Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 4389


Číslo jednací R029-033/2003
Instance II.
Věc
Koordinace cen distributorů PHM
Účastníci AGIP Praha, a.s. Aral ČR, a.s. BENZINA a. s. ConocoPhillips Czech Republic s.r.o. OMV Česká republika, s.r.o. Shell Czech Republic a.s.
Typ řízení Dohody
Typ rozhodnutí Dohody
Nabytí právní moci 11.02.2004
Související řízení http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/detail-3725.html
http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/detail-4787.html
http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/detail-4788.html
http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/detail-4850.html
http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/detail-8413.html
http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/detail-8290.html
http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/detail-8412.html
http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/detail-8429.html
http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/detail-8816.html
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-4389.html
Rozhodnutí
                          
Čj. R 29-33/2003 V Brně dne 5. 2. 2004 V řízení o rozkladech, které proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 6. 10. 2003 čj. S 72/01-5000/03-ORP podali účastníci řízení - společnost AGIP Praha, a.s., se sídlem Praha 4, Pod Chodovem 1267/7, PSČ 149 00, IČ 41694058 (dále jen "AGIP Praha"), právně zastoupená JUDr. Petrem Novotným, advokátem advokátní kanceláře Rödl & Partner, v. o. s., se sídlem v Praze 1, Platnéřská 2, PSČ 110 00, společnost BENZINA a. s., se sídlem Praha 7, Dělnická 12, PSČ 170 04, IČ 60193328, (dále jen "BENZINA"), právně zastoupená prof. JUDr. Irenou Pelikánovou, Dr.Sc., advokátkou advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný a spol., se sídlem Praha 1, Dlouhá 39, PSČ 110 00, společnost ConocoPhillips Czech Republic s.r.o., se sídlem Praha 5, Pekařská 14/628, PSČ 155 00, IČ 45799920 (dále jen "ConocoPhillips Czech Republic"), právně zastoupená Mgr. Luďkem Vránou, advokátem advokátní kanceláře Linklaters, v. o. s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 19, PSČ 117 19, společnost OMV Česká republika, s.r.o., se sídlem Praha 4, Budějovická 3, PSČ 140 00, IČ 48038687 (dále jen "OMV Česká republika"), právně zastoupená Mgr. Karolinou Horákovou, advokátkou advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges, v. o. s., se sídlem Praha 1, Křižovnické náměstí 1/193, PSČ 110 00, společnost Shell Czech Republic a.s., se sídlem Praha 9, Pod Pekárnami 2/878, IČ 15890554 (dále jen "Shell Czech Republic"), právně zastoupená Mgr. Danielem Čekalem, advokátem advokátní kanceláře Linklaters, v. o. s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 19, PSČ 117 19, jsem podle ustanovení § 59 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, na návrh zvláštní komise ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona r o z h o d l takto: Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 6. 10. 2003 čj. S 72/01-5000/03-ORP ruším a věc vracím správnímu orgánu, který je vydal, k novému projednání a rozhodnutí. O d ů v o d n ě n í Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") vydal dne 6. 10. 2003 rozhodnutí čj. S 72/01-5000/03-ORP, v jehož výrokové části I. deklaroval, že výše uvedení účastníci řízení tím, že v období od 28. 5. 2001 do konce měsíce listopadu roku 2001 určovali ve vzájemné shodě prodejní ceny automobilového benzínu Natural 95 u čerpacích stanic, porušili v období od 28. 5. 2001 do 30. 6. 2001 zákaz uvedený v § 3 odst. 1 v té době účinného zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, a v období od 1. 7. 