Spisová značka: ÚOHS-S0572/2021/VZ
Číslo jednací: ÚOHS-44024/2021/510/MKo
Brno 23. 12. 2021
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném dne 23. 11. 2021 z moci úřední, jehož účastníkem je
obviněný – Česká republika – Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje, IČO 70883611, se sídlem Závodní 205/70, 360 06 Karlovy Vary,
ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným – Česká republika – Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje, IČO 70883611, se sídlem Závodní 205/70, 360 06 Karlovy Vary – v souvislosti se smlouvou, jejímž předmětem je vybudování systému pultu centralizované ochrany na území Karlovarského kraje a spolupráce při řádném zajišťování služby dálkového přenosu mezi elektrickými požárními signalizacemi a pultem centralizované ochrany, uzavřenou dne 13. 3. 2019 mezi citovaným obviněným a společností PATROL group s.r.o., IČO 46981233, se sídlem Romana Havelky 4957/5b, 586 01 Jihlava,
rozhodl takto:
I.
Obviněný – Česká republika - Hasičskýzáchranný sbor Karlovarského kraje, IČO 70883611, se sídlem Závodní 205/70, 360 06 Karlovy Vary – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 ve spojení s § 176 odst. 1 citovaného zákona, když dne 13. 3. 2019 uzavřel smlouvu na koncesi, jejímž předmětem je vybudování systému pultu centralizované ochrany na území Karlovarského kraje a spolupráce při řádném zajišťování služby dálkového přenosu mezi elektrickými požárními signalizacemi a pultem centralizované ochrany, se společností – PATROL group s.r.o., IČO 46981233, se sídlem Romana Havelky 4957/5b, 586 01 Jihlava – mimo zadávací řízení, a tedy předmětnou koncesi nezadal v koncesním řízení nebo v jiném v úvahu připadajícím druhu zadávacího řízení podle § 55 citovaného zákona, ačkoliv se jednalo o koncesi, jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než 20 000 000 Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Česká republika - Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje, IČO 70883611, se sídlem Závodní 205/70, 360 06 Karlovy Vary – podle § 268 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – ukládá
pokuta ve výši 80 000,- Kč (osmdesát tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
III.
Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Česká republika - Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje, IČO 70883611, se sídlem Závodní 205/70, 360 06 Karlovy Vary – ukládá
uhradit náklady řízení ve výši 1 000,- Kč (jeden tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. UZAVŘENÍ SMLOUVY
1. Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje, IČO 70883611, se sídlem Závodní 205/70, 360 06 Karlovy Vary (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) – uzavřel dne 13. 3. 2019 Rámcovou smlouvu o spolupráci se společností PATROL group s.r.o., IČO 46981233, se sídlem Romana Havelky 4957/5b, 586 01 Jihlava (dále jen „PATROL group“), jejímž předmětem je vybudování systému pultu centralizované ochrany (dále jen „PCO“) na území Karlovarského kraje a spolupráce při řádném zajišťování služby dálkového přenosu mezi elektrickými požárními signalizacemi (dále jen „EPS“) a PCO (dále jen „smlouva o PCO“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 5. 8. 2021 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele při uzavírání smlouvy o PCO.
3. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného dokumentaci související s šetřeným postupem zadavatele a jeho vyjádření k obsahu podnětu. Dne 19. 8. 2021 Úřad obdržel od obviněného vyjádření k podnětu z téhož dne včetně relevantní dokumentace.
Vyjádření obviněného ze dne 19. 8. 2021
4. Obviněný ve svém vyjádření předně zdůrazňuje, že se dle něj v předmětné věci jedná o koncesi, jejíž předpokládaná hodnota byla v rozhodném období nižší než 20 000 000,- Kč, z toho důvodu nebyl obviněný dle svého názoru povinen zadat tuto koncesi malého rozsahu v zadávacím řízení. Navzdory této skutečnosti obviněný dle svého tvrzení věnoval výběrovému řízení společnosti, se kterou bude následně spolupracovat v rámci problematiky připojení k PCO, náležitou pozornost. Po analýze dosavadního stavu a navazujícím vyhodnocení potřebných technických a organizačních změn vycházejících z nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu, interních pokynů Hasičského záchranného sboru (dále jen „HZS“) ČR a platné legislativy, bylo dle obviněného koncem roku 2018 přistoupeno k anketnímu šetření u 8 HZS krajů s cílem provést průzkum možností zajišťování služby PCO. Z provedeného šetření bylo dle obviněného zjištěno, že veškeré stanovené požadavky obviněného na spolupráci v oblasti poskytování připojení k PCO byly splněny u HZS Středočeského kraje a HZS hlavního města Prahy, kde uvedenou službu zajišťovala společnost PATROL group.
5. Dále obviněný dle svého tvrzení své požadavky na zkvalitnění služeb včetně obnovy zastaralé technologie projednal také s tehdejším dlouholetým poskytovatelem PCO v Karlovarském kraji, avšak neúspěšně, neboť bylo obviněnému dle jeho slov sděleno, že požadované služby tehdejší poskytovatel není schopen zabezpečit. Společnost PATROL group dle obviněného naopak potvrdila, že je schopna splnit všechny požadavky obviněného.
6. Předpokládaná hodnota koncese byla dle obviněného vyčíslena dle odhadovaného obratu společnosti PATROL group v případě provozování PCO a zařízení dálkového přenosu v Karlovarském kraji s domněnkou obsluhy 100 objektů a průměrným počtem 3 nově připojených objektů a 1 odpojeného objektu ročně. Z provedené kalkulace předpokládaných výnosů ze systému PCO u obviněného, kterou obviněný ke svému vyjádření přiložil, byla stanovena předpokládaná hodnota koncese pod 20 000 000,- Kč bez DPH.
7. Dále k tomu obviněný uvádí, že na základě shora uvedených skutečností byla se společností PATROL group uzavřena dne 13. 3. 2019 smlouva o PCO, přičemž na základě smlouvy o PCO byly, a i v současné době jsou kontinuálně uzavírány jednotlivé trojstranné „Smlouvy o podmínkách poskytování služby pultu centralizované ochrany u HZS Karlovarského kraje“, kdy smluvní stranou je vždy obviněný, společnost PATROL group a konkrétní provozovatel. Jednu z těchto smluv obviněný přiložil ke svému vyjádření.
8. Dále obviněný uvádí, že nikdy neposkytl v rámci smluvního ujednání společnosti PATROL group žádnou výlučnou výhodu k provozování předmětné činnosti. Obviněný dle svého tvrzení zaujímá v rámci problematiky provozování PCO od počátku zcela transparentní a otevřený postoj vůči všem případným zájemcům o zajištění těchto činností. Se všemi zájemci dle obviněného byla vždy vedena korektní jednání, kdy jim byly sděleny objektivní požadavky a technické podmínky požadované pro připojení EPS prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na PCO, kdy tyto podmínky jsou dle obviněného jednotné pro všechny hasičské záchranné sbory krajů v rámci České republiky.
9. V reakci na tvrzení uvedená v podnětu, podle nichž obviněný údajně vynucuje připojení na PCO prostřednictvím společnosti PATROL šikanou těch firem, které s tímto poskytovatelem připojení nechtějí uzavřít smlouvu, obviněný uvádí, že v rámci Karlovarského kraje nikdy nedošlo k vynucování si uzavření smluvního závazkového vztahu. Obviněný dle svého tvrzení v tomto ohledu zcela respektuje volní autonomii každého subjektu a v žádném případě nenařizuje ani si nijak nepodmiňuje povinnost připojit střežený objekt k PCO.
III. PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
10. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“) a podle § 150 odst. 1 správního řádu, řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-39564/2021/500/AIv ze dne 23. 11. 2021 (dále jen „příkaz“).
11. Příkaz, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu) a současně byla obviněnému za spáchání tohoto přestupku uložena pokuta ve výši 90 000,- Kč (výrok II. příkazu) byl obviněnému doručen dne 23. 11. 2021. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.
12. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.
Odpor obviněného ze dne 30. 11. 2021
13. Dne 30. 11. 2021 podal obviněný proti příkazu odpor z téhož dne. Obviněný v odporu uvádí, že dle jeho názoru Úřad nevzal v rámci správního uvážení v potaz veškeré skutečnosti zřetele hodné a veškeré polehčující okolnosti. Konkrétně k tomu obviněný uvádí, že procesu výpočtu předpokládané hodnoty koncese věnoval náležitou pozornost, pečlivě se zabýval všemi relevantními skutečnostmi a prostudoval dosavadní rozhodovací praxi Úřadu. Avšak v tomto případě se dle obviněného jednalo o zcela specifickou záležitost, k níž v předmětné době neexistovala žádná rozhodovací praxe. Následně obviněný dle svých slov se společností PATROL group s.r.o. uzavřel dne 13. 3. 2019 smlouvu o PCO, a to v dobré víře, že jeho jednání je v souladu s aktuálně platnou legislativou i judikaturou.
14. Dále k tomu obviněný uvádí, že sledoval veškerá řízení vedená v obdobné problematice s HZS hlavního města Prahy a poté, co předmětná rozhodnutí nabyla právní moci, sám aktivně přistoupil k modifikaci své smluvní úpravy této problematiky, a to v souladu s předmětnými rozhodnutími a právním názorem Úřadu v nich vyjádřeným. Z tohoto důvodu obviněný dle svého tvrzení dne 24. 9. 2021 uzavřel Dodatek č. 1 ke smlouvě o PCO, kterým zkrátil účinnost smlouvy o PCO z 8 na 6 let.
15. Obviněný dále poukazuje na skutečnost, že ačkoliv v roce 2020 hospodařil dle příslušné výroční zprávy s celkovými příjmy 123 335 000,- Kč, stále se dle něj jedná o organizační složku státu a není standardní právnickou osobou zřízenou za účelem generování zisku.
16. Na závěr obviněný navrhuje, aby Úřad předmětný příkaz zrušil, v řízení dále pokračoval a následně ho ukončil vydáním meritorního rozhodnutí ve věci, kde sankce bude uložena ve výměře nižší než 90 000,- Kč zejména s odůvodněním, že Úřad vzal nově do úvahy další skutečnosti a polehčující okolnosti zvláštní zřetele hodné.
Další průběh řízení o přestupku
17. Usnesením č. j. ÚOHS-40550/2021/511/LHl ze dne 2. 12. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.
18. Dne 6. 12. 2021 Úřad obdržel vyjádření obviněného z téhož dne, ve kterém obviněný uvádí, že veškeré relevantní skutečnosti a informace již uvedl a přílohami doložil ve vyjádření k podnětu ze dne 19. 8. 2021 a v odporu proti příkazu ze dne 30. 11. 2021. Tyto dokumenty dle obviněného obsahují jeho ucelené stanovisko k projednávané věci, a proto obviněný v řízení nečiní další návrhy ani nenavrhuje další důkazy.
19. Usnesením č.j. ÚOHS-41577/2021/511/KZa ze dne 7. 12. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
20. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s postupem obviněného při zadávání předmětného plnění, odporu a vyjádření předloženého zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 ve spojení s § 176 odst. 1 zákona, když dne 13. 3. 2019 uzavřel smlouvu na koncesi, jejímž předmětem je vybudování systému pultu centralizované ochrany na území Karlovarského kraje a spolupráce při řádném zajišťování služby dálkového přenosu mezi elektrickými požárními signalizacemi a pultem centralizované ochrany, se společností PATROL group s.r.o. mimo zadávací řízení, a tedy předmětnou koncesi nezadal v koncesním řízení nebo v jiném v úvahu připadajícím druhu zadávacího řízení podle § 55 zákona, ačkoliv se jednalo o koncesi, jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než 20 000 000,- Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele.
21. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
22. Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190.
23. Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3, koncese na služby podle § 174 odst. 3 nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2.
24. Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9.
25. Podle § 174 odst. 3 zákona se za zadání koncese na služby považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel
a) zadá poskytnutí jiných činností než podle § 14 odst. 3 písm. a) až c), dodavateli, přičemž protiplnění spočívá v právu braní užitků vyplývajících z poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou a
b) na dodavatele přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb.
26. Podle § 174 odst. 4 zákona se má za to, že došlo k přenesení provozního rizika podle odstavců 2 a 3, pokud dodavateli za běžných tržních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při provozování stavby nebo poskytování služeb, jež jsou předmětem koncese. Může se jednat o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Může se jednat i o částečný přenos provozního rizika, pokud část provozního rizika přenesená na dodavatele zahrnuje skutečné vystavení výkyvům trhu tak, aby případné odhadované ztráty dodavateli nebyly pouze zanedbatelné.
27. Podle § 175 odst. 1 zákona se za předpokládanou hodnotu koncese považuje celkový obrat dodavatele bez daně z přidané hodnoty za dobu trvání koncese vyplývající z protiplnění za stavební práce a služby, jež jsou předmětem koncese, jakož i za dodávky, jež s těmito stavebními pracemi a službami souvisejí.
28. Podle § 175 odst. 2 zákona předpokládanou hodnotu koncese zadavatel stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení.
29. Podle § 175 odst. 3 zákona předpokládanou hodnotu koncese zadavatel stanoví metodou založenou na objektivních skutečnostech a blíže vymezenou v zadávací dokumentaci. Do předpokládané hodnoty koncese zadavatel zahrne zejména
a) hodnotu případných opcí v jakékoli formě včetně prodloužení doby trvání koncese,
b) příjem z plateb uhrazených uživateli předmětu koncese,
c) platby nebo finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté zadavatelem nebo jiným orgánem veřejné moci dodavateli, včetně náhrady za plnění závazku veřejné služby a veřejných investičních dotací,
d) platby nebo hodnotu finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté třetí stranou za plnění koncese,
e) příjem z prodeje jakýchkoli aktiv, která jsou spojená s předmětem koncese,
f) hodnotu všech dodávek, služeb nebo stavebních prací, které dodavateli pro plnění koncese poskytne zadavatel, nebo
g) ceny nebo platby účastníkům zadávacího řízení.
30. Podle § 176 odst. 1 zákona věty první koncese je zadavatel povinen zadat v koncesním řízení, nepoužije-li jiný druh zadávacího řízení podle § 55.
31. Podle § 178 zákona není zadavatel povinen v zadávacím řízení zadat koncesi malého rozsahu, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 20 000 000 Kč; ustanovení § 27 a 31 se nepoužijí.
32. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel se dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
Skutečnosti zjištěné z Úřadu dostupných dokumentů
Smlouva o PCO ze dne 13. 3. 2019
33. V čl. I. „Předmět smlouvy“ bodu 1 smlouvy o PCO je uvedeno: »Předmětem smlouvy je závazek společnosti PATROL vybudovat systém pultu centralizované ochrany (dále jen „PCO“) pro připojení elektrických požárních signalizací (dále jen „EPS“), instalovaných v objektech na území Karlovarského kraje a poskytování třetím osobám (dále jen „uživatelům EPS“) po připojení jejich objektů do systému PCO služby provozu PCO (dále jen „služby“). HZS umožní společnosti PATROL brát užitky spojené s využíváním poskytnuté služby. Smluvní strany se dohodly, že provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služby nese společnost PATROL, zejména riziko poptávky, neboť uživatelé služeb PCO společnosti PATROL mají možnost efektivně zajišťovat požární ochranu svých objektů i jiným způsobem, než přes připojení EPS na PCO s využitím služby společnosti PATROL. Společnosti PATROL není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při vybudování nebo poskytování služeb a činností dle této smlouvy.«
34. V čl. I. „Předmět smlouvy“ bodu 3 smlouvy o PCO je uvedeno: „Společnost PATROL umožní uživatelům připojení na PCO prostřednictvím společnosti PATROL, monitorovat systém EPS a při tom provádět vyhodnoceni poruchových stavů (vyhodnocení poplachových stavů při monitoringu EPS a případný požární zásah provádí HZS).“
35. V čl. III. „Práva a povinnosti smluvních stran“ bodu 10 smlouvy o PCO je uvedeno, že se PATROL group zavazuje „připojovat do systému PCO zařízení EPS po vydání souhlasného stanoviska HZS a po splnění technických podmínek systému PCO požadovaných společností PATROL (…).“
36. V čl. IV. „Doba trvání smlouvy“ smlouvy o PCO je uvedeno: „Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu 1 roku ode dne účinnosti této smlouvy za účelem postupného vybudování, zprovoznění a provozování systému PCO a dalších 5 let za účelem provozu PCO (celkem tedy 6 let ode dne účinnosti této smlouvy). Přičemž nedoručí-li kterákoliv smluvní strana druhé smluvní straně prokazatelně alespoň 12 měsíců před skončením doby trvání smlouvy v délce 6 let oznámení, že si nepřeje pokračovat v plnění smlouvy, prodlužuje se automaticky doba trvání této smlouvy o 2 roky. (…)“.
37. V čl. VI. „Postup při uzavírání smluv s uživateli objektů a způsob plnění ze smluv“ bodu 1 smlouvy o PCO je uvedeno: „Společnost PATROL má na základě této smlouvy právo uzavírat svým jménem trojstranné smlouvy s HSZ a s uživateli objektů zapojených do systému PCO prostřednictvím společnosti PATROL, ve znění odpovídajícím znění vzorové smlouvy, která bude předem písemně odsouhlasena HSZ před jejím uzavřením a přijímat plnění ze smluv s uživateli (…). Ve smlouvách s uživateli budou sjednány mimo jiné následující platby:
a. částka nákladů HZS za plnění smlouvy s uživateli, jejíž výše je stanovená dle aktuálního ceníku HZS stanoveného Pokynem generální ředitele HZS České republiky č. 40/2018, ve znění pozdějších změn a doplňků, a která bude na základě čl. VI odst. 4 proplacena HZS:
za zajišťování trvalé obsluhy PCO za jeden každý objekt s EPS připojený do systému PCO za kalendářní měsíc,
za každý planý výjezd k připojeným objektům s EPS,
za nově připojený objekt s EPS v daném kalendářním měsíci za 1 objekt s EPS (jednorázově), přičemž nově připojeným objektem se rozumí objekt připojený nově na HZS, nikoliv objekt, který bude přepojován pouze z PCO provozovaného stávajícím dodavatelem,
za změnu technických podmínek pro provedení EPS v daném kalendářním měsíci (…).
b. odměna, která náleží společnosti PATROL za provoz služby PCO bude účtována uživatelům společností PATROL a je příjmem společnosti PATROL.“
38. V čl. VI. „Postup při uzavírání smluv s uživateli objektů a způsob plnění ze smluv“ bodu 4 smlouvy o PCO je uvedeno: „Společnost PATROL se zavazuje bezúplatně obstarat pro HZS přijetí peněžních částek od uživatelů dle čl. VI odst. 1 písm. a). Za tímto účelem je společnost PATROL oprávněna účtovat uživatelům celou částku za plnění Smlouvy s uživateli, přičemž částka představující náklady HZS, na jejichž zaplacení vzniklo HZS právo, a které společnost PATROL přijala nebo měla přijmout, bude na faktuře PATROL uvedena samostatně. Společnost PATROL je povinna tuto částku uhradit HZS na základě faktury vystavené HZS. Splatnost všech těchto faktur bude 14 kalendářních dnů od doručení.“.
Smlouva o podmínkách poskytování služby pultu centralizované ochrany u HZS Karlovarského kraje (vzorová smlouva dostupná z https://www.hzscr.cz/clanek/informace-k-pripojovani-na-pco.aspx)
39. V čl. I. „Předmět smlouvy“ smlouvy nazvané „Smlouva o podmínkách poskytování služby pultu centralizované ochrany u HZS Karlovarského kraje“ (dále jen „vzorová smlouva“), která má být uzavírána na základě čl. VI. bodu 1 smlouvy o PCO mezi obviněným, PATROL group a uživateli objektů zapojených do systému PCO (kteří jsou ve vzorové smlouvě označování jako „provozovatelé“), je uvedeno: »Předmětem smlouvy je stanovení podmínek pro připojení objektového zařízení dálkového přenosu (dále jen „ZDP“) k elektronické požární signalizaci (dále jen „EPS“) provozovatele na objektu: xxx k zařízení pultu centralizované ochrany (dále jen „PCO“) umístěnému na krajském operačním a informačním středisku HZS (dále jen „KOPIS“)«.
40. V čl. IV. „Cenové podmínky a úhrada služby“ bodu 2 vzorové smlouvy je uvedeno: »Provozovatel zaplatí společnosti PATROL za služby dle této smlouvy smluvní cenu, kterou tvoří:
a) platba za služby HZS – 3 135,- Kč měsíčně za:
trvalé střežení systému EPS napojeného objektu, střežení je prováděno v režimu 24/7/365 operačním důstojníkem KOPIS. Fakturace za služby HZS probíhá tak, že výše uvedený poplatek PATROL na HZS Karlovarského kraje přeúčtuje.
b) platba za služby společnosti PATROL – 1.800,- Kč (bez DPH) měsíčně za:
napojení střeženého systému EPS objektu do PCO provozovaných společností PATROL na KOPIS (…)«
41. V čl. IV. „Cenové podmínky a úhrada služby“ bodu 7 vzorové smlouvy je uvedeno: „Smluvní strany se výslovně dohodly, že PATROL je oprávněn cenu služby podle bodu 2 písm. b) smlouvy upravovat podle meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen vyhlášeného Českým statistickým úřadem za uplynulý kalendářní rok. Toto ujednání se týká i zjištěné deflace. K úpravě ceny za služby podle shora uvedeného ujednání dojde vždy od následujícího měsíce poté, co bude vyhlášen inflační index ČSÚ.“
42. Ze smlouvy o podmínkách poskytování služby PCO u HZS Karlovarského kraje, kterou obviněný uzavřel dne 8. 9. 2020 s jedním z provozovatelů a kterou obviněný zaslal Úřadu spolu s vyjádřením k podnětu, vyplývá, že výše uvedené relevantní části vzorové smlouvy odpovídají znění příslušných částí obsažených ve smlouvě reálně uzavřené.
