Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 18140


Číslo jednací 13951/2022/500
Instance I.
Věc
Rekonstrukce KC Svratka a radnice, Jundrov - projektová dokumentace
Účastníci statutární město Brno, městská část Brno-Jundrov
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 06.05.2022
Související řízení
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18140.html
Rozhodnutí
                          
Spisová značka: ÚOHS-S0184/2022/VZ Číslo jednací: ÚOHS-13951/2022/500 Brno 27. 4. 2022 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, jehož se dopustil: obviněný – statutární město Brno, městská část Brno-Jundrov, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno, v souvislosti se soutěží o návrh „Rekonstrukce KC Svratka a radnice, Jundrov“, jejíž soutěžní podmínky ze dne 6. 5. 2019 byly uveřejněny na profilu zadavatele dne 15. 5. 2019 pod systémovým číslem P19V00000005, a v souvislosti s veřejnou zakázkou „Rekonstrukce KC Svratka a radnice, Jundrov - projektová dokumentace“ zadávanou v návaznosti na citovanou soutěž o návrh v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 7. 2020 pod ev. č. Z2020-025632, vydává dle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento příkaz: I. Obviněný – statutární město Brno, městská část Brno-Jundrov, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno – se při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce KC Svratka a radnice, Jundrov – projektová dokumentace“ zadávané v návaznosti na soutěž o návrh „Rekonstrukce KC Svratka a radnice, Jundrov“, jejíž soutěžní podmínky ze dne 6. 5. 2019 byly uveřejněny na profilu zadavatele dne 15. 5. 2019 pod systémovým číslem P19V00000005, v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 7. 2020 pod ev. č. Z2020-025632, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že porušil pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 65 odst. 1 citovaného zákona, kdyžpředmětnou veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by byly splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění uvedené v § 65 odst. 1 citovaného zákona, neboť soutěž o návrh, v návaznosti na niž jednací řízení bez uveřejnění použil, nebyla provedena podle § 143 a násl. citovaného zákona, když výše uvedený obviněný neodeslal podle § 145 odst. 1 citovaného zákona oznámení o zahájení předmětné soutěže o návrh k uveřejnění způsobem podle § 212 citovaného zákona, tedy k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, a soutěž o návrh tak nebyla podle uvedeného zákona vůbec zahájena, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dne 21. 7. 2020 uzavřel s vybraným dodavatelem Adam Rujbr Architects s.r.o., IČO 26920522, se sídlem Lidická 75, 602 00 Brno, smlouvu o dílo. II. Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – statutární město Brno, městská část Brno-Jundrov, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá pokuta ve výši 100 000 Kč (sto tisíc korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu. ODŮVODNĚNÍ I. POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI SOUTĚŽI O NÁVRH A PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Soutěž o návrh „Rekonstrukce KC Svratka a radnice, Jundrov“ 1. Obviněný – statutární město Brno, městská část Brno-Jundrov, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zveřejnil dne 15. 5. 2019 na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem P19V00000005 „Soutěžní podmínky“ ze dne 6. 5. 2019 soutěže o návrh „Rekonstrukce KC Svratka a radnice, Jundrov“ (dále jen „soutěž o návrh“). 2. Podle bodu 2.1 „Předmět soutěže“ soutěžních podmínek je předmětem soutěže „řešení investičního záměru rekonstrukce ve smyslu změny dokončené stavby kulturního centra Svratka a radnice, nacházející se na ulici Veslařská 56 v Brně, v centrální části městské části Brno-Jundrov, a to i s návazností na její bezprostřední okolí na základě požadavků zadavatele dle podkladu P01“. 3. Podle bodu 3.1 „Druh soutěže“ soutěžních podmínek „[p]odle okruhu účastníků se soutěž vyhlašuje jako otevřená“. 4. Podle bodu 3.2 „Účel a poslání soutěže“ soutěžních podmínek „[ú]čelem a posláním soutěže je nalézt a ocenit nevhodnější řešení předmětu soutěže, které splní požadavky zadavatele obsažené v těchto soutěžních podmínkách a v soutěžních podkladech, a vybrat účastníky, s nimiž bude v jednacím řízení bez uveřejnění v souladu s ustanovením § 143 odst. 2 a § 65 zákona (…) zadavatel jednat o zadání následné zakázky …“. (…) „Zadavatel a) vyzve k jednání nejprve účastníka, jehož návrh se umístí na nejvýše oceněném místě, a pokud s ním dojedná uzavření smlouvy, jednání ukončí; b) v případě že v jednání podle písm. a) nedojde k dohodě o uzavření smlouvy, vyzve k jednání účastníka, jehož návrh se umístí na druhém nejvýše oceněném místě, a pokud s ním dojedná uzavření smlouvy, jednání ukončí; c) v případě, že ani v jednání podle písm. b) nedojde k dohodě o uzavření smlouvy, vyzve k jednání o uzavření smlouvy účastníka, jehož návrh se umístí na třetím nejvýše oceněném místě, a po jednání s tímto účastníkem JŘBU ukončí.