Spisová značka: ÚOHS-S0119/2021/VZ
Číslo jednací: ÚOHS-03325/2022/510
Brno 28. 1. 2022
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 26. 3. 2021 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
zadavatel – město Hulín, IČO 00287229, se sídlem nám. Míru 162, 768 24 Hulín, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 6. 4. 2021 zastoupen Mgr. Bc. Milanem Konečným, IČO 88144534, se sídlem K Holotovci 1191, 735 11 Orlová,
navrhovatel – PSG Construction a.s., IČO 05042020, se sídlem Napajedelská 1552, 765 02 Otrokovice,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně par.č. 452, 451/1, 397/1, 496/1 k.ú. Hulín“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 2. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-005350,
rozhodl takto:
I.
Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – PSG Construction a.s., IČO 05042020, se sídlem Napajedelská 1552, 765 02 Otrokovice – ze dne 26. 3. 2021 se v části návrhu citovaného navrhovatele týkající se argumentace proti stanovení kritérií technické kvalifikace a jejich prokázání v čl. 1.3. písm. a) bod 1) Přílohy č. 4 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace, v níž citovaný navrhovatel namítá:
„zadavatel ve vymezení kvalifikačních podmínek nepřipustil k prokázání kvalifikace účastníka kupříkladu i realizaci novostavby, případně kombinaci určitého počtu rekonstrukcí a novostaveb“;
„(o)věření si zkušeností dodavatele s realizací nadstavby je naopak možno vázat např. (…) u novostavby“;
„společnost, která má zkušenosti s rekonstrukcemi budov a která zároveň realizovala bezbariérové řešení v budovách, ať už v budovách rekonstruovaných či u novostaveb, je způsobilá pro realizaci předmětné zakázky. Realizace technického řešení prvku »bezbariérovosti« není u rekonstruovaných budov občanského vybavení, oproti realizaci bezbariérového řešení (…) u novostaveb obecně v zásadě natolik odlišná“;
a dále týkající se argumentace proti stanovení kritérií technické kvalifikace a jejich prokázání v čl. 1.3. písm. a) bod 2) Přílohy č. 4 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace, v níž citovaný navrhovatel namítá:
„co konkrétně zadavatel myslí oním »vyztužením budovy«. Toto označení je nejednoznačné, umožňuje řadu různých výkladů a dle navrhovatele je tento požadavek nepřezkoumatelný“;
„společnost, která má zkušenosti s rekonstrukcemi budov a která realizovala vyztužení budovy, ať už v budovách rekonstruovaných či u novostaveb, je způsobilá pro realizaci předmětné zakázky. Realizace technického řešení prvku »vyztužení budovy« není u rekonstrukce pozemních staveb oproti realizaci vyztužení budovy u novostaveb obecně v zásadě natolik odlišná, aby hrála či mohla hrát v možnosti účasti kteréhokoliv subjektu na předmětné zakázce takovou roli“,
podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť předmětným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
II.
Návrh navrhovatele – PSG Construction a.s., IČO 05042020, se sídlem Napajedelská 1552, 765 02 Otrokovice – ze dne 26. 3. 2021 na přezkoumání úkonů zadavatele – město Hulín, IČO 00287229, se sídlem nám. Míru 162, 768 24 Hulín – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně par.č. 452, 451/1, 397/1, 496/1 k.ú. Hulín“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 2. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-005350, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v částech návrhu citovaného navrhovatele směřujících proti stanovení kritérií technické kvalifikace a jejich prokázání:
v čl. 1.3. písm. a) bod 1) Přílohy č. 4 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace, v němž požadoval předložit seznam významných stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má vyplývat, že dodavatel realizoval: „Minimálně pět realizací stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky). Z celkového počtu pěti referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena/y účastníkem:
o minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy
o minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla realizace rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením.“,
když kprokázání tohoto kritéria technické kvalifikace požadoval konkrétně stavební práce realizované za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení aminimálně 5 realizací ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou z nich a dále realizaci „nadstavby budovy“ a realizaci řešení bezbariérovosti;
v čl. 1.3. písm. a) bod 2) Přílohy č. 4 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace, v němž požadoval předložit „(m)inimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, ve finančním objemu min. 30.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky), přičemž součástí této realizace musela být realizace nadstavby budovy včetně vyztužení budovy“, když k prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace požadoval realizaci nadstavby budovy včetně vyztužení budovy;
v čl. 1.3. písm. a) bod 3) Přílohy č. 4 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace tak, že požadoval předložit seznam významných stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má vyplývat, že dodavatel realizoval: „Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v posledních pěti letech provedl: Minimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, přičemž součástí této realizace musela být realizace nového výtahu do budovy v původním stavu bez výtahu.“, když požadoval konkrétně stavební práce realizované za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, minimálně 2 realizace a dále realizaci u rekonstrukce;
v čl. 1.3. písm. b) Přílohy č. 4 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace:
o u hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího, u nichž citovaný zadavatel požaduje:
- „autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr“ a
- „doklad o proškolení na realizaci zateplování budov certifikovaným zateplovacím systémem ETICS (např. certifikát, potvrzení od výrobce), který hodlá uchazeč použít u realizace zakázky – odpovídajícího základní technické specifikaci zakázky“
o u hlavního stavbyvedoucího, u něhož citovaný zadavatel požaduje:
min. 5 let praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí musel působit min. u dvou obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu dvou referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena minimálně jedna referenční stavební zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy“, když k prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace konkrétně požadoval min. finanční objem 90 000 000,- Kč bez DPH za každou zakázku,
o u stavbyvedoucího, u něhož citovaný zadavatel požaduje:
min. 3 roky praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí nebo zástupce stavbyvedoucího musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 60.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doloženy minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy“, když k prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace konkrétně požadoval min. finanční objem 60 000 000,- Kč bez DPH za každou zakázku,
o u člena týmu odpovědného za koordinaci bezpečnosti práce na straně zhotovitele, u něhož citovaný zadavatel požaduje:
„min. 3 roky praxe u zakázek obdobného typu, přičemž jako odpovědný pracovník za koordinaci bezpečnosti práce musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení, tj. výstavba (tj. novostavba nebo rekonstrukce) jakékoliv pozemní stavby, ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doloženy minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy.“, když k prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace konkrétně požadoval min. 4 referenční zakázky ve finančním objemu min. 90 000 000,- Kč bez DPH za každou zakázku a dále prokázání na min. 2 realizací „nadstavby budovy“, zamítá,neboť v intencích těchto částí návrhu nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
III.
Zadavatel – město Hulín, IČO 00287229, se sídlem nám. Míru 162, 768 24 Hulín – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně par.č. 452, 451/1, 397/1, 496/1 k.ú. Hulín“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 2. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-005350, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona, tím, že stanovilkritéria technické kvalifikace a jejich prokázání podle § 79 odst. 2 písm. a) citovaného zákona:
v čl. 1.3. písm. a) bod 1) Přílohy č. 4 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace tak, že požadoval předložit seznam významných stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má vyplývat, že dodavatel realizoval: „Minimálně pět realizací stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky). Z celkového počtu pěti referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena/y účastníkem:
o minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy
o minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla realizace rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením.“,
když konkrétně požadoval prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace u „stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské)“ a na „minimálně 2-patrové budově“, aniž pro to existoval objektivní důvod;
v čl. 1.3. písm. a) bod 2) Přílohy č. 4 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace tak, že požadoval předložit seznam významných stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má vyplývat, že dodavatel realizoval:„Minimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, ve finančním objemu min. 30.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky), přičemž součástí této realizace musela být realizace nadstavby budovy včetně vyztužení budovy. Z celkového počtu 2 referenčních zakázek definovaných výše musí být minimálně jedna referenční stavební zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo realizace nadstavby na minimálně 2 patrové budově (počet pater před nadstavbou).“, když konkrétně požadoval prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace na „minimálně 2 patrové budově (počet pater před nadstavbou)“, aniž pro to existoval objektivní důvod;
v čl. 1.3. písm. a) bod 3) Přílohy č. 4 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace tak, že požadoval předložit seznam významných stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má vyplývat, že dodavatel realizoval: „Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v posledních pěti letech provedl: Minimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, přičemž součástí této realizace musela být realizace nového výtahu do budovy v původním stavu bez výtahu.“, když konkrétně požadoval prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace u „budovy v původním stavu bez výtahu“, aniž pro to existoval objektivní důvod,
čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti předmětu veřejné zakázky, které vytvořily bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a omezil tak účast dodavatelů v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.
IV.
Zadavatel – město Hulín, IČO 00287229, se sídlem nám. Míru 162, 768 24 Hulín – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně par.č. 452, 451/1, 397/1, 496/1 k.ú. Hulín“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 2. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-005350, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisůve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst.1 citovaného zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona, tím, že stanovil kritéria technické kvalifikace a jejich prokázání podle § 79 odst. 2 písm. d) citovaného zákona v čl. 1.3. písm. b) Přílohy č. 4 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace tak že požadoval:
u hlavního stavbyvedoucího „min. 5 let praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí musel působit min. u dvou obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena minimálně jedna referenční stavební zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy.“;
u stavbyvedoucího „min. 3 roky praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí nebo zástupce stavbyvedoucího musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 60.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doloženy minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy.“,
když konkrétně požadoval prokázání citovaných kritérií technické kvalifikace u „stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské)“, aniž pro to existoval objektivní důvod, čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti předmětu veřejné zakázky, které vytvořily bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a omezil tak účast dodavatelů v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.
V.
Jako opatření k nápravě nezákonnému postupu zadavatele – město Hulín, IČO 00287229, se sídlem nám. Míru 162, 768 24 Hulín – uvedeného ve výroku III. a IV. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně par.č. 452, 451/1, 397/1, 496/1 k.ú. Hulín“ zadávanou v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 2. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-005350.
VI.
Zadavateli – město Hulín, IČO 00287229, se sídlem nám. Míru 162, 768 24 Hulín – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0119/2021/VZ ve věci návrhu navrhovatele – PSG Construction a.s., IČO 05042020, se sídlem Napajedelská 1552, 765 02 Otrokovice – ze dne 26. 3. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně par.č. 452, 451/1, 397/1, 496/1 k.ú. Hulín“ zadávanou v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 2. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-005350.
VII.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – město Hulín, IČO 00287229, se sídlem nám. Míru 162, 768 24 Hulín – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – město Hulín, IČO 00287229, se sídlem nám. Míru 162, 768 24 Hulín, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 6. 4. 2021 zastoupen Mgr. Bc. Milanem Konečným, IČO 88144534, se sídlem K Holotovci 1191, 735 11 Orlová (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 8. 2. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně par.č. 452, 451/1, 397/1, 496/1 k.ú. Hulín“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-005350 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem veřejné zakázky podle bodu 2. zadávací dokumentace je „přístavba, nástavba, stavební úpravy a zateplení objektu sokolovny v Hulíně, Javorová č.p. 439, na pozemku parc. č. 451/1 a na pozemku p.č. 452, k.ú. Hulín řeší parkoviště pro tento objekt, spolu se zastavěnými plochami chodníků a komunikací, které budou doplněny zelení ve formě ostrůvků a výsadby stromků mezi jednotlivými parkovacími místy. Na pozemek p.č. 397/1 bude rozšířeno stávající vedlejší schodiště objektu.“
3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky podle bodu 2. zadávací dokumentace činí 110 220 901,28 Kč bez DPH.
4. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavateli byly dne 2. 3. 2021 doručeny „Námitky proti zadávacím podmínkám zadavatele“ z téhož dne (dále jen „námitky“) podané navrhovatelem – PSG Construction a.s., IČO 05042020, se sídlem Napajedelská 1552, 765 02 Otrokovice (dále jen „navrhovatel“).
5. Námitky zadavatel „Rozhodnutím zadavatele o námitkách“ ze dne 17. 3. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.
6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s vypořádáním svých námitek a měl za to, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení na veřejnou zakázku nezákonně, podal dne 26. 3. 2021 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne (dále jen „návrh“).
II. SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ PŘED ORGÁNEM PRVNÍHO STUPNĚ
7. Úřad obdržel předmětný návrh dne 26. 3. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 26. 3. 2021.
8. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
Obsah návrhu ze dne 26. 3. 2021
9. Navrhovatel má za to, že jím napadené zadávací podmínky jsou vymezeny v rozporu s právními předpisy, nepřiměřeně a diskriminačně, a že zadavatel porušil zejména § 6 odst. 1 a 2 zákona a § 36 odst. 1 zákona.
10. Navrhovatel v návrhu uvádí rozsáhlou argumentaci proti některým kritériím technické kvalifikace a jejich prokázání, konkrétně brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 1), 2) a 3) a proti čl. 1.3. písm. b) Přílohy č. 4 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace (dále jen „kvalifikační dokumentace“), konkrétně proti prokázání minimální úrovně kvalifikačního předpokladu u hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího a u člena týmu odpovědného za koordinaci práce na straně zhotovitele.
11. V části A) návrhu navrhovatel brojí proti kritériu technické kvalifikace a jejímu prokázání stanovenému zadavatelem v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, v němž zadavatel požaduje předložení seznamu stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení a osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací, podle kterého provedl min. 5 realizací stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „vyhláška č. 398/2009 Sb.“), vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu, nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské)ve finančním objemu min. 90 mil Kč bez DPH za každou referenční zakázku, přičemž z celkového počtu 5 referenčních zakázek výše musí být (i) min. 2 referenční zakázky, jejichž předmětem plnění byla mj. realizace nadstavby budovy a (ii) min. 2 referenční zakázky, jejichž předmětem plnění byla realizace rekonstrukce min. 2 patrové budovy s bezbariérovým řešením, když namítá, že jsou tato kritéria technické kvalifikace „jak izolovaně, tak v kombinaci s dalšími kritérii a požadavky stanovenými v zadávací dokumentaci značně diskriminační, nepřiměřené a nesouladné se zákonem“.
12. Navrhovatel proti stanovení kritérií technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace argumentuje s tím, že „(v)ezmeme-li v úvahu počet zakázek vyskytujících se na českém stavebním trhu za posledních 5 let, jejichž předmětem je právě rekonstrukce občanského vybavení nebo jiné stavební práce obdobného charakteru, a to ve finančním objemu minimálně 90.000.000,- Kč bez DPH u každé z nich, ve vztahu k počtu stavebních společností, které jsou způsobilé se o tyto zakázky ucházet, pak je zjevné, že z objektivního pohledu má potenciální uchazeč, který je zavedenou stavební společností na českém trhu a disponuje četnými zkušenostmi s realizacemi rekonstrukcí občanského vybavení či jiných prací obdobného charakteru, jen velmi malou pravděpodobnost, aby zadavatelem stanovená kritéria splnil a mohl se tak předmětné zakázky účastnit. Hypoteticky vzato, (…), musel by dle stanovených kritérií takový uchazeč provádět daný typ rekonstrukce (…) vždy alespoň jednu za rok.“ Navrhovatel dále namítá, že zadavatel omezil prokázání technické kvalifikace pouze na určitý druh stavby, přičemž navrhovateli není známo, „proč zadavatel ve vymezení kvalifikačních podmínek nepřipustil k prokázání kvalifikace účastníka kupříkladu i realizaci novostavby, případně kombinaci určitého počtu rekonstrukcí a novostaveb“. Navrhovatel brojí proti další konkretizaci namítané kvalifikace, v níž zadavatel požaduje prokázání (i) min. 2 referenčních zakázek, jejichž předmětem plnění byla mj. realizace nástavby budovy a (ii) min. 2 referenčních zakázek, jejichž předmětem plnění byla realizace rekonstrukce min. 2 patrové budovy s bezbariérovým řešením. Navrhovatel má za to, že dané zadávací podmínky jsou „natolik podrobné a provázané, že kombinace zadavatelem stanovených kritérií je diskriminační a omezuje potenciální účastníky v možnosti se dané veřejné zakázky účastnit a předložit zadavateli co nejvýhodnější nabídkovou cenu.“ V další argumentaci navrhovatel tvrdí, že je „»nadstavba« stavebním prvkem, který navíc u řady prováděných rekonstrukcí není ani reálně možné provádět, (…) Stanovením kritéria »nadstavby« se zadavatel soustředí na technicky nepodstatný konstrukčně-stavební detail, který navíc fixuje (podmiňuje) rekonstrukcí stavby občanského vybavení či jiných stavebních prací obdobného charakteru (…) Ověření si zkušeností dodavatele s realizací nadstavby je naopak možno vázat např. na realizaci nadstavby u jakéhokoliv jiného typu rekonstruované budovy či přímo u novostavby. (…) Stanovením, resp. další konkretizací kritéria o 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením zadavatel opakovaně zužuje okruh účastníků, kteří by byli způsobilí předmětnou zakázku realizovat, a jeho postup je diskriminační. (…) Lze jednoznačně konstatovat, že společnost, která má zkušenosti s rekonstrukcemi budov a která zároveň realizovala bezbariérové řešení v budovách, ať už v budovách rekonstruovaných či u novostaveb, je způsobilá pro realizaci předmětné zakázky. Realizace technického řešení prvku »bezbariérovosti« není u rekonstruovaných budov občanského vybavení, oproti realizaci bezbariérového řešení u rekonstruovaných průmyslových staveb či u novostaveb obecně v zásadě natolik odlišná. (…) Je snad k realizaci předmětné veřejné zakázky méně odborně způsobilý subjekt, který za posledních pět let disponuje (…) rekonstrukci přízemní budovy s bezbariérovým řešením a ve dvou případech se jedná o rekonstrukci min. 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení?“
13. V části B) návrhu navrhovatel brojí proti kritériu technické kvalifikace a jejímu prokázání stanovenému zadavatelem v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace, v němž zadavatel požaduje předložení seznamu stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení a osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací, podle kterého provedlmin. 2 realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, ve finančním objemu min. 30 mil. Kč bez DPH za každou referenční zakázku, přičemž součástí této realizace musela být realizace nástavby budovy vč. vyztužení budovy, přičemž z celkového počtu 2 referenčních zakázek musí být min. 1 referenční zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo realizace nástavby na min. 2 patrové budově (počet pater před nadstavbou, když namítá, že jsou tato kritéria technické kvalifikace „diskriminační, nepřiměřená a významným způsobem omezují okruh subjektů v účasti na předmětné zakázce“.
14. Navrhovatel v této souvislosti namítá, že „pojem »nadstavba« navíc ještě blíže konkretizována a doplněna o požadavek »včetně vyztužení budovy« je úzce specifikovaným stavebním prvkem, který navíc u řady prováděných rekonstrukcí nemá zhotovitel možnost provádět. (…) Lze jednoznačně konstatovat, že společnost, která má zkušenosti s rekonstrukcemi budov a která realizovala vyztužení budovy, ať už v budovách rekonstruovaných či u novostaveb, je způsobilá pro realizaci předmětné zakázky. Realizace technického řešení prvku »vyztužení budovy« není u rekonstrukce pozemních staveb oproti realizaci vyztužení budovy u novostaveb obecně v zásadě natolik odlišná, aby hrála či mohla hrát v možnosti účasti kteréhokoliv subjektu na předmětné zakázce takovou roli. (…) požadavky zadavatele (…) na realizaci nadstavby na minimálně 2 patrové budově (…) Pokud by dle výkladu zadávacích podmínek zadavatele uchazeč disponoval realizací nadstavby na budově, které byla před nadstavbou pouze přízemního typu, pak by byl z účasti zjevně diskvalifikován. Je-li v úmyslu zadavatele si ověřit zkušenosti uchazeče s realizací nadstavby měl by tento požadavek formulovat v širším rozsahu, nikoliv ho ještě blíže specifikovat a podmiňovat požadavkem na realizaci nadstavby minimálně na 2-patrové budově (počet pater před nadstavbou).“
15. V části C) návrhu navrhovatel brojí proti kritériu technické kvalifikace a jejímu prokázání stanovenému v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace, v němž zadavatel požaduje předložení seznamu stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení a osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací, ve kterém u min. 2 realizací stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, součástí této realizace byla realizace nového výtahu do budovy v původním stavu bez výtahu, když má za to, že toto kritérium je „zjevně nepřiměřené a diskriminační, (…) výrazným způsobem omezuje hospodářskou soutěž, resp. významně omezuje okruh potenciálních uchazečů, kteří by se mohli výběrového řízení účastnit.“
16. Navrhovatel v této souvislosti argumentuje, že „pokud má zadavatel v úmyslu si ověřit zkušenosti uchazeče s realizací výtahu, pak by měl tento požadavek formulovat bez skrytých diskriminačních a nepřiměřených požadavků tak, aby nemohl jiným uchazečům znemožnit či ztížit účast ve veřejné zakázce. Zejména kvalifikační požadavek formulovat tak, aby nebylo rozhodné zda:
výtah byl či nebyl v původním stavu součástí rekonstruované pozemní stavby,
realizace nového výtahu musela být explicitně v rekonstruované budově či novostavbě,
budova v původním stavu alespoň jeden výtah obsahovala, či nikoliv.
(…) účastník, který realizoval potřebný počet zakázek, jejichž předmětem byla mimo jiné i realizace nového výtahu v rekonstruované budově, by byl z účasti na předmětné zakázce vyloučen už jen kvůli tomu, že rekonstruovaná budova v původním stavu obsahovala již alespoň jeden výtah.“
17. V části D) návrhu navrhovatel brojí proti kritériu technické kvalifikace a jejímu prokázání stanovenému v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace, v němž zadavatel požaduje, aby hlavní stavbyvedoucí a stavbyvedoucí měli autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorizační zákon“), v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr. Dle navrhovatele je tato zadávací podmínka „nepřiměřená, diskriminační a neodpovídá rozsahu a parametrům předmětné zakázky“.
18. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že „je provádění stavby vybranou činností ve výstavbě a takovou činnost může realizovat v případě předmětné zakázky autorizovaná osoba dle zákona č. 360/1992 Sb. (…), tedy jak autorizovaný inženýr, tak autorizovaný technik. (…) podstatné pro realizaci předmětné veřejné zakázky je ta skutečnost, že oprávnění k vedení stavby má (…) jak autorizovaný inženýr, tak autorizovaný technik. Rozdíl mezi autorizovaným technikem a autorizovaným inženýrem tkví zejména v oprávnění autorizovaného inženýra vypracovávat i projektovou dokumentaci staveb. Vzhledem k rozsahu a povaze zakázky, jakož i pro realizaci zakázky jako takové však navrhovatel nepovažuje rozšířená oprávnění (…) za tolik podstatná, natož způsobilá ovlivnit realizaci prováděného díla či určit kvalifikovanost osoby určené na pozici hlavního stavbyvedoucího/stavbyvedoucího ve vztahu k realizaci předmětné zakázky.“
19. V části E) návrhu navrhovatel brojí proti kritériu technické kvalifikace a jejímu prokázání stanovenému v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace, v němž zadavatel požaduje, aby hlavní stavbyvedoucí a stavbyvedoucí disponovali dokladem o proškolení na realizaci zateplování budov certifikovaným zateplovacím systémem ETICS, jelikož má za to, že toto kvalifikační kritérium je nepřiměřené a diskriminační. Navrhovatel v této souvislosti argumentuje, že „(r)ole hlavního stavbyvedoucího či stavbyvedoucího standardně nespočívá v realizaci jednotlivých profesí, tedy i např. v realizaci zateplovacího systému ETICS, ale ve vedení stavby. Jednou z možností, jak by mohl vítězný účastník realizovat na předmětné zakázce zateplovací systém je realizace této části plnění prostřednictvím svého subdodavatele, který musí být pro realizaci předmětných prací řádně proškolen, přičemž příslušným dokladem o proškolení může disponovat namísto hlavního stavbyvedoucího či stavbyvedoucího některá z dalších osob v týmu zhotovitele, např. stavební mistr.“
20. Dle navrhovatele jsou „nepřiměřená, diskriminační a významným způsobem omezují hospodářskou soutěž, resp. okruh potenciálních účastníků, kteří by se předmětné zakázky mohli účastnit“ další kritéria technické kvalifikace požadovaná zadavatelem v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace na pozici hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího[1], v nichž zadavatel požaduje min. 5 let (resp. min. 3 roky) praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí (resp. jako stavbyvedoucí nebo zástupce stavbyvedoucího) působil min. u 2 (resp. min. u 4) obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90 mil. Kč bez DPH (resp. min. 60 mil. bez DPH) za každou zakázku, přičemž z celkového počtu 2 (resp. 4) referenčních zakázek musí být doložena/y min. 1 (resp. min. 2) referenční zakázka/y, jejímž/jejichž předmětem plnění byla mj. realizace nástavby budovy. Navrhovatel má za to, že „(p)ožadavky na realizaci nadstavby u rekonstrukce stavby občanského vybavení či jiné stavební práce obdobného charakteru (…), stejně jako stanovení minimálního finančního objemu pro rekonstrukce stavby občanského vybavení či jiných stavebních prací obdobného charakteru (…) by neměly být rozhodnými ukazateli pro ne/možnost prokázání kvalifikovanosti a zkušeností osoby na pozici hlavního stavbyvedoucího či stavbyvedoucího.“
21. V části F) návrhu navrhovatel brojí proti kritériu technické kvalifikace a jejímu prokázání stanovenému v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace u člena týmu odpovědného za koordinaci bezpečnosti práce na straně zhotovitele (dále jen „člen odpovědný za BOZP“), v němž zadavatel požaduje, aby měl min. 3 roky praxe u zakázek obdobného typu, přičemž jako člen odpovědný za BOZP musel působit min. u 4 obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. výstavba (tj. novostavba nebo rekonstrukce) jakékoliv pozemní stavby, ve finančním objemu min. 90 mil. Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu 4 referenčních zakázek pak musí být doloženy min. 2 referenční zakázky, jejichž předmětem plnění byla mj. realizace nadstavby budovy. Navrhovatel označuje uvedené kritérium technické kvalifikace u člena odpovědného za BOZP za nepřiměřené a diskriminační, přičemž dle něj „(z)adavatel konkretizujícími parametry stanovenými v zadávací dokumentaci (nadstavba, limit finančního plnění apod.) zjevně eliminuje účast potenciálních dodavatelů (…) není pro prokázání zkušeností s koordinací bezpečnosti práce rozhodné, zda daná osoba má ve svém portfoliu dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy, či nikoliv. (…) Z jakého důvodu je (…) k ověření si zkušeností/kvalifikace (…) rozhodný počet 4 zakázek o finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH u každé z nich? (…) Z jaké důvodu jsou pro (…) ověření si zkušeností (…) rozhodné alespoň 2 zakázky, jejichž předmětem plnění je mimo jiné realizace nadstavby budovy?“
Další průběh správního řízení před orgánem prvního stupně
22. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-10959/ 2021/512/JHé ze dne 29. 3. 2021, který byl dne 30. 3. 2021 doručen oběma účastníkům správního řízení.
23. Dne 6. 4. 2021 bylo Úřadu doručeno nedatované vyjádření zadavatele k návrhu (dále jen „vyjádření ze dne 6. 4. 2021“) a dokumentace o zadávacím řízení.
Vyjádření zadavatele ze dne 6. 4. 2021
24. Zadavatel v plném rozsahu odkazuje na rozhodnutí o námitkách, kde se dle něj podrobně vypořádal se všemi námitkami navrhovatele. Zadavatel trvá na tom, že „jsou zadávací podmínky vymezeny v souladu se zákonem a jeho základními zásadami a že je povinností zadavatele tyto zadávací podmínky nastavit, nikoliv dodavatele. Zadávací podmínky jsou nastaveny přiměřeně, nediskriminačně a neomezují bezdůvodně hospodářskou soutěž.“
25. K námitce navrhovatele uvedené v části A) návrhu, v níž navrhovatel brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 1), zadavatel dle rozhodnutí o námitkách uvádí, že „požadavek na realizaci stavebních prací za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení vyplývá přímo z § 79 odst. 2 písm. a) zákona, přičemž požadovat doklady za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení je možné pouze pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěž a zadavatel nepovažuje takovéto prodloužení za nutné (…) požadavek na min. 5 referenčních zakázek odpovídá rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky (…) předpokládaná hodnota je okolo 110 mil. Kč bez DPH.“ Nad rámec rozhodnutí o námitkách pak zadavatel uvádí, že „v zadávacích podmínkách dostatečně specifikoval, co se rozumí stavbou občanského vybavení a zároveň umožnil prokázání kvalifikace i stavebními pracemi obdobného charakteru. (…) Zadavatel tak opravdu rozšiřuje okruh stavebních prací ze staveb výhradně občanského vybavení dle definice uvedené v zadávacích podmínkách též na stavby obdobné. (…) ohledně možného připuštění prokázání kvalifikace v tomto rozsahu též novostavbami či kombinací novostaveb a rekonstrukcí uvádí navrhovatel nově a v námitkách ji vůči zadavateli nevznesl. Nicméně si zadavatel dovolí uvést, že realizace novostavby má jiné technické a technologické postupy, proto zadavatel požaduje v tomto bodě [čl. 1.3. písm. a) bod 1)] kvalifikační dokumentace rekonstrukce, které odpovídají předmětu veřejné zakázky.“
26. K polemice navrhovatele o pojmu nástavba[2] zadavatel uvádí, že „(n)adstavba je specifickou činností při provádění rekonstrukcí, jelikož dochází k zásahům do statiky a zároveň je potřeba postupovat technicky a technologicky správně. Proto považuje svůj požadavek zadavatel za souladný se zákonem a jeho základními zásadami. Není možné vázat zkušenosti s nadstavbou u jakéhokoliv jiného typu rekonstruované budovy, jelikož je předmětem veřejné zakázky mj. nadstavba stavby občanského vybavení, potřebuje mít zadavatel ověřeny tyto zkušenosti a zároveň jsou jiné technologické postupy při nadstavbě například výrobní haly, (…) Je rozdíl v technologických postupech při realizaci nadstavby u rekonstrukce již stojící budovy a při realizaci více pater u novostavby. Při nadstavbě rekonstruované budovy dochází k zásahům do statiky dané budovy, kdežto u novostavby se s vybudováním dalších pater již počítá. Požadavky tak odpovídají předmětu plnění (…).“
27. K argumentaci navrhovatele, v níž brojí proti prokázání technické kvalifikace předložením zkušeností s prováděním bezbariérového řešení, zadavatel sděluje, že „provedení bezbariérovosti je následně na zhotoviteli, a proto je potřeba ověřit zkušenosti dodavatele i v tomto rozsahu. (…) Pro zadavatele je podstatné a stěžejní ověření zkušeností právě v rozsahu, který uvádí v rámci kvalifikačních požadavků a zároveň tyto požadavky zcela odpovídají předmětu veřejné zakázky. Je rozdílné realizovat bezbariérovost u budov rekonstruovaných – do budovy již stojící, kde se s bezbariérovostí původně nepočítalo, a u novostaveb, kde se s bezbariérovostí počítá od počátku. Jelikož je předmětem realizace rekonstrukce 2-patrové stavby občanské vybavenosti s bezbariérovým řešením (v určitých místech i 3-patrové), nespatřuje zadavatel nic diskriminačního ani na tomto požadavku, kdy opět zadavatel pouze potřebuje osvědčit zkušenosti dodavatele s realizací obdobných staveb.“
28. K části B) návrhu, v níž navrhovatel brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace, konkrétně proti požadavku na prokázání zkušeností s realizací nástavby vč. vyztužení, zadavatel uvádí: „Opravdu nelze konstatovat, že společnost mající zkušenosti s rekonstrukcemi budov a která realizovala vyztužení budovy, ať už v budovách rekonstruovaných či u novostaveb, je způsobilá pro realizaci předmětné zakázky. Jedná se o pouhou ničím nepodloženou domněnku navrhovatele. Společnost mající zkušenosti s nějakými rekonstrukcemi blíže neurčených budov opravdu ještě neznamená, že je dostatečně kvalifikovaná zrovna pro realizaci předmětu plnění, neboť ne každá rekonstrukce jakékoliv budovy odpovídá rozsahu a složitosti předmětu plnění. Opět postupy u vyztužení novostavby jsou jiné než postupy u vyztužení rekonstruované budovy. (…) Argumentace zadavatele, že kvalifikační požadavky striktně odpovídají předmětu plnění, není nijak zkreslující, neboť veškeré požadavky jsou skutečně odůvodněny předmětem plnění. V rámci veřejné zakázky se jedná o realizaci rekonstrukce již stojící budovy, kdy bude docházet k výrazným zásahům do její statiky a celá rekonstruovaná budova změní svůj ráz, svůj vzhled (…) S ohledem na tyto výrazné zásahy do statiky budovy, do jejího stavebního řešení, je potřeba osvědčit, že potenciální dodavatel bude mít zkušenosti s takovýmito zásahy do budov obdobných a v obdobném rozsahu.“
29. Argumentaci navrhovatele uvedenou v části C) návrhu týkající se čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace zadavatel odmítá s tím, že „(n)astavením namítaného kvalifikačního požadavku pouze ověřuje, že potenciální dodavatel má zkušenosti s prováděním zásahů do statiky podle dané projektové dokumentace a zároveň díky kvalifikačnímu požadavku má zadavatel alespoň částečně osvědčeno, že budou tyto práce provedeny řádně (…) Nejedná se tak o požadavek diskriminující, ale o požadavek odpovídající veřejné zakázce omezující hospodářskou soutěž pouze v nezbytné míře, což je též v souladu s rozhodovací praxí ÚOHS. Zároveň realizace nového výtahu v rekonstruované budově vyžaduje jiné technologické postupy než realizace nového výtahu do novostavby, obdobně u budovy, která v původním stavu alespoň jeden výtah obsahovala. Pokud dochází k zásahu do statiky budovy, pak to znamená technicky a technologicky jiný postup u realizace výtahu, který musí být zakomponován do technického řešení rekonstrukce a zároveň musí být jeho realizace dimenzována s ohledem na statické výpočty a definování nosnosti budovy (použití výtahu, změna výtahové šachty atd.).“ Zadavatel se současně odvolává na rozhodnutí o námitkách, kde mj. uvádí, že „nespatřuje nic diskriminačního ani nepřiměřeného na požadavku min. 2 takových zakázek v posledních 5 letech.“
30. K části D) návrhu, v níž navrhovatel brojí proti čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace, v němž zadavatel požaduje, aby hlavní stavbyvedoucí a stavbyvedoucí měli autorizaci podle autorizačního zákona v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr, se zadavatel plně odkazuje na rozhodnutí o námitkách, v němž mj. uvádí: „Zadavatel definoval pozici stavbyvedoucího jako druhého hlavního stavbyvedoucího, který se účastní realizace spolu s hlavním stavbyvedoucím. Jedná se tak o osoby stěžejní, které se účastní realizace po celou její dobu a celou realizaci vedou. Jejich zkušenosti, praxe a vzdělání jsou pro stavbu určující. Není pravdou, že by pro samotnou realizaci bylo stěžejní pro zadavatele pouze samotné vedení stavby, které může vykonávat též osoba autorizovaného technika. Autorizovaný inženýr je mj. oprávněn provádět výpočty staveb, průzkumy, zkoušky, či provádět geodetická měření a s tím související práce. Osoba autorizovaného inženýra tak má mnohem širší záběr činnosti než pouhé vedení realizace stavby. Je podstatné, aby osoba hlavního stavbyvedoucího, potažmo stavbyvedoucího byla znalá v celém rozsahu stavby, a tím pádem, aby mohla danou osobu kvalifikovaně vést – toto vyplývá i z povinností zhotovitele definovaných ve smlouvě o dílo a projektové dokumentace. Některé činnosti mohou být realizovány pouze ve stupni autorizovaného inženýra (…) Požadavky zadavatele tak nejsou ani diskriminační, ani nepřiměřené, ale jsou zcela v souladu s rozsahem a obsahem předmětu plnění veřejné zakázky.“
31. K části E) návrhu směřující proti zadávacím podmínkám v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace na hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího zadavatel uvádí, že „pokud autorizovaná osoba není proškolena na realizaci systému ETICS, nemůže kvalifikovaně dohlížet na postupy při realizaci ETICS, proto je daný požadavek naprosto přiměřený a nediskriminační. (…) Zadavatel požaduje pouze proškolení na realizaci budov se zateplovacím systémem ETICS u hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího, tedy proškolení na realizaci jedné ze stěžejních částí celého plnění veřejné zakázky. (…) Pro zadavatele je stěžejní realizace zateplovacího systému ETICS – viz dotační podpora a tlak na kvalitu a správnost provedení. Co je či není potřeba ověřit pro řádnou realizaci předmětu plnění – kvalifikovanost potenciálního dodavatele, určuje zadavatel. Daný požadavek byl nastaven tak, aby nedocházelo k bezdůvodnému omezování hospodářské soutěže, k porušování zákona či jeho základních zásad.“
32. K části F) návrhu, v níž navrhovatel brojí proti kritériu technické kvalifikace uvedenému v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace u člena odpovědného za BOZP, zadavatel uvádí: „Pro zadavatele není stěžejní pouze to, aby byl předmět plnění realizován, ale je také podstatné, aby byl realizován v mezích bezpečnosti práce. Pokud by tento člen týmu neměl požadované zkušenosti, mohlo by to mít nedozírné následky. Jak již bylo uvedeno výše, nadstavba je technicky a technologicky specifickou činností, kdy s ohledem na rozsah předmětu plnění je potřeba dostatečně kvalifikovaná osoba zajišťující právě bezpečnost práce na straně zhotovitele. Zadavatel klade důraz na nadstavbu přiměřeně tomu, o jak významný prvek se jedná a zároveň tak, aby nedocházelo k bezdůvodnému omezování hospodářské soutěže. Osoba zajišťující bezpečnost práce u staveb v rozsahu statisíců, které nejsou vícepatrovými budovami, či u kterých se nejedná o stavby s nadstavbou, opravdu není stejně kvalifikovanou osobou jako zadavatelem požadovaná osoba. Pro řádné zajištění výkonu dané pozice jsou směrodatné zkušenosti dané osoby a zadavatel požaduje zkušenosti v rozsahu odpovídajícímu rozsahu a obsahu předmětu plnění, kdy se nesoustředí na „bezvýznamný“ prvek, ale o jeden z technicky a technologicky nejnáročnějších objektů. (…)“
33. Své vyjádření zadavatel uzavírá s tím, že „zadávací podmínky nejsou v rozporu se zásadou přiměřenosti, či zákazu diskriminace (ani diskriminace skryté), jelikož jsou nastaveny v přiměřeném rozsahu a počtu s ohledem na předmět plnění, přičemž zadavatel nikoho nediskriminuje, neboť jsou zadávací podmínky nastaveny pro všechny dodavatele stejně již od zahájení zadávacího řízení.“
Další průběh správního řízení před orgánem prvního stupně
34. Usnesením č. j. ÚOHS-14095/2021/512/JHé ze dne 27. 4. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
35. Usnesením č. j. ÚOHS-14083/2021/512/JHé ze dne 27. 4. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to doručení dokumentu, ze kterého vyplývá posouzení kvalifikace účastníků zadávacího řízení na veřejnou zakázku.