Dodatek č. 1 ke smlouvě o PCO
43. Z čl. I „Předmět dodatku č. 1“ Dodatku č. 1 ke smlouvě o PCO, který byl uzavřen dne 24. 9. 2021, vyplývá, že se smluvní strany dohodly na změně ustanovení čl. IV smlouvy o PCO, jehož původní znění bude nahrazeno textem: „Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu 1 roku ode dne účinnosti této smlouvy za účelem postupného vybudování, zprovoznění a provozování systému PCO a dalších 5 let za účelem provozu PCO (celkem tedy 6 let ode dne účinnosti této smlouvy). Ustanovením tohoto odstavce nejsou dotčena jiná ujednání o předčasném ukončení smlouvy výslovně uvedená v této smlouvě.“
Informace k inflaci
44. V rámci správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0091/2019/VZ se Úřad obrátil na Českou národní banku s žádostí ze dne 8. 4. 2019 o poskytnutí informace, zda je Česká národní banka schopna stanovit prognózu meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen pro období leden 2019–prosinec 2028, a pokud ano, aby sdělila aktuální prognózu (konkrétní výši předpokládaného nárůstu v %) na celé uvedené období, v členění na jednotlivé kalendářní roky. V případě, že by Česká národní banka nebyla schopna pro celé výše uvedené období stanovit prognózu meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen, Úřad Českou národní banku požádal o uvedení informace, pro jaké nejdelší období do budoucna je prognózu meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen možno vytvořit, a současně o sdělení aktuální prognózy (konkrétní výši předpokládaného nárůstu v %) na celé toto období, v členění na jednotlivé kalendářní roky. Dne 26. 4. 2019 Úřad obdržel od České národní banky odpověď na žádost o informace.
45. Česká národní banka ve své odpovědi ze dne 26. 4. 2019 uvedla, že prognózu meziročního nárůstu spotřebitelských cen připravuje a publikuje ve čtvrtletní frekvenci, zpravidla na období nejbližších 6–10 čtvrtletí, poslední prognóza o inflaci tak pokrývá období do konce roku 2020.
46. Dle České národní banky byly hodnoty dostupné prognózy inflace následující:
I/19 2,7 %
II/19 2,3 %
III/19 2,0 %
IV/19 2,2 %
I/20 2,0 %
II/20 1,9 %
III/20 2,0 %
IV/20 2,0 %
47. Celoroční hodnoty pro jednotlivé kalendářní roky uvedené v předpovědi dle České národní banky činily 2,2 % pro rok 2019 a 2 % pro rok 2020.
48. Česká národní banka dále uvedla, že prognózu na delší období nesestavuje ani nepublikuje. Dle České národní banky je při odhadu cenového vývoje v delším výhledu oprávněné předpokládat, že vývoj meziroční inflace bude v průměru odpovídat inflačnímu cíli České národní banky, který je stanoven na 2 % pro meziroční růst spotřebitelských cen.
Informace k předpokládané hodnotě koncese
49. Ve vyjádření k podnětu ze dne 19. 8. 2021 obviněný uvedl, že předpokládaná hodnota koncese byla vyčíslena dle odhadovaného obratu PATROL group v případě provozování PCO a zařízení dálkového přenosu v Karlovarském kraji s domněnkou obsluhy 100 objektů a průměrným počtem 3 nově připojených objektů a 1 odpojeného objektu ročně. Z provedené kalkulace předpokládaných výnosů ze systému PCO byla stanovena předpokládaná hodnota koncese pod 20 000 000,- Kč bez DPH. Předmětnou kalkulaci obviněný zaslal Úřadu spolu s vyjádřením k podnětu; kalkulace je obsažena v následující tabulce:
Tabulka předpokládaného obratu PATROL group ze dne 5. 12. 2018
Kalkulace předpokládaných výnosů ze systému PCO u HZS Karlovy Vary
Rok/
pololetí
Přepojeno objektů z původního PCO
Připojeno objektů nově
Odpojeno výpovědí
Stav objektů PCO na konci roku
Cena služby za objekt (měsíčně Kč)
Celkem za rok (Kč)
2019
10
4
1
13
1800
280 800
2020
90
4
1
106
1800
2 289 600
2021
0
3
1
108
1800
2 332 800
2022
0
3
1
110
1800
2 376 000
2023
0
3
1
112
1800
2 419 200
2024
0
3
1
114
1800
2 462 400
2025
0
3
1
116
1800
2 505 600
2026
0
3
1
118
1800
2 548 800
2027
0
3
1
120
1800
2 592 000
Celkem:
19 850 400
Právní posouzení
50. Předmětem posouzení ze strany Úřadu je otázka, zda obviněný postupoval v souladu se zákonem, když smlouvu o PCO uzavřel mimo zadávací řízení, a zda se tak nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
Ke koncesnímu řízení
51. Úřad na tomto místě obecně uvádí, že při uzavírání koncesní smlouvy musí zadavatel dodržovat zákonem stanovený postup. Koncesní řízení je normativně upravený proces, který je zahájen uveřejněním oznámení o jeho zahájení, které je zároveň výzvou neomezenému počtu dodavatelů k podání žádostí o účast v koncesním řízení a k prokázání splnění požadované kvalifikace. Koncesní řízení směřuje k uzavření koncesní smlouvy, přičemž jeho účelem je umožnění transparentní a nediskriminační soutěže mezi jednotlivými dodavateli.
52. Z § 174 odst. 3 zákona vyplývá, že za zadání koncese na služby se považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel
a) zadá poskytnutí jiných činností než podle § 14 odst. 3 písm. a) až c), dodavateli, přičemž protiplnění spočívá v právu braní užitků vyplývajících z poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou a
b) na dodavatele přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb.
53. Za závazek dodavatele se tedy považuje poskytování služby; přitom je nutné uvést, že poskytování veřejných služeb není základním znakem koncesní smlouvy. Jelikož koncesní smlouva je obecná, může se týkat v podstatě jakékoli činnosti, kterou zadavatel vykonává.
54. Závazek zadavatele přitom spočívá v tom, že umožní dodavateli brát užitky vyplývající z poskytování služeb, popřípadě spolu s poskytnutím části plnění v penězích. Jinak řečeno, dodavatel poskytne zadavateli plnění a zadavatel umožní dodavateli realizovat užitek z jím poskytnutého plnění, přičemž právo brát užitky je základním znakem koncese, jak vyplývá z § 174 odst. 3 zákona. Tento pojmový znak je typicky naplněn tehdy, když dodavatel vybírá platby (užitky) od koncových uživatelů.
55. Dalším znakem koncese na služby je (jak vyplývá z § 174 odst. 3 zákona), že provozní riziko spojené s braním užitků nese dodavatel, přičemž riziko je nutné chápat jen a pouze v ekonomické souvislosti, tedy jako riziko výnosnosti (dodavateli za běžných tržních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při poskytování služeb, jež jsou předmětem koncese). Může se jednat o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Může se jednat i o částečný přenos provozního rizika, pokud část provozního rizika přenesená na dodavatele zahrnuje skutečné vystavení výkyvům trhu tak, aby případné odhadované ztráty dodavateli nebyly pouze zanedbatelné.
56. Pokud výše uvedené pojmové znaky smlouva nenaplňuje, nejedná se v takovém případě o koncesi na služby ve smyslu § 174 odst. 3 zákona. S ohledem na výše uvedené Úřad nejdříve ověřil, zda smlouva o PCO naplňuje pojmové znaky koncese dle zákona.