2001 do konce měsíce listopadu 2001 porušili zákaz uvedený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (dále též jen "zákon" nebo "zákon o ochraně hospodářské soutěže"). Uvedeným jednáním ve vzájemné shodě narušili hospodářskou soutěž na trhu automobilových benzínů dodávaných spotřebitelům prostřednictvím čerpacích stanic. Jednání ve vzájemné shodě o určení prodejních cen automobilového benzínu Natural 95 u čerpacích stanic Úřad účastníkům řízení ve II. výrokové části podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona do budoucna zakázal a za porušení zákazu uvedeného jednání jim podle § 22 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže uložil pokuty, a to společnosti AGIP Praha ve výši 20 mil. Kč, společnosti BENZINA 98 mil. Kč, společnosti ConocoPhillips Czech Republic 22 mil. Kč, společnosti OMV Česká republika ve výši 68 mil. Kč a společnosti Shell Czech Republic ve výši 65 mil. Kč. Ve výrokové části IV. Úřad s účastníkem řízení, společností Aral ČR a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 14, IČ 64948978 (dále jen "Aral ČR"), v řízení zastoupenou JUDr. Pavlem Svobodou, advokátem advokátní kanceláře WEINHOLD LEGAL, v. o. s., se sídlem v Praze 1, Husova 5, PSČ 110 00, pak správní řízení podle § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "správní řád") zastavil. Proti tomuto rozhodnutí podali účastníci řízení podle ustanovení § 61 odst. 1 správního řádu včas rozklady. Správní orgán rozhodující v prvním stupni neshledal důvody pro postup podle ustanovení § 57 odst. 1 správního řádu a v souladu s ustanovením § 57 odst. 2 správního řádu postoupil věc k rozhodnutí orgánu rozhodujícímu o rozkladu. Podle ustanovení § 59 odst. 1 správního řádu jsem napadené rozhodnutí včetně správního spisu ve spojení s uplatněnými námitkami přezkoumal v celém rozsahu a dospěl k závěru, že rozhodnutí je nezbytné zrušit a věc vrátit správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. S ohledem na značnou obsáhlost všech rozkladů včetně jejich doplnění a vyjádření ostatních účastníků k nim, zejména však vzhledem ke skutečnosti, že napadené rozhodnutí ruším a věc vracím správnímu orgánu prvého stupně k novému projednání a rozhodnutí, jak odůvodním dále, nepovažuji za potřebné uvádět na tomto místě námitky účastníků řízení v rozkladech vznesené, které ostatně již byly v souhrnném přehledu uvedeny v odůvodnění rozhodnutí č.j. R 60-65/2002 ze dne 16. 6. 2003. Poukazuji v této souvislosti pouze na závěrečné návrhy účastníků řízení, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a správní řízení zastaveno. Přezkumem napadeného rozhodnutí jsem zjistil závažné pochybení prvostupňového orgánu. Jde především o porušení rovnosti v právech vůči veřejné moci, když prvostupňový orgán zastavil ve smyslu ustanovení § 30 správního řádu se společností Aral ČR a.s., IČ 64948978, řízení, odůvodňuje své rozhodnutí tím, že nástupnická společnost v období šetřeném Úřadem neurčovala obchodní strategii při prodeji pohonných hmot u čerpacích stanic společnosti Aral ČR a.s., IČ 64948978, aniž by se náležitě zabýval otázkou přechodu odpovědnosti za jednání, jež je předmětem správního řízení č.j. S 72/01. Bylo přitom třeba vycházet z následujících skutečností: K zániku společnosti Aral ČR a.s., IČ 64948978, se sídlem Praha 4, Na Pankráci 14, došlo sloučením bez likvidace podle ustanovení § 69a obchodního zákoníku se společností BP Czech Republic, a.s., IČ 45241384, která je nástupnickou společností, s právními účinky ke dni 3. 2. 2003. Téhož dne byla do obchodního rejstříku zapsána změna obchodní firmy z BP Czech Republic, a.s., na Aral ČR, a.s., IČ: 45241384. Došlo tedy k univerzální sukcesi. Třebaže správní řád postrádá návod, jak v konkrétní procesní situaci postupovat, neznamená to, že by smysl a účel správního řízení nemohl být naplněn. Z nedostatku výslovné právní úpravy lze dovodit jen to, že vymezení postupu v takovéto procesní situaci zákon ponechává na interpretační praxi, tj. výkladu práva. Je však samozřejmé, že výklad právního předpisu musí být založen na souladu s ústavními principy spravedlivého procesu. Jedním z procesních institutů, které správní řád výslovně neupravuje, je institut procesního nástupnictví. Za tohoto stavu jsem dospěl k závěru, že při posuzování předestřené právní otázky je třeba použít nejen gramatický, ale též historický, systematický, logický a především teleologický výklad právní úpravy předmětné smlouvy o sloučení soutěžitelů. Hmotné a procesní právo mají samostatné, ale také rovnocenné postavení. Stěží však lze hmotněprávní úpravě přisuzovat úmysl zbavit fúzí dotčeného