávací dokumentací nemůže vyzvat navrhovatele ke změně či doplnění nabídky tak, aby odpovídala zadávacím podmínkám, tedy např. tak, aby měl figurant v prezentaci patrné simulované zranění v obličeji s tím, že jeho obličej bude následně rozmazán při vnitřních konturách tak, že bude skryta identita figuranta resp. pacienta, nicméně zadavateli zůstane zachována možnost z fotografie informačně vytěžit maximum (např. zůstane viditelné popálené ucho, nebo vlasová část hlavy). Rovněž tak není možné přihlížet k tvrzení uvedenému ve vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, že prototyp navrhovatele je schopen konfigurace tak, aby vyhovoval zadávacím podmínkám. Z prezentace přiložené k nabídce navrhovatele, jakož i z Protokolu z neveřejného ústního jednání ze dne 5. 1. 2021 totiž vyplývá, že ke dni podání nabídky prototyp takto nakonfigurován nebyl a navrhovatel tak nedostál předmětné zadávací podmínce uvedené v bodu 3. testovacího scénáře 3.4.
107. K námitce navrhovatele, že zadavatel v zadávací dokumentaci nedefinoval pojem „obličej“, uvádí Úřad následující. K otázce výkladu zadávacích podmínek Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Afs 12/2010, kde se podává, že pojmům užitým v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku je zpravidla třeba přisuzovat jejich obecně přijímaný význam, nejsou-li ze seznatelných důvodů použity ve specifickém významovém smyslu nebo nejsou-li v zadávací dokumentaci konkrétně definovány. Přestože se závěry Nejvyššího správního soudu v Brně učiněné v daném rozsudku vztahují k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze tyto závěry ohledně výkladů zadávacích podmínek adekvátně aplikovat rovněž i ve vztahu k zákonu ve smyslu zavedené zkratky. Zadávací podmínky musí být formulovány v dostatečné míře podrobnosti, aby mohly být podány vzájemně srovnatelné nabídky. Uvedené ovšem neznamená, že by zadavatel musel detailně popsat veškeré jednotlivé aspekty zadávacího řízení (například definovat obecně známé výrazy či odborné termíny), pokud jsou zadávací podmínky zřejmé průměrně odborně zdatnému dodavateli. Pokud tedy zadavatel vymezí zadávací podmínky v dostatečné míře podrobnosti a vychází přitom z predikce dostatečné (tj. průměrné) odborné úrovně dodavatelů, nelze mu následně vytýkat, že by tímto přenášel odpovědnost za správnost zadávacích podmínek na dodavatele s argumentem, že měl zadávací podmínky vymezit s větší mírou podrobnosti. Úřad má za to, že pojem „obličej“ je dodavatelům obecně známý, a to bez ohledu na jejich odbornou zdatnost na poli vývoje zdravotnických informačních systémů. V šetřeném případě však jde spíše o míru pečlivosti, jakou dodavatelé věnují zadávacím podmínkám a následné přípravě nabídky. V daném případě se ovšem otázka výkladu pojmu obličej Úřadu jeví jako nadbytečná, neboť zcela jistě nemůže být sporu o tom, že prostor okolo hlavy, který byl v prezentaci navrhovatele současně s obličejem figuranta rovněž rozmazán, není součástí figurantova obličeje a nemůže být za žádných okolností za obličej považován.
108. Na tomto místě Úřad doplňuje následující. Předmětem veřejné zakázky (viz k tomu bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je dodávka programového vybavení, které zajistí rozvoj stávajících informačních technologií popáleninových center, tedy FNKV (Fakultní nemocnice Královské Vinohrady), FN Brno (Fakultní nemocnice Brno) a FN Ostrava (Fakultní nemocnice Ostrava) i poskytovatelů odborné přednemocniční neodkladné péče. V rámci veřejné zakázky bude pořízen a pro účely popáleninových center naimplementován nový informační systém, jehož smyslem je pořizování a sdílení obrazových a dalších dat mezi zdravotnickou záchrannou službou (dále jen „ZS“), popáleninovými centry a případně i ostatními zdravotnickými zařízeními. Projekt jako takový přispěje k rozvoji, modernizaci a zvýšení dostupnosti, spolehlivosti a bezpečnosti informačních systémů v ICT prostředí všech zapojených popáleninových center; ke zrychlení a zjednodušení vnitřních procesů ZS, popáleninových center i ostatních zdravotnických zařízení; přispěje k zavedení elektronizace procesů ZS, popáleninových center i ostatních zdravotnických zařízení a v neposlední řadě přispěje ke zvýšení kvality poskytované zdravotní péče. Předmět plnění veřejné zakázky bude zajišťovat předávání a sdílení pořízených obrazových dat, předávání informací v rámci konzultací o pořízených datech, ale i možnost ukládání a/nebo archivaci těchto dat. Dále umožní složkám ZS předat příslušná, zejména obrazová data k vyhodnocení odborníkům na příslušné popáleninové centrum. Na základě konzultace dojde k rozhodnutí, jakým způsobem u konkrétního pacienta zasáhnout a zda je nutné jej převážet do specializovaného popáleninového centra. Obdobně bude zajištěna možnost konzultací o konkrétních případech mezi popáleninovými centry a/nebo mezi ostatními zdravotnickými zařízeními a popáleninovými centry.
