Č. j.: VZ/S192/03-151/263/03-če
V Brně dne 19. ledna 2004
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 27.11.2003 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele - Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5, za nějž jedná Ing. Petr Hudler, CSc., generální ředitel - učiněných ve veřejné zakázce "Berounka Řevnice - odstranění nánosů v ř. km 18,20 - 19,30", zadané písemnou výzvou ze dne 2.4.2003 více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49 odst. 1 citovaného zákona o zadávání veřejných zakázek, rozhodl takto:
Zadavatel Povodí Vltavy, státní podnik, Praha 5,při zadávání veřejné zakázky "Berounka Řevnice - odstranění nánosů v ř. km 18,20 - 19,30" porušil závažným způsobem:
§ 49 odst. 10 citovaného zákona o zadávání veřejných zakázek tím, že neprovedl hodnocení nabídek podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6 téhož zákona a v záznamu o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.
§ 49 odst. 10 citovaného zákona o zadávání veřejných zakázek, tím, že neoznámil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům o veřejnou zakázku a uchazeče nepoučil o možnosti podat námitky,
§ 49 odst. 9 citovaného zákona o zadávání veřejných zakázek, tím, že z další účasti na veřejné zakázce nevyloučil uchazeče společnost Pavel Švestka, s. r. o., Černošice, který před podpisem smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady podle § 2b odst. 1 písm. a) způsobem podle § 2c odst. 2 téhož zákona.
Za zjištěná závažná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli Povodí Vltavy, státní podnik, Praha 5, podle § 62 odst. 1 citovaného zákona o zadávání veřejných zakázek ukládá pokuta ve výši 10 000,-- Kč (slovy deset tisíc korun českých). Uložená pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 1920315001.
Odůvodnění
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který vykonává dohled nad dodržováním zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., (dále jen "orgán dohledu" a "zákon"), obdržel písemný podnět, jehož obsahem bylo tvrzení stěžovatele, že při zadání veřejné zakázky "Berounka Řevnice - odstranění nánosů v ř. km 18,20 - 19,30" nebylo postupováno v souladu se zákonem. Orgán dohledu si proto od Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5, za nějž jedná Ing. Petr Hudler, CSc., generální ředitel (dále jen "zadavatel"), který byl zadavatelem podle § 2 písm. b) bodu 6. zákona, neboť k úhradě uvedené veřejné zakázky použil prostředky státního rozpočtu (viz rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na předmětné akci vydané dne 5.9.2003 pod č.j. 32600/2003 - 7350 Ministerstvem zemědělství ČR), vyžádal dokumentaci o zadání předmětné veřejné zakázky (dále jen "dokumentace").
Po přezkoumání dokumentace získal orgán dohledu pochybnosti o tom, zda úkony a postupy zadavatele při zadávání veřejné zakázky byly učiněny v souladu se zákonem. Možné porušení zákona bylo orgánem dohledu spatřováno zejména v souvislosti se zjištěním, že zadavatel nehodnotil nabídky v souladu s kritérii hodnocení stanovenými ve výzvě. Z uvedeného důvodu orgán dohledu zahájil správní řízení z úřední povinnosti, jehož účastníkem je podle § 58 zákona zadavatel. Zahájení správního řízení oznámil orgán dohledu zadavateli dopisem ze dne 25.11.2003, ve kterém uvedl svá zjištění získaná při kontrole předložené dokumentace. Orgán dohledu rovněž stanovil lhůtu, ve které se zadavatel mohl vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.
Zadavatel požádal orgán dohledu o možnost nahlédnout do spisu, což mu bylo dne 5.12.2003 umožněno (viz protokol o nahlížení do spisu), a současně předal orgánu dohledu svoje stanovisko ze dne 2.12.2003, ve kterém uvedl:
Zadavatel doplnil dokumentaci o kopii "Potvrzení objednávky uveřejnění informací na centrální adrese ze dne 25.11.2003". Vzhledem k tomu, že v § 49 odst. 15 zákona není stanovena jmenovitá lhůta, zadavatel zveřejňuje údaje na centrální adrese vždy pro několik akcí najednou.
Rozhodnutí o vyloučení uchazeče Lesostavby Beroun s. r. o., Suchomasty, bylo uchazeči sděleno dopisem ze dne 23.4.2003. Zadavatel doložil rozhodnutí zadavatele o vyloučení jmenovaného uchazeče s potvrzením o převzetí i vzdání se práva odvolání.