“ 5. Podle bodu 3.3 „Specifikace následné zakázky“ soutěžních podmínek „[z]adavatel má v úmyslu zadat na základě výsledků soutěže zakázku na zpracování všech základních fází služeb FS1 – FS7 při vypracování projektové dokumentace dle Standardů služeb architekta ČKA a dále obstaravatelská (dříve inženýrská) činnost, součinnost se zadavatelem při odstraňování vad a nedodělků a uvedení stavby do užívání. Fáze FS2 představuje dopracování soutěžního návrhu.“ (…) Předpokládaná hodnota následné zakázky činí 3 000 000 Kč bez DPH.“ 6. Podle bodu 8.1 „Celková částka na ceny a odměny“ soutěžních podmínek stanovil obviněný celkovou částku na ceny a odměny za účast v soutěži o návrh ve výši 550 000 Kč. 7. V bodu 9.2 „Zahájení soutěže“ soutěžních podmínek obviněný uvedl, že „[z]ahájení soutěže bylo oznámeno ve Věstníku veřejných zakázek (http://isvzus.cz) a v Úředním věstníku EU“. 8. Podle „Protokolu o otevírání nabídek“ ze dne 23. 9. 2019 obdržel obviněný ve lhůtě pro podání návrhů celkem 12 návrhů, a to včetně návrhů od dodavatele Ing. arch. Tomáš Hanus, IČO 88063747, se sídlem Dukelských hrdinů 968/8, 170 00 Praha 7 (dále jen „dodavatel Ing. arch. Tomáš Hanus“), od dodavatele Ing. arch. MgA. Jan Horký, IČO 07103964, se sídlem Obránců míru 72, 261 01 Příbram (dále jen „dodavatel Ing. arch. MgA. Jan Horký“) a od dodavatele Adam Rujbr Architects s.r.o., IČO 26920522, se sídlem Lidická 75, 602 00 Brno (dále jen „dodavatel Adam Rujbr Architects s.r.o.“). 9. Podle „Oznámení o výběru návrhu“, které bylo na profilu zadavatele zveřejněno dne 18. 10. 2019, rozhodl obviněný o výběru návrhů tak, že udělil 1. cenu návrhu dodavatele Ing. arch. Tomáše Hanuse, 2. cenu návrhu dodavatele Ing. arch. MgA. Jana Horkého a 3. cenu návrhu dodavatele Adam Rujbr Architects s.r.o. Jednací řízení bez uveřejnění „Rekonstrukce KC Svratka a radnice, Jundrov - projektová dokumentace“ 10. Dne 13. 2. 2020 zveřejnil obviněný na profilu zadavatele[2] pod systémovým číslem P20V00000001 nedatovanou „Výzvu k podání nabídky – zadávací podmínky“ adresovanou dodavateli Ing. arch. Tomáši Hanusovi coby účastníku předchozí soutěže o návrh, který v jejím rámci předložil vybraný návrh, v níž ho vyzval k předložení nabídky na veřejnou zakázku „Rekonstrukce KC Svratka a radnice, Jundrov - projektová dokumentace“ zadávanou v návaznosti na soutěž o návrh v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 65 zákona (dále jen „jednací řízení bez uveřejnění“ a „veřejná zakázka“). 11. V bodě 2.1. „Použití zadávacího řízení podle § 65 zákona“ výzvy k podání nabídky obviněný uvedl, že toto jednací řízení bez uveřejnění navazuje na provedenou soutěž o návrh, když k zadání této veřejné zakázky jsou splněny podmínky dle § 65 zákona (tj. jde o veřejnou zakázku na služby, která je zadávána v návaznosti na soutěž o návrh, podle jejíchž pravidel má zadavatel v úmyslu veřejnou zakázku zadat účastníkovi soutěže o návrh, jehož návrh byl vybrán; v předchozí soutěži o návrh byl vybrán jediný návrh; do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrnul zadavatel i hodnoty odměn, které poskytl účastníkům soutěže o návrh; předmětem této veřejné zakázky není vlastní realizace návrhu, ale projektové a inženýrské služby nutné pro provedení přípravy budoucí realizace návrhu). 12. Dle bodu 10.5 „Klasifikace veřejné zakázky a předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky jde o veřejnou zakázku na služby (architektonické a související služby – CPV kód 71200000-0), jejíž předpokládaná hodnota činí 3 550 000 Kč bez DPH (vč. hodnoty vyplacených odměn v předchozí soutěži o návrh). Dle bodu 10.6. „Popis předmětu veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky je předmětem veřejné zakázky zpracování všech potřebných stupňů projektové dokumentace a provedení souvisejících inženýrských činností. 13. Na základě „Výzvy k podání nabídky – zadávacích podmínek“ ze dne 4. 5. 2020, uveřejněné na profilu zadavatele[3] téhož dne, vyzval obviněný k podání nabídky rovněž účastníky předchozí soutěže o návrh, a to dodavatele Ing. arch. MgA. Jana Horkého a dodavatele Adam Rujbr Architects s.r.o. 14. V „Rozhodnutí o výběru dodavatele k uzavření smlouvy“ ze dne 30. 6. 2020 obviněný uvedl, že na základě vyjednaných podmínek o uzavření smlouvy s jednotlivými účastníky zadávacího řízení rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky dodavatele Adam Rujbr Architects s.r.o. 15. Dne 21. 