Spisová značka: ÚOHS-R0072, R0073, R0074/2021/VZ
Číslo jednací: ÚOHS-21048/2021/161/ZSř
Brno 28.06.2021
V řízení o rozkladu ze dne 14. 4. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a podaném zadavatelem -
Česká republika - Ředitelství vodních cest ČR, IČO 67981801, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupena JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře GU̎RLICH VÍTEK & PARTNERS, ev. č. ČAK 09459, se sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2,
a současně v řízení o rozkladu ze dne 14. 4. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a podaném navrhovatelem -
společníky společnosti „Společnost Splavnost O-R” sdružující vedoucího společníka Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice, a společníka VÁHOSTAV - SK, a.s., IČO 31356648, se sídlem Priemyselná 6, 821 09 Bratislava, Slovenská republika, podnikající na území České republiky prostřednictvím organizační složky VÁHOSTAV - CZ, organizační složka, IČO 28946898, se sídlem Havlíčkova 2788/135, 767 01 Kroměříž, ve správním řízení zastoupenými společností Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice, kteří dne 15. 10. 2020 uzavřeli za účelem podání společné nabídky „Smlouvu o společnosti č. 0302/SoS/2020”,
a současně v řízení o rozkladu ze dne 14. 4. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a podaném vybraným dodavatelem -
SWIETELSKY stavební s.r.o., SWIETELSKY stavební s.r.o. odštěpný závod Dopravní stavby MORAVA, IČO 48035599, se sídlem Pražská tř. 495/58, 370 04 České Budějovice, ve správním řízení zastoupeným společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
ve věci přezkoumání úkonů výše označeného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Prodloužení splavnosti VC Otrokovice - Rohatec - PK Rohatec - Zhotovitel stavby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 9. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 9. 2020 pod ev. č. Z2020-032054, ve znění opravy uveřejněné dne 9. 10. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 16. 9. 2020 pod ev. č. 2020/S 180-433504, ve znění opravy uveřejněné dne 9. 10. 2020,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0033/2021/VZ, č. j. ÚOHS-11039/2021/500/AIv ze dne 30. 3. 2021
r u š í m
a věc
v r a c í m
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel - Česká republika - Ředitelství vodních cest ČR, IČO 67981801, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupen JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře GU̎RLICH VÍTEK & PARTNERS, ev. č. ČAK 09459, se sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2 (dále jen „zadavatel“) - jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], zahájil dne 11. 9. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Prodloužení splavnosti VC Otrokovice - Rohatec - PK Rohatec - Zhotovitel stavby“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 9. 2020 pod ev. č. Z2020-032054, ve znění opravy uveřejněné dne 9. 10. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 16. 9. 2020 pod ev. č. 2020/S 180-433504, ve znění opravy uveřejněné dne 9. 10. 2020 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dle zadávací dokumentace na veřejnou zakázku (dále jen „ZD“) mělo být předmětem veřejné zakázky v celkové předpokládané hodnotě 190 000 000 Kč bez DPH provedení stavebních prací v rámci realizace projektu „Prodloužení splavnosti VC Otrokovice - Rohatec - PK Rohatec“, v souladu se stanovenými zadávacími podmínkami (bod 2 ZD).
3. V bodě 8 ZD zadavatel uvedl, že ekonomickou výhodnost nabídek bude hodnotit podle kritéria nejnižší nabídkové ceny v Kč bez DPH s vahou 70 % a podle kvalitativního kritéria zkušeností stavbyvedoucího s vahou 30 % (dále též jen „kvalitativní kritérium“).
4. V rámci kvalitativního kritéria zadavatel stanovil, že udělí 10 bodů za každou hodnocenou zkušenost nad rámec podmínek technické kvalifikace (v maximálním počtu 3), jejímž prostřednictvím dodavatel prokáže, že má jako člena týmu stavbyvedoucího, který má zkušenost s komplexní realizací zakázky ve funkci stavbyvedoucího na rekonstrukci nebo novostavbě plavební komory na sledované dopravně významné využívané vodní cestě dle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vnitrozemské plavbě“), nebo vodní cestě analogického charakteru v jiné členské zemi EU, přičemž celkové stavební náklady činily minimálně 40 000 000 Kč bez DPH (dále též jen „hodnocená zkušenost“). K hodnocené zkušenosti zadavatel doplnil, že stavbyvedoucím je osoba, která zabezpečuje odborné vedení stavby a plní povinnosti vyplývající z § 153 odst. 1 a 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“).
5. Zadavatel dále uvedl, že u hodnocené zkušenosti stavbyvedoucího zohlední „pouze takovou zkušenost, v rámci které uvedená osoba pravidelně a každodenně na staveništi přímo řídila průběh výstavby a taková osoba byla jmenována jako ‚stavbyvedoucí‘ na základním listu stavebního deníku nebo jiného dokumentu analogického charakteru v jiné členské zemi EU. Nemůže se tedy jednat o osobu, která v rámci organizační struktury dodavatele při realizaci dotčené stavby neplnila výše specifikované povinnosti (např. manažer/ředitel výstavby, výrobní ředitel, vedoucí projektu, asistent stavbyvedoucího apod.)“.