36. Usnesením č. j. ÚOHS-15105/2021/512/JHé ze dne 6. 5. 2021 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu sedmi dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž dané usnesení bylo navrhovateli doručeno téhož dne a zadavateli dne 10. 5. 2021.
37. Dne 12. 5. 2021 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, v němž neuvádí nové skutečnosti a setrvává na své argumentaci uvedené v návrhu. Zadavatel se ve stanovené lhůtě nevyjádřil.
38. Rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-16159/2021/510/MKo ze dne 14. 5. 2021 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým byl uložen zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.
Rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-17983/2021/500/AIv ze dne 28. 5. 2021
39. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 28. 5. 2021 rozhodnutí č. j. ÚOHS-17983/2021/500/AIv z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí“). Ve výroku I. napadeného rozhodnutí Úřad správní řízení v části návrhu směřující proti vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 a č. 3 podle § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky a dále ve výroku II. napadeného rozhodnutí Úřad zbylou část návrhu podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.
40. V odůvodnění výroku I. napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že touto částí návrhu navrhovatel napadal nejednoznačnost postupu zadavatele při vysvětlování zadávací dokumentace. Námitky navrhovatele však směřovaly pouze proti zadávací dokumentaci a další námitky zadavatel neobdržel. Úřad proto rozhodl o zastavení správního řízení v této části návrhu podle § 257 písm. h) zákona.
41. Úřad v odůvodnění výroku II. napadeného rozhodnutí konstatoval, že seznam významných prací je ve vztahu k předmětu veřejné zakázky odůvodněný, není nepřiměřený a nevytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Stejný závěr uvedl Úřad u požadavků na hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího a člena odpovědného za BOZP.
III. Ř ÍZENÍ O ROZKLADU
42. Dne 15. 6. 2021 Úřad obdržel rozklad navrhovatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí.
Rozklad ze dne 15. 6. 2021
43. K výroku I. napadeného rozhodnutí navrhovatel uvádí, že byť se zadavatel s některými dotazy navrhovatele v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 a č. 3 vypořádal nedostatečně, nebrojí návrhem proti postupům zadavatele při vysvětlování zadávací dokumentace, ale proti nastavení samotných zadávacích podmínek. Navrhovateli není zřejmé, proč se Úřad v napadeném rozhodnutí soustředil na skutečnosti, které nejsou meritem věci, resp. na skutečnosti, kterými navrhovatel pouze popisuje skutkový stav před podáním námitek a uvádí tím Úřad do dané problematiky.
44. Navrhovatel namítá, že se Úřad při svém rozhodování zcela nedostatečně vypořádal s jeho tvrzeními k zadavatelem stanoveným kritériím technické kvalifikace, která jsou dle něj diskriminační, nepřiměřená a odporují zákonu. K požadavku podle čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace navrhovatel uvádí, že tento je nepřiměřený, diskriminační a nesouladný se zákonem nejen izolovaně, ale i v jeho kombinaci. Podle navrhovatele se musí jednat o stavbu, jejíž finanční hodnota dosahuje nebo přesahuje 90 mil. Kč a současně ve dvou případech se musí jednat o nástavbu budovy a v dalších dvou případech o rekonstrukci min. 2 patrové budovy s bezbariérovým řešením. Taková kombinace není podle navrhovatele objektivně opodstatněná a Úřad se touto kombinací kritérií v napadeném rozhodnutí nezabýval. Navrhovatel dále namítá, že je možné prokázat technickou kvalifikaci stanovenou v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace na „stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské)“ (dále jen „referenční stavby občanského vybavení“), čímž dle něj dochází k dalšímu zpřesnění a provázání kritérií zadávací dokumentace.
45. Úřad se podle navrhovatele nevypořádal s tím, že v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace převyšuje hodnota referenčních zakázek v jejich součtu cca 4,5x předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. K tomu navrhovatel cituje rozhodovací praxi Úřadu a předsedy Úřadu. Navrhovatel k tomu podotýká. Že při posuzování oprávněnosti finančního objemu referenčních zakázek musí být brána do úvahy také složitost předmětu a rozsah veřejné zakázky.
46. Dle navrhovatele se Úřad v bodě 73. napadeného rozhodnutí omezil toliko na vysvětlení významu slova „např.“, ale nevypořádal se s jeho argumentací, že zadavatel zpřísnil prokázání technické kvalifikace stanovené v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace pouze na referenční stavby občanského vybavení. K tomu navrhovatel podotýká, že zadavatel rozšířením o kulturní budovy možnost prokázání kvalifikace nikterak nerozšířil, přičemž své konstatování opírá o vyhlášku č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „vyhláška č. 398/2009 Sb.“), podle které je stavbou občanského vybavení mj. stavba pro kulturu a duchovní osvětu. Demonstrativní výčet je tak dle něj přinejmenším chybný.
47. Navrhovatel dále namítá, že Úřad se nijak nezabýval jeho argumentací, že řešení bezbariérovosti není věcí dodavatelů, ale projektové dokumentace s tím, že dodavatel poté pouze provede projektovaná opatření, aniž by pro jejich realizaci byla potřeba speciální zkušenost nebo provedení specifické stavební práce. Stejnou námitku uvádí navrhovatel ve vztahu k čl. 1.3. písm. a) bod 2) a 3) kvalifikační dokumentace.
48. K čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace navrhovatel namítá, že se Úřad omezil na konstatování, že vysvětlení zadavatele považuje za objektivní a logické. Navrhovatel však nesouhlasí s tím, že oprávněnost prokázání této technické kvalifikace lze potvrdit jeho shodou s předmětem veřejné zakázky bez řádného prověření a odůvodnění s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky. Podle navrhovatele je nástavba konkretizovaná o požadavek vyztužení úzce specifikovaným stavebním prvkem, který dodavatelé nemají u řady rekonstrukcí možnost provádět. Navrhovatel tvrdí, že dodavatel, který má zkušenost s rekonstrukcemi, je způsobilý k plnění předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel brojí proti další konkretizaci prokázání technické kvalifikace, a to prokázáním realizace nástavby na min. 2 patrové budově (počet pater před nástavbou).
49. Navrhovatel dále konstatuje, že Úřad přejal argumentaci zadavatele k čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace, avšak jemu jsou známy budovy, v nichž výtah byl a další výtah byl dobudován se všemi specifiky, kterými zadavatel odůvodňuje svůj požadavek. Navrhovatel argumentuje, že realizace výtahu do rekonstruované budovy původně bez výtahu není oproti rekonstrukci budovy s výtahem či novostavbě zásadě natolik odlišná, a proto považuje stanovení této technické kvalifikace za nepřiměřené a diskriminační.
50. Úřad podle navrhovatele zcela nelogicky, nesprávně a nezákonně vystavil jako nosný pilíř pro odůvodnění napadeného rozhodnutí informace a závěry uvedené zadavatelem v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 3. 5. 2021, konkrétně na informaci o 6 podaných žádostech o účast. Navrhovatel má za to, že tento protokol nic nevypovídá o tom, že účastníci zadávacího řízení pravdivě a prokazatelně doložili svou kvalifikaci, naopak z něj plyne, že žádost o účast podaly jedny z největších stavebních firem na trhu.
51. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření zadavatele k rozkladu obdrženému dne 25. 6. 2021
52. Zadavatel v nedatovaném vyjádření k rozkladu obdrženém dne 25. 6. 2021 uvádí, že se plně ztotožňuje se závěry Úřadu v napadeném rozhodnutí. Souhlasí jak se zastavením správního řízení podle výroku I. napadeného rozhodnutí, tak se zamítnutím návrhu navrhovatele v jeho zbývajících částech podle výroku II. napadeného rozhodnutí.
53. Zadavatel má za to, že namítaná kritéria technické kvalifikace jsou objektivně zdůvodněná, odpovídají předmětu veřejné zakázky, jsou přiměřená a logická, přičemž kdyby některá z kritérií nebyla provázána, ztrácela by dle zadavatele smysl. Zadavatel tedy trvá na tom, že jsou veškeré zadávací podmínky stanoveny v souladu se zákonem a základními zásadami zadávání veřejných zakázek, a že nevytvářejí bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
54. Zadavatel žádá, aby byl rozklad navrhovatele v celém rozsahu zamítnut.
Rozhodnutí předsedy Úřadu o rozkladu č. j. ÚOHS-20522/2021/163/VVá ze dne 3. 8. 2021
55. Dne 3. 8. 2021 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-20522/2021/163/VVá z téhož dne (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“), kterým napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání, neboť Úřad dle něj nerozhodl správně a v souladu s právními předpisy.
56. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání předseda Úřadu konstatoval, že vycházel z premisy, že „Úřad dostatečně neodůvodnil, jak dospěl k závěrům o odůvodněnosti a přiměřenosti namítaných kvalifikačních požadavků“.
57. Předseda Úřadu předně obecně akcentuje, že „(p)ožadavky na technickou kvalifikaci by měly být vždy tak obecné, aby dostatečně ověřovaly schopnost dodavatelů plnit veřejnou zakázku a zároveň umožňovaly co nejširší hospodářskou soutěž. Pokud jsou zadavatelem stanoveny požadavky velmi specifické, musí být odůvodněné tak, aby bylo patrné, že a proč dostatečně kvalifikovaným k plnění veřejné zakázky nemůže být dodavatel, který má zkušenosti obecnější. Kritérium také musí mít vztah k předmětu veřejné zakázky. Pouze vztahem kritéria technické kvalifikace k předmětu veřejné zakázky však nelze paušálně odůvodnit jakékoliv kritérium. Toto kritérium musí být přiměřené a je to v případě rozporování zadávacích podmínek dodavateli Úřad, kdo musí přezkoumatelně posoudit, proč je či není namítané kritérium technické kvalifikace stanoveno v souladu se zákonem. (…) Do úvahy proto musí být brána i povaha poptávaného předmětu veřejné zakázky, tzn. jeho »běžnost«, či naopak »exkluzivnost« a od ní se odvíjející velikost relevantního trhu.“
58. Dále předseda Úřadu sděluje, že se Úřad „s odůvodněním kvalifikačních požadavků zadavatelem spokojil, toto odůvodnění již kriticky nezhodnotil a nepodrobil je zkoumání, jaké by bylo potřeba s ohledem na napadení daných požadavků navrhovatelem. (…) Je totiž nutné, aby Úřad zhodnotil, zda odůvodnění předložené zadavatelem skutečně odůvodňuje jím nastavené kvalifikační předpoklady. V napadeném rozhodnutí Úřad zadavatelovo odůvodnění přijal, aniž by svůj závěr doplnil o relevantní argumentaci.“
59. Předseda Úřadu konstatuje, že zadavatel požadavek podle čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace odůvodnil vztahem k předmětu veřejné zakázky, technologickými postupy při nástavbě stavby občanského vybavení a rozdílem při realizaci více pater novostavby a nástavby rekonstruované budovy, avšak „(p)okud navrhovatel tyto závěry v návrhu rozporuje, je nutné posoudit a vyjasnit, proč skutečně nepostačuje k prokázání kvalifikovanosti k plnění veřejné zakázky realizace nadstavby jakékoliv budovy, případně realizace vícepatrové novostavby apod. Obdobnou otázku lze položit například i u požadavku podle čl. 1.3 písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace. Pokud zadavatel tento požadavek odůvodňuje rozdílností technologických postupů v případě realizace nového výtahu v rekonstruované budově a realizace výtahu v novostavbě, musí Úřad při rozporování této skutečnosti navrhovatelem posoudit, proč tomu tak je, proč nepostačuje k prokázání kvalifikovanosti stavba výtahu v nové budově, případně v budově, kde se již nějaký výtah nachází. Nutnost takového posouzení obecně platí pro všechny navrhovatelem rozporované požadavky na technickou kvalifikaci. (…) z napadeného rozhodnutí není zřejmé, že by Úřad provedl faktický přezkum zahrnující posouzení odůvodněnosti kvalifikačních požadavků uzavřený konstatováním o jejich zákonnosti. Úřad v napadeném rozhodnutí neuvedl, jak ke svým závěrům dospěl, což činí jeho rozhodnutí nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. (…) Úřad proto nemohl konstatovat závěr o objektivnosti odůvodnění kvalifikačních požadavků, když zároveň neposoudil, zda je toto odůvodnění relevantní, zda může být podkladem stanoveným kritériím technické kvalifikace, nebo zda vytváří prostor pro požadavky, které nedůvodně omezují hospodářskou soutěž, ačkoliv by i jiní dodavatelé byli při obecněji stanovených požadavcích na technickou kvalifikaci schopni veřejnou zakázku plnit, ale nedůvodná kritéria technické kvalifikace jim to neumožnila. V posledně jmenovaném případě by odůvodnění kritérií technické kvalifikace nemohlo obstát. Dodávám, že nestačí jakékoliv odůvodnění zadavatele k jím stanoveným požadavkům. Toto odůvodnění musí mít zadavatel podložené a Úřad musí v napadeném rozhodnutí vysvětlit (mimo jiné navrhovateli, který žádá o přezkum kvalifikačních kritérií), proč se zadavatelem souhlasí, pokud s ním souhlasí.“
60. Dle předsedy Úřadu v napadeném rozhodnutí Úřad „neposoudil, jestli jsou požadavky zadavatele přiměřené ve vztahu k předmětu veřejné zakázky“. K tomu předseda Úřadu dále uvádí, že „(p)ři posuzování přiměřenosti stanovení požadavků na technickou kvalifikaci je třeba zkoumat i jejich dopad na hospodářskou soutěž. Pokud se požadavky na technickou kvalifikaci jeví jako odpovídající ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, avšak vylučují ze soutěže dodavatele, kteří by k plnění veřejné zakázky byli způsobilými, nelze je považovat za souladné se zákonem. (…) Úřad také nezkoumal, zda by k ověření kvalifikace pro plnění veřejné zakázky nepostačovala obecněji stanovená kritéria, a tedy i méně omezená hospodářská soutěž (tedy zda by například u požadavku podle čl. 1.3 písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace nepostačovalo prokázání stavby výtahu v jakékoliv budově nikoliv pouze při rekonstrukci budovy občanské vybavenosti ve stavu bez výtahu). Pokud by tomu tak bylo, bylo by nutné konstatovat nezákonnost požadavků na technickou kvalifikaci stanovených zadavatelem.“
61. Předseda Úřadu dále upozorňuje, že „kombinace jednotlivých kritérií technické kvalifikace, které Úřad shledá zákonnými, může ve svém důsledku vytvořit požadavky, které hospodářskou soutěž nedůvodně omezují. (…) S ohledem na velké množství kvalifikačních požadavků mohou být úvahy Úřadu stěžejní pro posouzení jejich zákonnosti. Úřad se taktéž nezabýval celkovou finanční hodnotou požadovaných referenčních zakázek, ačkoliv i ta může být vodítkem při posuzování zákonnosti kritérií technické kvalifikace. Stejně tak může být vhodné posoudit možnost prokázání více požadavků na technickou kvalifikace jednou referenční zakázkou.“
62. Dle předsedy Úřadu v šetřeném případě argumentace Úřadu šesti podanými žádostmi o účast není vhodná, jelikož „(z) počtu podaných nabídek je sice zřejmé, že soutěž o veřejnou zakázku probíhala, ale vzhledem k tomu, že se v případě veřejné zakázky nejedná o vysoce specializovanou zakázku, je třeba zohlednit spíše velikost společností, které nabídku podaly, případně nutnost jejich sdružování za účelem podání nabídky.“
63. Rozhodnutí předsedy Úřadu se uzavírá s tím, že Úřad „při novém projednání doplní odůvodnění svých závěrů, na kterých vystavěl napadené rozhodnutí. Úřad zjistí a odůvodní, zda zadavatelem stanovená a navrhovatelem namítaná kritéria technické kvalifikace plní účel prokázání technické kvalifikace dodavateli, nebo naopak tvoří bezdůvodnou překážku v účasti v zadávacím řízení. Úřad tedy kriticky posoudí odůvodnění kritérií technické kvalifikace zadavatelem a přiměřenost těchto kritérií. Úřad doplní úvahy, zda by »obecnější zkušenosti« dodavatelů se stavebními pracemi nemohly být dostačující pro prokázání kvalifikovanosti k plnění veřejné zakázky. K tomu může využít již zjištěné skutečnosti. Pokud Úřad dovodí, že jím dosud zjištěný skutkový stav není k doplnění odůvodnění dostatečný, může provést šetření na relevantním trhu nebo se dotázat institucí majících kvalifikaci k zodpovězení otázky rozdílnosti provádění stavebních prací požadovaných zadavatelem v referenčních zakázkách oproti jiným stavebním pracím obecnějšího rázu.“
64. K výroku I. napadeného rozhodnutí předseda Úřadu ve svém rozhodnutí konstatuje, že „z něj čiší zřejmá snaha Úřadu vypořádat všechny námitky z návrhu, aby napadené rozhodnutí nemohlo být rozporováno z hlediska nepřezkoumatelnosti vyplývající z nevypořádání dílčích námitek. Tuto snahu Úřadu chápu a kvituji, přesto souhlasím s navrhovatelem, že je z obsahu návrhu jednoznačné, že směřuje nikoliv proti vysvětlení zadávací dokumentace, ale proti zadávacím podmínkám. (…) Při novém projednání Úřad bude vycházet z tvrzení navrhovatele, že skutečnosti uvedené ve výroku I. napadeného rozhodnutí nerozporoval.“
IV. NOVÉ PROJEDNÁNÍ VĚCI PŘED SPRÁVNÍM ORGÁNEM PRVNÍHO STUPNĚ
65. Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem č. j. ÚOHS-26546/2021/ 511/KZa ze dne 5. 8. 2021 účastníky řízení vyrozuměl o pokračování správního řízení.
66. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-27757/2021/511/AKp ze dne 16. 8. 2021 (dále jen „usnesení ze dne 16. 8. 2021“), které bylo zadavateli doručeno téhož dne, určil zadavateli lhůtu 7 dnů ode dne obdržení tohoto usnesení k provedení úkonu:
„uvedení konkrétních důvodů/stavebnětechnologických postupů či opatření, pro které zadavatel stanovil požadavky na prokázání technické kvalifikace tak, jak jsou uvedeny v čl. 1.3. písm. a) bod 1), 2) a 3) kvalifikační dokumentace a v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace u pozic hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího a člena týmu odpovědného za koordinaci bezpečnosti práce na straně zhotovitele, resp. uvedení konkrétních důvodů/stavebně-technologických postupů či opatření, pro které by »obecnější zkušenosti« dodavatelů se stavebními pracemi nemohly být dostačující pro prokázání kvalifikovanosti k plnění veřejné zakázky“;
„specifikaci konkrétních právních předpisů či/a jiných/dalších závazných dokumentů, ze kterých plyne, že pozici hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího nemůže v případě veřejné zakázky (…) vykonávat pouze autorizovaný technik podle zákona č. 360/1992 Sb.“
67. Jelikož Úřad v požadované lhůtě neobdržel vyjádření zadavatele ke skutečnostem požadovaným v usnesení ze dne 16. 8. 2021, přistoupil usnesením č. j. ÚOHS-28703/2021/ 511/ŠMr ze dne 25. 8. 2021 (dále jen „usnesení ze dne 25. 8. 2021“) k opakovanému určení lhůty k provedení úkonu zadavatele tak, jak je uvedl již v usnesení ze dne 16. 8. 2021.
68. Dne 2. 9. 2021 Úřad obdržel nedatované vyjádření zadavatele (dále jen „vyjádření ze dne 2. 9. 2021“).
Vyjádření zadavatele ze dne 2. 9. 2021
69. Dle zadavatele je požadavek v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace „vymezen poměrně široce, jelikož zadavatel nepožadoval výhradně zkušenosti s kulturními a společenskými budovami, či stavbami občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb., ale umožnil prokázání těchto zkušeností též jinými stavebními pracemi obdobného charakteru v požadovaném minimálním finančním objemu – tedy v podstatě většinou staveb pozemní povahy, krom staveb průmyslových a plně nesouvisejících s předmětem zakázky (např. vodohospodářských). (…) Obecnější vymezení požadavku, než na rekonstrukce staveb občanského vybavení nebo jiných stavebních prací ani není možný, neboť poté by byly zase zadávací podmínky neurčité a hrozilo by jejich napadení ze strany dodavatelů pro přenášení odpovědnosti zadavatele za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Požadavek na minimální finanční objem v tomto případě odpovídá rozsahu realizované veřejné zakázky, tudíž ověřuje zkušenosti dodavatele s realizací obdobně velkých staveb. (…) zadavatel pouze ověřoval zkušenosti dodavatele s obdobně rozsáhlými stavbami, přičemž u min. 2 takovýchto staveb musela být prováděna nadstavba budovy, a to bez bližší specifikace této nadstavby, či jejího rozsahu. (…) tento požadavek ověřuje zkušenosti dodavatele s realizací napojení dalšího patra na budovu – velice technicky komplikované řešení, kdy původní část musíte opracovat do stavu stavebního napojení další části (např. zrušením střechy a obnažení konstrukcí), přičemž napojujete další část stavby z její horní části – tedy abnormální tlak na řešení statiky, úpravu výztuží, použití zpevňovacích prstenců, atd. Obdobně v případě požadavku na realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením, (…) požadavek je vymezen obecně, přičemž ověřuje zkušenost dodavatele s obdobnou stavbou, (…) Zadavatel na tomto místě opakuje, že jsou rozdíly mezi prováděním rekonstrukce 2 a více patrové budovy s bezbariérovým řešením a novostavby 2 a více patrové budovy, jelikož v případě novostavby je bezbariérovost stavby řešena již při navrhování stavby, kdežto při provádění rekonstrukce je potřeba mít zkušenosti s takovýmito realizacemi s ohledem na bezpečnost při provádění zásahu do již stojící stavby a především pak s technickým a technologickým napojením budovy na budovu stávající, přičemž je nezbytné realizovat nejen dobře technicky, ale rovněž technologicky (např. vložení výtahu do stávající stavby) a správně dle aktuálně platných normativů – řešení bezbariérovosti a zásahů s tímto spojených do stávají stavby. S těmito všemi skutečnostmi je nezbytné mít náležitou zkušenost, aby měl zadavatel vyšší míru jistoty, že bude realizace provedena správně a odborně. Při nadstavbě budovy je prováděno vyztužení již stávající budovy. Původní budova byla navržena s určitými nosnými předpoklady. Nyní má být na již stojící stavbu provedena nadstavba, dojde tedy k zásahu do statiky budovy a bude též výrazně zasaženo do nosnosti zdí (musí dojít ke zvýšení této nosnosti) (…) Vícepatrová budova má taktéž specifika v rámci provádění realizace ve výškách, specifika stran řešení budovy stavebně (zpevňování, jiný propočet statiky budovy, úpravy základů s ohledem na více pater a nosných konstrukcí atd.).“
70. V technické kvalifikaci stanovené v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace si zadavatel „potřeboval ověřit zkušenosti dodavatele s realizací nadstavby vč. vyztužení budovy. (…) při nadstavbě budovy je potřeba provést zásahy do statiky budovy a vyztužení. Původní budova byla vyprojektována s určitými parametry, ale rekonstrukcí a nadstavbou dochází k její změně a výrazným zásahům – změna statiky, nosných prvků, většinou také základů budovy, aj. Požadavek je vyčleněn samostatně také proto, že bylo možné (nejedná se o povinnost, ale pouze o možnost) tuto část kvalifikace prokázat jinými referenčními zakázkami, než referenčními zakázkami dle bodu 1.3. písm. a) odst. 1 kvalifikační dokumentace. Zadavatel zde i snížil požadavek na min. finanční objem u tohoto požadavku, aby měl jistotu, že nedochází k bezdůvodnému omezování hospodářské soutěže. V rámci tohoto požadavku zadavatel vyspecifikoval, že min. 1 referenční zakázka splňující požadavek v bodě 1.3. písm. a) odst. 2 kvalifikační dokumentace, musí být nadstavbou na min. 2 patrové budově (počet pater před nadstavbou). Opět se jedná o ověření zkušeností dodavatele. Z projektové dokumentace vyplývá rozsah prováděných prací. Nadstavba bude prováděna na již stojící stavbu. Při provádění nadstavby na min. 2 patrové budově není podstatná pouze statika, ale jsou kladeny také zvýšené bezpečnostní požadavky při práci ve výškách a na stabilizaci a vyztužení dalších nosných prvků celé budovy – každé patro je stabilizováno věnci pro vyztužení, jsou řešeny nosné zdi pomoci obsáhlejší armatury a výška budovy se výrazně promítá i do řešení statiky.“
71. Ke kritériu technické kvalifikace specifikovanému v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace zadavatel sděluje, že při realizaci předmětu veřejné zakázky „bude docházet k vybudování nové výtahové šachty v budově, která výtahovou šachtu původně vůbec neobsahovala. Opět bude zasaženo do statiky a původního řešení stavby. Pokud by zadavatel akceptoval zakázky s realizací nového výtahu do budovy v původním stavu s výtahem, neměl by ověřeno, že bude vybraný dodavatel schopen řádně a včas realizovat kompletní výtah vč. vybudování nové šachty. Nejedná se o pouhé umístění výtahu do již existující šachty, ale o realizaci zcela nového výtahu vč. výtahové šachty a souvisejících stavebně konstrukčních řešení. Dodávka a montáž výtahu u takovéto stavby má svá specifika a Zadavatel chce mít jistotu, že účastník již má s obdobným předmětem plnění, jako je samotná veřejná zakázka, zkušenosti. Pokud dochází k výraznému zásahu do statiky budovy a dotčená budova se »rekonstruuje a nadstavuje«, pak to znamená technicky a technologický jiný postup u realizace výtahu, který musí být zakomponován do technického řešení rekonstrukce a zároveň musí být jeho realizace dimenzována s ohledem na statické výpočty a definování nosnosti budovy (použití výtahu, změna výtahové šachty, vyztužení, nadstavba, atd.). Zadavatel tedy dotčený požadavek vnímá jako oprávněný především s ohledem na zdůrazněná technická a technologická specifika a na ně napojený plán organizace výstavby (určení postupu prací a jejich návaznosti). Součástí montáže a dodávky výtahu je vždy i výtahová šachta (úpravy s tímto spojené). Zde je pak ten diametrální rozdíl mezi dodávkou a realizací výtahu u rekonstrukce, kde plán organizace výstavby musí navazovat na stávající řešení, stávající řešení posoudit, vyřešit změnu rozsahu (např. nadstavbu jednoho patra) řešení a přímo na něj navázat. U novostavby se nenavazuje a jen je realizováno nové řešení bez technického a technologického napojení na cokoliv dřívějšího. Realizace výtahu u novostavby budovy je technicky i technologicky naprosto jiná než realizace u rekonstrukce. (…) Zhotovitel nese odpovědnost za realizaci zakázky, závěry projektové dokumentace musí přepočítat, zohlednit skutečný stav u samotné realizace a zohlednit nabízené produkty – až následně je dílo realizováno a vzniká dokumentace skutečného provedení stavby. (…) zadavatel požadoval (…) ověření, že vybraný dodavatel bude mít zkušenost s dodávkou a montáží výtahů v rozsahu obdobném předmětu veřejné zakázky v rámci technické a technologické specifičnosti – tedy u rekonstrukce budovy (…).“
72. K požadavkům na hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího a člena odpovědného za BOZP stanoveným v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace zadavatel uvádí, že „požadavky u všech tří členů týmu jsou vymezeny poměrně široce, jelikož zadavatel nepožadoval výhradně zkušenosti s kulturními a společenskými budovami, či stavbami občanského vybavení (…), ale umožnil prokázání těchto zkušeností též jinými stavebními pracemi obdobného charakteru v požadovaném minimálním finančním objemu. (…) Požadavek na zkušenosti s realizací nadstavby koresponduje s požadavkem uvedeným v bodě 1.3. písm. a) kvalifikační dokumentace, a to zejména v odst. 1 a 2. Tyto zkušenosti je potřeba si ověřit u klíčových osob přítomných při realizaci veřejné zakázky a podílejících se na jejím řádném a včasném provedení. Pozice stavbyvedoucího je definována nejen jako částečný zástup za hlavního stavbyvedoucího v době jeho nepřítomnosti, ale rovněž jako pozice »druhého stavbyvedoucího«, který má povinnost se realizace účastnit vedle hlavního stavbyvedoucího po celou dobu realizace s ohledem na rozsah a náročnost stavby. (…) Zadavatel potřebuje mít mj. zajištěno, že budou stavební práce prováděny s ohledem na bezpečnost pracovníků dodavatele, a samozřejmě řádně a odborně – tedy pod vedením týmu, který má dostatečné zkušenosti a odbornost v daném typu výstavby. (…) Není pravdou, že by pro samotnou realizaci bylo stěžejní pro zadavatele pouze samotné vedení stavby, které může vykonávat též osoba autorizovaného technika (…) Autorizovaný inženýr dle požadavků uvedených v zákoně č. 360/1992 Sb. (…) je mj. oprávněn provádět výpočty staveb, průzkumy, zkoušky, či provádět geodetická měření a s tím související práce (...) Osoba autorizovaného inženýra tak má mnohem širší záběr činností než pouhé vedení realizace stavby. Je podstatné, aby osoba hlavního stavbyvedoucího, potažmo stavbyvedoucího byla znalá v celém rozsahu stavby, a tím pádem, aby mohla danou osobu kvalifikovaně vést – toto vyplývá i z povinností zhotovitele definovaných ve Smlouvě o dílo a projektové dokumentaci. Některé činnosti mohou být prováděny pouze ve stupni »autorizovaného inženýra«. Z těchto důvodů není dostačující autorizace ve stupni autorizovaného technika. Bohužel určitá práva a možnosti realizace dotčených činností nejsou dány u autorizovaných osob délkou praxe, ale právě stupněm autorizace. (…) Jelikož se jedná o náročnou stavbu, tak je úroveň autorizovaného inženýra nezbytná – jsou to osoby (hlavní stavbyvedoucí a stavbyvedoucí), která musí nastavit plán organizace výstavby, kontrolovat výpočty statiky a zajištění budovy, kontrolovat případně samostatně vyhotovovat dokumentaci skutečného prováděn stavby, přičemž tato bude realizována a konzultována na odborné úrovni s autorským dozorem technickým dozorem a dalšími subjekty. Další podstatnou části uvedené autorizace je i dozorová činnost nad zkouškami materiálů a používanými postupy, zde jsou možnosti a odbornost autorizovaného inženýra mnohem širší. Rovněž stran odbornosti vedení staveb je autorizace ve stupni inženýra mnohem vhodnější u tohoto typu stavby, jelikož u dotčené osoby má vypovídací hodnotu o dosaženém vzdělání, návaznosti vzdělání v rámci získání autorizace i praxe jí předcházející. (…) Hypoteticky by na pozici stavbyvedoucího mohl být i autorizovaný technik, ale požadavky na kvalifikační předpoklady nemají směřovat k absolutními minimu co do odbornosti a zkušeností dotčené osoby, ale k tomu, aby byly vhodně a správně nastaveny k zajištění odbornosti a zkušenosti ve vztahu k předmětu zakázky. (…) Požadavky u člena týmu odpovědného za koordinaci bezpečnosti práce (…) pro zadavatele není stěžejní pouze to, aby byl předmět plnění realizován, ale je také podstatné, aby byl realizován v mezích bezpečnosti práce. (…) realizace nadstavby vyžaduje rozdílné technické a technologické postupy, když dochází k výrazným zásahům například i do statiky dané budovy, dochází k bourání a ztužování konstrukcí ve výškách, částečným demolicím a úpravám stojící budovy, která se částečně demontuje a přetváří. Následně pak činností ve výšce dochází k napojení nadstavby na původní budovu. To vše musí být zohledněno v plánu organizace výstavby a přímo promítnuto do plánu BOZP, za jehož dodržování pak dotčená osoba nese odpovědnost – toto je přímo promítnuto do požadavků na reference a zkušenost dané osoby. (…)“
Další průběh správního řízení
73. Usnesením č. j. ÚOHS-29804/2021/511/ŠMr ze dne 3. 9. 2021 Úřad správní řízení podle § 64 odst. 1 písm. e) správního řádu ve spojení s § 261 odst. 2 zákona přerušil s cílem získat odborná stanoviska k otázce týkající se zadavatelem stanoveného prokázání splnění technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) body 1), 2) a 3) kvalifikační dokumentace, a to do doby doručení posledního z těchto stanovisek.
74. „Žádostí o poskytnutí odborného stanoviska“ č. j. ÚOHS-30798/2021/511/ŠMr ze dne 9. 9. 2021 (dále jen „žádost ze dne 9. 9. 2021) Úřad oslovil Vysoké učení technické v Brně,Fakultu stavební, IČO00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno – Veveří (dále „VUT“ nebo též „znalecký ústav“).
75. Dne 13. 9. 2021 zadavatel zaslal Úřadu nedatované doplnění vyjádření ze dne 2. 9. 2021 o vyjádření kvalifikovaného technika ve stavebnictví, přičemž doplněný text uvedl podtržený do původního textu vyjádření ze dne 2. 9. 2021.
