Spisová značka: ÚOHS-S0350/2021/VZ
Číslo jednací: ÚOHS-36031/2021/500/ISo
Brno 26. 10. 2021
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 17. 8. 2021 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
zadavatel – Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace, IČO 00092126, se sídlem Smetanovy sady 179, 686 01 Uherské Hradiště,
navrhovatel – POZIMOS, a.s., IČO 00147389, se sídlem K Pasekám 3663, 760 01 Zlín,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání části C – „Dodávka a montáž interiérového nábytku“ veřejné zakázky „Slovácké muzeum UH, p. o. - Revitalizace národních kulturních památek Velké Moravy - dodávka expozice a interiérů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 2. 2021 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 22. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-006519, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 3. 2021, dne 8. 3. 2021 a dne 18. 3. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 23. 2. 2021 pod ev. č. 2021/S 037-091847, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 2. 3. 2021, dne 9. 3. 2021 a dne 19. 3. 2021,
rozhodl takto:
I.
Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – POZIMOS, a.s., IČO 00147389, se sídlem K Pasekám 3663, 760 01 Zlín – ze dne 17. 8. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace, IČO 00092126, se sídlem Smetanovy sady 179, 686 01 Uherské Hradiště – učiněných při zadávání části C – „Dodávka a montáž interiérového nábytku“ veřejné zakázky „Slovácké muzeum UH, p. o. - Revitalizace národních kulturních památek Velké Moravy - dodávka expozice a interiérů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 2. 2021 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 22. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-006519, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 3. 2021, dne 8. 3. 2021 a dne 18. 3. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 23. 2. 2021 pod ev. č. 2021/S 037-091847, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 2. 3. 2021, dne 9. 3. 2021 a dne 19. 3. 2021, se v části návrhu citovaného navrhovatele týkající se argumentace směřující proti neúplnosti a neurčitosti zadávací dokumentace, podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
II.
Zadavatel – Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace, IČO 00092126, se sídlem Smetanovy sady 179, 686 01 Uherské Hradiště – nedodržel při zadávání části C – „Dodávka a montáž interiérového nábytku“ veřejné zakázky „Slovácké muzeum UH, p. o. - Revitalizace národních kulturních památek Velké Moravy - dodávka expozice a interiérů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 2. 2021 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 22. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-006519, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 3. 2021, dne 8. 3. 2021 a dne 18. 3. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 23. 2. 2021 pod ev. č. 2021/S 037-091847, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 2. 3. 2021, dne 9. 3. 2021 a dne 19. 3. 2021, pravidla stanovená v ustanovení § 48 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když rozhodnutím signovaným dne 9. 7. 2021 vyloučil navrhovatele – POZIMOS, a.s., IČO 00147389, se sídlem K Pasekám 3663, 760 01 Zlín – dle § 48 odst. 2 písm. a) citovaného zákona ze zadávacího řízení na uvedenou část citované veřejné zakázky pro údajné nesplnění zadávací podmínky na požadované konstrukční provedení židlí v zadávací dokumentaci označených jako „N-VHSB.04, N316.05 a N215.08“ a stolů v zadávací dokumentaci označených jako „N215.07 a N-VHSB.05“, ačkoliv výše uvedené výrobky předložené navrhovatelem odpovídaly požadavkům uvedeným v zadávací dokumentaci, a současně pro údajné nesplnění zadávací podmínky na soulad designu nabízených židlí s architektonickou koncepcí tvůrců interiérů a „s všeobecně platnou představou o reprezentativním designovém doplňku vstupního foyer a archeologické studovny nově budované významné kulturní instituce“, ačkoliv zadávací dokumentace tuto zadávací podmínku vůbec neobsahuje, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
III.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace, IČO 00092126, se sídlem Smetanovy sady 179, 686 01 Uherské Hradiště – uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí jmenovaného zadavatele signované dne 9. 7. 2021 o vyloučení navrhovatele – POZIMOS, a.s., IČO 00147389, se sídlem K Pasekám 3663, 760 01 Zlín – z účasti v zadávacím řízení na část C – „Dodávka a montáž interiérového nábytku“ veřejné zakázky „Slovácké muzeum UH, p. o. - Revitalizace národních kulturních památek Velké Moravy - dodávka expozice a interiérů“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 2. 2021 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 22. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-006519, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 3. 2021, dne 8. 3. 2021 a dne 18. 3. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 23. 2. 2021 pod ev. č. 2021/S 037-091847, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 2. 3. 2021, dne 9. 3. 2021 a dne 19. 3. 2021 – a současně ruší i všechny následné úkony jmenovaného zadavatele učiněné v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.
IV.
Zadavateli – Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace, IČO 00092126, se sídlem Smetanovy sady 179, 686 01 Uherské Hradiště – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0350/2021/VZ ve věci návrhu navrhovatele – POZIMOS, a.s., IČO 00147389, se sídlem K Pasekám 3663, 760 01 Zlín – ze dne 17. 8. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na část C – „Dodávka a montáž interiérového nábytku“ veřejné zakázky „Slovácké muzeum UH, p. o. - Revitalizace národních kulturních památek Velké Moravy - dodávka expozice a interiérů“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 2. 2021 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 22. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-006519, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 3. 2021, dne 8. 3. 2021 a dne 18. 3. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 23. 2. 2021 pod ev. č. 2021/S 037-091847, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 2. 3. 2021, dne 9. 3. 2021 a dne 19. 3. 2021.
V.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace, IČO 00092126, se sídlem Smetanovy sady 179, 686 01 Uherské Hradiště – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace, IČO 00092126, se sídlem Smetanovy sady 179, 686 01 Uherské Hradiště (dále jen „zadavatel“), zahájil jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 18. 2. 2021 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Slovácké muzeum UH, p. o. - Revitalizace národních kulturních památek Velké Moravy - dodávka expozice a interiérů“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 22. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-006519, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 3. 2021, dne 8. 3. 2021 a dne 18. 3. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 23. 2. 2021 pod ev. č. 2021/S 037-091847, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 2. 3. 2021, dne 9. 3. 2021 a dne 19. 3. 2021 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. V bodu II.2.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení je předmět části C – „Dodávka a montáž interiérového nábytku“ veřejné zakázky definován následovně: „Předmětem této části je výroba, dodávka a montáž nábytku vč. provedení drobné elektroinstalace.“. Zadavatel stanovil v bodu II.2.6) oznámení o zahájení zadávacího řízení předpokládanou hodnotu této části veřejné zakázky ve výši 1 600 000 Kč bez DPH.
3. Zadavatel dne 9. 7. 2021 rozhodl o vyloučení dodavatele – POZIMOS, a.s., IČO 00147389, se sídlem K Pasekám 3663, 760 01 Zlín (dále jen „navrhovatel“). „Oznámení rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ signované dne 9. 7. 2021 (dále jen „oznámení o vyloučení navrhovatele“) bylo navrhovateli doručeno dne 9. 7. 2021 (jak vyplývá z obsahu námitek navrhovatele ze dne 23. 7. 2021).
4. Dne 23. 7. 2021 doručil navrhovatel zadavateli námitky proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele (dále jen „námitky“). Rozhodnutím o námitkách signovaným dne 9. 8. 2021, které bylo navrhovateli prostřednictvím systému NEN odesláno a doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel námitky navrhovatele odmítl.
5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 17. 8. 2021 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Stejnopis návrhu obdržel zadavatel rovněž dne 17. 8. 2021.
II. OBSAH NÁVRHU
6. V podaném návrhu navrhovatel brojí proti svému vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Navrhovatel je toho názoru, že rozhodnutím o vyloučení je navrhovateli upírána možnost plnit veřejnou zakázku, ačkoliv jeho nabídka měla být vyhodnocena jako nejvýhodnější.
7. Navrhovatel namítá, že v případě těch prvků nabídky navrhovatele, které zadavatel označuje jako nevyhovující pro splnění technických podmínek, zadavatel v zadávacích podmínkách nespecifikuje žádný bližší podrobný popis, technické parametry, ani požadavky na předmět plnění veřejné zakázky, ale pouze obrazový materiál a obecný charakter.
8. Navrhovatel je toho názoru, že v zadávací dokumentaci chybí specifikace konkrétních parametrů požadovaného plnění veřejné zakázky k jednoznačné identifikaci konstrukčního řešení jednotlivých poptávaných prvků a dodává, že nedostatečná specifikace parametrů vede k neporovnatelnosti nabídek.
9. Podle názoru navrhovatele zadavatel neprovedl hodnocení podle základního hodnotícího kritéria. V této souvislosti navrhovatel upozorňuje na argument zadavatele uvedený v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, podle něhož jedním z posuzovaných parametrů pro hodnocení nabídky je design dodávaných prvků. K tomuto navrhovatel dodává, že pokud měl být předmětem hodnocení designový soulad nabízeného předmětu plnění veřejné zakázky s představou autora projektové dokumentace, mělo být uvedené zahrnuto do zadávací dokumentace.
10. Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel nijak neomezil možnost dodavatelům nabídnout technicky a kvalitativně obdobné řešení. Podle názoru navrhovatele nemá zadavatel postaveno najisto, že nabízené řešení není srovnatelné či lepší než to, které zadavatel požaduje v zadávací dokumentaci a ani to v rozhodnutí o vyloučení, potažmo v rozhodnutí o námitkách, neprokázal.
11. Navrhovatel je toho názoru, že se zadavatel dostatečně nevypořádal s podanými námitkami a namísto toho v rámci rozhodnutí o vyloučení nebo v rozhodnutí o námitkách uvádí dodatečnou specifikaci výrobků, která nebyla v zadávací dokumentaci stanovena; dodatečně doplňuje nový vzor židle, který je odlišný od obrazového materiálu projektové dokumentace, dodatečně uvádí, že důvodem nesplnění konstrukčního hlediska je maximální nosnost židle. Navrhovatel podotýká, že ze vzorového vyobrazení židle v projektové dokumentaci není zřejmé konstrukční řešení křížové nosné části podsedáku. Dále navrhovatel namítá, že v projektové dokumentaci nebylo uvedeno, že nevyhovující bude stůl s lichoběžníkovou deskou, avšak podnožím kruhového tvaru o průměru 450 mm.