Zadavatel k podání nabídky vyzýval zájemce o kterých je mu známo, že jsou schopni zakázku splnit v požadované kvalitě. Splnění v pořadí prvého kritéria hodnocení podle konstatování zadavatele uchazeči prokázali již při otevírání obálek (viz dokument označený jako "Zápis z otevírání obálek", ze kterého vyplývá splnění jednotlivých požadavků a kvalifikačních předpokladů kladených na uchazeče). Na základě této skutečnosti dospěl zadavatel k názoru, že rozdíly mezi jednotlivými uchazeči nejsou v rámci prvého kritéria hodnocení podstatné a tudíž by nabídky hodnotil stejně. Z uvedeného důvodu zadavatel hodnocení nabídek podle prvého kritéria "vypustil z tabulky hodnocení". Stanovení "váhy" jednotlivých kritérií při hodnocení nabídek zákon podle mínění zadavatele při tomto způsobu zadání nepožaduje.
Výsledek výběrového řízení zadavatel oznámil tím způsobem, že nevybraným uchazečům oznámil, že nebyli vybráni a uchazeči s nejvýhodnější nabídkou, že byla přijata. Podle názoru zadavatele zákon nepožaduje sdělovat uchazečům další podrobnosti. I když v oznámení uchazeče nepoučil o možnosti podat námitky, zadavatel se domnívá, že toto právo je uchazečům známé a že je po úvaze nevyužili.
Zadavatel doplnil dokumentaci o doklady, kterými vybraný uchazeč prokazuje svoji kvalifikaci před podpisem smlouvy (§ 2c odst. 2 zákona), které nedopatřením nepředal současně s dokumentací o zadání veřejné zakázky.
Orgán dohledu přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, stanoviska účastníka řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky "Berounka Řevnice - odstranění nánosů v ř. km 18,20 - 19,30" porušil závažným způsobem zákon. Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.
Zadavatel písemnou výzvou ze dne 2.4.2003 vyzval podle § 49 odst. 1 zákona pět zájemců k podání nabídky. Jako kritéria hodnocení nabídek ve výzvě stanovil v uvedeném pořadí:
Zkušenosti uchazeče s obdobnými stavbami - přehled významných zakázek.
Výše nabídkové ceny.
Finanční podmínky navržené uchazečem - prohlášení o zajištění financování stavby.
Doba plnění zakázky navržená uchazečem.
Záruční doba navržená uchazečem.
Ze záznamu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.5.2003 je zřejmé, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem pět nabídek. Po posouzení jejich obsahu zadavatel z důvodu nesplnění požadavků stanovených ve výzvě vyloučil z další účasti na veřejné zakázce uchazeče Lesostavby Beroun s. r. o., Suchomasty. Na základě hodnocení zbývajících nabídek zadavatel vybral jako nejvhodnější nabídku uchazeče společnosti Pavel Švestka, s. r. o., Černošice (dále jen "Švestka"), se kterým uzavřel dne 14.8.2003 smlouvu.
K jednotlivým zjištěním uvádí orgán dohledu následující.
Hodnocení nabídek
Podle § 49 odst. 10 zákona provede zadavatel hodnocení nabídek podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6 zákona. Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.
Zadavatel ve výzvě stanovil pět kritérií hodnocení nabídek. Ze záznamu musí být proto i nezúčastněné osobě zřejmé, jakým způsobem zadavatel při hodnocení postupoval, tedy jak porovnával jednotlivé hodnocené skutečnosti, ať už údaje objektivně měřitelné srovnatelné matematickými (kvantitativními) principy (délka záruční doby, doba realizace díla, výše celkové nabídkové ceny,…), nebo údaje, při jejichž hodnocení rozhoduje subjektivní úsudek hodnotitele (zkušenosti uchazeče s obdobnými stavbami …), doplněné stručným komentářem porovnávajícím kvality nabídek. Jen takovýmto způsobem pořízený záznam umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem.