6. Z nedatované zprávy o hodnocení nabídek (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“) vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 4 nabídky, z nichž jako ekonomicky nejvýhodnější vyhodnotil nabídku dodavatele - SWIETELSKY stavební s.r.o., SWIETELSKY stavební s.r.o. odštěpný závod Dopravní stavby MORAVA, IČO 48035599, se sídlem Pražská tř. 495/58, 370 04 České Budějovice, ve správním řízení zastoupeného společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel”). Dne 3. 11. 2020 vydal zadavatel rozhodnutí o výběru dodavatele (dále jen „rozhodnutí o výběru dodavatele“).
7. Ze zprávy o hodnocení nabídek rovněž vyplývá, že vybraný dodavatel předložil pro účely hodnocení dle kvalitativního kritéria celkem 4 referenční zkušenosti stavbyvedoucího Ing. Františka Kováče (dále jen „referenční stavbyvedoucí“), přičemž zadavatel hodnotil 3 z nich, konkrétně referenci „Vodné dielo Král'ová“ týkající se výstavby vodního díla včetně výstavby plavební komory č. 1 (dále jen „reference Králová 1“), referenci „Vodné dielo Král'ová“ týkající se výstavby vodního díla včetně výstavby plavební komory č. 2 (dále jen „reference Králová 2“) a referenci „Vodné dielo Gabčíkovo“ (dále jen „reference Gabčíkovo“), za které udělil vybranému dodavateli celkem maximálně přípustný počet 30 bodů.
8. Proti rozhodnutí o výběru dodavatele a souvisejícím úkonům zadavatele podal stěžovatel - společníci společnosti „Společnost Splavnost O-R” sdružující vedoucího společníka Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice, a společníka VÁHOSTAV - SK, a.s., IČO 31356648, se sídlem Priemyselná 6, 821 09 Bratislava, Slovenská republika, podnikající na území České republiky prostřednictvím organizační složky VÁHOSTAV - CZ, organizační složka, IČO 28946898, se sídlem Havlíčkova 2788/135, 767 01 Kroměříž, ve správním řízení zastoupena společností Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice (dále jen „navrhovatel“), dne 31. 12. 2020 námitky ve smyslu § 241 zákona (dále jen „námitky“), které zadavatel rozhodnutím ze dne 15. 1. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.
9. Dne 25. 1. 2021 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami, návrh navrhovatele ve smyslu § 250 zákona z téhož dne na přezkoumání úkonů zadavatele, směřující zejména proti rozhodnutí o výběru dodavatele a rozhodnutí o námitkách (dále jen „návrh“). V návrhu navrhovatel namítá zejména nezákonnost zprávy o hodnocení nabídek, vadné posouzení nabídky navrhovatele a dále skutečnost, že nabídka vybraného dodavatele nesplnila zadávací podmínky a nevyhověla hodnotícímu kritériu dle bodu 8.3 ZD. Dnem doručení návrhu Úřadu došlo k zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
II. Napadené rozhodnutí
10. Dne 30. 3. 2021 vydal Úřad na základě posouzení obsahu návrhu a všech rozhodných skutečností rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0033/2021/VZ, č. j. ÚOHS-11039/2021/500/AIv (dále jen „napadené rozhodnutí“).
11. Výrokem I. napadeného rozhodnutí rozhodl Úřad o tom, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v rámci hodnocení nabídek v souladu s § 119 odst. 1 zákona, v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když hodnotil nabídku vybraného dodavatele v rozporu s pravidly pro hodnocení nabídek dle kvalitativního kritéria uvedenými v bodu 8 ZD na veřejnou zakázku, neboť bonifikoval vybraným dodavatelem předložené zkušenosti stavbyvedoucího s realizací zakázek na výstavbu plavebních komor, ačkoliv příslušné plavební komory nesplňovaly podmínku, že jde o „plavební komory na sledované dopravně významné využívané vodní cestě dle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, nebo vodní cestě analogického charakteru v jiné členské zemi EU“, čímž se stal postup zadavatele netransparentním, přičemž uvedený postup jmenovaného zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
12. Svůj závěr odůvodnil Úřad zejména tím, že podmínku hodnocené zkušenosti je nutno vykládat tak, že pro účely hodnocení budou uznány pouze zkušenosti stavbyvedoucích na stavbách s počátkem realizace nejdříve ke dni 1. 10. 1995, kdy nabyl účinnosti zákon o vnitrozemské plavbě, na který zadavatel v textu předmětné zadávací podmínky výslovně odkázal. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel při hodnocení nabídky vybraného dodavatele uznal i reference Králová 1 a 2, které byly staršího data, postupoval v rozporu s vlastními zadávacími podmínkami a v rozporu se zásadou transparentnosti.
13. Výrokem II. napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli nápravné opatření podle § 263 odst. 2 zákona spočívající ve zrušení úkonů zadavatele spojených s hodnocením nabídek účastníků zadávacího řízení na veřejnou zakázku a současně i všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, včetně rozhodnutí o výběru dodavatele.
14. Ve výroku III. napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli podle § 263 odst. 8 zákona zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení správního řízení a ve výroku IV. napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli povinnost k úhradě nákladů řízení ve výši 30 000 Kč.