109. Bylo-li smyslem a účelem zadávací podmínky spočívající v předvedení funkcionality pořízení fotodokumentace obličeje se simulovaným zraněním, následné vyhledání obličeje a jeho rozmazání na pořízené fotografii, sledování cíle dodržení právního rámce ochrany osobních údajů platného na celém území EU[3], pro což by hovořil bod B0.03 čl. 5.1.9. přílohy č. 6 zadávací dokumentace - Technická specifikace, jehož konkrétním projevem by v šetřeném případě byla ochrana osobních údajů zraněného pacienta prostřednictvím skrytí jeho identity, ovšem tak, že zadavateli, resp. ošetřujícím zdravotníkům zůstane zachována možnost zpracovat a uchovat fotodokumentaci zranění (např. zranění ve vlasové části hlavy, či v bezprostřední blízkosti obličeje) za účelem konzultací a vyhodnocování závažnosti zranění, pak by technické řešení nabídnuté navrhovatelem tento účel nenaplnilo, neboť by hrozilo, že současně s obličejem pacienta dojde i k rozmazání jeho bezprostředního okolí, které může obsahovat informace, jež nemají být skryty. Argument navrhovatele, že předpokládal, že cílem zadávací podmínky je (pouze) skrytí identity pacienta, a že teprve na fyzické prezentaci funkčního vzorku z doplňujících dotazů přítomných členů komise vyplynulo, že cílem je i možnost uchovat fotodokumentaci zranění v obličeji, neboť značná část popálených pacientů je zraněna právě tam, že s těmito informacemi byl seznámen právě až na prezentaci svého funkčního prototypu, a že se v případě těchto informací fakticky jedná o nepřípustné doplnění zadávací dokumentace po podání nabídek, neobstojí. Již z formulace zadávací podmínky, resp. funkcionality „Předvedení pořízení fotodokumentace zranění (simulované) obličeje a následné vyhledání obličeje a jeho rozmazání na pořízené fotografii“, as vědomím, že poptávaný informační systém je určen pro popáleninová centra,mělo být každému průměrně zdatnému dodavateli pohybujícímu se na relevantním trhu informačních systémů určených pro zdravotnictví zřejmé, že cílem je předvedení pořízení fotodokumentace simulovaného zranění v obličeji s tím, že bude pacientovi v souladu s právními předpisy skryta identita. Rovněž argument, že předváděný prototyp navrhovatele lze přeprogramovat tak, aby rozmazal pouze ovál obličeje, neobstojí, neboť by tím, jak několikrát upozornil zadavatel v zadávací dokumentaci, došlo ke změně nabídky v aspektech, které budou následně podrobeny hodnocení podle hodnotících kritérií.
110. Na základě všech shora uvedených úvah proto Úřad tuto dílčí otázku uzavírá tak, že zadavatel nepochybil, když navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil s tím, že navrhovatel nesplnil požadavek zadavatele spočívající v „předvedení pořízení fotodokumentace zranění (simulované) obličeje a následné vyhledání obličeje a jeho rozmazání na pořízené fotografii“. Jak již bylo uvedeno výše, není pochyb o tom, že navrhovatel v prezentaci, jež byla součástí nabídky, neprokázal pořízení fotodokumentace viditelně simulovaného zranění v obličeji, tedy tak, aby o splnění zadávací podmínky nebylo pochyb. Navrhovatel rovněž v uvedené prezentaci nepředvedl rozmazání „jen a pouze“ obličeje (ačkoliv to bylo zadávací podmínkou), nýbrž předvedl rozmazání výseku části fotografie ve tvaru obdélníku v oblasti obličeje figuranta, jakož i jeho nejbližší okolí. Tím navrhovatel neprokázal technickou kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. k) zákona v rozsahu požadovaném čl. 8.7 bod 3. a na něj navazující přílohou č. 7 zadávací dokumentace.
