Č. j.: R101/2007/02-17222/2007/310-Hr    V Brně dne 18. září 2007Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 3.5.2007 společnostmiCZECH RADAR a. s., IČ 27164900, se sídlem Václavské náměstí 33, 110 00 Praha, zast. na základě plné moci místopředsedou představenstva Milanem Bednářem, ICZ a. s., IČ 25145444, se sídlem Hvězdova 1689/2a, 140 00 Praha, zast. předsedou představenstva Zdenkem Jirkovcem,KPMG Česká republika Audit, s. r. o., IČ 49619187, se sídlem Pobřežní 648/1a, 186 00 Praha, zast. jednatelem Ing. Františkem Dostálem aKPMG Česká republika, s. r. o., IČ 00553115, se sídlem Pobřežní 648/1a, 186 00 Praha, zast. jednatelem Ing. Janem Žůrkem,které se sdružily za účelem podání společné nabídky na základě smlouvy o sdružení ze dne 15.12.2006 , a které na základě plné moci zastupuje společnost CZECH RADAR a. s., ve správním řízení dále právně zast. na základě plné moci ze dne 6.2.2007 advokátem JUDr. Zdeňkem Novákem, se sídlem AK Novák, Hlína, Schenk, Příkazská a partneři, Čechova 2, 750 00 Přerov, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11.4.2007 č. j. S025,032/2007-03553/2007/520-Št, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic, IČ 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha, zast. generálním ředitelem Ing. Alfredem Brunclíkem,učiněných při zadání veřejné zakázky „Kontrola kvality systému výkonového zpoplatnění pozemních komunikací“ formou otevřeného řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož oznámení bylo dne 3.11.2006 uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách pod ev. č. 60002728 a dne 7.11.2007 v Úředním věstníku Evropské unie č. 211 pod ev. č. 226186-2006-CS a jehož zrušení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 2.1.2007 a dne 3.1.2007 v Úředním věstníku Evropské unie, kdy dalším účastníkem správního řízení je společnost AUDIT PLUS s. r. o., IČ 48117013, se sídlem Žerotínova 35/1124, 130 00 Praha, zast. jednatelem Ing. Markem Votloučkou, která rovněž podala návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. S025,032/2007-03553/2007/520-Št ze dne 11.4.2007.p o t v r z u j ia podaný rozkladz a m í t á m.O d ů v o d n ě n íI.  Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1.  Ředitelství silnic a dálnic, IČ 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha, zast. generálním ředitelem Ing. Alfredem Brunclíkem (dále jen „zadavatel“), vyhlásil dne 3.11.2006 uveřejněním oznámení v informačním systému o veřejných zakázkách pod ev. č. 60002728 a dne 7.11.2007 v Úředním věstníku Evropské unie č. 211 pod ev. č. 226186-2006-CS veřejnou zakázku „Kontrola kvality systému výkonového zpoplatnění pozemních komunikací“ formou otevřeného zadávacího řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). 2.  Dopisem zn. 27187/06-10600 ze dne 19.12.2006 zadavatel oznámil dodavatelům, kteří si vyzvedli zadávací dokumentaci, zrušení zadávacího řízení s odůvodněním, že v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Tyto důvody pak mají spočívat v nedostatečně vymezených technických podmínkách v zadávací dokumentaci. Zrušení zadávacího řízení bylo následně uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 2.1.2007 a dne 3.1.2007 v Úředním věstníku Evropské unie. 3.  Proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení podala společnost AUDIT PLUS s. r. o., IČ 48117013, se sídlem Žerotínova 35/1124, 130 00 Praha, zast. jednatelem Ing. Markem Votloučkou (dále jen „AUDIT PLUS“), námitky a dne 12.1.2007 návrh k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Tímto dnem bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S025/2007. 4.  