Doplněné vyjádření zadavatele obdržené dne 13. 9. 2021
76. K argumentaci týkající se namítaného čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace zadavatel doplnil: „Při provádění nadstavby na min. 2 patrové budově není podstatná pouze statika, (…) výška budovy se výrazně promítá i do řešení statiky celé budovy včetně základových konstrukcí. Provedení nástavby na vícepatrovou budovu v zastavěné oblasti v těsném sousedství s veřejně využívanými plochami, komunikacemi, chodníky znamená značně náročnou činnost, kdy je potřeba řádně zabezpečit okolí stavby a vytvořit řádně ochranná pásma, aby nedošlo k žádným kolizím o ohrožení okolí či lidských životů. Při nástavbě na více pater je nutné řádně a odborně staticky zabezpečit spodní patra tak, aby při nástavbě nedošlo k poškození stavebních konstrukcí spodních pater a aby nedošlo k poškození statiky celé budovy a případnému zhroucení stavebních konstrukcí ve spodních patrech. Dále se spodní patra musí zabezpečit proti zatékání dešťové vody atd. aby nedošlo k poškození nosných stavebních konstrukcí což by mohlo mít fatální následky. Zadavatel dotčený požadavek vnímá jako oprávněný především proto, protože všechny tyto činnosti jsou tak specifické, že je nutné, aby zhotovitel měl zkušenosti s prováděním těchto prací a při neodborném zásahu do stávajících konstrukcí by mohl způsobil znehodnocení celé stávající budovy.“[3]
77. Zadavatel svou argumentaci uvedenou k namítanému čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace doplnil: „Vestavba nového výtahu do stávající budovy je tak spjatá se stávajícími stavebními konstrukcemi, že při neodborném zásahu do stávajících konstrukcí by mohlo dojít ke znehodnocení statiky celé budovy a tím ke znehodnocení celé budovy samotné. Také je nutné odborně spojit a založit nové konstrukce výtahu a výtahové šachty tak, aby nedocházelo k rozdílnému sedání vestavby oproti stávající stavby, čímž by docházelo k praskání a statickému narušování stávající budovy a spojených částí konstrukcí. Tyto vady by byly neodstranitelné a mohli zapříčinit nemožnost užívání výtahu, případně celé budovy.“2
Další průběh správního řízení
78. Dne 5. 10. 2021 byl usnesením č. j. ÚOHS-33415/2021/511/ŠMr ze dne 5. 10. 2021 (dále jen „usnesení ze dne 5. 10. 2021“) ustanoven v projednávané věci znalecký ústav. Tento byl vyzván, aby zodpověděl následující otázky:
1. „Uveďte, zda zadavatelem poptávaný předmět plnění veřejné zakázky lze podle Vašeho názoru považovat za „běžné“ plnění, tj. za stavební práce, které se provádějí běžně, resp. často, a je schopen je realizovat široký okruh dodavatelů, nebo se jedná o plnění svou povahou spíše ojedinělé či specifické, vyžadující od dodavatelů určité speciální znalosti či schopnosti. Svou odpověď zdůvodněte. „
2. „Zadavatel v čl. 1.3. písm. a) bod 1) Přílohy č. 4 »Kvalifikační dokumentace« zadávací dokumentace požaduje předložení minimálně pěti „rekonstrukcí stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské)“ (dále jen »stavba občanského vybavení«) ve stanoveném finančním limitu, přičemž současně požaduje, aby předmětem plnění některých z staveb občanského vybavení byla »realizace nadstavby budovy« a předmětem některých »realizace rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením«.
a) Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce již existující budovy a realizací novostavby. Svou odpověď zdůvodněte.
b) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce již existující budovy a neuplatní se při realizaci novostavby. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci novostavby.
c) Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizací novostavby stavby občanského vybavení. Svou odpověď zdůvodněte.
d) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce stavby občanského vybavení a neuplatní se při realizaci novostavby stavby občanského vybavení. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci novostavby stavby občanského vybavení.
e) Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizací rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Svou odpověď zdůvodněte.
f) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce stavby občanského vybavení a neuplatní se při rekonstrukci jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské).
g) Popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací nadstavby stavby občanského vybavení a nadstavby jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Svou odpověď zdůvodněte.
h) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci nadstavby stavby občanského vybavení a neuplatní se při realizaci nadstavby jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci nadstavby jiného typu pozemní stavby.
i) Uveďte, zda stavební práce spočívající v realizaci nadstavby stavby občanského vybavení lze považovat podle Vašeho názoru za „běžné“, tzn. jedná se o stavební práce, které se provádějí běžně, resp. často, nebo se jedná o stavební práce svou povahou u staveb občanského vybavení spíše ojedinělé. Svou odpověď zdůvodněte.
j) Sdělte, zda jsou ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky (viz shora uvedená citace kapitoly 2. zadávací dokumentace a přiložené vybrané části Přílohy č. 3 »Projektová dokumentace a slepý výkaz výměr« zadávací dokumentace) stavební práce spočívající v realizaci nadstavby z hlediska stavebně-technických a technologických postupů podstatné, či zda je lze považovat za technicky nepodstatný konstrukčně-stavební detail. Svou odpověď zdůvodněte.
k) Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a realizací rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení. Svou odpověď zdůvodněte.
l) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a neuplatní se při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení.
m) Popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací bezbariérového řešení u rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizací bezbariérového řešení u novostavby stavby občanského vybavení. Svou odpověď zdůvodněte.
n) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci bezbariérového řešení u rekonstrukce stavby občanského vybavení a neuplatní se při realizaci bezbariérového řešení u novostavby stavby občanského vybavení. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci bezbariérového řešení u novostavby stavby občanského vybavení.
o) Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací bezbariérového řešení u rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizací bezbariérového řešení u jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Svou odpověď zdůvodněte.
p) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci bezbariérového řešení u rekonstrukce stavby občanského vybavení a neuplatní se při realizaci bezbariérového řešení u jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci bezbariérového řešení u jiného typu pozemní stavby.
q) Popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a rekonstrukcí 1-patrové budovy s bezbariérovým řešením. Svou odpověď zdůvodněte.
r) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a neuplatní se při realizaci rekonstrukce 1-patrové budovy s bezbariérovým řešením. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce 1-patrové budovy s bezbariérovým řešením.“
3. „Zadavatel v čl. 1.3. písm. a) bod 2) Přílohy č. 4 »Kvalifikační dokumentace« zadávací dokumentace požaduje »(m)inimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, (…) přičemž součástí této realizace musela být realizace nadstavby budovy včetně vyztužení budovy. Z celkového počtu 2 referenčních zakázek definovaných výše musí být minimálně jedna referenční zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo realizace nadstavby na minimálně 2 patrové budově (počet pater před nadstavbou).«
a) Uveďte, zda zadavatelem poptávanou realizaci nadstavby budovy včetně vyztužení budovy lze považovat podle Vašeho názoru za »běžnou« stavební činnost, tj. za stavební práci, která se provádí běžně, resp. často, nebo se jedná o plnění svou povahou spíše ojedinělé. Svou odpověď zdůvodněte.
b) Sdělte, zda je možné realizovat nadstavbu budovy bez vyztužení budovy. Svou odpověď zdůvodněte.
c) Pokud jste na otázku pod bodem 3. písm. b) sdělili ano, popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací nadstavby budovy včetně vyztužení budovy a realizací nadstavby budovy bez vyztužení budovy. Svou odpověď zdůvodněte.
d) Pokud jste na otázku pod bodem 3. písm. b) sdělili ano, sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci nadstavby budovy včetně vyztužení budovy a neuplatní se při realizaci nadstavby budovy bez vyztužení budovy. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci nadstavby budovy bez vyztužení budovy.
e) Popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací nadstavby budovy včetně vyztužení budovy u rekonstrukce pozemní stavby a realizací vyztužení budovy u novostavby pozemní stavby. Svou odpověď zdůvodněte.
f) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci nadstavby budovy včetně vyztužení budovy u rekonstrukce pozemní stavby a neuplatní se při realizaci novostavby pozemní stavby. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci novostavby pozemní stavby.
g) Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy a realizací rekonstrukce 1-patrové budovy. Svou odpověď zdůvodněte.
h) Sdělte, zda existují nějaké stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy, a které se současně neuplatní při realizaci rekonstrukce 1-patrové budovy. Svou odpověď zdůvodněte. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce 1-patrové budovy.
4. Zadavatel v čl. 1.3. písm. a) bod 3) Přílohy č. 4 »Kvalifikační dokumentace« zadávací dokumentace požaduje předložení minimálně dvou realizací stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. »rekonstrukce pozemní stavby, přičemž součástí této realizace musela být realizace nového výtahu do budovy v původním stavu bez výtahu.«
a) Popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, a realizací stavby výtahu do novostavby. Svou odpověď zdůvodněte.
b) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizace stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, a neuplatní se při realizaci stavby výtahu do novostavby. Svou odpověď zdůvodněte. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci stavby výtahu do novostavby.
c) Popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, a realizací stavby nového výtahu do budovy, v níž výtah byl, avšak na jiném místě. Svou odpověď zdůvodněte.
d) Sdělte, zda existují nějaké stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, a současně se neuplatní při realizaci stavby nového výtahu do budovy, v níž výtah byl, avšak na jiném místě. Svou odpověď zdůvodněte. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci stavby nového výtahu do budovy, v níž výtah byl, avšak na jiném místě.“
Znaleckému ústavu bylo v rámci daného usnesení rovněž uloženo, aby znalecký posudek ve 2 vyhotoveních podal Úřadu do 30. 11. 2021.
79. Dne 5. 10. 2021 Úřad účastníkům řízení prostřednictvím přípisu „Sdělení o ustanovení znaleckého ústavu“ č. j. ÚOHS-33419/2021/511/ŠMr z téhož dne oznámil, že v daném zadávacím řízení na veřejnou zakázku byl ustanoven znalecký ústav k vypracování znaleckého posudku, přičemž účastníky řízení rovněž seznámil s kompletním zněním otázek pro znalecký ústav.
80. Dne 1. 12. 2021 byl Úřadu doručen ve 2 vyhotoveních Znalecký posudek č. 50/2021 ze dne 30. 11. 2021 (dále jen „znalecký posudek“).
81. Přípisem č. j. ÚOHS-40760/2021/511/ŠMr ze dne 2. 12. 2021 Úřad oznámil pokračování správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0119/2021/VZ účastníkům řízení.
82. Usnesením č. j. ÚOHS-41880/2021/511/ŠMr ze dne 9. 12. 2021 Úřad vyzval účastníky zadávacího řízení k vyjádření se k vypracovanému znaleckému posudku.
83. Dne 20. 12. 2021 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k znaleckému posudku, ve kterém primárně konstatuje, že odpovědi uvedené ve znaleckém posudku „v celkovém souhrnu podporují stanoviska navrhovatele uváděná v předmětných podáních a dávají mu tak za pravdu. (…) Navrhovatel je dlouhodobě přesvědčen a Znalecký posudek ho ještě více utvrdil v tom, že nastavení kvalifikačních kritérií ze strany zadavatele jednoznačně neodpovídá velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní zakázky. Zadavatelem nastavené kvalifikační požadavky jsou tak jednoznačně v rozporu se zákonem, jsou nepřiměřené a ve svém důsledku i diskriminační.“
84. Dne 30. 12. 2021 Úřad obdržel nedatované vyjádření zadavatele k znaleckému posudku.
Vyjádření zadavatele k znaleckému posudku
85. Zadavatel předně sděluje, že nesouhlasí s otázkami, které byly znaleckému ústavu položeny, jelikož má za to, že „otázky jsou položeny návodným způsobem naznačujícím již předem odpověď.“ Zadavatel „několik dotazů mířících na rozdíly mezi stavbami občanského vybavení a stavbami obytnými, zemědělskými, průmyslovými a jinými.“ s ohledem na předcházející průběh správního řízenípovažuje za „velmi nekorektní styl pokládání otázek ze strany Úřadu“. Zadavatel dále podotýká, že „(p)osouzení nastavení kvalifikačních požadavků má provést ÚOHS na základě skutečností sdělených znaleckým ústavem“, neboť znaleckému ústavu nepřísluší posuzovat nastavení kvalifikačních požadavků.
86. Zadavatel namítá, že znalecký ústav ve znaleckém posudku „opakovaně uvádí, že jsou některé stavební práce realizovány specializovanými firmami v pozici podzhotovitelů, což se vůbec nevztahuje k rozsahu otázek položených znaleckému ústavu.“
87. Dle zadavatele „Úřad svým druhostupňovým rozhodnutím vrátil prvnímu stupni rozhodnutí s jednoznačnými dotazy, na které se dále Úřad zeptal i zadavatele k podrobnějšímu objasnění. Následně však Úřad poslal dotazy na znalce, přičemž tyto dotazy měli mnohem širší záběr a obsahovou stránku než dotazy druhého stupně, na základě kterých vrátil jednání do prvního stupně k dopracování. Úřad tak vlastně dál a dál rozšiřuje pochybnosti nad svým prvostupňovým rozhodnutím, a to jen z důvodu, že dle navrhovatele a druhého stupně bylo prvostupňové rozhodnutí nedostatečně odůvodněno (…)“.
88. Dle zadavatele „znalec v podstatě potvrdil veškeré skutečnosti tvrzené zadavatelem za správné, a tedy nastavení zadávacích podmínek za legitimní“.
Další průběh správního řízení
89. Usnesením č. j. ÚOHS-00313/2022/511 ze dne 4. 1. 2022 stanovil Úřad účastníkům řízení podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž dané usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 4. 1. 2022 a zadavateli dne 5. 1. 2022.
90. Úřad obdržel dne 10. 1. 2022 vyjádření navrhovatele k podkladům ze dne 10. 1. 2022, ve kterém navrhovatel setrvává na svých závěrech učiněných dříve ve svých podáních. Vyjádřil se toliko k vyjádření zadavatele ze dne 13. 9. 2021, k němuž konstatuje, že ani tímto vyjádřením zadavatel dle něj neodůvodnil nastavení namítaných kritérií technické kvalifikace. Dále navrhovatel nesouhlasí se závěry zadavatele, které uvedl ve svém vyjádření k znaleckému posudku, když ve své podstatě namítá, že vyhodnocení znaleckého posudku zadavatelem považuje za zkreslené. Zadavatel se ke podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
V. ZÁVĚRY ÚŘADU
91. Úřad vázán právním názorem předsedy Úřadu vysloveným v druhostupňovém rozhodnutí přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení a znaleckého ústavu na základě vlastních zjištění rozhodl:
ve výroku I. tohoto rozhodnutí, že správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele se v části návrhu navrhovatele týkající se argumentace proti stanovení kritérií technické kvalifikace a jejich prokázání v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, v níž navrhovatel namítá:
o „zadavatel ve vymezení kvalifikačních podmínek nepřipustil k prokázání kvalifikace účastníka kupříkladu i realizaci novostavby, případně kombinaci určitého počtu rekonstrukcí a novostaveb“;
o „(o)věření si zkušeností dodavatele s realizací nadstavby je naopak možno vázat např. (…) u novostavby“;
o „společnost, která má zkušenosti s rekonstrukcemi budov a která zároveň realizovala bezbariérové řešení v budovách, ať už v budovách rekonstruovaných či u novostaveb, je způsobilá pro realizaci předmětné zakázky. Realizace technického řešení prvku »bezbariérovosti« není u rekonstruovaných budov občanského vybavení, oproti realizaci bezbariérového řešení (…) u novostaveb obecně v zásadě natolik odlišná“;
a dále týkající se argumentace proti stanovení kritérií technické kvalifikace a jejich prokázání v čl. 1.3. písm. a) bod 2) Přílohy č. 4 kvalifikační dokumentace, v níž navrhovatel namítá:
o „co konkrétně zadavatel myslí oním »vyztužením budovy«. Toto označení je nejednoznačné, umožňuje řadu různých výkladů a dle navrhovatele je tento požadavek nepřezkoumatelný“;
o „společnost, která má zkušenosti s rekonstrukcemi budov a která realizovala vyztužení budovy, ať už v budovách rekonstruovaných či u novostaveb, je způsobilá pro realizaci předmětné zakázky. Realizace technického řešení prvku »vyztužení budovy« není u rekonstrukce pozemních staveb oproti realizaci vyztužení budovy u novostaveb obecně v zásadě natolik odlišná, aby hrála či mohla hrát v možnosti účasti kteréhokoliv subjektu na předmětné zakázce takovou roli“,
podle § 257 písm. h) zákona zastavuje, neboť předmětným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
ve výroku II. tohoto rozhodnutí, že se návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona v částech návrhu navrhovatele směřujícíchproti stanovení kritérií technické kvalifikace a jejich prokázání:
o v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, v němž požadoval předložit seznam významných stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má vyplývat, že dodavatel realizoval: „Minimálně pět realizací stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky). Z celkového počtu pěti referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena/y účastníkem:
- minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy
- minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla realizace rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením.“,
když kprokázání tohoto kritéria technické kvalifikace požadoval konkrétně stavební práce realizované za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení aminimálně 5 realizací ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou z nich a dále realizaci „nadstavby budovy“ a realizaci řešení bezbariérovosti;
· v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace, v němž požadoval předložit „(m)inimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, ve finančním objemu min. 30.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky), přičemž součástí této realizace musela být realizace nadstavby budovy včetně vyztužení budovy“, když k prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace požadoval realizaci nadstavby budovy včetně vyztužení budovy;
· v čl. 1.3. písm. a) bod 3) Přílohy č. 4 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace tak, že požadoval předložit seznam významných stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má vyplývat, že dodavatel realizoval: „Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v posledních pěti letech provedl: Minimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, přičemž součástí této realizace musela být realizace nového výtahu do budovy v původním stavu bez výtahu.“, když požadoval konkrétně stavební práce realizované za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, minimálně 2 realizace a dále realizaci u rekonstrukce;
v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace:
o u hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího, u nichž citovaný zadavatel požaduje:
- „autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr“ a
- „doklad o proškolení na realizaci zateplování budov certifikovaným zateplovacím systémem ETICS (např. certifikát, potvrzení od výrobce), který hodlá uchazeč použít u realizace zakázky – odpovídajícího základní technické specifikaci zakázky“
o u hlavního stavbyvedoucího, u něhož citovaný zadavatel požaduje:
§ min. 5 let praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí musel působit min. u dvou obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu dvou referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena minimálně jedna referenční stavební zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy“, když k prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace konkrétně požadoval min. finanční objem 90 000 000,- Kč bez DPH za každou zakázku,
o u stavbyvedoucího, u něhož citovaný zadavatel požaduje:
§ min. 3 roky praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí nebo zástupce stavbyvedoucího musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 60.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doloženy minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy“, když k prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace konkrétně požadoval min. finanční objem 60 000 000,- Kč bez DPH za každou zakázku,
o u člena týmu odpovědného za koordinaci bezpečnosti práce na straně zhotovitele, u něhož citovaný zadavatel požaduje:
§ „min. 3 roky praxe u zakázek obdobného typu, přičemž jako odpovědný pracovník za koordinaci bezpečnosti práce musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. výstavba (tj. novostavba nebo rekonstrukce) jakékoliv pozemní stavby, ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doloženy minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy.“, když k prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace konkrétně požadoval min. 4 referenční zakázky ve finančním objemu min. 90 000 000,- Kč bez DPH za každou zakázku a dále prokázání na min. 2 realizací „nadstavby budovy“,
zamítá,neboť v intencích těchto částí návrhu nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
ve výroku III. tohoto rozhodnutí, že zadavatel stanovil zadávací podmínkyveřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákonave spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, tím, žestanovilkritéria technické kvalifikace a jejich prokázání podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona:
o v čl. 1.3. písm. a) bod 1) Přílohy č. 4 kvalifikační dokumentace tak, že požadoval předložit seznam významných stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má vyplývat, že dodavatel realizoval: „Minimálně pět realizací stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky). Z celkového počtu pěti referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena/y účastníkem:
- minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy
- minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla realizace rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením.“,
když konkrétně požadoval prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace u „stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské)“ a na „minimálně 2-patrové budově“, aniž pro to existoval objektivní důvod;
v čl. 1.3. písm. a) bod 2) Přílohy č. 4 kvalifikační dokumentace tak, že požadoval předložit seznam významných stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má vyplývat, že dodavatel realizoval:„Minimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, ve finančním objemu min. 30.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky), přičemž součástí této realizace musela být realizace nadstavby budovy včetně vyztužení budovy. Z celkového počtu 2 referenčních zakázek definovaných výše musí být minimálně jedna referenční stavební zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo realizace nadstavby na minimálně 2 patrové budově (počet pater před nadstavbou).“, když konkrétně požadoval prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace na „minimálně 2 patrové budově (počet pater před nadstavbou)“, aniž pro to existoval objektivní důvod;
v čl. 1.3. písm. a) bod 3) Přílohy č. 4 kvalifikační dokumentace tak, že požadoval předložit seznam významných stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má vyplývat, že dodavatel realizoval: „Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v posledních pěti letech provedl: Minimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, přičemž součástí této realizace musela být realizace nového výtahu do budovy v původním stavu bez výtahu.“, když konkrétně požadoval prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace u „budovy v původním stavu bez výtahu“, aniž pro to existoval objektivní důvod,
čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti předmětu veřejné zakázky, které vytvořily bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a omezil tak účast dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavatelstanovil zadávací podmínkyveřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákonave spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst.1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, tím, žestanovil kritéria technické kvalifikace a jejich prokázání podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace tak že požadoval:
o u hlavního stavbyvedoucího „min. 5 let praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí musel působit min. u dvou obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena minimálně jedna referenční stavební zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy.“;
o u stavbyvedoucího „min. 3 roky praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí nebo zástupce stavbyvedoucího musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 60.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doloženy minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy.“,
když konkrétně požadoval prokázání kritérií technické kvalifikace u „stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské)“, aniž pro to existoval objektivní důvod, čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti předmětu veřejné zakázky, které vytvořily bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a omezil tak účast dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
92. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona a dalších právních předpisů
93. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
94. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
95. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené
1. podmínky průběhu zadávacího řízení,
2. podmínky účasti v zadávacím řízení,
3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
4. pravidla pro hodnocení nabídek,
5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
96. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely zákona zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
97. Podle § 28 odst. 1 písm. c) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí kvalifikací způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku.
98. Podle § 28 odst. 1 písm. d) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí žádostí o účast údaje nebo doklady prokazující kvalifikaci dodavatele, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace.
99. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
100. Podle § 37 odst. 1 písm. a) zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako podmínky kvalifikace.
101. Podle § 73 odst. 3 zákona v nadlimitním režimu může zadavatel požadovat prokázání
a) ekonomické kvalifikace podle § 78 nebo
b) technické kvalifikace podle § 79.
102. Podle § 73 odst. 5 zákona zadavatel je povinen v zadávací dokumentaci stanovit, které údaje, doklady, vzorky nebo modely k prokázání splnění požadovaných kritérií kvalifikace požaduje.
103. Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,
a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a
b) minimální úroveň pro jejich splnění.
104. Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.
105. Podle § 79 odst. 2 písm. a) a d) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat
a) seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže,
d) osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.
106. Podle § 242 odst. 3 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání žádostí o účast, musí být námitky proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci dodavatele doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.
107. Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.
108. Podle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.
109. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.
110. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
111. Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
112. Podle § 56 správního řádu závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu, správní orgán usnesením ustanoví znalce. Usnesení se oznamuje pouze znalci. O zamýšleném ustanovení znalce, popřípadě o ustanovení znalce správní orgán vhodným způsobem účastníky vyrozumí. Správní orgán znalci uloží, aby posudek vypracoval písemně a předložil mu jej ve lhůtě, kterou současně určí. Může znalce také vyslechnout.
113. Podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 398/2009 Sb.se stavbou občanského vybavení rozumí:
a) stavba pro veřejnou správu, soudy, státní zastupitelství, policii, obviněné a odsouzené,
b) stavba pro sdělovací prostředky,
c) stavba pro obchod a služby,
d) stavba pro ochranu obyvatelstva,
e) stavba pro sport,
f) školy, předškolní a školská zařízení,
g) stavba pro kulturu a duchovní osvětu,
h) stavba pro zdravotnictví a sociální služby,
i) budova pro veřejnou dopravu,
j) stavba ubytovacího zařízení pro cestovní ruch s celoročním i sezónním provozem pro více než 20 osob.
K údajně nedostatečnému vypořádání vysvětlení zadávací dokumentace
114. Navrhovatel v části I. „Popis skutkového stavu“ návrhu mj. sděluje: „Za účelem vyjasnění si některých problematických bodů zadávací dokumentace uvedených v čl. 1.3. Technické kvalifikace (…) se dne 15.2.2021, 19.2.2021 a 21.2.2021 na zadavatele obrátil s konkrétními dotazy. Zadavatel se však s některými dotazy navrhovatele vypořádal nedostatečně, pouze v obecné rovině či ledabyle a v mnohém lze jeho odpovědi hodnotit jako nepřezkoumatelné a neadekvátní položeným dotazům.“
115. Po posouzení obsahu návrhu Úřad konstatuje, že navrhovatel shora citovaným tvrzením nenapadá nejednoznačnost zadávací dokumentace či kritérií technické kvalifikace, ale toliko konstatuje, že zadavatel údajně nejednoznačně postupoval při vysvětlení zadávací dokumentace. Z obsahu návrhu však nelze seznat, že by jím navrhovatel napadal nedodržení pravidel stanovených zákonem zadavatelem při vysvětlení zadávací dokumentace, stejně tak nelze seznat, že se navrhovatel domáhá přijetí nápravného opatření ve vztahu k vysvětlením zadávací dokumentace. Úřad tudíž na citované skutečnosti nahlíží jako na fakta, kterými navrhovatel toliko popisuje skutkový stav před podáním námitek (návrhu), resp., že těmito skutečnostmi navrhovatel Úřadu dokresluje důvod podání námitek, resp. návrhu.
116. Závěr učiněný v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí podporuje i tvrzení navrhovatele uvedené v rozkladu ze dne 15. 6. 2021, v němž uvádí, že „(b)yť se zadavatel s některými dotazy navrhovatele v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 až č. 3 vypořádal nedostatečně (…) navrhovatel svým podáním nebrojil proti postupům zadavatele spočívajícím ve vysvětlení zadávací dokumentace, ale proti nastavení samotných zadávacích podmínek“.
117. Úřad s ohledem na shora uvedené a v kontextu závazného právního názoru předsedy Úřadu uvedeného v druhostupňovém rozhodnutí, jenž je citován v bodu 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí, uzavírá, žeskutečnosti uvedené v bodě 114. odůvodnění tohoto rozhodnutí navrhovatel nerozporoval, tudíž se jimi Úřad v rámci právního posouzení věci dále nezabýval.
K délce správního řízení
118. K polemice zadavatele uvedené ve vyjádření k znaleckému posudku, ve které shrnuje průběh správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0119/2021/VZ vč. datací z hlediska délky vedeného řízení, Úřad konstatuje, že v rámci šetřeného správního řízení činil nezbytné úkony vedoucí ke zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a také za účelem dodržení závazného právního názoru předsedy Úřadu vysloveného v druhostupňovém rozhodnutí.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Zjištěné skutečnosti
119. Podle bodu 4. kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil lhůtu pro podání žádostí o účast na 3. 3. 2021 v 9:00 hod.
120. Zadavateli byly dne 2. 3. 2021 doručeny námitky podané navrhovatelem. Námitky zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 17. 3. 2021 odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.
121. V části II. písm. A) námitek navrhovatel brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, když mj. namítá, že v tomto bodě stanovené zadávací podmínky jsou „natolik podrobné a provázané, že kombinace zadavatelem stanovených kritérií je diskriminační a omezuje potenciální účastníky v možnosti se dané veřejné zakázky účastnit a předložit zadavateli co nejvýhodnější nabídkovou cenu.“ V další argumentaci navrhovatel namítá, že je „»nadstavba« úzce specifikovaným stavebním prvkem, který navíc u řady prováděných rekonstrukcí není ani reálně možné provádět, (…) Stanovením kritéria »nadstavby« se zadavatel soustředí na technicky nepodstatný konstrukčně-stavební detail, který navíc fixuje (podmiňuje) rekonstrukcí stavby občanského vybavení či jiných stavebních prací obdobného charakteru (…) Stanovením, resp. další konkretizací kritéria o 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením zadavatel opakovaně zužuje okruh účastníků, kteří by byli způsobilí předmětnou zakázku realizovat, a jeho postup je diskriminační.“
122. V části III. písm. B) námitek navrhovatel brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace, když mj. namítá, že „předmětné požadavky, jejich další konkretizace, následná kombinace a provázanost jsou diskriminační, nepřiměřená a významným způsobem omezují okruh subjektů v účasti na předmětné zakázce“. Navrhovatel v této souvislosti dále argumentuje, že „pojem »nadstavba« navíc ještě blíže konkretizována a doplněna o požadavek »včetně vyztužení budovy« je úzce specifikovaným stavebním prvkem, který navíc u řady prováděných rekonstrukcí nemá zhotovitel možnost provádět. (…) Pokud by dle výkladu zadávacích podmínek zadavatele uchazeč disponoval realizací nadstavby na budově, které byla před nadstavbou pouze přízemního typu, pak by byl z účasti zjevně diskvalifikován. Je-li v úmyslu zadavatele si ověřit zkušenosti uchazeče s realizací nadstavby měl by tento požadavek formulovat v širším rozsahu, nikoliv ho ještě blíže specifikovat a podmiňovat požadavkem na realizaci nadstavby minimálně na 2-patrové budově (počet pater před nadstavbou).“
123. Navrhovatel v části III. písm. A) návrhu k čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace mj. uvádí: „Otázkou tak zůstává, proč zadavatel ve vymezení kvalifikačních podmínek nepřipustil k prokázání kvalifikace účastníka kupříkladu i realizaci novostavby, případně kombinaci určitého počtu rekonstrukcí a novostaveb. Takovéto nastavení kritérií, zvláště u projektů tohoto typu, je totiž v praxi běžné.“ V závěru své argumentace, v níž brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, navrhovatel sděluje: „Ověření si zkušeností dodavatele s realizací nadstavby je naopak možno vázat např. na realizaci nadstavby (…) přímo u novostavby. (…) Lze jednoznačně konstatovat, že společnost, která má zkušenosti s rekonstrukcemi budov a která zároveň realizovala bezbariérové řešení v budovách, ať už v budovách rekonstruovaných či u novostaveb, je způsobilá pro realizaci předmětné zakázky. Realizace technického řešení prvku »bezbariérovosti« není u rekonstruovaných budov občanského vybavení, oproti realizaci bezbariérového řešení u rekonstruovaných průmyslových staveb či u novostaveb obecně v zásadě natolik odlišná.“
124. Navrhovatel v části III. písm. B) návrhu k čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace mj. uvádí: „Otázkou rovněž je, co konkrétně zadavatel myslím oním »vyztužením budovy«. Toto označení je nejednoznačné, umožňuje řadu různých výkladů a dle navrhovatele je tento požadavek nepřezkoumatelný.“ V závěru své argumentace týkající se čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace navrhovatel sděluje: „Lze jednoznačně konstatovat, že společnost, která má zkušenosti s rekonstrukcemi budov a která realizovala vyztužení budovy, ať už v budovách rekonstruovaných či u novostaveb, je způsobilá pro realizaci předmětné zakázky. Realizace technického řešení prvku »vyztužení budovy« není u rekonstrukce pozemních staveb oproti realizaci vyztužení budovy u novostaveb obecně v zásadě natolik odlišná, aby hrála či mohla hrát v možnosti účasti kteréhokoliv subjektu na předmětné zakázce takovou roli.“
Právní posouzení
125. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že jednou z podmínek pro řádné projednání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem je předcházející podání námitek zadavateli. Platí, že návrh je až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, neboť prvotním nástrojem jsou námitky, jež jsou podávány přímo zadavateli, který tím dostává možnost na námitky dodavatele reagovat. Zákon tak vyžaduje, aby byly veškeré námitky nejprve uplatněny u zadavatele, a to řádně a včas. V situaci, kdy navrhovatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tedy s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.
126. Úřad v posuzované věci předně uvádí, že v čl. 4. kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil lhůtu pro podání žádostí o účast na 3. 3. 2021 v 9:00 hod. V souladu s § 242 odst. 3 zákona tak námitky proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci dodavatele musely být doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání žádostí o účast, tedy do 3. 3. 2021 do 9:00 hod. Navrhovatel podal námitky prostřednictvím elektronické pošty zadavateli dne 2. 3. 2021. Námitky zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 17. 3. 2021 odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne. Následně navrhovatel podal dne 26. 3. 2021 návrh.
127. Úřad uvádí, že navrhovatel v námitkách mj. brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, když mj. namítá, že v tomto bodě stanovené zadávací podmínky jsou dle něj diskriminační a omezují potenciální účastníky v možnosti účastnit se zadávacího řízení. Navrhovatel mj. brojí proti prokázání technické kvalifikace referenčními stavbami, jejichž předmětem plnění byla nástavba a dále proti prokázání zkušeností s realizacemi rekonstrukcí min. 2 patrové budovy s bezbariérovým řešením (v podrobnostech viz bod 121. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
128. V další části námitek navrhovatel brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace, když mj. namítá, že v tomto bodě stanovené zadávací podmínky jsou dle něj diskriminační a nepřiměřené a dále významným způsobem omezují okruh potenciálních dodavatelů v možnosti účastnit se zadávacího řízení. Navrhovatel mj. namítá prokázání technické kvalifikace na referenčních stavbách, jejich předmětem byla realizace nástavby vč. vyztužení a prokázání zkušeností s realizací nástavby vč. vyztužení na min. 2 patrové budově (počet pater před nadstavbou, blíže viz bod 122. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
129. Úřad seznal, že navrhovatel v návrhu rozvíjí poměrně obsáhlou argumentaci, v níž brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, když mj. namítá, že zadavatel nepřipustil prokázání daného kritéria technické kvalifikace prostřednictvím realizací novostaveb nebo kombinace určitého počtu realizací novostaveb a rekonstrukcí. Dle navrhovatele zadavatel mohl ověřit zkušenosti potenciálního dodavatele s realizací nástavby a bezbariérového řešení také prostřednictvím novostaveb (blíže viz bod 123. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
130. V návrhu navrhovatel brojí také proti kritériím technické kvalifikace stanoveným v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace, přičemž mj. namítá, že pojem „vyztužení“ je nejednoznačný, umožňuje řadu výkladů a je nepřezkoumatelný a dále tvrdí, že není významně odlišná realizace vyztužení u rekonstrukcí a novostaveb (blíže viz bod 124. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
131. Po porovnání obsahu námitek (viz body 121. a 122. odůvodnění tohoto rozhodnutí) s obsahem návrhu Úřad zjistil, že v předchozí dvou odstavcích odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedená tvrzení navrhovatele jsou uvedena pouze v návrhu, nikoli ovšem již v námitkách navrhovatele. Úřad k tomu podotýká, že mu není známo, resp. z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by navrhovatel podal nejpozději do skončení lhůty pro podání žádostí o účast, tj. do 3. 3. 2021 do 9:00 hod, nějaké jiné námitky, které by směřovaly proti výše popsaným skutečnostem, a v nichž by byla uvedena výše popsaná tvrzení.
132. Úřad tedy konstatuje, že v případě shora popsaných tvrzení se jedná o uvedení nových skutečností v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách, a jakožto k takovým má Úřad v souladu s § 251 odst. 4 zákona přihlédnout pouze tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, přičemž navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli. Jelikož v šetřeném případě navrhovatel ve vztahu k uvedeným tvrzením neprokázal, že by šlo o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli, Úřad k těmto skutečnostem nepřihlédl. Pro úplnost Úřad dodává, že ani povaha daných skutečností nenasvědčuje tomu, že by o takové nové skutečnosti šlo.
133. Úřad akcentuje, že pokud některým částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, přičemž jejich řádné a včasné podání je dle jazykového výkladu § 257 písm. h) zákona podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, je zřejmé, že není splněna zákonná podmínka pro projednání uvedených částí návrhu Úřadem. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl, že správní řízení v daných částech návrhu podle § 257 písm. h) zákona zastaví. Na výše uvedeném nemění nic ani skutečnost, že v prvním prvostupňovém rozhodnutí Úřad i tuto část návrhu původně rozhodoval meritorně, neboť první prvostupňové rozhodnutí bylo rozhodnutím předsedy Úřadu zrušeno a o věci je nyní rozhodováno znovu.
134. Z důvodu procesní ekonomie Úřad rozhodl o zastavení řízení o části návrhu (výrok I.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ- 04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019: „Za třetí lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení. Takový závěr potvrzuje např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1662/2004 ze dne 2. 5. 2005, z něhož vyplývá: »O zrušení rozsudku soudu prvního stupně a o vrácení věci k dalšímu řízení odvolací soud rozhoduje – jak vyplývá z ustanovení § 223 o.s.ř. - formou usnesení. Povahu usnesení neztrácí toto rozhodnutí ani v případě, je-li přičleněno k jinému rozhodnutí odvolacího soudu, pro něž je ustanovením § 223 o.s.ř. stanovena forma rozsudku.«“ Z toho důvodu Úřad rozhodoval o zastavení řízení v části návrhu rozhodnutím.
135. S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí
Zjištěné skutečnosti
136. Podle čl. 1. kvalifikační dokumentace: „Při plnění zakázky nemůže být poddodavatelem plněn:
- výkon pozice hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího a k tomu se vztahující kvalifikační předpoklady,
- realizace části předmětu díla – činnosti HSV.
Dodavatel může krom výše uvedených činností určitou část profesní způsobilosti (s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 zákona), ekonomické kvalifikace či technické kvalifikace prokázat prostřednictvím jiných osob. (…)“.
137. V čl. 1.3. písm. a) odst. 1) kvalifikační dokumentace, jenž řeší rozsah požadovaných informací a podkladů podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, se mj. uvádí: „Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v posledních pěti letech provedl: Minimálně pět realizací stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky). Z celkového počtu pěti referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena/y účastníkem:
- minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy
- minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla realizace rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením“.
138. V čl. 1.3. písm. a) odst. 2) kvalifikační dokumentace, jenž řeší rozsah požadovaných informací a podkladů podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, se mj. uvádí: „Minimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, ve finančním objemu min. 30.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky), přičemž součástí této realizace musela být realizace nadstavby budovy včetně vyztužení budovy“.
139. V čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace je stanoveno: „Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v posledních pěti letech provedl: 3) Minimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, přičemž součástí této realizace musela být realizace nového výtahu do budovy v původním stavu bez výtahu.“
140. V čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace, jenž řešení rozsah požadovaných informací a dokladů podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona, se mj. uvádí: „Dodavatel je povinen prokázat minimální úroveň předmětného kvalifikačního předpokladu takto:
hlavní stavbyvedoucí musí mít
o autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr,
o min. 5 let praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí musel působit min. u dvou obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu dvou referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena minimálně jedna referenční stavební zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy,
o doklad o proškolení na realizaci zateplování budov certifikovaným zateplovacím systémem ETICS (např. certifikát, potvrzení od výrobce), který hodlá uchazeč použít u realizace zakázky – odpovídajícího základní technické specifikaci zakázky.
stavbyvedoucí musí mít
o autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr,
o min. 3 roky praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí nebo zástupce stavbyvedoucího musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 60.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doloženy minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy,
o doklad o proškolení na realizaci zateplování budov certifikovaným zateplovacím systémem ETICS (např. certifikát, potvrzení od výrobce), který hodlá uchazeč použít u realizace zakázky – odpovídajícího základní technické specifikaci zakázky. (…)
člen týmu odpovědný za koordinaci bezpečnosti práce na straně zhotovitele musí mít: (…)
o min. 3 roky praxe u zakázek obdobného typu, přičemž jako odpovědný pracovník za koordinaci bezpečnosti práce musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. výstavba (tj. novostavba nebo rekonstrukce) jakékoliv pozemní stavby, ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doloženy minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy.“
141. Podle článku XI. odst. 10 Přílohy č. 2 „Návrh smlouvy“ zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“): „Zhotovitel je povinen zajistit řízení a odborné vedení stavby dle § 153 odst. 1 a 2 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, v platném znění odborně stavbyvedoucím a zástupcem stavbyvedoucího. Zhotovitel se rovněž zavazuje, že po celou dobu realizace díla bude vykonávat funkci stavbyvedoucího a jeho zástupce osoba uvedená v článku I. této Smlouvy, jejíž kvalifikaci prokazoval v rámci zadávacího řízení. (…)“.