7. 2020 uzavřel na veřejnou zakázku obviněný s dodavatelem Adam Rujbr Architects s.r.o. smlouvu o dílo, která byla téhož dne zveřejněna v registru smluv[4], v jejímž článku 5. „Honorář zhotovitele, fakturační a platební podmínky“ byla sjednána celková cena (honorář) za plnění ve výši 4 889 596 Kč bez DPH (tj. 5 916 411,16 Kč včetně DPH). II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU 16. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 odst. 1 zákona příslušný k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání, obdržel dne 14. 2. 2022 podnět k prošetření postupu obviněného v soutěži o návrh a v navazujícím jednacím řízení bez uveřejnění. 17. Žádostí č. j. ÚOHS-05830/2022/536, sp. zn. ÚOHS-P0110/2022/VZ, ze dne 15. 2. 2022 vyzval Úřad obviněného k zaslání vyjádření k namítaným pochybením a dále k zaslání dokumentace pořízené v souvislosti se soutěží o návrh a v souvislosti s jednacím řízení bez uveřejnění. Dne 23. 2. 2022 obdržel Úřad od obviněného vyjádření a dokumentaci týkající se soutěže o návrh i jednacího řízení bez uveřejnění. 18. Ve svém vyjádření ze dne 23. 2. 2022 obviněný uvedl, že realizoval soutěž o návrh i navazující jednací řízení bez uveřejnění v dobré víře a bez úmyslu neoprávněného ovlivňování výsledků, přičemž opomenutí vložit oznámení o zahájení soutěže o návrh bylo administrativním pochybením vzniklým z nedostatku zkušeností. K tomu obviněný doplnil, že do soutěže o návrh bylo podáno 12 návrhů, přičemž žádný z jejich autorů průběh soutěže o návrh nezpochybnil. Dle obviněného neměl k jeho postupu výhrady ani žádný ze tří dodavatelů, kteří podali nabídku v jednacím řízení bez uveřejnění. Obviněný uzavřel, že zjištěné nedostatky jsou pro něj ponaučením, v jejichž důsledku zavedl v rámci vnitřních pravidel příslušná opatření. III. ZÁVĚRY ÚŘADU 19. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění. 20. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. 21. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona šetřený případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související se soutěží o návrh a dokumentace o zadávacím řízení navazující veřejné zakázky, vyjádření obviněného a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto příkazu. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. K výroku I. tohoto příkazu Relevantní ustanovení zákona 22. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. 23. Podle § 25 odst. 1 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády[5] zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení. 24. Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona. 25. Podle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky a) na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč. 26. Podle § 65 odst. 1 zákona v případě veřejné zakázky na služby může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění rovněž, pokud je veřejná zakázka zadávána v návaznosti na soutěž o návrh podle § 143 zákona, podle jejíchž pravidel má zadavatel v úmyslu veřejnou zakázku zadat účastníkovi soutěže o návrh, jehož návrh bude vybrán. V případě více vybraných návrhů zadavatel vyzve k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění všechny účastníky soutěže o návrh, jejichž návrhy byly vybrány. 27. Podle § 65 odst. 2 zákona do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zadávané podle § 65 odst. 1 zákona se zahrne i předpokládaná výše cen, odměn nebo jiných plateb, které zadavatel poskytne účastníkům soutěže o návrh. 28. Podle § 143 odst. 1 zákona se soutěží o návrh rozumí postup zadavatele směřující k získání návrhu, kterým je zejména plán nebo projekt v oblasti územního plánování nebo architektonických, stavebních, technických a inspekčních služeb. Pro podání návrhu se použije § 107 zákona obdobně. 29. Podle § 143 odst. 2 zákona zadavatel použije soutěž o návrh, pokud má v úmyslu zadat veřejnou zakázku na služby v navazujícím jednacím řízení bez uveřejnění podle § 65 zákona; tento úmysl zadavatel uvede v oznámení o zahájení soutěže o návrh. 30. Podle § 145 odst. 1 zákona zadavatel zahajuje otevřenou soutěž o návrh odesláním oznámení o zahájení soutěže o návrh k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání návrhů. 31. Podle § 149 odst. 3 zákona se soutěž o návrh považuje za ukončenou v okamžiku, kdy a) všem účastníkům soutěže o návrh uplyne lhůta pro podání námitek proti výběru návrhu, pokud námitky nejsou podány, b) v případě podání námitek uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh není podán, nebo c) v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu. 32. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen "formulář")[6]. Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem. 33. Podle § 212 odst. 3 zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do a) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, b) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek. Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie. 34. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou. 35. Podle § 268 odst. 2 zákona písm. a) zákona za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona. Posouzení věci 36. Úřad nejprve obecně uvádí, že soutěž o návrh není zadávacím řízením ve smyslu § 3 zákona, ale jde o specifický zvláštní postup s pravidly upravenými v zákoně samostatně v části šesté, v jehož rámci je však zároveň odkazováno i na použití některých pravidel pro zadávací řízení. Na rozdíl od zadávacích řízení není výsledkem soutěže o návrh uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, nýbrž je jejím účelem „pouze“ získání návrhu v oblasti územního plánování či architektonických, stavebních, technických a inspekčních služeb. V rámci soutěže o návrhu je tedy vybírán návrh coby výsledek tvůrčí činnosti dodavatele, jehož rozpracování je zpravidla předmětem navazující veřejné zakázky, která může být při splnění zákonných podmínek zadána na základě § 65 odst. 1 zákona v jednacím řízení bez uveřejnění. V takovém případě je zadavatel povinen oznámit svůj úmysl využít následně jednací řízení bez uveřejnění již v rámci oznámení o zahájení soutěže o návrh. 37. Povinnost zadavatele postupovat v souladu se základními zásadami pro zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona, tj. dodržovat zásadu transparentnosti a přiměřenosti, i zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace, dopadá i na soutěž o návrh, neboť tyto zásady je zadavatel povinen dodržovat při každém postupu podle zákona, tedy i v rámci zvláštních postupů podle části šesté zákona. 38. V případě soutěže o návrh má zadavatel možnost volby mezi otevřenou či užší soutěží o návrh. Otevřenou soutěž o návrh je možné jejím charakterem i procesním průběhem připodobnit k otevřenému zadávacímu řízení, tedy jejím cílem má být vyzvat neomezený počet dodavatelů k podání návrhu a realizovat tak co nejširší a transparentní hospodářskou soutěž. Z uvedeného důvodu zákon ukládá v § 145 odst. 1 povinnost zahájit otevřenou soutěž o návrh odesláním oznámení o zahájení soutěže o návrh k uveřejnění způsobem předepsaným podle § 212 zákona. Smyslem oznámení o zahájení soutěže o návrh tedy má být sdělení informace všem relevantním dodavatelům o tom, že zadavatel bude realizovat soutěž o návrh, a rovněž poskytnutí základních informací o předmětu soutěže o návrh, o podmínkách účasti i o průběhu soutěže o návrh včetně odkazu na podrobné soutěžní podmínky. 39. Z § 212 zákona vyplývá, že zadavatel je povinen použít k uveřejnění oznámení o zahájení soutěže o návrh k tomu určený formulář, jenž je nutné odeslat elektronicky do Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, a v případě, že jde o nadlimitní veřejnou zakázku, rovněž do Úředního věstníku Evropské unie. 40. V této souvislosti Úřad podotýká, že výsledkem soutěže o návrh není uzavření úplatné smlouvy, a tedy fakticky není pouze na jejím základě realizována veřejná zakázka. Zákon ani (na rozdíl od přechozí právní úpravy[7]) výslovně neupravuje postup pro stanovení předpokládané hodnoty soutěže o návrh. K zadání veřejné zakázky dochází (pokud si zadavatel tento postup předem vyhradil v soutěžních podmínkách) až v navazujícím jednacím řízení bez uveřejnění, přičemž soutěž o návrh je bezprostředním plánovaným „předstupněm“ pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy je dopředu zřejmá přímá souvislost mezi soutěží o návrh a navazujícím jednacím řízení bez uveřejnění. 41. Úřad má proto za to, že s ohledem na princip soutěže o návrh je nutné v těchto případech s přihlédnutím k obecným pravidlům pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pro dovození rozsahu uveřejňovací povinnosti v souvislosti se zahájením soutěže o návrh zohlednit celkovou možnou výši úplaty uhrazenou zadavatelem v souvislosti s navazující veřejnou zakázkou. Dle názoru Úřadu je tak nutné vyjít z hodnoty soutěžních cen a plateb určených pro účastníky soutěže o návrh a rovněž z předpokládané hodnoty veřejné zakázky zadávané v navazujícím jednacím řízení bez uveřejnění. V tomto smyslu pak zákon v § 65 odst. 2 zákona též principiálně stejně výslovně zakládá povinnost do předpokládané hodnoty navazující veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění zahrnout též předpokládanou výši cen, odměn nebo jiných plateb, které zadavatel poskytne účastníkům soutěže o návrh. 