Proti předmětnému rozhodnutí zadavatele podaly námitky a následně dne 18.1.2007 návrh k Úřadu rovněž společnosti CZECH RADAR a. s., IČ 27164900, se sídlem Václavské náměstí 33, 110 00 Praha, zast. na základě plné moci místopředsedou představenstva Milanem Bednářem, ICZ a. s., IČ 25145444, se sídlem Hvězdova 1689/2a, 140 00 Praha, zast. předsedou představenstva Zdenkem Jirkovcem, KPMG Česká republika Audit, s. r. o., IČ 49619187, se sídlem Pobřežní 648/1a, 186 00 Praha, zast. jednatelem Ing. Františkem Dostálem a KPMG Česká republika, s. r. o., IČ 00553115, se sídlem Pobřežní 648/1a, 186 00 Praha, zast. jednatelem Ing. Janem Žůrkem, které se sdružily za účelem podání společné nabídky na základě smlouvy o sdružení ze dne 15.12.2006 , a které na základě plné moci zastupuje společnost CZECH RADAR a. s., ve správním řízení dále právně zast. na základě plné moci ze dne 6.2.2007 advokátem JUDr. Zdeňkem Novákem, se sídlem AK Novák, Hlína, Schenk, Příkazská a partneři, Čechova 2, 750 00 Přerov (dále jen „navrhovatel“). Tímto dnem bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S032/2007. Unesením č. j. S025/032/2007-03026/2007/520-Št ze dne 8.2.2007 Úřad obě správní řízení spojil, přičemž jako účastníky takto spojených řízení označil zadavatele, společnost AUDIT PLUS a společnosti, které jsou účastníky sdružení navrhovatele.Napadené rozhodnutí5.  Po posouzení všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 11.4.2007 rozhodnutí č. j. S025,032/03553/2007/520-Št, kterým správní řízení zastavil, neboť v postupu zadavatele neshledal porušení zákona. V odůvodnění svého rozhodnutí Úřad konstatuje, že zadavatel byl oprávněn použít ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona a předmětné zadávací řízení zrušit, neboť jestliže dospěl k závěru, že veřejnou zakázku nelze realizovat podle podmínek vymezených v zadávací dokumentaci, nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Úřad v této souvislosti vzal v úvahu i to, že zadavatel tak postupoval na přímý imperativ ze strany nadřízeného orgánu – Ministerstva dopravy ČR (dále jen „ministerstvo“). 6.  K úvahám o tom, zda by nebylo vhodnější prodloužit lhůtu předmětné veřejné zakázky a příslušným způsobem opravit podmínky zadání, Úřad uvádí, že dle vyjádření zadavatele v průběhu správního řízení, nebyly ještě více jak dva měsíce po zrušení zadávacího řízení zpracovány podklady, tj. podmínky, které budou co nejvíc naplňovat technický záměr zadavatele na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel proto v době zrušení veřejné zakázky nemohl mít představu o tom, jak dlouho bude trvat zpracování nové zadávací dokumentace, což je dle názoru Úřadu nepochybně informace nezbytná pro stanovení případné nové (prodloužené) lhůty pro podání nabídek. 7.  Úřad dále konstatoval, že není možné odnímat zadavateli právo na zrušení zadávacího řízení v případě, že v průběhu zadávacího řízení zjistí, že se dopustil podstatného, ať formálního či věcného pochybení, a byl by tak nucen takto vyhlášené výběrové řízení dokončit. Takový postup by však mohl mít ve svém důsledku zásadní negativní dopad na činnost zadavatele a dokonce v některých případech i na fungování státu, což by bylo v rozporu s cílem zákona zajistit efektivní vynakládání finančních prostředků.II.  Námitky rozkladu8.  Proti uvedenému rozhodnutí podal navrhovatel dne 3.5.2007 rozklad. Důvod zvláštního zřetele hodný, který Úřad označuje v napadeném rozhodnutí, tedy nemožnost realizovat veřejnou zakázku podle podmínek vymezených v zadávací dokumentaci ve spojení s příkazem ministerstva jako nadřízeného orgánu zadavatele, dle názoru navrhovatele znamená, že aplikace nově přijatého zákona je zcela zbytečná, jelikož zadavatel ve své podstatě není za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovědný a ve své podstatě se nejedná o veřejnou zakázku zadavatele, ale o veřejnou zakázku ministerstva. 9.  Navrhovatel dále namítá, že ačkoliv dle zjištění Úřadu zadavatel ještě dva měsíce po zrušení soutěže neměl zpracovány podklady pro podání nabídek v nové veřejné zakázce, faktická realizace předmětu plnění veřejné zakázky již probíhá, a to zpočátku na základě zákonu odporující smlouvy ze dne 22.12.2006, uzavřené mezi zadavatelem a společností LogicaCMG s. r. o. Logice odporujícím postupem pak dle názoru navrhovatele je, že uchazeči, kteří byli dobře připraveni na plnění předmětu veřejné zakázky, nebyli zadavatelem již následně osloveni a nebyla jim ani prodloužena lhůta pro podávání nabídek, a to v souvislosti s případným doplněním zadávací dokumentace. 