III. Námitky rozkladu zadavatele
15. Dne 14. 4. 2021 podal zadavatel proti napadenému rozhodnutí rozklad z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 30. 3. 2021. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
16. Zadavatel v rozkladu nejprve rekapituluje skutkové okolnosti dané věci a dále poukazuje na procesní vady, jichž se měl Úřad v řízení dopustit. Zadavatel konkrétně uvádí, že Úřad v napadeném rozhodnutí překročil rozsah podaného návrhu, neboť navrhovatel sice namítal nesprávné hodnocení nabídky vybraného dodavatele dle kvalitativního kritéria, nikoliv však z důvodu maximálního stáří reference. Zadavatel se tak o skutečnosti, že je tento aspekt posuzován, dozvěděl až z napadeného rozhodnutí, čímž mu bylo upřeno se k této právní otázce vyjádřit. Zadavatel rovněž namítá, že Úřad při posouzení věci přihlížel k vyjádřením navrhovatele ze dne 17. 3. 2021 a ze dne 26. 3. 2021, ačkoliv byla obě podána po lhůtě, načež k nim přihlíženo být nemělo.
17. K uložení nápravného opatření ve výroku II. napadeného rozhodnutí zadavatel namítá, že k tomu nebyly splněny zákonné podmínky, neboť sporný postup zadavatele při hodnocení nabídek nemohl mít ani potenciální vliv na výběr dodavatele. Zadavatel k tomu vysvětluje, že bodový náskok vybraného dodavatele v důsledku nejnižší nabídkové ceny byl tak vysoký, že ani odečtení všech bodů přidělených dle kvalitativního kritéria by nemohlo změnit pořadí nabídek, což je ze správního spisu zjevné.
18. Napadené rozhodnutí pak nemůže dle názoru zadavatele obstát ani věcně, neboť Úřad dle výroku I. provedl nesprávný výklad hodnocené zkušenosti jakožto zadávací podmínky obsažené v bodu 8.3 ZD.
19. Zadavatel vysvětluje, že hodnocenou zkušenost stanovil bez časového omezení, neboť možnost odpovídající zkušenost získat je s ohledem na úzký okruh relevantních staveb omezená, a že odkazem na zákon o vnitrozemské plavbě zamýšlel vymezit stavby, které materiálně odpovídají jeho požadavkům. Zadavatel je přesvědčen, že Úřad mohl případně dospět k závěru o existenci dvou možných konkurenčních výkladů a upřednostnit výklad ve prospěch dodavatelů.
Závěr rozkladu
20. Zadavatel závěrem rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání, popřípadě změnil tak, že zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem.
Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu zadavatele
21. Vybraný dodavatel se k podanému rozkladu zadavatele vyjádřil přípisem ze dne 20. 4. 2021, v němž uvedl, že se s obsahem rozkladu zadavatele i nad rámec odůvodnění vlastního podaného rozkladu ztotožňuje.
Vyjádření navrhovatele k rozkladu zadavatele
22. Navrhovatel se k podanému rozkladu zadavatele vyjádřil přípisem ze dne 21. 4. 2021, v němž uvedl, že ve svém rozkladu uplatnil jiné důvody nezákonnosti napadeného rozhodnutí a že s obsahem rozkladu zadavatele nesouhlasí, načež jej navrhuje zamítnout.
IV. Námitky rozkladu vybraného dodavatele
23. Dne 14. 4. 2021 podal vybraný dodavatel proti napadenému rozhodnutí rozklad z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo vybranému dodavateli doručeno dne 30. 3. 2021. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
24. Vybraný dodavatel v rozkladu namítá, že nesouhlasí s Úřadem předloženým výkladem kvalitativního kritéria dle bodu 8.3 ZD, neboť by takový výklad vedl k bezdůvodnému znevýhodnění dodavatelů se staršími referencemi svých stavbyvedoucích.
25. Vybraný dodavatel vysvětluje, že kategorizace vodních cest podle zákona o vnitrozemské plavbě vychází z plavebně provozních podmínek pro provozování plavby a významu jednotlivých vodních cest pro provozování vodní dopravy, přičemž na základě pouhé skutečnosti, že předchozí právní úprava srovnatelnou úpravu neobsahovala, se nelze domnívat, že by se nabytím účinnosti zákona o vnitrozemské plavbě plavebně provozní podmínky změnily.
26. K tomu vybraný dodavatel doplňuje, že dle jazykového znění kvalitativního kritéria by musela být přípustná jen zkušenost získaná dle aktuálně účinného znění zákona, přičemž s odkazem na právní předpis pracují též podmínky technické kvalifikace, které by musely být logikou Úřadu vykládány zcela absurdním způsobem.
27. Vybraný dodavatel je proto přesvědčen, že zadavatel postupoval při hodnocení nabídek v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami a že jím předložené reference Králová 1 a 2 vyhověly vymezené hodnocené zkušenosti, neboť se jedná o vodní cesty analogického charakteru v jiné členské zemi EU.
Závěr rozkladu
28. Vybraný dodavatel závěrem rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání a současně uložil Úřadu přezkoumat návrh v celém rozsahu, aby bylo zamezeno případným opakovaným námitkám téhož obsahu.
Vyjádření navrhovatele k rozkladu vybraného dodavatele
29. Navrhovatel se k podanému rozkladu vybraného dodavatele vyjádřil přípisem ze dne 21. 4. 2021, v němž uvedl, že ve svém rozkladu uplatnil jiné důvody nezákonnosti napadeného rozhodnutí a že s obsahem rozkladu vybraného dodavatele nesouhlasí, načež jej navrhuje zamítnout.