K tvrzené nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o vyloučení
111. K tvrzení navrhovatele, že odůvodnění předmětného rozhodnutí o vyloučení je nepřezkoumatelné, a že zadavatel při posuzování nabídek nevycházel z prokázaných skutečností, konstatuje Úřad, že za přezkoumatelný je třeba považovat takový úkon zadavatele, který je zadavatelem jednoznačně a srozumitelně odůvodněn takovým způsobem, že relevantnost uvedených důvodů je možno zpětně ověřit. Přezkoumatelné je tedy takové rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení, které obsahuje všechny relevantní důvody, pro které zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučil, přičemž odůvodnění by mělo být dostatečně konkrétní a srozumitelné, v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona.
112. Úřad konstatuje, že důvody vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení byly v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 11. 9. 2020 jednoznačně a srozumitelně formulovány, a to tak, že zadavatel vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení pro nesplnění zadávacích podmínek, konkrétně „kvůli neprokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. k) zákona (…) v rozsahu požadovaném v čl. 8.7 bod 3 a na něj navazující příloze č. 7 zadávací dokumentace“. Nesplnění kvalifikace spatřoval zadavatel „v řádném nepředvedení žádné ze tří požadovaných funkcionalit“ v rámci testovacího scénáře „Představení práce s Vision technologiemi na mobilních zařízeních“, když
„v případě funkcionality ‚Předvedení načtení QR a čárových kódů‘ stěžovatel ve své nabídce doložil pouze načtení QR kódu, nikoliv však již kódu čárového;
v případě funkcionality ‘Předvedení načtení TEXTU dle předlohy a jeho převedení do textové editovatelné formy (OCR)‘ stěžovatel ve své nabídce ani při prezentaci prototypu před hodnotící komisí nedoložil schopnost načtení obecného textu dle předlohy (tj. textu jiného než z předem definované šablony);
v případě funkcionality ‚Předvedení pořízení fotodokumentace zranění (simulované) obličeje a následné vyhledání obličeje a jeho rozmazání na pořízené fotografii‘ stěžovatel ve své nabídce ani při prezentaci prototypu před hodnotící komisí nedoložil schopnost řádného rozmazání obličeje na pořízené fotografii, když stěžovatelem prezentované rozmazání signifikantně přesahovalo oblast obličeje na dané fotografii“.
Úřad tak konstatuje, že rozhodnutí o vyloučení navrhovatele obsahuje relevantní důvody, pro které zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučil, přičemž odůvodnění bylo dostatečně konkrétní a srozumitelné, v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona a dále, že obsahuje všechny zákonné náležitosti zákonem kladené na toto právní jednání (resp. úkon). O skutečnosti, že předmětné rozhodnutí o vyloučení obsahuje relevantní důvody vyloučení a bylo dostatečně odůvodněno, svědčí i fakt, že navrhovatel byl schopen na jeho základě zformulovat obsáhlé, na informace bohaté a řádně odůvodněné námitky, ve kterých kvalifikovaně polemizoval s faktickými i právními závěry zadavatele uvedenými v napadeném rozhodnutí.
113. Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad dospěl k závěru, že minimálně ve dvou z výše popsaných důvodů byl zadavatel oprávněn navrhovatele vyloučit ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, Úřad v souladu se zásadou procesní ekonomie dále nezkoumal poslední zbývající důvod (tj. ne/předvedení načtení QR a čárových kódů), neboť jeho posouzení by bylo nadbytečné v situaci, kdy existence dvou důvodů pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení byla ve správním řízení postavena na jisto, tedy přezkoumání dalšího důvodu by nemohlo mít na rozhodnutí ve věci vliv.
Shrnutí
114. Ve světle shora uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky tudíž Úřad uzavírá, že neshledal důvody pro uložení nápravného opatření, a proto podle § 265 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Šrobárova 1150/50, 100 34 Praha 10
2. Steiner, s.r.o., Jevanská 2423/10, 100 00 Praha 10
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Technologická agentura ČR, pozn. Úřadu
[2] Přestože se závěry Nejvyššího správního soudu v Brně učiněné v daném rozsudku vztahují k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze tyto závěry ohledně účelu institutu kauce adekvátně aplikovat rovněž i ve vztahu k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – pozn. Úřadu
[3] NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), známé pod zkratkou GDPR, pozn. Úřadu
|