10.  Navrhovatel stejně jako již v rámci předchozího správního řízení podává chronologii kroků zadavatele a jednotlivých dodavatelů v době zrušení zadávacího řízení a za nelogické a protizákonné označuje to, že aniž se zadavatel podle § 110 odst. 3 zákona vypořádal s řádně podanými námitkami navrhovatele a společnosti AUDIT PLUS, uzavřel již záhy po zrušení veřejné zakázky smlouvu, která fakticky obsahovala plnění předmětu veřejné zakázky a na kterou nebylo vypsáno výběrové řízení. Napadené rozhodnutí tyto specifické okolnosti případu vůbec nereflektuje a potvrzuje v tomto případě svůj paušální přístup, který je však vzhledem k jeho postavení a funkci dle názoru navrhovatele zcela nepřijatelný. 11.  Navrhovatel zastává právní názor, že důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona jsou takové důvody, které absolutně nesouvisí s vadami v zadávací dokumentaci ani s jakýmikoli příkazy „shora“ vůči subjektu, který je jako zadavatel ze zákona odpovědný za přípravu a provedení veřejné zakázky. Navrhovatel považuje za takové důvody pouze případy, kdy na zadavateli nejde spravedlivě žádat, aby pokračoval v zadávacím řízení, jejíž předmět zanikl, stal se nemožným, nebo bez zavinění zadavatele došlo k takové skutečnosti, která měla za následek, že by plnění předmětu veřejné zakázky bylo ve zcela zřejmém nepoměru k jejímu ekonomickému účelu. Podle názoru navrhovatele tedy důvody zadavatele pro zrušení zadávacího řízení nemohou obstát, neboť pouze zadavatel je odpovědný za veřejnou zakázku a nemůže být v jejím průběhu ovlivňován. Jedině tak mohou být dle názoru navrhovatele zachovány zásady zadávání veřejných zakázek, aby byla nejen zachována hospodářská soutěž mezi jednotlivými ekonomickými subjekty, ale i potřeba zadavatele projednat všechny aspekty veřejné zakázky s každým zájemcem, a to zejména při řešení technicky složitých projektů. 12.  Navrhovatel nepovažuje napadené rozhodnutí za koncepční, jelikož výslovně vylučuje jakoukoli odpovědnost zadavatele za přípravu veřejné zakázky. Napadené rozhodnutí tak dle názoru navrhovatele otevřelo prostor pro naprostou libovůli manipulovat zadávacími řízeními, která již s dodržováním závazných právních předpisů v právním státě nemá naprosto nic společného. Takový postoj považuje navrhovatel za zcela účelový a velmi krátkozraký. Navrhovatel proto navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil. III.  Řízení o rozkladuVyjádření společnosti AUDIT PLUS13.  Společnost AUDIT PLUS se k podanému rozkladu vyjádřila dne 15.5.2007 s tím, že se s jeho veškerými námitkami plně ztotožňuje a doplňuje je o dvě podstatné skutečnosti, které dokumentují nesprávné rozhodnutí Úřadu a nesprávnou argumentaci tohoto rozhodnutí. Zadavatel logicky koncipoval veřejnou zakázku jako auditorskou zakázku, tedy požadoval ověření mýtného systému auditorem, které tak zajišťuje nejvyšší věrohodnost výsledků. V této souvislosti si byl zadavatel vědom, jak společnost AUDIT PLUS dovozuje z odpovědi zadavatele na doplňující otázku č. 3 k zadávací dokumentaci, že z mezinárodního standardu vyplývá „povinnost auditora, aby sám určil postup, kterým bude danou zakázku provádět a tudíž nese za tento postup i odpovědnost. V případě, že by auditor sám nemohl určit postup (metodiku), auditorské standardy mu neumožňují takovou zakázku vůbec přijmout… Není tak možné rozdělit ověření účinnosti mýtného systému auditorskou společností a samostatný výběr subjektu zpracujícího metodiku a na samostatný výběr subjektu, který bude provádět ověřování“. Pokud pak podle odůvodnění napadeného rozhodnutí v době jeho vydání „probíhá zpracování nového návrhu metodiky“, je tím dle názoru společnosti AUDIT PLUS de facto v