Č. j.: 2R 29/01 - Hr V Brně dne 2. října 2001
                
                Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 3.8.2001 proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. S 110/01-151/3044/01-MO ze dne 23.7.2001 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, se sídlem Mostní 5139, 760 01 Zlín, zast. rektorem Prof. Ing. Petrem Sáhou, CSc., při zadání veřejné zakázky "UTB - obnova technologického vybavení Academia Centra ve Zlíně" výzvou ze dne 16.3.2001 více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., jsem podle § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., na základě návrhu zvláštní komise, ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona, rozhodl takto:
                
                Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. S 110/01-151/3044/01-MO ze dne 23.7.2001
                
                p o t v r z u j i
                
                a podaný rozklad
                
                z a m í t á m.
                
                O d ů v o d n ě n í
                
                Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, se sídlem Mostní 5139, 760 01 Zlín, zast. rektorem Prof. Ing. Petrem Sáhou, CSc. (dále jen "zadavatel") vyzval podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. (dále jen "zákon") dne 16.3.2001 pět zájemců o veřejnou zakázku "UTB - obnova technologického vybavení Academia Centra ve Zlíně" k podání nabídky.
                
                Jak vyplývá z protokolu o otevírání obálek ze dne 18.4.2001, pořízeného "komisí", kterou zadavatel k otevírání obálek ustavil, ač mu to zákon při zadávání veřejné zakázky výzvou podle § 49 odst. 1 zákona neukládá, zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídky od pěti uchazečů, přičemž jednu nabídku, která z hlediska úplnosti nesplnila požadavky zadavatele, doporučila tato komise vyřadit z dalšího posuzování a hodnocení.
                
                Jak vyplývá ze zápisu z jednání "komise pro posouzení a hodnocení nabídek"(dále jen "komise"), kterou zadavatel taktéž jmenoval, aniž by mu to zákon při této formě zadávání veřejné zakázky ukládal, pořízeného dne 19.4.2001, komise posuzovala čtyři nabídky, z nichž jako nejvhodnější doporučila zadavateli nabídku společnosti AVC Praha, spol. s r. o., se sídlem Hřenská 11, 182 00 Praha 8, zast. jednatelem Ing. Petrem Novotným (dále jen "AVC Praha"). Z výše citovaného zápisu dále vyplývá, že u uchazeče Eduarda Fianty, nar. 8.6.1971, bytem Chodovická 2279, 193 00 Praha - Horní Počernice (dále jen "navrhovatel"), který předložil nabídku s variantami, byly varianta A a B posouzeny jako nesplňující požadavky zadavatele a hodnocena proto byla pouze varianta C.
                
                Zadavatel se s názorem komise ztotožnil a vydal nedatované rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, což uchazečům sdělil dopisem ze dne 20.4.2001. Proti tomuto rozhodnutí zadavatele podal navrhovatel dne 3.5.2001 námitky, kterým zadavatel po jejich přezkoumání nevyhověl, což navrhovateli oznámil dopisem ze dne 7.5.2001 a zároveň ho poučil o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele (dále jen "návrh") k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "ÚOHS"). Navrhovatel svého práva využil a dne 23.5.2001 návrh podal. Tímto dnem tak ÚOHS zahájil správní řízení, ve kterém jako účastníky označil zadavatele, navrhovatele, uchazeče AVC Praha a uchazeče ApS Brno s. r. o., se sídlem Božetěchova 2, 612 00 Brno, zast. jednateli Ing. Zdeňkem Boušou a RNDr. Lubomírem Ptáčkem (dále jen "ApS Brno"), jehož nabídka se umístila jako druhá v pořadí.
                
                Navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatel porušil § 6 odst. 1 a 3 zákona tím, že i když v zadání veřejné zakázky připustil variantní řešení, tak variantu A z nabídky navrhovatele vůbec nehodnotil, ačkoliv vyhověla podmínkám zadání (toto své tvrzení dokládá navrhovatel znaleckým posudkem) a současně měla ze všech nabídek nejnižší nabídkovou cenu. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel porušil § 49 odst. 9 zákona, když nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce nabídky uchazečů AVC Praha a ApS Brno, které podle názoru navrhovatele podmínky soutěže nesplňovaly. Poslední pochybení zadavatele spatřuje navrhovatel v tom, že tím, že nezohlednil variantu A z nabídky navrhovatele, a dále nevyloučil výše zmiňované nabídky z další účasti na veřejné zakázce, ale dokonce je hodnotil a jednu z nich vybral jako nejvhodnější, porušil § 38 odst. 1 zákona. Navrhovatel se proto domáhá vyloučení nabídek uchazečů AVC Praha a ApS Brno, zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a dále se domáhá toho, aby bylo zadavateli uloženo provést nový výběr.
                
                Ve svém vyjádření k návrhu ze dne 29.5.2001 zadavatel uvádí, že varianta A nabídky navrhovatele nebyla komisí hodnocena po zjištění, že technické parametry předmětu nabídky nesplňují požadavky zadavatele. Naopak nabídky uchazečů AVC Praha a ApS Brno byly hodnoceny, protože podle názoru komise splnily požadavky dle zákona a výzvy zadavatele a tedy nejvhodnější nabídka byla dle názoru zadavatele vybrána v souladu s § 38 odst. 1 zákona.
                
                Ve dnech 29.6.2001 a 2.7.2001 bylo zástupcům navrhovatele umožněno nahlédnou do správního spisu č. j. S 110/01-151 s výjimkou nabídek ostatních uchazečů. Při nahlížení do spisu navrhovatel zjistil, že komise při hodnocení nabídek nehodnotila ani variantu B jeho návrhu, která po posouzení komisí nebyla pro hodnocení postoupena jako nevyhovující svou vysokou nabídkovou cenu a technickými parametry převyšujícími požadavky zadavatele. Ve svém vyjádření podaném dne 10.7.2001 na tu skutečnost navrhovatel upozornil s opětovným pokazem na posudek soudního znalce, podle kterého ze tří variant v nabídce navrhovatele vyhovovaly podmínkám zadání právě varianty A a B, a nikoliv varianta C, kterou zadavatel hodnotil. Dále ve svém vyjádření navrhovatel opakovaně vyjádřil své pochybnosti nad splněním podmínek zadání u nabídek uchazečů AVC Praha a ApS Brno a požadoval jejich přezkoumání soudním znalcem.
                
                Dne 23.7.2001 vydal ÚOHS rozhodnutí č. j. S 110/01-151/3044/01-MO, kterým zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uložil mu provést nový výběr pro porušení § 6 odst. 3 zákona tím, že nehodnotil všechny varianty, které předložil navrhovatel ve své nabídce, aniž by možnost variantního řešení zadavatel vyloučil.
                
                V odůvodnění svého rozhodnutí ÚOHS uvedl, že pokud zadavatel nevyloučí možnost variantního řešení, je povinen vyhodnotit všechny varianty předložené v nabídkách uchazečů, které splní požadavky stanovené ve výzvě, popř. které tyto požadavky přesáhnou, a to podle všech kritérií hodnocení nabídek uvedených v podmínkách soutěže, neboť jen tak může zhodnotit ekonomickou vhodnost předložených variant v souladu se zadáním veřejné zakázky.
                
                Proti uvedenému rozhodnutí ÚOHS podal navrhovatel dne 3.8.2001 rozklad, kterým se domáhá plného přiznání nákladů řízení. Odvolává se v něm subsidiárně na ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen "o. s. ř."), s konstatováním své plné úspěšnosti v tomto správním řízení, neboť podle výroku napadeného rozhodnutí ÚOHS zadavatel porušil zákon. Své náklady vyčísluje navrhovatel částkou 23 959,- Kč, která je tvořena úhradou správního poplatku ve výši 23 009,- Kč a úhradou znaleckého posudku ve výši 950,-Kč. Proto navrhovatel požaduje, aby napadené rozhodnutí bylo doplněno tak, že zadavatel je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit navrhovateli náklady řízení ve výši 23 959,- Kč.
                
                K podanému rozkladu se vyjádřil zadavatel, který poukázal na § 3 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích v platném znění, podle kterého byl správní poplatek vyměřen osobě, která podala podnět k zahájení správního řízení a dále konstatoval, že znalecký posudek nebyl vypracován na žádost ÚOHS, a proto s uvedeným požadavkem nesouhlasil.
                
                Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu zvláštní komisí a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu a s přihlédnutím k doporučení této komise dospěl k následujícímu závěru:
                
                ÚOHS tím, že svým rozhodnutím ze dne 23.7.2001 č. j. S 110/01-151/3044/01-MO zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uložil zadavateli provést nový výběr, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V tomto směru nebylo rozhodnutí ÚOHS žádným z účastníků správního řízení napadeno rozkladem a ani já jsem neshledal důvody pro jeho změnu nebo zrušení.
                
                Rozklad podaný uchazečem se týká skutečnosti, která v prvoinstančním řízení nebyla jako námitka uplatněna. Jde v podstatě o "nový návrh" - požadavek na přiznání nákladů řízení (zaplaceného správního poplatku a úhrady znaleckého posudku) podle § 31 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb. (dále jen "správní řád"), byť se navrhovatel nepřesně odvolává na jiné ustanovení o. s. ř. Požadavek je však sám o sobě věcně nesprávný. Pokud se v uvedeném ustanovení správního řádu mluví o řízení a nákladech řízení, rozumí se tím správní řízení a náklady správního řízení, tj. především náklady, které vznikly správnímu orgánu. Účastníku řízení může být uloženo, aby nahradil náklady řízení jinému účastníkovi jen tehdy, jestliže vznikly jeho zaviněným jednáním ve správním řízení. V daném případě však k pochybení zadavatele došlo mimo správní řízení, tj při výběru nejvhodnější nabídky, a proto aplikace ustanovení § 31 odst. 2 správního řádu nepřipadá v úvahu a nárok na náhradu škody, která uchazeči vznikla, lze uplatnit pouze u soudu.
                
                Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
                
                P o u č e n í
                
                Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
                
                Ing. Josef Bednář
                předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
                
                Obdrží:
                
                Universita Tomáše Bati ve Zlíně, se sídlem Mostní 5139, 760 01 Zlín, zast. Prof. Ing. Petrem Sáhou, CSc.
                
                AVC Praha, spol s r. o., se sídlem Hřenská 11, 182 00 Praha 8, zast. Ing. Petrem Novotným
                
                ApS Brno s. r. o., se sídlem Božetěchova 2, 612 00 Brno, zast. Ing. Zdeňkem Boušou
                
                JUDr. Aleš Štalmach, bytem Štětínská 367, 181 00 Praha 8 - Bohnice
                
                spis