42. Jak vyplývá ze soutěžních podmínek, obviněný zvolil otevřenou soutěž o návrh, jejímž cílem bylo najít nejvhodnější řešení předmětu soutěže a následně vybrat účastníky, s nimiž bude obviněný v jednacím řízení bez uveřejnění jednat o zadání následné zakázky na zpracování projektové dokumentace. Obviněný stanovil v soutěžních podmínkách, že v souvislosti s účastí v soutěži o návrh vyplatí účastníkům soutěže o návrh ceny v celkové výši 550 000 Kč. Předpokládanou hodnotu navazující veřejné zakázky určil obviněný ve výši 3 000 000 Kč bez DPH. Celková předpokládaná hodnota výše úplaty uhrazené obviněným v souvislosti s realizací soutěže o návrh a následného jednacího řízení bez uveřejnění tak činila 3 550 000 Kč bez DPH. 43. Předpokládaná hodnota navazující veřejné zakázky svou výší tudíž odpovídala podlimitní veřejné zakázce ve smyslu § 26 zákona a bylo tak s odkazem na § 212 zákona zřejmé, že oznámení o zahájení soutěže o návrh bylo v tomto případě nutné uveřejnit ve Věstníku veřejných zakázek, a to bez nutnosti uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. 44. Úřad tak konstatuje, že obviněný byl v daném případě povinen odeslat oznámení o zahájení soutěže o návrh do Věstníku veřejných zakázek, aby bylo možné považovat soutěž o návrh za řádně zahájenou. 45. Dle zjištění Úřadu však z dokumentace o soutěži o návrh nevyplývá, že by obviněný oznámení o zahájení soutěže o návrh do Věstníku veřejných zakázek odeslal. Úřad rovněž prověřil, že ve Věstníku veřejných zakázek předmětné oznámení o zahájení soutěže o návrh nebylo uveřejněno. 46. Mimo to z vyjádření obviněného vyplývá, že k odeslání a uveřejnění oznámení o zahájení soutěže o návrh skutečně nedošlo. K tomu obviněný uvedl, že si je tohoto opomenutí (k němuž však nedošlo úmyslně, ale toliko v důsledku administrativního pochybení) vědom, přičemž toto pochybení zjistil až v době, když již byla zadána navazující veřejná zakázka. 47. Obviněný tedy povinnost stanovenou v § 145 odst. 1 zákona spojenou se zahájením otevřené soutěže o návrh v šetřeném případě nesplnil, a tedy soutěž o návrh ve smyslu zákona fakticky vůbec nezahájil. Z uvedeného důvodu tak jím realizovanou soutěž nelze považovat za provedenou podle pravidel stanovených zákonem v § 143 a následujících zákona. 48. Úřad nepřehlédl, že obviněný zveřejnil soutěžní podmínky na profilu zadavatele, jehož prostřednictvím se mohli relevantní dodavatelé o řešené soutěži o návrh dozvědět, k čemuž skutečně zřejmě s ohledem na 12 obdržených návrhů došlo. Uveřejnění na profilu zadavatele však nemůže nahradit povinnost uveřejnit oznámení o zahájení soutěže o návrh na místě, na kterém jsou dodavatelé oprávněni informaci o zahájení soutěže o návrh očekávat, když nelze po dodavatelích požadovat, aby náhodným hledáním na profilech zadavatelů zjišťovali, zda některý ze zadavatelů nemá v úmyslu zahájit soutěž o návrh. Pouze uveřejněním oznámení o zahájení soutěže o návrh ve Věstníku veřejných zakázek (resp. i v Úředním věstníku Evropské unie) může být řádně zahájena otevřená soutěž o návrh dle § 145 odst. 1 zákona, a ani uveřejnění na jakémkoliv jiném místě (včetně profilu zadavatele) či jakýkoliv následný průběh takové soutěže, nemůže zhojit fakt, že soutěž nebyla zahájena zákonem stanoveným způsobem. 49. Postupem obviněného nebylo zaručeno, že se informace o soutěži o návrh dostane k neomezenému a předem neeliminovanému okruhu dodavatelů, kteří by mohli v případě zájmu podat do soutěže o návrh své návrhy, a tedy soutěž o návrh realizovanou obviněným nelze považovat za provedenou podle zákonem předepsaných pravidel. I když sice v soutěži o návrh nedošlo přímo k uzavření smlouvy, proběhlo na jejím přímém základě navazující jednací řízení bez uveřejnění, v jehož rámci již byla veřejná zakázka zadána, a tedy došlo k výdeji veřejných prostředků. Je tedy evidentní, že v důsledku toho, že obviněný řádně nezahájil otevřenou soutěž o návrh, nemohla proběhnout řádná hospodářská soutěž mezi relevantními dodavateli a tím ani být dosaženo efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů. Při zadávání veřejných zakázek je však obecně nutné postupovat bez jakéhokoliv druhu zvýhodňování a veškeré úkony zadavatele by měly být činěny takovým způsobem, aby zadávání veřejných zakázek bylo v souladu se základním zásadami zadávání veřejných zakázek. 50. Úřad dále nejprve obecně k jednacímu řízení bez uveřejnění uvádí, že jde o nejméně formalizovaný druh zadávacího řízení, pro nějž zákon stanoví oproti jiným druhům zadávacích řízení méně striktní pravidla, zároveň však jde o zadávací řízení s nejmenším stupněm transparentnosti. Výjimečnost tohoto druhu zadávacího řízení spočívá ve skutečnosti, že pro něj neplatí zákonná povinnost uveřejnit jeho zahájení neomezenému počtu potenciálních dodavatelů, když namísto toho může zadavatel oslovit pouze omezený, jím samotným předem daný okruh dodavatelů, či dokonce pouze dodavatele jediného. De facto tak dochází k omezení hospodářské soutěže, které je však v případě řádného dodržení všech zákonných podmínek zákonem aprobováno. Jednací řízení je proto zadavatel oprávněn použít pouze za splnění zákonem vymezených podmínek. 51. Ustanovení § 65 odst. 1 zákona upravuje podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění pro veřejné zakázky na služby v případě, kdy zadávací řízení navazuje na předchozí soutěž o návrh. Z uvedeného ustanovení a s přihlédnutím k úpravě podmínek soutěže o návrh obsažené v § 143 a násl. zákona lze dovodit, že pro použití jednacího řízení bez uveřejnění musí být kumulativně splněny následující podmínky: a) zadavatel v rámci jednacího řízení bez uveřejnění zadává veřejnou zakázku na služby; b) zadání veřejné zakázky na služby v jednacím řízení bez uveřejnění navazuje na předchozí soutěž o návrh realizovanou podle § 143 a násl. zákona; a zadavatel uvedl svůj záměr zadat veřejnou zakázku na služby v navazujícím jednacím řízení bez uveřejnění již v oznámení o zahájení soutěže o návrh dle § 143 odst. 2 zákona; c) veřejná zakázka na služby je v jednacím řízení bez uveřejnění zadána účastníkovi soutěže o návrh, jehož návrh byl vybrán (resp. v případě více vybraných návrhů zadavatel vyzve k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění všechny účastníky soutěže o návrh, jejichž návrhy byly vybrány). 52. Vzhledem ke skutečnosti, že v daném případě vyplývá z výzvy k podání nabídek, že obviněný zadával řešenou veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění s odkazem na § 65 v návaznosti na provedenou soutěž o návrh, přistoupil Úřad k ověření, zda byly pro použití jednacího řízení bez uveřejnění splněny všechny zákonné podmínky. 53. K podmínce, aby předmětem jednacího řízení bez uveřejnění byla veřejná zakázka na služby, Úřad uvádí následující. Dle výzvy k podání nabídek je předmětem zadávané veřejné zakázky zpracování všech stupňů projektové dokumentace a provedení souvisejících inženýrských činností, které obviněný zařadil pod CPV kód 71200000-0 „Architektonické a související služby“. Není tedy pochyb, že v rámci jednacího řízení bez uveřejnění jde o veřejnou zakázku na služby. 54. K podmínce, aby jednací řízení bez uveřejnění navazovalo na předchozí soutěž o návrh podle § 143 zákona, uvádí Úřad následující. Z odkazu na § 143 zákona vyplývá, že se musí jednat o soutěž o návrh ve smyslu zákona, tj. realizovanou postupem dle § 143 až 150 zákona (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0067/2018/VZ-19337/2018/323/PBl ze dne 29. 6. 2018). 55. Vzhledem k tomu, že jednací řízení bez uveřejnění, které má na soutěž o návrh navazovat, je druh zadávacího řízení, v němž je výrazně omezena hospodářská soutěž, lze jeho použití akceptovat, pouze pokud soutěž o návrh proběhne podle zákona. Aby použití jednacího řízení bez uveřejnění navazujícího na soutěž o návrh neškodilo hospodářské soutěži, měla by být soutěž o návrh přístupná neomezenému počtu dodavatelů. To zajišťuje § 145 odst. 1 zákona, resp. § 146 odst. 1 zákona, podle kterého je soutěž uveřejňována ve Věstníku veřejných zakázek, příp. i Úředním věstníku Evropské unie, a tak se soutěže může zúčastnit neomezená množina dodavatelů, z nichž každý má možnost být v soutěži o návrh vybrán a zúčastnit se navazujícího jednacího řízení bez uveřejnění. Současně je však nezbytné, aby mezi těmito dodavateli proběhla soutěž o návrh transparentním způsobem, resp. v souladu se zásadami uvedenými v § 6 zákona, což je zajištěno povinností provést ji formalizovaným způsobem dle pravidel stanovených zákonem. 56. Aby tedy mohlo být jednací řízení bez uveřejnění v návaznosti na soutěž o návrh použito, je nutné, aby zadavatel postupoval v rámci soutěže o návrh v souladu se zákonem. Jak však Úřad dovodil výše, v daném případě nepostupoval obviněný při zahájení soutěže o návrh v souladu se zákonem, neboť v rozporu s ustanovením § 145 odst. 1 zákona neodeslal oznámení o zahájení soutěže o návrh k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, tedy do Věstníku veřejných zakázek. 57. Nebylo-li tedy v důsledku tohoto postupu obviněného oznámení o zahájení soutěže o návrh ve smyslu zákona uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek, nebyla splněna ani podmínka stanovená v § 145 odst. 1 zákona (v tomto případě se mělo jednat o otevřenou soutěž o návrh), neboť obviněný neodeslal oznámení o zahájení soutěže o návrh k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona. V důsledku uvedeného pak nebyla splněna ani podmínka pro použití jednacího řízení bez uveřejnění vyplývající z § 65 odst. 1 zákona, aby soutěž o návrh byla realizována dle pravidel stanovených v § 143 a násl. zákona. 58. Jak již bylo uvedeno, pro použití jednacího řízení bez uveřejnění navazujícího na soutěž o návrh podle § 65 odst. 1 zákona musí být naplněny všechny výše popsané podmínky kumulativně, tedy společně. S ohledem na skutečnost, že dle zjištění Úřadu podmínka spočívající v provedení předchozí soutěže o návrh podle § 143 zákona splněna nebyla, nezabýval se Úřad dále naplněním dalších podmínek pro použití jednacího řízení bez uveřejnění dle § 65 odst. 1 zákona, neboť zjištění o nesplnění byť jediné podmínky je postačující pro učinění závěru, že obviněný nebyl jednací řízení bez uveřejnění oprávněn použít. 59. Na základě výše popsaných skutečností nemohl Úřad dospět k jinému závěru, než že obviněný nesplnil podmínky, které zákon výslovně pro aplikaci postupu podle ustanovení § 65 odst. 1 zákona vyžaduje, a tudíž nebyl oprávněn použít při zadání předmětné veřejné zakázky jednací řízení bez uveřejnění. 60. Pakliže je zřejmé, že nebyly splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění a obviněný jej tedy nebyl oprávněn použít, pak Úřad shledává, že je zcela nesporné, že vedení jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu se zákonem musí mít vliv alespoň v potenciální rovině na výběr dodavatele, když se jedná o způsob zadávání veřejných zakázek vylučující sám o sobě hospodářskou soutěž. Byla-li tedy hospodářská soutěž vyloučena, ačkoliv k tomu neexistoval zákonný důvod, mohl takový postup mít vliv na výběr dodavatele, neboť jinak by veřejná zakázka musela být zadána jiným způsobem (např. v otevřeném řízení) soutěž nevylučujícím. Svým postupem obviněný mohl narušit hospodářskou soutěž (ať již potenciálně či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomu došlo úmyslně či nikoliv. Dle názoru Úřadu tak není pochyb o tom, že popsaný postup obviněného v jednacím řízení bez uveřejnění mohl ovlivnit výběr dodavatele. 61. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti má Úřad za prokázané, že se obviněný v šetřeném případě dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že porušil pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 65 odst. 1 zákona, když předmětnou veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by byly splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění uvedené v § 65 odst. 1 zákona, neboť soutěž o návrh, v návaznosti na niž jednací řízení bez uveřejnění použil, nebyla provedena podle § 143 a násl. zákona, když výše uvedený obviněný neodeslal podle § 145 odst. 1 zákona oznámení o zahájení předmětné soutěže o návrh k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, tedy k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, a soutěž o návrh tak nebyla podle uvedeného zákona vůbec zahájena, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dne 21. 7. 2020 uzavřel na veřejnou zakázku s dodavatelem Adam Rujbr Architects s.r.o. smlouvu o dílo. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu. K výroku II. příkazu – uložení pokuty 62. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. 63. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let. 64. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal. V návaznosti na citovaná ustanovení zákona a přestupkového zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 21. 7. 2020, kdy byla uzavřena smlouva o dílo s vybraným dodavatelem Adam Rujbr Architects s.r.o.. Správní řízení ve věci spáchání přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla. 65. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona. 66. Úřad konstatuje, že vzhledem k výši ceny sjednané ve smlouvě o dílo (tj. 5 916 411,16 Kč včetně DPH) činí maximální výše pokuty částku ve výši 591 641 Kč. 67. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. 68. Podle § 38 přestupkového zákona povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu). 69. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013). 70. Co se týče posouzení závažnosti přestupku spáchaného dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v řádné a nerušené hospodářské soutěži a v hospodárném nakládání s veřejnými prostředky v rámci zadávání a realizace veřejných zakázek. V daném případě obviněný svým postupem nedodržel své zákonné povinnosti, přičemž v důsledku tohoto postupu k zahájení soutěže o návrh podle zákona vůbec nedošlo, a zadavatel tedy následně postupoval v jednacím řízení bez uveřejnění (tedy v zadávacím řízení svou povahou z podstaty vylučující otevřenou hospodářskou soutěž), aniž by k tomu byl oprávněn. Skutečnost, že zadavatel využil pro zadání veřejné zakázky postup v jednacím řízení bez uveřejní, aniž by k tomu byly splněny zákonné podmínky, podle výkladové praxe Úřadu dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona, neboť je tak vyloučen jeden ze základních principů zadávání veřejných zakázek, kterým je právě otevřená soutěž o veřejnou zakázku, do které se může přihlásit jakýkoliv dodavatel, a která je základním předpokladem výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky a prostředkem k realizaci základních principů uvedených v § 6 zákona, přičemž tento závěr se, jako jeden z faktorů, dále promítne do výše vyměřené pokuty. 71. Pokud jde o následky přestupku, Úřad uvádí, že postup obviněného vyloučil řádnou hospodářskou soutěž mezi jednotlivými účastníky o veřejnou zakázku a nebyl tak naplněn základní cíl zákona o veřejných zakázkách. Obviněný tak zcela prokazatelně nenaplnil elementární účel zákona, kterým je zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže. Nezákonným postupem obviněného došlo k omezení okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky. Nelze přitom vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější, a tudíž že nedošlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků, resp. i k negativnímu zásahu do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. 72. Co se týká dalších okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu spáchán, Úřad přihlédl k polehčující okolnosti spočívající ve skutečnosti, že jednacímu řízení bez uveřejnění předcházela alespoň určitá forma soutěže mezi dodavateli, v níž bylo podáno 12 návrhů, a dále pak ve skutečnosti, že obviněný se ke svému pochybení doznal a dle svého tvrzení přistoupil k přijetí vnitřního nápravného opatření, které by mělo v budoucnu opakování obdobného pochybení zamezit. 73. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2022 vyplývá, že obviněný hospodaří s příjmy ve výši 30 968 tis. Kč. Úřad tak při stanovení výše pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými obviněný disponuje v rámci svého rozpočtu, nelze v tomto případě stanovenou pokutu považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou). 74. Závěrem Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla obviněným pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků přestupku. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty přesto preferoval právě preventivní charakter uložení sankce. 75. Po zohlednění všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že obviněnému uložil pokutu ve výši 100 000 Kč, která je na spodní hranici zákonné sazby, přesto dle Úřadu naplňuje vzhledem k okolnostem případu obě shora zmíněné funkce právní odpovědnosti. 76. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání přestupku přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto příkazu. 77. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného. POUČENÍ Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. otisk úředního razítka Mgr. Markéta Dlouhá místopředsedkyně Obdrží statutární město Brno, městská část Brno-Jundrov, Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy [1] https://www.e-zakazky.cz/profil-zadavatele/2a44248a-b85e-4095-90fa-07fdb7ef4f4a/zakazka/P19V00000005 [2] https://www.e-zakazky.cz/profil-zadavatele/2a44248a-b85e-4095-90fa-07fdb7ef4f4a/zakazka/P20V00000001 [3] https://www.e-zakazky.cz/profil-zadavatele/2a44248a-b85e-4095-90fa-07fdb7ef4f4a/zakazka/P20V00000005 [4] viz https://smlouvy.gov.cz/smlouva/13449172?backlink=8efe6 [5] Podle § 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění nařízení vlády č. 417/2017 Sb., činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele, který je územním samosprávným celkem, 5 944 000 Kč. [6] Podle § 10 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, použije zadavatel soutěže o návrh k uveřejnění informací ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie standardní formulář 12 „Oznámení o zahájení soutěže o návrh“ pro zahájení soutěže o návrh. [7] Podle § 103 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, se v případě, že na soutěž o návrh navazovalo zadání veřejné zakázky na služby a současně na základě soutěže o návrh byly vybranému účastníku či vybraným účastníkům soutěže poskytnuty soutěžní ceny nebo platby, předpokládaná hodnota soutěže o návrh stanovila na základě celkové předpokládané výše soutěžních cen a plateb, a to včetně předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění.

Záznam v JSON https://www.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/18140
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.