142. V rozhodnutí o námitkách k námitce proti čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace zadavatelmj. uvádí: „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je přes 110 mil. Kč bez DPH, přičemž délka realizace je do 500 kalendářních dnů od zahájení této realizace. Zadavatel požaduje dle daného bodu referenční zakázky ve fin. objemu min. 90 mil. Kč bez DPH, tedy pod výší předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Navíc požadavek není omezen pouze na stavby občanského vybavení, jak se snaží stěžovatel zkresleně uvádět, ale je možné prokázání kvalifikace též jinými stavebními pracemi obdobného charakteru. Zadavatelem stanovené požadavky jsou tak zcela odpovídající předmětu veřejné zakázky, a pokud splňují dané požadavky, není možné klást k tíži zadavatele, že je stěžovatel není schopen splnit. Technické kvalifikační požadavky vyjadřují oprávněné zájmy zadavatele tak, aby předmět veřejné zakázky byl plněn kvalifikovaným dodavatelem. (…) Když vezme zadavatel v potaz předpokládanou délku trvání veřejné zakázky, není počet 1 referenční zakázky za rok nijak nepřiměřený či vybočující, a proto i v tomto rozsahu odpovídají kvalifikační požadavky rozsahu, druhu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.“
143. V rozhodnutí o námitkách k námitce proti čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace zadavatelmj. uvádí: „Požadavky zadavatele jsou zcela v souladu se zákonem a jeho základními zásadami i co se týká referenčních zakázek u hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího. Veškeré požadavky uvedené u těchto osob odpovídají rozsahu a obsahu předmětu plnění. (…) Požadavky zadavatele tak nejsou ani diskriminační, ani nepřiměřené, ale zadavatel se snažil o zachování co možná nejširší hospodářské soutěže při zajištění kvalifikovaného dodavatele, Zadavateli není jasné, co by dle názoru stěžovatele mělo být tedy rozhodným ukazatelem pro prokázání kvalifikovanosti dodavatele. Právě referenční zakázky vypovídají o zkušenostech daných osob u obdobných realizací.“
144. Úřad dne 1. 12. 2021 obdržel znalecký posudek, v němž znalecký ústav v jeho části 4. a 5. sděluje, že „(z)adání znaleckého posudku je variací dotazů na téma rozličných určení staveb (občanské, obytné, průmyslové, zemědělské), druhu stavební akce (novostavba, rekonstrukce), prostorového řešení staveb a jeho změn (počet podlaží, stavební úpravy, přístavba, nástavba). Ve všech těchto případech jsou určující především stavební a montážní práce vycházející z architektonicko stavebního řešení a stavebně konstrukčního řešení, tzn. zásadně rozhodující význam mají nosné konstrukce, jejich uspořádání, struktura i materiálně technické řešení. (…) V rámci rekonstrukce Sokolovny v Hulíně jsou v oblasti prací hlavní stavební výroby (HSV) navrženy hlavní druhy prací: (…) Základy: bednění, výztuž, betonáž, postupné podbetonování stávajících základů (…) kromě doplnění železobetonových ztužujících věnců na zdivo, zesílení základů přibetonováním s prohloubení základů postupným podbetonováním nebylo v dokumentaci šetřené zakázky nalezeno nic, co by ještě mohlo spadat do kategorie použité v technické kvalifikaci pod slovním spojením »vyztužení budovy«. Na základě analýzy dat lze konstatovat, že na šetřené zakázce se mají odehrávat pouze běžné činnosti, které obvykle nastávají při stavebních úpravách stávajících objektů. Kromě toho jsou zde stavební procesy, které nastávají při novostavbách. Není zde žádný proces, který by se dal zařadit do skupiny speciálních technologií, ať už z důvodů mimořádné obtížnosti realizace, nebo potřebného vysoce specifického zařízení či vybavení. Dále je třeba podotknout, že v případě pojmu »vyztužení budovy« není zřejmé, jak ho chápat. Zadavatel sám ho nijak nedefinuje. Nejedná se o označení specifického postupu, který by byl v technické stavební praxi jednoznačně ukotvený tak, že každý z oboru by si pod tímto označením vybavil totéž, co všichni ostatní. V kontextu zadávací dokumentace akce »Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně« lze vyztužení budovy chápat jako zvýšení únosnosti základů a zřízení ztužujícího železobetonového věnce. To však jsou běžné činnosti, které nijak nevybočují z kvalifikace stavebních činností, resp. nekladou žádné specifické nároky na provádění. Pod pojmem »vyztužení budovy« lze oprávněně očekávat mnohem náročnější, technologie – např. dodatečné zřízení či osazení ztužujících stěn, zesilujících prvků, dodatečné podpory, stažení objektu předpínací výztuží, zesilování svislých i vodorovných nosných konstrukcí dodatečnou výztuží spolu dobetonováním, zesilování, konstrukcí přídavnými ocelovými konstrukcemi, zvýšení únosnosti lepením uhlíkových lamel.“
145. K otázce č. 1 uvedené v usnesení ze dne 5. 10. 2021, a to „(u)veďte, zda zadavatelem poptávaný předmět plnění veřejné zakázky lze podle Vašeho názoru považovat za „běžné“ plnění, tj. za stavební práce, které se provádějí běžně, resp. často, a je schopen je realizovat široký okruh dodavatelů, nebo se jedná o plnění svou povahou spíše ojedinělé či specifické, vyžadující od dodavatelů určité speciální znalosti či schopnosti. Svou odpověď zdůvodněte.“, se ve znaleckém posudku uvádí: „Znalecký ústav je přesvědčen, že zadavatelem poptávaný předmět plnění veřejné zakázky lze považovat za »běžné« plnění, tj. za stavební práce, které se provádějí běžně, resp. často, a je schopen je realizovat široký okruh dodavatelů. (…) Nejedná se o plnění svou povahou spíše ojedinělé či specifické, vyžadující od zhotovitelů určité speciální znalosti či schopnosti. (…) V celém položkovém soupisu prací a dodávek nebyl nalezen proces, který by se dal zařadit do skupiny speciálních technologií, ať už z důvodů mimořádné obtížnosti realizace, nebo potřebného vysoce specifického zařízení či vybavení. V objektu jsou i dodávky AV techniky a fotovoltaiky, které nejsou součástí dodávky každé stavby, ale ani tyto práce a dodávky nejsou natolik specifické, že by je nedokázal zvládnout široký okruh zhotovitelů (…)“.
146. K otázkám směřujícím k zadavatelem stanovenému kritériu technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace se znalecký ústav vyjádřil následovně.
Otázka 2 i) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Uveďte, zda stavební práce spočívající v realizaci nadstavby stavby občanského vybavení lze považovat podle Vašeho názoru za »běžné«, tzn. jedná se o stavební práce, které se provádějí běžně, resp. často, nebo se jedná o stavební práce svou povahou u staveb občanského vybavení spíše ojedinělé. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Realizaci nástaveb u staveb občanského vybavení nelze považovat za něco mimořádného, stejně jako nástavby u ostatních typů staveb. Je zcela běžné, že u stávajících staveb se využívá půdorysných zastavěných ploch k navýšení celkové užitné plochy objektu, což lze provést pouze formou nástavby. Těmito stavebními pracemi roste výška budovy buď v celé ploše, nebo jen na části půdorysu. (…)“
Otázka 2 j) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda jsou ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky (viz shora uvedená citace kapitoly 2. zadávací dokumentace a přiložené vybrané části Přílohy č. 3 »Projektová dokumentace a slepý výkaz výměr« zadávací dokumentace) stavební práce spočívající v realizaci nadstavby z hlediska stavebně-technických a technologických postupů podstatné, či zda je lze považovat za technicky nepodstatný konstrukčně-stavební detail. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Nástavbou jsou všechny části stavby, kde v novém stavu dochází ke zvýšení dané části budovy oproti původnímu stavu. V této konkrétní stavbě »Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně« se jedná o prosté nadezdívky stěn a atik, v části půdorysu i o navýšení původního objektu o jedno podlaží sestávající ze zděných stěn a železobetonového stropu spolu se skladbou ploché střechy. V jiné části půdorysu vznikne menší prosklená nástavba s ocelovou nosnou konstrukcí. Z hlediska stavebních postupů jde o běžné procesy, nic mimořádného. Přesto navržené nástavby a v nich uplatněné stavební procesy nelze označit jako »nepodstatný konstrukčně – stavební detail«. Jako stavební detail by bylo možné označit např. napojení stropu nástavby na svislé nosné konstrukce, napojení střešní izolace u atiky, nebo kotvení paty ocelového sloupku do podkladu – tedy jedno vybrané konkrétní místo, nikoliv celou nástavbu, která zahrnuje spoustu stavebních detailů.“
Otázka 2 k) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a realizací rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Z hlediska běžných stavebních prací není mezi rekonstrukcí minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a rekonstrukcí minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení žádný podstatný rozdíl. Vlastní bezbariérové úpravy totiž tvoří jen zanedbatelně malý podíl v rámci všech stavebních úprav. (…) K tématu bezbariérových řešení je vhodné poznamenat, že většina staveb bude podléhat vyhlášce č. 398/2009 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, která platí pro stavby občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, (…) Z toho plyne, že u mnohých staveb je zcela zbytečné rozlišovat stavbu s nebo bez bezbariérových řešení, když dle platné vyhlášky stavby musí takováto řešení obsahovat.“
Otázka 2 l) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a neuplatní se při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Odpověď plyne z odpovědi na předchozí otázku 2 k). V souvislosti s realizací minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením je zásadní instalace technického zařízení pro překonání výškových rozdílů (výtah, sklápěcí plošina), které však není nezbytně nutné provádět u budovy, jež nemá bezbariérové řešení (ale i taková budova může obsahovat výtah, třebaže s menšími minimálními světlými rozměry kabiny než vyžaduje vyhláška č. 398/2009 Sb.). Dále je nutné počítat s náročnějšími stavebními úpravami venkovních vstupů do objektu, kde platí poměrně přísné požadavky na bezbariérové řešení. Instalaci technických zařízení (výtah, plošina) vždy obstará specializovaný podzhotovitel, přičemž zhotovitel pro něj zajistí stavební připravenost a koordinaci práci. Proto je možné odpověď uzavřít tak, že při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy postupy použité pro bezbariérové řešení nevyžadují od zhotovitele speciální schopnosti, znalosti či dovednosti oproti rekonstrukci minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení. V obou případech jde o rekonstrukce objektů, tedy bourací práce a případná statická zajištění či podchycení jsou společným znakem obou druhů rekonstrukcí.“
147. K otázkám směřujícím k zadavatelem stanovenému kritériu technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace se znalecký ústav vyjádřil následovně.
Otázka 3 a) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Uveďte, zda zadavatelem poptávanou realizaci nadstavby budovy včetně vyztužení budovy lze považovat podle Vašeho názoru za »běžnou« stavební činnost, tj. za stavební práci, která se provádí běžně, resp. často, nebo se jedná o plnění svou povahou spíše ojedinělé. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Otázka míří na konkrétní akci »Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně«, kde byla prozkoumána zadávací dokumentace a z hlediska onoho »vyztužení budovy« byly výsledky diskutovány v kapitolách 4.2 a 5.1 tohoto posudku. Zadavatelem poptávanou realizaci nadstavby (z hlediska názvosloví je správným tvarem slovo »nástavba«) budovy včetně vyztužení budovy lze jednoznačně považovat za běžnou stavební činnost, tj. za stavební práce, které se provádí běžně, resp. často. V rámci vyztužení budovy jde o jednoduché práce, které zvládne běžný kvalifikovaný pracovník (zedník, železář – betonář). Nástavbou jsou všechny částí stavby, kde v novém stavu dochází ke zvýšení dané části budovy oproti původnímu stavu. V této konkrétní stavbě se jedná o prosté nadezdívky stěn a atik, v části půdorysu i o navýšení původního objektu o jedno podlaží sestávající ze zděných stěn a železobetonového stropu spolu se skladbou ploché střechy. V jiné části půdorysu vznikne menší prosklená nástavba, s ocelovou nosnou konstrukcí. Ale i toto jsou zcela obvyklé konstrukce a stavebné technologické procesy. Mimo konkrétní zakázku »Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně«, by však obecně i »nadstavba« či »vyztužení« budovy mohlo být konstrukčně a technologicky vysoce komplikovanou záležitostí spojenou s nezbytností využití mimořádných postupů a zařízení, které rozhodně nejsou běžné. Každý projekt je originální kombinací stávajících konstrukcí, prostředí, podloží, záměrů investora, technického řešení projektanta, architektonického záměru, statického řešení. Nelze zobecňovat, každý projekt je nutno posuzovat individuálně.“
Otázka 3 b) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda je možné realizovat nadstavbu budovy bez vyztužení budovy. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Potíž je v definici pojmu »vyztužení budovy«, viz kap. 5.1. posudku. Tento pojem lze nejlépe chápat jako zvýšení únosnosti některých konstrukcí nebo částí stavby. Obecně není možné tvrdit, že nástavbu lze realizovat bez nebo s »vyztužením« budovy. Vždy závisí na všech okolnostech a rozhoduje projektant spolu se specialistou na stavebně konstrukční řešení (statik). Jejich práce pak vede k návrhu vhodných řešení či opatření – jde o jejich základní odpovědnost a za navržená řešení plně ručí. V mnoha případech pak není nutné v rámci nástavby nic zesilovat, jindy naopak je nezbytné zvyšovat únosnost konstrukcí, a to lze řešit mnoha způsoby.“
Otázka 3 c) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Pokud jste na otázku pod bodem 3. písm. b) sdělili ano, popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací nadstavby budovy včetně vyztužení budovy a realizací nadstavby budovy bez vyztužení budovy. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „V této otázce je nutné rozlišovat práce spočívající ve »vyztužení« budovy, tj. zvýšení únosností jakékoliv konstrukce nebo částí stavby a práce týkající se nástavby. Každé přitížení stávajících konstrukcí novými (tj. nástavbou) vede k nezbytnosti statického posouzení původních konstrukcí a případně k jejich úpravě. Jestliže je potřeba zvýšit únosnost stávajících konstrukcí, pak se jedná o práce a postupy, týkající se stávajících konstrukcí, což je přípravou a nezbytnou podmínkou pro následné zahájení, prací na nástavbě. Jestliže stávající konstrukce snesou nový stav včetně přitížení nástavbou, pak se žádné zesilování nekoná a rovnou lze zahájit realizaci, nástavby. Na základě této analýzy lze konstatovat, že realizace nástavby je samostatnou akcí prováděnou v určitém čase a v určité stavební připravenosti předchozích konstrukcí (jako by šlo o novostavbu), takže při realizaci vlastní nástavby budovy už není rozdíl v tom, zda je nebo není nutné i „vyztužení“ budovy.“
Otázka 3 d) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Pokud jste na otázku pod bodem 3. písm. b) sdělili ano, sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci nadstavby budovy včetně vyztužení budovy a neuplatní se při realizaci nadstavby budovy bez vyztužení budovy. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci nadstavby budovy bez vyztužení budovy.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „V návaznosti na odpověď otázky 3 c) je zřejmé, že práce na nástavbě jsou shodné, ať už je nebo není součástí stavby zesílení (»vyztužení«) stávajících konstrukcí. Nástavbu lze realizovat i bez »vyztužení« budovy, závisí na statickém posouzení a stavebně konstrukčním řešení v projektové dokumentaci. Jestliže je nutné něco zesilovat, pak rozdíl v postupech, které se uplatní pouze při realizaci nástavby budovy včetně vyztužení budovy a neuplatní se při realizaci nástavby budovy bez vyztužení budovy, je právě v řešení onoho »vyztužení« budovy. Postupy pro zvýšení únosnosti byly zmíněny, v kap. 5.1. Může se jednat o vysoce odborné a zcela zásadní zásahy do konstrukcí, které mají přímý dopad do bezpečnosti stavby při realizaci i následném užívání. Jednoznačně tak jde o postupy vyžadující od zhotovitele určité specifické schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci nástavby budovy bez vyztužení budovy.“
148. K otázkám směřujícím k zadavatelem stanovenému kritériu technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace se znalecký ústav vyjádřil následovně:
Otázka 4 a) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, a realizací stavby výtahu do novostavby. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „V případě novostavby je realizace výtahu podstatně snazší. Nosná konstrukce je už při návrhu přizpůsobena technickým parametrům výtahu a výtahové šachty. Nosné konstrukce jsou projektovány a realizovány tak, aby vyhověly dispozičně staticky i hlukově. Není třeba řešit zásahy do stávajících konstrukcí. U rekonstrukce je nutné respektovat omezení plynoucí z geometrie stávající konstrukce. Obvykle jsou nezbytné bourací práce pro vytvoření potřebného prostoru pro umístění výtahové šachty včetně prostupů ve vodorovných nosných konstrukcích. S tím souvisí případné statické podchycení nebo zesílení dotčených konstrukcí. Dále závisí na konstrukci výtahové šachty (zděná, monolitická, montovaná) – každé konstrukční a materiálové řešení klade specifické požadavky na realizaci. K tomu přistupují omezení okolními stávajícími konstrukcemi v podobě možných stísněných prostor, nezbytnost ruční manipulace s materiálem (nelze využít jeřábů jako u novostavby, kdy je výtahová šachta budována souběžně s ostatními procesy hrubé stavby). Z uvedeného plyne, že realizace stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, je výrazně komplikovanější než u novostavby.“
Otázka 4 b) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizace stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, a neuplatní se při realizaci stavby výtahu do novostavby. Svou odpověď zdůvodněte. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci stavby výtahu do novostavby.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Odpověď plyne z odpovědi na otázku 4 a). Rozdíl je v tom, že při realizaci stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, je nutné vytvořit potřebný prostor pro umístění konstrukcí výtahové šachty. U novostavby je tento prostor vyhrazen již od počátku a není třeba nijak zasahovat do stávajících konstrukcí. Pokud je výtah umístěn do patřičně rozlehlého stávajícího zrcadla schodiště, pak se do stávajících konstrukcí zasahovat prakticky nemusí a rozdíl mezi rekonstrukcí a novostavbou se stírá. Jestliže se ale musí nejprve bourat, aby bylo možné zahájit realizaci výtahové šachty, pak jde o zcela jinou situaci se všemi důsledky a nároky na zhotovitele. Bourání může být jednoduché, že ho zvládne každý pomocný pracovník, ale také velmi složité s podchycováním a zesilováním stávajících konstrukcí, kdy jsou zapotřebí určité schopnosti, znalosti či dovednosti zhotovitele, kterými jinak nemusí disponovat při realizaci stavby výtahu do novostavby.“
149. Úřad z veřejně dostupných zdrojů na https://www.tzus.cz/sluzby/certifikace-systemu-managementu/osvedcovani-realizatoru-etics, http://www.likov.com/skolici-centrum-likov, https://skoleni.dek.cz/detail/81 nebo https://www.czb.cz/ k osvědčování odborné způsobilosti firem k provádění ETICS, resp. k produktovým školením týkajícím se zateplování budov zjistil, že informace jak o samotných školeních, tak o podmínkách pro udělování osvědčení realizátora ETICS jsou dostupné široké odborné veřejnosti.
Právní posouzení
150. Úřad konstatuje, že předmět tohoto správního řízení spočívá mj. v posouzení, zda zadavatel nestanovil navrhovatelem namítaná kritéria technické kvalifikace v rozporu se zákonem, resp. zda nebyla stanovena tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovala konkurenční výhodu nebo vytvářela bezdůvodné překážky hospodářské soutěže (srov. § 36 odst. 1 zákona) a zda nebyla stanovena nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky v minimální úrovni pro jejich splnění [srov. § 73 odst. 6 písm. b) zákona], to vše při respektování základních zásad zadávání veřejných zakázek specifikovaných v § 6 zákona, a to zásady přiměřenosti a zákazu diskriminace. K tomu Úřad uvádí následující.
151. Úřad předně obecně uvádí, že zadávacími podmínkami jsou podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona veškeré podmínky stanovené zadavatelem, týkající se průběhu zadávacího řízení a účasti v zadávacím řízení. V rámci zadávacích podmínek je zadavatel povinen popsat podmínky účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky, vč. podmínek kvalifikace. Dále je obecně třeba ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek konstatovat, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující, nicméně takto je konstruován celý zákon a určitá míra omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak dodavatele, je zákonem předvídaná a povolená. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele určitá omezení, např. v podobě kritérií technické kvalifikace a jejich prokázání, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními. Stejně tak je zadavatel povinen reflektovat ve vztahu ke všem svým úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Podle § 36 odst. 1 zákona přitom platí, že zadávací podmínky nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad akcentuje, že citované ustanovení zákona musí být taktéž vykládáno ve shodě s již zmíněnými základními zásadami zadávacího řízení zakotvenými v § 6 zákona. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit kritéria technické kvalifikace a jejich prokázání podle svých potřeb (viz níže uvedená judikatura a dále v podrobnostech viz další části odůvodnění tohoto rozhodnutí). Kritéria technické kvalifikace a jejich prokázání pak ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Lze přitom dovodit, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli čili mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. musí vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny.
152. Úřad dále akcentuje, že smyslem technické kvalifikace tak, jak konstatoval např. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 15/2014-55 ze dne 2. 9. 2015 (ve vztahu k předchozí právní úpravě, přičemž tyto závěry jsou plně přenositelné i na současnou právní úpravu), „je ze strany osoby ucházející se o získání veřejné zakázky doložit, že plnění, jež je obdobné tomu, jaké je (nyní v aktuálně běžícím zadávacím řízení) poptáváno, již v minulosti úspěšně zrealizoval. Uplatnění požadavků na kvalifikaci – a na doložení splnění zvláště technických kvalifikačních předpokladů – směřuje k zajištění faktické realizace veřejné zakázky toliko takovými dodavateli, kteří k tomu prokazatelně mají dostatečnou technickou způsobilost a zkušenost; tím je minimalizováno zadavatelovo riziko, že dojde ke zmaření primárního účelu zadávacího řízení, kterým je řádná a efektivní realizace plnění, jež je veřejnou zakázkou. Zadavatelem uplatněné požadavky na splnění technických kvalifikačních požadavků tedy mají zajistit, aby se o přidělení veřejné zakázky účinně ucházeli pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku v případě jejich úspěchu v zadávacím řízení po přidělení veřejné zakázky též plnit, což mohou nejlépe po stránce materiální prokázat již realizovanými plněními.“
153. Úřad též zdůrazňuje, že si je vědom toho, že zadavateli obecně nelze upřít jeho právo stanovit kritéria technické kvalifikace a jejich prokázání dle svých potřeb, tj. stanovení kvalifikace závisí výlučně na uvážení zadavatele, který je jako jediný schopen nejlépe definovat svoje potřeby. V případě, že zadavatel svými kritérii technické kvalifikace do určité míry determinuje, resp. zužuje, okruh potenciálních dodavatelů, s ohledem na relevantní trh poptávaného předmětu veřejné zakázky, musí být schopen toto omezení soutěže, resp. „prolomení“ základních zásad zadávacího řízení, náležitě zdůvodnit a podpořit jej relevantními objektivními skutečnostmi. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek NSS č. j. 1 Afs 69/2012 - 55 ze dne 28. 3. 2013, v němž je mj. uvedeno: „Dále zákon o veřejnýchzakázkách obsahuje ustanovení poskytující zadavateli možnost klást na dodavatele konkrétní požadavky (…). S ohledem na individuální povahu každé zakázky je pak zadavateli ponechána velká míra volnosti. Zadavatel může (např. v technických podmínkách, kvalifikačních požadavcích) stanovit konkrétní požadavky, bez jejichž splnění se dodavatel nemůže o veřejnou zakázku úspěšně ucházet. Jejich stanovením tak přímo ovlivňuje okruh možných dodavatelů. Z tohoto důvodu je zapotřebí k počtu a míře takových požadavků přistupovat striktně v duchu výše uvedených zásad. Tyto zásady se navíc přímo promítají i v některých ustanoveních zákona (např. § 50 odst. 3 ZVZ). Protože se jedná převážně o ustanovení dispozitivní, musí být potřeba takového požadavku odůvodnitelná. Zjednodušeně lze říci, že čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel zvolí, tím vyšší nároky budou kladeny na jejich odůvodnění.“ Byť se shora citovaný rozsudek týká předchozí právní úpravy, jsou závěry v něm uvedené aplikovatelné i na zákon.
154. Při stanovení kritérií kvalifikace zadavatelem je zapotřebí kromě předmětu veřejné zakázky reflektovat i situaci na daném trhu, a to tak, aby na tomto trhu mohla být zachována soutěž. K problematice uzavření trhu z důvodu nesprávného vymezení kvalifikačních předpokladů se vyjádřil Krajský soud v Brně ve svém rozsudku sp. zn. 62 Ca 15/2009 ze dne 10. 3. 2011, ve kterém soud judikuje: „Je správná jeho úvaha, že podmínka promítající se do kvalifikačních předpokladů, která se na jednom trhu může jevit jako odůvodněná, přiměřená a v souladu se ZVZ, může na jiném trhu vykazovat výrazně diskriminační charakter, a to typicky na trhu, který teprve vzniká a na kterém se jednotliví dodavatelé teprve etablují. Na takových trzích nemůže stanovení kvalifikačních předpokladů vést k »neotevření« hospodářské soutěže pro subjekty, které by jinak byly schopny plnění pro zadavatele kvalifikovaně realizovat. Ostatně podpora hospodářské soutěže je sekundárním cílem zákonodárství v oblasti zadávání veřejných ukázek (k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5.6.2008, č. 1771 Sb. NSS).“ Přestože se závěry soudu učiněné ve výše uvedeném rozsudku vztahují k předchozí právní úpravě, lze závěry soudu ohledně smyslu zásady zákazu diskriminace zcela jistě aplikovat rovněž i ve vztahu k zákonu.
155. Úřad tedy obecná východiska k právě šetřenému případu shrnuje s tím, že účelem požadavků na prokázání kvalifikace je objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu dodavatelů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavky na veškerá kritéria kvalifikace a minimální úroveň pro jejich plnění tedy zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na předmět poptávaného plnění, a to tak, aby se soutěže o veřejnou zakázku zúčastnili pouze ti dodavatelé, kteří jsou schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit. Veškerá tato kritéria musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele, a i při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje určitou minimální úroveň kvalifikace, musí dodržet základní zásady zadávacího řízení uvedené v § 6 zákona, které zabraňují právě tomu, aby nedocházelo k omezování hospodářské soutěže stanovením nepřiměřeně přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, jež výrazným způsobem ovlivní okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení zadavatel vybírat. Jak již bylo uvedeno výše, jedním z důsledků zadávacího řízení je omezení okruhu potenciálních dodavatelů, které se děje mj. prostřednictvím nastavení kritérií kvalifikace např. předložení seznamu významných služeb, prokázání lidských zdrojů a odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Úřad opakovaně připomíná, že zadavatel nese odpovědnost za to, že veškerá kritéria kvalifikace a minimální úroveň pro jejich plnění uvedená v zadávací dokumentaci jsou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky objektivní a přiměřená, přičemž čím náročněji (tj. pro dodavatele více omezujícím způsobem) jsou zadávací podmínky vyspecifikovány, tím precizněji musí být zadavatel schopen je odůvodnit. Úřad shora uvedené uzavírá, že je třeba, aby požadavky na prokázání splnění kvalifikace byly odůvodněny předmětem veřejné zakázky, resp. byly stanoveny přiměřeně k předmětu veřejné zakázky, byl je schopen objektivně a patřičně odůvodnit zadavatel a reflektovaly také situaci na daném trhu, a to tak, aby na tomto trhu byla zachována soutěž.
156. Jelikož je Úřad vázán právním názorem předsedy Úřadu vysloveným v druhostupňovém rozhodnutí, konkrétně v jeho bodech odůvodnění 33. a 42., kde předseda Úřadu akcentuje, že „(j)e totiž nutné, aby Úřad zhodnotil, zda odůvodnění předložené zadavatelem skutečně odůvodňuje jím nastavené kvalifikační předpoklady. (…) Úřad zjistí a odůvodní, zda zadavatelem stanovená a navrhovatelem namítaná kritéria technické kvalifikace plní účel prokázání technické kvalifikace dodavateli, nebo naopak tvoří bezdůvodnou překážku v účasti v zadávacím řízení. Úřad tedy kriticky posoudí odůvodnění kritérií technické kvalifikace zadavatelem a přiměřenost těchto kritérií. Úřad doplní úvahy, zda by »obecnější zkušenosti« dodavatelů se stavebními pracemi nemohly být dostačující pro prokázání kvalifikovanosti k plnění veřejné zakázky. (…) Pokud Úřad dovodí, že jím dosud zjištěný skutkový stav není k doplnění odůvodnění dostatečný, může (…) se dotázat institucí majících kvalifikaci k zodpovězení otázky rozdílnosti provádění stavebních prací požadovaných zadavatelem v referenčních zakázkách oproti jiným stavebním pracím obecnějšího rázu.“, a jelikož Úřad seznal, že pro posouzení některých navrhovatelem namítaných kritérií technické kvalifikace je zapotřebí odborných znalostí, kterými oprávněné úřední osoby nedisponují, ustanovil Úřad znalecký ústav k vypracování znaleckého posudku, aby mohl v uvedené věci rozhodnout (v podrobnostech v dalších částech odůvodnění tohoto rozhodnutí).
K znaleckému posudku
157. Úřad obecně uvádí, že správní orgán provede důkaz znaleckým posudkem tam, kde je k posouzení skutečností významných pro zjištění skutkového stavu věci zapotřebí odborných znalostí. Správní orgán musí dbát o to, aby znalcem (znaleckým ústavem) byl ustanoven odborník z toho oboru, popřípadě z jeho odvětví, do něhož spadá odborné posouzení konkrétních skutečností; zadání musí formulovat tak, aby znalci nebylo ukládáno vyjadřovat se k otázkám, u nichž nejde o odborné posouzení skutečností, nýbrž o právní posouzení určitého skutkového stavu nebo o výklad právního předpisu. Toto považuje Úřad za splněné, když zadavatel ve svém vyjádření k znaleckému posudku nezpochybňuje samotnou odbornost znaleckého ústavu.
158. Úřad konstatuje, že znalecký posudek z hlediska splnění formálních znaků posudku je přípustný, přičemž platí, že závěry znaleckého posudku jsou závěry učiněné odborně kvalifikovanou osobou, jsou jasné a vnitřně bezrozporné. Úřad dále konstatuje, že závěry znaleckého ústavu jsou založeny na objektivní analýze dat, která je blíže popsána v části 4. a 5. znaleckého posudku (viz bod 144. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad shledal závěry znaleckého ústavu ve znaleckém posudku za způsobilé být součástí argumentace při právním posouzení projednávané věci. Úřad dále naznal, že závěry znaleckého ústavu nejsou v rozporu s žádnou jinou skutečností, která by byla Úřadem zjištěna z dokumentace o zadávacím řízení.
159. Ke konstatovaní zadavatele, že „nesouhlasí s otázkami, které byly položené“ znaleckému ústavu, jelikož má za to, že „otázky jsou položeny návodným způsobem naznačujícím již předem odpověď.“, a dále k polemice zadavatele, že „Úřad svým druhostupňovým rozhodnutím vrátil prvnímu stupni rozhodnutí s jednoznačnými dotazy, na které se dále Úřad zeptal i zadavatele k podrobnějšímu objasnění. Následně však Úřad poslal dotazy na znalce, přičemž tyto dotazy měli mnohem širší záběr a obsahovou stránku než dotazy druhého stupně, na základě kterých vrátil jednání do prvního stupně k dopracování. Úřad tak vlastně dál a dál rozšiřuje pochybnosti nad svým prvostupňovým rozhodnutím, a to jen z důvodu, že dle navrhovatele a druhého stupně bylo prvostupňové rozhodnutí nedostatečně odůvodněno (…)“, Úřad sděluje, že v položených otázkách nespatřuje „návodnost“ ani nesoulad s druhostupňovým rozhodnutím, jelikož otázky byly kladeny pouze s cílem zjistit stavebně-technologické postupy na různých určeních staveb (např. pozemní stavby, občanské stavby), u různých druhů staveb (novostavby, rekonstrukce) a v rámci prostorového řešení staveb (např. patra, nástavba, vyztužení, řešení bezbariérovosti). Úřad dále podotýká, že zadavatel své konstatování o údajné „návodnosti“ otázek ničím konkrétním nedokládá a nijak blíže toto své tvrzení nerozvádí. Úřad kladl otázky znaleckému ústavu ve shodě s právním názorem předsedy Úřadu (viz bod 156. odůvodnění tohoto rozhodnutí) tedy tak, aby získal dostatek odborných informací ke všem jednotlivým kritériím technické kvalifikace, resp. v nich uvedených požadavcích, které zadavatel stanovil v čl. 1.3. písm. a) bod 1), 2) a 3) kvalifikační dokumentace, a které navrhovatel v návrhu napadá.
160. Zadavatel dále namítá, že „(p)osouzení nastavení kvalifikačních požadavků má provést ÚOHS na základě skutečností sdělených znaleckým ústavem“, neboť znaleckému ústavu nepřísluší posuzovat nastavení kvalifikačních požadavků, k čemuž Úřad akcentuje, že otázky byly kladeny obecně ve vztahu k stavebně-technologickým postupům realizovaným v rámci jednotlivých určení staveb, druhů staveb a prostorového řešení staveb, vyjma otázky týkající se „běžnosti“ předmětu plnění veřejné zakázky a realizace nástavby u sokolovny Hulín. Ze znaleckého posudku jasně vyplývá, že se znalecký ústav k (ne)správnosti kritérií technické kvalifikace z hlediska zákona nikterak nevyjádřil, jelikož se vyjadřoval k stavebním řešením a stavebně konstrukčním řešením, resp. k všeobecně platným vztahům mezi stavebně technologickými podklady a technologickými postupy při realizaci staveb. Bude to tedy bezpochyby Úřad, kdo právně posoudí zákonnost nastavení namítaných kritérií technické kvalifikace. Při právním posouzení věci však Úřad bude vycházet ze skutkových zjištění získaných ze shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí, mj. i z některých závěrů znaleckého ústavu, což je však naprosto v souladu se zásadami ovládajícími správní řízení.
161. K námitce zadavatele uvedené v jeho vyjádření ke znaleckému posudku, v níž namítá, že mu „není vůbec jasné, z jakého důvodu se znalecký ústav vyjadřuje k využívání podzhotovitelů“, Úřad sděluje, že k těmto částem znaleckého posudku ve svém právním posouzení, resp. odůvodnění tohoto rozhodnutí nijak nepřihlížel. Stejně tak Úřad nijak nevycházel ze skutkového zjištění, resp. úvah znaleckého ústavu, v nichž sděluje, že „jsou některé stavební práce realizovány specializovanými firmami v pozici podzhotovitelů“ a tedy jej ani nepromítl do své právní argumentace v odůvodnění tohoto rozhodnutí.
162. Poté co Úřad posoudil přípustnost znaleckého posudku coby důkazu, přistoupil s ohledem na odborné věcné závěry znaleckého ústavu, v něm učiněné, k posouzení navrhovatelem namítaných kritérií technické kvalifikace a jejich prokázání.
K předmětu veřejné zakázky
163. S ohledem na celkovou argumentaci navrhovatele uvedenou v návrhu, resp. před samotným posouzením jednotlivých namítaných kritérií technické kvalifikace, Úřad i s ohledem na závazný právní názor předsedy Úřadu vyslovený v bodu 30. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí, a to „(d)o úvahy proto musí být brána i povaha poptávaného předmětu veřejné zakázky, tzn. jeho »běžnost« či naopak »exkluzivnost« a od ní se odvíjející velikost relevantního trhu“, předně posoudil celkový charakter (povahu) předmětu veřejné zakázky, k čemuž uvádí následující.
164. Úřad na tomto místě opakovaně uvádí, že předmět veřejné zakázky spočívá v realizaci přístavby, nástavby, stavební úpravy a zateplení objektu sokolovny v Hulíně (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
165. Úřad provedl ve vztahu k povaze předmětu veřejné zakázky důkaz znaleckým posudkem, neboť seznal, že k posouzení této skutečnosti významné pro zjištění skutkového stavu věci je zapotřebí odborných znalostí, kterými Úřad nedisponuje. Dle znaleckého posudku jsou předmětem veřejné zakázky běžné činnosti, které obvykle nastávají při stavebních úpravách stávajících objektů (rekonstrukcí), a které nastávají při novostavbách. Ze znaleckého posudku lze seznat, že předmětem veřejné zakázky nejsou procesy, které by se daly zařadit do skupiny speciálních technologií, ať už z důvodů mimořádné obtížnosti realizace, nebo potřebného vysoce specifického zařízení či vybavení. Zadavatelem poptávaný předmět veřejné zakázky lze dle znaleckého ústavu označit za běžné plnění, tzn., že zadavatelem poptávané stavební práce v rámci předmětu veřejné zakázky se provádějí běžně, resp. často, a je schopen je realizovat široký okruh dodavatelů. Nejedná se tedy o plnění svou povahou spíše ojedinělé či specifické, vyžadující od potenciálních dodavatelů určité speciální znalosti či schopnosti (podrobně viz body 144. a 145. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
166. Cílem Úřadu při položení otázky týkající se běžnosti/exkluzivitypředmětu plnění veřejné zakázky znaleckému ústavu bylo, při zohlednění závazného právního názoru předsedy Úřadu vysloveného v bodu 30. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí, ve kterém říká, že „(d)o úvahy proto musí být brána i povaha poptávaného předmětu veřejné zakázky, tzn. jeho »běžnost«, či naopak »exkluzivnost« a od ní se odvíjející velikost relevantního trhu“, je posouzení, zda je předmět veřejné zakázky schopen realizovat široký okruh dodavatelů, nebo se jedná o předmět plnění svou povahou spíše ojedinělý (specifický), resp. takový, který by vyžadoval určité speciální znalosti či schopnosti potenciálních dodavatelů. Z odpovědi znaleckého ústavu lze dovodit, že předmět veřejné zakázky je schopen realizovat široký okruh dodavatelů, jelikož předmět veřejné zakázky svou povahou není ojedinělý (specifický), tedy k jeho realizaci není třeba speciálních znalostí či schopností, kterými by potenciální dodavatelé měli disponovat. Jako podstatné Úřad v této souvislosti seznal konstatování znaleckého ústavu, že v položkovém soupisu prací a dodávek nebyl nalezen proces, který by se dal zařadit do skupiny speciálních technologií, ať už z důvodů mimořádné obtížnosti realizace nebo potřebného vysoce specifického zařízení či vybavení. Na základě právě uvedeného Úřad konstatuje, že předmět veřejné zakázky není „poptávkou“ specializovaných/exkluzivních stavebních prací, a proto lze předpokládat, že trh s potenciálními dodavateli pohybujícími se na stavebním trhu bude širší a bude na něm dostatek potenciálních dodavatelů schopných realizovat předmět veřejné zakázky. Úřad v této souvislosti pro úplnost doplňuje, že právě učiněný závěr Úřadu neznamená, že by Úřad rozporoval oprávněnost zadavatele stanovit kritéria technické kvalifikace, jejichž účelem je ověření zkušeností potencionálních dodavatelů se stavebně-technologickými postupy, které jsou v rámci předmětu veřejné zakázky poptávány, přičemž požadavky na jejich prokázání jsou „limitovány“ zásadou přiměřenosti a požadavkem na odůvodněnost ve vztahu k omezování hospodářské soutěže.