V. Námitky rozkladu navrhovatele
30. Dne 14. 4. 2021 podal navrhovatel proti napadenému rozhodnutí rozklad z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 30. 3. 2021. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
31. Navrhovatel v rozkladu rekapituluje obsah svého návrhu a namítá, že se Úřad jeho návrhovými námitkami z větší části vůbec nezabýval. Navrhovatel poukazuje, že pokud by se Úřad tímto obsahem zabýval, musel by dospět i k jiným skutkovým závěrům nad rámec výroku I. napadeného rozhodnutí, zejména k závěru, že zadavatel pochybil, když vybraného dodavatele nevyloučil z další účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) a c) ve spojení s § 48 odst. 8 zákona, načež by musela být nabídka navrhovatele vybrána jako ekonomicky nejvýhodnější.
32. Dle názoru navrhovatele Úřad tím, že o podstatné části návrhu nerozhodl, zůstal prakticky nečinný a v rozporu s právem na spravedlivý proces dále odepřel navrhovateli právo na soudní přezkum. Navrhovatel má takové rozhodnutí za překvapivé, nepředvídatelné a rozporné se zásadami správního řízení, zejména se zásadou zákonnosti, proporcionality a právní jistoty dle § 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zásadou služby veřejnosti dle § 4 odst. 1 správního řádu, zásadou rovnosti dle § 7 správního řádu a zásadou hospodárnosti a nezatěžování dle § 6 odst. 2 správního řádu.
33. Navrhovatel též uvádí, že Úřadem odkazovanou zásadu procesní ekonomie lze uplatnit toliko v případě, kdy tímto postupem nejsou dotčeny primární cíle řízení, přičemž nedostatečný věcný přezkum Úřadu v nyní řešené věci povede k prodlužování zadávacího řízení, včetně pravděpodobného opakovaného návrhu, neboť nelze předpokládat odlišný postup zadavatele v navrhovatelem namítaných a Úřadem nepřezkoumaných otázkách.
Závěr rozkladu
34. Navrhovatel závěrem rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí ve výroku II. zrušil a věc vrátil k novému projednání a současně přikázal Úřadu rozhodnout o neprojednaných částech návrhu.
Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu navrhovatele
35. Vybraný dodavatel se k podanému rozkladu navrhovatele vyjádřil přípisem ze dne 20. 4. 2021, v němž uvedl, že se ztotožňuje se závěrečným návrhem rozkladu navrhovatele, který odpovídá části jeho rozkladového návrhu, nesouhlasí však s některými jeho věcnými argumenty, k čemuž odkázal na své vyjádření ve správním řízení.
VI. Řízení o rozkladu
36. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
37. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu uplatněných rozkladových námitek a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
38. Úřad tím, že rozhodl ve výrocích I. - IV. napadeného rozhodnutí tak, jak rozhodl, nepostupoval správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání.
VII. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání
39. Jak již bylo výše uvedeno, navrhovatel v návrhu, směřujícím proti rozhodnutí o výběru dodavatele a proti zprávě o hodnocení nabídek, namítal, že vybraný dodavatel nesplnil podmínky technické kvalifikace, že nabídka vybraného dodavatele nesplnila podmínky kvalitativního kritéria dle bodu 8.3 ZD, že je zpráva o hodnocení nabídek netransparentní a nepřezkoumatelná a že byla nesprávně hodnocena nabídka navrhovatele.
40. Ve vztahu k druhé jmenované námitce, tj. že reference Králová 1 a 2 nesplňují podmínky pro přidělení bodů za hodnocenou zkušenost, navrhovatel zejména namítal, že vybraný dodavatel nepřípustně změnil svou nabídku po uplynutí lhůty pro podání nabídek, že předmětné reference měly finanční hodnotu vyjádřenou v cizí měně euro, že na referenčním vodním díle neexistují dvě plavební komory a že uváděné plavební komory nenaplňují podmínku realizace na dopravně významné vodní cestě ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě, neboť se nejedná o využívanou vodní cestu.
41. Úřad se v napadeném rozhodnutí zabýval nejprve důvodností druhé návrhové námitky a ve výroku I. napadeného rozhodnutí konstatoval, že zadavatel postupoval v rozporu s § 119 odst. 1 zákona, když hodnotil nabídku vybraného dodavatele v rozporu se stanovenou podmínkou hodnocené zkušenosti dle bodu 8.3 ZD, neboť přidělil vybranému dodavateli body v kvalitativním kritériu za předložené zkušenosti stavbyvedoucího s realizací zakázek na výstavbu plavebních komor, ačkoliv tyto zkušenosti neodpovídaly stanoveným podmínkám, konkrétně podmínce, že jde o plavební komory na sledované dopravně významné využívané vodní cestě podle zákona o vnitrozemské plavbě nebo vodní cestě analogického charakteru v jiné členské zemi EU, čímž se stal postup zadavatele netransparentním, přičemž předmětný postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
42. Citované zjištění nezákonného postupu zadavatele shledal Úřad současně jako dostatečné pro uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení úkonů zadavatele spojených s hodnocením nabídek a všech navazujících úkonů, včetně rozhodnutí o výběru dodavatele, které uložil ve výroku II. napadeného rozhodnutí. Úřad také podotkl, že jeden oprávněný důvod je pro uložení nápravného opatření dostačující, načež s odkazem na rozhodovací praxi Úřadu a správních soudů shledal přezkum dalších skutečností uvedených v návrhu nadbytečným a neúčelným.
43. Navrhovatel tedy namítal nesprávné hodnocení nabídky vybraného dodavatele spočívající v tom, že reference Králová 1 a 2 nesplňují definované podmínky pro přidělení bodů dle kvalitativního kritéria. Pro přezkum uvedené návrhové námitky bylo nezbytné, aby Úřad provedl relevantní výklad podmínky hodnocené zkušenosti dle bodu 8.3 ZD a následně posoudil, zda bylo hodnocení nabídky vybraného dodavatele, zachycené v daném případě ve zprávě o hodnocení nabídek, učiněno v souladu se zákonem a se stanovenými zadávacími podmínkami.