návaznosti na výše uvedené popírán celý koncept ověření mýtného systému, který zakázku rozděluje na zpracování metodiky a samostatné provádění a vylučuje tudíž možnost, že by ověření mohlo být auditorskou zakázkou. Nejedná se tak o pouhé doplnění nejasností v technických podmínkách zadávací dokumentace, ale o zásadní změnu konceptu ověřování mýtného systému v ČR a to směrem k nižší věrohodnosti, a tudíž se dle názoru společnosti AUDIT PLUS nemůže jednat o důvod hodný zvláštního zřetele. Argumentace napadeného rozhodnutí v tomto bodě je tak dle názoru společnosti AUDIT PLUS nepravdivá a zmatečná a je v rozporu s konceptem zakázky, jak ji vyhlásil zadavatel. Zadavatel se změnou konceptu dostal do situace, kdy ověření probíhá mimo speciální zákonnou regulaci právními předpisy ČR.14.  Společnost AUDIT PLUS dále uvádí, že není možné provádět předmět plnění veřejné zakázky, tedy činnost sběr vzorků, a zároveň nemít zpracovánu metodiku. Úřad zdůvodňuje nemožnost odkladu termínu pro podání nabídek do vyjasnění technických podmínek neexistencí metodiky. S touto argumentací je dle názoru společnosti AUDIT PLUS v zásadním rozporu fakt, že již tři dny po zrušení zadání veřejné zakázky uzavřel zadavatel smlouvu se společností Logica CMG s. r. o., která věcně spočívala právě ve sběru vzorků a tato činnost se tedy o nějakou metodiku musela opírat. Společnost dovozuje, že to byla tzv. „stará metodika“, kterou si společnost Logica CMG s. r. o. zpracovala sama, tudíž naplnila přesně zadání zrušené veřejné zakázky, a zadavatel tak zrušil zadání veřejné zakázky, aby prakticky totožný předmět plnění zadal bez výběrového řízení. Společnost uvádí, že Úřad tento zásadní rozpor v tvrzení zadavatele vůbec nezjistil a nezohlednil ve svém rozhodnutí, přitom jde o zásadní skutečnost osvědčující naprosto účelový postup zadavatele, který je dle názoru společnosti AUDIT PLUS v rozporu se zákonem. Současně uvádí, že společnost Logica CMG s. r. o. není auditorskou společností, a tedy činnost auditorského charakteru vykonává subjekt, který auditorem ani auditorskou společností není a nepodléhá tak regulaci speciálním zákonem. Vyjádření zadavatele15.  K podanému rozkladu se dne 18.5.2007 vyjádřil rovněž zadavatel a uvádí, že trvá na svých dřívějších vyjádřeních. Dle jeho názoru je příkaz ministerstva důvodem hodným zvláštního zřetele tak, jak jej předjímá ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Svůj názor odvozuje zadavatel z faktu, že je příspěvkovou organizací zřízenou rozhodnutím ministra dopravy ze dne 11.12.1996 a ve zřizovací listině má mimo jiné uvedeno, že „…zabezpečuje realizaci schválené dopravní politiky a koncepce v oblasti silnic a dálnic, jejich rozvoj a územní ochranu“. Přípis náměstka ministra dopravy tak dle názoru zadavatele lze považovat za projev vůle znamenající neschválení kroků, které zadavatel činil a činí na poli dopravní politiky. Tudíž v rámci subordinace je povinností zadavatele postupovat v souladu s pokyny, jež mu byly zřizovatelem sděleny. Argumentaci navrhovatele označuje zadavatel za populistickou, nemající oporu v platném právu a navrhuje proto, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítl v plném rozsahu.Druhé vyjádření zadavatele16.  Dne 25.5.2007 se zadavatel vyjádřil rovněž k vyjádření společnosti AUDIT PLUS. K jejímu tvrzení, že zadavatel původně postupoval logicky, pokud požadoval provádění předmětu plnění zrušené veřejné zakázky, tedy ověřování mýtného systému auditorem, zadavatel uvádí, že toto nekoresponduje se smluvními ujednáními zadavatele a dodavatele mýtného systému, podle kterých měření kvality služeb má být prováděno nezávislým znalcem, tedy nikoli výlučně auditorem, který bude pouze ověřovat jemu poskytnuté údaje, resp. údaje sebrané třetí osobou – dodavatelem mýtného systému. 17.  