12. Navrhovatel má za to, že zadavatel v zadávacích podmínkách nijak nespecifikuje svůj pohled na poptávané prvky co do koncepce celého interiéru. Podle jeho názoru zadavatel nedostatečně specifikoval technické podmínky a připustil tak dvojí výklad zadávací dokumentace. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že nabídl plnění zcela v souladu se zadávací dokumentací a podotýká, že nespatřoval pochybnosti v zadávací dokumentaci, přičemž zadavatel upřesňuje podmínky a parametry až v rozhodnutí o vyloučení.
13. Nad rámec uvedeného se navrhovatel domnívá, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem při vyřízení námitek navrhovatele, když námitky byly zadavateli odeslány dne 23. 7. 2021 přes certifikovaný elektronický nástroj „NEN“. Navrhovatel má za to, že námitky měly být vypořádány do 7. 8. 2021, avšak rozhodnutí o vypořádání námitek obdržel až „9. 7. 2021“.
14. Navrhovatel se domáhá zrušení rozhodnutí o vyloučení, zrušení rozhodnutí o námitkách a nového posouzení nabídky navrhovatele, případně zrušení zadávacího řízení.
III. Průběh správního řízení
15. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 17. 8. 2021, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
16. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
zadavatel,
navrhovatel.
17. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-28122/2021/512/HKu ze dne 19. 8. 2021.
18. Usnesením č. j. ÚOHS-36031/2021/500/ISo ze dne 1. 9. 2021 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
19. Dne 20. 9. 2021 zaslal Úřad pod č. j. ÚOHS-32055/2021/512/HKu, č. j. ÚOHS-32056/2021/512/HKu, č. j. ÚOHS-32057/2021/512/HKu, č. j. ÚOHS-32058/2021/512/HKu, a č. j. ÚOHS-32059/2021/512/HKu žádosti dodavatelům interiérového nábytku – PROFIL NÁBYTEK, a.s., VESNA INTERIORS, s.r.o., Český nábytek a.s., KASH – interiér s.r.o. a MY DVA group a.s. – o zodpovězení následujících dotazů:
1) »Lze výše uvedený požadavek[1] chápat tak, že nohy židle musí být složeny pouze z kovu, tj. že nesmí být složeny z jiných dalších materiálů?
2) Lze v případě židle, v provedení „poplastovaná kostra s kovovou výztuhou“, konstatovat, že má tato židle kovové nohy?«.
20. Dne 21. 9. 2021 zaslal Úřad pod č. j. ÚOHS-32324/2021/512/HKu žádost společnosti ALBA CR spol. s r.o., IČO 32909134, se sídlem Masarykovo náměstí 26, okres Praha-východ, 250 83 Škvorec (dále jen „ALBA CR spol. s r.o.) o zodpovězení následujících dotazů:
»V katalogu Vašich produktů nabízíte židle „ESET“ https://www.albacr.eu/cs/kolekcedesign/eset.html a „ESET S PODRUČKAMI“ https://www.albacr.eu/cs/kolekce-design/eset-spodruckami.html. Podle popisu vlastností uvedených výrobků se jedná o provedení „poplastovaná kostra s kovovou výztuhou“.
1) Jakým způsobem je řešena kovová výztuha u uvedených židlí (tj. jaké části židle obsahují kovovou výztuhu)?
2) Je kovová výztuha i v nohou uvedených židlí? Pokud ano, uveďte, jakým způsobem je kovová výztuha v nohou židlí řešena.
3) Uveďte, z jakého materiálu (jakých materiálů) jsou vyrobeny nohy uvedených židlí.«.
21. Usnesením č. j. ÚOHS-33133/2021/512/HKu ze dne 1. 10. 2021 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
22. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-33305/2021/500/AIv ze dne 4. 10. 2021 Úřad zadavateli nařídil z moci úřední podle § 61 odst. 1 správního řádu předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku.
Vyjádření zadavatele k návrhu
23. Zadavatel se k návrhu navrhovatele vyjádřil přípisem signovaným dne 26. 8. 2021, v němž v plném rozsahu odkazuje na obsah rozhodnutí o námitkách.
24. K navrhovatelem namítané neurčitosti a neúplnosti zadávacích podmínek zadavatel uvádí, že uvedenou námitku shledává jako opožděnou s odkazem na § 242 odst. 4 zákona. Zadavatel je toho názoru, že z projektové dokumentace a soupisu dodávek jednoznačně vyplývá, že předmětné prvky dodávky zadavatel definoval nejen popisem technického řešení, ale rovněž vizuálním vyobrazením. K poptávaným a rozporovaným židlím a stolům zadavatel uvádí, že konstrukční řešení je dáno zcela přesným popisem spolu s grafickým vyobrazením.
25. Zadavatel striktně odmítá námitku navrhovatele, podle níž měl zadavatel provést hodnocení nabídek podle jiného kritéria hodnocení. Podle jeho názoru navrhovatel slučuje postup hodnocení podaných nabídek a posouzení nabídky navrhovatele. Zadavatel prohlašuje, že hodnocení nabídek nebylo prováděno podle designového souladu nabízeného předmětu plnění veřejné zakázky s představou autora projektové dokumentace a uvedené tvrzení navrhovatele považuje za nepravdivé a zjevně účelové.
26. Zadavatel dále poznamenává, že nabídka navrhovatele neobsahovala jednu ze stěžejních částí, tj. jakékoli informace k nabízenému plnění ve smyslu bodu 6.2. svazku 1 zadávací dokumentace pro část C veřejné zakázky, ve znění informace 1 uvedené ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 3. Dodává, že nabídka navrhovatele byla pověřenou komisí posouzena zcela po právu jako neúplná, přičemž zadavatel vyzval navrhovatele k objasnění nabídky formou doplnění chybějících údajů a dokladů.
27. Zadavatel se domnívá, že jednoznačně prokázal, že navrhovatelem nabízené židle a stoly nejsou řešením technicky a kvalitativně obdobným. Zadavatel upřesňuje, že nabízené provedení židlí nemůže být posouzeno jako technicky obdobné, když místo požadovaných kovových nohou navrhovatel nabízí nohy plastové s vloženým kovovým prutem a kdy u stolů požadovaný určitý tvar podnože nelze nahradit zcela odlišným tvarem kruhu s tvrzením, že se jedná o řešení obdobné.
28. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel nevyužil k odstranění svých pochybností všechny možnosti dané mu zákonem, zadavatel uvádí, že zákon ani rozhodovací praxe neukládá zadavateli povinnost opakovaného objasňování nabídek. Zadavatel podotýká, že je povinností dodavatele, aby prokázal, že se jedná o kvalitativně a technicky obdobné řešení, což se v případě navrhovatele nestalo.
29. Zadavatel odmítá, že by později jakkoli dodatečně specifikoval požadavky pro splnění účasti v zadávacím řízení. Ve vztahu k nabízeným židlím navrhovatel sám doznal, že jím nabízené židle nedisponují kovovými nohami, kdy součástí nabízených židlí jsou nohy plastové s výztuhou z kovu. Zadavatel jako argument právě pro odmítnutí kvalitativní či technické obdobnosti nabízeného řešení využil nosnost židlí, kdy židle nabízené navrhovatele dosahují nosnosti pouze do 100 kg, zatímco židle s kovovými nohami dosahují nosnosti výrazně převyšující nosnost plastových židlí s výztuhou. Zadavatel dále uvádí, že nerozumí navrhovatelem uvedené námitce, že není zřejmé konstrukční řešení křížové nosné části podsedáku, když zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedené konstrukční řešení nezmiňuje. Ve vztahu k navrhovatelem nabízenému stolu zadavatel opakuje, že v rámci řešení nabízeného navrhovatelem se jednalo o zásah do konstrukčního řešení, které je zcela neporovnatelné s požadovaným. Podotýká, že celé odmítnutí řešení je odvislé od konstrukčního řešení nabízených židlí, které aby si zachovaly určitou pevnost, musí být v provedení velmi robustním. Takové zpracování nabízených židlí je však odlišné od požadovaného řešení, jež je zadávacími podmínkami definováno.
30. Zadavatel je přesvědčen o úplnosti a jednoznačnosti zadávacích podmínek, přičemž podle jeho názoru danou skutečnost potvrzuje dostatečné množství podaných nabídek v předmětné části zadávacího řízení.
31. Ve vztahu k argumentaci ohledně včasnosti vypořádání námitek zadavatel uvádí, že v daném případě se uplatní § 607 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), dle kterého platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující, což v tomto případě bylo pondělí 9. 8. 2021. S ohledem na uvedené zadavatel uzavírá, že vyřízení námitek proběhlo v souladu se zákonem.
32. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.
Vyjádření společnosti ALBA CR spol. s r.o.
33. Dne 22. 9. 2021 Úřad obdržel vyjádření společnosti ALBA CR spol. s r.o. k otázkám týkajícím se konstrukčního řešení židlí „ESET“ a „ESET s područkami“ (viz bod 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v němž je uvedeno následující:
„Židle Eset mají kovové nohy po celé délce a povrchová úprava je oplastování technickým polymerem (…) židle má kovové nohy, které jsou oplastované, kovová výztuha je v celé délce nohy židle včetně uchycení nohy k sedáku, tak aby židle splňovala vysoké zatížení (…) Nohy jsou vyrobeny z hliníku a povrchová úprava oplastování technickým polymerem zakončené kluzáky.“.
Vyjádření společnosti KASH – interiér s.r.o.
34. Dne 23. 9. 2021 Úřad obdržel vyjádření společnosti KASH – interiér s.r.o. k otázkám týkajícím se požadavku na kovové nohy židle (viz bod 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v němž je uvedeno následující:
„1) ne, tento požadavek chápeme tak, že nohy židle mohou být kromě kovu složeny i z jiných dalších materiálů.