44. Zde pro přehlednost připomínám, že zadavatel požadavky na hodnocenou zkušenost definoval v bodě 8.3 ZD následovně: „Komplexní realizace zakázky ve funkci stavbyvedoucího na rekonstrukci nebo novostavbě plavební komory na sledované dopravně významné využívané vodní cestě dle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, nebo vodní cestě analogického charakteru v jiné členské zemi EU, přičemž celkové stavební náklady stavby činily min. 40 000 000 Kč bez DPH. Stavbyvedoucím je osoba, která zabezpečuje odborné vedení stavby a plní povinnosti vyplývající z § 153 odst. 1 a 2 zákona č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zadavatel zohlední při hodnocení pouze takovou zkušenost, v rámci které uvedená osoba pravidelně a každodenně na staveništi přímo řídila průběh výstavby a taková osoba byla jmenována jako ‚stavbyvedoucí‘ na základním listu stavebního deníku nebo jiného dokumentu analogického charakteru v jiné členské zemi EU. Nemůže se tedy jednat o osobu, která v rámci organizační struktury dodavatele při realizaci dotčené stavby neplnila výše specifikované povinnosti (např. manažer/ředitel výstavby, výrobní ředitel, vedoucí projektu, asistent stavbyvedoucího apod).”
45. Z citované zadávací podmínky vyplývá celá řada skutečností, které je dodavatel povinen v rámci předkládané reference splnit; musí se jednat zejména o komplexní realizaci zakázky, tato zakázka musí spočívat v rekonstrukci nebo novostavbě plavební komory, předmětná plavební komora se musí nacházet na dopravně významné vodní cestě ve smyslu příslušného právního předpisu, stavební náklady referenční zakázky musí splňovat stanovený minimální finanční limit a osoba nesoucí odpovídající zkušenosti musela tuto činnost vykonávat ve funkci stavbyvedoucího, a to pravidelně a každodenně. Dodavatel může získat odpovídající počet bodů pouze za takové předložené zkušenosti stavbyvedoucího, z nichž bude jednoznačně vyplývat, že všechny znaky definované hodnocené zkušenosti byly kumulativně naplněny.
46. Úřad v intencích shora uvedeného přistoupil v bodech 98 - 99 odůvodnění napadeného rozhodnutí k výkladu podmínky hodnocené zkušenosti. V uvedeném kontextu se Úřad zabýval nejprve jejím časovým omezením, načež dospěl k závěru, že přestože zadavatel přípustné časové období realizace výslovně nevymezil, fakticky jej stanovil odkazem na zákon o vnitrozemské plavbě, který nabyl účinnosti dne 1. 10. 1995, pročež nejdříve k tomuto datu smí být vztahován počátek realizace uznatelných referenčních zkušeností. S ohledem na skutečnost, že reference Králová 1 a 2 dokládaly zkušenosti realizované před tímto datem, shledal Úřad jejich nepřípustnost, potažmo rozpor se stanovenou zadávací podmínkou dle bodu 8.3 ZD.
47. K posouzení věci Úřadem předně akcentuji, že se neztotožňuji s námitkou zadavatele, že Úřad překročil rozsah návrhu, potažmo předmět vedeného správního řízení, neboť navrhovatel sice je povinen tvrdit a dokládat skutečnosti ve lhůtách podle § 251 odst. 4 a 5 zákona, Úřad však uváděnými důvody tvrzeného nezákonného postupu zadavatele není striktně vázán. Úřad je ve správním řízení povinen v souladu s § 3 správního řádu zejména zjistit takový stav věci, o němž nebudou důvodné pochybnosti, a postupovat v souladu s dalšími zásadami správního řízení. Situace, v níž se Úřad při konstatování nezákonnosti úkonu zadavatele odchýlí od důvodů tvrzených navrhovatelem, proto není předem vyloučena, neboť případné zjištění Úřadu, že důvody, pro které navrhovatel zjevně nezákonný postup napadá, nejsou výstižné či vhodně formulované, nemůže představovat dostatečný důvod pro zamítnutí návrhu navrhovatele.
48. Ve skutečnosti, že Úřad shledal nezákonnost přezkoumávaného úkonu zadavatele z jiného důvodu, než jaký výslovně uváděl navrhovatel, proto překročení rozsahu návrhového řízení ani nezákonnost napadeného rozhodnutí neshledávám. Z obdobných důvodů je Úřad oprávněn, nejedná-li se o nepřípustnou změnu nebo doplnění návrhu, přihlédnout též k opožděným vyjádřením navrhovatele ve správním řízení, uzná-li to za vhodné pro naplnění účelu správního řízení. Ani v této odkazované skutečnosti proto vadu správního řízení neshledávám.
49. Neztotožňuji se však s Úřadem provedeným výkladem podmínky hodnocené zkušenosti ve vztahu k časové limitaci přípustných referencí. Zadavatel ve správním řízení, jakož i v rozkladu, uvedl, že časové omezení nestanovil, neboť možnost příslušné zkušenosti získat je s ohledem na malý počet odpovídajících staveb limitovaná. Rovněž Úřad v napadeném rozhodnutí připustil, že časové omezení ze znění podmínky hodnocené zkušenosti nevyplývá. Takové omezení však nelze vyvozovat z odkazu na příslušné znění zákona o vnitrozemské plavbě, jehož zjevným účelem je definiční vymezení toho, co se za sledované dopravně významné využívané vodní cesty považuje.
