Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 21. 11. 2008Č. j. S221/2008/VZ-21846/2008/510/Od V Brně dne 31. října 2008Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení, zahájeném dne 6. 8. 2008 na návrh ze dne 4. 8. 2008, jehož účastníky jsou•  zadavatel – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČ 00023817, se sídlem Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, jejímž jménem jedná PharmDr. Martin Beneš, ředitel,•  navrhovatel – Siemens Enterprise Communications, s. r. o., člen skupiny Siemens, IČ 27599523, se sídlem Průmyslová 1306/7, 102 00 Praha 10, za niž jednají Jan Lerche, MBA, a Ing. Tomáš Hájek, jednatelé společnosti,•  vybraný uchazeč – AVENET, s. r. o., IČ 63483921, se sídlem Hradilova 4/3, 615 00 Brno, za niž jedná Pavel Kocour, jednatel,ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce „Modernizace TS se zaměřením na dostupnost a bezpečnost“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 7. 7. 2008 pod ev. č. 60019674 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 7. 2008 pod ev. č. 2008/S 130-173310,rozhodl takto: I.Zadavatel – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČ 00023817, se sídlem Šrobárova 48, 100 41 Praha 10 – nedodržel při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Modernizace TS se zaměřením na dostupnost a bezpečnost“ postup stanovený -  v § 6 a § 45 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když netransparentním způsobem stanovil zadávací podmínky, neboť nebylo zřejmé, pro které údaje uvedené v příloze zadávací dokumentace „Technická specifikace“ připouští jiná, kvalitativně a technicky obdobná řešení či zda se v případě jejich neuvedení bude jednat o nesplnění zadávacích podmínek,-  v § 78 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť v oznámení o zakázce neuvedl zvolené základní hodnotící kritérium,-  v § 50 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť v oznámení o zakázce nestanovil požadavky na prokázání splnění kvalifikace,přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, a postup stanovený -  v § 43 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť v oznámení o zakázce nestanovil délku zadávací lhůty nebo její konec datem,přičemž v průběhu správního řízení nebylo prokázáno, že tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.Jako opatření k nápravě výše uvedených postupů, které mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 zákona č. 137/2007 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší předmětné zadávací řízení.II.Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČ 00023817, se sídlem Šrobárova 48, 100 41 Praha 10 – ukládá:uhradit náklady řízení ve výši 30 000,-- Kč (třicet tisíc korun českých).Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2210850001.OdůvodněníZadavatel – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČ 00023817, se sídlem Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, jejímž jménem jedná PharmDr. Martin Beneš, ředitel (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 7. 7. 2008 pod ev. č. 60019674 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 7. 2008 pod ev. č. 2008/S 130-173310 oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Modernizace TS se zaměřením na dostupnost a bezpečnost“ (dále jen „veřejná zakázka“).Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž jako dílčí hodnotící kritéria stanovil:1.  Celková výše nabídkové ceny bez DPH (váha 65 %)2.  Technické řešení (váha 25 %)3.  Lhůty plnění a doby na odstranění závady (váha 5 %)4.  Záruční doby (váha 5 %)Základní hodnotící kritérium (ani požadavky na kvalifikaci) však zadavatel nestanovil v oznámení o zakázce. Podle písemného vyjádření zadavatele ze dne 1. 9. 2008 doručili svoje nabídky ve stanovené lhůtě dva uchazeči, a to společnost AVENET, s. r. o., IČ 63483921, se sídlem Hradilova 4/3, 615 00 Brno, a společnost ICZ, a. s., IČ 25145444, se sídlem Hvězdova 1689/2a, 140 00 Praha 4. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami, konaném dne 29. 8. 2008 vyplývá, že obě předložené nabídky vyhověly kontrole úplnosti podle § 71 odst. 8 zákona. Po provedení posouzení a hodnocení nabídek hodnotící komise dospěla k závěru, že nejvýhodnější nabídkou je nabídka předložená společností AVENET, s. r. o., IČ 63483921, se sídlem Hradilova 4/3, 615 00 Brno, a doporučila zadavateli přidělit veřejnou zakázku tomuto uchazeči. V souladu s doporučením hodnotící komise zadavatel rozhodl dne 29. 9. 