V návaznosti na uvedené pak zadavatel uvádí, že námitka společnosti AUDIT PLUS ohledně nutnosti stanovení metodiky činnosti pouze vybraným znalcem, vychází z neznalosti zadávací dokumentace a z nepochopení předmětu a smyslu poptávané činnosti nezávislého znalce. Základní zásady předmětné metodiky vyplývají ze smluvních ujednání zadavatele a dodavatele mýtného systému a zadavatel je zavázán zajistit hodnocení účinnosti mýtného systému právě na základě této metodiky. Proto byly tyto základní zásady předmětné metodiky včleněny do zadávací dokumentace a následné pochybnosti o správnosti této metodiky vyjádřené některými odborníky byly důvodem pro zrušení zadávacího řízení a zpracování nového návrhu metodiky, přičemž tato změna je možná pouze na základě smluvních ujednání mezi zadavatelem a dodavatelem mýtného systému. Zpracováním nového návrhu metodiky pak dle názoru zadavatele rozhodně nedochází ani ke změně koncepce ověřování účinnosti mýtného systému, ani ke snížení věrohodnosti tohoto ověřování. 18.  Ke smlouvě, kterou zadavatel uzavřel se společností Logica CMG s. r. o., pak zadavatel uvádí, že tato nemá žádný přímý vztah ke zrušenému zadání a při posouzení problematiky, zda byla tato zakázka zrušena v souladu se zákonem či nikoliv, jsou proto tvrzení vztahující se k této smlouvě zcela irelevantní. Pro úplnost zadavatel uvádí, že tuto smlouvu uzavřel jako zakázku malého rozsahu, přičemž činnost kontroly účinnosti mýtného systému nevykazuje znaky auditorské činnosti. Argumentace společnosti AUDIT PLUS je tak dle názoru zadavatele nemístná a zmatečná a zadavatel opět navrhuje, aby k ní předseda nepřihlédl a podaný rozklad zamítl v plném rozsahu. Stanovisko předsedy Úřadu19.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.20.  Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. S025,032/2007-03553/2007/520-Št ze dne 11.4.2007 správní řízení zastavil, rozhodl správně a v souladu se zákonem. IV.  K námitkám rozkladuK důvodům zrušení zadávacího řízení 21.  Navrhovatel ve svém rozkladu označuje za důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona pouze takové důvody, kdy na zadavateli nejde spravedlivě žádat, aby pokračoval v zadávacím řízení, jehož předmět zanikl, stal se nemožným, nebo bez zavinění zadavatele došlo k takové skutečnosti, která měla za následek, že by plnění předmětu veřejné zakázky bylo ve zcela zřejmém nepoměru k jejímu ekonomickému účelu. Navrhovatel proto odmítá označit za důvody hodné zvláštního zřetele takové důvody, které souvisí s vadami v zadávací dokumentaci, či s příkazy zadavateli nadřízeného orgánu. 22.  K argumentaci navrhovatele uvádím, že zákon vyjmenovává podmínky, za jejichž splnění je zadavatel oprávněn (nikoli povinen), zadávací řízení bez zbytečného odkladu zrušit, v ustanovení § 84 odst. 1 zákona. Pod písmenem d) citovaného ustanovení zákona je uvedena podmínka, že „odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil“. Pod písmenem e) pak předmětné ustanovení zákona předpokládá, že se v průběhu zadávacího řízení mohou vyskytnout „důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval“. 23.  Je zřejmé, že ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona tedy předpokládá skutečnosti, které jsou objektivní, tedy zcela nezávislé na vůli zadavatele – slovy zákona „zadavatel je nemohl předvídat a ani je nezpůsobil“. Současně musí tyto nové skutečnosti dosahovat intenzity „podstatné změny“ okolností, tedy takové změny, která sama o sobě činí další realizaci předmětu veřejné zakázky za podmínek vymezených v zadávací dokumentaci (a tedy pro dané zadávací řízení určujících a závazných) nedůvodnou, či přímo nemožnou. V důsledku této změny by tedy bylo nesmyslné požadovat po zadavateli formální dokončení zadávacího řízení, které fakticky již nemůže dospět ke svému zamýšlenému výsledku. Zákon tento aspekt předmětné změny definuje slovy „odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení“. Jak bylo uvedeno výše, zákon pak ponechává na rozhodnutí a posouzení zadavatele, zda je nutné na základě těchto objektivních okolností zadávací řízení zrušit, či zda je možno reagovat na tyto změny, např. pouhou změnou zadávacích podmínek (samozřejmě za situace, že zákon takovou změnu v konkrétní fázi zadávacího řízení připouští), či jiným způsobem.  