Jak vyplývá z dokumentace, záznam o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.5.2003 konkrétní popis hodnocení ani zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky neobsahuje. Zadavatel v záznamu uvedl pouze jméno vybraného uchazeče, bez jakéhokoliv dalšího komentáře ke způsobu hodnocení nabídek, resp. zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Přílohou záznamu jsou tabulky obsahující pouze údaje o hodnocených aspektech (kromě údajů souvisejících s obsahem hodnocení v rámci prvého kritéria) a s uvedením konečného pořadí nabídek. Na základě záznamu tak nelze prokázat, jak a zda bylo provedeno hodnocení nabídek podle všech kritérií hodnocení ani zda byla při hodnocení zohledněna váha jednotlivých kritérií adekvátně pořadí jejich důležitosti, které zadavatel ve výzvě stanovil. Jako argument v této souvislosti orgán dohledu uvádí v pořadí 1. kritérium hodnocení "Zkušenosti uchazeče s obdobnými stavbami - přehled významných zakázek". Jak je uvedeno výše, záznam ani jeho tabulková příloha údaje o uvedených aspektech, natož o jejich hodnocení, vůbec neobsahuje. Na základě tohoto zjištění má orgán dohledu za prokázané, že zadavatel nabídky uchazečů podle v pořadí prvého kritéria hodnocení vůbec nehodnotil. Skutečnost, že při hodnocení nezohlednil váhu jednotlivých kritérií hodnocení adekvátně pořadí jejich důležitosti, pak zadavatel sám výslovně potvrzuje ve svém stanovisku ze dne 2.12.2003.
Tím, že neprovedl hodnocení nabídek podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6 zákona a že v záznamu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.5.2003 neuvedl popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, zadavatel závažným způsobem porušil ust. § 49 odst. 10 zákona.
Orgán dohledu v této souvislosti nepřijal vysvětlení zadavatele podané v jeho stanovisku ze dne 2.12.2003, ve kterém uvádí, že "splnění v pořadí prvého kritéria hodnocení uchazeči prokázali při otevírání obálek splněním jednotlivých požadavků a kvalifikačních předpokladů", neboť splnění jednotlivých požadavků a prokázání kvalifikačních předpokladů je věcí posuzování úplnosti nabídek (viz § 49 odst. 9 zákona) a nikoliv jejich hodnocení. Zkušenosti uchazeče s obdobnými stavbami bylo možné porovnávat a hodnotit na základě seznamů referenčních staveb předkládaných jednotlivými uchazeči v jejich nabídkách. Předložené reference byly početně i obsahově různé a nelze je tedy hodnotit, tak jak vyvozuje zadavatel ve svém stanovisku, stejně. Na hodnocení nabídek podle jejich ekonomické vhodnosti (§ 6 zákona) a to v souladu s kritérii stanovenými v podmínkách zadání a jejich pořadím, kterým zadavatel určuje stupeň jejich důležitosti, pak přímo odkazuje ust. § 49 odst. 10 zákona.
Podle názoru orgánu dohledu je základním problémem hodnocení nabídek pomocí více kritérií odvození určité celkové výsledné užitnosti nabídky, do které se promítají výsledky hodnocení nabídek podle jednotlivých kritérií, přičemž konečné pořadí hodnocených nabídek se pak stanoví podle výsledné užitnosti jednotlivých nabídek. Stanovení prosté užitnosti nabídek při hodnocení pomocí více kritérií je založeno na převedení různých hodnot kvalitativních a kvantitativních kritérií na "společného jmenovatele". V různých veřejných zakázkách je hodnocení nabídek prováděno pomocí různých kritérií (kromě nabídkové ceny např. lhůta výstavby, reference, záruky za jakost apod.), která mohou být vyjádřena v různých měrných jednotkách (nebo nejsou vyjádřena v žádných jednotkách), takže v původní formě se nedají početně slučovat. Prostředkem k převedení hodnot různých kritérií na "společného jmenovatele" může být např. bodování, klasifikování apod. nabídek v jednotlivých kritériích. Prosté užitnosti však nevyjadřují správně výslednou užitnost nabídek, neboť jednotlivá kritéria nemají pro hodnocení nabídek stejný význam. Je proto nutné rozlišovat kritéria podle jejich významu, resp. váhy, a stanovit váženou užitnost nabídek, které zadavatel dosáhne přiřazením odpovídající váhy k jednotlivým sestupně seřazeným kritériím, adekvátně jejich pořadí, které v zadání veřejné zakázky určil.
Oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky
Podle § 49 odst. 10 zákona musí zadavatel rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky oznámit všem uchazečům ve lhůtě, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, a zároveň uchazeče poučí o možnosti podat námitky.