50. Tomu odpovídá i výslovné znění předmětné zadávací podmínky, která stanoví, že se předmětné zkušenosti musí vztahovat ke stavbě na sledované dopravně významné využívané vodní cestě, přičemž označenou vodní cestu definuje buď odkazem na zákon o vnitrozemské plavbě anebo alternativním dovětkem, že se bude jednat o vodní cestu analogického charakteru v jiné členské zemi EU. Z předmětného dovětku rovněž vyplývá, že zadavatel kalkuloval s možností jiné (cizí) právní úpravy, která se může například i co do míry podrobnosti lišit, vztahuje se však ke stále stejnému typu vodních cest, ve vztahu ke kterým zadavatel předložení referenčních zkušeností požadoval. V intencích komplexního znění podmínky hodnocené zkušenosti proto nelze dovětek, že se může jednat o vodní cestu analogického charakteru v jiné členské zemi EU, legitimně vyložit jinak než obsahově, neboť z něho žádné časové omezení nevyplývá, a současně nelze připustit, aby časové omezení platilo pouze vůči referencím získaným v České republice.
51. Současně nelze opomenout, jak poukázal též vybraný dodavatel, že hodnocená zkušenost odkazuje na zákon o vnitrozemské plavbě s dovětkem ve znění pozdějších předpisů, tedy dle obvyklého významu na aktuálně účinné znění předmětného právního předpisu, pročež by v intencích argumentace Úřadu směly být přípustné pouze zkušenosti získané od poslední novelizace zákona o vnitrozemské plavbě. Takový výklad mám za zcela neudržitelný, přičemž nelze přehlédnout ani skutečnost, že žádný z účastníků správního řízení časové omezení v hodnocené zkušenosti netvrdil.
52. Z formulace hodnocené zkušenosti tedy dle mého stanoviska jednoznačně vyplývá věcné, nikoliv časové omezení přípustných referencí. Optikou zákona o vnitrozemské plavbě v aktuálním znění pak je nutno posuzovat, na jakých vodních cestách bylo možné zkušenosti pro účely naplnění kvalitativního kritéria získat.
53. Výklad předestřený Úřadem o časové limitaci hodnocené zkušenosti dané účinností zákona o vnitrozemské plavbě k 1. 10. 1995 tedy nemá oporu v jazykovém znění hodnocené zkušenosti a neodpovídá ani logickému a systematickému výkladu kvalitativního kritéria. Na nezákonném výkladu hodnocené zkušenosti Úřad současně založil závěr o nezákonném hodnocení nabídky vybraného dodavatele zadavatelem, vyjádřený ve výroku I. napadeného rozhodnutí.
54. Nesprávný výklad hodnocené zkušenosti tak má za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí, a to v intenzitě odůvodňující jeho zrušení a vrácení věci Úřadu k novému projednání. V uvedeném kontextu mám za legitimní též rozkladovou argumentaci zadavatele a vybraného dodavatele, se kterou se Úřad při novém projednání věci v závislosti na dalším postupu vypořádá.
55. Z uvedených důvodů jsem přistoupil ke zrušení výroku I. napadeného rozhodnutí a jeho vrácení Úřadu k novému projednání. Z tohoto důvodu ruším též výroky II. – IV. napadeného rozhodnutí, které jsou na výroku I. napadeného rozhodnutí závislé a nemohou samostatně obstát.
56. Dále poukazuji, že Úřad učinil součástí výroku I. napadeného rozhodnutí též citaci hodnocené zkušenosti, z níž vyplývá, že vybraným dodavatelem předložené reference nesplňují ani alternativní podmínku, že byly realizovány na vodní cestě analogického charakteru v jiné členské zemi EU. Posouzení toho, nakolik mohly reference Králová 1 a 2 představovat „vodní cestu analogického charakteru v jiné členské zemi EU“, přestože se jednalo o zkušenosti získané na stavbě ve Slovenské republice, tedy v jiné členské zemi EU, které by v intencích argumentace Úřadu mohly být způsobilé kvalitativnímu kritériu vyhovět, však v napadeném rozhodnutí zcela absentuje. Odůvodnění napadeného rozhodnutí mám proto za neúplné a nedostatečné pro konstatování učiněného závěru o nezákonnosti postupu zadavatele.
57. Současně konstatuji, že mám formulaci výroku I. napadeného rozhodnutí za velmi obecnou, neboť z ní není jednoznačně seznatelné ani, jaké konkrétní zkušenosti (reference) předložené vybraným dodavatelem byly ze strany zadavatele neoprávněně bonifikovány, ani jakou konkrétní podmínku či podmínky z citované části hodnocené zkušenosti reference vybraného dodavatele nesplnily. Jakkoliv jsou předmětné skutečnosti z odůvodnění napadeného rozhodnutí zřejmé, je z hlediska principu právní jistoty nezbytné, aby zjištěné pochybení zadavatele bylo vymezeno zcela jednoznačně tak, aby nemohlo být zaměněno s jiným.
58. Obdobně k výroku II. napadeného rozhodnutí, jímž Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, podotýkám, že návrh navrhovatele směřoval proti zprávě o hodnocení nabídek a rozhodnutí o výběru dodavatele, přičemž oba tyto úkony Úřad mohl ve formulaci výroku II. napadeného rozhodnutí výslovně označit, neboť v případě abstraktního vymezení úkonů - jako „spojených s hodnocením nabídek“ - mohou obecně vznikat pochybnosti o tom, jaké úkony jsou rušeny.