57. Dle čl. I. „Předmět smlouvy“ bodu 1 smlouvy o PCO je PATROL group zavázána »vybudovat systém pultu centralizované ochrany (dále jen „PCO“) pro připojení elektrických požárních signalizací (dále jen „EPS“), instalovaných v objektech na území Karlovarského kraje a poskytování třetím osobám (dále jen „uživatelům EPS“) po připojení jejich objektů do systému PCO služby provozu PCO (dále jen „služby“). HZS umožní společnosti PATROL brát užitky spojené s využíváním poskytnuté služby. Smluvní strany se dohodly, že provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služby nese společnost PATROL, zejména riziko poptávky, neboť uživatelé služeb PCO společnosti PATROL mají možnost efektivně zajišťovat požární ochranu svých objektů i jiným způsobem, než přes připojení EPS na PCO s využitím služby společnosti PATROL. Společnosti PATROL není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při vybudování nebo poskytování služeb a činností dle této smlouvy.«
58. Dle čl. VI. „Postup při uzavírání smluv s uživateli objektů a způsob plnění ze smluv“ bodu 1 smlouvy o PCO má PATROL group „právo uzavírat svým jménem trojstranné smlouvy s HSZ a s uživateli objektů zapojených do systému PCO prostřednictvím společnosti PATROL, ve znění odpovídajícím znění vzorové smlouvy, která bude předem písemně odsouhlasena HSZ před jejím uzavřením a přijímat plnění ze smluv s uživateli (…). Ve smlouvách s uživateli budou sjednány mimo jiné následující platby:
a. částka nákladů HZS za plnění smlouvy s uživateli, jejíž výše je stanovená dle aktuálního ceníku HZS stanoveného Pokynem generální ředitele HZS České republiky č. 40/2018, ve znění pozdějších změn a doplňků, a která bude na základě čl. VI odst. 4 proplacena HZS:
za zajišťování trvalé obsluhy PCO za jeden každý objekt s EPS připojený do systému PCO za kalendářní měsíc,
za každý planý výjezd k připojeným objektům s EPS,
za nově připojený objekt s EPS v daném kalendářním měsíci za 1 objekt s EPS (jednorázově), přičemž nově připojeným objektem se rozumí objekt připojený nově na HZS, nikoliv objekt, který bude přepojován pouze z PCO provozovaného stávajícím dodavatelem,
za změnu technických podmínek pro provedení EPS v daném kalendářním měsíci (…).
b. odměna, která náleží společnosti PATROL za provoz služby PCO bude účtována uživatelům společností PATROL a je příjmem společnosti PATROL.“
59. Z výše uvedeného je zřejmé, že PATROL group se v šetřeném případě smlouvou o PCO zavazuje poskytovat služby spočívající ve vybudování systému PCO a poskytování služby provozu PCO třetím osobám, přičemž obviněný umožní PATROL group brát z poskytování těchto služeb užitky, a to formou výběru platby za poskytnutí služby provozu PCO od koncových uživatelů služby, která je příjmem PATROL group.
60. Co se týče provozního rizika PATROL group, Úřad uvádí, že v čl. I. bodu 1 smlouvy o PCO je uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služby nese PATROL group, zejména riziko poptávky, neboť uživatelé PCO mají možnost efektivně zajišťovat požární ochranu svých objektů i jiným způsobem než přes připojení EPS na PCO s využitím služby PATROL group. Z uvedeného je zřejmé, že společnosti PATROL group vzniká minimálně riziko na straně poptávky, neboť PATROL group nemá zaručeno, že všechny objekty, které byly na PCO obviněného připojeny ke dni uzavření smlouvy o PCO, zůstanou připojeny i nadále. Společnost PATROL group tak nese v daném případě riziko spojené s braním užitků ze služeb poskytovaných na základě smlouvy o PCO, neboť jí není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při poskytování těchto služeb.
61. Úřad v návaznosti na výše uvedené konstatuje, že smlouva o PCO naplňuje pojmové znaky koncese dle § 174 odst. 3 zákona, neboť se jedná o úplatnou smlouvu, na základě níž má PATROL group vybudovat systém PCO pro připojení EPS instalovaných v objektech na území Karlovarského kraje a poskytovat uživatelům po připojení jejich objektů do systému PCO služby provozu PCO, přičemž protiplnění spočívá v právu společnosti PATROL group brát užitky z poskytované služby, a to formou výběru platby za provoz služby PCO, a současně obviněný na PATROL group přenesl provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb. Jedná se tedy o koncesi ve smyslu zákona.
62. Úřad pro úplnost dodává, že sám obviněný ve vyjádření k podnětu výslovně uvedl, že to, že se v daném případě jedná o koncesi, považuje za zcela jednoznačné.
K předpokládané hodnotě koncese
63. Jak vyplývá z § 178 zákona, zadavatel není povinen zadat koncesní smlouvu, tj. provést výběr dodavatele v zadávacím řízení podle zákona, pokud jde o koncesní smlouvu, u které předpokládaná hodnota koncese stanovená podle § 175 zákona nepřevyšuje 20 000 000 Kč. Z uvedeného plyne, že zadavatel musí vždy stanovit předpokládanou hodnotu koncese, neboť její výše je rozhodná pro určení, zda zadavatel musí koncesi zadat v koncesním řízení, či se jedná o koncesi malého rozsahu a koncesní řízení proběhnout nemusí. Podle § 175 odst. 2 zákona zadavatel předpokládanou hodnotu koncese stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení; zadavatel však musí stanovit předpokládanou hodnotu koncese i v případě, kdy ji z důvodu, že jde o koncesi malého rozsahu, v zadávacím řízení zadávat nehodlá; že jde o koncesi malého rozsahu, totiž může zadavatel zjistit právě a pouze na základě stanovení předpokládané hodnoty. V případě, že zadavatel koncesi posoudí podle předpokládané hodnoty jako koncesi malého rozsahu a v koncesním řízení ji nezadá, musí být tento svůj postup schopen zpětně obhájit, tedy prokázat, že v době, kdy předpokládanou hodnotu stanovoval, odpovídala její výše podle všech zadavateli objektivně dostupných informací skutečně koncesi malého rozsahu.
64. Úřad proto dále přistoupil k výpočtu předpokládané hodnoty koncese, aby zjistil, zda byl obviněný povinen smlouvu o PCO zadat v zadávacím řízení podle zákona, či nikoliv.
65. Dle § 175 odst. 1 zákona se za předpokládanou hodnotu koncese považuje celkový obrat dodavatele bez daně z přidané hodnoty za dobu trvání koncese vyplývající z protiplnění za stavební práce a služby, jež jsou předmětem koncese, jakož i za dodávky, jež s těmito stavebními pracemi a službami souvisejí. Dle § 175 odst. 3 zákona se předpokládaná hodnota koncese stanoví metodou založenou na objektivních skutečnostech a zahrnuje se do ní zejména hodnota případných opcí v jakékoli formě včetně prodloužení doby trvání koncese; příjem z plateb uhrazených uživateli předmětu koncese; platby nebo finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté zadavatelem nebo jiným orgánem veřejné moci dodavateli, včetně náhrady za plnění závazku veřejné služby a veřejných investičních dotací; platby nebo hodnota finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté třetí stranou za plnění koncese; příjem z prodeje jakýchkoli aktiv, která jsou spojená s předmětem koncese; hodnota všech dodávek, služeb nebo stavebních prací, které dodavateli pro plnění koncese poskytne zadavatel, nebo ceny nebo platby účastníkům zadávacího řízení.
66. Zadavatel v rámci výpočtu předpokládané hodnoty koncese musí vycházet z charakteru předmětu smlouvy a reflektovat veškeré možné předpokládané příjmy dodavatele, které mu mohou z realizace koncesní smlouvy plynout. Ve většině případů je přesná kalkulace dodavatelova budoucího celkového obratu nemožná, protože samotná povaha koncese implikuje existenci rizika. Obrat se tedy mění v závislosti na celé řadě faktorů (např. počtu uživatelů služby, jež je předmětem koncese).