Jak vyplývá z dokumentace, zadavatel uchazečům, jejichž nabídky nebyly vybrány, dopisem ze dne 13.5.2003 pouze oznámil, že "nebyli vybráni jako zhotovitel stavby", aniž by jim sdělil jméno vybraného uchazeče a poučil je o možnosti podat námitky. Na základě zjištěné skutečnosti orgán dohledu konstatuje, že oznámení o výběru nejvhodnější nabídky nebylo učiněno v souladu se zákonem a zadavatel tak závažným způsobem porušil ust. § 49 odst. 10 zákona. Povinnost oznámit výběr nejvhodnější nabídky (sdělit jméno uchazeče, jehož nabídka byla zadavatelem vybrána) a uchazeče poučit o možnosti podat námitky je v zákoně výslovně stanovena a nelze proto akceptovat názor zadavatele, že uchazeč má možnost seznámit se svými právy v zákoně, resp. že není povinností zadavatele sdělovat uchazečům další podrobnosti o zadání veřejné zakázky.
Prokazování kvalifikačních předpokladů před podpisem smlouvy
Kvalifikační předpoklady, které musí uchazeč o veřejnou zakázku prokázat, jsou uvedeny v § 2b odst. 1 zákona a způsob jejich prokazování je uveden v § 2c zákona (na který odkazuje § 49 odst. 9 zákona). V ustanovení § 2c odst. 2 zákona jsou uvedeny požadavky na prokazování kvalifikačních předpokladů uchazečem, se kterým má být uzavřena smlouva, přičemž podle písm. a) téhož ust. zákona prokazuje uchazeč kvalifikační předpoklady podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona výpisem z obchodního rejstříku, ne starším než 90 dnů.
Podle § 49 odst. 9 zákona zadavatel nabídku uchazeče posoudí podle § 2c zákona a podle požadavků stanovených v zadání nebo zadávací dokumentaci. Neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů nebo nesplní-li další požadavky stanovené zadavatelem, zadavatel ho z další účasti na veřejné zakázce vyloučí.
V dokumentaci jsou doloženy doklady prokazující kvalifikaci vybraného uchazeče Švestka před podpisem smlouvy, a to mj. rovněž i výpis z obchodního rejstříku uchazeče ze dne 28.3.2003. Jak vyplývá z dokumentace, zadavatel uzavřel smlouvu s uchazečem dne 14.8.2003. Z porovnání data uzavření smlouvy a data vydání výpisu z obchodního rejstříku uchazeče vyplývá, že předmětný výpis je starší než zákonem požadovaných max. 90 dnů. S odkazem na uvedené zjištění orgán dohledu konstatuje, že uchazeč Švestka před podpisem smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady v souladu s ust. § 2c odst. 2 písm. a) zákona. Tím, že uchazeče nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce, resp. se jmenovaným uchazečem uzavřel smlouvu, zadavatel závažným způsobem porušil § 49 odst. 9 zákona.
Orgán dohledu v této souvislosti zdůrazňuje, že prokázání kvalifikačních předpokladů je jedním ze zásadních předpokladů, které opravňují uchazeče k účasti na veřejné zakázce. Prokázání kvalifikačních předpokladů uchazečem před podpisem smlouvy příslušnými výpisy a potvrzeními příslušných orgánů má sloužit k tomu, aby na plnění zakázek hrazených z veřejných prostředků nebyli vybíráni uchazeči, za kterými má stát pohledávky a kteří negarantují řádné splnění předmětu veřejné zakázky.
Nad rámec zjištěných závažných porušení zákona uvádí orgán dohledu následující další skutečnosti.
Lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni
Podle § 49 odst. 7 zákona činí lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni a ve které zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky, nejvíce 30 kalendářních dnů, přičemž začíná běžet dnem následujícím po skončení lhůty pro podání nabídek. Uchazeči, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, se lhůta, po kterou je svojí nabídkou vázán, prodlužuje do uzavření smlouvy, nejvíce však o 30 dnů.