2) ano, v tomto případě lze konstatovat, že má tato židle kovové nohy.“.
Vyjádření společnosti MY DVA group a.s.
35. Dne 24. 9. 2021 Úřad obdržel vyjádření společnosti MY DVA group a.s. k otázkám týkajícím se požadavku na kovové nohy židle (viz bod 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v němž je uvedeno následující:
„1. (…) Výše uvedený požadavek lze chápat tak, že převážná část nohy musí být z kovu. Na kovové noze, ale mohou být (a vždy bývají) plastové (gumové, dřevěné) komponenty, které zajišťují správnou funkci židle, ochranu podlahy, bezpečné stohování apod. Například plastové kluzáky, distanční elementy pro stohování, atd. Tudíž na kovových nohou mohou být i jiné materiály.
2. (…) Pokud kostra židle převážně obsahuje kovové části, lze konstatovat, že má tato židle kovové nohy. Pokud kostra židle převážně obsahuje jiné materiály než kov (kovová je pouze výztuha), nelze konstatovat, že má tato židle kovové nohy.“.
Vyjádření společnosti PROFIL NÁBYTEK, a.s.
36. Dne 26. 9. 2021 Úřad obdržel vyjádření společnosti PROFIL NÁBYTEK, a.s. k otázkám týkajícím se požadavku na kovové nohy židle (viz bod 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v němž je uvedeno následující:
„1) (…) Kostra resp. nohy musí být kovové, ale není popisováno, jaká má být povrchová úprava, tedy poplastování není vyloučeno.
2) (…) Ano, poplastování je pouze povrchová úprava, ale základ nohy je kov.“.
Vyjádření k podkladům rozhodnutí
37. Navrhovatel ani zadavatel se k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
38. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění ve výroku I. tohoto rozhodnutí rozhodl, že se správní řízení v části návrhu zastavuje, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, a ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad rozhodl o tom, že zadavatel při zadávání části C veřejné zakázky nedodržel pravidla stanovená v ustanovení § 48 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona a zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona.
39. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
40. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
41. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
42. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené
1. podmínky průběhu zadávacího řízení,
2. podmínky účasti v zadávacím řízení,
3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
4. pravidla pro hodnocení nabídek,
5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
43. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely zákona zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
44. Podle ustanovení § 36 odst. 3 zákona zadavatel zadávací podmínky stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
45. Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
46. Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení:
a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,
b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46, nebo
c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.
47. Podle § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.
48. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájení řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.
49. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
Ve vztahu k výroku I. tohoto rozhodnutí
50. V oddílu VII.1) formuláře „Opravy – Oznámení změn nebo dodatečných informací“, uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 3. 2021, zadavatel stanovil lhůtu pro doručení nabídek nebo žádostí o účast na den 1. 4. 2021 v 10:00 hodin.
51. Dne 23. 7. 2021 doručil navrhovatel zadavateli námitky, v nichž mj. brojil proti způsobu stanovení technických požadavků, které jsou podle jeho názoru v zadávacích podmínkách nejednoznačně specifikované: „Stěžovatel má za to, že zadavatelem stanovené technické požadavky nejsou jednoznačně specifikované v zadávacích podmínkách. Zadavatel tím při zpracování nabídky připouští rozdílný výklad (…) Zadavatel (…) V zadávací dokumentaci článku 6.2 technická kvalifikace nestanovil pro část C požadavky na technickou specifikaci (…) Stanovení nejednoznačných technických požadavků na zpracování nabídky nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení (…) Stěžovatel proto tímto podává námitku proti úkonům zadavatele (…) porušení ustanovení a podmínek uvedených v § 36 odstavci 3 zákona.“.
52. V návrhu ze dne 17. 8. 2021 navrhovatel mj. uvedl: „Rozhodnutím o námitkách, proti němuž navrhovatel tento návrh směřuje, porušil zadavatel následující ustanovení ZZVZ; § 36, odst. 3) a ustanovení § 6, odst. 1) a 2) (…) Zadavatel při zahájení zadávacího řízení stanovil požadavky na technickou část nabídky pro část C (…) v Podmínkách a požadavcích pro zpracování nabídky. Při čemž právě u prvků nabídky navrhovatele, které zadavatel označuje jako nevyhovující pro splnění technických podmínek, zadavatel v zadávacích podmínkách (zpracované projektové dokumentaci a soupisu prací, dodávek a služeb) nespecifikuje žádný bližší podrobný popis, technické parametry ani požadavky na předmět plnění veřejné zakázky, ale pouze obrazový materiál a obecný charakter (…) v zadávací dokumentaci chybí specifikace konkrétních parametrů požadovaného plnění (…) k jednoznačné identifikaci konstrukčního řešení jednotlivých poptávaných prvků. Navrhovatel uvádí příklady parametrů (…), které podle jeho názoru v zadávací dokumentaci chybí (přibližné rozměry požadovaného prvku, nosnost, technické vlastnosti apod.) a doplňuje, že nedostatečná specifikace parametrů vede k neporovnatelnosti nabídek. (…) zadavatelem stanovené technické požadavky nejsou jednoznačně specifikované v zadávacích podmínkách. Zadavatel tím (…) připouští rozdílný výklad.“.
Ve vztahu k výroku II. tohoto rozhodnutí
53. V bodu 6.2. zadávací dokumentace (Svazek 1 - Podmínky a požadavky pro zpracování nabídky) zadavatel mj. stanovil: „Každý dodavatel je povinen v rámci své nabídky předložit i podrobný popis technické specifikace pro níže vymezené výrobky, které nabízí v rámci své nabídky. Z popisu technické specifikace musí být patrné, že každý takový výrobek plní všechny zadavatelem stanovené technické požadavky uvedené v projektové dokumentaci či v soupisu.
(…)
U části C veřejné zakázky není popis technické specifikace požadován. Zadavatel upozorňuje, že nepředložení vymezených dokumentů bude ze strany zadavatele považováno za nesplnění zadávacích podmínek, které může vést k vyloučení účastníka zadávacího řízení z veřejné zakázky. Zadavatel rovněž upozorňuje, že výše uvedené musí být v nabídce dodavatele zpracováno se vší pečlivostí. Pokud by některý z dodavatelem nabízených výrobkům neplnil nějaký z požadavků zadavatele, není možné takový výrobek nahradit zcela jiným, protože taková úprava je dle ZZVZ považována za nepřípustnou změnu nabídky.“.
54. V bodu 6.3. zadávací dokumentace (Svazek 1 - Podmínky a požadavky pro zpracování nabídky) zadavatel mj. stanovil: „Zadavatel v souladu s § 89 odst. 5 zákona pečlivě prověřil zadávací dokumentaci, zejména její technické podmínky a domnívá se, že neobsahuje žádné odkazy na konkrétní obchodní názvy. Pokud i přes tuto pečlivost ve specifických případech technické podmínky stanovují prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu odkaz na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, umožňuje zadavatel u každého takového odkazu možnost nabídnout rovnocenné řešení.“.
55. V bodu 6.4. zadávací dokumentace (Svazek 1 - Podmínky a požadavky pro zpracování nabídky) zadavatel mj. stanovil: „Pokud zadávací dokumentace (projektová nebo technická dokumentace) obsahuje odkazy na normy nebo technické dokumenty, umožňuje zadavatel v souladu s § 90 odst. 3 zákona u každého takového odkazu možnost nabídnout rovnocenné řešení.“.
56. V bodu 14.2. zadávací dokumentace (Svazek 1 - Podmínky a požadavky pro zpracování nabídky) zadavatel mj. stanovil: „Ekonomická výhodnost nabídky bude posuzována a hodnocena podle nejnižší nabídkové ceny, a to pro každou část veřejné zakázky samostatně.“.
57. V dokumentu „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3“ signovaného dne 15. 3. 2021 je uvedeno: „Úprava: Znění bodu 6.2. Svazku 1 zadávací dokumentace se tak u části C veřejné zakázky ruší a nahrazuje se tímto novým, platným a pro zpracování nabídek závazným zněním:
(…)
K předepsaným výrobkům části C veřejné zakázky každý dodavatel v nabídce předloží:
- přesné typové označení nabízeného výrobku,
- výrobce,
- technické či katalogové listy nebo výkresy obsahující technické údaje nabízeného výrobku v takovém rozsahu, aby bylo možné ověřit splnění požadavků stanovených projektovou dokumentací či soupisem.
V dalším platí poslední dva odstavce čl. 6.2. Svazku 1 zadávací dokumentace.“.
58. Z dokumentu „Položkový rozpočet“, který je podle bodu 17. 1. zadávací dokumentace (Svazek 1 - Podmínky a požadavky pro zpracování nabídky) součástí zadávací dokumentace jakožto „Soupis stavebních prací, dodávek a služeb – část C“ vyplývá, že zadavatel pro část C veřejné zakázky požadoval mj. židle označené jako „N-VHSB.04“ (Pol_0033B), „N316.05“ (Pol_0033B) a „N215.08“ (Pol_0033D) a stoly označené jako „Lichoběžníkový stůl N215.07“ (Pol_000108) a „Lichoběžníkový stůl N-VHSB.05“ (Pol_000109).
K položce položkového rozpočtu Pol _000108 je uveden následující popis: „Lichoběžníkový stůl N215.07, výška 540mm, LTD deska tl.18mm, kovová noha, vše v matné černé RAL 9004 místnost 215“,
k položce položkového rozpočtu Pol_000109 je uveden následující popis: „Lichoběžníkový stůl N-VHSB.05, výška 720mm, LTD deska tl.18mm, kovová noha, vše v matné černé RAL 9004 vstupni mistnost stare budovy“,
K položkám Pol_0033B a Pol_0033D jsou uvedena pouze označení židlí prostřednictvím kódu tvořeného písmeny a čísly (např. N-VHSB.04, N316.05, N215.08).