2008 o výběru nejvhodnější nabídky společnosti AVENET, s. r. o., IČ 63483921, se sídlem Hradilova 4/3 , 615 00 Brno. Proti požadavkům uvedeným v zadávací dokumentaci k předmětné veřejné zakázce podala společnost Siemens Enterprise Communications, s. r. o., člen skupiny Siemens, IČ 27599523, se sídlem Průmyslová 1306/7, 102 00 Praha 10, za niž jednají Jan Lerche, MBA, a Ing. Tomáš Hájek, jednatelé společnosti (dále jen „navrhovatel“), dopisem ze dne 18. 7. 2008 námitky, které zadavatel obdržel dne 18. 7. 2008. Zadavatel po přezkoumání jejich oprávněnosti zaslal navrhovateli rozhodnutí, kterým námitkám nevyhověl, s výjimkou námitky týkající se kvalifikačních limitů, kterou zadavatel odmítl, jelikož nebyl schopen námitku přezkoumat, neboť neobsahovala informaci, v čem je spatřován rozpor se zákonem. Rozhodnutí o námitkách obdržel navrhovatel podle údajů uvedených v návrhu dne 29. 7. 2008. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 4. 8. 2008 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). V návrhu navrhovatel uvedl, že nesouhlasí se zamítavým rozhodnutím zadavatele o námitkách a na svých námitkách trvá. Podaný návrh směřuje proti a)  zadávacím podmínkám veřejné zakázky, tj.-  proti požadavkům a podmínkám uvedeným v zadávací dokumentaci, kapitole 8.7 „Jiné požadavky zadavatele pro plnění veřejné zakázky“ čl. 8.7.2 a 8.7.3, a to v souvislosti s požadavky uvedenými v příloze zadávací dokumentace „Technická specifikace“, kapitolách 2.6 „IP telefony“ a 2.7 „IP konvertor“,-  proti pojmům „minimální parametry“, „minimální hodnoty těchto parametrů“, „plně kompatibilní“ a požadavku „… musí být plně kompatibilní se stávající technologií zadavatele …“, uvedenými v čl. 8.7.2 a 8.7.3 zadávací dokumentace, a to v kontextu s dílčím hodnotícím kritériem „Technické řešení“,-  proti obsahu dílčího hodnotícího kritéria „Technické řešení“,-  proti stanovenému způsobu hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Technické řešení“, -  proti požadavkům uvedeným v zadávací dokumentaci, čl. 9.6 „Technické kvalifikační předpoklady“b)  rozhodnutí zadavatele o námitkách, tj.-  proti výroku rozhodnutí zadavatele o námitkách,-  proti části odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách, jež se týká pojmu „SCCP“,-  proti části odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách, jež se týká pojmu „plná kompatibilita“.Navrhovatel spatřuje porušení zákona v tom, že zadavatel předmětnými požadavky a podmínkami nedodržel zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 zákona, neboť svými požadavky a podmínkami hodnocení výrazně omezil okruh možných dodavatelů, a to prakticky pouze na partnery jediného výrobce (Cisco). Dodavatelům stejně kvalitních technologií jiných výrobců, jež by mohly na základě funkčně relevantních technických standardů být ve stávajícím provozním prostředí zadavatele úspěšně aplikovány a provozovány, tak zadavatel podle názoru navrhovatele předem nastavil nepřekonatelné překážky pro přístup do otevřeného řízení.Porušení zákona spatřuje navrhovatel rovněž v tom, že zadavatel nevyhověl námitkám navrhovatele, aniž v plném rozsahu přezkoumal zásadní věcnou podstatu námitek podle § 111 odst. 1 zákona, když při svém přezkoumání snesl k námitkám nepatřičné, irelevantní a zjevně účelové zavádějící argumenty. K jednotlivým namítaným požadavkům zadavatele navrhovatel uvedl:Navrhovatel se domnívá, že v zadání veřejné zakázky jsou obsaženy požadavky na telefonní IP systém jediného výrobce, a to Cisco, neboť signalizačním protokolem SCCP (Skinny Client Control Protocol), požadovaným v zadávací dokumentaci, kapitolách 2.6 „IP telefony“ a 2.7 „IP konvertor“ a stanoveným ustanoveními čl. 8.7.2 a 8.7.3 zadávací dokumentace jako povinný, jsou vybaveny pouze produkty výrobce Cisco.  Provázanost požadavků zadavatele s produkty jediného výrobce Cisco je podle navrhovatele potvrzena ustanoveními uvedenými v čl. 8.7.2 zadávací dokumentace, tj. „Nesplnění požadovaných minimálních hodnot těchto parametrů bude považováno za nesplnění zadávacích podmínek“ a v čl. 8.7.3 zadávací dokumentace, tj. „Je-li to z technických důvodů možné, zadavatel připouští předložení i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení, než těch, které jsou uvedeny zadavatelem v Technické specifikaci, avšak takové řešení musí být plně kompatibilní se stávající technologií zadavatele“. Takto nastavené podmínky tedy prakticky technologii jiného výrobce vůbec nepřipouštějí, byť by tato