24.  Ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona naproti tomu definuje skutečnosti, na základě kterých nelze po zadavateli požadovat, aby pokračoval v zadávacím řízení, volněji a konstatuje pouze, že se musí jednat o „důvody hodné zvláštního zřetele“. Vzhledem k tomu, že objektivní (na vůli zadavatele nezávislé) důvody nemožnosti či nesmyslnosti pokračování v zadávacím řízení vymezuje předchozí ustanovení písmene d), je nutno dovodit, že v případě písmene e) se jedná o veškeré další důvody, které mohou v průběhu zadávacího řízení nastat. Posouzení intenzity těchto skutečností, tedy zda se již jedná o důvody „hodné zvláštního zřetele“, a nebo ještě nikoliv, pak zákon ponechává opět pouze na zadavateli, když mu dává volně k úvaze, zda zadávací řízení zruší, či na nastalou situace zareaguje jiným způsobem. V tomto smyslu je volná úvaha zadavatele obdobná případům pod písmenem d), neboť vyplývá z úvodní věty ustanovení § 84 odst. 2 zákona, jak bylo vyloženo výše. Zadavatel je v této své volné úvaze „omezen“ pouze obecným požadavkem § 6 zákona na dodržování zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.  25.  Vzhledem k výše uvedenému je tedy zřejmé, že se navrhovatel v rámci argumentace rozkladu dopouští zásadní interpretační nesprávnosti, když za důvody „hodné zvláštního zřetele“ ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona považuje pouze takové důvody, které jsou nezávislé na vůli zadavatele, tedy důvody objektivní (předmět plnění zanikl, stal se nemožným či bez zavinění zadavatele neekonomickým). Jak bylo vyloženo výše, objektivní důvody jsou definovány v ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona. Již z toho důvodu proto nelze argumentaci rozkladu přisvědčit. 26.  Důvodem pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona tak mohou být jakékoli důvody, které zadavatele považuje za hodné zvláštního zřetele a toto své stanovisko transparentním a přezkoumatelným způsobem zdůvodní. V šetřeném případě tak zadavatel učinil, když v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v plném rozsahu odkázal na rozhodnutí, resp. příkaz ministerstva jakožto jemu nadřízeného orgánu, kterým je zadavatel v rámci subordinace vázán. Současně zadavatel uvedl, že předmětný příkaz bude mít za následek změnu technických podmínek zadání veřejné zakázky. Uchazeči tak byli transparentně seznámeni s důvody, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení, neboť je považoval (a v rámci vztahu subordinace i byl nucen považovat) za hodné zvláštního zřetele. Postup zadavatele tak byl zcela v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona, stejně jako v souladu s ustanovením § 6 zákona. Námitky rozkladu jsou proto v tomto bodě nedůvodné.Namítané vyloučení odpovědnosti zadavatele27.  Navrhovatel ze závěrů napadeného rozhodnutí dovozuje, že dle názoru Úřadu zadavatel není ve své podstatě odpovědný za správnost a úplnost zadávací dokumentace, a tedy že Úřad vylučuje jakoukoli odpovědnost zadavatele za přípravu veřejné zakázky a přenáší ji na ministerstvo. 28.  K tomu uvádím, že interpretace napadeného rozhodnutí navrhovatelem a z ní vycházející právní závěry nejsou správné. Úřad v napadeném rozhodnutí potvrdil právo a oprávnění zadavatele (vyplývající se zákona) zrušit zadání veřejné zakázky v případě, kdy se vyskytnou důvody pro toto zrušení, hodné zvláštního zřetele. Je výrazem odpovědnosti zadavatele za přípravu, průběh i výsledky zadávacího řízení, že zareaguje na takto podstatnou změnu okolností, za kterých byla veřejná zakázka původně zadávána, a která zásadně ovlivňuje průběh a výsledky zadávacího řízení. 29.  