67. V šetřeném případě, kdy je předmětem koncese služba spočívající ve vybudování a provozování PCO, tj. vybudování systému pro připojení EPS instalovaných v objektech na území Karlovarského kraje a jejich propojení s PCO obviněného, bylo logicky nutné při výpočtu předpokládané hodnoty koncese kalkulovat s příjmy od uživatelů dané služby a s množstvím jednotlivých uživatelů připojených k PCO obviněného.
68. Dle čl. VI. bodu 1 smlouvy o PCO má společnost PATROL group právo uzavírat svým jménem trojstranné smlouvy s obviněným a uživateli objektů zapojených do systému PCO, v nichž budou sjednány 2 druhy plateb. Jedná se jednak o platbu podle písm. a) uvedeného článku smlouvy o PCO „částka nákladů HZS za plnění smlouvy s uživateli,“ jejíž výše je stanovena dle aktuálního ceníku HZS stanoveného Pokynem generálního ředitele HZS ČR č. 40/2018 a která má být na základě čl. VI. bodu 4 smlouvy o PCO proplacena obviněnému, a dále o platbu podle písm. b) uvedeného článku smlouvy o PCO „odměna, která náleží společnosti PATROL za provoz služby PCO,“ která je příjmem PATROL group.
69. Dle čl. IV. bodu 2 vzorové smlouvy bude provozovatel (tj. uživatel objektu) platit PATROL group smluvní cenu, ve které je zahrnuta jednak platba za služby HZS, jejíž výše je 3 135,- Kč bez DPH[1], a dále „Platba za služby společnosti PATROL – 1.800,- Kč (bez DPH) měsíčně“ podle písm. b) uvedeného článku vzorové smlouvy. Fakturace za služby HZS dle uvedeného článku vzorové smlouvy probíhá tak, že výše uvedenou platbu společnost PATROL group obviněnému pouze přeúčtuje.
70. Úřad se s ohledem na konstrukci smlouvy o PCO předně zabýval tím, zda měl obviněný pro účely výpočtu předpokládané hodnoty koncese zohlednit pouze částku 1 800,- Kč bez DPH/měsíc, představující platbu uživatelů koncese za služby poskytované PATROL group, či zda byl povinen do předpokládané hodnoty započítat též částku 3 135,- Kč bez DPH/měsíc, která představuje platbu uživatelů za služby poskytované obviněným. Jinými slovy řečeno, pro účely posouzení zákonnosti postupu obviněného je nutno zodpovědět otázku, zda platby za služby spočívající v poskytování dálkového požárního dozoru, které poskytuje obviněný, tvoří součást předpokládané hodnoty koncese, či nikoli.
71. Úřad předně uvádí, že se postupem při výpočtu předpokládané hodnoty koncese zabýval ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0049/2021/VZ, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí (dostupné z https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-17406.html), které bylo následně potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu vydaném pod sp. zn. R0078/2021/VZ (dostupné z https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-17408.html). Dále se Úřad postupem při výpočtu předpokládané hodnoty koncese zabýval ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0240/2021/VZ, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí (dostupné z https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-17681.html), které bylo následně potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu vydaném pod sp. zn. R0135/2021/VZ (dostupné z https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-17682.html). V uvedených správních řízeních se Úřad zabýval výpočtem předpokládané hodnoty koncese vyplývající z uzavřených smluv o spolupráci mezi HZS hlavního města Prahy a společností PATROL group, přičemž vzájemná práva a povinnosti smluvních stran, forma poskytovaných služeb, jakož i tok finančních prostředků (plateb a přefakturací), byly přitom ve smlouvách v citovaných případech upraveny obdobně jako v nyní šetřeném případě, tj. ve všech třech případech je koncesionář (PATROL group) tím, přes něhož proudí veškeré finanční prostředky mající původ ze smlouvy o PCO. Je tedy nepochybné, že nyní šetřený případ je skutkově podobný, resp. v relevantních aspektech shodný, jako případy, k nimž se vztahují výše uvedená rozhodnutí Úřadu, resp. předsedy Úřadu.
72. S ohledem na zásadu předvídatelnosti uvedenou v § 2 odst. 4 správního řádu, podle níž dbá správní orgán na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, proto Úřad při posouzení nyní šetřené věci vycházel ze závěrů uvedených ve výše specifikovaných rozhodnutích předsedy Úřadu.
73. Předseda Úřadu ve svých rozhodnutích uvedl, že skutečnost, že služby HZS smí poskytovat a poskytuje konečným uživatelům koncese přímo obviněný, není rozhodná pro posouzení nezbytnosti zahrnutí plateb za služby HZS do výpočtu předpokládané hodnoty koncese ve smyslu § 175 zákona. Dle předsedy Úřadu je v daném kontextu podstatný dodavatelský řetězec, na jehož základě jsou konečným uživatelům služby HZS poskytovány. Obviněný neposkytuje tyto služby třetím osobám na základě samostatně uzavíraných smluv, ale poskytl je PATROL group pro plnění koncese dle smlouvy o PCO. Služby HZS jsou následně de facto poskytovány a fakturovány konečným uživatelům na základě vzorových smluv společností PATROL group. Jak konstatoval předseda Úřadu ve svých rozhodnutích, v uvedeném kontextu tedy služby HZS představují určitou poddodávku pro PATROL group ze strany obviněného a lze na ně pohlížet jako na služby poskytnuté obviněným dodavateli pro plnění koncese ve smyslu § 175 odst. 3 písm. f) zákona, které musí obviněný do výpočtu předpokládané hodnoty koncese obligatorně zahrnout, neboť vypovídají o celkovém objemu koncese. Uvedený závěr přitom nevyvrací ani skutečnost, že PATROL group je povinna platby za služby HZS obviněnému přeúčtovat a vyplatit, neboť se fakticky jedná o nákladovou položku na straně PATROL group, ať již poskytnutou obviněným či jinou osobou, kterou PATROL group potřebuje pro poskytnutí komplexní služby konečným zákazníkům.
74. V souladu s rozhodnutími předsedy Úřadu tak Úřad konstatuje, že služby HZS jsou integrálně provázány se službami provozu PCO poskytovanými PATROL group, jejichž prostřednictvím se dostávají ke konečným uživatelům, přičemž obě tyto služby tvoří jeden funkční celek. Služby HZS jsou proto nezbytné pro poskytování služeb provozu PCO, a do předpokládané hodnoty koncese je tak nutno zahrnout platby za obě tyto služby.
75. Jak Úřad vyložil výše, předpokládanou hodnotu koncese musí zadavatel stanovit předtím, než přistoupí k realizaci případného koncesního řízení, neboť musí zjistit, zda má povinnost koncesi zadat v koncesním řízení, či nikoliv. Jak ze samotného pojmu „předpokládaná hodnota“ plyne, jde o hodnotu, kterou zadavatel předpokládá, tedy kterou stanoví předem za použití jemu známých údajů a informací o předmětu koncese. Nemusí se tedy jednat o hodnotu zcela přesnou. V šetřeném případě z informací a podkladů předložených obviněným (zejména z kalkulace výnosů ze dne 5. 12. 2018) plyne, že obviněný předtím, než s PATROL group uzavřel smlouvu o PCO, předpokládanou hodnotu koncese stanovil, resp. se jí zabýval a stanovil ji ve výši 19 850 400,- Kč bez DPH. Obviněný přitom dospěl k závěru, že se jedná o koncesi malého rozsahu, a tedy není povinen ji zadávat v koncesním řízení.
76. Z výpočtu předpokládané hodnoty koncese, na základě kterého obviněný dospěl k závěru, že se jedná o koncesi malého rozsahu, vyplývá, že obviněný kalkuloval pouze s platbou ve výši 1 800,- Kč, což je výše měsíčních poplatků za služby PCO poskytované PATROL group na jeden objekt. Platba 1 800,- Kč je pak vynásobena počtem objektů a násobkem celkového počtu měsíců za 9 let trvání smlouvy. Jak však již Úřad vyložil výše, tento výpočet, kdy do hodnoty koncese vstupuje pouze částka 1 800,- Kč, je, jak plyne ze závěrů rozhodnutí předsedy Úřadu, nesprávný, resp. neúplný, neboť do hodnoty koncese je v souladu s § 173 odst. 3 písm. f) zákona nutno připočítat i částku za služby HZS ve výši 3 135,- Kč. Úřad tak konstatuje, že v kalkulacích mělo být kalkulováno s částkou 4 935,- Kč (1 800,- Kč + 3 135,- Kč) namísto částky 1 800,- Kč.
77. Úřad současně dodává, že s ohledem na čl. IV bodu 7 vzorové smlouvy, kde je uvedeno, že společnost PATROL group je oprávněna upravovat platbu za služby PATROL group vyplývající ze vzorové smlouvy podle meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen vyhlášeného Českým statistickým úřadem za uplynulý kalendářní rok, měla být v kalkulaci zohledněna i tato skutečnost. Podle sdělení České národní banky přitom bylo možno předpokládat, že vývoj meziroční inflace bude v průměru odpovídat inflačnímu cíli České národní banky, který je stanoven na 2 % pro meziroční růst spotřebitelských cen, přičemž celoroční hodnoty pro jednotlivé kalendářní roky uvedené v předpovědi dle České národní banky činily 2,2 % pro rok 2019 a 2 % pro rok 2020 (viz body 45. – 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
78. Úřad s ohledem na výše uvedené provedl vlastní výpočet předpokládané hodnoty koncese, při němž vycházel z údajů o počtu objektů uvedených v kalkulaci výnosů ze dne 5. 12. 2018, avšak namísto měsíční ceny služby za objekt ve výši 1 800,- Kč použil částku představující součet částky 3 135,- Kč s částkou 1 800,- Kč, kterou v jednotlivých letech upravil o předpokládanou výši inflace (v roce 2020 byla částka zvýšena o 2,2 % dle předpovědi pro předcházející rok, tj. 2019; v roce 2021 byla částka zvýšena o 2 % dle předpovědi pro předcházející rok, tj. 2020; od roku 2022 byly příslušné částky zvýšeny o 2 % dle předpovědi vývoje meziroční inflace pro další roky). Tato částka je pak vynásobena počtem objektů dle údajů obsažených v kalkulaci výnosů ze dne 5. 12. 2018 a násobkem celkového počtu měsíců za 8 let trvání smlouvy, neboť z čl. IV smlouvy o PCO vyplývá, že smlouva o PCO se uzavírá na 6 let ode dne účinnosti smlouvy s automatickým prodloužením o 2 roky (za podmínek dle uvedeného článku smlouvy o PCO). Výpočet je zachycen v následující tabulce:
Kalkulace předpokládaných výnosů ze systému PCO u HZS Karlovy Vary
Rok/
pololetí
Přepojeno objektů z původního PCO
Připojeno objektů nově
Odpojeno výpovědí
Stav objektů PCO na konci roku
Cena služby za objekt (měsíčně Kč)
Celkem za rok (Kč)
2019
10
4
1
13
3135 + 1800
769 860
2020
90
4
1
106
3135 + 1839,6
6 327 691,2
2021
0
3
1
108
3135 + 1876,4
6 494 774,4
2022
0
3
1
110
3135 + 1913,9
6 664 548
2023
0
3
1
112
3135 + 1952,2
6 837 196,8
2024
0
3
1
114
3135 + 1991,2
7 012 641,6
2025
0
3
1
116
3135 + 2031
7 191 072
2026
0
3
1
118
3135 + 2071,6
7 372 545,6
Celkem:
48 670 329,6
79. Dle výpočtu Úřadu tak předpokládaná hodnota koncese činí 48 670 329,60 Kč bez DPH. Úřad tak shrnuje, že v případě smlouvy o PCO se nejedná o koncesi malého rozsahu dle § 178 zákona, neboť předpokládaná hodnota této koncese je výrazně vyšší než 20 000 000,- Kč. Podle § 2 odst. 2 zákona je koncese na služby dle § 174 odst. 3 zákona veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel dle § 2 odst. 3 zákona povinen zadat v zadávacím řízení. Z § 176 odst. 1 zákona pak plyne, že koncese musí být zadána v koncesním řízení, případně v jiném druhu zadávacího řízení podle § 55 zákona. Obviněný však v daném případě smlouvu o PCO uzavřel přímo s dodavatelem PATROL group mimo zadávací řízení.
80. S ohledem na výše uvedené Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze jakkoliv vyloučit možnost, že pokud by obviněný zadal koncesi v zadávacím řízení, mohl obdržet další nabídky od jiných dodavatelů, z nichž některá mohla být ekonomicky výhodnější než smlouva uzavřená se společností PATROL group.
81. Z uvedeného vyplývá, že postup obviněného naplnil formální znaky skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy obviněný nedodržel pravidlo stanovené zákonem pro zadání veřejné zakázky, svým postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele a uzavřel smlouvu o PCO. K tomu, aby mohl být učiněn závěr o tom, že byl přestupek spáchán, však musí jednání zadavatele kromě formálních znaků skutkové podstaty naplnit též znak materiální, tj. společenskou škodlivost. Úřad k tomu uvádí, že materiální znak skutkové podstaty přestupku je naplněn, pokud nezákonné jednání naplňující formální znaky skutkové podstaty přestupku reálně vede k ohrožení či narušení právem chráněného zájmu; za takový zájem je v šetřeném případě nutno považovat zajištění řádné soutěže o zakázku (koncesi), resp. řádného výběru koncesionáře. Dle Úřadu je přitom nepochybné, že k narušení tohoto právem chráněného zájmu došlo, neboť obviněný tím, že smlouvu o PCO uzavřel přímo s PATROL group, aniž by provedl zadávací řízení, soutěž o zakázku reálně vyloučil. Materiální stránka přestupku je tedy v šetřeném případě naplněna.
82. Úřad tedy uzavírá, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona ve spojení s § 176 odst. 1 zákona, když uzavřel smlouvu o PCO mimo zadávací řízení, a tedy koncesi, jež je předmětem smlouvy o PCO, nezadal v koncesním řízení nebo v jiném v úvahu připadajícím druhu zadávacího řízení podle § 55 zákona, ačkoliv se jednalo o koncesi, jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než 20 000 000,- Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele. S ohledem na to rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. rozhodnutí – uložení pokuty
83. Úřad posoudil postup obviněného ve všech vzájemných souvislostech a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
84. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
85. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
86. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda neuplynula promlčecí doba stanovená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 13. 3. 2019 tím, že obviněný uzavřel smlouvu o PCO. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
87. V daném případě se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Podle ustanovení § 268 odst. 3 písm. a) zákona za přestupek podle odstavce 1, jde-li o porušení pravidel stanovených pro postup pro zadávání koncesí, lze uložit pokutu do 5 % z předpokládané hodnoty koncese, nebo do 20 000 000,- Kč, nelze-li předpokládanou hodnotu koncese zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c).
88. Úřad se dále zabýval tím, zda je v daném případě namístě zohlednit i jiné přestupky, za které již obviněnému byla uložena pokuta podle zákona, a které jsou ve vztahu k projednávanému přestupku v souběhu; k tomu Úřad konstatuje, že projednávaný přestupek není v souběhu s jiným přestupkem.
89. Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) přestupkového zákona. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 přestupkového zákona, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Pokud jde o druh správního trestu za spáchání předmětného přestupku, zákon v tomto ohledu předkládá Úřadu jediný druh správního trestu, který je možno uložit za přestupek podle § 268 zákona, a to je pokuta.
90. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
91. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
92. Po zvážení všech okolností šetřeného případu a přihlédnutí k výše uvedenému uvádí Úřad následující.
93. Obecně lze konstatovat, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona je nutno považovat postup zadavatele spočívající v ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. Nezákonným zadáním veřejné zakázky mimo zadávací řízení dochází k vyloučení jednoho ze základních principů zadávání veřejných zakázek, jímž je zajištění otevřené hospodářské soutěže, která je základním předpokladem výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky a prostředkem k realizaci základních principů uvedených v § 6 zákona. Následkem nezákonného postupu obviněného tak bylo minimálně potenciální vyloučení řádné hospodářské soutěže mezi možnými zájemci o realizaci koncese, kteří by byli schopni předmět plnění realizovat, v důsledku čehož nebyl naplněn základní cíl zákona, kterým je zajištění transparentního prostředí pro soutěž za účelem následného výběru dodavatele z co nejširšího okruhu potenciálních dodavatelů. Obviněný tak svým postupem zcela prokazatelně nenaplnil elementární účel zákona, jímž je zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže. Postupem obviněného mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, přičemž tak nelze vyloučit, že plnění na základě nabídky jiného dodavatele mohlo být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější. Jedná se tedy o přestupek vysokého stupně závažnosti.
94. Úřad při zvažování výše pokuty zohlednil fakt, že v případě výpočtu předpokládané hodnoty koncese plynoucí ze smlouvy o PCO šlo díky kombinaci více různých typů plateb, jež koncesionář PATROL group dle smlouvy o PCO vybíral, o skutkově značně specifický případ, k němuž v době uzavření smlouvy o PCO neexistovala rozhodovací praxe. Úřad připomíná, že v nyní šetřeném případě byla smlouva o PCO uzavřena dne 13. 3. 2019, přičemž rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. R0078/2021/VZ a ve věci sp. zn. R0135/2021, v nichž předseda Úřadu konstatoval, že do předpokládané hodnoty koncese se musí započítávat i platba za služby HZS s ohledem na § 175 odst. 3 písm. f) zákona, byla vydána dne 9. 6. 2021, resp. dne 29. 10. 2021. Úřad dodává, že uvedeným rozhodnutím předsedy Úřadu předcházelo ještě jedno rozhodnutí, v němž předseda Úřadu ve skutkově obdobné věci konstatoval (byť s odlišným právním odůvodněním), že do předpokládané hodnoty koncese se musí započítávat i platba za služby HZS; jednalo se o rozhodnutí ve věci sp. zn. R0223/2019/VZ, i toto rozhodnutí však bylo vydáno až poté, co smlouva o PCO byla uzavřena (konkrétně dne 9. 3. 2020).
95. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl též k době, která uplynula od spáchání přestupku, neboť jak Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 judikoval, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“. Ke dni vydání tohoto rozhodnutí uplynuly od spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí již více než dva roky, přičemž Úřad tuto skutečnost zohlednil při zvažování výše pokuty ve prospěch obviněného.
96. Dále Úřad ve prospěch obviněného zohlednil to, že obviněný s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi Úřadu v obdobných věcech přistoupil dne 24. 9. 2021 (tedy ještě před zahájením správního řízení ve věci spáchání přestupku) k uzavření Dodatku č. 1 ke smlouvě o PCO, kterým bylo z článku týkajícího se délky trvání smlouvy o PCO vypuštěno ustanovení o automatickém prodloužení doby trvání smlouvy o 2 roky v případě, že jedna ze smluvních stran nedoručí druhé smluvní straně oznámení, že si nepřeje pokračovat v plnění smlouvy; obviněný tedy fakticky přistoupil ke zkrácení maximální možné délky trvání smluvního vztahu dle smlouvy o PCO z 8 let na 6 let.
97. Po pečlivém posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech, neshledal Úřad žádné další polehčující či přitěžující okolnosti, které by měly vliv na uloženou výši pokuty.
98. Při určení výměry pokuty se Úřad v souladu s ustanovením § 268 odst. 3 písm. a) zákona zabýval výší pokuty, kterou lze obviněnému uložit.
99. Jak plyne z § 268 odst. 3 písm. a) zákona, za přestupek podle § 268 odst. 1 a) týkající se koncesí se uloží pokuta, jejíž horní hranice je stanovena buď částkou odpovídající 5 % z předpokládané hodnoty koncese, nebo, nelze-li předpokládanou hodnotu zjistit, částkou 20 000 000,- Kč.
100. Úřad konstatuje, že v nyní šetřeném případě činí předpokládaná hodnota koncese dle výpočtu Úřadu částku 48 670 329,60 Kč (viz bod 78. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 5 % z předpokládané hodnoty koncese, tj. z částky 48 670 329,60 Kč, je 2 433 516,50 Kč, přičemž do této částky může Úřad podle § 268 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu.
101. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Podle roční zprávy o stavu požární ochrany Karlovarského kraje za rok 2020, resp. dokumentu „Stav čerpání rozpočtu HZS Karlovarského kraje k datu 31. 12. 2020“ dostupného na https://www.hzscr.cz/clanek/rocni-zpravy-o-stavu-po-karlovarskeho-kraje.aspx obviněný v roce 2020 hospodařil s celkovými příjmy ve výši 123 335 000,- Kč. Obviněný k tomu v odporu podanému proti příkazu poukázal na skutečnost, že ačkoliv v roce 2020 hospodařil s celkovými příjmy 123 335 000,- Kč, stále se dle něj jedná o organizační složku státu a není standardní právnickou osobou zřízenou za účelem generování zisku. Úřad k tomu konstatuje, že vyměřenou výši pokuty ve vztahu k celkovému objemu finančních prostředků, kterými obviněný disponuje, nepovažuje za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
102. Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 80 000,- Kč, (tj. cca 3,3 % z její maximální možné výše). I přesto, že tedy byla pokuta stanovena při samé dolní hranici její možné výše, dle názoru Úřadu naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.
103. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
104. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
K výroku III. rozhodnutí
105. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.
106. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.
107. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel Úřad vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.
108. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000,- Kč.
109. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
110. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000572.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Michal Kobza
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Česká republika – Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje, Závodní 205/70, 360 06 Karlovy Vary
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Ve vzorové smlouvě ani v jednotném ceníku stanoveném Pokynem generálního ředitele HZS ČR č. 40/2018 není přímo uvedeno, zda se jedná o částku bez či s DPH, Úřad však vycházel ze skutkově obdobných případů, kterými se zabýval ve správních řízeních vedených pod sp. zn. S0049/2021/VZ a pod sp. zn. S0240/2021/VZ, a ve kterých byl údaj o tom, že se jedná o částku bez DPH, obsažen např. ve vzorové smlouvě o podmínkách poskytování služby PCO.
|