59. V „Projektové dokumentaci“, která je podle bodu 17.1. zadávací dokumentace (Svazek 1 - Podmínky a požadavky pro zpracování nabídky) součástí zadávací dokumentace, je:
na výkresu č. D.1.1.-148 k položce „N-VHSB.04“ uveden následující popis: „židle s loketními opěrkami, 4 nohy, neotočná, celočerná matná z plastové skořepiny a kovové nohy, přibližného tvaru dle obrázku, přesný typ bude zvolen autorským dozorem na základě předložených variant židlí“,
na výkresu č. D.1.1.-140 k položce „N316.05“ uveden následující popis: „židle s loketními opěrkami, 4 nohy, neotočná, celočerná matná z plastové skořepiny a kovové nohy, přibližného tvaru dle obrázku, přesný typ bude zvolen autorským dozorem na základě předložených variant židlí“,
na výkresu č. D.1.1.-086 k položce „N215.08“ je uveden následující popis: „židle bez loketních opěrek, 4 nohy, neotočná, celočerná matná z plastové skořepiny a kovové nohy, přibližného tvaru dle obrázku, přesný typ bude zvolen autorským dozorem na základě předložených variant židlí“,
na výkresu č. D.1.1.-085 k položce „N215.07“ je uveden následující popis: „Stůl lichoběžníkového tvaru se zaoblenými rohy, černá LTD deska, černá kovová noha komaxit, výška 540mm, přesný typ bude zvolen projektantem nebo autorským dozorem na základě předložených variant stolů“,
na výkresu č. D.1.1.-148 k položce „N-VHSB.05“ je uveden následující popis: „Stůl lichoběžníkového tvaru se zaoblenými rohy, černá LTD deska, černá kovová noha komaxit, výška 720mm, přesný typ bude zvolen autorským dozorem na základě předložených variant stolů“.
60. V dokumentu „Protokol o prvním jednání komise; Zpráva o hodnocení nabídek pro všechny části zadávacího řízení“ ze dne 22. 4. 2021 je uvedeno: „Pořadí nabídek je stanoveno podle výše nabídkových cen v Kč bez DPH jednotlivých účastníků zadávacího řízení, pro každou část zadávacího řízení samostatně“.
61. Z obsahu nedatovaného dokumentu obsahujícího objasnění nabídky navrhovatele vyplývá, že navrhovatel ve vztahu k položce „Židle: N-VHSB.04, N316.05“ dodal popis židle, kde jsou mj. uvedeny následující informace:
„ESET S PODRUČKAMI
- výrobce Alba CR
- odkaz na stránku výrobce: https://www.albacr.eu/cs/kolekce-design/eset-s-podruckami.html
Vlastnosti, vybavení:
- plastová skořepina černá (barva č.10)
- provedení: poplastovaná kostra s kovovou výztuhou (…)“.
Ve vztahu k položce „Židle: N215.08“ dodal navrhovatel popis židle, kde jsou mj. uvedeny následující informace:
„ESET
- výrobce Alba CR
- odkaz na stránku výrobce: https://www.albacr.eu/cs/kolekce-design/eset.html
Vlastnosti, vybavení:
- plastová skořepina černá (barva č.10)
- provedení: poplastovaná kostra s kovovou výztuhou (…)“.
Ve vztahu k položce „Lichoběžníkový stůl N215.07“ dodal navrhovatel popis stolu, kde jsou mj. uvedeny následující informace:
„- vlastní výroba
- ocelová noha (např. Lino) černá – komaxit, výška 540 mm, Ø 450 mm
- stolová deska: laminovaná DTD tl. 18mm + ABS hrana tl. 0,8mm“,
přičemž uvedený popis je doplněn půdorysem a nárysem daného výrobku a obrázkem centrální nohy s podstavcem (podnožím) kruhového tvaru.
Ve vztahu k položce „Lichoběžníkový stůl N-VHSB.05“ dodal navrhovatel popis stolu, kde jsou mj. uvedeny následující informace:
„vlastní výroba - ocelová noha (např. Lino) černá – komaxit, výška 720 mm, Ø 450 mm - stolová deska: laminovaná DTD tl. 18mm + ABS hrana tl. 0,8mm“, přičemž uvedený popis je doplněn půdorysem a nárysem daného výrobku a obrázkem centrální nohy s podstavcem (podnožím) kruhového tvaru.
62. V dokumentu „Rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení; Část C – Dodávka a montáž interiérového nábytku“ signovaného dne 9. 7. 2021 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), které bylo adresováno společnosti navrhovateli, je uvedeno: »Zadavatel v souladu s ustanovením § 48 odstavec 2 písm. a) zákona (…) rozhodl o tom, že Vás vylučuje z další účasti v části C zadávacího řízení. (…) Na základě jednání komise jste byli vyzváni k objasnění nabídky podle § 46 odstavec 1 zákona. (…) Komise Vaši nabídku po doručeném objasnění posoudila se závěrem, že Vámi nabízené řešení nesplňuje zadavatelem vymezené zadávací podmínky, čímž byl naplněn důvod pro vyloučení dle ustanovení § 48 odstavec 2 písmeno a) zákona. (…) Komise se zaměřila na posouzení splnění technických podmínek, a to u prvků dodávky, ke kterým jste v rámci objasnění nabídky doručili technické či katalogové listy nebo výkresy obsahující technické údaje. Na posouzení se přímo podílela i přizvaná odborná osoba – autorský dozor.
Pol__0033B Židle: N-VHSB.04, N316.05
Pol__0033D Židle N215.08
V popisu zadání (projektové dokumentaci) je uvedeno, že konstrukčně se má jednat o „židli z plastové skořepiny s kovovými nohami“.
Z vámi předložených dokladů vyplývá, že nabízíte židle s označením ESET, výrobce ALBA ČR, z veřejně dostupných informací – oficiálních internetových stránek výrobce nabízených židlí (…) bylo zjištěno k nabízeným židlím následující: - Provedení: poplastovaná kostra s kovovou výztuhou - z 3D náhledu (modelu) vyplývá, že se jedná o odlišný typ konstrukce. Nejedná se o konstrukční provedení požadované zadavatelem, tedy židli z plastové skořepiny a kovovými nohami, nýbrž o provedení celoplastové s kovovou výztuhou. Z dostupného popisu je tak zcela zřejmé, že noha není kovová, nýbrž plastová (s vloženým kovovým prutem). Nabízená židle tak disponuje sedákem, který je vyztužen kovovým prutem a vytváří tak obvodový ztužující nosník na principu žebírkové konstrukce, který se nevhodně propisuje do celkové výšky hrany sedáku a negativně tak ovlivňuje masivnost židle. Právě díky použití požadované technologie „konstrukce plastové skořepiny“ (tzn. bez dodatečných kovových výztuh) může být dosaženo požadovaného subtilního tvaru sedáku, který může plynule přecházet v opěradlo a to při zachování shodné subtilní tloušťky a současně požadované tuhosti. Přičemž tloušťka skořepiny a tedy tloušťka pohledové strany sedáku a opěráku (zad) se může pohybovat jen v rámci několika milimetrů. (Jedná se o běžnou a na trhu dostupnou kategorii židlí.). Z dostupných informací výrobce (popisu i vyobrazení) tak jednoznačně vyplývá, že nebylo naplněno zadání co do typu konstrukce.
Poznámka: Komise vycházela z veřejně dostupných informací viz https://www.albacr.eu/cs/kolekcedesign/eset.html?search_query=eset&results=11 a https://www.albacr.eu/cs/kolekcedesign/esetspodruckami.html?search_query=eset&results=11):
Další zjištění se týká tvarového provedení židle s područkami, kde vlnící se tvar masivních područek předložené židle (Pol__0033B) je zcela odlišný od designově střídmé a subtilní linky v zadání definovaného vzoru. Totéž platí v případě obou židlí (Pol__0033B a Pol__0033D) co do tvarového pojetí hlavního dílu předložené židle, kde má boční silueta zcela odlišný tvar křivky. Tvarově tak nabízené židle evokují spíše pseudobarokní židli či křeslo, což je ještě navíc podtrženo v případě varianty s područkami. To byl zřejmě i záměr autora této židle. Naproti tomu - tvůrcům expozice PVM šlo o dotvoření interiéru o moderní a nadčasové – subtilní - designové prvky interiérového mobiliáře – tedy NE archaické reminiscence postmoderního designu inspirovaného neobarokní manýrou. (…) Dále byl komisí a přizvaným odborníkem shledán jako zcela rušivý element, do pohledově exponované plochy sedáku umístěný, obdélníkový výřez pro odvodňovací kanálek dešťové vody, což židli jednoznačně degraduje a přesouvá do kategorie venkovního plastového nábytku vhodného na terasu venkovské chaty či katalogového domku Komise i autorský dozor se tak jednoznačně domnívají a posuzují, že předložené židle (v obou variantách „s“ i „bez“ područek) se, se svou vizuální mohutností sedáku a područek a dále celkovým postmoderně laděným tvaroslovím, prokazatelně neztotožňují s předepsaným vzorem vyobrazeným v zadávací dokumentaci co do tvaru a celkového vzhledu. „Design“ nabízených židlí nezapadá do architektonické koncepce tvůrců interiérů a ani nesplňují všeobecně platné představy o reprezentativním designovém doplňku vstupního foyer a archeologické studovny nově budované významné kulturní instituce Zlínské kraje - Centra Památníku Velké Moravy.
Pol__000108 Lichoběžníkový stůl N215.07
Pol__000109 Lichoběžníkový stůl N-VHSB.05
V popisu zadání (projektové dokumentaci) je uvedeno, že konstrukčně se má jednat o „Stůl lichoběžníkového tvaru se zaoblenými rohy“. Z předloženého popisu a vyobrazení je zřejmé, že konstrukčně je požadován lichoběžníkový tvar jak horní desky stolu, tak i ocelové podnože stolu. Dodavatel nabízí stoly, s lichoběžníkovou deskou, avšak podnoží kruhového tvaru, průměrem 450 mm. Dle názoru komise a přizvaného odborníka se tak jedná o zcela odlišné konstrukční řešení, které neodpovídá požadavkům zadavatele.
Závěr
Komise spolu s přizvaným odborníkem posoudila nabízené řešení prvků dodávky a zjistila zásadní nedostatky a nesplnění technických podmínek u prvků dodávky
- Pol__0033B Židle: N-VHSB.04, N316.05
- Pol__0033D Židle N215.08
- Pol__000108 Lichoběžníkový stůl N215.07
- Pol__000109 Lichoběžníkový stůl N-VHSB.05
Komise současně uvádí, že nepředložením technických listů v rámci nabídky došlo ke stavu, kdy dodavatel dostal na základě žádosti o objasnění nabídky „de facto“ delší čas na sestavení nabídky tak, aby předložil plnění, které odpovídá požadavkům zadavatele. Přesto došlo za strany dodavatele ke stavu, kdy nabízené plnění podmínkám zadavatele neodpovídá. Komise má za to, že jedinou teoretickou variantou u objasnění zjištěných nesplnění technických podmínek by bylo provedení nepřípustné změny nabídky, takový stav je však zákonem zapovězený. Komise proto doporučuje zadavateli, aby rozhodl o vyloučení tohoto účastníka z další účasti v části C zadávacího řízení. I zde komise vnímá skutečnost, že rozhodnutím zadavatele dojde k vyloučení nabídky dodavatele, který předložil v současné chvíli ekonomicky nejvhodnější nabídku, platí však, že tato nabídka neodpovídá zadávacím podmínkám.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti a doporučení komise se zadavatel rozhodl o Vašem vyloučení z další účasti v části C zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí výše.«.
Posouzení věci
K výroku I. tohoto rozhodnutí
63. Úřad po posouzení obsahu námitek navrhovatele ze dne 23. 7. 2021 předně uvádí, že ačkoliv navrhovatel předmětné námitky označuje jako námitky proti jeho vyloučení ze zadávacího řízení, částečně jimi napadá technické požadavky zadavatele na předmět plnění v části C veřejné zakázky, kdy tyto požadavky označuje za nejednoznačné (viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Konkrétně navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že zadavatel připouští rozdílný výklad, a že stanovení nejednoznačných technických požadavků na zpracování nabídky nemůže vést k bezdůvodnému omezení dodavatelů v účasti v zadávacím řízení. Stěžovatel v námitkách dále uvedl, že podává námitku proti porušení ustanovení a podmínek uvedených v § 36 odst. 3 zákona (pozn. Úřadu: podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel zadávací podmínky stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.). V uvedené části námitek se tedy jedná o námitky proti zadávacím podmínkám.
64. Úřad v dalším konstatuje, že ustanovení § 242 odst. 4 zákona konstruuje zvláštní lhůtu pro podání námitek proti zadávací dokumentaci, resp. jedná se o ustanovení speciální vůči obecné lhůtě pro podání námitek ve smyslu § 242 odst. 1 zákona. Jak vyplývá z ustanovení § 242 odst. 4 zákona, pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty. Ve zde projednávané věci stanovil zadavatel lhůtu pro podání nabídek do dne 1. 4. 2021 do 10:00 hodin (viz bod 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Právě v této lhůtě, tj. do 1. 4. 2021 do 10:00 hodin, měl navrhovatel možnost podat námitky proti zadávací podmínkám týkajícím se technických požadavků na předmět plnění, pokud byl přesvědčen, že tyto zadávací podmínky jsou nezákonné.
65. Jelikož byly námitky navrhovatele proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli až dne 23. 7. 2021, je zřejmé, že tyto námitky byly navrhovatelem podány opožděně, neboť navrhovatel tyto námitky podal několik měsíců po skončení lhůty pro podání nabídek. Je tedy jednoznačné, že návrhu navrhovatele ze dne 17. 8. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, v části týkající se argumentace směřující proti neúplnosti a neurčitosti zadávací dokumentace, nepředcházely řádně a včas podané námitky, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než správní řízení podle § 257 písm. h) zákona ve vztahu k příslušné části návrhu zastavit.
66. S ohledem na výše uvedené Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí rozhodl tak, že se správní řízení v části návrhu navrhovatele týkající se argumentace směřující proti neúplnosti a neurčitosti zadávací dokumentace (viz body 7., 8. a 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí), podle § 257 písm. h) zákona zastavuje, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
67. Ve vztahu k argumentaci navrhovatele, že pochybnosti v zadávací dokumentaci nespatřoval, a že zadavatel dodatečně upřesňuje podmínky a parametry předmětu plnění až v rozhodnutí o vyloučení, Úřad odkazuje na odůvodnění výroku II. tohoto rozhodnutí, kde se postupem zadavatele při vyloučení navrhovatele podrobně zabývá, a to i s přihlédnutím k úplnosti a jednoznačnosti zadávacích podmínek.
68. Úřad poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o zastavení řízení o části návrhu (výrok I.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ- 04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019: „Za třetí lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení. Takový závěr potvrzuje např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1662/2004 ze dne 2. 5. 2005, z něhož vyplývá: »O zrušení rozsudku soudu prvního stupně a o vrácení věci k dalšímu řízení odvolací soud rozhoduje - jak vyplývá z ustanovení § 223 o.s.ř. - formou usnesení. Povahu usnesení neztrácí toto rozhodnutí ani v případě, je-li přičleněno k jinému rozhodnutí odvolacího soudu, pro něž je ustanovením § 223 o.s.ř. stanovena forma rozsudku.«.“ Z toho důvodu Úřad rozhodoval o zastavení řízení o části návrhu rozhodnutím.
K výroku II. tohoto rozhodnutí
69. Úřad nejprve obecně shrnuje, že předmětem sporu mezi zadavatelem a navrhovatelem je oprávněnost, resp. neoprávněnost, vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na část C veřejné zakázky. V návaznosti na výše uvedené pak Úřad v souvislosti s možným vyloučením účastníka ze zadávacího řízení uvádí, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení dle ustanovení § 48 odst. 1 zákona limitován, a to tak, že jej může vyloučit pouze z důvodů zákonem stanovených. Úřad dodává, že mezi tyto důvody patří mimo jiné důvody uvedené v § 48 odst. 2 písm. a) zákona, jež stanoví, že účastníka zadávacího řízení lze ze zadávacího řízení vyloučit, jestliže jím předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.
70. Úřad dále konstatuje, že samotné posouzení splnění podmínek účasti, a tedy i následná možnost zadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení, jsou velice úzce spjaty s precizním vymezením zadávacích podmínek. Zadavatel je oprávněn a současně povinen stanovit veškeré požadavky na předmět plnění veřejné zakázky na základě svých objektivně odůvodnitelných potřeb, přičemž za správnost a úplnost zadávacích podmínek je zodpovědný pouze zadavatel. Zadávací podmínky je nutné formulovat takovým způsobem, aby jejich výklad byl zcela jednoznačný a nebyl dán prostor pro pochybnosti a rozdílnou interpretaci. V případě, že dojde k interpretační nejistotě, nemůže být tato skutečnost přičítána k tíži dodavatele, a to především s odkazem na ustanovení § 36 odst. 3 zákona.
71. V přezkoumávaném případě zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení (v části C veřejné zakázky) dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona z důvodů, že navrhovatelem nabízené výrobky (židle označené v zadávací dokumentaci jako „N-VHSB.04“, „N316.05“ a „N215.08“ a stoly označené v zadávací dokumentaci jako „Lichoběžníkový stůl N215.07“ a „Lichoběžníkový stůl N-VHSB.05“) neodpovídají požadavkům zadavatele, konkrétně požadovanému konstrukčnímu provedení a dále z důvodu nesplnění zadávací podmínky na soulad designu nabízených židlí s architektonickou koncepcí tvůrců interiérů a s všeobecně platnou představou o reprezentativním designovém doplňku vstupního foyer a archeologické studovny nově budované významné kulturní instituce (nesplnění požadované designově střídmé a subtilní linky v zadání definovaného vzoru, boční silueta židle má odlišný tvar křivky, nabízená židle byla opatřena obdélníkovým výřezem pro odvodňovací kanálek dešťové vody, „postmoderně laděné tvarosloví“). Úřad tedy v následujících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí přistoupil k posouzení jednotlivých zadavatelem uvedených důvodů pro vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, zda tyto lze považovat za souladné se zákonem (a zda byl tedy navrhovatel vyloučen z části C veřejné zakázky oprávněně).
Ke konstrukčnímu řešení židlí
72. Podle obsahu odůvodnění rozhodnutí o vyloučení zadavatel v případě nabídky navrhovatele mj. shledal, že navrhovatel ve vztahu k zadavatelem požadovaným židlím označeným v zadávací dokumentaci jako „N-VHSB.04“, „N316.05“ a „N215.08“ nenabídl výrobky, které odpovídaly konstrukčnímu provedení požadovanému zadavatelem. Uvedený závěr zadavatel odůvodnil tak, že se v případě navrhovatelem nabízených židlí nejedná o židle z plastové skořepiny s kovovými nohami, nýbrž o provedení celoplastové s kovovou výztuhou. Upřesnil, že podle dostupného popisu je zřejmé, že noha není kovová, nýbrž plastová s vloženým kovovým prutem. Dále zadavatel upozornil na skutečnost, že nabízené židle disponují sedákem, který je vyztužen kovovým prutem a vytváří obvodový ztužující nosník, což negativně ovlivňuje masivnost židle (výška hrany sedáku). K uvedenému zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení upřesnil, že díky použití požadované technologie »„konstrukce plastové skořepiny“ (tzn. bez dodatečných kovových výztuh)« může být dosaženo požadovaného subtilního tvaru sedáku, který může plynule přecházet v opěradlo. Dále zadavatel podotkl, že tloušťka skořepiny a tedy i tloušťka pohledové strany sedáku a opěráku zad se může pohybovat jen v rámci několika milimetrů.
73. Z obsahu zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel své požadavky na výše uvedené typy židlí soustředil v projektové dokumentaci, kde k předmětným typům požadovaných židlí uvedl téměř shodný popis, a sice: „židle s loketními opěrkami/ židle bez loketních opěrek, 4 nohy, neotočná, celočerná matná z plastové skořepiny a kovové nohy, přibližného tvaru dle obrázku, přesný typ bude zvolen autorským dozorem na základě předložených variant židlí“ (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
74. Navrhovatel v rámci objasnění své nabídky (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí) doložil zadavateli technické popisy nabízených výrobků, přičemž k židlím označeným v zadávací dokumentaci jako „N-VHSB.04“, „N316.05“ a „N215.08“ uvedl mj. následující: „výrobce Alba CR (…) plastová skořepina černá (barva č.10) (…) provedení: poplastovaná kostra s kovovou výztuhou (…)“.
75. Úřad ověřil, že výrobce ALBA CR spol. s r.o. na svých internetových stránkách (www.albacr.eu) k navrhovatelem nabízeným židlím mj. uvádí:
»Typ skořepiny – plastová, barvy plastů viz. vzorník;
Nohy – typ „čtyřnožka“;
Provedení – poplastovaná kostra s kovovou výztuhou«.
Z obsahu odpovědi společnosti ALBA CR spol. s r.o. na dotaz týkající se konstrukčního řešení předmětných židlí (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí) plyne, že nohy židlí ESET jsou kovové (jsou vyrobeny z hliníku) s povrchovou úpravou „oplastování technickým polymerem“, a že kovová výztuha je v celé délce nohy židle včetně uchycení nohy židle k sedáku. S ohledem na uvedené sdělení výrobce židlí nabízených navrhovatelem tedy nelze souhlasit s názorem zadavatele uvedeným v rozhodnutí o vyloučení, podle něhož nohy předmětných židlí kovové nejsou, neboť židle ESET podmínku na kovové nohy splňují. Pokud totiž samotný výrobce předmětných židlí potvrdil, že nohy židlí jsou kovové, nelze konstatovat opak. V této souvislosti Úřad poznamenává, že při posouzení dané problematiky (splnění požadavku na kovové nohy) považoval Úřad za nezbytné zabývat se skutečností, zda je nutné předmětný požadavek zadavatele chápat tak, že nohy židle musí být složeny pouze z kovu, tj. že nesmí být složeny z jiných dalších materiálů, neboť v případě, že by takto formulovaný požadavek byl jednoznačně chápán tak, že kovové nohy nesmí mít např. povrchovou úpravu z jiného materiálu než je kov, potom by výše popsané technické řešení židlí ESET nabízených navrhovatelem (kovové nohy oplastované technickým polymerem) předmětný požadavek nesplňovalo.
76. Pro vyloučení jakýchkoli pochybností tedy Úřad v uvedené souvislosti oslovil pět náhodně zvolených dodavatelů interiérového nábytku (viz bod 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž z obsahu odpovědí tří dodavatelů (dodavatelé VESNA INTERIORS, s.r.o. a Český nábytek a.s. se nevyjádřili – pozn. Úřadu) vyplývá následující.
77. Na otázku, zda lze požadavek „židle (…) celočerná matná z plastové skořepiny a kovové nohy (…)“ chápat tak, že nohy židle musí být složeny pouze z kovu, tj. že nesmí být složeny z jiných dalších materiálů, odpověděl dodavatel KASH – interiér s.r.o.tak, že nohy židle mohou být kromě kovu složeny i z jiných materiálů. Podle názoru společnosti MY DVA group a.s. by převážná část nohy měla být z kovu, avšak může obsahovat i jiné materiály (plastové, gumové nebo dřevěné komponenty) a podle názoru společnosti PROFIL NÁBYTEK, a.s. musí být dle zadání kostra nebo nohy kovové, ale není vyloučena možnost poplastování. Na otázku, zda lze v případě židle, v provedení „poplastovaná kostra s kovovou výztuhou“, konstatovat, že má tato židle kovové nohy,odpověděl dodavatel KASH – interiér s.r.o. kladně, dodavatel MY DVA group a.s. kladnou odpověď podmínil tím, že kostra židle musí obsahovat převážně kovové části a dodavatel PROFIL NÁBYTEK, a.s. odpověděl kladně s tím, že poplastování je pouze povrchová úprava.
78. V návaznosti na výsledek výše popsaného průzkumu provedeného mezi odbornou veřejností zabývající se výrobou či prodejem nábytku je zřejmé, že požadavek v zadávací dokumentaci formulovaný jako „židle (…) celočerná matná z plastové skořepiny a kovové nohy (…)“ není běžnými dodavateli interiérového nábytku vnímán jednoznačně v tom smyslu, že nohy židle musí být pouze z kovu Ač by tedy Úřad mohl bez znalosti trhu získané provedeným šetřením dojít k závěru, že zadávací podmínky obsahují jasnou informaci, že noha židle musí být pouze z kovu, po detailním zjištění stavu věci Úřad došel k jinému závěru. Ze získaných odpovědí oslovených dodavatelů totiž vyplývá, že výše uvedenou formulaci lze chápat nejen tak, že nohy musí být pouze z kovu, ale že nohy židle mohou obsahovat i další materiály, a to buď jednotlivé komponenty pro stohování či kluzáky z odlišných materiálů nebo mohou být kovové nohy poplastovány.
79. Úřad na tomto místě upozorňuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl žádné bližší požadavky týkající se nohou židlí (tj. např. požadavky na povrchovou úpravu). Ke každé z požadovaných židlí a výše uvedenému výčtu požadavků na jejich konstrukční řešení je v projektové dokumentaci pouze přiložen ilustrativní obrázek celočerné židle, přičemž ani z uvedené fotografie není dle Úřadu seznatelné, zda židle na obrázku má kovové nohy s povrchovou úpravou z jiného materiálu než je kov, či nikoli. Jak již Úřad uvedl výše, možnost zadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení je úzce spjata s precizním vymezením zadávacích podmínek, které je nutné formulovat takovým způsobem, aby jejich výklad byl zcela jednoznačný a nebyl dán prostor pro pochybnosti a rozdílnou interpretaci, přičemž případná interpretační nejistota nemůže být přičítána k tíži dodavatele. Ačkoliv tedy zadavatel v rozhodnutí o vyloučení odmítá konstrukční řešení židlí nabízených navrhovatelem z důvodu, že nohy židle nejsou kovové, ale „plastové (s vloženým kovovým prutem)“, nelze řešení předložené navrhovatelem posoudit jako nesplnění zadávací podmínky, neboť tato není na trhu vnímána jednoznačně (tj. oslovenými dodavateli je připuštěna i možnost poplastovaných kovových nohou – tedy je připuštěno řešení předložené navrhovatelem). Úřad upozorňuje, že výrobce židlí nabízených navrhovatelem potvrdil, že tyto židle mají kovové nohy, které jsou oplastovány, tudíž nelze souhlasit ani s pojmoslovím zadavatele uvedeným v rozhodnutí o vyloučení, podle něhož navrhovatelem nabízené židle mají plastové nohy s kovovým prutem. Takto pojmenované konstrukční řešení není uvedeno ani v technickém popisu předloženém navrhovatelem v objasnění nabídky, ani na webových stránkách výrobce předmětných židlí a zejména samotný výrobce popsal konstrukční řešení nohou židlí odlišně. V návaznosti na výše provedený průzkum trhu má Úřad za prokázané, že zadání na požadované konstrukční řešení židlí není v zadávacích podmínkách stanoveno jednoznačně, a tedy v případě, kdy navrhovatel nabídl konstrukční řešení, které lze vnímat jako odpovídající požadavku formulovaného zadavatelem v zadávací dokumentaci, nelze takové konstrukční řešení posoudit jako nesplňující zadávací podmínky, a tedy nelze z takového důvodu navrhovatele vyloučit z účasti v zadávacím řízení, neboť v opačném případě by byl dodavatel potrestán za nedůslednost zadavatele při tvorbě zadávací dokumentace.
80. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení popsal další konstrukční prvky navrhovatelem nabízených židlí, které podle jeho názoru nesplňují zadání co do typu konstrukce. Zadavatel konstatoval, že nabízené židle disponují sedákem, který je vyztužen kovovým prutem, což podle jeho názoru negativně ovlivňuje masivnost židle. K uvedenému zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dále objasnil, že díky použití technologie »„konstrukce plastové skořepiny“ (tzn. bez dodatečných kovových výztuh)« může být dosaženo „požadovaného subtilního tvaru sedáku, který může plynule přecházet v opěradlo a to při zachování shodné subtilní tloušťky a současně požadované tuhosti. Přičemž tloušťka skořepiny a tedy tloušťka pohledové strany sedáku a opěráku (zad) se může pohybovat jen v rámci několika milimetrů. (…) Dále byl (…) komisí shledán jako zcela rušivý element (…) obdélníkový výřez pro odvodňovací kanálek dešťové vody (…)“. Úřad k uvedenému odůvodnění poznamenává, že zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl do požadavků na konstrukční řešení příslušných židlí pouze pojem „z plastové skořepiny“ bez jakýchkoli dalších upřesňujících požadavků či parametrů (např. rozměry, tloušťka pohledové strany sedáku, tuhost či skutečnost, že skořepina nesmí obsahovat kovové výztuhy). Pokud tedy navrhovatel nabídl zadavateli židle, které podle technického popisu obsahují „plastovou skořepinu“ (viz bod 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze konstatovat, že navrhovatel splnil zadání zadavatele. Jakékoli další připomínky zadavatele uváděné „ex post“ nelze přijmout jako důvody pro oprávněné vyloučení navrhovatele, neboť tyto nejsou nikterak podloženy obsahem zadávacích podmínek.