V šetřeném případě vyvstala v průběhu zadávacího řízení okolnost, která znamenala změnu technických podmínek zadání veřejné zakázky. Zadavatel posoudil tuto okolnost jako důvod hodný zvláštního zřetele a podle § 84 odst. 2 písm. e) zadání veřejné zakázky zrušil. Je zcela nerozhodné, zda touto okolností byl „pouhý“ příkaz nadřízeného orgánu zadavatele, tedy ministerstva, neboť takový příkaz je v rámci vztahu subordinace zcela legitimní a pro zadavatele závazný. V neposlední řadě je v této souvislosti nutno přihlédnout i k mimořádnému charakteru veřejné zakázky, kdy technické parametry jejího zadání se odvíjejí od smluvního ujednání třetích osob (ministerstva a dodavatele mýtného systému). Zadavatel tak musí na případnou změnu tohoto smluvního ujednání reagovat, aniž by ji mohl jakkoli ovlivnit, a aniž by za tuto změnu mohl nést jakoukoliv odpovědnost. Zadavatel tedy plně odpovídá až následně za zpracování zadávací dokumentace na základě těchto vstupních technických parametrů a realizaci následného zadávacího řízení. Tvrzení navrhovatele o přenesení odpovědnosti za průběh zadávacího řízení ze zadavatele na ministerstvo je tak zcela nedůvodné.      Postup zadavatele po zrušení zadávacího řízení30.  Navrhovatel v rozkladu rovněž napadá skutečnost, že zadavatel po zrušení předmětné veřejné zakázky zadal realizaci předmětu jejího plnění přímo jinému subjektu bez výběrového řízení, v čemž navrhovatel rovněž spatřuje porušení zákona. Podobným způsobem argumentuje rovněž společnost AUDIT PLUS.31.  K tomu uvádím, že kroky, které zadavatel učinil v době po zrušení zadání předmětné veřejné zakázky, se Úřad rovněž zabýval, přičemž pokud by zjistil porušení zákona, zahájil by ve věci správní řízení z vlastního podnětu. Úřad se k této otázce vyčerpávajícím způsobem vyjádřil v odůvodnění napadeného rozhodnutí, na které tímto beze zbytku odkazuji. Současně podotýkám, že předmětem tohoto správního řízení bylo posoudit, zda zadavatel při zrušení zadávacího řízení postupoval v souladu se zákonem. Úřad v tomto smyslu nezjistil v postupu zadavatele porušení zákona a s tímto závěrem jsem se ztotožnil, jak bylo uvedeno výše. Existence jakýchkoliv následných kroků zadavatele a jejich soulad či případný nesoulad se zákonem tak nemůže být předmětem tohoto správního řízení, neboť se již nejedná o kroky realizované v rámci zrušeného zadávací řízení, které je předmětem přezkumu ze strany Úřadu. Námitky navrhovatele jsou proto v tomto správním řízení irelevantní. 32.  Pro úplnost pak uvádím, že v rámci vedeného správního řízení nelze jakkoli zohlednit ani argumentaci společnosti AUDIT PLUS z jejího vyjádření ze dne 15.5.2007, neboť opět pouze napadá změnu záměrů zadavatele, resp. jemu nadřízeného orgánu, ohledně formy realizace služeb, které byly předmětem zrušené veřejné zakázky. Ke změně záměrů ohledně realizace svých potřeb je však zadavatel oprávněn a není vázán zadávacími podmínkami předchozích zadávacích řízení. Úřad pak není oprávněn posuzovat soulad těchto záměrů zadavatele s jinými právními předpisy, než se zákonem, a tedy posuzovat, zda např. ověřování funkce mýtného systému má probíhat formou auditu či nikoliv, jak společnost AUDIT PLUS uvádí ve svém vyjádření. V.  Závěr33.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.34.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.   P o u č e n íProti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.         Ing. Martin Pecina, MBA    předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže          Obdrží:1.  Ředitelství silnic a dálnic, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha  2.  AUDIT PLUS s. r. o., se sídlem Žerotínova 35/1124, 130 00 Praha  3.  JUDr. Zdeněk Novák, advokát se sídlem Čechova 2, 750 00 Přerov 4.  spis. Na vědomí: 5.  CZECH RADAR a. s., se sídlem Václavské náměstí 33, 110 00 Praha6.  ICZ a. s., se sídlem Hvězdova 1689/2a, 140 00 Praha7.  KPMG Česká republika Audit, s. r. o., se sídlem Pobřežní 648/1a, 186 00 Praha8.  KPMG Česká republika, s. r. o., se sídlem Pobřežní 648/1a, 186 00 Praha Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce