Spisová značka: ÚOHS-R0141/2021/VZ
Číslo jednací: ÚOHS-34177/2021/163/MPe
Brno 11. 11. 2021
V řízení o rozkladu ze dne 3. 9. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne obviněným –
ČEZ Prodej, a.s., IČO 27232433, se sídlem Duhová 425/1, 140 00 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 3. 9. 2021 společností DBK PARTNERS, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 24253391, se sídlem Vinohradská 938/37, Vinohrady, 120 00 Praha,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-28298/2021/500/AIv ze dne 20. 8. 2021 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0191/2021/VZ ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „TECHNOLOGIE CALL CENTRA ČPR“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 1. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 1. 2020 pod ev. č. Z2020-000755 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 1. 2020 pod ev. č. 2020/S 008-015062,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a § 257 písm. f) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-28298/2021/500/AIv ze dne 20. 8. 2021 vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0191/2021/VZ
r u š í m
a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0191/2021/VZ ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „TECHNOLOGIE CALL CENTRA ČPR“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 1. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 1. 2020 pod ev. č. Z2020-000755 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 1. 2020 pod ev. č. 2020/S 008-015062,
z a s t a v u j i,
neboť v něm nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 ani § 269 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
Odůvodnění
I. Postup zadavatele a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 9. 11. 2020 podnět k přezkoumání postupu zadavatele – ČEZ Prodej, a.s., IČO 27232433, se sídlem Duhová 425/1, 140 00 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 3. 9. 2021 společností DBK PARTNERS, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 24253391, se sídlem Vinohradská 938/37, Vinohrady, 120 00 Praha, (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) při zadávání veřejné zakázky „TECHNOLOGIE CALL CENTRA ČPR“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 1. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 1. 2020 pod ev. č. Z2020-000755 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 1. 2020 pod ev. č. 2020/S 008-015062, (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Úřad si na základě obdrženého podnětu vyžádal dne 12. 11. 2021 přípisem č. j. ÚOHS-36002/2020/542/MKd od obviněného písemné vyjádření k obsahu podnětu. Dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku Úřad obdržel od obviněného již v rámci správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0411/2020/VZ, a to dne 21. 10. 2020 a dne 22. 10. 2020. Dne 20. 11. 2020 Úřad obdržel vyjádření obviněného k podanému podnětu z téhož dne. Obviněný ve svém vyjádření uvedl, že je přesvědčen, že „v rámci předmětného zadávacího řízení – konkrétně při hodnocení nabídek a vypracování zprávy o hodnocení nabídek – postupoval zcela v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a že tedy není důvodu, pro který by bylo namístě zahájit ve věci jakékoli správní řízení. Zadavatel je přesvědčen, že zpráva o hodnocení nabídek obsahuje veškeré zákonné náležitosti dle § 119 odst. 2 ZZVZ.“
3. Dne 23. 12. 2020 zaslal Úřad obviněnému přípis ze dne 22. 12. 2020, č. j. ÚOHS-41562/2020/542/MKd, kterým jej vyzval ke sdělení, jakým konkrétním způsobem bylo provedeno posouzení splnění všech povinností spojených s požadavky na infrastrukturu ze strany vybraného dodavatele a na základě jakých konkrétních skutečností zadavatel dospěl k závěru, že vybraným dodavatelem navržená infrastruktura vyhovuje ve všech parametrech požadavkům stanoveným v zadávací dokumentaci. Dne 6. 1. 2021 zaslal obviněný Úřadu sdělení, v němž uvedl, že technické řešení nabízené vybraným dodavatelem „přezkoumal prostřednictvím svých odborných technických kapacit, a to jak z pohledu jeho souladu s požadavky zadavatele uvedenými v zadávací dokumentaci, tak z pohledu konzistence jednotlivých informací uváděných v nabídce vítězného uchazeče, přičemž neshledal, že by vítězným uchazečem nabízené technické řešení neodpovídalo závazně stanoveným požadavkům zadavatele, nebo že by informace uváděné vítězným uchazečem v tabulce požadavků na infrastrukturu dle Platformy ČEZ, zpracované vítězným uchazečem dle vzoru a instrukcí obsažených v části 5 zadávací dokumentace, kapitole P3 – Požadavky na infrastrukturu dle platformy ČEZ (dále jen ,Infrastrukturní tabulkaʼ), neodpovídaly povaze a charakteru nabízeného řešení.“ Zadavatel taktéž zopakoval, opíraje se o odborné znalosti a zkušenosti svých expertních technických pracovníků, že „nemá důvod pochybovat o kvalitě, resp. reálnosti vybraným uchazečem nabízeného plnění, a to ani co do vybraným uchazečem prezentovaných požadavků/nároků nabízeného řešení na infrastrukturu zadavatele“.
4. Úřad po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu, získal pochybnosti, zda se zadavatel nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy zda neporušil pravidlo stanovené v ustanovení § 119 odst. 2 písm. d) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, tím, že nepořídil písemnou zprávu o hodnocení nabídek obsahující u dílčího hodnoticího kritéria „B) Požadavky na infrastrukturu dle Platformy ČEZ“ náležitosti předepsané v ustanovení § 119 odst. 2 písm. d) bodu 1. až 3. zákona, v důsledku čehož je postup obviněného při hodnocení nabídek nepřezkoumatelný, a tudíž netransparentní, když tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele.
5. V důsledku zjištěných skutečností zahájil Úřad řízení o přestupku z moci úřední. Tuto skutečnost oznámil obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-17684/2021/542/MKd ze dne 26. 5. 2021. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno dne 27. 5. 2021.
6. Dnem 27. 5. 2021 bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) v návaznosti na § 249 zákona a § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOP“) zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.
7. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 4. 6. 2021 konstatoval, že obsah zprávy o hodnocení nabídek ze dne 1. 9. 2020 a zprávy o hodnocení nabídek ze dne 24. 9. 2020, (souhrnně také jako „zprávy o hodnocení nabídek“)[2] zcela odpovídá zákonem stanoveným požadavkům plynoucím z § 119 odst. 2 zákona. Dle obviněného je klíčové pro posouzení tohoto případu zadávací dokumentací vymezení toho, co je předmětem hodnocení. Údaj, jenž měl být předmětem hodnocení v případě kritéria „B) Požadavky na infrastrukturu dle Platformy ČEZ“, byl celkové číselné/bodové vyjádření nákladů na plnění infrastrukturních požadavků dodavatelem nabízeného řešení. Tento údaj byl uveden v buňce L76 tabulky s názvem Požadavky na infrastrukturu dle Platformy ČEZ (dále jen „infrastrukturní tabulka“), jež tvořila přílohu zadávací dokumentace. Obviněný dále uvedl, že jednotlivé dílčí řádky infrastrukturní tabulky obsahující informace vyplněné jednotlivými dodavateli, nebyly předmětem hodnocení. Obviněný je proto nemusel uvádět ve zprávách o hodnocení nabídek. Celkové číselné/bodové hodnocení bylo dodavatelům přiřazováno v rámci infrastrukturní tabulky automaticky, a to na základě předdefinovaného matematického vzorce vyjadřujícího náklady obviněného, jakožto poskytovatele infrastruktury, které bude muset následně vynaložit na realizaci nabízeného řešení. Uchazeči při vyplňování infrastrukturní tabulky viděli, jaké konkrétní číselné/bodové vyjádření nákladů připadá na každý infrastrukturní požadavek vymezený v předmětné tabulce, a to ihned poté, co daný údaj dosadili do infrastrukturní tabulky. Následně pak mohli upravovat svá řešení tak, aby jejich požadavky na infrastrukturu byly co nejmenší. Obviněný dále zdůraznil, že v rámci hodnocení nabídek nijak nezasahoval do tabulkou vypočteného celkového číselného/bodového hodnocení. Předmětem hodnocení tak byl údaj – Celkové číselné/bodové hodnocení – vymezené v buňce L76 infrastrukturní tabulky, který byl údajem pro hodnocení ve smyslu § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona. Správnost číselného/bodového hodnocení byla u vybraného dodavatele snadno ověřitelná. Obviněný je přesvědčen, že jeho postup byl transparentní a zpětně přezkoumatelný. V tomto případě nemohl postup obviněného zapříčinit ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.
8. Obviněný setrvává na svém závěru taktéž ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 23. 6. 2021.
Průběh zadávacího řízení
9. Obviněný jakožto zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky podle § 4 odst. 3 zákona zahájil dne 8. 1. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění za účelem zadání veřejné zakázky postupem dle § 60 a násl. zákona v jednacím řízení s uveřejněním.
10. Předmětem veřejné zakázky dle čl. 4 zadávací dokumentace je:
· Implementace nových technologií Kontaktního centra v rozsahu Agentská aplikace, IVR, Routing, Reporting, Plánování směn, Dashboard, Aplikace Wallboard, Řízení KC, Administrace systému KC, Software část VoIP/SIP server a Nahrávací zařízení. Po projektové stránce zahrnuje tato část plnění fáze: iniciace projektu, cílový koncept, realizace, příprava a zahájení produktivního provozu a podpora produktivního provozu. Implementační část plnění rovněž zahrnuje zajištění služeb systémové integrace nad souběžnými dodávkami dalších dodavatelů, zejména dodavatele úprav SAP.
Dodání licencí a návazného maintenance k implementovaným SW technologiím.
Dodání HW zařízení pro koncová pracoviště – telefony, náhlavní soupravy, wallboard mini PC
Zajištění rozvoje řešení
Poskytování servisních služeb.
11. Obviněný obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 4 nabídky.
12. Dne 1. 9. 2020 obviněný zpracoval Zprávu o hodnocení nabídek.
13. Obviněný rozhodl Rozhodnutím zadavatele o výběru dodavatele ze dne 9. 9. 2020 (dále jen „rozhodnutí o výběru“) o výběru vybraného dodavatele – NTT Czech Republic s.r.o., IČO 26175738, se sídlem Milevská 2095/5, 140 00 Praha 4, (dále jen „vybraný dodavatel“).
14. Dne 24. 9. 2020 uveřejnil znovu Zprávu o hodnocení nabídek obsahující nově také doplňující tabulky k hodnocení dílčího kritéria D) audiovizuální ukázky.
15. Dne 25. 11. 2020 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“) a Smlouvu o poskytování servisních služeb (dále jen „smlouva o poskytování servisních služeb“).
II. Napadené rozhodnutí
16. Dne 20. 8. 2021 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-28298/2021/500/AIv v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0191/2021/VZ (dále jen „napadené rozhodnutí“).
17. Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že porušil pravidlo stanovené v ustanovení § 119 odst. 2 písm. d) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť nepořídil písemnou zprávu o hodnocení nabídek obsahující u dílčího hodnoticího kritéria „B) Požadavky na infrastrukturu dle Platformy ČEZ“ náležitosti předepsané v ustanovení § 119 odst. 2 písm. d) bodu 1. až 3. zákona, neboť jím zpracované zprávy o hodnocení neobsahovaly hodnocené údaje z nabídek odpovídající citovanému dílčímu hodnoticímu kritériu, popis hodnocení těchto údajů a popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v tomto dílčím hodnoticím kritériu, v důsledku čehož je postup obviněného při hodnocení nabídek nepřezkoumatelný a tudíž netransparentní, když tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, přičemž obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo a smlouvu o poskytování servisních služeb. Výrokem II napadeného rozhodnutí uložil Úřad obviněnému pokutu dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona ve výši 50 000 Kč. Výrokem III uložil Úřad obviněnému povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.
18. Úřad své rozhodnutí odůvodnil tím, že zpráva o hodnocení nabídek je stěžejním zdrojem informací o hodnocení nabídek. Jestliže obviněný v této zprávě uvedl pouze celkové bodové vyjádření souhrnu infrastrukturních požadavků, které vzniklo na základě obviněným předem provedeného ohodnocení možných infrastrukturních požadavků, nemohli si uchazeči o veřejnou zakázku učinit představu o nabídkách svých konkurentů. Nemohli si ani ověřit, zda obviněný postupoval při hodnocení nabídek v souladu se zákonem i jím stanovenými pravidly hodnocení. Obsah zprávy o hodnocení nabídek tak neposkytuje dodavatelům dostatek informací pro posouzení postupu obviněného při hodnocení nabídek. Úřad proto konstatoval, že jelikož obviněný neuvedl ve zprávě o hodnocení nabídek relevantním způsobem hodnocené údaje z nabídek, nesplnil povinnost dle § 119 odst. 2 písm. d) bod 1 zákona. Úřad dále shledal, že v tomto případě údaje vyplněné dodavateli do infrastrukturní tabulky nebyly obchodním tajemstvím. Úřad dále shledal, že nemůže učinit kvalifikovaný závěr o tom, zda obviněný postupoval při hodnocení nabídek v daném dílčím hodnoticím kritériu v souladu se zákonem. Absence rozhodných údajů pro hodnocení nabídek v daném dílčím kritériu je proto schopna naplnit potenciál vlivu na výběr dodavatele.
III. Postup obviněného před podáním rozkladu
19. Obviněný dne 30. 8. 2021 zaslal Úřadu oznámení o ukončení právního zastoupení advokátní kanceláří Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., IČO 24225029, se sídlem Klimentská 1216/46, Nové Město, 110 00 Praha 1.
20. V podaném rozkladu ze dne 3. 9. 2021 obviněný uvedl, že jeho právní zastoupení v řízení o nyní řešeném přestupku zahájeném z moci úřední převzala DBK PARTNERS, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 24253391, se sídlem Vinohradská 938/37, Vinohrady, 120 00 Praha 2.
IV. Rozklad obviněného
21. Dne 3. 9. 2021 podal obviněný k předsedovi Úřadu blanketní rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí, které mu bylo doručeno dne 20. 8. 2021. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
22. Úřad vyzval obviněného k doplnění podaného rozkladu usnesením ze dne 3. 9. 2021, č. j. ÚOHS-29817/2021/536/MKd, v němž stanovil lhůtu 7 dnů od doručení tohoto usnesení. Usnesení bylo obviněnému doručeno dne 6. 9. 2021.
23. Dne 13. 9. 2021 doručil obviněný Úřadu doplnění rozkladu z téhož dne, v němž uvádí, že napadá všechny výroky napadeného rozhodnutí pro rozpor s právními předpisy.
Námitky rozkladu
24. Obviněný v rozkladu předně namítá, že dílčí hodnoticí kritérium se netýkalo hardwarových zařízení dodávaných v rámci předmětu této veřejné zakázky. Naopak se jednalo o výpočet předběžných nákladů na samostatné veřejné zakázky, které se zadavatel chystá realizovat, a jejichž předmětem plnění bude dodání hardwarových zařízení, na kterých bude provozován nyní soutěžený systém.
25. Účastníci nyní řešeného zadávacího řízení mohli dle obviněného v rámci předmětného kritéria vyplňovat do infrastrukturní tabulky toliko údaje v této tabulce předdefinované. Z tohoto lze dovodit, že tyto údaje pak musely být v souladu se zadávací dokumentací, jelikož jiné údaje nemohly být použity. Na základě vyplnění údajů, a tím provedené kombinace infrastrukturních požadavků, tabulka vypočítala bodové hodnocení této kombinace infrastrukturních požadavků zvolené dodavateli. Tento údaj pak byl předmětem hodnocení. Dle obviněného se jednalo o kvantitativní údaj, tedy výsledek matematického výpočtu, což nebylo dle jím citované judikatury nutné ve zprávě o hodnocení nabídek blíže komentovat. Číselné údaje získané z infrastrukturní tabulky byly následně převedeny pomocí matematického vzorce na body, jež určily pořadí uchazečů pro splnění tohoto kritéria. Přidělení bodů jednotlivým nabídkám bylo v tomto případě založeno na objektivním principu. Do hodnocení nabídek tedy dle obviněného nevstupoval žádný subjektivní prvek. Přidělení bodů nabídkám tak bylo zcela přezkoumatelné.
26. Úřad měl přezkoumat matematický postup zadavatele, čímž by dospěl k závěru, že jeho postup byl správný. Úřad se měl taktéž více zabývat otázkou vlivu na výběr dodavatele.
Závěr rozkladu
27. Obviněný navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
V. Řízení o rozkladu
28. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu, a proto předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
29. Předseda Úřadu úředním záznamem ze dne 25. 10. 2021, č. j. ÚOHS-36000/2021/163/MPe učinil součástí spisu dokumenty s názvem [003]5a_Pozadavky na infrastrukturu produkce - SOITRON s.r.o., [003]5b_Pozadavky na infrastrukturu_testovaci - SOITRON s.r.o., [003]5c_Pozadavky na infrastrukturu_vyvojove - SOITRON s.r.o., Požadavky na infrastrukturu - con4PAS, Požadavky na infrastrukturu - DATASYS s.r.o., Požadavky na infrastrukturu - vybraný dodavatel. Uvedené dokumenty bylo potřeba v rámci posouzení tohoto případu přezkoumat. Jelikož se jednalo o podklady pro rozhodnutí, byly zařazeny do spisu.
30. V souvislosti s doplněním podkladů pro rozhodnutí vyzval předseda Úřadu obviněného usnesením ze dne 26. 10. 2021, č. j. ÚOHS-36009/2021/163/MPe k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, k čemuž určil lhůtu 7 kalendářních dnů od doručení předmětného usnesení. Předmětné usnesení bylo obviněnému doručeno dne 27. 10. 2021.
31. Obviněný se k doplněným podkladům pro rozhodnutí ve lhůtě stanovené usnesením nevyjádřil.
Stanovisko předsedy Úřadu
32. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 ZOP přezkoumal napadené rozhodnutí v celém jeho rozsahu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
33. Úřad tím, že rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích napadeného rozhodnutí, rozhodl nesprávně a v rozporu s právními předpisy. V nyní řešeném případě jsem po posouzení skutkových okolností plynoucích ze správního spisu zjistil, že postup obviněného v zadávacím řízení nenaplnil všechny znaky skutkové podstaty přestupku konstatovaného v napadeném rozhodnutí. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a k zastavení správního řízení.
VI. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení
34. Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
35. Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, pak podle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví.
36. Úřad podle § 257 písm. f) zákona zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269.
37. V nyní projednávaném případě byl obviněný shledán vinným z přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Obviněný se daného přestupku měl dopustit tím, že při zadávání veřejné zakázky porušil pravidlo stanovené v ustanovení § 119 odst. 2 písm. d) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona. Dle Úřadu obviněným zpracované písemné zprávy o hodnocení nabídek neobsahovaly u dílčího hodnoticího kritéria „B) Požadavky na infrastrukturu dle Platformy ČEZ“ náležitosti předepsané v ustanovení § 119 odst. 2 písm. d) bodu 1. až 3. zákona, neboť jím zpracované zprávy o hodnocení nabídek neobsahovaly hodnocené údaje z nabídek odpovídající citovanému dílčímu hodnoticímu kritériu, popis hodnocení těchto údajů a popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v tomto dílčím hodnoticím kritériu. Postup obviněného při hodnocení nabídek byl v důsledku tohoto dle Úřadu nepřezkoumatelný, a tudíž netransparentní, přičemž mohl ovlivnit výběr dodavatele.
38. Předmětem posouzení tohoto případu je otázka, zda obviněný zpracoval zprávy o hodnocení nabídek v souladu s § 119 odst. 2 zákona, a to transparentně, tedy přezkoumatelně.
39. Obecně lze říci, že hodnocení nabídek je stěžejní fází zadávacího řízení, při které je hodnoticí komise povinna hodnotit nabídky uchazečů pouze dle zadavatelem definovaných hodnoticích kritérií a v souladu se způsobem stanoveným zadavatelem v zadávacích podmínkách, přičemž je rovněž povinna zohlednit váhu jednotlivých subkritérií. Z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele, resp. hodnoticí komise při hodnocení nabídek je pak jedním z klíčových dokumentů zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, ve které musí zadavatel celý proces hodnocení nabídek podrobně popsat.
40. Dle § 119 odst. 2 zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede
a) identifikaci zadávacího řízení,
b) fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,
c) seznam hodnocených nabídek a
d) popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé
1. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,
2. popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,
3. popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a
4. výsledek hodnocení nabídek.
41. V komentářové literatuře k § 119 zákona je uvedeno, že: „Průběh hodnocení nabídek musí být ve zprávě o hodnocení nabídek popsán detailně, transparentně, přezkoumatelně a jednoznačně. Z podrobného popisu musí být zcela zřejmé, proč a na základě jakých skutečností zadavatel dospěl k výsledku hodnocení nabídek. Dodržení těchto pravidel pro obsahové náležitosti dané zprávy jsou nezbytné nejen pro zachování zásad zadávání veřejných zakázek dle § 6 (zejména zásady transparentnosti), ale i případný výkon práv účastníků v oblasti ochrany proti nesprávnému postupu zadavatele (zejména pro účely případných námitek a návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele), jakož i pro následnou kontrolu postupu zadavatele dozorovým orgánem a dalšími kontrolními či soudními orgány.“[3]
42. Krajský soud v Brně v souvislosti s obsahem zprávy o hodnocení nabídek ve svém rozsudku č. j. 30 Af 104/2012-51 ze dne 27. 11. 2014 uvedl, že: „Zadavatel tak musí mj. přesně popsat postup svého hodnocení, musí vymezit: předmět hodnocení, způsob hodnocení a preference, přičemž platí, že nedostatečnost zprávy o posouzení a hodnocení znamená netransparentní hodnocení. Zadavatel je proto povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek takovou zprávu, ve které je uveden krom jiného i popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním; srov. § 80 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách.“[4]
43. V nyní řešeném případě obviněný stanovil v čl. 24.1 zadávací dokumentace, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, a to na základě splnění celkem čtyř dílčích kritérií hodnocení. Jedním z dílčích hodnoticích kritérií bylo kritérium „B) Požadavky na infrastrukturu dle Platformy ČEZ“, jež mělo stanovenou váhu 10 %.
44. Uvedené kritérium bylo vymezeno v čl. 24.2 zadávací dokumentace následovně:
„Dílčí hodnotící kritérium B) Požadavky na infrastrukturu dle Platformy ČEZ – body v rámci hodnocení podle tohoto dílčího hodnotícího kritéria budou jednotlivým Předběžným nabídkám/Nabídkám přiřazeny podle následujícího vzorce:
XiB = ((MIN (c1,c2…….,cn)/ci) *100* VB
kde i = 1, … , n
n počet Účastníků
xiB bodové hodnocení i-tého Účastníka v rámci dílčího hodnotícího kritéria B) Popis požadavků na dodání ICT infrastruktury do datového centra od Dodavatele
MIN(c1, c2 …, cn) nejnižší počet bodů dosažených po vyplnění tabulky ,Požadavky na infrastrukturu dle Platformy ČEZʼ, část 5 této ZD jednotlivými Účastníky. Hodnota bodů je uvedena na listu 2 ,Požadavky na Platformu ČEZʼ, buňka L76. Hodnota bodů v buňce L76 je generována automaticky, na základě pravidel přednastavených Zadavatelem a následně po vyplnění ze strany Účastníka.
ci počet bodů, které i-tý Účastník obdržel po vyplnění tabulky ,Požadavky na infrastrukturu dle Platformy ČEZʼ, část 5 této ZD. Hodnota bodů i-tého Účastníka je uvedena na listu 2. ,Požadavky na Platformu ČEZʼ, buňka L76 (nebo viz výše). Hodnota bodů na listu ,2. Požadavky na Platformu ČEZʼ, buňka L76 (nebo viz výše) je generována automaticky, na základě pravidel přednastavených Zadavatelem a následně po vyplnění ze strany Účastníka
VB váha dílčího hodnotícího kritéria B) Požadavky na infrastrukturu dle Platformy ČEZ. Pro potřeby výpočtu/vzorce nabývá hodnoty 0,10.
Výpočet bude automaticky zaokrouhlen na dvě desetinná místa. Každý z Účastníků může dosáhnout v rámci hodnocení tohoto dílčího hodnotícího kritéria hodnoty vážených, přidělených bodů v rozmezí 0-10 bodů. Dvě i více Předběžných nabídek/Nabídek může v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria dosáhnout shodného počtu bodů.
Příklad hodnocení dílčího hodnotícího kritéria B) Požadavky na infrastrukturu dle Platformy ČEZ
Dodavatel Počet dosažených bodů Nejnižší počet bodů Přidělený počet bodů
A 32 000 4,06
B 25 000 5,20
C 13 000 X 10,0
Pozn.: Uvedené hodnoty jsou ilustrativní a jejich výše není indikací očekávání Zadavatele ve vztahu k nabídkám Účastníků.“[5]
45. Dílčí kritérium „B) Požadavky na infrastrukturu dle Platformy ČEZ“ bylo využito „pro hodnocení nabízeného řešení z pohledu nákladů na dodavatelem požadovanou IT infrastrukturu, kterou zajistí dodavatel. Rozsah relevantní IT infrastruktury je definován Platformou ČEZ“[6]. Dodavatelé tak měli vyplňovat dle pokynů zadavatele infrastrukturní tabulku, která byla součástí zadávací dokumentace[7]. V uvedené tabulce měli uchazeči o veřejnou zakázku vyplňovat podtabulky „A) Servisní model“, „B) Architektonický vzor“ a „C) Výběr požadavků na IT infrastrukturu dle nabízeného řešení z Platformy ČEZ“.
46. V návodu k vyplnění infrastrukturní tabulky obviněný uvedl následující. Pro podtabulku „A) Servisní model“ infrastrukturní tabulky platí, že „požadovaný servisní model je předvyplněný ze strany zadavatele v souladu s požadavky zadávací dokumentace a je ze strany dodavatele neměnný.“ Pro podtabulku „B) Architektonický vzor“ infrastrukturní dále platí, že „dodavatel ze seznamu vybere architektonický vzor odpovídající požadavkům nabízeného řešení. Na základě servisního modelu (daného technickou specifikací) jsou na výběr příslušné architektonické vzory.“ Pro podtabulku „C) Výběr požadavků na IT infrastrukturu dle nabízeného řešení z Platformy ČEZ“ infrastrukturní tabulky je dáno, že „dodavatel do příslušné tabulky vyplní požadavky na IT infrastrukturu, které zajistí, aby jím nabízené řešení bylo zcela funkční a v souladu s požadavky zadávací dokumentace“. V této podtabulce měli uchazeči o veřejnou zakázku pro každý požadavek na infrastrukturu vyplnit výběrem z nabízeného seznamu možností sloupce „Prostředí“, „Typ Serveru“ a „Platforma“ a následně číselně vyjádřit diskovou kapacitu v GB ve sloupci „Storage [GB]“.
47. V případě podtabulky „A) Servisní model“ bylo dáno, že požadovaný servisní model je předvyplněný ze strany zadavatele a neměnný. U podtabulky „B) Architektonický vzor“ bylo možno dále vybírat data z uzamčeného rozevíracího seznamu možností v závislosti na servisním modelu, který je dán technickou specifikací řešení uchazeče. U podtabulky „C) Výběr požadavků pro IT infrastrukturu dle nabízeného řešení z Platformy ČEZ“ bylo dále možno vybírat hodnoty pro „Prostředí“ z nabízeného seznamu (celkem 5 možností), přičemž bylo dáno, že již nabízená „Prostředí“ jsou v souladu s požadavky na řešení. Shodně pak při vyplňování políčka „Typ Serveru“ bylo nutno vybírat z předdefinovaného seznamu (celkem 7 možností). Na základě výběru „Typu serveru“ se následně aktivoval odpovídající rozsah nabídky konfigurací v „Platformě“. U políčka „Platforma“ bylo opětovně možné vybírat pouze z předem daného seznamu (desítek možností), který je závislý na zvoleném „Typu serveru“. Do sloupce „Storage“ bylo následně možné doplnit kapacitu zařízení v GB.
48. Laicky shrnuto, zadavatel stanovil kritérium hodnocení spočívající v odrazu budoucích nákladů zadavatele na infrastrukturu, kterou bude nezbytné zajistit pro chod nyní soutěženého řešení. Zadavatel po dodavatelích požadoval, aby pro účely hodnocení tohoto kritéria nejprve vyplnili infrastrukturní tabulku. V dané tabulce bylo několik hodnot odrážejících dílčí vlastnosti možného řešení, jež byly zadavatelem obodovány. Dodavatelé pak při vyplňování tabulky získávali body za jimi vyplněné vlastnosti nabízeného řešení. Dodavatelé však byli při vyplňování tabulky omezeni možnostmi řešení předdefinovanými zadavatelem. Dodavatelé tak do tabulky doplnili údaje charakterizující jejich plnění, avšak mohli vybírat u dílčích podtabulek pouze z uzavřeného počtu možností, přičemž zvolené možnosti u jednotlivých podtabulek byly taktéž vzájemně závislé. Pokud například dodavatel v podtabulce „B) Architektonický vzor“ zvolil některou z možností, mohl zvolit dále v podtabulce „C)Výběr požadavků pro IT infrastrukturu dle nabízeného řešení Platformy ČEZ“ pouze určité hodnoty pro dílčí kategorie řešení. V případě volby „typu Serveru“, mohl dodavatel zvolit pouze omezené možnosti pro „Platformu“.
49. Obviněný v příloze zpráv o hodnocení nabídek uvedl k hodnocení daného dílčího kritéria hodnocení následující tabulku. K uvedené tabulce obviněný dále konstatoval, že body v rámci hodnocení podle tohoto dílčího hodnoticího kritéria byly jednotlivým nabídkám přiřazeny podle následujícího vzorce: XiB = ((MIN (c1,c2…….,cn)/ci) *100* VB, jenž byl uveden v zadávací dokumentaci pro výpočet přidělených bodů určujících pořadí nabídek pro dané kritérium.
Uchazeč
Počet dosažených bodů
Přidělený počet bodů
Pořadí v kritériu
DATASYS s.r.o.
22 778
2.98
3.
SOITRON s.r.o.
38 053
1.78
4.
NTT Czech Republic s.r.o.
6 790
10.00
1.
Con4PAS, a.s.
20 367
3.33
2.
50. Z výše uvedeného je patrné, že obviněný vymezil dílčí hodnoticí kritérium „B) Požadavky na infrastrukturu Platformy ČEZ“ tak, že uchazeči o veřejnou zakázku jsou povinni vyplnit infrastrukturní tabulku obsahující předem definované možnosti nabízeného řešení, resp. předdefinované dílčí charakteristiky plnění, jež jsou vzájemně kombinovatelné. Infrastrukturní tabulka měla vyjadřovat souhrn nároků (nákladů) jimi navrženého řešení na infrastrukturu obviněného, která by byla řešena samostatně v jiném zadávacím řízení. Lze shledat, že uvedené vlastnosti řešení, jež měly být dodavateli doplněny do infrastrukturní tabulky, musely být v souladu se zadávací dokumentací, poněvadž tyto možnosti byly stanoveny obviněným a uzamčeny dodavatelům (i Úřadu) proti úpravám. Při vyplňování infrastrukturní tabulky je dále možné zjistit, že zvolení jednotlivých možností z nabízeného seznamu vlastností má vliv na celkové bodové hodnocení vymezené v buňce L76, a to tak, že se v závislosti na zvolené charakteristice plnění mění hodnota v příslušném sloupci L označeném názvem „body“. Zároveň se tak mění také hodnota v buňce L76 značící celkové bodové hodnocení. Lze tedy dovodit, že dodavatelé mohli při vyplňování infrastrukturní tabulky vypozorovat, jak se jejich celkové bodové hodnocení projevuje v závislosti na jimi zvoleném způsobu řešení, resp. kombinaci možných dílčích vlastností řešení.
51. Z infrastrukturních tabulek předložených v rámci nabídek uchazečů o veřejnou zakázku je taktéž možné zjistit, že výpočet dosažených bodů ve sloupci L je dán vzorcem. Konkrétně se jedná o následující vzorec:
=IFERROR(KDYŽ(A([@Platforma]<>"";[@[TypServeru]]<>"");SVYHLEDAT([Platforma];T_LIST[#Vše];12;0)+IFERROR(SVYHLEDAT("StorageSAN";T_LIST[#Vše];12;0)*KDYŽ([@[Storage'[GB']]]>"";([@[Storage'[GB']]]));0)+IFERROR(SVYHLEDAT("Backup";T_LIST[#Vše];12;0);0)*KDYŽ([@[Backup '[GB']]]<>"";[@[Backup '[GB']]]);"");"")
52. Výše uvedený vzorec tak obsahuje dílčí operace, které jednotlivým vyplněným hodnotám připočítává body. Daný vzorec bylo možné získat z excelové infrastrukturní tabulky, přičemž jej stejně tak mohli identifikovat i jednotliví dodavatelé. Mechanismus pro výpočet dosažených bodů ve sloupci L tak byl od počátku zadávacího řízení zjistitelný. Dodavatelé tedy mohli ověřit, jak se hodnoty mění v závislosti na jimi zvolené kombinaci vlastností řešení. Dodavatelem zvolené řešení je v důsledku výše uvedeného vzorce automaticky přepočítáno na body, což se promítne v příslušné buňce ve sloupci L infrastrukturní tabulky. Z takto získaných bodů se pak součtem[8] získá celkové bodové hodnocení uvedené v buňce L76. Dodavatelé tak po vyplnění tabulky přesně věděli, kolik jejich řešení dostalo bodů. Dále platí, že na základě výsledných údajů, jež poskytuje vyplněná infrastrukturní tabulka, se vzorcem uvedeným v zadávací dokumentaci dopočítá počet přidělených bodů. Na základě takto přidělených bodů je pak zadavatel schopen určit pořadí dodavatelů v rámci splnění hodnoticího kritéria „B) Požadavky na infrastrukturu Platformy ČEZ“.
53. Sporné v této věci tedy je, zda lze považovat kritérium hodnocení „B) Požadavky na infrastrukturu Platformy ČEZ“ za kvantitativní nebo kvalitativní kritérium hodnocení. Následně je nutné posoudit, zda lze shledat odůvodnění hodnocení nabídek dodavatelů ve zprávách o hodnocení nabídek za přezkoumatelné a souladné se zákonem.
54. Při posuzování obsahové stránky zprávy o hodnocení nabídek z hlediska povahy kritérií hodnocení lze vycházet například z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2020, č. j. 4 As 85/2020-38, v němž je uvedeno: „Zatímco u kvantitativních kritérií obvykle postačí uvést příslušné číselné hodnoty a dosadit je do předem stanoveného vzorce, u kritérií subjektivních je pro zachování zásady transparentnosti nutné, aby hodnotící komise přesvědčivě uvedla, jaké aspekty při svém hodnocení posuzovala, jakou váhu jim přikládala a co bylo důvodem pro různé hodnocení jednotlivých nabídek. Takovéhoto odůvodnění by se dodavatelům mělo v dostatečné míře dostat již v rámci samotného hodnocení nabídek.“
55. Pro doplnění lze odkázat taktéž rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2016, č. j. 30 Af 90/2013-50, kde je konstatováno, že „je nutno zdůvodnit výběr vítězného uchazeče, včetně způsobu, jakým k tomu došlo, což by mělo být precizně popsáno především u subjektivních, nekvantifikovatelných (nepočitatelných) hodnotících kritérií, které nelze dosadit do předem daného vzorce“.
56. Pro posouzení tohoto případu je tedy klíčové určit, co je předmětem hodnocení.
57. Ze zadávací dokumentace, resp. nastaveného způsobu hodnocení, je zřejmé, že předmětem hodnocení je výsledný údaj vymezený v buňce L76 infrastrukturní tabulky. Vstupní údaj pro hodnocení je tudíž kvantitativní, tj. jedná se o číselný údaj. Uvedené je možno dovodit ze vzorce pro výpočet přidělených bodů v rámci splnění daného dílčího kritéria hodnocení, konkrétně z jednotlivých proměnných daného vzorce. Pro výpočet přidělených bodů je totiž klíčový celkový počet bodů dosažených po vyplnění tabulky, tedy hodnota uvedená v buňce L76[9]. Tento závěr podporuje také znění základních informací pro vyplnění infrastrukturní tabulky, kde bylo uvedeno, že: „Celkový počet přidělených bodů (buňka L76 na listu ,2. Požadavky na Platformu ČEZʼ) slouží jako vstupní hodnota do modelu hodnocení v rámci zadávacího řízení veřejné zakázky.“[10] Pro vstupní údaj dále platí, že: „Hodnota bodů v buňce L76 je generována automaticky, na základě pravidel přednastavených Zadavatelem a následně po vyplnění ze strany Účastníka.“[11]
58. Z nastavení způsobu hodnocení je pak patrno, že předmětem hodnocení je celkové bodové hodnocení získané na základě předem stanoveného vzorce. Daný vzorec příslušné body vypočítává z hodnot, které obviněný přidělil jednotlivým vlastnostem nabízeného řešení. Výše přidělených bodů se pak mění v závislosti na volbě řešení (kombinaci dílčích vlastností řešení) ze strany dodavatele. Možnosti řešení jsou však omezené. Přidělování jednotlivých bodů proto není závislé na libovůli zadavatele, nýbrž na výpočtu prostřednictvím excelové tabulky podle předem známého vzorce. Nelze se proto ztotožnit se závěrem Úřadu, že údaje rozhodné pro hodnocení nabídek nebylo možno získat na základě matematického vzorce. Vstupním údajem pro hodnocení nabídky totiž nebyly samotné vlastnosti nabízeného řešení, nýbrž číselné údaje získané matematickým výpočtem. Ačkoliv je možné říci, že vstupní hodnota vychází z kritérií kvality, nejedná se v tomto případě o ryze subjektivní kritéria hodnocení. Jelikož všechny dodavatelem vložené údaje (zejména platforma, typ serveru, velikost operačního systému) byly pro účely výpočtu převedeny na číselné hodnoty. Lze tedy říci, že daná kritéria je možné pomocí vzorce jednoduše kvantifikovat.
59. Předmětem hodnocení tak byl v tomto případě číselný údaj uvedený v buňce L76 infrastrukturní tabulky získaný po jejím vyplnění. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2020 č. j. 4 As 85/2020/-38 platí, že „u kvantitativních kritérií obvykle postačí uvést příslušné číselné hodnoty a dosadit je do předem stanoveného vzorce“ oproti kritériím kvalitativním. V takovém případě je pak v souladu se dosavadní rozhodovací praxí Úřadu i soudu, když byly ve zprávách o hodnocení nabídek vypracovaných obviněným uvedeny pouze tyto číselné údaje, jelikož tyto jsou předmětem hodnocení ve smyslu § 119 odst. 2 písm. d) bodu 1 zákona.
60. Ze zprávy o hodnocení nabídek je taktéž patrný popis hodnocení údajů z nabídek dodavatelů v souladu s § 119 odst. 2 písm. d) bodu 2 zákona. Ze zprávy o hodnocení nabídek lze vyčíst, jaké byly vstupní hodnoty pro hodnocení dle daného kritéria hodnocení a jakým vzorcem budou tyto údaje hodnoceny, vč. popisu toho, jaké bodové hodnocení lze získat. Ve zprávě o hodnocení nabídek je také uvedeno, jak byly jednotlivé body na základě uvedeného vzorce přiděleny. Ve smyslu § 119 odst. 2 písm. d) bodu 3 zákona je ze zprávy o hodnocení nabídek taktéž zjistitelné srovnání hodnot získaných při hodnocení, jelikož jednotlivým nabídkám bylo přiděleno číselné pořadí určující jejich úspěch při splnění daného kritéria, čímž byly nabídky dodavatelů ve vztahu k předmětnému hodnoticímu kritériu porovnány. Vše výše uvedené je patrno již z tabulky uvedené v bodě 47 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Pro doplnění předseda Úřadu uvádí, že z předmětné tabulky, jež byla součástí obou zpráv o hodnocení nabídek lze zjistit taktéž výsledek hodnocení nabídek ve vztahu k tomuto kritériu hodnocení. Je tedy splněn i požadavek plynoucí z § 119 odst. 2 písm. d) bod 4 zákona.
61. Dále se nelze ztotožnit s tvrzením Úřadu, že nebylo možné přezkoumat, zda dodavateli nabízená řešení jsou v souladu se zadávací dokumentací, jelikož Úřad nemůže ověřovat správnost vyplněné tabulky. Předseda Úřadu v rámci posouzení nyní řešené věci přistoupil k porovnání údajů v nabídkách dodavatelů a tyto údaje dosadil do prázdné infrastrukturní tabulky, jež byla součástí zadávací dokumentace. Po dosazení údajů předseda Úřadu zkontroloval, zda výsledky odpovídají nabídkám předloženým dodavateli, přičemž dospěl k závěru, že tyto odpovídají. Dodavateli předložené infrastrukturní tabulky jsou proto správné a taktéž vzájemně porovnatelné, jelikož je zřejmé, že všichni dodavatelé disponovali infrastrukturní tabulkou se stejným vzorcem pro výpočet bodů ve sloupci L (a následně funkcí pro součet celkového bodového hodnocení v buňce L76). Z tohoto důvodu nemohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele. Jelikož je odpovědnost za funkčnost nabízeného řešení na jednotlivých dodavatelích, jak plyne z úvodních informací infrastrukturní tabulky, je nutno vycházet z toho, že jimi zvolené komponenty nabízeného řešení jsou kompatibilní a zaručují funkčnost nabízeného řešení jako celku. Uvedené podporuje taktéž skutečnost, že množství vlastností pro výběr bylo v infrastrukturní tabulce omezené (jak je patrné ze shrnutí provedeného v bodech 46 – 47 tohoto rozhodnutí).
62. Vzhledem k výše uvedenému lze shledat, že hodnoty zadávané do infrastrukturní tabulky jsou jistým způsobem omezené, vzájemně provázané a souladné s požadavky na řešení. Jelikož byl předseda Úřadu schopen hodnoty plynoucí z nabídek uchazečů o veřejnou zakázku dosadit do prázdné infrastrukturní tabulky a zkontrolovat výsledné hodnoty ve sloupci L, a také v buňce L76 infrastrukturní tabulky, je možno považovat obsah infrastrukturních tabulek za správný a postup zadavatele za přezkoumatelný.
63. Ze zpráv o hodnocení nabídek je zřejmý postup obviněného při hodnocení nabídek, přičemž je patrné, jaké hodnoty byly hodnoceny, na základě čeho a jaké bodové hodnocení získaly. V tomto konkrétním případě navíc není nezbytné, aby jednotliví dodavatelé přesně znali vlastnosti nabízených řešení ostatních dodavatelů. Uvedené je dáno tím, že zadavatel jednak předem stanovil vzorec, jakým se budou přidělovat body a dodavatelé tak mohli předem vědět, kolik bodů dostanou. Jimi zvolené řešení muselo být takové, aby splnilo potřeby zadavatele, tj. muselo být funkční (jak plyne z prvního listu infrastrukturní tabulky s názvem „úvod“), a současně věděli s ohledem na zadavatelem stanovené bodové ohodnocení, že čím méně náročné jimi nabízené řešení bude, tím lépe. Požadavek na funkčnost nabízeného řešení promítl zadavatel i do samotné smlouvy o dílo, poněvadž v bodě 15.13 dané smlouvy o dílo je stanovena smluvní pokuta ve výši 20 000 Kč za každých započatých 10 bodů nad celkový počet bodů uvedených v L76. Daná tabulka navíc tvoří přílohu této smlouvy. Dále je podstatné, že se v daném případě nejednalo o ryze subjektivní kritéria, nýbrž o kritéria kvality, jež bylo možné kvantifikovat, přičemž současně bylo ověřeno, že přezkoumávané infrastrukturní tabulky byly vyplněny v souladu s pokyny zadavatele. Nelze také odhlédnout od skutečnosti, že kritérium „B) Požadavky na infrastrukturu Platformy ČEZ“ toliko souvisí s předmětem nyní řešené veřejné zakázky, jedná se tedy o náklady do budoucna.
64. Jak již bylo dovozeno v bodě 57 – 58 odůvodnění tohoto rozhodnutí, zprávy o hodnocení nabídek obsahovaly všechny údaje stanovené v § 119 zákona. V předmětných zprávách o hodnocení nabídek byl dostatečně podrobně a přezkoumatelně popsán průběh hodnocení, ze kterého je zřejmé, na základě jakých skutečností dospěl obviněný k výsledku hodnocení. Vzhledem k tomu, že předmětem hodnocení byl pouze číselný údaj stanovený v buňce L76, bylo dostačující, když obviněný uvedl pouze tuto hodnotu. Postup obviněného při hodnocení nabídek je ze zpráv o hodnocení nabídek čitelný, a tedy i zpětně přezkoumatelný. Zprávy o hodnocení nabídek jsou taktéž transparentní. K zásadě transparentnosti lze odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 11. 2014, č. j. 30 Af 104/2012-51, ve kterém zaznělo, že: „Pro dodržení zásady transparentnosti musí zadavatel mimo jiné zdokumentovat své postupy tak, aby jeho postupy byly přezkoumatelné.“ Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010 – 159 ze dne 15. 9. 2010 je dáno, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. V tomto případě byl však postup zadavatele přezkoumatelný a jeho zachycení ve zprávách o hodnocení nabídek je transparentní. V daném případě pak nelze dovodit ani vliv na výběr dodavatele.
65. Závěrem lze říci, že zadavatel po dodavatelích prostřednictvím řešeného hodnoticího kritéria požadoval vymezení budoucích nákladů na infrastrukturu zadavatele pro případ, že jejich nabídka bude vybrána. Dodavatelé pro tyto účely vyplňovali infrastrukturní tabulku obsahující uzamčený rozevírací seznam možností pro jednotlivá dílčí kritéria nabízeného řešení. Všechny tyto možnosti měly zadavatelem stanovené hodnoty. Dodavatelé tak kombinací těchto možností řešení v závislosti na zadavatelem stanoveném vzorci získali počet dosažených bodů. Počet dosažených bodů byla vstupní hodnota hodnocení. Jestliže zpráva o hodnocení nabídek obsahovala tento vstupní údaj, porovnání těchto hodnot mezi uchazeči a výsledný počet přidělených bodů, lze říci, že tato zpráva je transparentní a obsahuje všechny údaje stanovené v § 119 zákona. Z tohoto důvodu nelze dospět k závěru, že by byla naplněna skutková podstata přestupku tvrzeného v napadeném rozhodnutí. V tomto případě obviněný pravidlo stanovené v § 119 odst. 2 písm. d) zákona neporušil, a proto přistoupil předseda Úřadu ke zrušení napadeného rozhodnutí v celém jeho rozsahu a k zastavení správního řízení.
Shrnutí
66. Předseda Úřadu dospěl k závěru, že obviněný zpracoval zprávu o hodnocení nabídek v souladu s § 119 odst. 2 písm. d) bodu 1 až 3 zákona. Z obsahu zprávy o posouzení nabídek je totiž zjistitelné, jaké údaje byly předmětem hodnocení a jakým způsobem byly tyto údaje porovnávány a hodnoceny. Zpráva o hodnocení nabídek je transparentní, a tedy zpětně přezkoumatelná. Úřad proto posoudil věc nesprávně, když konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Z výše uvedeného důvodu přistoupil předseda Úřadu ke zrušení napadeného rozhodnutí v celém jeho rozsahu a k zastavení správního řízení, jelikož se obviněný tvrzeného přestupku nedopustil.
VII. Závěr
67. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad nepostupoval v souladu se zákonem, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí, jelikož se obviněný přestupku nedopustil. Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
DBK PARTNERS, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 24253391, se sídlem Vinohradská 938/37, Vinohrady, 120 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, ve vztahu k posouzení obsahu zprávy o hodnocení nabídek se jedná o znění účinné ke dni zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Ve vztahu k posouzení odpovědnosti za přestupek a určení výměry pokuty se jedná o znění zákona účinného ke dni spáchání předmětného přestupku.
[2] Předmětné Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek jsou obsahově totožné. Zpráva o posouzení nabídek ze dne 24. 9. 2021 je doplněna o tabulku týkající se splnění kritéria D) audiovizuální ukázka. Pro účely tohoto případu je proto možné je souhrnně označit jako zprávy o hodnocení nabídek.
[3] DVOŘÁK, D., MACHUREK, T., NOVOTNÝ, P., ŠEBESTA, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 712.
[4] Ačkoliv se daný rozsudek vztahuje k právní úpravě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, je aplikovatelný v obecných rysech i pro účely tohoto případu.
[5] Pozn.: zvýrazněno předsedou Úřadu.
[6] Viz základní informace pro vyplnění infrastrukturní tabulky uvedené na prvním listu infrastrukturní tabulky s názvem „úvod“.
[7] Část 5 zadávací dokumentace - formulář pro zpracování předběžné nabídky/nabídky.
[8] Myšleno jako funkce nabízená MS Office Excel.
[9] Jak je patrno z popisku proměnných daného vzorce v zadávací dokumentaci a také viz bod 44 odůvodnění tohoto rozhodnutí.
[10] Viz infrastrukturní tabulka.
[11] Čl. 24. 2, strana 22 zadávací dokumentace.
|