81. Úřad podotýká, že ani ilustrativní fotografii židle, která je přiložena k výše uvedeným požadavkům zadavatele na konstrukční provedení židle v projektové dokumentaci, nelze považovat za vymezení zadávacích podmínek týkajících se rozměrů, tloušťky pohledové strany sedáku, tuhosti či skutečnosti, že skořepina nesmí obsahovat kovové výztuhy, neboť uvedený obrázek židle neobsahuje v tomto směru žádné bližší popisky či údaje. K odůvodnění zadavatele, uvedeného v rozhodnutí o vyloučení, podle něhož požadoval subtilní tvar sedáku, který může plynule přecházet v opěradlo a to „při zachování shodné subtilní tloušťky“, Úřad uvádí, že na příslušných obrázcích v projektové dokumentaci sice jsou zobrazeny židle s pohledově tenčími sedáky než jsou sedáky židlí nabízených navrhovatelem, ovšem současně je při posuzování daného případu nutno zohlednit, že zadavatel v požadavcích na příslušné židle v projektové dokumentaci uvedl, že požaduje židle „přibližného tvaru dle obrázku“. Uvedená podmínka tak nemůže být podkladem pro vyloučení dodavatele z důvodu, že nenabídl židle „shodného“ subtilního tvaru, neboť význam slova „přibližný“ nepochybně dává dodavatelům prostor pro nabídku podobných řešení, která se nemusí „shodovat“ s ilustrativní předlohou. V případě, že zadavatel do zadávacích podmínek neuvedl např. maximální tloušťku sedáku a současně připustil, že tvar nabízené židle se nemusí absolutně shodovat s tvarem židle na obrázku v projektové dokumentaci (ale má být pouze přibližného tvaru), je zřejmé, že zadavatel nemůže vyloučit dodavatele z důvodu, že jím nabízené židle mají tlustší sedák, než si představoval. Stejně tak nelze dodavatele postihovat za to, že nabízené židle mají v sedáku odvodňovací kanálek dešťové vody, neboť takovou omezující podmínku zadavatel do zadávací dokumentace neuvedl.
82. Podle obsahu odůvodnění rozhodnutí o vyloučení je zřejmé, že zadavatel má velmi konkrétní představy o požadovaném interiérovém nábytku a jeho designu a že existuje konkrétní architektonická koncepce tvůrců interiéru [»vlnící se tvar masivních područek předložené židle (…) je zcela odlišný od designově střídmé a subtilní linky v zadání definovaného vzoru. Totéž platí v případě obou židlí (…) co do tvarového pojetí hlavního dílu předložené židle, kde má boční silueta zcela odlišný tvar křivky. Tvarově tak nabízené židle evokují spíše pseudobarokní židli či křeslo, což je ještě navíc podtrženo v případě varianty s područkami. (…) tvůrcům (…) šlo o dotvoření interiéru o moderní a nadčasové – subtilní - designové prvky interiérového mobiliáře – tedy NE archaické reminiscence postmoderního designu inspirovaného neobarokní manýrou. (…) předložené židle (…) se, se svou vizuální mohutností sedáku a područek a dále celkovým postmoderně laděným tvaroslovím, prokazatelně neztotožňují s předepsaným vzorem vyobrazeným v zadávací dokumentaci co do tvaru a celkového vzhledu. „Design“ nabízených židlí nezapadá do architektonické koncepce tvůrců interiérů a ani nesplňují všeobecně platné představy o reprezentativním designovém doplňku vstupního foyer a archeologické studovny nově budované významné kulturní instituce(…)«]. Zadavatel však tyto své představy a požadavky dostatečně podrobně do zadávacích podmínek nezakomponoval, a tedy nelze než zopakovat, že jakkoliv je zadavatel „zklamán“ designem židlí nabízených navrhovatelem, nemůže ho pro nesplnění představ, které jsou podle slov zadavatele všeobecně platné, vyloučit z účasti v zadávacím řízení, v situaci kdy navrhovatel a další dodavatelé neměli možnost seznámit se všemi požadavky a představami zadavatele ještě před podáním své nabídky. Je tedy nutno i v obecné rovině uzavřít, že dodavatele, kteří dodrželi zadavatelem stanovené zadávací podmínky, nelze postihovat vyloučením ze zadávacího řízení z důvodu nedodržení požadavků, které do zadávacích podmínek zakomponovány nebyly.
Ke konstrukčnímu řešení stolů
83. Podle obsahu odůvodnění rozhodnutí o vyloučení zadavatel v případě nabídky navrhovatele rovněž shledal, že navrhovatel ve vztahu k zadavatelem požadovaným stolům označeným v zadávací dokumentaci jako „Lichoběžníkový stůl N215.07“ a „Lichoběžníkový stůl N-VHSB.05“ nenabídl výrobky, které odpovídaly konstrukčnímu provedení požadovanému zadavatelem. Uvedený závěr zadavatel odůvodnil tak, že z popisu a vyobrazení požadovaných výrobků v projektové dokumentaci je zřejmé, že zadavatel požadoval lichoběžníkový tvar jak horní desky stolu, tak i ocelové podnože stolu, přičemž navrhovatel nabízí stoly s lichoběžníkovou deskou, avšak podnoží kruhového tvaru.
84. Z obsahu zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel své požadavky na výše uvedené typy stolů uvedl v projektové dokumentaci (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí) následovně: „Stůl lichoběžníkového tvaru se zaoblenými rohy, černá LTD deska, černá kovová noha komaxit, výška 540mm/ výška 720mm, přesný typ bude zvolen projektantem nebo autorským dozorem na základě předložených variant stolů“. Uvedené popisy jsou doplněny obrázkem stolu, jehož deska je lichoběžníkového tvaru. Stůl na obrázku má jednu středovou nohu s podstavcem (podnožím) nepravidelného lichoběžníkového tvaru.
85. Navrhovatel v rámci objasnění své nabídky (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí) doložil zadavateli technické popisy nabízených výrobků, přičemž ke stolům označeným v zadávací dokumentaci jako „Lichoběžníkový stůl N215.07“ a „Lichoběžníkový stůl N-VHSB.05“ uvedl mj. následující:
„- vlastní výroba
- ocelová noha (např. Lino) černá – komaxit, (…)“,
přičemž uvedený popis je doplněn půdorysem a nárysem daného výrobku a obrázkem centrální nohy s podstavcem (podnožím) kruhového tvaru.
86. K výše uvedenému důvodu vyloučení navrhovatele pro nesplnění zadávací podmínky na konstrukční řešení předmětných stolů Úřad uvádí, že na základě slovní specifikace požadovaných výrobků v zadávací dokumentaci nelze nijak dovodit, že zadavatel požaduje, aby podnoží stolu bylo lichoběžníkového tvaru, neboť z pojmenování – stůl lichoběžníkového tvaru a černá kovová noha – lze s jistotou konstatovat pouze skutečnost, že stůl má mít jednu nohu. Vzhledem k tomu, že o tvaru podnoží se zadavatel v daném popisu vůbec nezmiňuje, je z logiky věci předvídatelné, že uvedené zadání lze chápat jako požadavek na tvar horní desky stolu, neboť i běžně užívaná pojmenování „kulatý stůl“, „stůl oválného tvaru“, „čtveratý stůl“ vždy avizují, jaký je tvar horní (např. jídelní) desky stolu. Nohy či podnoží lze označit jako další specifickou část daného druhu nábytku, která může být charakterizována jak počtem nohou, jejich materiálem či tvarem a stejně tak tvarem a materiálem podnoží. Úřad podotýká, že právě v situaci, kdy zadavatel požaduje nestandardní výrobek (za kterým nepochybně stůl s nepravidelným tvarem podnoží může být považován), je nezbytné, aby při tvorbě zadání a specifikaci požadavků postupoval s maximální mírou pečlivosti. V daném případě však zadavatel zvolil obecný popis „stůl lichoběžníkového tvaru“, z něhož nelze detailní požadavky (na tvar podnoží) dovodit. S ohledem na tuto nedostatečnost zadání proto nelze postihovat navrhovatele za to, že představu zadavatele o tvaru podnoží neodhalil na základě prostého sdělení, že stůl má být lichoběžníkového tvaru. Zadavatel v odůvodnění vyloučení navrhovatele odkazuje rovněž na ilustrativní obrázek, který je součástí projektové dokumentace u výše citovaného slovního popisu požadavků na předmětné stoly. V dané souvislosti Úřad upozorňuje, že výše uvedený jednoduchý popis požadavků zadavatele na konstrukční řešení stolů neobsahuje poznámku (podmínku), že stůl má být shodného tvaru jako na obrázku. Úřad připouští, že z obrázku je sice patrné, že horní deska i podnoží stolu jsou nepravidelného tvaru, nicméně rovněž nelze přehlédnout, že součástí obrázku nejsou žádné popisky rozměrů či úhlů zkosených stran horní desky či podnoží stolu. Na základě obrazové předlohy je tak pouze „tušitelné“, že tvar horní desky stolu odpovídá rovnoramennému lichoběžníku a tvar podnoží pravoúhlému lichoběžníku. Z uvedeného důvodu tak ani obrazová předloha nemůže být považována za jednoznačné konkrétní zadání, na jehož základě by si dodavatelé připravující nabídky byli naprosto jisti, jaký výrobek zadavatel požaduje. S ohledem na skutečnost, že zadavatel v popisu požadavků na předmětné stoly neuvedl, že požaduje, aby lichoběžníkového tvaru bylo i podnoží stolu, nepodmínil tvarovou shodnost s obrazovou předlohou, nelze výrobky nabídnuté navrhovatelem (stoly s horní deskou lichoběžníkového tvaru a podnožím kruhového tvaru) považovat za nesplňující zadávací podmínky, neboť tyto nebyly stanoveny s dostatečnou mírou podrobnosti.