účastníka jeho postavení v řízení. Logickým je naopak závěr, že hmotné právo v těchto případechs procesním nástupnictvím počítá, ba na ně dokonce spoléhá. Tomuto očekávání se musí podřídit i výklad správního řádu, a to tím spíše, že správní řád sám o dopadu univerzální sukcese na oblast procesněprávních vztahů mlčí. V právní praxi snad není sporu o tom, že k procesnímu nástupnictví dochází tehdy, jestliže práva nebo povinnosti účastníka řízení přešla po zahájení řízení na jiného v důsledku některého z případů univerzální sukcese; uvedené platí bez ohledu na to, zda k univerzální sukcesi došlo v souvislosti se zánikem účastníka (ztratil-li způsobilost být účastníkem řízení) nebo zda univerzální sukcese nastala, aniž účastník přestal být způsobilý mít práva a povinnosti. Závěr o tom, že univerzální sukcesor nastupuje do řízení jako jeho účastník na místo předchůdce, vyplývá z toho, že při univerzální sukcesi dochází zásadně k přechodu všech práv a povinností. Dojde-li v průběhu správního řízení k univerzální sukcesi, přecházejí na sukcesora i práva a povinnosti dosavadního subjektu (účastníka řízení) s uplatňováním nebo bráněním postoupených práv spojené, včetně práv a povinností procesních. Sukcesor totiž nabyl práva i povinnosti v tom stavu, v jakém byla, a s vlastnostmi, která měla, v době sukcese; k těmto vlastnostem patří i to, že byla předmětem probíhajícího řízení (předmětem sporu). Univerzální sukcese práva proto má nejen hmotněprávní důsledky; v oblasti procesního práva má za následek procesní nástupnictví a analogicky i správní orgán je povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti, aniž byla některým z účastníků uplatněna. (obdobně Usnesení Nejvyššího soudu v Brně ze dne 29. listopadu 2001, sp. zn. 29 Cdo 1422/99, a ze dne 11. června 2002, sp. zn. 29 Odo 3/2001). Jde o přímé procesní nástupnictví, takže ke změně v osobě účastníka řízení dochází bez toho, aby o ní správní orgán rozhodoval. Přitom ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení. Z výše uvedených důvodů bylo zastavení řízení se společností Aral ČR a.s. z důvodu nedostatku věcné legitimace pochybením správního orgánu. Tím, že dle smlouvy o sloučení uzavřené dne 26. 11. 2002 mezi společností Aral ČR a.s. jako zanikající společností a společností BP Czech Republic, a.s., resp. Aral ČR, a.s., IČ: 45241384 (ve spisu l. č. 846 an.) přešlo na ni jako na nástupnickou společnost obchodní jmění sestávající ze souboru obchodního majetku zanikající společnosti tvořeného veškerými věcmi, pohledávkami a jinými právy, penězi a penězi ocenitelnými hodnotami, a veškerými závazky existujícími k 30. 4. 2002, a to s právními účinky ke dni zápisu sloučení zanikající společnosti s nástupnickou společností do obchodního rejstříku, stala se účinností smlouvy o sloučení společnost BP Czech Republic, a.s., resp. Aral ČR, a.s., IČ: 45241384, právním nástupcem společnosti Aral ČR a.s., a to jak z hlediska hmotněprávního, tak i z hlediska procesního. Je tedy místo společnosti Aral ČR a.s. účastníkem správního řízení č.j. S 72/01. Uvedenému závěru nasvědčuje i skutečnost, že na nástupnickou společnost nepochybně přešel i prospěch z dosavadní činnosti tohoto soutěžitele na trhu, tedy i zisk plynoucí z případné kartelové dohody; proto součástí obchodního jmění po sloučení soutěžitelů je i případný odpovědnostní závazek z porušení zákonného zákazu. Nelze nezohlednit ani faktické povědomí nástupnické společnosti o správním řízení vedeném s zanikající společností, když přinejmenším během tzv. due diligence nástupnická společnost hodnotí rizika, která po ni ze spojení plynou, kdy zkoumá nejen stav majetku, tedy aktiv, ale i pasiv včetně případně vedených sporných řízení před soudy či jinými orgány. Je proto nepřípustné, aby nástupnická společnost měla z případného protiprávního jednání toliko prospěch, a nenesla jakékoliv nepříznivé důsledky plynoucí z takového jednání svého předchůdce, jehož je univerzálním sukcesorem. V odpovědnostních vztazích právnických osob je totiž nutno mít vždy na zřeteli, že právní, resp. protiprávní úkony nečiní konkrétní právní forma, nýbrž soubor hmotných a osobních složek odpovědných za takové chování, přičemž tento soubor nezaniká se zánikem právní subjektivity konkrétní právní formy, avšak přetrvává. Tudíž je nutno označit subjekt, který je vlastníkem těchto složek v okamžiku, kdy je rozhodováno o sankci za porušení práva. V této souvislosti poukazuji na fakt osobního propojení nástupnické i zaniklé společnosti, když předsedou představenstva zaniklé společnosti Aral ČR a.s., IČ: 64948978, byl Ing. Pavel Švácha, nynější člen představenstva společnosti Aral ČR, a.s., IČ 45241384; obdobně Martin Durčák, jako člen představenstva v zaniklé i nástupnické společnosti. I z těchto důvodů jsem dospěl k závěru, že v řízení má být pokračováno s právním nástupcem - společností Aral ČR, a.s., neboť fúzí přešla na právního nástupce zaniklé společnosti všechna práva a povinnosti včetně správněprávní odpovědnosti za případný správní delikt (ve spisu l. č. 1481). Právní nástupce zaniklé společnosti Aral ČR a.s., IČ: 64948978, na trhu automobilových benzínů i nadále provozuje shodnou distribuční síť pod shodnou firmou i ochrannou známkou. Významnou skutečností je i to, že obě fúzující společnosti byly v době spojení společně kontrolovány shodnou osobou, který tak před i po spojení jako ovládající osoba stejným způsobem ovlivňuje chování tohoto soutěžitele na trhu. Otázku přechodu závazků zaniklého soutěžitele na jeho nástupnickou společnost řešil ve svých rozhodnutích i Evropský soudní dvůr, když např. ve věci Coöperatieve Vereniging "Suiker Unie" UA a ostatní v. Komise Evropských společenství (rozhodnutí ze dne 16. 12. 1975) posuzoval situaci, kdy Suiker Unie jako právní a ekonomický následovník čtyř samostatným družstev působících na nizozemském trhu dodávek cukru, převzala veškerá jejich práva a závazky, byla řízena stejnými osobami ze stejných adres, a hlavním rysem jejího chování a chování jejích předchůdců byla zřejmá kontinuita. Jak soud uvedl, celé toto chování proto musí být připsáno Suiker Unii. Pokud podnik, který vykonává kontrolu v době porušení práva do doby než je uložena pokuta, přestal právně existovat, musí být identifikován soubor materiálu a lidských zdrojů, nesoucích odpovědnost v době porušení práva, a poté musí být identifikován vlastník těchto zdrojů v době vydání rozhodnutí, aby bylo zajištěno, že ukončení činnosti právnické osoby nebude znamenat, že podnik unikne své odpovědnosti. Rovněž v případě Compagnie Royale Asturienne des Mines SA a Rheinzink GmbH v. Komise ES (rozhodnutí ze dne 28. 3. 1984) soud pro účely výkladu článku 81 Smlouvy o ES deklaroval, že změna právní formy a jména podniku nevede ke vzniku nového podniku zbaveného odpovědnosti za protisoutěžní chování jeho předchůdce, pokud jsou oba podniky ze soutěžního hlediska identické. Zároveň poukazuji na rozsudek Soudu první instance 4-6/89 Enichem Anic SpA v. Komise ES, z něhož vyplývá, že pokud osoba odpovědná za provozování podniku přestane okamžikem, kdy bylo narušení soutěže spácháno, a okamžikem, kdy mají být z protiprávního jednání vyvozeny důsledky, právně existovat, je nutné nejprve nalézt soubor materiálních a personálních faktorů (složek), které se na protiprávním jednání podílely a poté určit osobu, která se odpovědnou za provozování podniku stala, aby bylo zamezeno tomu, že v důsledku zániku osoby odpovědné za provozování podniku v době spáchání deliktu tento soutěžitel zůstane nepotrestán. Taktéž závěry rozsudku T-134/94 NMH Stahlwerke v. Komise ES, který deklaroval, že porušení pravidel hospodářské soutěže může být připsáno ekonomickému nástupci právnické osoby za tento delikt odpovědné, odpovídají shora uvedenému posouzení věci. Uvedené posouzení případu tedy není, jak vyplývá ze shora popsaných případů, v rozporu ani s rozhodovací praxí Komise ES či judikaturou evropských soudních institucí, jíž je Úřad na základě Asociační dohody vázán, když podle ustanovení čl. 64 odst. 2 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, vyhlášené Sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 7/1995 Sb., ve spojení s čl. 10 Ústavy České republiky, je Úřad povinen posuzovat případy dohod potenciálně narušujících hospodářskou soutěž dle principů soutěžního práva aplikovaných v Evropské unii. Tento postup ostatně aproboval i Ústavní soud (viz nález Ústavního soudu č. ÚS 31/97-35). Uzavírám tedy, že důvody pro zastavení řízení se společností Aral ČR a.s. nenastaly, když Aral ČR, a.s., IČ: 45241384, pokračuje v hospodářských aktivitách svého právního předchůdce a mimo jiné i podniká pod shodnou obchodní firmou. Došlo pouze ke změně identifikačního čísla z IČ: 64948978 na IČ: 45241384. Je irelevantní, že nástupnická společnost v období šetřeném Úřadem neurčovala obchodní strategii při prodeji pohonných hmot. Nezbytné je totiž vycházet z důsledků univerzální sukcese. K žádné změně chování tohoto soutěžitele na trhu nedošlo, když nástupnická společnost vykonává tutéž činnost za shodných podmínek a shodným způsobem. Z toho plyne, že Úřad pochybil, nejednal-li v řízení nadále s právním nástupcem zaniklého účastníka řízení, společností Aral ČR, a.s., IČ: 45241384, jež je tak zároveň nástupcem procesním. Pochybení orgánu prvého stupně nebylo možno napravit v řízení o rozkladu, neboť jde o takovou vadu řízení, která by mohla mít vliv na zákonnost správního rozhodnutí. Odepřením možnosti k případnému podání řádného opravného prostředku proti prvostupňovému rozhodnutí by byl účastník řízení - společnost Aral ČR, a.s., IČ: 45241384, zbaven možnosti hájit svá práva případným navržením důkazních prostředku k prokázání svých tvrzení. Účastníku nemůže být upřeno právo na spravedlivý proces, vyplývající z čl. 36 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod publikované pod č. 209/1992 Sb. a závazné dle čl. 10 Ústavy České republiky, jehož projevem je m.j. možnost podání opravného prostředku, zejména je-li sám ve správním řízení zúčastněnou (procesní) stranou. Blíže nespecifikovaným odůvodněním zastavení řízení s nástupnickou společností zaniklé společnosti Aral ČR a.s., IČ 64948978, by v řízení byl porušen rovněž ústavní princip rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny a ve svých důsledcích také čl. 38 odst. 2 Listiny zaručující každému, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Je totiž úkolem správního orgánu, aby z úřední povinnosti objasnil, kdo převzal po zaniklém účastníku řízení práva a povinnosti, o něž v řízení jde, neboť jeho právní nástupce je jeho nástupcem v řízení. Po řádně oznámeném a listinami prokázaném zániku původního účastníka řízení bylo třeba jako s účastníkem řízení a nositelem práv a povinností v probíhajícím správním řízení jednat s nástupnickou společností Aral ČR, a.s., IČ 45241384. Ke vstupu takového účastníka do řízení dochází ze zákona. Jestliže však správní orgán nejednal s právním nástupcem, který převzal práva a povinnosti, o něž v řízení jde, je řízení před ním postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Logicky nesprávné je z těchto důvodů i rozhodnutí prvostupňového orgánu o zastavení řízení se společností Aral ČR a.s., IČ 64948978, vybudované na "ztrátě" aktivní legitimace účastníka řízení. Tyto okolnosti jsou důvodem ke zrušení a napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání, aby i právní nástupce účastníka řízení mohl ve správním řízení uplatňovat svá práva stanovená správním řádem. V této souvislosti nezbývá než se vypořádat rovněž s okolnostmi zániku společnosti Agip Praha, a.s., jak bylo Úřadu oznámeno přípisem jejího právního zástupce ze dne 30. 10. 2003 a poté k výzvě Úřadu doloženo dne 3. 12. 2003 listinami týkajícími se sloučení společnosti AGIP Praha, a.s. bez likvidace podle § 69a obchodního zákoníku se společností Agip Česká republika, s.r.o. (ve spisu l. č. 1959 an.). Zjistil jsem, že na společnost Agip Česká republika, s.r.o., přešlo s právními účinky ke dni 31. 10. 2003 jmění zanikající společnosti AGIP Praha, a.s., IČ 41694058, která zanikla sloučením se společností Agip Česká republika, s.r.o. Jediným akcionářem jak AGIP Praha, a.s., IČ 41694058, se sídlem Praha 4, Pod Chodovem 1267/7, tak Agip Česká republika, s.r.o., IČ 40764176, se sídlem Praha 4, Pod Chodovem 1267/7, je společnost Eni International B.V., Nizozemí. Obdobný názor ve vztahu k právnímu nástupnictví v řízení č.j. S 72/01 tedy zastávám i pokud jde o společnost Agip Česká republika, s.r.o. Společnost Agip Česká republika, s.r.o., se sídlem Praha 4, Pod Chodovem 1267/7, PSČ 149 00, IČ 40764176, právně zastoupená na základě plné moci ze dne 12. 