59. Úřad tedy v závislosti na zjištěních učiněných v návaznosti na nové projednání věci výrokovou část rozhodnutí též dostatečně konkrétně vymezí, a to jak s ohledem na potenciálně deklarované porušení zákona zadavatelem odpovídající zrušenému výroku I. napadeného rozhodnutí, tak s ohledem na precizní formulaci možného nápravného opatření odpovídající zrušenému výroku II. napadeného rozhodnutí.
60. K uložení nápravného opatření dle výroku II. napadeného rozhodnutí dále poukazuji, že dle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
61. Z citované právní úpravy ustanovení § 263 odst. 2 zákona vyplývá podmínka alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele. Posouzení právě uvedené podmínky však v napadeném rozhodnutí zcela absentuje, přičemž v této skutečnosti shledávám též dílčí nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.
62. Jakkoliv dle ustálené judikatury platí, že potenciální vliv na výběr dodavatele není Úřad povinen z povahy věci prokazovat, za situace, kdy skutečnosti rozhodné pro posouzení vlivu zjištěného nezákonného postupu zadavatele na výběr dodavatele vyplývají přímo ze správního spisu, zde ze zprávy o hodnocení nabídek, nemůže Úřad od těchto skutečností odhlížet. V nyní řešené věci je předmětem posouzení zákonnost hodnocení nabídek, okruh možných dodavatelů je tak již uzavřen a Úřad je povinen zabývat se tím, zda konkrétní zjištěný nezákonný postup zadavatele měl či neměl vliv na výběr dodavatele. Pouze v případě, že Úřad nazná, že ke vlivu na výběr dodavatele skutečně došlo, budou naplněny zákonné podmínky pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona. Příslušné závěry musí být také ze strany Úřadu dostatečně podloženy a odůvodněny.
63. Dospěje-li tedy Úřad v návaznosti na nové projednání věci opětovně k závěru o nutnosti uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, přezkoumatelným způsobem odůvodní též naplnění podmínky možného vlivu na výběr dodavatele. V uvedeném kontextu vezme Úřad v úvahu zejména možný dopad případného nesprávného hodnocení dle kvalitativního kritéria na výsledné pořadí nabídek a vypořádá se též s příslušnou rozkladovou argumentací zadavatele.
64. Navrhovatel v rozkladu dále obsáhle brojí proti skutečnosti, že Úřad nepřezkoumal jeho návrh v celém rozsahu. Úřad v bodech 112 - 113 odůvodnění napadeného rozhodnutí vysvětlil, že zkoumání důvodnosti dalších návrhových námitek by s ohledem na zásadu procesní ekonomie nebylo účelné, neboť existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod pro uložení nápravného opatření, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí zkoumání dalších důvodů nadbytečné.
65. V uvedeném kontextu je však třeba rozlišit situaci, kdy je rušeno zadávací řízení jako celek a další postup zadavatele v dotčeném zadávacím řízení je již vyloučen, a dále situaci, kdy je rušen jen jednotlivý úkon zadavatele (nebo několik úkonů) a závěry Úřadu k posuzovaným právním otázkám jsou významné pro další postup zadavatele ve stále probíhajícím zadávacím řízení. Zatímco v případě, kdy Úřad ukládá nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku jako celku, lze souhlasit s právním názorem Úřadu, že plně postačuje zjištění jednoho oprávněného důvodu pro jeho uložení.
66. Naopak v případě, kdy návrh směřuje proti více jednotlivým úkonům zadavatele, u kterých lze uložit různá nápravná opatření, aniž by tím došlo ke zrušení zadávacího řízení, musí Úřad v přezkumném řízení postupovat citlivě a systematicky tak, aby mohl být naplněn účel správního řízení, reprezentovaný zpravidla zájmem navrhovatele na plnění veřejné zakázky. V uvedeném kontextu je třeba vzít v úvahu, že zadavatel deklaroval přesvědčení o zákonnosti svého postupu, jakož i nesouhlas s argumentací navrhovatele již v rozhodnutí o námitkách, načež nelze očekávat, že by se při dalším postupu v zadávacím řízení v nepřezkoumaných otázkách od svého předchozího postupu odchýlil. Úřad by tak měl usilovat o komplexní řešení věci v otázkách rozhodných pro další postup zadavatele a práva a oprávněné zájmy navrhovatele.
67. V nyní řešené věci navrhovatel mimo jiné namítal, že vybraný dodavatel nesplnil podmínky technické kvalifikace. Pokud by byla tato námitka důvodná, vybraný dodavatel by musel být z další účasti v zadávacím řízení vyloučen, načež by bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie, aby se Úřad zabýval dalšími úkony s vybraným dodavatelem spojenými, například zákonností hodnocení jeho nabídky. Z pohledu zajištění efektivity jak správního, tak i zadávacího řízení, proto považuji za vhodnější, aby se Úřad přednostně zabýval právními otázkami klíčovými pro další postup v zadávacím řízení (například z hlediska okruhu jeho účastníků).
68. Pokud by například Úřad shledal námitku nesplnění podmínek technické kvalifikace ze strany vybraného dodavatele jako důvodnou, bylo by dále namístě přezkoumat zákonnost hodnocení nabídky navrhovatele, neboť bez případného posouzení této právní otázky nelze předpokládat, že zadavatel svůj předchozí postup při hodnocení nabídek bez předchozího závazného stanoviska Úřadu změní. Tímto není nijak předjímáno posouzení věcných otázek při novém projednání.
69. Úřad tedy v souladu s navrhovatelem odkazovanými zásadami správního řízení při novém projednání věci v závislosti na učiněných závěrech uváží, jaké otázky jsou pro další postup zadavatele v kontextu újmy hrozící navrhovateli podstatné, a s těmito otázkami (námitkami) se v napadeném rozhodnutí přiměřeně vypořádá tak, aby v souladu se zásadou procesní ekonomie nedocházelo k opakovanému podávání návrhů s již jednou uplatněnými (avšak ze strany Úřadu nevypořádanými) námitkami.
K nezákonnosti napadeného rozhodnutí
70. Podle § 152 odst. 5 správního řádu platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání, nevylučuje-li to povaha věci. Podle § 152 odst. 6 písm. a) správního řádu, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, lze v řízení o rozkladu rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad v prvním stupni, zrušit nebo změnit, pokud se tím plně vyhoví rozkladu a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků.
71. Podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání.
72. Výše jsem dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení, neboť závěry Úřadu jsou založeny na nezákonném výkladu podmínky hodnocené zkušenosti. K právnímu posouzení této právní otázky jsem vyslovil závazný právní názor, jímž je Úřad při novém projednání věci vázán. Vůči ostatním námitkám, které byly navrhovatelem vzneseny, tak však učinit nemohu, neboť by tím byla dotčena zásada dvoustupňovosti správního řízení, načež by mohlo dojít k zásahu do procesních práv účastníků.
73. Napadené rozhodnutí je nezákonné, a to v intenzitě odůvodňující jeho zrušení, neboť zjištění učiněná Úřadem neodůvodňují závěr vyjádřený ve výroku I. napadeného rozhodnutí. Úřad se při novém projednání věci vypořádá též s argumentací účastníků vznesenou v jejich rozkladech.
74. Výrok II. napadeného rozhodnutí byl vydán podle § 263 odst. 2 zákona v návaznosti na výrokem I. konstatované porušení zákona jako nápravné opatření. Výrok, jenž konstatuje porušení zákona, je rušen, a tedy musí být zrušen i tento výrok, neboť bez výroku I. nemůže v napadeném rozhodnutí samostatně obstát.
75. Výrok III. napadeného rozhodnutí byl vydán s ohledem na kogentní ustanovení § 263 odst. 8 zákona, kdyÚřad shledal v zadávacím řízení pochybení zadavatele a postup v rozporu se zákonem a uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětných úkonů v zadávacím řízení. Konstatování porušení zákona a na to navázané uložení nápravného opatření jsou nutné podmínky pro uložení zákazu uzavřít smlouvu dle § 263 odst. 8 zákona. Vzhledem ke zrušení výroku I. a II. napadeného rozhodnutí však již nejsou splněny podmínky pro vydání výroku III. napadeného rozhodnutí a ten je třeba zrušit.
76. Výroky II. a III. napadeného rozhodnutí o uložení nápravného opatření a zákazu uzavřít smlouvu jsou rušeny, čímž nejsou splněny podmínky pro vydání výroku IV. (srov. § 266 odst. 1 zákona), pročež i tento výrok napadeného rozhodnutí ruším.
77. Současně jsem neshledal naplnění podmínek pro postup podle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu, dle kterého odvolací správní orgán, dojde-li k závěru, že je napadené rozhodnutí nesprávné nebo v rozporu s právními předpisy, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a správní řízení zastaví, neboť je zde prostor pro nové projednání věci ze strany Úřadu. Závěry Úřadu v návaznosti na nové projednání věci nelze v tuto chvíli předjímat. Změna rozhodnutí (což je obecně přípustné) v daném případě (s ohledem na nezbytnost doplnit skutková zjištění a nutnost dbát na procesní práva všech účastníků řízení) nepřichází v úvahu.
VIII. Závěr
78. Úřad v napadeném rozhodnutí nepostupoval v souladu se zákonem a správním řádem, což má za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. Byly tak splněny podmínky předvídané § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, a proto napadené rozhodnutí ruším ve všech jeho výrocích, když tyto výroky na sebe vzájemně navazují, a věc vracím Úřadu k novému projednání, neboť uvedené vady napadeného rozhodnutí není možné zhojit jinak než vydáním nového rozhodnutí ve věci.
79. Úřad je při novém rozhodování vázán právním názorem vysloveným v tomto rozhodnutí. Současně nelze předjímat závěry Úřadu v návaznosti na nové projednání věci a doplnění skutkových zjištění.
80. Předseda Úřadu při zrušení prvostupňového rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání z důvodu zachování účelu správního řízení obvykle nařizuje předběžné opatření, kterým zadavateli uloží zákaz uzavřít smlouvu na předmět plnění dané veřejné zakázky. V tomto případě by bylo uložení předběžného opatření v tomto rozhodnutí o rozkladu nadbytečné, neboť rozhodnutím Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0033/2021/VZ, č. j. ÚOHS-09411/2021/500/AIv ze dne 16. 3. 2021 bylo předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku zadavateli již uloženo a doposud nebylo zrušeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát advokátní kanceláře GU̎RLICH VÍTEK & PARTNERS, Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2
2. Gardenline s.r.o., Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice
3. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 zákona.
|