Jak vyplývá z dokumentace, zadavatel ve výzvě stanovil lhůtu, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, v délce 30 kalendářních dnů. Lhůta pro podání nabídek byla ve výzvě stanovena do 23.4.2003, rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel učinil dne 13.5.2003 a smlouvu uzavřel dne 14.8.2003. Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel v šetřeném případě požadavek zákona, tj. rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky nejdéle do 30 dnů od podání nabídek sice dodržel, ale povinnost uzavřít smlouvu ve lhůtě prodloužené o dalších 30 dnů nenaplnil (smlouva byla uzavřena až 113. den po skončení lhůty pro podání nabídek). Vzhledem k tomu, že ve smlouvě byly dodrženy všechny podstatné náležitosti nabídky vybraného uchazeče, neposoudil orgán dohledu zjištěnou skutečnost jako závažné porušení zákona.
K úvahám orgánu dohledu o uložení sankce
Podle § 62 odst. 1 zákona zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení zákona, může zadavateli uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky. Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení. Uložení sankce zákon nespojuje s jakýmkoliv porušením povinností, neboť obecně předpokládá, že porušení povinností může dosahovat různé intenzity. Sankcionovat zákon umožňuje taková protiprávní jednání, která dosahují intenzity závažného porušení zákonem uložených povinností. Při posuzování míry závažnosti porušení zákona vycházel orgán dohledu z následujících úvah.
Jedním ze základních principů, který je nutné dodržovat při výběrových řízeních, je zásada transparentnosti. Uvedenou zásadu zadavatel v šetřeném případě tím, že neprovedl hodnocení nabídek podle stanovených kritérií hodnocení, nepochybně porušil. Oznámením rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, které nebylo po obsahové stránce učiněno v souladu se zákonem, zadavatel uchazečům výrazným způsobem ztížil využít opravného prostředku, neboť uchazeči de facto "nevěděli", která nabídka byla vybrána jako nejvhodnější. Proto event. podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru by nemohlo splňovat ani náležitosti stanovené v § 55 zákona, jelikož by nemohli uvést, v čem spatřují porušení zákona, když neznali výsledek výběru (pouze věděli, že jejich nabídka neuspěla). Zadavatel rovněž uzavřel smlouvu s uchazečem, který před podpisem smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady v souladu se zákonem. Povinností zadavatele tedy bylo vybraného uchazeče před uzavřením smlouvy z další účasti na veřejné zakázce vyloučit. Porušeními zákona, kterých se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil, byl podle názoru orgánu dohledu nepochybně naplněn zákonný znak závažného porušení.
Vzhledem ke zjištěným závažným porušením zákona a s přihlédnutím ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky byl již realizován, nelze uložit zadavateli opatření k nápravě, jelikož fakticky nelze ukládat plnění, která jsou neproveditelná. Zjištěná porušení zákona jsou natolik závažná, že orgán dohledu zvolil postup podle části čtvrté, hlavy IV. zákona a uložil zadavateli pokutu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Před uložením pokuty orgán dohledu rovněž ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve větě druhé § 62 odst. 1 zákona, a to, že pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona (podnět obdržen dne 20.10.2003), nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení (k porušení zákona došlo uzavřením smlouvy dne 14.8.2003).
Při úvaze o stanovení výše uložené pokuty orgán dohledu zohlednil zejména skutečnost, že výběr nejvhodnější nabídky nebyl vlivem pochybení zadavatele transparentní a že veřejná zakázka byla zadána uchazeči, který před podpisem smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady v rozsahu stanoveném zákonem. Zjištěná pochybení zadavatele proto nemohl orgán dohledu pominout ve svých úvahách o výši sankce. Orgán dohledu však rovněž přihlédl ke zjištěnému faktu, že zadavatel jako nejvhodnější vybral nabídku s nejnižší nabídkovou cenou.
Po uvážení uvedených argumentů orgán dohledu při stanovení výše uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou výši pokuty vzhledem k uvedeným souvislostem posoudil jako dostačující. Ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl zadavateli peněžitý závazek ve výši 3 060 783,40 Kč vč. DPH, přičemž 1 % z celkové částky činí 30 607,83 Kč. Za zjištěná závažná porušení zákona uložil orgán dohledu po posouzení všech výše uvedených aspektů případu zadavateli pokutu v cca 1/3 její možné výše.
Orgán dohledu posoudil celý případ, a na základě všech zjištěných skutečností rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Miroslav Šumbera
vrchní ředitel
Obdrží:
Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5, zast. Ing. Petrem Hudlerem, CSc.
|