11. 2003 (ve spisu l. č. 1990) JUDr. Petrem Novotným, advokátem advokátní kanceláře Rödl & Partner, v. o. s., se sídlem v Praze 1, Platnéřská 2, PSČ 110 00, podniká i nadále pod shodnou firmou a pokračuje v hospodářských aktivitách svého právního předchůdce. Jeho objekty, registrované sídlo společnosti a řídící představitelé zůstali nezměněni. Na trhu k žádné změně chování tohoto soutěžitele nedošlo; nástupnická společnost vykonává tutéž činnost za shodných podmínek a shodným způsobem. Z uvedených skutečností plyne, že jednání, jehož se dopustil podnik, který později ukončil činnost, může být přisouzeno společnosti Agip Česká republika, s.r.o., IČ 40764176, jako právnímu nástupci společnosti AGIP Praha, a.s., IČ 41694058. Rovněž osobní složka podniku je i po sloučení zachována, je-li Mgr. Richard Jenic jediným jednatelem nástupnické společnosti Agip Česká republika, s.r.o., přičemž ve sloučením zaniklé společnosti zastával funkci člena představenstva a ředitele. Je nezbytné zajistit, aby právnická osoba, která spáchá správní delikt, neunikla odpovědnosti tím, že se - nelze vyloučit, že i účelově, kupříkladu sloučí nebo splyne s jinou právnickou osobou. K takovému jednání nelze ani obecně přivolit. Z tohoto důvodu se musí hledat cesty, jak zamezit alespoň v krajních případech absurdnímu působení práva. Připouštím, že přechod odpovědnosti za správní delikt v případě dobrovolného zániku právnické osoby na právního nástupce nastává pouze v tom případě, když právní nástupce nejpozději v okamžiku vzniku právního nástupnictví věděl nebo vzhledem k okolnostem a ke svým vnitřním poměrům mohl vědět, že se právnická osoba dopustila jednání, jež je předmětem šetření pro možné porušení zákona ze strany správního orgánu. Za správní delikt je pak postižen právní nástupce, který právním nástupnictvím přebírá odpovědnost za protiprávní jednání, jakoby jej také sám spáchal. Při rozhodování o druhu a výměře trestu pak prvostupňový orgán přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného deliktu a k tomu, pokračuje-li v činnosti, při které byl delikt spáchán. Mám za to, že pouze tímto postupem bude zajištěna efektivní ochrana hospodářské soutěže proti jejímu narušování. Důvod pro výjimečnou nerovnost v právech účastníků správního procesu proto v této oblasti nebyl shledán. Vzhledem k zrušení a vrácení věci k novému projednání pouze ze zmíněných procesních důvodů bylo by předčasné vyjadřovat se k jednotlivým námitkám účastníků řízení z věcného hlediska, neboť nové projednání věci za řádné účasti všech účastníků správního řízení č.j. S 72/01 včetně společnosti Aral ČR, a.s., jakož i společnosti Agip Česká republika, s.r.o., může případně přinést nová zjištění. Již vznesené námitky účastníků řízení však prvostupňový orgán v pokračujícím řízení vezme na zřetel a případné nedostatky, nepřesnosti či nesprávnosti v novém rozhodnutí odstraní. P o u č e n í Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle ustanovení § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat. Ing. Josef Bednář předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Rozhodnutí obdrží: Advokátní kancelář Rödl & Partner, v. o. s. JUDr. Petr Novotný, advokát Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Advokátní kancelář WEINHOLD LEGAL, v. o. s. JUDr. Pavel Svoboda, advokát Husova 5, 110 00 Praha 1 Advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný a spol. prof. JUDr. Irena Pelikánová, DrSc., advokátka Dlouhá 39, 110 00 Praha 1 Advokátní kancelář Linklaters, v. o. s. Mgr. Luděk Vrána, advokát Na Příkopě 19, 117 19 Praha 1 Advokátní kancelář Weil, Gotshal & Manges, v. o. s. Mgr. Karolina Horáková, advokátka Křižovnické náměstí 1/193, 110 00 Praha 1 Advokátní kancelář Linklaters, v. o. s. Mgr. Daniel Čekal, advokát Na Příkopě 19, 117 19 Praha 1 Toto rozhodnutí nabylo právní moci a stalo se vykonatelným dne 11. 2. 2004.

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/4389
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.