87. Úřad na tomto místě považuje za nezbytné opětovně zdůraznit, že účelem zadávací dokumentace je formulovat zadávací podmínky tak, aby co nejpřesněji vyjadřovaly potřeby zadavatele. Jestliže zadavatel tyto potřeby do zadávacích podmínek neimplementuje, případně je vymezí nedostatečně, nemůže se spoléhat na to, že dodavatelé zvažující účast v zadávacím řízení takové implicitní požadavky zadavatele identifikují, resp. pochopí zadavatelem nevyřčené přání či představy a podle toho připraví své nabídky. Uvedený předpoklad je v zákoně vyjádřen zejména v ust. § 36 odst. 3 zákona, ze kterého vyplývá, že za správnost a odpovědnost zadávací dokumentace odpovídá právě zadavatel. Je to totiž pouze zadavatel, kdo zná své potřeby, a tyto je povinen vyjádřit v zadávací dokumentaci, bez možnosti následného specifikování, doplňování či jiného upřesňování v závislosti na nabízeném řešení.
88. V návaznosti na výše uvedené tedy Úřad konstatuje, že pokud zadavatel požadoval, aby podnoží stolů bylo lichoběžníkového tvaru, bylo na zadavateli, aby předmětnou zadávací podmínku formuloval dostatečně podrobně a jednoznačně již v zadávací dokumentaci, a nečinil tak až následně, ve fázi posouzení nabídky navrhovatele.
89. K zásadě transparentnosti
90. Jak již bylo výše opakovaně zmíněno, zadavatel při posouzení nabídky navrhovatele uvedl i důvody, které nebyly podloženy obsahem zadávací dokumentace. Takový postup zadavatele však nelze považovat za srozumitelný a čitelný, neboť některé požadavky na poptávaný interiérový nábytek, které zadavatel v nabídce navrhovatele shledal jako nesplněné, nemohly být (z důvodu jejich absence v zadávací dokumentaci) navrhovateli známy. Nečitelností a nepředvídatelností důvodů vyloučení (uvedených zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele), které nemohly být z obsahu zadávací dokumentace předem dovoditelné, byla ze strany zadavatele porušena rovněž zásada transparentnosti dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona, jejíž dodržení má především umožnit všem zainteresovaným stranám přiměřenou informovanost o zadávacím řízení.
91. Z pohledu zadavatele se zásadou transparentnosti rozumí, vedle potřeby zajištění přehlednosti a dostupnosti všech jeho postupů v zadávacím řízení, také jejich srozumitelnost a „průhlednost“ vedoucí k zamezení vzniku pochybností o motivacích pro jeho jednotlivé výstupy. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 soud dovodil, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“.
92. V prověřovaném případě tak nelze než konstatovat, že postup zadavatele při vyloučení navrhovatele nebyl transparentní.
Závěry posouzení věci
93. Na základě shora uvedených skutečností tak Úřad činí dílčí závěr, že zadavatel při zadávání části C veřejné zakázky nedodržel pravidla pro zadání veřejné zakázky stanovená v ustanovení § 48 odst. 1 a 2 písm. a) zákona, neboť žádný ze zadavatelem uvedených důvodů pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení, nepředstavuje oprávněný důvod. Úřad se v dalším zaměřil na to, zda lze ve výše zadavateli vytýkaném postupu shledat i možný vliv na výběr dodavatele.
94. Z „Protokolu o čtvrtém jednání komise posouzení nabídky nového vybraného dodavatele, Část C – Dodávka a montáž interiérového nábytku“ ze dne 26. 5. 2021 plyne, že nabídka navrhovatele byla vyhodnocena jako nejvýhodnější, přičemž následně po posouzení nabídky navrhovatele zadavatel rozhodl o jeho vyloučení. Úřad po posouzení daného případu dospěl k závěru, že výše uvedený postup zadavatele nepochybně mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť v případě, že by zadavatel postupoval v souladu se zákonem a navrhovatele by z účasti v zadávacím řízení nevyloučil, nabídka navrhovatele by mohl být vybrána jako nejvýhodnější. K samotnému vlivu jednání zadavatele na výběr dodavatele Úřad uvádí, že z dikce zákona plyne, že zákonodárce nerozlišuje mezi účinky skutečného ovlivnění (ovlivní) a potenciální možností ovlivnění (může ovlivnit) výběru dodavatele z důvodu nezákonného postupu zadavatele. Pro konstatování porušení zákona postačuje, že k ovlivnění dojít mohlo; není třeba prokazovat, že pochybením zadavatele skutečně došlo k ovlivnění výběru dodavatele. Z hlediska zákonného rámce § 263 odst. 2 zákona stačí pouhá možnost (potencialita) tohoto ovlivnění, což je v daném případě splněno.
95. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.
96. Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.
97. S ohledem na výše uvedené proto nelze konstatovat jinak, než že zadavatel při zadávání části C veřejné zakázky nedodržel pravidla stanovená v ustanovení § 48 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona, když rozhodnutím o vyloučení vyloučil navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ze zadávacího řízení na část C veřejné zakázky pro údajné nesplnění zadávací podmínky na požadované konstrukční provedení židlí v zadávací dokumentaci označených jako „N-VHSB.04, N316.05 a N215.08“ a stolů v zadávací dokumentaci označených jako „N215.07 a N-VHSB.05“, ačkoliv výše uvedené výrobky předložené navrhovatelem odpovídaly požadavkům uvedeným v zadávací dokumentaci a současně pro údajné nesplnění zadávací podmínky na soulad designu nabízených židlí s architektonickou koncepcí tvůrců interiérů a „s všeobecně platnou představou o reprezentativním designovém doplňku vstupního foyer a archeologické studovny nově budované významné kulturní instituce“, ačkoliv zadávací dokumentace tuto zadávací podmínku vůbec neobsahuje, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
K dalším namítaným skutečnostem
98. Ve vztahu k argumentaci navrhovatele, podle níž zadavatel neprovedl hodnocení podle základního hodnotícího kritéria, ale podle designového souladu nabízeného předmětu plnění veřejné zakázky s představou autora projektové dokumentace, Úřad uvádí následující. Z obsahu zadávací dokumentace a rovněž z dokumentu „Protokol o prvním jednání komise; Zpráva o hodnocení nabídek pro všechny části zadávacího řízení“ ze dne 22. 4. 2021 (viz body 56. a 60. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že zadavatel stanovil jako jediné hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu, což při hodnocení nabídek dodržel. Pokud zadavatel v rozhodnutí o vyloučení odkazoval na nedodržení požadovaného designu, k uvedenému závěru dospěl při posouzení splnění požadavků na technické řešení nábytku, a nikoliv při hodnocení nabídek dle předem zvoleného hodnotícího kritéria. Vzhledem k uvedenému Úřad nepovažoval výše uvedený argument navrhovatele za relevantní pro posouzení oprávněnosti vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.
99. Co se týče názoru navrhovatele, že zadavatel neodeslal rozhodnutí o námitkách v zákonné lhůtě, Úřad uvádí, že podle § 245 odst. 1 zákona je zadavatel povinen odeslat stěžovateli rozhodnutí o námitkách do 15 dnů od doručení námitek. Pokud tedy navrhovatel doručil zadavateli námitky dne 23. 7. 2021 (jak vyplývá z doručenky, kterou navrhovatel učinil přílohou podaného návrhu), patnáctý den od počátku běhu lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách připadl na sobotu 7. 8. 2021. V daném případě se pro počítání lhůty uplatní pravidlo podle § 607 občanského zákoníku, podle něhož pokud poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující, což v daném případě znamená, že posledním dnem lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách byl první pracovní den po sobotě 7. 8. 2021, tj. pondělí 9. 8. 2021. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel odeslal rozhodnutí o námitkách prostřednictvím systému NEN dne 9. 8. 2021. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad neshledal postup zadavatele při odeslání rozhodnutí o námitkách za nezákonný.
K výroku III. rozhodnutí – k uložení nápravného opatření
100. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
101. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel pravidla stanovená v ustanovení § 48 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona, když rozhodnutím o vyloučení vyloučil navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku pro údajné nesplnění zadávací podmínky na požadované konstrukční provedení židlí v zadávací dokumentaci označených jako „N-VHSB.04, N316.05 a N215.08“ a stolů v zadávací dokumentaci označených jako „N215.07 a N-VHSB.05“, ačkoliv výše uvedené výrobky předložené navrhovatelem odpovídaly požadavkům uvedeným v zadávací dokumentaci a současně pro údajné nesplnění zadávací podmínky na soulad designu nabízených židlí s architektonickou koncepcí tvůrců interiérů a „s všeobecně platnou představou o reprezentativním designovém doplňku vstupního foyer a archeologické studovny nově budované významné kulturní instituce“, ačkoliv zadávací dokumentace tuto zadávací podmínku vůbec neobsahuje, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, je Úřad povinen v souladu s § 263 odst. 2 zákona uložit nápravné opatření.
102. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že jelikož se zadavatel porušení zákona dopustil v souvislosti s rozhodnutím o vyloučení signovaným dne 9. 7. 2021, není třeba rušit celé zadávací řízení a postačí tedy zrušit takové úkony zadavatele, které byly jeho nezákonným postupem dotčeny. Jak již bylo uvedeno, nezákonnosti se zadavatel dopustil v souvislosti s rozhodnutím o vyloučení signovaným dne 9. 7. 2021, přičemž tímto postupem došlo k porušení ustanovení § 48 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s ustanovením § 6 odst. 1 zákona, které mohlo vést k ovlivnění výběru dodavatele. S ohledem na výše uvedené skutečnosti ruší Úřad rozhodnutí o vyloučení navrhovatele signované dne 9. 7. 2021 a všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na šetřenou část C veřejné zakázky, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
K výroku IV. rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
103. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
104. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
105. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele učiněných v předmětném zadávacím řízení (ve vztahu k části C veřejné zakázky), uložil zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na část C veřejné zakázky, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.
K výroku V. rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení
106. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
107. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele, a to rozhodnutí o vyloučení a současně i všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.
108. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000350.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ‒ Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výrokům II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží:
1. Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace, Smetanovy sady 179, 686 01 Uherské Hradiště
2. POZIMOS, a.s., K Pasekám 3663, 760 01 Zlín
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] „židle (…) celočerná matná z plastové skořepiny a kovové nohy (…)“
|