167. V této souvislosti Úřad k výhradám zadavatele uvedeným v jeho vyjádření k znaleckému posudku, že „(z)nalecký ústav nemůže posuzovat, zda je předmět plnění veřejné zakázky »běžným« plněním, když není ani zřejmé, co je myšleno pojmem »běžné«. (…) stavební práce při realizaci veřejné zakázky mají svá specifika a je potřeba ověřovat zkušenosti s realizací těchto obdobných stavebních prací.“, uvádí, že ze znaleckého posudku nijak nevyplývá, že by znalecký ústav zpochybňoval ve svých konstatováních o běžnosti/exkluzivitě předmětu veřejné zakázky oprávněnost zadavatele požadovat po potenciálních dodavatelích prokázání technické kvalifikace, jak naznačuje zadavatel. Úřad opakovaně podotýká, že dotazem cílil na zjištění odborného posouzení běžnosti/exkluzivity předmětu veřejné zakázky bez dalšího, když si byl vědom závazného právního názoru předsedy Úřadu, který Úřad citoval v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí, a tudíž, na základě odpovědi znaleckého ústavu o povaze předmětu veřejné zakázky, odvozuje velikost okruhu potenciálních dodavatelů, tak jak předseda Úřadu požadoval.
Ke kritériu technické kvalifikace stanovenému v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace
168. S ohledem na předmět tohoto správního řízení (viz bod 150. odůvodnění tohoto rozhodnutí) přistoupil Úřad k posouzení stanovení kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, k čemuž Úřad uvádí následující.
169. Navrhovatel tvrdí, že požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace je „diskriminační a omezuje potencionální účastníky zadávacího v možnosti se dané veřejné zakázky účastnit“, když mj. namítá, že zadavatel stanovil časové období „posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení“ a požaduje „minimálně 5 realizací stavebních prací ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku“. Dle navrhovatele citované požadavky zadavatele mohou vzhledem k počtu zakázek na českém stavebním trhu splnit dodavatelé jen s „velmi malou pravděpodobností“, a to vzhledem k „počtu zakázek vyskytujících se na českém stavebním trhu za posledních 5 let (…) ve vztahu k počtu stavebních společností, které jsou způsobilé se o tyto zakázky ucházet“ (blíže viz body 11. a 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
170. Zadavatel s šetřenou námitkou navrhovatele nesouhlasí, jelikož dle něj časové období koresponduje s § 79 odst. 2 písm. a) zákona a není nezbytné toto období prodlužovat pro zajištění hospodářské soutěže mezi potenciálními dodavateli. Dle zadavatele počet referenčních zakázek a jejich požadovaná finanční hodnota odpovídá rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky a předpokládané hodnotě veřejné zakázky (blíže viz body 25., 69. a 142. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
171. Dle Úřadu kritéria technické kvalifikace specifikovaná v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace týkající se časového období, min. počtu stavebních prací a min. finančního objemu stavebních prací odpovídají složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Zadavatelem stanovené časové období (5 letpřed zahájením zadávacího řízení) Úřad považuje za přiměřené, tedy odpovídající složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, ve vztahu k znění § 79 odst. 2 písm. a) zákona a v kontextu závěrů učiněných Úřadem v bodech 163. až 167. odůvodnění tohoto rozhodnutí týkajících se běžnosti/exkluzivity předmětu veřejné zakázky, resp. šíře okruhu potenciálních dodavatelů. Dle Úřadu nelze spatřovat nepřiměřenost či diskriminaci v požadavku, v němž zadavatel reálně požaduje po potenciálním dodavateli, aby předložil realizaci 1 referenční zakázky za rok. Úřad také seznal, že zadavatel v šetřeném kritériu technické kvalifikace stanovil pro jím požadované referenční zakázky nižší finanční hodnotu, než je předpokládaná hodnota veřejné zakázky, z čehož lze usuzovat, že potenciální dodavatelé mohou prokázat své zkušenosti na obdobně finančně náročných referenčních zakázkách, resp. také na referenčních zakázkách, které nejsou v takovém finančním rozsahu jako předmět veřejné zakázky, tudíž i tento požadavek v rámci šetřeného kritéria technické kvalifikace se Úřadu jeví jako přiměřený, tedy odpovídající složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a nediskriminační.
172. Úřad v této souvislosti doplňuje, že argumentace navrhovatele je v této části spíše obecnějšího charakteru a Úřad ji spíše vnímá jako subjektivní tvrzení navrhovatele, které však navrhovatel nepodpořil žádnými relevantními skutečnostmi, resp. neuvedl, na základě jakých dat/statistik polemizuje nad „počtem zakázek vyskytujících se na českém stavebním trhu“, „počtem stavebních společností, které jsou způsobilé se o tyto zakázky ucházet“ a pravděpodobností jejich splnění potenciálními dodavateli, pročež vypořádal argumentaci navrhovatele ve stejné míře obecnosti.
173. Úřad činí dílčí závěr, že namítané požadavky specifikované v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace – časové období, min. počet stavebních prací a min. finanční objem referenčních zakázek – jsou přiměřené ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jejich stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. nejsou stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 169. až 172. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
174. Navrhovatel dále u požadavku specifikovaného v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace brojí proti jeho zpřesňování (konkretizaci), když zadavatel požaduje, aby referenční stavby spočívaly i v „realizaci nadstavby budovy“. Navrhovatel tvrdí, že je „»nadstavba« stavebním prvkem, který navíc u řady prováděných rekonstrukcí není ani reálně možné provádět“ a dále k tomu namítá, že „(s)tanovením kritéria »nadstavby« se zadavatel soustředí na technicky nepodstatný konstrukčně-stavební detail“ (blíže viz body 11. a 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
175. Zadavatel s šetřenou námitkou navrhovatele nesouhlasí a sděluje, že nástavba je specifickou činností při provádění rekonstrukcí, kterou dochází k zásahům do statiky, proto potřebuje mít ověřeny zkušenosti potenciálních dodavatelů se stavebně-technologickými postupy při realizaci nástavby, resp. s napojením dalšího patra na stávající budovu. V další argumentaci zadavatel dodává, že požadavek je souladný se zákonem a základními zásadami zadávání veřejných zakázek, když odpovídá předmětu veřejné zakázky (blíže viz body 26. a 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
176. Úřad na tomto místě předně shrnuje skutečnosti zjištěné znaleckým ústavem, který k realizaci nástavby v šetřené veřejné zakázce uvádí, že se jedná o prosté nadezdívky stěn a atik, v části půdorysu i o navýšení původního objektu o jedno podlaží sestávající ze zděných stěn a železobetonového stropu spolu se skladbou ploché střechy.Z hlediska stavebních postupů jde dle znaleckého ústavu o běžné procesy, nic mimořádného, přesto navržená nástavba a v nich uplatněné stavebně-technologické postupy nelze označit jako „nepodstatný konstrukčně – stavební detail“. Znalecký ústav jinými slovy říká, že realizaci celé nástavby, která zahrnuje spoustu stavebních detailů, nelze nazývat stavebním detailem, jak činí navrhovatel (podrobně viz bod 146. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
177. Cílem Úřadu při pokládání otázek znaleckému ústavu bylo na základě skutečností uvedených ve znaleckém posudku dovodit, zda zadavatel nestanovil namítané kritérium technické kvalifikace, v němž požaduje předložení referenčních staveb, u nichž byla předmětem plnění nástavba, v rozporu se zákonem, přičemž Úřad považoval za nutné znaleckým posudkem zjistit, v čem konkrétně spočívá realizace nástavby ve zde šetřené veřejné zakázce, a jaké stavebně-technologické postupy jsou realizovány v rámci nástavby, na základě čehož následně posoudil, zda s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky a stavebně-technologické postupy je přiměřené požadovat prokázání zkušeností s realizací nástavby, tak jak to učinil zadavatel.
178. Ohledně zadavatelova požadavku na předložení referenčních zakázek týkajících se nástavby dospěl Úřad s ohledem na vyjádření znaleckého ústavu a dále vyjádření zadavatele k závěru, že namítaný požadavek je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky a zadavatelem odůvodněný. Úřad ze znaleckého posudku seznal, že nástavba realizovaná v rámci předmětu veřejné zakázky zahrnuje běžné stavebně-technologické postupy, a že se jedná o realizaci nástavby zahrnující spoustu stavebních detailů. Úřad tedy má za to, že nástavba realizovaná v rámci předmětu veřejné zakázky není jeho nepodstatnou částí a z tohoto důvodu neshledává nic nepřiměřeného na tom, že si chce zadavatel ověřit zkušenosti potenciálního dodavatele s realizací této části předmětu veřejné zakázky, tj. s realizací nástavby při rekonstrukci budovy. Vzhledem k tomu, že Úřad seznal, že nástavba realizovaná v rámci předmětu veřejné zakázky zahrnuje spoustu stavebních detailů, lze dle Úřadu konstatovat, že se nejedná o „nepodstatný konstrukčně – stavební detail“, jak tvrdí navrhovatel, tudíž tuto argumentaci navrhovatele odmítá jako lichou. Úřad dále podotýká, že přiměřenost požadavku na realizaci nástavby zadavatel odůvodňuje tím, že její realizace je součástí předmětu veřejné zakázky, a dále daný požadavek mj. odůvodňuje zásahy do statiky rekonstruované budovy, přičemž dané odůvodnění Úřad považuje za relevantní, jelikož lze i z tohoto pohledu shledat jako přiměřené a zadavatelem odůvodněné, že si zadavatel chce ověřit zkušenosti potenciálních dodavatelů s realizací této části předmětu veřejné zakázky.
179. Úřad činí dílčí závěr, že namítaný požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace – nástavba – je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jeho stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. není stanoven tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručoval konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 174. až 178. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
180. Navrhovatel brojí proti zpřesňování (konkretizaci) požadavku specifikovanému v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, v němž zadavatel požaduje referenční stavby zahrnující řešení bezbariérovosti. Navrhovatel k tomu namítá, že zadavatel „opakovaně zužuje okruh účastníků, kteří by byli způsobilí předmětnou zakázku realizovat“, a dotazuje se: „Je snad k realizaci předmětné zakázky méně odborně způsobilý subjekt, který (…) disponuje (…) rekonstrukcí min. 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení? (…) Z jakého důvodu je natolik podstatné disponovat pro realizaci předmětné zakázky alespoň 2 rekonstrukcemi stavby občanského vybavení, kdy se jedná minimálně o 2-patrové budovy, navíc s bezbariérovým řešením?“ (blíže viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
181. Zadavatel s šetřenou námitkou navrhovatele nesouhlasí a argumentuje, že namítané kritérium technické kvalifikace odpovídá předmětu veřejné zakázky. Zkušenosti s prováděním stavebních prací souvisejících s bezbariérovým řešením považuje zadavatel za legitimní, jelikož jsou specifika při realizaci bezbariérovosti u rekonstrukcí, resp. budov, kde se s řešením bezbariérovosti původně nepočítalo. Zadavatel podotýká, že v rámci veřejné zakázky bude bezbariérovost řešena, tedy i proto potřebuje mít ověřeny zkušenosti potenciálních dodavatelů (blíže viz body 27. a 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
182. Úřad na tomto místě shrnuje skutečnosti zjištěné ze znaleckého posudku, ve kterém znalecký ústav k řešení bezbariérovosti u různých typů staveb mj. uvádí, že z hlediska běžných stavebních prací není podstatný rozdíl mezi rekonstrukcí budovy s bezbariérovým řešením a bez bezbariérového řešení, neboť vlastní bezbariérové řešení tvoří jen zanedbatelně malý podíl v rámci všech stavebních úprav realizovaných v rámci rekonstrukce. V rámci řešení bezbariérovosti je řešeno bezbariérové překonání výškového převýšení mezi patry, což je realizováno pomocí ramp (vhodné pro venkovní přístupy do objektu), výtahem nebo sklápěcí plošinou instalovanou na schodištích. Jinak řečeno při realizaci rekonstrukce s bezbariérovým řešením je rozhodující instalace technického zařízení pro překonání výškových rozdílů, je nutné počítat s náročnějšími stavebními úpravami venkovních vstupů do budovy, kde podle znaleckého ústavu platí poměrně přísné požadavky na řešení bezbariérovosti; tyto stavební práce logicky odpadají při rekonstrukci budovy bez bezbariérového řešení. Dle znaleckého ústavu nejsou pro realizaci rekonstrukce s bezbariérovým řešením nutné speciální schopnosti, znalosti či dovednosti dodavatelů oproti rekonstrukci budovy bez bezbariérového řešení. K otázce bezbariérovosti znalecký ústav v obecné rovině dodává, že většina staveb podléhá vyhlášce č. 398/2009 Sb. (podrobně viz bod 146. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
183. Cílem Úřadu při pokládání otázek znaleckému ústavu bylo na základě skutečností uvedených ve znaleckém posudku dovodit, zda zadavatel nestanovil namítané kritérium technické kvalifikace, v němž požaduje předložení referenčních staveb, u nichž byla řešena bezbariérovost, v rozporu se zákonem, přičemž Úřad považoval za nutné znaleckým posudkem zjistit stavebně-technologické postupy při řešení bezbariérovosti u různých typů staveb, na základě čehož následně posoudil, zda s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky a stavebně-technologické postupy je přiměřené požadovat prokázání zkušeností s realizací řešení bezbariérovosti, tak jak to učinil zadavatel.
184. Ohledně zadavatelova požadavku na předložení stavebních prací týkajících se řešení bezbariérovosti dospěl Úřad s ohledem na vyjádření znaleckého ústavu a dále vyjádření zadavatele k závěru, že tento požadavek zadavatele je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky a je zadavatelem odůvodněný. Úřad ze závěrů učiněných znaleckým ústavem a z logiky věci dovozuje, že nemůže být sporu o tom, že obecně v rámci rekonstrukcí s bezbariérovým řešením jsou oproti rekonstrukcím bez bezbariérového řešení realizovány navíc stavebně-technologické postupy související právě se zajištěním bezbariérovosti daného rekonstruovaného objektu. S odkazem na předmět veřejné zakázky, v rámci něhož jsou realizovány i stavební úpravy související s bezbariérovým řešením, tedy nelze dle Úřadu zpochybňovat přiměřenost oprávnění zadavatele požadovat prostřednictvím kritérií technické kvalifikace prověření zkušeností potenciálního dodavatele se stavebními pracemi týkajícími se řešení bezbariérovosti v rámci rekonstruované budovy. Úřad dále konstatuje, že odůvodnění zadavatele, v němž uvádí, že realizace bezbariérového řešení je součástí předmětu veřejné zakázky a také, že je rozdíl řešit bezbariérovost u rekonstrukcí, kde se s bezbariérovostí původně nepočítalo, oproti rekonstrukcím, kde již bezbariérovost byla řešena, se jeví jako logické a relevantní, jelikož lze i z tohoto pohledu shledat jako přiměřené a zadavatelem odůvodněné, že si zadavatel chce ověřit zkušenosti potenciálního dodavatele s realizací této části předmětu veřejné zakázky, tj. rekonstrukce s řešením bezbariérovosti.
185. Úřad činí dílčí závěr, že namítaný požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace – řešení bezbariérovosti – je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jeho stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. není stanoven tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručoval konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 180. až 184. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
Ke kritériu technické kvalifikace stanovenému v č. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace
186. S ohledem na předmět tohoto správního řízení (viz bod 150. odůvodnění tohoto rozhodnutí) přistoupil Úřad k prověření stanovení kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace, k čemuž Úřad uvádí následující.
187. Navrhovatel brojí proti zpřesňování (konkretizaci) požadavku specifikovaného v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace, ve kterém zadavatel požaduje předložení realizace „nadstavby budovy včetně vyztužení budovy“. Dle navrhovatele se jedná o „úzce specifikovaný stavební prvek“. Dle navrhovatele měl zadavatel pro ověření zkušeností potencionálního dodavatele s realizací nástavby tento požadavek formulovat v širším rozsahu, nikoliv ho podmiňovat požadavkem na „včetně vyztužení budovy“ (podrobně viz body 13. a 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
188. Zadavatel s šetřenou námitkou a argumentací navrhovatele nesouhlasí a považuje kritérium technické kvalifikace stanovené v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace za legitimní, přičemž svou argumentaci opírá zejména o skutečnost, že kritérium odpovídá předmětu veřejné zakázky a slouží k ověření zkušeností potenciálního dodavatele se stavebními pracemi obdobného charakteru (podrobně viz body 28. a 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
189. Úřad na tomto místě předně shrnuje skutečnosti zjištěné ze znaleckého posudku, z něhož vyplývá, že zadavatelem poptávanou realizaci nástavby vč. vyztužení lze považovat za běžnou stavební činnost, tj. za stavební práce, které se provádí běžně, resp. často. Ze znaleckého posudku Úřad dále seznal, že není možné obecně sdělit, zda lze nástavbu realizovat s/bez vyztužení, jelikož to záleží na okolnostech daného případu a dále o této skutečnosti rozhoduje statik spolu s projektantem. Podstatné pro realizaci nástavby je statické posouzení stávajících konstrukcí ve vazbě na plánovanou nástavbu. Realizace nástavby je tedy samostatnou stavební prací realizovanou v určitém čase na určitou stavební připravenost stávajících konstrukcí (podrobně viz bod 147. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
190. Cílem Úřadu při pokládání otázek znaleckému ústavu bylo na základě skutečností uvedených ve znaleckém posudku dovodit, zda zadavatel nestanovil namítané kritérium technické kvalifikace, v němž požaduje předložení referenčních staveb, u nichž byla předmětem plnění nástavba vč. vyztužení, v rozporu se zákonem, přičemž Úřad považoval za nutné znaleckým posudkem zjistit, v čem konkrétně spočívá realizace nástavby vč. vyztužení ve zde šetřené veřejné zakázce a jaké stavebně-technologické postupy jsou realizovány v rámci vyztužení a v rámci nástavby, na základě čehož následně posoudil, zda s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky a stavebně-technologické postupy je přiměřené požadovat prokázání zkušeností s realizací nástavby vč. vyztužení, tak jak to učinil zadavatel.
191. Ohledně zadavatelova požadavku na předložení stavebních prací spočívajících v realizaci nástavby vč. vyztužení dospěl Úřad s ohledem na stanovisko znaleckého ústavu a vyjádření zadavatele k závěru, že tento požadavek zadavatele je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky a je zadavatelem odůvodněný. Úřad ze znaleckého posudku seznal, že realizace nástavby vč. vyztužení je „běžnou“ stavební činností, neboť tyto práce obvykle nastávají při stavebních úpravách (rekonstrukcí) stávajících objektů, a nejedná se tedy o stavební práce, které by se daly podřadit do skupiny speciálních technologií (např. z důvodů mimořádné obtížnosti realizace, potřeby vysoce specifického zařízení nebo vybavení). S ohledem na závěry týkající se vyztužení uvedené ve znaleckém posudku Úřad konstatuje, že v rámci plnění předmětu veřejné zakázky bude zvyšována únosnost základů a bude zřizován ztužující železobetonový věnec, tzn., že v rámci předmětu veřejné zakázky budou bezpochyby realizovány stavební práce týkající se vyztužení stávajících konstrukcí, na které budou navazovat stavební práce týkající se realizace nástavby. Ze znaleckého posudku Úřad dále seznal, že realizace zvýšení únosnosti stávajících konstrukcí, tedy vyztužení, vyžaduje od dodavatele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými nemusí disponovat dodavatel, který realizuje nástavbu bez vyztužení. Zadavatel ve svém odůvodnění namítaného požadavku uvádí, že v rámci rekonstrukce sokolovny v Hulíně budou realizovány mj. stavební práce týkající se nástavby, bednění, výztuže, betonáže, doplnění železobetonových ztužujících věnců na zdivo, zesílení základů přibetonováním s prohloubením základů postupným podbetonováním, tedy práce týkající se zadavatelem požadované nástavby vč. vyztužení, a dále mj. argumentuje, že pracemi souvisejícími s vyztužením a nástavbou se zasahuje do stávajících konstrukcí rekonstruované stavby, tedy do její statiky, přičemž Úřad tuto argumentaci zadavatele považuje za objektivní a relevantní, a má tudíž za to, že i z tohoto pohledu je přiměřený a zadavatelem odůvodněný požadavek na ověření zkušeností potenciálního dodavatele se stavebně-technologickými postupy souvisejícími s vyztužením a následnou nástavbou.
192. Jelikož znalecký ústav mj. uvádí, že v předmětu veřejné zakázky jsou zahrnuty stavební práce spočívající ve vyztužení a nástavbě, které dle něj lze označit za „běžnou“ stavební činnost neboť pod vyztužením lze očekávat i mnohem náročnější stavebně-technologické postupy, než jaké jsou zahrnuty v předmětu veřejné zakázky, odmítá Úřad tvrzení navrhovatele, že nástavba vč. vyztužení budovy je „úzce specifikovaným stavebním prvkem“, když ze závěrů znaleckého posudku Úřad dovodil, že v případě řešené veřejné zakázky je realizace nástavby vč. vyztužení z pohledu stavebně-technologických postupů „běžnou“ stavební činností, která obvykle nastává při stavebních úpravách (rekonstrukcí) stávajících objektů.
193. Úřad činí dílčí závěr, že namítaný požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace – nástavba vč. vyztužení – je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jeho stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. není stanoven tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručoval konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 186. až 192. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
Ke kritériu technické kvalifikace stanovenému v č. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace
194. S ohledem na předmět tohoto správního řízení (viz bod 150. odůvodnění tohoto rozhodnutí) přistoupil Úřad k prověření stanovení kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace, k čemuž Úřad uvádí následující.
195. Navrhovatel k technické kvalifikaci stanovené zadavatelem v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace namítá, že požadavek „považuje za zjevně nepřiměřený a diskriminační, který významným způsobem omezuje hospodářskou soutěž“, když namítá, že, „realizace nového výtahu nemusela být explicitně v rekonstruované budově či novostavbě“ (podrobně viz body 15. a 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
196. Zadavatel s argumentací navrhovatele nesouhlasí a považuje technickou kvalifikaci stanovenou zadavatelem v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace za nediskriminační, jelikož jím ověřuje, že potenciální dodavatel má zkušenosti s prováděním zásahů do statiky podle dané projektové dokumentace. Zadavatel v této souvislosti konstatuje, že realizace nového výtahu v rekonstruované budově vyžaduje jiné technologické postupy než realizace nového výtahu do novostavby.V další argumentaci se pak zadavatel odvolává na rozdílné technologický postupy u realizace výtahu, který musí být zakomponován do technického řešení rekonstruované stavby (podrobně viz body 29., 33., 71. a 77. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
197. Úřad na tomto místě shrnuje skutečnosti zjištěné ze znaleckého posudku, z něhož vyplývá, že v případě novostavby je realizace výtahu podstatně snazší mj. proto, že není třeba řešit zásahy do stávajících konstrukcí. U realizace výtahu v případě rekonstrukce je nutné respektovat omezení plynoucí z geometrie stávající konstrukce, je třeba realizovat nezbytné bourací práce pro vytvoření potřebného prostoru pro umístění výtahové šachty včetně prostupů ve vodorovných nosných konstrukcích, s tím souvisí statické podchycení nebo zesílení dotčených konstrukcí, dodavatel je při realizaci nového výtahu do rekonstrukce omezen stávajícími konstrukcemi. Znalecký ústav konstatuje, že realizace stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, je výrazně komplikovanější než u novostavby (podrobně viz bod 148. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
198. Cílem Úřadu při pokládání otázek znaleckému ústavu bylo na základě skutečností uvedených ve znaleckém posudku dovodit, zda zadavatel nestanovil namítané kritérium technické kvalifikace, v němž požaduje předložení realizace výtahu při rekonstrukci, v rozporu se zákonem, přičemž Úřad považoval za nutné znaleckým posudkem zjistit stavebně-technologické postupy při řešení realizace výtahu u různých druhů stavebních akcí (novostavba, rekonstrukce), na základě čehož následně posoudil, zda s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky a stavebně-technologické postupy je přiměřené požadovat prokázání zkušeností s realizací výtahu při rekonstrukci budovy, tak jak to učinil zadavatel.
199. Ohledně zadavatelova požadavku na předložení stavebních prací týkajících se instalace nového výtahu do rekonstruované budovy, dospěl Úřad s ohledem na skutečnosti uvedené ve znaleckém posudku a s ohledem na vyjádření zadavatele k závěru, že tento požadavek zadavatele je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky a je zadavatelem objektivně odůvodněný. S ohledem na závěry učiněné znaleckým ústavem Úřad konstatuje, že realizace stavby nového výtahu do novostavby v sobě zahrnuje jiné stavebně-technologické postupy než zakomponování výtahu do rekonstruované budovy, a dále konstatuje, že stavební práce související s realizací výtahu do rekonstruované budovy jsou výrazně komplikovanější než stavební práce prováděné při realizaci výtahu u novostavby, jelikož u novostavby není třeba řešit zásahy do stávajících konstrukcí. Úřad tudíž odmítá polemiku navrhovatele nad možností prokázání šetřeného kritéria technické kvalifikace na novostavbách. Obdobně jako znalecký ústav odůvodňuje šetřené namítané kritérium i sám zadavatel, když předně uvádí, že realizace výtahu do rekonstruované budovy je součástí předmětu veřejné zakázky, a dále mj. podotýká, že je v rámci stavebně-technologických postupů u realizace výtahu v rekonstruované budově nutné zohlednit stávající konstrukce, statiku a nosnost budovy, pročež Úřad shledává ověření zkušeností potenciálního dodavatele se stavebně-technologickými postupy souvisejícími s realizací výtahu do rekonstruované budovy jako logické, přiměřené a zadavatelem odůvodněné.
200. Úřad činí dílčí závěr, že namítaný požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace – realizace výtahu v rekonstruované budově – je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jeho stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. není stanoven tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručoval konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 194. až 199. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
201. Navrhovatel k technické kvalifikaci stanovené zadavatelem v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace dále namítá, že požadavek „považuje za zjevně nepřiměřený a diskriminační, který významným způsobem omezuje hospodářskou soutěž“, jelikož s „přihlédnutím k obsahu a koncepčnímu vystavení (…) kvalifikačního požadavku, navíc v kumulaci s kritériem času (v posledních pěti letech) a kritériem počtu zakázek (nejméně 2 zakázky), lze konstatovat, že reálně se předmětného zadávacího řízení může účastnit jen úzká výseč subjektů realizujících stavební činnost, resp. existuje jen malý (omezený) počet účastníků“ (podrobně viz body 15. a 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí)
202. Zadavatel s argumentací navrhovatele nesouhlasí a považuje namítanou technickou kvalifikaci za nediskriminační, jelikož odpovídá předmětu veřejné zakázky a omezuje hospodářskou soutěž jen v nezbytné míře (podrobně viz body 29., 71. a 77. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
203. Dle Úřadu kritéria technické kvalifikace specifikovaná v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace týkající se časového období a min. počtu stavebních prací odpovídají složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Zadavatelem stanovené časové období (5 letpřed zahájením zadávacího řízení) Úřad považuje za přiměřené, tedy odpovídající složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, ve vztahu k znění § 79 odst. 2 písm. a) zákona a v kontextu závěrů učiněných Úřadem v bodech 163. až 167. odůvodnění tohoto rozhodnutí týkajících se běžnosti/exkluzivity předmětu veřejné zakázky, resp. šíře okruhu potenciálních dodavatelů. Dle Úřadu nelze spatřovat nepřiměřenost či diskriminaci v požadavku, v němž zadavatel reálně požaduje po potenciálním dodavateli, aby předložil realizaci 1 referenční zakázky za 2,5 roku.
204. Úřad v této souvislosti doplňuje, že argumentace navrhovatele je v této části spíše obecnějšího charakteru a Úřad ji spíše vnímá jako subjektivní tvrzení navrhovatele, které však navrhovatel nepodpořil žádnými relevantními skutečnostmi, resp. neuvedl, na základě jakých dat/statistik polemizuje nad „kritériem času (…) a kritériem počtu zakázek“ a z čeho dovozuje, že „existuje malý (omezený) počet účastníků, kteří jsou schopni zadavatelem stanovený požadavek splnit“, pročež vypořádal argumentaci navrhovatele ve stejné míře obecnosti.
205. Úřad činí dílčí závěr, že namítané požadavky specifikované v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace – časové období a min. počet stavebních prací – jsou přiměřené ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jejich stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. nejsou stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí.
K šetřeným námitkám na seznam stavebních prací – shrnutí
206. Úřad na tomto místě shrnuje, že stanovením shora šetřených navrhovatelem namítaných požadavků technické kvalifikace stanovených v čl. 1.3. písm. a) bod 1), 2) a 3) kvalifikační dokumentace zadavatel naplnil účel technické kvalifikace, a to přiměřeně ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že navrhovatelem namítané požadavky jsou zadavatelem objektivně odůvodněné. Dle Úřadu šetřené navrhovatelem namítané požadavky nepůsobí vůči potenciálním dodavatelům diskriminačně, resp. určitému okruhu potenciálních dodavatelů bezdůvodně přímo či nepřímo nezajišťují jakoukoli konkurenční výhodu, a v jejich důsledku nedochází bezdůvodně k vytváření překážek hospodářské soutěže mezi jednotlivými potenciálními dodavateli, a to s ohledem na závěry Úřadu k předmětu veřejné zakázky učiněné v bodech 163. až 167. odůvodnění tohoto rozhodnutí, a s ohledem na to, že stavební práce týkající se nástavby, vyztužení a řešení bezbariérovosti nelze označit za stavební práce specifické/originální vyžadující vysoce specializované znalosti,s nimiž by se potenciální dodavatelé neměli možnost setkat v rámci výkonu své podnikatelské činnosti (viz body 168. až 205. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tedy neshledal, že by ze strany zadavatele došlo k porušení § 36 odst. 1 zákona, § 73 odst. 6 písm. b) zákona nebo zásady zákazu diskriminace a zásady přiměřenosti stanovených v § 6 zákona.
Ke kritériu technické kvalifikace stanovenému v č. 1.3. písm. b) technické dokumentace
207. S ohledem na předmět tohoto správního řízení (viz bod 150. odůvodnění tohoto rozhodnutí) přistoupil Úřad k prověření stanovení kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace, k čemuž Úřad uvádí následující.
208. Navrhovatel namítá, že požadavek na autorizaci u hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucíhoje „nepřiměřený, diskriminační a neodpovídá rozsahu a parametrům předmětné zakázky“. Navrhovatel poukazuje, že provádění stavby je vybranou činností ve výstavbě a takovou činnost může realizovat v případě veřejné zakázky autorizovaná osoba, tedy jak autorizovaný inženýr, tak autorizovaný technik, tj. oba mají „oprávnění k vedení stavby“. Rozdíl mezi autorizovaným inženýrem a autorizovaným technikem tkví zejména v oprávnění autorizovaného inženýra vypracovávat projektovou dokumentaci. Dle navrhovatele je diskriminační a nepřiměřený požadavek v získání autorizace autorizovaného inženýra jak u hlavního stavbyvedoucího, tak stavbyvedoucího (viz body 17. a 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
209. Zadavatel s námitkou navrhovatele nesouhlasí a tvrdí, že stavbyvedoucí byl definován jako druhý hlavní stavbyvedoucí, který je účasten realizace spolu s hlavním stavbyvedoucím. Zkušenosti, praxe a vzdělání u těchto osob jsou pro zadavatele určující. Zadavatel podotýká, že autorizovaný inženýr je mj. oprávněn provádět výpočty staveb, průzkumy, zkoušky, či provádět geodetická měření a s tím související práce, tzn. že má mnohem širší záběr činnosti než pouhé vedení realizace stavby (viz body 30. a 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
210. Úřad předně připomíná, že předmětem veřejné zakázky je realizace přístavby, nástavby, stavebních úprav a zateplení objektu sokolovny v Hulíně, přičemž zadavatel mj. i na něm staví svou argumentaci k namítanému požadavku na autorizaci.
211. Úřad seznal, že zadavatel objektivně vysvětlil, proč požaduje na pozici hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího osobu autorizovaného inženýra, a nikoliv autorizovaného technika. Úřad vysvětlení zadavatele považuje za logické, jelikož po hlavním stavbyvedoucím a stavbyvedoucím nepožaduje pouhé řízení provádění stavby, jak naznačuje navrhovatel, ale dotčené osoby jsou pro něj důležité v celém rozsahu stavby. Jako podstatné Úřad považuje to, že stavbyvedoucí není pouze zástupcem hlavního stavbyvedoucího v době jeho nepřítomnosti, ale spolupracuje s ním po celou dobu provádění stavby, přičemž toto postavení stavbyvedoucího je dáno zejména rozsahem předmětu veřejné zakázky, tzn. s ohledem na postavení stavbyvedoucího se jeví jako logické (tedy přiměřené), aby měl shodný stupeň autorizace jako hlavní stavbyvedoucí, jelikož jejich pravomoci v rámci realizace rekonstrukce budou ve své podstatě shodné, nebo velice podobné. Potřeba autorizovaného inženýra na pozici hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího je odůvodněna i mnohem širšími kompetencemi, které může vykonávat, přičemž zadavatel ve své argumentaci zdůrazňuje konkrétní činnosti, které je oprávněn provádět autorizovaný inženýr oproti autorizovanému technikovi (např. provádění výpočtů staveb, průzkumů, zkoušek, geodetických měření). Úřad nijak nerozporuje, že hypoteticky na pozici stavbyvedoucího může být také autorizovaný technik, ale má za to, při zohlednění zejména rozsahu předmětu veřejné zakázky a požadavků, které na obě funkce klade sám zadavatel, je tento požadavek přiměřený a nediskriminační. Úřad v této souvislosti podotýká, že argumentace navrhovatele vychází z faktu, že autorizovaný technik může vykonávat funkci stavbyvedoucího, k tomu Úřad zdůrazňuje, že zadavatel není povinen ve svých požadavcích na odbornost osob podílejících se na realizaci předmětu veřejné zakázky vyžadovat pouze minimálně možné, což je v šetřeném případě navrhovatelem namítaná autorizace ve stupni autorizovaný technik. Dle Úřadu nelze argumentaci o údajné nepřiměřenosti a diskriminaci stavět toliko na tom, že funkci stavbyvedoucího může vykonávat také autorizovaný technik, neboť z druhé strany pohledu je možné konstatovat, že vyšší stupeň autorizace je na této pozici rovněž obecně možný. Úřad k tomu podotýká, že argumentace navrhovatele je v této části spíše obecnějšího charakteru a stavěná toliko na tvrzení navrhovatele, že oprávnění k vedení stavby má také autorizovaný technik, nejen autorizovaný inženýr, přičemž navrhovatel své námitky nepodpořil žádnými dalšími relevantními skutečnostmi. Jelikož argumentace navrhovatele v šetřené námitce je obecnějšího charakteru, vypořádal argumentaci navrhovatele Úřad ve stejné míře obecnosti.
212. Úřad činí dílčí závěr, že namítaný požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace – autorizace na úrovni autorizovaný inženýr – je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jeho stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. není stanoven tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručoval konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 207. až 211. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
213. Navrhovatel dále namítá, že požadavek na doložení „dokladu o proškolení na realizaci zateplování budov certifikovaným zateplovacím systémem ETICS (např. certifikát, potvrzení od výrobce), který hodlá uchazeč použít u realizace zakázky – odpovídajícího základní technické specifikaci zakázky“ (dále jen „doklad o proškolení“) hlavním stavbyvedoucím a stavbyvedoucím je nepřiměřený a diskriminační, jelikož jsou dle něj diskriminováni potenciální dodavatelé, kteří mají ve svém týmu osobu proškolenou na realizaci zateplovacího systému ETICS, ale nejedná se o osobu hlavního stavbyvedoucího nebo stavbyvedoucího. Navrhovatel k tomu argumentuje, že hlavní stavbyvedoucí a stavbyvedoucí řídí provádění stavby a nerealizují zateplovací systém ETICS (viz bod 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
214. Zadavatel k šetřené námitce navrhovatele sděluje, že pokud hlavní stavbyvedoucí a stavbyvedoucí nejsou proškoleni na realizaci zateplovacího systému ETICS, nemohou kvalifikovaně dohlížet na jeho realizaci, proto považuje předložení dokladu o proškolení za přiměřené a nediskriminační. Potřebu dokladu o proškolení odůvodňuje zadavatel mj. dotační podporou a s tím spojeným tlakem na kvalitu a správnost realizace zateplovacího systému ETICS. Dle zadavatele je namítané kritérium technické kvalifikace legitimní (viz body 31. a 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
215. Úřad nejprve sděluje, že předmětem veřejné zakázky je mj. realizace zateplení objektu, tedy ve vztahu k předmětu veřejné zakázky se namítaný požadavek na předložení dokladu o proškolení hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího jeví přiměřeným. Úřad dále seznal, že zadavatel objektivně vysvětluje své důvody pro předložení dokladu o proškolení. Úřad nevidí nic nepřiměřeného na tom, že zadavatel požaduje, aby řídící pracovníci byli seznámeni (proškoleni), jakým způsobem se určitá část předmětu plnění má realizovat, o to víc pokud ji zadavatel považuje za činnost důležitou, významnou či jinak specifickou (v šetřeném případě dotační podpora). Dle Úřadu totiž není podstatné, že danou činnost řídící pracovníci sami přímo nevykonávají, ale je podstatné to, že dohlíží na její realizaci, tudíž je logické, že mají mít odpovídající povědomí (např. v rozsahu proškolení), jaký způsobem má být daná činnost realizována. Úřad v této souvislosti také uvádí, že hlavní stavbyvedoucí a stavbyvedoucí v rámci plnění předmětu veřejné zakázky mj. dohlíží na veškeré činnosti realizované v průběhu realizace díla, tedy i na provádění systému zateplování ETICS, pročež se jeví jako přiměřené, že zadavatel požaduje, aby vedle řádného provedení zateplování byla prováděna i řádná a kvalitní odborná kontrola ze strany vedení stavby, což dle Úřadu má vliv na průběh plnění předmětu veřejné zakázky a vytváří předpoklad pro možnost řádného dokončení díla dodavatelem. Úřad tak posoudil šetřený navrhovatelem namítaný požadavek na doklad o proškolení jako přiměřený a nediskriminační s ohledem na rozsah a složitost předmětu veřejné zakázky a objektivní důvody zadavatele. Úřad dále konstatuje, že argumentaci o údajné nepřiměřenosti a diskriminaci šetřeného navrhovatelem namítaného požadavku navrhovatel staví toliko na tvrzení, že oba vedoucí pracovníci zateplovací systém ETICS nerealizují, což však v kontextu shora uvedeného Úřad dovodil jako nepodstatné. Jelikož je argumentace navrhovatele v této části spíše obecnějšího charakteru a stavěná toliko na jednom tvrzení, když navrhovatel svou námitku nepodpořil žádnými dalšími relevantními skutečnostmi, vypořádal argumentaci navrhovatele Úřad ve stejné míře obecnosti. Úřad pro úplnost dodává, byť navrhovatel v opačném směru neargumentuje, že z veřejně dostupných zdrojů seznal, že získání dokladu o proškolení se nejeví nijak obtížné či limitující v důsledku jeho „dostupnosti“ (viz bod 149. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
216. Úřad činí dílčí závěr, že namítaný požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace – doklad o školení ETICS – je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jeho stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. není stanoven tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručoval konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 213. až 215. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
217. Navrhovatel namítá k stanovení kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace u hlavního stavbyvedoucího, že „stanovení minimálního finančního objemu (…) ve výši 90 mil. Kč bez DPH (…) by nemělo být rozhodným ukazatelem pro ne/možnost prokázání kvalifikovanosti a zkušeností na pozici hlavního stavbyvedoucího (…)“ (viz bod 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
218. Zadavatel s námitkou navrhovatele nesouhlasí, přičemž svou argumentaci staví na rozsahu a obsahu předmětu veřejné zakázky (blíže viz bod 143. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
219. Dle Úřadu kritérium technické kvalifikace spočívající v prokázání praxe při řízení stavebních prací „ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku“ hlavním stavbyvedoucím odpovídá složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky a koresponduje s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky stanovenou zadavatelem na cca 110 mil. Kč. Úřad seznal, že zadavatel v šetřeném namítaném požadavku stanovil nižší finanční hodnotu, než je předpokládaná hodnota veřejné zakázky, z čehož lze usuzovat, že potenciální dodavatelé mohou prokázat zkušenosti hlavního stavbyvedoucího na obdobně finančně náročných referenčních zakázkách, resp. i referenčními zakázkami, které nejsou v takovém finančním rozsahu jako předmět veřejné zakázky, tudíž tento požadavek v rámci šetřeného kritéria technické kvalifikace se Úřadu jeví jako přiměřený a nediskriminační.
220. Úřad v této souvislosti doplňuje, že argumentace navrhovatele je v této části spíše obecnějšího charakteru a Úřad ji spíše vnímá jako subjektivní tvrzení navrhovatele, které však navrhovatel nepodpořil žádnými relevantními skutečnostmi, když svou námitku toliko staví na konstatování, že by finanční objem stavebních prací neměl být rozhodným ukazatelem pro prokázání kvalifikovanosti a zkušeností osoby na pozici hlavního stavbyvedoucího, přičemž obecně s tímto tvrzením navrhovatele se Úřad nemůže ztotožnit, jelikož ve finančním objemu se jistě promítá rozsah, složitost či specifičnost stavebních pracích. Jelikož argumentace navrhovatele v šetřené námitce je obecnějšího charakteru, vypořádal argumentaci navrhovatele Úřad ve stejné míře obecnosti.
221. Úřad činí dílčí závěr, že namítaný požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace – finanční objem min. 90 mil. Kč – je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jeho stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. není stanoven tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručoval konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 217. až 220. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
222. Navrhovatel namítá k stanovení kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace u stavbyvedoucího, že „stanovení minimálního finančního objemu (…) ve výši 60 mil. Kč bez DPH (…) by nemělo být rozhodným ukazatelem pro ne/možnost prokázání kvalifikovanosti a zkušeností na pozici (…) stavbyvedoucího (…)“ (viz bod 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
223. Zadavatel s námitkou navrhovatele nesouhlasí, přičemž svou argumentaci staví na rozsahu a obsahu předmětu veřejné zakázky (blíže viz bod 143. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
224. Dle Úřadu kritérium technické kvalifikace spočívající v prokázání praxe při řízení stavebních prací „ve finančním objemu min. 60.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku“ stavbyvedoucím odpovídá složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky a koresponduje s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky stanovenou zadavatelem na cca 110 mil. Kč. Úřad seznal, že zadavatel v šetřeném namítaném požadavku stanovil nižší finanční hodnotu, než je předpokládaná hodnota veřejné zakázky, z čehož lze usuzovat, že potenciální dodavatelé mohou prokázat zkušenosti stavbyvedoucího na obdobně finančně náročných referenčních zakázkách, resp. i referenčními zakázkami, které nejsou v takovém finančním rozsahu jako předmět veřejné zakázky, tudíž tento požadavek v rámci šetřeného kritéria technické kvalifikace se Úřadu jeví jako přiměřený a nediskriminační.
225. Úřad v této souvislosti doplňuje, že argumentace navrhovatele je v této části spíše obecnějšího charakteru a Úřad ji spíše vnímá jako subjektivní tvrzení navrhovatele, které však navrhovatel nepodpořil žádnými relevantními skutečnostmi, když svou námitku toliko staví na konstatování, že by finanční objem stavebních prací neměl být rozhodným ukazatelem pro prokázání kvalifikovanosti a zkušeností osoby na pozici stavbyvedoucího, přičemž obecně s tímto tvrzením navrhovatele se Úřad nemůže ztotožnit, jelikož ve finančním objemu se jistě promítá rozsah, složitost či specifičnost stavebních pracích. Jelikož argumentace navrhovatele v šetřené námitce je obecnějšího charakteru, vypořádal argumentaci navrhovatele Úřad ve stejné míře obecnosti.
226. Úřad činí dílčí závěr, že namítaný požadavek specifikovaný v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace – finanční objem min. 60 mil. Kč – je přiměřený ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jeho stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. není stanoven tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručoval konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 222. až 224. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
227. Navrhovatel namítá k stanovení kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace u člena odpovědného za BOZP, že je nepřiměřené a diskriminační, zejména ve vztahu ke stanovení min. počtu referenčních zakázek, min. finančnímu limitu referenčních zakázek a realizaci nástavby (viz bod 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
228. Zadavatel s šetřenou námitkou navrhovatele nesouhlasí a k realizaci nástavby uvádí, že jde o specifickou činnost, a proto je nutné, aby osoba zajišťující bezpečnost práce na straně potenciálního dodavatele byla dostatečně kvalifikovaná. Zadavatel svou argumentaci staví na rozsahu předmětu veřejné zakázky (blíže viz bod 32. a 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
229. K počtu požadovaných referenčních zakázek Úřad při zohlednění časového období (3 roky) a s ohledem na závěry týkající se trhu se stavebními zakázkami (blíže viz body 163. až 167. odůvodnění tohoto rozhodnutí) konstatuje, že se jeví přiměřeně, když zadavatel požaduje předložení min. 4 referenčních zakázek, tedy zhruba 1 referenční zakázku za rok. Stejně tak dle Úřadu nelze shledat nic nepřiměřeného na skutečnosti, že si zadavatel na určitém počtu referenčních zakázek ověřuje zkušenosti člena odpovědného za BOZP s obdobně finančně náročnými stavbami jako je předmět veřejné zakázky.
230. Dle Úřadu kritérium technické kvalifikace spočívající v prokázání praxe na stavebních pracích „ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku“ členem odpovědným za BOZP odpovídá předmětu složitosti a rozsahu veřejné zakázky a koresponduje s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky ve výši cca 110 mil. Kč. Úřad seznal, že zadavatel v šetřeném namítaném požadavku stanovil nižší finanční hodnotu, než je předpokládaná hodnota veřejné zakázky, z čehož lze usuzovat, že potenciální dodavatelé mohou prokázat zkušenosti člena odpovědného za BOZP na obdobně finančně náročných referenčních zakázkách, resp. i referenčními zakázkami, které nejsou v takovém finančním rozsahu jako předmět veřejné zakázky, tudíž tento požadavek v rámci šetřeného kritéria technické kvalifikace se Úřadu jeví jako přiměřený a nediskriminační. Jelikož je argumentace navrhovatele v této části spíše obecnějšího charakteru a stavěná toliko na tvrzení, že by šetřený navrhovatelem namítaný požadavek neměl být rozhodný pro (ne)možnost prokázání zkušeností člena odpovědného za BOZP, přičemž navrhovatel svou námitku nepodpořil žádnými dalšími relevantními skutečnostmi, proč považuje šetřené za nepřiměřené a diskriminační, vypořádal argumentaci navrhovatele Úřad ve stejné míře obecnosti.
231. K námitce, v níž navrhovatel namítá, že člen odpovědný za BOZP prokazuje praxi na referenčních zakázkách, u kterých byla realizována nástavba, Úřad plně odkazuje na své závěry učiněné v bodech 174. až 179. odůvodnění tohoto rozhodnutí, jelikož tyto jsou shodně aplikovatelné také ve vztahu k šetřenému navrhovatelem namítanému požadavku – zkušenosti člena odpovědného za BOZP s realizací nástavby, a konstatuje, že požadavek je přiměřený a nediskriminační. Úřad v této souvislosti podotýká, že argumentace navrhovatele je v této části spíše obecnějšího charakteru a stavěná toliko na otázce navrhovatele, z jakého důvodu je třeba ověřovat zkušenosti s nástavbou u člena odpovědného za BOZP, avšak konkrétní relevantní skutečnosti, proč je šetřený navrhovatelem namítaný požadavek údajně nepřiměřený a diskriminační, navrhovatel neuvádí, proto Úřad vypořádal argumentaci navrhovatele ve stejné míře obecnosti.
232. Úřad činí dílčí závěr, že namítané požadavky specifikované v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace – počet referenčních zakázek, finanční objem min. 90 mil. Kč a realizace nástavby – jsou přiměřené ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že jejich stanovení bylo objektivně odůvodněno zadavatelem, tj. nejsou stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což Úřad vyvodil v bodech 227. až 231. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
K šetřeným námitkám na odbornou kvalifikaci – shrnutí
233. Úřad na tomto místě shrnuje, že stanovením shora šetřených navrhovatelem namítaných požadavků technické kvalifikace stanovených v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace zadavatel naplnil účel technické kvalifikace, a to přiměřeně ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a že navrhovatelem namítané požadavky jsou zadavatelem objektivně odůvodněné. Dle Úřadu šetřené navrhovatelem namítané požadavky nepůsobí vůči potenciálním dodavatelům diskriminačně, resp. určitému okruhu potenciálních dodavatelů bezdůvodně přímo či nepřímo nezajišťují jakoukoli konkurenční výhodu, a v jejich důsledku nedochází bezdůvodně k vytváření překážek hospodářské soutěže mezi jednotlivými potenciálními dodavateli. Uvedené bylo Úřadem vyvozeno v bodech 207. až 232. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad tedy neshledal, že by ze strany zadavatele došlo k porušení § 36 odst. 1 zákona, § 73 odst. 6 písm. b) nebo zásady zákazu diskriminace a zásady přiměřenosti stanovených v § 6 zákona.
234. S ohledem na vše shora uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. tohoto rozhodnutí
Zjištěné skutečnosti
235. V čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace je stanoveno:
„Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v posledních pěti letech provedl: 1) Minimálně pět realizací stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky).
Z celkového počtu pěti referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena/y účastníkem:
- minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy
- minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla realizace rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením.“
236. V čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace je stanoveno:
„Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v posledních pěti letech provedl: 2) Minimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, ve finančním objemu min. 30.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky), přičemž součástí této realizace musela být realizace nadstavby budovy včetně vyztužení budovy. Z celkového počtu 2 referenčních zakázek definovaných výše musí být minimálně jedna referenční stavební zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo realizace nadstavby na minimálně 2 patrové budově (počet pater před nadstavbou).“
237. V čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace je stanoveno:
„Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v posledních pěti letech provedl: 3) Minimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, přičemž součástí této realizace musela být realizace nového výtahu do budovy v původním stavu bez výtahu.“
238. V čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace je mj. stanoveno:
„Hlavní stavbyvedoucí musí mít
autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr,
min. 5 let praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí musel působit min. u dvou obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena minimálně jedna referenční stavební zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy.
doklad o proškolení na realizaci zateplování budov certifikovaným zateplovacím systémem ETICS (např. certifikát, potvrzení od výrobce), který hodlá uchazeč použít u realizace zakázky – odpovídajícího základní technické specifikaci zakázky.
Stavbyvedoucí musí mít
autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr,
min. 3 roky praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí nebo zástupce stavbyvedoucího musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 60.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doloženy minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy.
doklad o proškolení na realizaci zateplování budov certifikovaným zateplovacím systémem ETICS (např. certifikát, potvrzení od výrobce), který hodlá uchazeč použít u realizace zakázky – odpovídajícího základní technické specifikaci zakázky.
(…)
člen týmu odpovědný za koordinaci bezpečnosti práce na straně zhotovitele musí mít:
vzdělání v oboru pozice v rámci realizace zakázky – platný doklad prokazující odbornou způsobilost k výkonu činnosti osoby odpovědné za koordinaci bezpečnosti práce nebo osoby odpovědné za prevenci rizik,
min. 3 roky praxe u zakázek obdobného typu, přičemž jako odpovědný pracovník za koordinaci bezpečnosti práce musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. výstavba (tj. novostavba nebo rekonstrukce) jakékoliv pozemní stavby, ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doloženy minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy.“
239. V části A.1.1. písm. c) „A – Průvodní Zprávy“ Přílohy č. 3 „Projektová dokumentace a slepý výkaz výměr“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha č. 3“) je k předmětu projektové dokumentace mj. uvedeno: „Projektová dokumentace řeší přístavbu, nástavbu, stavební úpravy a zateplení objektu sokolovny v Hulíně, Javorová č.p. 439, na pozemku parc. č. 451/1 a na pozemku p.č. 452, k.ú. Hulín. (…) Stavebními úpravami bývalé sokolovny se objekt sokolovny zrekonstruuje, aby plnil pouze funkci kulturní. Objekt bude nadstaven, je zde navržena přístavba z východní strany. (…) Celý stávající objekt je různorodý, má hodně přístaveb, nástaveb a různých výškových úrovní. Dokumentace proto řeší hmotové rozčlenění objektu a doplňuje celý objekt ze severní i jižní strany, aby působil jednotně a kompaktně. Výškově bude objekt zachovávat stávající rozměry. Zvýšení objektu bude způsobeno pouze navržením nových stropních konstrukcí a doplněním izolací do vrstev střešního pláště.“
240. V rozhodnutí o námitkách k námitce[4] proti čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace zadavatel mj.uvádí, že „požadavek není omezen pouze na stavby občanského vybavení, jak se snaží stěžovatel zkresleně uvádět, ale je možné prokázání kvalifikace též jinými stavebními pracemi obdobného charakteru. Zadavatelem stanovené požadavky jsou tak zcela odpovídající předmětu veřejné zakázky, a pokud splňují dané požadavky, není možné klást k tíži zadavatele, že je stěžovatel není schopen splnit. Technické kvalifikační požadavky vyjadřují oprávněné zájmy zadavatele tak, aby předmět veřejné zakázky byl plněn kvalifikovaným dodavatelem (…)“.
241. K požadavku na min. 2 významné stavební práce, jejichž předmětem plnění byla mj. realizace nástavby budovy zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí: „Nadstavba je specifickou činností při provádění rekonstrukcí, jelikož dochází k zásahům do statiky a zároveň je potřeba postupovat technicky a technologicky správně. Proto považuje svůj požadavek zadavatel za souladný se zákonem a jeho základními zásadami. Není možné vázat zkušenosti s nadstavbou u jakéhokoliv jiného typu rekonstruované budovy, jelikož je předmětem veřejné zakázky mj. nadstavba stavby občanského vybavení, potřebuje mít zadavatel ověřeny tyto zkušenosti a zároveň jsou jiné technologické postupy při nadstavbě například výrobní haly, která se skládá z plechu a právě stavby občanského vybavení, jež je předmětem plnění. Zároveň si zadavatel dovolí poukázat na skutečnost, že u novostavby nelze realizovat nadstavbu, neboť při novostavbě může být maximálně postaveno další patro, kdežto nadstavba značí, že je nadstavováno něco na již existující stavbu. Je rozdíl v technologických postupech při realizaci nadstavby u rekonstrukce již stojící budovy a při realizaci více pater u novostavby. Při nadstavbě rekonstruované budovy dochází k zásahům do statiky dané budovy, kdežto u novostavby se s vybudováním dalších pater již počítá. Požadavky tak odpovídají předmětu plnění a jejich precizací, potažmo precizním vymezením, jsou dodavatelům jasně dány podmínky účasti.“
242. K požadavku na min. 2 významné stavební práce, jejichž předmětem plnění byla realizace rekonstrukce min. 2 patrové budovy s bezbariérovým řešením pak v rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí: „(…) podmínky technického řešení bezbariérovosti řeší projektant v projektové dokumentaci, nicméně samotné provedení bezbariérovosti je následně na zhotoviteli, a proto je potřeba ověřit zkušenosti dodavatele i v tomto rozsahu. Za projektovou dokumentaci má odpovědnost projektant a za realizaci v souladu s projektovou dokumentací má zase odpovědnost zhotovitel (…) Pro zadavatele je podstatné a stěžejní ověření zkušeností právě v rozsahu, který uvádí v rámci kvalifikačních požadavků a zároveň tyto požadavky zcela odpovídají předmětu veřejné zakázky. Je rozdílné realizovat bezbariérovost u budov rekonstruovaných – do budovy již stojící, kde se s bezbariérovostí původně nepočítalo, a u novostaveb, kde se s bezbariérovostí počítá od počátku. Jelikož je předmětem realizace rekonstrukce 2-patrové stavby občanské vybavenosti s bezbariérovým řešením (v určitých místech i 3-patrové), nespatřuje zadavatel nic diskriminačního ani na tomto požadavku, kdy opět zadavatel pouze potřebuje osvědčit zkušenosti dodavatele s realizací obdobných staveb.“
243. Zadavatel ve vyjádření ze dne 6. 4. 2021 k čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace uvádí: „Nastavením namítaného kvalifikačního požadavku pouze zadavatel ověřuje, že potenciální dodavatel má zkušenosti s prováděním zásahů do statiky podle dané projektové dokumentace a zároveň díky kvalifikačnímu požadavku má zadavatel alespoň částečně osvědčeno, že budou tyto práce provedeny řádně (s ohledem na již existující zkušenost potenciálního dodavatele). Nejedná se tak o požadavek diskriminující, ale o požadavek odpovídající veřejné zakázce omezující hospodářskou soutěž pouze v nezbytné míře, což je též v souladu s rozhodovací praxí ÚOHS. Zároveň realizace nového výtahu v rekonstruované budově vyžaduje jiné technologické postupy než realizace nového výtahu do novostavby, obdobně u budovy, která v původním stavu alespoň jeden výtah obsahovala. Pokud dochází k zásahu do statiky budovy, pak to znamená technicky a technologický jiný postup u realizace výtahu, který musí být zakomponován do technického řešení rekonstrukce a zároveň musí být jeho realizace dimenzována s ohledem na statické výpočty a definování nosnosti budovy (použití výtahu, změna výtahové šachty atd.).“
244. Z Protokolu plyne, že zadavatel obdržel 6 žádostí o účast od následujících účastníků:
1. HOCHTIEF CZ a. s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha (HOCHTIEF CZ a. s.);
2. „MANAG a PTÁČEK – Sokolovna Hulín“, Vedoucí společník: MANAG, a.s. IČO 47906898, se sídlem Zarámí 92, 760 01 Zlín, Společník: PTÁČEK – pozemní stavby s.r.o., IČO 25896873, se sídlem Podvalí 629,752 01 Kojetín (dále jen „Manag a Ptáček – Sokolovna Hulín“);
3. STRABAG a.s., IČO 60838744, se sídlem Kačírkova 982/4, Jinonice, 158 00 Praha 5;
4. „Společnost pro Sokolovnu v Hulíně“, Správce společnosti: Navláčil stavební firma, s.r.o., IČO 25301144, se sídlem Bartošova 5532, 760 01 Zlín, Druhý společník: Winning PS – stavební firma s.r.o., IČO 49436589, se sídlem Křižíkova 2960/72, Královo Pole, 612 00 Brno (dále jen „Společnost pro Sokolovnu Hulín“);
5. Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2450/4, Libeň, 180 00 Praha (dále jen „Metrostav a.s.“);
6. PORR a.s., IČO 43005560, se sídlem Dubečská 3238/36, 100 00 Praha (dále jen „Porr a.s.“).
245. Z Protokolu dále plyne, že zadavatel provedl posouzení kvalifikace celkem třikrát, přičemž napotřetí došel k tomu, že všechny žádosti o účast jsou v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami: „Účastníci PORR a.s. a »Společnost pro Sokolovnu v Hulíně« zareagovali na zaslané Výzvy k doplnění/objasnění předložených žádostí o účast ve stanovené lhůtě. Bylo proto přistoupeno ke třetímu posouzení kvalifikace, během kterého bylo zjištěno, že již všechny žádosti o účast jsou zcela v pořádku, tedy v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami. Zadavatel proto vyzval k podání nabídky všechny účastníky, kteří podali žádost o účast.“
246. Podle „Protokolu o otevírání, posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 15. 7. 2021 (dále jen „Protokol hodnocení nabídek“) zadavatel obdržel 5 nabídek, a to od Porr a.s., Metrostav a.s., Manag a Ptáček – Sokolovna Hulín, HOCHTIEF CZ a. s. a Společnost pro Sokolovnu Hulín.
247. „Rozhodnutím/oznámením o výběru dodavatele, Písemná zpráva o hodnocení nabídek“ ze dne 9. 8. 2021 (dále jen „Rozhodnutí o výběru“) zadavatel rozhodl o výběru dodavatele Manag a Ptáček – Sokolovna Hulín.
248. „Rozhodnutím/Oznámením o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ ze dne 9. 8. 2021 (dále jen „Rozhodnutí o vyloučení“) zadavatel rozhodl o vyloučení dodavatele Společnost pro Sokolovnu Hulín.
249. Úřad dále za zjištěné skutečnosti považuje vyjádření zadavatele ze dne 6. 4. 2021, 2. 9. 2021 a 13. 9. 2021, ve kterých zadavatel odůvodňuje jím stanovené požadavky napadané navrhovatelem (viz body 24. až 33., 69. až 72., 76. a 77. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z důvodu, aby se stejný obsah v rozhodnutí neopakoval dvakrát, rozhodl se Úřad na tomto místě odkázat na citovaná znění odůvodnění zadavatele v rámci části IV. „Nové projednání věci před správním orgánem prvního stupně“ tohoto rozhodnutí.
250. K otázkám směřujícím k zadavatelem stanovenému kritériu technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace se znalecký ústav vyjádřil mj. následovně.
Otázka 2 a) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce již existující budovy a realizací novostavby. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Stavebně-technické postupy lze chápat jako technické parametry díla v období jeho návrhu, tedy postupy při navrhování díla obecně; stavebně-technologické postupy jsou již věcné postupy, které je nutné provést, aby bylo dílo řádně, podle jeho stavebně-technického návrhu provedeno. Tedy stavebně-technologické postupy, (technologie výstavby) je způsob a postup provádění stavby v souladu s jejím konstrukčním a materiálovým řešením, tj. s dokumentací stavby neboli stavebně-technickým řešením (postupem návrhu). U rekonstrukcí vždy budou procesy zahrnující bourací či demontážní práce, případně zesilování či podchycování konstrukcí (můžou, ale nemusí nastat), manipulace s vybouranými hmotami a jejich likvidace. Projekt pro rekonstrukci může obsahovat i práce směřující ke zlepšení vlastností stávajících konstrukcí, typicky např. sanace vlhkosti, biotického napadení, případně další aspekty. Rekonstrukce objekt může dále probíhat za plného nebo částečného provozu, což provádění prací komplikuje. Rekonstrukce jsou tedy často výrazně odlišné od novostaveb, i když některé dílčí stavební procesy mohou být shodné.“
Otázka 2 e) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizací rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Běžné stavební činnosti jsou u všech typů budov obecně stejné (svislé nosné konstrukce, vodorovné konstrukce, střecha, úpravy povrchů atd.), ač každá budova je úplné jiná i v rámci téhož druhu určení. Typické rekonstrukční práce uváděné v předchozích odpovědích však budou opět stejné. Stavby občanského vybavení budou stavebně velmi podobné stavbám obytným, ale budou se výrazně lišit od staveb průmyslových a zemědělských; které mají obvykle jiné stavebně technické řešení. Jestliže bude mít stavba občanského vybavení zděný nosný systém, pak v oblasti rekonstrukce nosného zdiva nebude podstatný rozdíl mezí ní a stavbou jiného druhu se zděným nosným systémem. Jenže stavba je souborem mnoha různých konstrukcí včetně systémů technických zařízení budov, proto se při hledání rozdílů mezi různými typy pozemních staveb mohou porovnávat vždy jen dvě konkrétní budovy, nelze obecně generalizovat. Pokud porovnáme rekonstrukci zděné 4 podlažní administrativní budovy a rekonstrukci jednopodlažní výrobní haly s ocelovými sloupy a opláštěním z polyuretanových tepelně izolačních panelů, pak dojdeme k závěru, že jde o naprosto rozdílné objekty, které toho nemají mnoho společného. Když bychom tu samou administrativní budovu porovnali s 4 podlažním bytovým domem, pak dojdeme k závěru, že rekonstrukce obou budou velmi podobné. Lze tedy konstatovat, že realizace rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizace rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské) mohou mít značné podobnosti, ale také zásadní rozdíly.“
Otázka 2 f) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce stavby občanského vybavení a neuplatní se při rekonstrukci jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské).“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Obecně lze konstatovat, že u rekonstrukcí všech typů (druhů) budov se mohou vyskytnout všechny stavební činnosti. Je to dáno především stavebně technickým návrhem, tedy projektovou dokumentací, která může zhotovitele vystavit nezbytnosti řešit velmi specifické stavebně technologické postupy. U budov občanského vybavení se mohou vyskytovat vysoce specifické práce a dodávky, které vyplývají z charakteru budovy (např. technologie divadelních sálů, koupališť, zimních stadionů a ostatních staveb pro vnitřní sporty, pálenice, krematoria a mnohé další – nemá smysl snažit se o úplný výčet), které u běžných staveb nevznikají. Technologické postupy neobvyklých prací a dodávek vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce jiného typu pozemní stavby. (…)“
Otázka 2 g) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací nadstavby stavby občanského vybavení a nadstavby jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Nadstavba (správně podle Stavebního zákona jde o nástavbu – jedná se o změnu dokončené stavby, při které se stavba zvyšuje. Stavby občanského vybavení a nástavba jiného typu pozemní stavby je po stavební stránce za předpokladu dodržení shodné materiálové základny obecně stejná. Zdění obvodového pláště u nástavby občanského vybavení bude pro kusová staviva na spojovací maltu probíhat stejně jako u nástavby obytné, průmyslové či zemědělské. Stejné to bude i u ostatních navazujících procesů. U nástavby se vždy jedná o navýšení vertikálního rozměru dle projektové dokumentace s respektováním materiálové základy a konstrukčního řešení stanoveného v projektové dokumentaci. Vždy se musí vycházet ze stávajících konstrukcí a navázat na ně. (…)“
Otázka 2 h) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci nadstavby stavby občanského vybavení a neuplatní se při realizaci nadstavby jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci nadstavby jiného typu pozemní stavby.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Neexistují takové postupy, které by se uplatnily výlučně při realizaci nástavby staveb občanského vybavení a nemohly se uplatnit u nástaveb jiných typů pozemních staveb. Nástavby staveb občanského vybavení, obytných, průmyslových či zemědělských objektů mohou obsahovat stejné stavební procesy, ale nemusí. Vždy závisí na materiálně konstrukčním řešení – pokud budou hlavní materiály stejné, pak se budou shodovat i stavební procesy. Jestliže na nástavbě stavby občanského vybavení budou použity jako svislé nosné konstrukce ocelové prvky s opláštěním trapézovým plechem, pak zde budou použity jiné procesy než na nástavbě bytového domu s monolitickými železobetonovými stěnami. V obou případech však vznikne svislá konstrukce.“
Otázka 2 k) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a realizací rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Z hlediska běžných stavebních prací není mezi rekonstrukcí minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a rekonstrukcí minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení žádný podstatný rozdíl. Vlastní bezbariérové úpravy totiž tvoří jen zanedbatelně malý podíl v rámci všech stavebních úprav. V budovách o dvou a více podlažích je nutné překonat bezbariérově výškové převýšení mezi podlažími, a to je možné buď rampami (v rámci vnitřních úprav nepoužitelné, vhodné pouze pro venkovní přístupy do objektu), nebo výtahem o určitých vnitřních rozměrech kabiny, nebo sklápěcí plošinou instalovanou na schodištích. Rozdíl může (ale nemusí) nastat při osazování nového výtahu do budovy s bezbariérovým řešením, kdy bude potřeba zajistit výtahovou šachtu o větších rozměrech, než by bylo třeba pro budovu bez bezbariérového řešení. Pak závisí na tom, zda v rekonstruované budově byl výtah o potřebných rozměrech výtahové šachty (potom odborný podzhotovitel prostě vymění starý výtah za nový a po stránce stavební v tom pak není rozdíl) nebo byl malý výtah a je třeba vybourat prostor pro novou větší výtahovou šachtu (potom rozdíl spočívá v bouracích pracích a zřízení nové výtahové šachty) nebo nebyl výtah vůbec a nově se zřizuje (pak je rozdíl malý - v obou případech se musí bourat a stavět nová výtahová šachta, jen u bezbariérového řešení bude o něco větší, ale to už v tomto případě není podstatné). V případě využití sklápěcí plošiny je právě tato rozdílovou prací, kterou není třeba realizovat při rekonstrukcí minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení. K tématu bezbariérových řešení je vhodné poznamenat, že většina staveb bude podléhat vyhlášce č. 398/2009 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, která platí pro stavby občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, dále pro společné prostory a domovní vybavení bytového domu obsahujícího více než 3 byty a také pro výkon práce celkově 25 a více osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo stavby pro výkon práce osob s těžkým zdravotním postižením. Z toho plyne, že u mnohých staveb je zcela zbytečné rozlišovat stavbu s nebo bez bezbariérových řešení, když dle platné vyhlášky stavby musí takováto řešení obsahovat.“
Otázka 2 l) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a neuplatní se při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Odpověď plyne z odpovědi na předchozí otázku 2 k). V souvislosti s realizací minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením je zásadní instalace technického zařízení pro překonání výškových rozdílů (výtah, sklápěcí plošina), které však není nezbytně nutné provádět u budovy, jež nemá bezbariérové řešení (ale i taková budova může obsahovat výtah, třebaže s menšími minimálními světlými rozměry kabiny než vyžaduje vyhláška č. 398/2009 Sb.). Dále je nutné počítat s náročnějšími stavebními úpravami venkovních vstupů do objektu, kde platí poměrně přísné požadavky na bezbariérové řešení. Instalaci technických zařízení (výtah, plošina) vždy obstará specializovaný podzhotovitel, přičemž zhotovitel pro něj zajistí stavební připravenost a koordinaci práci. Proto je možné odpověď uzavřít tak, že při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy postupy použité pro bezbariérové řešení nevyžadují od zhotovitele speciální schopnosti, znalosti či dovednosti oproti rekonstrukci minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení. V obou případech jde o rekonstrukce objektů, tedy bourací práce a případná statická zajištění či podchycení jsou společným znakem obou druhů rekonstrukcí.“
Otázka 2 o) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací bezbariérového řešení u rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizací bezbariérového řešení u jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „(…) Z hlediska stavebně-technických postupů není rozdíl mezi realizací bezbariérového řešení u rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizací bezbariérového řešení u rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Požadavky na konkrétní bezbariérová řešení totiž budou všude stejné, nezávisle na typu stavby. Nutno podotknout, že příslušná vyhláška 398/2009 Sb. neplatí pro všechny typy staveb – u některých typů staveb by se tedy bezbariérového řešení vůbec nemusela řešit, což ale současně neznamená, že by nemohla.“
Otázka 2 p) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci bezbariérového řešení u rekonstrukce stavby občanského vybavení a neuplatní se při realizaci bezbariérového řešení u jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci bezbariérového řešení u jiného typu pozemní stavby.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „(…) Z hlediska realizace bezbariérového řešení u rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizace bezbariérového řešení u rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské) lze konstatovat, že žádné rozdílové stavební procesy a postupy nevzniknou. V obou případech jde o rekonstrukce objektů, tedy bourací práce a případná statická zajištění či podchycení jsou společným znakem obou druhů rekonstrukcí.“
Otázka 2 q) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a rekonstrukcí 1-patrové budovy s bezbariérovým řešením. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Je nutné rozlišovat pojmy »patro« a »podlaží«. Objekt o jednom podlaží obsahuje pouze přízemí, kdežto 1-patrový objekt obsahuje dvě podlaží - přízemí a patro, které je druhým nadzemním podlažím. Pro posouzení otázky je to důležité. Z hlediska běžných stavebních prací není mezí rekonstrukcí minimálně 2-patrové budovy (tj. minimálně 3 podlaží) s bezbariérovým řešením a rekonstrukcí 1-patrové budovy (tj. 2 podlaží) s bezbariérovým řešením žádný podstatný rozdíl. V budovách o dvou a více podlažích je totiž vždy nutné bezbariérově překonat výškové převýšení mezi podlažími, a to je možné buď rampami (v rámci vnitřních úprav nepoužitelné, vhodné pouze pro venkovní přístupy do objektu), nebo výtahem o určitých vnitřních rozměrech kabiny, nebo sklápěcí plošinou instalovanou na schodištích. Pokud bychom 1-patrovou budovu považovali za jednopodlažní, pak v takové stavbě obvykle nelze očekávat výtah. Ale i v takové budově můžou být výškové změny v rámci přízemí, třebaže jen v podobě několika schodišťových stupňů. Pak se překlenutí bezbariérovým způsobem řeší sklápěcí plošinou. Pokud je součástí rekonstrukce vícepodlažní stavby dodatečné osazení výtahu (dosud tam výtah nebyl), pak se musí připravit prostor pro novou výtahovou šachtu, což může zahrnovat bourací práce spolu s přesuny a likvidací vybouraných hmot, statická zajištění stávajících konstrukcí, akustická opatření, případné související požárně bezpečnostní, opatření. Potom lze teprve budovat výtahovou šachtu jako nové svislé konstrukce, které u jednopodlažní budovy nenastávají.“
Otázka 2 r) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a neuplatní se při realizaci rekonstrukce 1-patrové budovy s bezbariérovým řešením. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce 1-patrové budovy s bezbariérovým řešením.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Chápeme-li 2-patrovou budovu jako objekt o 3 podlažích a 1-patrovou budovu jako objekt o 2 podlažích, pak neexistují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze pro realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a neuplatní se při realizaci rekonstrukce 1-patrové budovy s bezbariérovým řešením. Pokud bychom (nesprávně) chápali 2-patrovou budovu jako objekt o 2 podlažích a 1-patrovou budovu jako objekt o 1 podlaží, pak by existovaly konkrétní’ stavebně-technické a technologické postupy, které by se uplatnily pouze při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a neuplatnily při realizaci rekonstrukce 1-patrové budovy s bezbariérovým řešením. V takovém případě by šlo o dodatečnou instalaci výtahu či plošiny. Výtah je komplexnější záležitostí s dopady do statiky, akustiky a požární bezpečnosti a týká se vícepodlažních objektů. V takovém případě by šlo o postupy vyžadující od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými by zhotovitel nemusel disponovat při realizaci rekonstrukce jednopodlažní budovy s bezbariérovým řešením. V případě plošiny jde o poměrně jednoduchou montáž, která může nastat u jednopodlažní i vícepodlažní budovy, ale tyto postupy nevyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti – montáž pro hlavního zhotovitele bude vždy provádět specializovaný podzhotovitel.“
251. K otázkám směřujícím k zadavatelem stanovenému kritériu technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace se znalecký ústav vyjádřil následovně.
Otázka 3 g) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy a realizací rekonstrukce 1-patrové budovy. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Mezi realizací rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy a realizací rekonstrukce 1-patrové budovy obecně vzato nejsou žádné zásadní rozdíly, pokud obě posuzované budovy budou shodného konstrukčního a materiálového řešení. Chápeme-li 1-patrovou budovu jako jednopodlažní, pak v ní není schodiště, nemusí být ani stropní konstrukce, zpravidla není žádné technické vybavení pro transport osob ve vertikálním směru (výtah; plošina). Rozdíl ve stavebních procesech by nastal v těch konstrukcích, kterými se jednopodlažní budova liší od vícepodlažních budov. Pokud bychom 1-patrovou budovu chápali (správné chápání) jako dvoupodlažní, pak by obsahovala stejné konstrukce a tím i práce jako budova 2-patrová, tj. třípodlažní. Nutno také zmínit výškový faktor – čím vyšší budova, tím obtížnější realizace s ohledem na vnější práce prováděné z lešení, nárůst pracnosti z důvodu přesunů hmot a sutí do větší výšky. Vlastní technologické procesy se však nemění.“
Otázka 3 h) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda existují nějaké stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy, a které se současně neuplatní při realizaci rekonstrukce 1-patrové budovy. Svou odpověď zdůvodněte. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce 1-patrové budovy.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Při realizaci jednopodlažní budovy se neuplatní technologické postupy potřebné pro stavební úpravy konstrukcí, kterými se tato budova odlišuje od vícepodlažní budovy. Jedná se o všechny úpravy související se schodištěm (nutno však podotknout, že obecně i 1-podlažní budova může obsahovat vnitřní schodiště určené k překonávání výškových úrovní v rámci jednoho podlaží, takže v určitých případech pak nemusí být tak zásadní rozdíl oproti vícepodlažní budově, ač takové schodiště bude jednodušší konstrukce), výtahovou šachtou a výtahem, v některých případech i stropní konstrukcí (1-podlažní budova nemusí mít pevný strop, může být nahrazen podhledem zavěšeným na střešní konstrukci). Správné chápání pojmu 1- podlažní budova však zahrnuje objekt o dvou podlažích a v tom případě lze konstatovat, že neexistují stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy, a které se současně neuplatní při realizaci rekonstrukce 1-patrové budovy.“
252. K otázkám směřujícím k zadavatelem stanovenému kritériu technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace se znalecký ústav vyjádřil následovně.
Otázka 4 c) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, a realizací stavby nového výtahu do budovy, v níž výtah byl, avšak na jiném místě. Svou odpověď zdůvodněte.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Vůbec není podstatné, že v budově výtah byl na jiném místě. Kdykoliv jde o instalaci výtahu v budově na nové místo, je to stejná výchozí situace pro realizaci stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl jako realizace stavby nového výtahu do budovy, v níž výtah byl, avšak na jiném místě. Podstatné je to, jak vypadá ono místo pro umístění nového výtahu. Z hlediska stavebně-technických a technologických postupů nejsou v uvedených případech rozdíly. Jedná se o dodatečnou instalaci výtahu do budovy, ta je vždy spojena s určitým sledem stavebních činností, které budou vždy záviset na konkrétním technickém řešení.“
Otázka 4 d) uvedená v usnesení ze dne 5. 10. 2021: „Sdělte, zda existují nějaké stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, a současně se neuplatní při realizaci stavby nového výtahu do budovy, v níž výtah byl, avšak na jiném místě. Svou odpověď zdůvodněte. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci stavby nového výtahu do budovy, v níž výtah byl, avšak na jiném místě.“
Vyjádření uvedené v znaleckém posudku: „Neexistují stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, a současně se neuplatní při realizaci stavby nového výtahu do budovy, v níž výtah byl, avšak na jiném místě. Podstatné je, že výtah se umísťuje tam, kde dosud nebyl – to je společné pro obě posuzované situace. V každém případě se musí pro nový výtah včetně výtahové šachty připravit potřebný prostor, ať už s bouráním nebo bez bourání stávajících konstrukcí. Každý případ bude jiný a bude se muset řešit individuálně.“
253. Úřad z veřejně dostupných zdrojů na http://fast10.vsb.cz/studijni-materialy/zsaa/18.html zjistil, že pozemní stavby lze dělit:
1. Stavby obytné
rodinné domy
bytové domy
domy pro kolektivní bydlení apod.
2. Stavby občanské (veřejné)
stavby pro školství a kulturu
stavby pro zdravotnictví
stavby pro služby
stavby pro obchod a administrativu
stavby pro tělesnou výchovu apod.
3. Stavby průmyslové
budovy pro výrobu
budovy pro skladováni
4. Stavby zemědělské
budovy pro ustájení dobytka
budovy pro skladování produktů, atd.
Právní posouzení
254. Úřad na tomto místě předně odkazuje na obecná východiska, která učinil v bodech 151. až 162. odůvodnění tohoto rozhodnutí, a dále na své závěry k předmětu veřejné zakázky uvedené v bodech163. až 167. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
Ke kritériu technické kvalifikace stanovenému v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace
255. S ohledem na předmět tohoto správního řízení (viz bod 150. odůvodnění tohoto rozhodnutí) přistoupil Úřad k prověření stanovení kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace v dalších navrhovatelem namítaných skutečnostech, k čemuž Úřad uvádí následující.
256. Navrhovatel v návrhu brojí proti prokázání kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace pouze na referenčních stavbách občanského vybavení, když namítá, že kritérium technické kvalifikace je diskriminační, nepřiměřené a nesouladné se zákonem, k čemuž mj. argumentuje, že „(v)ezmeme-li v úvahu počet zakázek vyskytujících se na českém stavebním trhu za posledních 5 let, jejichž předmětem je právě rekonstrukce občanského vybavení nebo jiné stavební práce obdobného charakteru, (…), pak je zjevné, že z objektivního pohledu má potenciální uchazeč, (…) jen velmi malou pravděpodobnost, aby zadavatelem stanovená kritéria splnil a mohl se tak předmětné zakázky účastnit.“ (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
257. Zadavatel s námitkou navrhovatele nesouhlasí a konstatuje, že „v zadávacích podmínkách dostatečně specifikoval, co se rozumí stavbou občanského vybavení a zároveň umožnil prokázání kvalifikace i stavebními pracemi obdobného charakteru (…) a k tomu uvedl další stavby, které považuje za obdobné – administrativní budovy, budovy kulturní a společenské.“ (blíže viz body 25., 69. a 240. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
258. Jelikož je Úřad vázán právním názorem předsedy Úřadu vysloveným v druhostupňovém rozhodnutí, konkrétně v jeho bodech 34. a 36., kde předseda Úřadu akcentuje, že „(j)e nutné posoudit a vyjasnit, proč skutečně nepostačuje k prokázání kvalifikovanosti k plnění veřejné zakázky realizace nadstavby jakékoliv budovy, případně realizace vícepatrové novostavby apod. (…) Nutnost takového posouzení obecně platí pro všechny navrhovatelem rozporované požadavky na technickou kvalifikaci. (…) nestačí jakékoliv odůvodnění zadavatele k jím stanoveným požadavkům. Toto odůvodnění musí mít zadavatel podložené a Úřad musí v napadeném rozhodnutí vysvětlit (…) proč se zadavatelem souhlasí, pokud s ním souhlasí“, položil Úřad znaleckému ústavu otázku týkající se realizace rekonstrukce referenčních staveb občanského vybavení a rekonstrukce jiných pozemních staveb (např. obytné, průmyslové, zemědělské) s cílem zjistit všeobecně platné vztahy mezi stavebně-technologickými postupy při realizaci rekonstrukce na různých určeních staveb.
259. Úřad na tomto místě shrnuje skutečnosti zjištěné ze znaleckého posudku, v němž se k realizaci rekonstrukcí na různém určení staveb uvádí, že způsob a postup provádění rekonstrukce závisí na konstrukčním a materiálovém řešení stavby, jelikož u rekonstrukcí jsou stávající konstrukce zcela zásadní, neboť významně ovlivňují průběh stavby.Dle znaleckého posudku lze předpokládat, že stavby občanského vybavení budou stavebně velmi podobné stavbám obytným, ale budou se výrazně lišit od staveb průmyslových a zemědělských, které mají obvykle jiné stavebně technické řešení.Jestliže však bude mít stavba občanského vybavení zděný nosný systém, pak v oblasti rekonstrukce nosného zdiva nebude podstatný rozdíl mezí ní a stavbou jiného druhu taktéž se zděným nosným systémem.Znalecký ústav uzavírá, že realizace rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizace rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské) mohou mít značné podobnosti, ale také zásadní rozdíly (podrobně viz bod 250. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
260. Cílem Úřadu při pokládání otázek znaleckému ústavu bylo na základě skutečností uvedených ve znaleckém posudku dovodit, zda se zadavatel s ohledem na formulaci požadavku na stavební práce, v němž požaduje prokázat zkušenosti na referenčních stavbách občanského vybavení nedopustil porušení zákona, přičemž Úřad považoval za nutné znaleckým posudkem zjistit rozdílnost stavebně-technologických postupů u realizací rekonstrukcí na rozličných určeních staveb (občanské, obytné, průmyslové, zemědělské), na základě čehož následně posoudil, zda s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky a stavebně-technologické postupy je přiměřené požadovat prokázání zkušeností na referenčních stavbách občanského vybavení, jinými slovy, zda je v šetřeném případě rozhodujícím faktorem určení stavby.
261. U šetřené námitky týkající se zadavatelova požadavku na předložení referenčních staveb občanského vybavení v šetřeném kritériu technické kvalifikace dospěl Úřad k závěru, že je tento požadavek nepřiměřený složitosti předmětu veřejné zakázky a zadavatelem neodůvodněný. Úřad ze znaleckého posudku seznal, že prokázání zkušeností s realizacemi rekonstrukcí pouze na referenčních stavbách občanského vybavení se jeví jako nepřiměřený, když k ověření způsobilosti není rozhodující určení stavby, ale její materiálově konstrukční podoba. Jinými slovy požadavek na doložení pouze referenčních staveb občanského vybavení, a nikoliv jiných staveb (např. občanských, obytných, průmyslových či zemědělských) – pozemních staveb, které mají shodnou materiálově konstrukční podobu jako objekt sokolovny v Hulíně, lze označit za nepřiměřeně zpřísňující pravidla pro prokázání šetřeného kritéria technické kvalifikace potenciálními dodavateli. Úřad v této souvislosti dodává, že si je vědom, že předmětem veřejné zakázky je rekonstrukce budovy občanského vybavení, a tento fakt nijak nerozporuje, přesto nemůže odhlédnout od skutečnosti, že podstatným rozlišovacím prvkem je materiálově konstrukční podoba rekonstruované stavby nikoliv její určení, což z pohledu šetřeného navrhovatelem namítaného požadavku považuje za stěžejní. Úřad si je vědom, že zadavatel svou argumentaci staví zejména na skutečnosti, že předmětem veřejné zakázky je stavba občanské vybavenosti a zadavatel k prokázání šetřeného kritéria technické kvalifikace požaduje předložení i „jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské)“, přičemž má zadavatel za to, že možnost prokázání „rozšiřuje“, nicméně Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že zadavatel v rámci svých vyjádření nikterak nereagoval, resp. neodůvodnil šetřený navrhovatelem namítaný požadavek z pohledu relevantních stavebně-technických postupů, z nichž by vyvstal oprávněný důvod, proč není možné prokázat šetřenou technickou kvalifikaci na jiném určení stavby shodného materiálu a konstrukce jako je předmět veřejné zakázky (stavba sokolovny v Hulíně).
262. Úřad k přiměřenosti, resp. nepřiměřenosti požadavku na předložení referenčních staveb občanského vybavení v rámci šetřeného kritéria technické kvalifikace dále podotýká, že zadavatel v čl. 1.3. písm. a) bod 2) a 3) kvalifikační dokumentace požaduje prokázání této části kvalifikace na „stavebních pracích obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby“, tedy definuje jinak okruh určení staveb oproti čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace. Tuto skutečnost přitom zadavatel nikterak neobjasňuje a objektivně neodůvodňuje, resp. neodůvodňuje, proč v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace nepožaduje prokázání stavebních pracích na „rekonstrukci pozemní stavby“ obdobně jako v čl. 1.3. písm. a) bod 2) a 3) kvalifikační dokumentace.
263. Pro úplnost Úřad v této souvislosti k tvrzení navrhovatele ohledně údajné nepřezkoumatelnosti, resp. významové nejednoznačnosti kritéria „jiné stavební práce obdobného charakteru např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské“ sděluje, že slovo „např.“ značí demonstrativní, a nikoliv taxativní výčet, a proto polemika navrhovatele o tom, zda kulturní budovy spadají pod pojem stavba občanského vybavení či nikoliv, je v daném případě dále bezpředmětná.
264. Úřad na tomto místě akcentuje, že požadavky na předložení seznamu stavebních prací lze obecně považovat za jeden z vhodných nástrojů k ověření schopností potenciálních dodavatelů plnit předmět veřejné zakázky, nicméně s ohledem na stavebně-technologické postupy při realizaci rekonstrukce má za to, že měl zadavatel své konkrétní požadavky stanovit obecnějším způsobem tak, aby naplnil účel šetřené technické kvalifikace, ale zároveň tím nevyloučil možnost širší soutěže o veřejnou zakázku. Dle Úřadu nelze vyloučit, že při obecnějším požadavku na prokázání schopností realizovat rekonstrukci, mohlo reálně existovat víc potenciálních dodavatelů schopných prokázat šetřené kritérium technické kvalifikace, a to při zachování smyslu ověření šetřené způsobilosti potenciálních dodavatelů, tj. prokázání zkušeností s realizacemi rekonstrukcí budov shodného materiálu a konstrukce jako je předmět veřejné zakázky. Úřad uvádí (viz body 255. až 263. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že zadavatel nepřiměřeně omezil okruh staveb, kterými potenciální dodavatelé mohou prokázat své zkušenosti s realizací rekonstrukce, přičemž odůvodnění zadavatele se v daném případě nejeví jako dostačující, a ani složitost předmětu veřejné zakázky takovému požadavku nesvědčí, čímž došlo dle Úřadu k vytvoření bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a tím omezení účasti dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, tedy k porušení zásady zákazu diskriminace. Uvedené posouzení reflektuje právní názor předsedy Úřadu vyslovený v bodu 38. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí, v němž mj. uvádí: „Pokud se požadavky na technickou kvalifikaci jeví jako odpovídající ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, avšak vylučují ze soutěže dodavatele, kteří by k plnění veřejné zakázky byli způsobilými, nelze je považovat za souladné se zákonem.“
265. Navrhovatel v další části návrhu brojí proti zpřesňování (konkretizaci) prokázání kritérií technické kvalifikace stanovené zadavatelem v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, když zadavatel požaduje, aby referenční stavby spočívaly také v realizaci nástavby, přičemž navrhovatel namítá, že zadavatel podmiňuje její prokázání pouze na referenční stavby občanského vybavení. Navrhovatel se v této souvislosti táže, zda „(j)e zkušenost s realizací nadstavby u rekonstruované budovy občanského vybavení oproti zkušenosti s realizací nadstavby u rekonstruované pozemní stavby (…) natolik zásadním a rozlišovacím ukazatelem na základě něhož je možno jednoznačně určit či dovodit kvalifikovanost daného subjektu pro daný typ zakázky?“ (blíže viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
266. Zadavatel považuje požadavek na předložení stavebních prací prokazujících realizaci nástavby na referenčních stavbách občanského vybavení za legitimní, přičemž „není možné vázat zkušenosti s nadstavbou u jakéhokoliv jiného typu rekonstruované budovy, jelikož je předmětem veřejné zakázky mj. nadstavba stavby občanského vybavení“ (podrobně viz body 26., 69., 142. a 241. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
267. Úřad vázán právním názorem předsedy Úřadu vysloveným v druhostupňovém rozhodnutí, který citoval v bodu 258. odůvodnění tohoto rozhodnutí, položil znaleckému ústavu otázky týkající se realizace nástavby na rozličných určení staveb (občanské, obytné, průmyslové, zemědělské) s úmyslem zjistit všeobecně platné vztahy mezi stavebně-technologickými postupy při realizaci nástavby.
268. Úřad na tomto místě shrnuje skutečnosti zjištěné ze znaleckého posudku, z něhož mj. vyplývá, že nástavba realizovaná u referenční stavby občanského vybavení a nástavba u jiného typu pozemní stavby je po stavební stránce, za předpokladu dodržení shodné materiálové základny, obecně stejná. Dále znalecký ústav uvádí, že zdění obvodového pláště u nástavby referenční stavby občanského vybavení bude pro kusová staviva na spojovací maltu probíhat stejně jako u nástavby obytné, průmyslové či zemědělské, tj. neexistují stavebně-technologické postupy, které by se uplatnily výlučně při realizaci nástavby referenčních staveb občanského vybavení a nemohly se uplatnit u nástaveb jiných typů pozemních staveb, vždy to závisí na materiálně konstrukčním řešení – pokud budou hlavní materiály stejné, pak se budou shodovat i stavební procesy (podrobně viz bod 250. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
269. Cílem Úřadu při pokládání otázek znaleckému ústavu bylo na základě skutečností uvedených ve znaleckém posudku dovodit, zda se zadavatel s ohledem na formulaci požadavku na stavební práce, v němž požaduje předložení referenčních staveb občanského vybavení, u nichž byla předmětem plnění nástavba, nedopustil porušení zásady přiměřenosti, přičemž Úřad považoval za nutné znaleckým posudkem zjistit rozdílnost stavebně-technologických postupů při realizaci nástavby u rekonstrukcí rozličných určeních staveb (občanské, obytné, průmyslové, zemědělské), na základě čehož následně posoudil, zda s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky a stavebně-technologické postupy je přiměřené prokázání těchto zkušeností na referenčních stavbách občanského vybavení, tedy zda je k prokázání zkušeností s realizací nástavby rozhodující určení stavby.
270. U šetřené námitky, zda je zadavatelův požadavek na předložení realizace nástavby na referenčních stavbách občanského vybavení a „nikoliv na jakémkoliv jiném typu rekonstruované budovy“, dospěl Úřad k závěru, že je tento požadavek nepřiměřený složitosti předmětu veřejné zakázky a zadavatelem neodůvodněný. Úřad ze znaleckého posudku seznal, že prokázání zkušeností s realizací nástavby na referenčních stavbách občanského vybavení se jeví jako nepřiměřený, když k ověření způsobilosti k realizaci nástavby není rozhodující určení stavby, ale její materiálově konstrukční podoba. Jinými slovy požadavek na doložení nástavby pouze u referenčních staveb občanského vybavení, a nikoliv na jiných stavbách (např. občanských, obytných, průmyslových či zemědělských), resp. na stavbách, které mají shodnou materiálově konstrukční podobu jako objekt sokolovny v Hulíně, lze označit za nepřiměřeně zpřísňující pravidla pro prokázání šetřeného kritéria technické kvalifikace potenciálními dodavateli. Úřad totiž nemůže odhlédnout od skutečnosti, že podstatným rozlišovacím prvkem při realizaci nástavby je materiál a konstrukce rekonstruované stavby nikoliv určení stavby, což koresponduje se závěry, které Úřad učinil v bodech 256. až 264. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad dále seznal, že zadavatel dostatečně neodůvodnil šetřený navrhovatelem namítaný požadavek z pohledu relevantních stavebně-technických postupů, z nichž by vyvstal oprávněný důvod, proč není možné prokázat šetřenou technickou kvalifikaci na realizaci nástavby na jiném určení stavby shodného materiálu a konstrukce jako je předmět veřejné zakázky (stavba sokolovny v Hulíně), jelikož svou argumentaci staví bez bližšího odůvodnění na předmětu veřejné zakázky, kterým je rekonstrukce stavby občanského vybavení.
271. Úřad předně zdůrazňuje, že nezpochybňuje oprávnění zadavatele požadovat v rámci šetřeného kritéria technické kvalifikace zkušenosti potenciálních dodavatelů se stavebními pracemi týkajícími se realizace nástavby v rámci rekonstrukce, k čemuž se vyjádřil v bodech 174. až 179. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad dále akcentuje, že považuje požadavky na předložení seznamu stavebních prací za jeden z vhodných nástrojů ověření schopností potenciálních dodavatelů plnit předmět veřejné zakázky, nicméně s ohledem na stavebně-technologické postupy při realizaci nástavby má za to, že měl zadavatel své konkrétní požadavky stanovit obecnějším způsobem tak, aby naplnil účel šetřené technické kvalifikace, ale zároveň tím nevyloučil možnost širší soutěže o veřejnou zakázku. Dle Úřadu nelze vyloučit, že při obecnějším požadavku na prokázání schopností realizovat nástavbu nepodmíněné prokázáním toliko na referenčních stavbách občanského vybavení mohlo reálně existovat víc potenciálních dodavatelů schopných prokázat šetřené kritérium technické kvalifikace, a to při zachování smyslu ověření šetřené způsobilosti potenciálních dodavatelů, tj. prokázání zkušeností s realizacemi nástavby na budovách shodného materiálu a konstrukce, neboť realizace nástavby je bezpochyby předmětem veřejné zakázky. Úřad uvádí (viz body 265. až 270. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že zadavatel nepřiměřeně omezil okruh staveb, kterými potenciální dodavatelé mohou prokázat své zkušenosti s realizací nástavby, přičemž odůvodnění zadavatele se v daném případě nejeví jako dostačující, a ani složitost předmětu veřejné zakázky takovému požadavku nesvědčí, čímž došlo k vytvoření bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a tím omezení účasti dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, tedy k porušení zásady zákazu diskriminace. Uvedené posouzení reflektuje právní názor předsedy Úřadu vyslovený v bodu 38. druhostupňového rozhodnutí, který citoval v bodu 264. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
272. Navrhovatel v další části návrhu brojí proti zpřesňování (konkretizaci) prokázání kritéria technické kvalifikace stanoveného zadavatelem v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, v němž zadavatel požaduje referenční stavby, u nichž byla řešena bezbariérovost. Navrhovatel k tomu namítá, že zadavatel podmiňuje prokázání pouze na referenčních stavbách občanského vybavení, čímž „opakovaně zužuje okruh účastníků, kteří by byli způsobilí předmětnou zakázku realizovat“, a dotazuje se: „Z jakého důvodu je natolik podstatné disponovat pro realizaci předmětné zakázky alespoň 2 rekonstrukcemi stavby občanského vybavení, kdy se jedná minimálně o 2-patrové budovy, navíc s bezbariérovým řešením?“ (blíže viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
273. Zadavatel s námitkou navrhovatele nesouhlasí a odmítá ji s tím, že namítané požadavky v kritériu technické kvalifikace odpovídají předmětu veřejné zakázky. Zkušenosti s prováděním stavebních prací souvisejících s bezbariérovým řešením referenčních staveb občanského vybavení považuje zadavatel za legitimní, jelikož „potřebuje osvědčit zkušenosti dodavatele s realizací obdobných staveb“ (blíže viz body 27., 69., 142. a 242. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
274. Jelikož je Úřad vázán právním názorem předsedy Úřadu vysloveným v druhostupňovém rozhodnutí uvedeným v bodu 258. odůvodnění tohoto rozhodnutí, položil Úřad znaleckému ústavu otázky týkající se řešení bezbariérovosti u referenčních staveb občanského vybavení a u jiných typů pozemní stavby, s cílem zjistit všeobecně platné stavebně-technologické postupy při realizaci bezbariérových řešení u budov rozdílného určení.
275. Úřad na tomto místě shrnuje skutečnosti zjištěné ze znaleckého posudku, ve kterém znalecký ústav k řešení bezbariérovosti u různého určení staveb konstatuje, že zhlediska stavebně-technických postupů není rozdíl mezi realizací bezbariérového řešení u rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizací bezbariérového řešení u rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Požadavky na konkrétní bezbariérová řešení totiž budou všude stejné, nezávisle na určení stavby. Znalecký ústav této souvislosti upozorňuje na vyhlášku č. 398/2009 Sb., která se nevztahuje na všechny typy staveb, tj. ne u všech se bezbariérovost řeší, ale to neznamená, že by nemohla (podrobně viz bod 250. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
276. Cílem Úřadu při pokládání otázky znaleckému ústavu bylo na základě skutečností uvedených ve znaleckém posudku dovodit, zda se zadavatel s ohledem na formulaci požadavku na stavební práce, v němž požaduje předložení referenčních staveb občanského vybavení, u nichž bylo předmětem plnění řešení bezbariérovosti, nedopustil porušení zásady přiměřenosti, přičemž Úřad považoval za nutné znaleckým posudkem zjistit rozdílnost stavebně-technologických postupů při realizaci bezbariérového řešení u rekonstrukcí rozličných určeních staveb (občanské, obytné, průmyslové, zemědělské), na základě čehož následně posoudil, zda s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky a stavebně-technologické postupy je přiměřené požadovat prokázání zkušeností s realizací bezbariérového řešení na referenčních stavbách občanského vybavení, resp. zda je k prokázání zkušeností s realizací bezbariérového řešení rozhodující určení stavby, tak jak to učinil zadavatel. , tedy zda je k prokázání zkušeností s realizací bezbariérovosti rozhodující určení stavby.
277. U šetřené námitky, z jakého důvodu je natolik podstatné, aby zadavatelův požadavek na předložení bezbariérového řešení byl prokázán na referenčních stavbách občanského vybavení, dospěl Úřad k závěru, že tento požadavek je nepřiměřený složitosti předmětu veřejné zakázky a zadavatelem neodůvodněný, jelikož z hlediska stavebně-technologických postupů není, s ohledem na stanovisko znaleckého ústavu, rozdíl mezi realizací bezbariérového řešení u rekonstrukce referenční stavby občanského vybavení a u rekonstrukce jiného typu pozemní stavby. Prokázání zkušeností s realizací bezbariérového řešení na referenčních stavbách občanského vybavení se tedy jeví jako nepřiměřené, když k ověření způsobilosti k realizaci bezbariérového řešení není rozhodující určení stavby, ale skutečnost, zda na referenční zakázce byly realizovány úpravy související s řešením bezbariérovosti. Jinak řečeno požadavek na doložení zkušeností s realizacemi bezbariérových stavebních prvků při rekonstrukci stavby pouze u referenčních staveb občanského vybavení, a nikoliv na jiných stavbách (např. obytných), je možné označit za nepřiměřeně zpřísňující pravidla pro kritéria technické kvalifikace a jejich prokázání potenciálními dodavateli. Úřad dále seznal, že zadavatel dostatečně neodůvodnil šetřený navrhovatelem namítaný požadavek, když svou argumentaci bez dalšího staví pouze na předmětu veřejné zakázky, kterým je realizace rekonstrukce stavby občanského vybavení, avšak nikterak nerozporuje či nevysvětluje z pohledu stavebně-technologických postupů, z jakého důvodu není možné prokázat řešení bezbariérovosti na jiném určení stavby, jak namítá navrhovatel.
278. Úřad předně zdůrazňuje, že nezpochybňuje oprávnění zadavatele požadovat v rámci šetřeného kritéria technické kvalifikace zkušenosti potenciálních dodavatelů se stavebními pracemi týkajícími se realizace bezbariérového řešení v rámci rekonstrukce, k čemuž se vyjádřil v bodech 180. až 185. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad dále akcentuje, že považuje požadavky na předložení seznamu stavebních prací za jeden z vhodných nástrojů ověření schopností potenciálních dodavatelů plnit předmět veřejné zakázky, nicméně s odkazem na stavebně-technologické postupy při realizaci bezbariérového řešení má Úřad za to, že zadavatel měl své konkrétní požadavky stanovit obecnějším způsobem tak, aby naplnil účel šetřené technické kvalifikace, ale zároveň tím nevyloučil možnost širší soutěže o veřejnou zakázku. Dle Úřadu nelze vyloučit, že při obecnějším požadavku na prokázání schopností realizovat bezbariérové řešení nepodmíněné prokázáním toliko na referenčních stavbách občanského vybavení mohlo reálně existovat víc potenciálních dodavatelů schopných prokázat šetřené kritérium technické kvalifikace, a to při zachování jeho smyslu ověření šetřené způsobilosti potenciálních dodavatelů, tj. prokázání zkušeností s realizacemi bezbariérového řešení, neboť realizace bezbariérovosti je bezpochyby předmětem veřejné zakázky. Úřad uvádí (viz body 272. až 277. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že zadavatel nepřiměřeně omezil okruh staveb, kterými potenciální dodavatelé mohou prokázat své zkušenosti s realizací bezbariérového řešení, přičemž odůvodnění zadavatele se v daném případě nejeví jako dostačující, a ani složitost předmětu veřejné zakázky takovému požadavku nesvědčí, čímž došlo k vytvoření bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a tím omezení účasti dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, tedy k porušení zásady zákazu diskriminace. Uvedené posouzení reflektuje právní názor předsedy Úřadu vyslovený v bodu 38. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí, jenž Úřad citoval v bodu 264. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
279. Navrhovatel v návrhu dále brojí proti zpřesňování (konkretizaci) prokázání kritérií technické kvalifikace stanovené zadavatelem v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, když zadavatel požaduje, aby byly předloženy rekonstrukce 2 patrové budovy s bezbariérovým řešením. Navrhovatel k tomu namítá, že zadavatel „opakovaně zužuje okruh účastníků, kteří by byli způsobilí předmětnou zakázku realizovat“, a dotazuje se: „Je snad k realizaci předmětné zakázky méně odborně způsobilý subjekt, který (…) disponuje (…) rekonstrukcí přízemní budovy s bezbariérovým řešením a (…) rekonstrukcí min. 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení? (…) Z jakého důvodu je natolik podstatné disponovat pro realizaci předmětné zakázky alespoň 2 rekonstrukcemi stavby občanského vybavení, kdy se jedná minimálně o 2-patrové budovy, navíc s bezbariérovým řešením?“ (blíže viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
280. Zadavatel s námitkou navrhovatele nesouhlasí, jelikož dle něj namítaný požadavek v kritériu technické kvalifikace odpovídá předmětu veřejné zakázky. Požadavek na počet pater referenční zakázky zadavatel odůvodňuje zejména tím, že předmětem veřejné zakázky je rekonstrukce 2 patrové budovy, na určitých místech i 3 patrové budovy, tudíž potřebuje mít ověřeny zkušenosti potenciálních dodavatelů na tomto počtu pater (blíže viz body 27., 69. a 242. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
281. Jelikož je Úřad vázán právním názorem předsedy Úřadu vysloveným v druhostupňovém rozhodnutí uvedeným v bodu 258. odůvodnění tohoto rozhodnutí, položil Úřad znaleckému ústavu otázky týkající se realizace bezbariérového řešení u 1 patrové budovy a 2 patrové budovy, s cílem zjistit všeobecně platné stavebně-technologické postupy při realizaci bezbariérových řešení u budov s rozdílným počtem pater.
282. Úřad na tomto místě shrnuje skutečnosti zjištěné ze znaleckého posudku, ve kterém znalecký ústav k bezbariérovému řešení ve vícepatrových budovách konstatuje, že v nich je nutné překonat bezbariérově výškové převýšení mezi patry, což je možné rampami (vhodné pro venkovní přístupy do objektu), výtahem o určitých vnitřních rozměrech kabiny nebo sklápěcí plošinou instalovanou na schodištích. Při realizaci rekonstrukce budovy s bezbariérovým řešením je zásadní právě instalace technického zařízení pro překonání výškových rozdílů. K otázce vlivu počtu pater budovy na bezbariérové řešení se znalecký ústav vyjadřuje tak, že není z hlediska běžných stavebních prací podstatný rozdíl mezi rekonstrukcí 2 patrové a 1 patrové budovy s bezbariérovým řešením, jelikož v obou budovách je nutné bezbariérově překonat výškové převýšení mezi patry (podlažími). Znalecký ústav v této souvislosti podotýká, že také u 1 podlažní (přízemní) budovy, kde obvykle nelze očekávat výtah, mohou být bezbariérově řešeny výškové změny v rámci přízemí (např. schodišťové stupně). Ze znaleckého posudku dále vyplývá, že neexistují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce 2 patrové budovy s bezbariérovým řešením a neuplatní se při realizaci rekonstrukce 1 patrové budovy s bezbariérovým řešením (podrobně viz bod 252. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
283. Předtím než Úřad přistoupí k posouzení kritéria technické kvalifikace, považuje za nutné na tomto místě shrnout poznatek vyplývající ze znaleckého posudku týkající se pojmů „patro“ a „podlaží“, kdy budova o 1 podlaží sestává pouze z přízemí, 1 patrová budova sestává ze 2 podlaží – přízemí a patra, které je druhým nadzemním podlažím a 2 patrová budova, kterou v šetřeném kritériu požaduje zadavatel, sestává ze 3 podlaží – přízemí, patra, které je druhým nadzemním podlažím a patra, které je třetím nadzemním podlažím.
284. Cílem Úřadu při pokládání otázek znaleckému ústavu bylo na základě skutečností uvedených ve znaleckém posudku dovodit, zda se zadavatel s ohledem na formulaci požadavku na stavební práce, v němž požaduje předložení min. 2 patrové budovy s bezbariérovým řešení, nedopustil porušení zásady přiměřenosti, přičemž Úřad považoval za nutné znaleckým posudkem zjistit stavebně-technologické postupy při realizaci bezbariérového řešení u staveb nejen min. 2 patrových, na základě čehož následně posoudil, zda s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky a stavebně-technologické postupy je přiměřené požadovat prokázání zkušeností s realizací řešení bezbariérovosti na min. 2 patrové budově, tak jak to učinil zadavatel, tedy zda je k prokázání zkušeností s realizací bezbariérovosti rozhodující počet pater stavby.
285. K posouzení přiměřenosti požadavku prokázání bezbariérového řešení na min. 2 patrové budově Úřad konstatuje, že tento zadavatelův požadavek je nepřiměřený složitosti předmětu veřejné zakázky a zadavatelem neodůvodněný, neboť ze znaleckého posudku jednoznačně vyplývá, že k ověření způsobilosti k realizaci bezbariérového řešení není nezbytně nutné, resp. není rozhodující, aby stavební práce byly dokládány toliko na min. 2 patrové budově, a to proto, že z pohledu stavebně-technických podkladů a následných technologických postupů jsou shodné stavební práce týkající se bezbariérového řešení realizovány „již“ u 1 patrové budovy. O tom svědčí mj. to, že 1 patrová budova, tedy 2 podlažní budova tvořená přízemím a patrem, které je druhým nadzemním podlažím, již v sobě „nese“ bezbariérové překonání výškového rozdílu mezi patry, tudíž není třeba vyžadovat vyšší počet pater budovy, tak jak požaduje zadavatel, pro ověření zkušeností s realizací bezbariérovosti mezi patry (podlažími) budovy. Pro úplnost Úřad doplňuje, že nelze předpokládat další nebo jiné speciální technologické postupy ve vztahu k bezbariérovému řešení v rámci překonání výškových rozdílů od 2 patra budovy, tj. z pohledu bezbariérovosti jsou realizovány shodné práce mezi přízemím a 1 patrem, 1 patrem a 2 patrem atd. Úřad tudíž neshledal, že by se zásadně stavebně lišilo bezbariérové překonání výškového převýšení mezi jednotlivými podlažími (patry). S ohledem na uvedené lze tak označit za nepřiměřeně zpřísňující pravidla pro kritéria technické kvalifikace a jejich prokázání, že zadavatel požaduje prokázání bezbariérového řešení na min. 2 patrové budově, a nikoliv na budově s nižším počtem pater. Úřad dále konstatuje, že ani sám zadavatel dostatečně neodůvodnil toto navrhovatel namítané kritérium technické kvalifikace, když svou argumentaci staví toliko na předmětu veřejné zakázky, ale nikterak nevysvětluje z pohledu stavebně-technologických postupů, z jakého důvodu není možné prokázat namítanou část technické kvalifikace na 1 patrové budově, jak namítá navrhovatel.
286. Úřad předně zdůrazňuje, že nezpochybňuje oprávnění zadavatele požadovat v rámci šetřeného kritéria technické kvalifikace zkušenosti potenciálních dodavatelů se stavebními pracemi týkajícími se realizace bezbariérového řešení v rámci rekonstrukce, k čemuž se vyjádřil v bodech 180. až 185. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad dále akcentuje, že považuje požadavky na předložení stavebních prací za jeden z vhodných nástrojů ověření schopností potenciálních dodavatelů plnit předmět veřejné zakázky, nicméně s odkazem na stavebně-technologické postupy při realizaci bezbariérového řešení má Úřad za to, že zadavatel měl své konkrétní požadavky stanovit obecnějším způsobem tak, aby naplnil účel šetřené technické kvalifikace, ale zároveň tím nevyloučil možnost širší soutěže o veřejnou zakázku. Dle Úřadu nelze vyloučit, že při obecnějším požadavku na prokázání schopností realizovat bezbariérové řešení nepodmíněné prokázáním toliko na min. 2 patrových budovách mohlo reálně existovat víc potenciálních dodavatelů schopných prokázat šetřené kritérium technické kvalifikace, a to při zachování jeho smyslu ověření šetřené způsobilosti potenciálních dodavatelů, tj. prokázání zkušeností s realizacemi bezbariérového řešení, neboť realizace bezbariérovosti je bezpochyby předmětem veřejné zakázky. Úřad uvádí (viz body 279. až 286. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že zadavatel nepřiměřeně omezil okruh staveb, kterými potenciální dodavatelé mohou prokázat své zkušenosti s realizací bezbariérového řešení, přičemž odůvodnění zadavatele se v daném případě nejeví jako dostačující, a ani složitost předmětu veřejné zakázky takovému požadavku nesvědčí, čímž došlo k vytvoření bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a tím omezení účasti dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, tedy k porušení zásady zákazu diskriminace. Uvedené posouzení reflektuje právní názor předsedy Úřadu vyslovený v bodu 38. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí, jenž Úřad citoval v bodu 264. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
287. Úřad ke konstatování zadavatele uvedenému v jeho vyjádření k znaleckému posudku, a to: „Znalec potvrdil podstatný rozdíl mezi realizací budov obdobných předmětu zakázky a budov jiných neobdobných (např. průmyslové stavby, zemědělské stavby).“, z něhož dovozuje, že „nastavení kvalifikačních požadavků proběhlo zcela v souladu se zákonem a jeho základními zásadami, odpovídá skutečným potřebám zadavatele a reflektuje charakter stavby“, akcentuje, že nesouhlasí s účelovou interpretací závěrů znaleckého ústavu zadavatelem, když z celkového kontextu znaleckého posudku nemůže být pochyb, že:
realizace nástavby referenční stavby občanského vybavení a nástavby jiného typu pozemní stavby je po stavební stránce za předpokladu dodržení shodné materiálové základny a konstrukce obecně stejná [viz odpovědi znaleckého ústavu na otázku č. 2g) a 2h)],
realizace požadavků na bezbariérové řešení u rekonstrukce referenční stavby občanského vybavení a jiného typu pozemní stavby není závislá na určení stavby, neboť při jejich realizaci nevzniknou žádné rozdílové stavební procesy a postupy [viz odpovědi znaleckého ústavu na otázku č. 2a) a 2p)].
Úřad v této souvislosti podotýká, že v rámci svého právního posouzení zohlednil závěry znaleckého ústavu učiněné v odpovědích na otázku 2 e) a 2 f), v nichž konstatuje, že ač jsou referenční stavby občanského vybavení a jiné typy pozemních staveb úplně jiné budovy i v rámci téhož druhu určení, pak běžné stavební činnosti a typické rekonstrukční práce jsou u všech typů budov obecně stejné, avšak je třeba při hledání rozdílů mezi různými druhy určení staveb porovnávat vždy dvě konkrétní stavby a nelze obecně generalizovat, jelikož různé druhy určení staveb mohou mít značné podobnosti, ale také zásadní rozdíly.
288. Úřad na tomto místě uzavírá, že stanovením shora šetřených navrhovatelem namítaných požadavků technické kvalifikace stanovených v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace zadavatel nenaplnil účel technické kvalifikace přiměřeně ke složitosti předmětu veřejné zakázky a současně tyto objektivně neodůvodnil s ohledem na stavebně-technologické postupy při realizaci rekonstrukce, nástavby a řešení bezbariérovosti, což Úřad dovodil v bodech 255. až 286. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Dle Úřadu není pochyb, že šetřené navrhovatelem namítané požadavky technické kvalifikace působí vůči potenciálním dodavatelům diskriminačně, resp. bezdůvodně vytváří překážky hospodářské soutěže, jelikož stavebně-technologické postupy při realizaci rekonstrukce, nástavby a řešení bezbariérovosti nasvědčují tomu, že obecnější podmínky pro prokázání šetřené kvalifikace, resp. jejich méně striktní nastavení a méně provázané (kombinované) nastavení, by mohlo vést k situaci, že by na dotčeném trhu mohlo existovat více potenciálních dodavatelů schopných splnit šetřenou technickou kvalifikaci, současně nemůže být pochyb, že i při obecnějším nastavení šetřených navrhovatelem namítaných požadavků by byla účinně ověřena schopnost potenciálních dodavatelů plnit předmět veřejné zakázky a byl by tedy naplněn smysl stanovení kritérií technické kvalifikace. Úřad tedy shledal, že ze strany zadavatele došlo při stanovení zadávacích podmínek k nedodržení § 36 odst. 1 zákona, § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásady zákazu diskriminace a přiměřenosti stanovených v § 6 zákona.
Ke kritériu technické kvalifikace stanovenému v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace
289. S ohledem na předmět tohoto správního řízení (viz bod 150. odůvodnění tohoto rozhodnutí) přistoupil Úřad k prověření stanovení kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace v dalších navrhovatelem namítaných skutečnostech, k čemuž Úřad uvádí následující.
290. Navrhovatel brojí proti požadavku na předložení stavebních pracích, jejichž předmětem plnění byla realizace nástavby vč. vyztužení na min. „2 patrové budově (počet pater před nástavbou)“, k čemuž namítá, že pokud dodavatel disponuje „realizací nadstavby na budově, která byla před nadstavbou pouze přízemního typu, pak by byl z účasti zjevně diskvalifikován“, přičemž má za to, že „(j)e-li v úmyslu zadavatele si ověřit zkušenosti uchazeče s realizací nadstavby měl by tento požadavek formulovat v širším rozsahu, nikoliv ho ještě blíže specifikovat a podmiňovat požadavkem na realizaci nadstavby minimálně na 2-patrové budově (počet pater před nadstavbou)“ (blíže viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
291. Zadavatel s námitkou navrhovatele nesouhlasí a považuje požadavek stanovený v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace za legitimní, přičemž svou argumentaci opírá zejména o skutečnost, že kritérium odpovídá rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky a slouží k osvědčení zkušeností dodavatele se zakázkami obdobného charakteru (podrobně viz body 28. a 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
292. Úřad vázán právním názorem předsedy Úřadu vysloveným v druhostupňovém rozhodnutí, který citoval v bodu 258. odůvodnění tohoto rozhodnutí, položil znaleckému ústavu otázky týkající se rozdílů realizace nástavby na 1 patrové a 2 patrové budově s cílem zjistit všeobecně platné vztahy mezi stavebně-technologické postupy při realizaci staveb.
293. Úřad na tomto místě předně shrnuje skutečnosti zjištěné ze znaleckého posudku, z něhož k realizaci rekonstrukce min. 2 patrové budovy a realizaci rekonstrukce 1 patrové budovy vyplývá, že nejsou žádné zásadní rozdíly, pokud jsou obě posuzované budovy shodného konstrukčního a materiálového řešení, jelikož rekonstrukce 1 patrové budovy (2 podlažní) obsahuje stejné konstrukce a stejné stavební práce jako rekonstrukce 2 patrové budovy. Znalecký ústav v této souvislosti zmiňuje výškový faktor posuzovaných budov, neboť čím vyšší budova, tím obtížnější realizace s ohledem na vnější práce prováděné z lešení, nárůst pracnosti z důvodu přesunu hmot/sutí do větší výšky. Ze znaleckého posudku vyplývá, že neexistují stavebně-technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce min. 2 patrové budovy, a které se současně neuplatní při rekonstrukci 1 patrové budovy (podrobně viz body 251. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
294. Cílem Úřadu při pokládání otázek znaleckému ústavu bylo na základě skutečností uvedených ve znaleckém posudku dovodit, zda se zadavatel s ohledem na formulaci šetřeného kritéria technické kvalifikace, v němž požaduje realizaci nástavby vč. vyztužení budovy na min. 2 patrové budově (počet pater před nástavbou), nedopustil porušení zásady přiměřenosti, přičemž Úřad považoval za nutné znaleckým posudkem zjistit stavebně-technologické postupy při realizaci rekonstrukcí staveb nejen min. 2 patrových, na základě čehož následně posoudil, zda s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky a stavebně-technologické postupy je přiměřené požadovat prokázání zkušeností s realizací řešení nástavby vč. vyztužení na min. 2 patrové budově, tak jak to učinil zadavatel, tedy zda je k prokázání zkušeností s realizací nástavby vč. vyztužení rozhodující stanovení min. počtu pater budovy.
295. U námitky, která směřuje k potřebě ověření zkušeností potenciálních dodavatelů na min. 2 patrové budově (počet pater před nástavbou), dospěl Úřad s ohledem na závěry vyplývající ze znaleckého posudku a vyjádření zadavatele, že tento požadavek zadavatele je nepřiměřený složitosti předmětu veřejné zakázky a zadavatelem neodůvodněný. Jelikož ze znaleckého posudku jednoznačně vyplývá, že mezi realizací nástavby vč. vyztužení nejsou z pohledu stavebně-technologických postupů žádné zásadní rozdíly u rekonstrukce min. 2 patrové budovy (počet pater před nástavbou) a 1 patrové budovy, pokud jsou obě dotčené budovy shodného konstrukčního a materiálového řešení, má Úřad za to, že zadavatelem stanovené kritérium v podobě min. 2 patrové budovy (počet pater před nástavbou) není přiměřené. Úřad tedy v posuzované věci seznal, že u 1 patrové budovy, tedy 2 podlažní, jsou realizovány z pohledu stavebních pracích prováděných při nástavbě vč. vyztužení ve své podstatě tytéž stavební práce související s vyztužením stávajících konstrukcí budovy a s realizací samotné nástavby, jako u 2 patrové budovy (počet pater před nástavbou), tzn. neexistují stavebně-technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci nástavby a vyztužení u min. 2 patrové budovy (počet pater před nástavbou) a neuplatní se při realizaci nástavby a vyztužení u 1 patrové budovy, k čemuž konstatuje, že pro ověření zkušeností potenciálních dodavatelů s realizací nástavby vč. vyztužení není nezbytně nutné, resp. není rozhodující, aby byl stanoven počet pater budovy. Úřad podotýká, že si je vědom, že čím vyšší budova je rekonstruována, tím může docházet k obtížnějšímu realizování stavebně-technologických postupů ve vztahu např. ke stavbě lešení, k vnějším pracím prováděným z lešení, nebo může být obtížnější zajištění přesunu hmot/sutí do větší výšek, při realizaci nástavby a vyztužení v rámci rekonstrukce, ale v šetřeném případě je podstatné s ohledem na účel stanovení daného kritéria technické kvalifikace, tak jak jej zadavatel stanovil a v jakém smyslu odůvodňoval jeho oprávněnost, že vlastní stavebně-technologické postupy provádění nástavby a vyztužení se s výškou budovy nemění. Jak již Úřad uvedl výše, v šetřeném případě je podstatné shodné konstrukční a materiálové řešení rekonstruované budovy (k čemuž se Úřad vyjádřil v bodech 174. až 179. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
296. Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že nezpochybňuje oprávnění zadavatele požadovat v rámci šetřeného kritéria technické kvalifikace zkušenosti potenciálních dodavatelů se stavebními pracemi týkajícími se realizace nástavby vč. vyztužení, k čemuž se vyjádřil v bodech 187. až 193. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad dále akcentuje, že považuje požadavky na předložení seznamu stavebních prací za jeden z účinných nástrojů ověření schopností potenciálních dodavatelů plnit předmět veřejné zakázky, nicméně s ohledem na stavebně-technologické postupy při realizaci nástavby vč. vyztužení na patrových rekonstrukcích má za to, že měl zadavatel své konkrétní požadavky stanovit obecnějším způsobem tak, aby naplnil účel šetřené technické kvalifikace, ale zároveň tím nevyloučil možnost širší soutěže o veřejnou zakázku. Dle Úřadu nelze vyloučit, že při obecnějším požadavku na prokázání schopností realizovat nástavbu vč. vyztužení nepodmíněné prokázáním toliko na min. 2 patrových budovách (počet pater před nadstavbou), mohlo reálně existovat víc potenciálních dodavatelů schopných prokázat šetřené kritérium technické kvalifikace, a to při zachování smyslu ověření šetřené způsobilosti potenciálních dodavatelů, tj. prokázání zkušeností s realizacemi nástavby vč. vyztužení na patrových budovách, neboť realizace nástavby vč. vyztužení je bezpochyby předmětem veřejné zakázky. Úřad tedy uvádí (viz body 290. až 295. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že zadavatel nepřiměřeně omezil okruh staveb, kterými potenciální dodavatelé mohou prokázat své zkušenosti s realizací nástavby, přičemž odůvodnění zadavatele se v daném případě nejeví jako dostačující, a ani složitost předmětu veřejné zakázky takovému požadavku nesvědčí, čímž došlo k vytvoření bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a tím omezení účasti dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, tedy k porušení zásady zákazu diskriminace. Uvedené posouzení reflektuje právní názor předsedy Úřadu vyslovený v bodu 38. druhostupňového rozhodnutí, který citoval v bodu 264. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
297. Úřad ke konstatování zadavatele uvedenému v jeho vyjádření k znaleckému posudku, a to: „Znalec potvrdil skutečnost, že v rámci předmětu zakázky bude realizováno vyztužení budovy.“, z něhož dovozuje, že „nastavení kvalifikačních požadavků proběhlo zcela v souladu se zákonem a jeho základními zásadami, odpovídá skutečným potřebám zadavatele a reflektuje charakter stavby“, akcentuje, že nesouhlasí s účelovou interpretací závěrů znaleckého ústavu zadavatelem, když z celkového kontextu znaleckého posudku nemůže být pochyb, že:
realizace nástavby vč. vyztužení je po stavební stránce za předpokladu dodržení shodné materiálové základny obecně stejná u min. 2 patrové budovy (počet pater před nástavbou) a 1 patrové budovy [viz odpovědi znaleckého ústavu na otázku č. 3 g) a 3 h)].
298. Úřad na tomto místě uzavírá, že stanovením shora šetřeného navrhovatelem namítaného požadavku technické kvalifikace stanoveného v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace zadavatel nenaplnil účel technické kvalifikace přiměřeně ke složitosti předmětu veřejné zakázky a současně tento požadavek objektivně neodůvodnil s ohledem na stavebně-technologické postupy při realizaci nástavby vč. vyztužení na min. 2 patrové budově, což Úřad dovodil v bodech 289. až 297. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Dle Úřadu není pochyb, že šetřený navrhovatelem namítaný požadavek technické kvalifikace působí vůči potenciálním dodavatelům diskriminačně, resp. bezdůvodně vytváří překážky hospodářské soutěže, jelikož stavebně-technologické postupy při realizaci nástavby vč. vyztužení v patrových budovách nasvědčují tomu, že obecnější podmínky pro prokázání šetřené kvalifikace, resp. jejich méně striktní nastavení a méně provázané (kombinované) nastavení, by mohlo vést k situaci, že by na dotčeném trhu mohlo existovat více potenciálních dodavatelů schopných splnit šetřenou technickou kvalifikaci, současně nemůže být pochyb, že i při obecnějším nastavení šetřeného navrhovatelem namítaného požadavku by byla účinně ověřena schopnost potenciálních dodavatelů plnit předmět veřejné zakázky a byl by tedy naplněn smysl stanovení kritérií technické kvalifikace. Úřad tedy shledal, že ze strany zadavatele došlo k porušení § 36 odst. 1 zákona, § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásady zákazu diskriminace a přiměřenosti stanovených v § 6 zákona.
Ke kritériu technické kvalifikace stanovenému v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace
299. S ohledem na předmět tohoto správního řízení (viz bod 150. odůvodnění tohoto rozhodnutí) přistoupil Úřad k prověření stanovení kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace v dalších navrhovatelem namítaných skutečnostech, k čemuž Úřad uvádí následující.
300. Navrhovatel k technické kvalifikaci stanovené zadavatelem v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace namítá, že požadavek „považuje za zjevně nepřiměřený a diskriminační, který významným způsobem omezuje hospodářskou soutěž, resp. významně omezuje potenciálních uchazečů, kteří by se mohli výběrového řízení účastnit“, když brojí proti jejímu prokázání na „realizaci nového výtahu, kdy původní stav rekonstruované budovy výtah neobsahoval“. Navrhovatel namítá, že by dle jeho názoru nemělo být rozhodné, zda „výtah byl či nebyl v původním stavu součástí rekonstruované pozemní stavby“ a „budova v původním stavu alespoň jeden výtah obsahovala, či nikoliv“. Navrhovatel též namítá, že z účasti v zadávacím řízení by byl vyloučen např. dodavatel, který rekonstruoval budovu, kde v původním stavu byl alespoň jeden výtah, přičemž se v této souvislosti ptá: „Je skutečně bezpodmínečně nutné, v zájmu zadavatele a v souladu s principy hospodárnosti, aby uchazeč musel prokazovat zkušenosti s realizací nového výtahu právě v rekonstruované budově, která dříve výtah neobsahovala? Z jakého důvodu by měl být způsobilým subjektem k realizaci předmětné zakázky uchazeč, který disponuje potřebným počtem zakázek, jejichž předmětem byla mimo jiné i realizace nového výtahu v rekonstruované budově, byť rekonstruovaná budova v původním stavu již alespoň jeden výtah obsahovala?“ (podrobně viz body 15. a 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí)
301. Zadavatel s námitkou navrhovatele nesouhlasí a považuje technickou kvalifikaci stanovenou zadavatelem v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace za nediskriminační, jelikož jí ověřuje, že potenciální dodavatel má zkušenosti s prováděním zásahů do statiky podle dané projektové dokumentace. Zadavatel v této souvislosti konstatuje, že realizace nového výtahu v rekonstruované budově vyžaduje jiné technologické postupy než realizace nového výtahu v budově, která v původním stavu alespoň 1 výtah obsahovala.V další argumentaci se pak zadavatel odvolává na rozdílné technologický postupy u realizace výtahu, který musí být zakomponován do technického řešení rekonstruované stavby (podrobně viz body 29., 71. a 77. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
302. Úřad vázán právním názorem předsedy Úřadu vysloveným v druhostupňovém rozhodnutí, které uvádí v bodu 258. odůvodnění tohoto rozhodnutí, položil Úřad znaleckému ústavu otázky týkající se realizace nového výtahu do budovy, v níž původně výtah byl na jiném místě, a realizace nového výtahu do budovy, v níž původně nebyl, s cílem zjistit všeobecně platné vztahy mezi stavebně-technologické postupy při realizaci staveb.
303. Úřad na tomto místě předně shrnuje skutečnosti zjištěné ze znaleckého posudku, z něhož vyplývá, že u realizace výtahu v případě rekonstrukce je nutné respektovat omezení plynoucí z geometrie stávající konstrukce, je třeba realizovat nezbytné bourací práce pro vytvoření potřebného prostoru pro umístění výtahové šachty včetně prostupů ve vodorovných nosných konstrukcích, s tím souvisí statické podchycení nebo zesílení dotčených konstrukcí, dodavatel je při realizaci nového výtahu do rekonstrukce omezen stávajícími konstrukcemi. Ze znaleckého posudku vyplývá, že z hlediska stavebně-technologických postupů nejsou rozdíly mezi realizací stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, a realizací stavby nového výtahu do budovy, v níž výtah byl, avšak na jiném místě, a to proto, že vůbec není podstatné, že v budově výtah byl na jiném místě, podstatné je, že se jedná o instalaci výtahu v budově na nové místo, je to pak stejná výchozí situace pro realizaci stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl jako realizace stavby nového výtahu do budovy, v níž výtah byl, avšak na jiném místě. Jinými slovy je podstatné, že výtah se umísťuje tam, kde dosud nebyl, a to je společné pro obě posuzované situace (podrobně viz body 252. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
304. Cílem Úřadu při pokládání otázek znaleckému ústavu bylo na základě skutečností uvedených ve znaleckém posudku dovodit, zda se zadavatel s ohledem na formulaci požadavku na stavební práce, v němž požaduje předložení realizaci nového výtahu do budovy v původním stavu bez výtahu, nedopustil porušení zásady přiměřenosti, přičemž Úřad považoval za nutné znaleckým posudkem zjistit rozdíly ve stavebně-technologických postupech při realizaci stavby nového výtahu do budovy, v níž původně nebyl a do budovy, v níž původně výtah byl, avšak na jiném místě, na základě čehož následně posoudil, zda s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky a stavebně-technologické postupy je přiměřené požadovat prokázání zkušeností s realizací nového výtahu u budovy v původním stavu bez výtahu, tak jak to učinil zadavatel, tedy zda není k prokázání zkušeností s realizací nového výtahu rozhodující nikoli, zda výtah v budově byl/nebyl, ale na jakém místě byl.
305. U námitky, zda je nezbytný zadavatelův požadavek na předložení realizace nového výtahu do budovy v původním stavu bez výtahu, dospěl Úřad k závěru, že je tento požadavek nepřiměřený složitosti předmětu veřejné zakázky a zadavatelem neodůvodněný. Úřad ze znaleckého posudku seznal, že prokázání zkušeností s realizací nového výtahu pouze na budovách v původním stavu bez výtahu se jeví jako nepřiměřené, jelikož k ověření způsobilosti k realizaci nového výtahu je rozhodující, zda na daném místě byl původně výtah a nikoliv to, zda v budově samotné výtah je či není. Úřad seznal, že z hlediska stavebně-technologických postupů není rozdíl mezi realizací stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, a realizací stavby nového výtahu do budovy, v níž výtah původně byl, ale na jiném místě, jelikož umístění „původního“ výtahu není v tomto případě vůbec podstatné, když je podstatné, že „nový“ – tedy další – výtah je v rámci rekonstrukce budovy instalován na novém (jiném) místě. Dle Úřadu je tedy podstatným rozlišovacím prvkem pro ověření zkušeností s realizací nového výtahu v rekonstruované budově to, zda je nový výtah umísťován na místo, kde dosud nebyl. Úřad dále konstatuje, že ani sám zadavatel dostatečně neodůvodnil toto navrhovatelem namítané kritérium technické kvalifikace, když svou argumentaci staví toliko na předmětu veřejné zakázky, kterým je realizace nového výtahu do rekonstruované stavby občanského vybavení, avšak nikterak nerozporuje či nevysvětluje z pohledu stavebně-technologických postupů, z jakého důvodu není možné prokázat kvalifikaci na budově, kde výtah původně byl, ale na jiném místě stavby, jak namítá navrhovatel.
306. Úřad zdůrazňuje, že nezpochybňuje oprávnění zadavatele požadovat v rámci šetřeného kritéria technické kvalifikace zkušenosti potenciálních dodavatelů se stavebními pracemi týkajícími se realizace výtahu, k čemuž se vyjádřil v bodech 195. až 205. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad dále akcentuje, že považuje požadavky na předložení seznamu stavebních prací za jeden z vhodných nástrojů ověření schopností potenciálních dodavatelů plnit předmět veřejné zakázky, nicméně s ohledem na stavebně-technologické postupy při realizaci výtahu má za to, že měl zadavatel své konkrétní požadavky stanovit obecnějším způsobem tak, aby naplnil účel šetřené technické kvalifikace, ale zároveň tím nevyloučil možnost širší soutěže o veřejnou zakázku. Dle Úřadu nelze vyloučit, že při obecnějším požadavku na prokázání schopností realizovat nástavbu nepodmíněné prokázáním toliko na referenčních stavbách bez výtahu, mohlo reálně existovat víc potenciálních dodavatelů schopných prokázat šetřené kritérium technické kvalifikace, a to při zachování smyslu ověření šetřené způsobilosti potenciálních dodavatelů, tj. prokázání zkušeností s realizacemi výtahu do rekonstrukcí, neboť realizace výtahu je bezpochyby předmětem veřejné zakázky. Úřad tedy uvádí (viz body 300. až 305. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že zadavatel nepřiměřeně omezil okruh staveb, kterými potenciální dodavatelé mohou prokázat své zkušenosti s realizací výtahu, přičemž odůvodnění zadavatele se v daném případě nejeví jako dostačující, a ani složitost předmětu veřejné zakázky takovému požadavku nesvědčí, čímž došlo k vytvoření bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a tím omezení účasti dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, tedy k porušení zásady zákazu diskriminace. Uvedené posouzení reflektuje právní názor předsedy Úřadu vyslovený v bodu 38. druhostupňového rozhodnutí, který citoval v bodu 264. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
307. Úřad ke konstatování zadavatele uvedenému v jeho vyjádření k znaleckému posudku, a to: „Znalec potvrdil podstatný rozdíl mezi realizací výtahu v budově kde nebyl a výtahu v rámci novostavby.“, akcentuje, že toto ze znaleckého posudku vyplývá, avšak z celkového kontextu znaleckého posudku není pochyb, že není rozdílu mezi realizací nového výtahu do budovy, v níž původně nebyl, a realizací nového výtahu do budovy, v níž výtah byl, avšak na jiném místě [viz odpovědi znaleckého ústavu na otázku č. 4c) a 4d)], k čemuž se zadavatel nevyjádřil, resp. nikterak tento závěr znaleckého ústavu nerozporuje.
308. Úřad na tomto místě uzavírá, že stanovením shora šetřeného navrhovatelem namítaného požadavku technické kvalifikace stanoveného v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace zadavatel nenaplnil účel technické kvalifikace přiměřeně ke složitosti předmětu veřejné zakázky a současně tento požadavek objektivně neodůvodnil s ohledem na stavebně-technologické postupy při realizaci výtahu do budovy, kde výtah byl na jiném místě než nově instalovaný, což Úřad dovodil v bodech 299. až 307. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Dle Úřadu není pochyb, že šetřený navrhovatelem namítaný požadavek technické kvalifikace působí vůči potenciálním dodavatelům diskriminačně, resp. bezdůvodně vytváří překážky hospodářské soutěže, jelikož stavebně-technologické postupy při realizaci výtahu nasvědčují tomu, že obecnější podmínky pro prokázání šetřené kvalifikace, resp. jejich méně striktní nastavení a méně provázané (kombinované) nastavení, by mohlo vést k situaci, že by na dotčeném trhu mohlo existovat více potenciálních dodavatelů schopných splnit šetřenou technickou kvalifikaci, současně nemůže být pochyb, že i při obecnějším nastavení šetřeného navrhovatelem namítaného požadavku by byla účinně ověřena schopnost potenciálních dodavatelů plnit předmět veřejné zakázky a byl by tedy naplněn smysl stanovení kritérií technické kvalifikace. Úřad tedy shledal, že ze strany zadavatele došlo k porušení § 36 odst. 1 zákona, § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásady zákazu diskriminace a přiměřenosti stanovených v § 6 zákona.
309. S ohledem na vše shora uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí
Zjištěné skutečnosti
310. Podle čl. 1. kvalifikační dokumentace: „Při plnění zakázky nemůže být poddodavatelem plněn:
- výkon pozice hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího a k tomu se vztahující kvalifikační předpoklady (…)“.
311. V čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace, jenž řeší rozsah požadovaných informací a dokladů podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona, je uvedeno následující: „Dodavatel je povinen prokázat minimální úroveň předmětného kvalifikačního předpokladu takto:
„Hlavní stavbyvedoucí musí mít
(…)
min. 5 let praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí musel působit min. u dvou obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu dvou referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena minimálně jedna referenční stavební zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy.
(…)
Stavbyvedoucí musí mít
(…)
min. 3 roky praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí nebo zástupce stavbyvedoucího musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 60.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doloženy minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy.
(…)“
312. Znalecký ústav se k otázce 2 e) uvedené v usnesení ze dne 5. 10. 2021, která zní „(s)dělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizací rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Svou odpověď zdůvodněte.“, vyjádřil ve znaleckém posudku následovně: „Běžné stavební činnosti jsou u všech typů budov obecně stejné (svislé nosné konstrukce, vodorovné konstrukce, střecha, úpravy povrchů atd.), ač každá budova je úplné jiná i v rámci téhož druhu určení. Typické rekonstrukční práce uváděné v předchozích odpovědích však budou opět stejné. Stavby občanského vybavení budou stavebně velmi podobné stavbám obytným, ale budou se výrazně lišit od staveb průmyslových a zemědělských; které mají obvykle jiné stavebně technické řešení. Jestliže bude mít stavba občanského vybavení zděný nosný systém, pak v oblasti rekonstrukce nosného zdiva nebude podstatný rozdíl mezí ní a stavbou jiného druhu se zděným nosným systémem. Jenže stavba je souborem mnoha různých konstrukcí včetně systémů technických zařízení budov, proto se při hledání rozdílů mezi různými typy pozemních staveb mohou porovnávat vždy jen dvě konkrétní budovy, nelze obecně generalizovat. Pokud porovnáme rekonstrukci zděné 4 podlažní administrativní budovy a rekonstrukci jednopodlažní výrobní haly s ocelovými sloupy a opláštěním z polyuretanových tepelně izolačních panelů, pak dojdeme k závěru, že jde o naprosto rozdílné objekty, které toho nemají mnoho společného. Když bychom tu samou administrativní budovu porovnali s 4 podlažním bytovým domem, pak dojdeme k závěru, že rekonstrukce obou budou velmi podobné. Lze tedy konstatovat, že realizace rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizace rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské) mohou mít značné podobnosti, ale také zásadní rozdíly.“
313. Znalecký ústav se k otázce 2 f) uvedené v usnesení ze dne 5. 10. 2021, která zní „(s)dělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce stavby občanského vybavení a neuplatní se při rekonstrukci jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské).“ vyjádřil ve znaleckém posudku následovně: „Obecně lze konstatovat, že u rekonstrukcí všech typů (druhů) budov se mohou vyskytnout všechny stavební činnosti. Je to dáno především stavebně technickým návrhem, tedy projektovou dokumentací, která může zhotovitele vystavit nezbytnosti řešit velmi specifické stavebně technologické postupy. U budov občanského vybavení se mohou vyskytovat vysoce specifické práce a dodávky, které vyplývají z charakteru budovy (např. technologie divadelních sálů, koupališť, zimních stadionů a ostatních staveb pro vnitřní sporty, pálenice, krematoria a mnohé další – nemá smysl snažit se o úplný výčet), které u běžných staveb nevznikají. Technologické postupy neobvyklých prací a dodávek vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce jiného typu pozemní stavby. (…)“
Právní posouzení
314. S ohledem na argumentaci navrhovatele Úřad dále přistoupil k prověření stanovení kritérií technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. b), ve kterém mj. požaduje předložení dokladů o odborné kvalifikaci vedoucích zaměstnanců dodavatele, kteří se budou podílet na realizaci veřejné zakázky v pozici hlavní stavbyvedoucí a stavbyvedoucí (viz bod 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad konkrétně šetřil, zda je ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky požadavek zadavatele týkající se prokázání praxehlavního stavbyvedoucía stavbyvedoucího při řízení referenčních staveb občanského vybavenípřiměřený, zadavatelem objektivně odůvodněný a zda nevytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže nebo není stanoven tak, aby bezdůvodně přímo či nepřímo zaručoval konkurenční výhodu, k čemuž Úřad uvádí následující.
315. Úřad opakovaně uvádí, že
- předmětem veřejné zakázky je přístavba, nástavba, stavební úpravy a zateplení objektu sokolovny v Hulíně (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí),
- ve vztahu k předmětu veřejné zakázky provedl důkaz znaleckým posudkem (blíže viz body 163. až 167. odůvodnění tohoto rozhodnutí)
- ve vztahu k rozdílům mezi realizací rekonstrukce referenční stavby občanského vybavení a rekonstrukce jiného typu pozemní stavby provedl důkaz znaleckým posudkem (blíže viz body 255. až 264. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
316. Navrhovatel v návrhu brojí proti prokázání kritéria technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace u hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího na referenčních stavbách občanského vybavení, když namítá, že kritérium technické kvalifikace je nepřiměřené a diskriminační (viz bod 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
317. Zadavatel s námitkou navrhovatele nesouhlasí a své odůvodnění opírá zejména o předmět veřejné zakázky, jímž je rekonstrukce budovy občanského vybavení (blíže viz bod 143. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
318. Jelikož je Úřad vázán právním názorem předsedy Úřadu vysloveným v druhostupňovém rozhodnutí, konkrétně v jeho bodech odůvodnění 34. a 36., které citoval v bodu 258. odůvodnění tohoto rozhodnutí, položil Úřad znaleckému ústavu otázku týkající se realizace rekonstrukce referenčních staveb občanského vybavení a rekonstrukcí jiných pozemních staveb (např. obytné, průmyslové, zemědělské) s cílem zjistit všeobecně platné vztahy mezi stavebně-technologické postupy při realizaci rekonstrukcí.
319. Úřad opakovaně shrnuje skutečnosti zjištěné ze znaleckého posudku, v němž se k realizaci rekonstrukcí na různém učení staveb uvádí, že způsob a postup provádění rekonstrukce závisí na konstrukčním a materiálovém řešení stavby, jelikož u rekonstrukcí jsou stávající konstrukce zcela zásadní, neboť významně ovlivňují průběh stavby.Dle znaleckého posudku lze předpokládat, že stavby občanského vybavení budou stavebně velmi podobné stavbám obytným, ale budou se výrazně lišit od staveb průmyslových a zemědělských, které mají obvykle jiné stavebně technické řešení.Jestliže však bude mít stavba občanského vybavení zděný nosný systém, pak v oblasti rekonstrukce nosného zdiva nebude podstatný rozdíl mezí ní a stavbou jiného druhu taktéž se zděným nosným systémem.Znalecký ústav uzavírá, že realizace rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizace rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské) mohou mít značné podobnosti, ale také zásadní rozdíly (podrobně viz bod 250. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
321. Cílem Úřadu při pokládání otázek znaleckému ústavu bylo na základě skutečností uvedených ve znaleckém posudku dovodit, zda se zadavatel s ohledem na formulaci požadavku na stavební práce, v němž požaduje prokázat zkušenosti na referenčních stavbách občanského vybavení nedopustil porušení zákona, přičemž Úřad považoval za nutné znaleckým posudkem zjistit rozdílnost stavebně-technologických postupů u realizací rekonstrukcí na rozličných určeních staveb (občanské, obytné, průmyslové, zemědělské), na základě čehož následně posoudil, zda s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky a stavebně-technologické postupy je přiměřené požadovat prokázání zkušeností na referenčních stavbách občanského vybavení, jinými slovy, zda je v šetřeném případě rozhodujícím faktorem určení stavby.
322. U šetřené námitky týkající se zadavatelova požadavku na ověření odborné způsobilosti u hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího na referenčních stavbách občanského vybavení dospěl Úřad k závěru, že je tento požadavek nepřiměřený ke složitosti předmětu veřejné zakázky a zadavatelem neodůvodněný. Úřad ze znaleckého posudku seznal, že k ověření způsobilosti není rozhodující určení stavby, ale její materiálově konstrukční podoba. Jinými slovy požadavek na doložení odborné způsobilosti pouze na referenčních stavbách občanského vybavení, a nikoliv na jiných stavbách (např. občanských, obytných, průmyslových či zemědělských) – pozemních stavbách, které mají shodnou materiálově konstrukční podobu jako objekt sokolovny v Hulíně, lze dle Úřadu označit za nepřiměřeně zpřísňující pravidla pro prokázání šetřeného navrhovatelem namítaného požadavku. Úřad k tomu dodává, že si je vědom, že předmětem veřejné zakázky je rekonstrukce budovy občanského vybavení, a tento fakt nijak nerozporuje, avšak nemůže opomenout tu skutečnost, že podstatným rozlišovacím prvkem pro provádění rekonstrukce, tedy i pro ověření odborné kvalifikace, je materiálově konstrukční podoba rekonstruované stavby nikoliv její určení. Úřad dále konstatuje, že zadavatel svou argumentaci staví toliko na předmětu veřejné zakázky, avšak nikterak neodůvodňuje např. z pohledu stavebně-technických postupů, z jakého důvodu není možné prokázat odbornou způsobilost hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího na jiném určení stavby shodného materiálu a konstrukce jako je předmět veřejné zakázky (stavba sokolovny v Hulíně). Úřad v této souvislosti odkazuje na právní názor předsedy Úřadu vyslovený v bodu 38. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí, v němž mj. uvádí: „Pokud se požadavky na technickou kvalifikaci jeví jako odpovídající ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, avšak vylučují ze soutěže dodavatele, kteří by k plnění veřejné zakázky byli způsobilými, nelze je považovat za souladné se zákonem.“
323. Úřad na tomto místě akcentuje, že považuje požadavky na předložení odborné kvalifikace ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou služby nebo stavební práce poskytovat, za velmi účinný nástroj mj. pro ověření jeho schopností, resp. jeho vedoucích zaměstnanců plnit předmět veřejné zakázky, nicméně s ohledem na stavebně-technologické postupy při realizaci rekonstrukce, má Úřad za to, že měl zadavatel šetřené kritérium technické kvalifikace stanovit obecnějším způsobem tak, aby naplnil jeho účel, ale zároveň tím nevyloučil možnost širší soutěže o veřejnou zakázku. Dle Úřadu nelze vyloučit, že při obecnějším požadavku na prokázání odborné kvalifikace hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího nepodmíněnou prokázáním zkušeností s realizací rekonstrukcí na referenčních stavbách občanského vybavení mohlo reálně existovat víc potenciálních dodavatelů schopných prokázat namítané kritérium technické kvalifikace, a to při zachování smyslu ověření dané způsobilosti potenciálních dodavatelů, resp. jeho vedoucích zaměstnanců. Úřad tedy uvádí, zejména s ohledem na své závěry učiněné v rámci posouzení kritéria technické kvalifikace týkajícího se seznamu stavebních prací poskytnutých dodavatelem, že zadavatelem stanovená zadávací podmínka spočívající v požadavku na předložení odborné kvalifikace hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího s realizací rekonstrukcí referenčních staveb občanského vybavení není nastavena tak, aby vůči všem potenciálním dodavatelům působila nediskriminačně, resp. aby v jejím důsledku nedocházelo bezdůvodně k vytváření překážek hospodářské soutěže mezi jednotlivými potenciálními dodavateli a tím omezení účasti dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, tedy k porušení zásady zákazu diskriminace.
324. S ohledem na vše shora uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
K výroku V. tohoto rozhodnutí
325. Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.
326. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
327. Navrhovatel se v návrhu domáhá uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.
328. Jak vyplývá z § 263 odst. 3 zákona, v případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Současně dle § 263 odst. 1 zákona platí, že Úřad není vázán návrhem navrhovatele na uložení konkrétního nápravného opatření.
329. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že jelikož ve výrocích III. a IV. tohoto rozhodnutí rozhodl o tom, že zadavatel stanovil zadávací podmínky na veřejnou zakázku v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona tím, že stanovil kritéria technické kvalifikace a jejich prokázání podle § 79 odst. 2 písm. a) a d) zákona vymezená ve výrocích III. a IV. nepřiměřeně vzhledem ke složitosti předmětu veřejné zakázky, které vytvořily bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a omezil tak účast dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Z toho důvodu Úřad rozhodl podle § 263 odst. 3 zákona o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.
K výroku VI. tohoto rozhodnutí
330. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
331. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
332. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku V. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku VI. tohoto rozhodnutí zadavatelům až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku VII. tohoto rozhodnutí
333. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 263 odst. 4 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
334. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím došlo k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti zadavateli uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto rozhodnutí.
335. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000119.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., III., IV., V. a VII. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku VI. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Michal Kobza
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží:
1. Mgr. Bc. Milan Konečný, K Holotovci 1191, 735 11 Orlová
2. PSG Construction a.s., Napajedelská 1552, 765 02 Otrokovice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn. Úřadu: Relevantní kritéria týkající se pozice stavbyvedoucího jsou uvedena v závorkách.
[2] Pozn. Úřadu: Zadavatel v zadávací dokumentaci a ve svých vyjádřeních užívá pojem „nadstavba“, jelikož Úřad ze znaleckého posudku seznal, konkrétně z odpovědi na otázku 2 g), že „(n)adstavba (správně podle Stavebního zákona jde o nástavbu …)“, bude Úřad dále uvádět pojem nástavba, kde nebude citováno.
[3] Pozn. Úřadu: Podtrženo zadavatelem v citovaném texu. Podtržení identifikuje doplněné vyjádření kvalifikovaného technika. Tato poznámka platí i pro text uvedený v následujících odstavci odůvodnění tohoto rozhodnutí.
[4] Pozn. Úřadu: Ve vyjádření ze dne 6. 4. 2021 se zadavatel primárně odkazuje na svou argumentaci uvedenou právě v rozhodnutí o námitkách, kterou Úřad na tomto místě cituje.
|