technologie byla podle relevantních technických standardů se stávajícím provozním prostředím zadavatele funkčně kompatibilní. Ačkoli zadavatel deklaroval možnost i jiných řešení, ve skutečnosti by jiné řešení musel podle nastavených kritérií a podmínek považovat za nesplňující zadávací podmínky a nabídku vyloučit či ohodnotit nižším počtem bodů.K pojmům „minimální parametry“, „minimální hodnoty těchto parametrů“, „plně kompatibilní“ a požadavku „… musí být plně kompatibilní se stávající technologií zadavatele …“, uvedeným v čl. 8.7.2 a 8.7.3 zadávací dokumentace, navrhovatel uvedl, že umožňují subjektivní úsudek hodnotitelů, avšak se závažnými důsledky spočívajícími v hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Technické řešení“. Navrhovatel se domnívá, že těmito neurčitými a nepřesnými zadávacími podmínkami v kontextu příslušných kritérií je již předem dána jediná volba, a to technologie jediného výrobce Cisco, bez možnosti řádné hospodářské soutěže ve smyslu zákona. V souvislosti s dílčím hodnotícím kritériem navrhovatel vyjádřil domněnku, že toto kritérium ve své podstatě kritériem není, ani žádné skutečné technicky relevantní kritérium neobsahuje a v zadávací dokumentaci rovněž není uvedeno, jak se bude hodnotit, podle jakých skutečných kritérií. Z toho podle navrhovatele vyplývá, že v zadávací dokumentaci popsaný způsob hodnocení je prakticky bezobsažný a tohoto tzv. slovně hodnotitelného kritéria nelze použít k serióznímu hodnocení nabídek. Slovně hodnotitelné kritérium navrhovatel označil za vedoucí k subjektivním, libovolným slovním výrokům. Navrhovatel dále uvádí, že způsobem hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Technické řešení“, uvedeným v zadávací dokumentaci, čl. 11.3 „Způsob hodnocení“ v návaznosti na čl. 11.2 zadávací dokumentace, není zajištěno určení skutečné úrovně a užitné hodnoty technického řešení ve smyslu zákona. Postup podle čl. 11.3 zadávací dokumentace může vést pouze k subjektivním úsudkům členů hodnotící komise, které sice mohou být dokumentovány, avšak se skutečnou technickou úrovní resp. užitnou hodnotou nabízeného technického řešení, nemusí mít vůbec žádnou korelaci.Jako požadavky přesahující rámec zákona navrhovatel označil některé kvantifikační limity (korunových hodnot, určitých objemových, rozsahových nebo velikostních parametrů či certifikací techniků na tu či onu dílčí technologii) a současně uvedl, že požadavek na maturitní vysvědčení či dokonce životopisy techniků odporují zákonu o ochraně osobních údajů. V souvislosti s rozhodnutím zadavatele o podaných námitkách navrhovatel uvedl, že toto rozhodnutí je založeno na irelevantním a zjevně účelově zavádějícím odůvodnění, čímž není řádně odůvodněno ve smyslu právního řádu. Část odůvodnění rozhodnutí o námitkách, vztahující se k požadavku na komunikační protokol SCCP (Skinny Client Control Protocol) uvedeném v příloze zadávací dokumentace „Technická specifikace“, kapitolách 2.6 „IP telefony“ a 2.7 „IP konvertor“, obsahuje informace k odlišnému protokolu s identickou zkratkou (SCCP), a to signalizačnímu protokolu „Signaling Connection Control Part“. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že „Skinny Client Control Protocol“ je protokol, který vyvinula a využívá společnost Cisco pro interní signalizaci ve svých zařízeních a naproti tomu „Signaling Connection Control Part“ je součástí signalizace mezi veřejnými telefonními ústřednami veřejných telefonních operátorů (Telefonica, GTS apod.), přičemž se jedná o technologie, které nejsou předmětem veřejné zakázky a tento signalizační protokol není implementován ani v žádném koncovém IP telefonu. Z výše uvedeného navrhovatel vyvodil, že argumentace zadavatele je v dané souvislosti naprosto nepatřičná. Další část odůvodnění rozhodnutí o námitkách týkající se požadavku na plnou kompatibilitu se stávajícím vybavením zadavatele navrhovatel rovněž odmítá, neboť jedním z výkladů tohoto pojmu je, že plnou kompatibilitu nemůže splnit nikdo jiný než společnost Cisco, resp. její partneři a dále je možné tento pojem vykládat tak, že jak stávající datové prvky zadavatele (Cisco), tak i poptávaná technologie IP telefonní ústředny a IP telefonů musí mít stejný software na administraci. Ten však vyrábí pouze společnost Cisco a nikdo další jej ani dodat nemůže z důvodu ochrany autorských práv. Prakticky tedy nelze předložit jiná, kvalitativně a technicky obdobná řešení. Navrhovatel v této souvislosti upozornil, že implementace IP Telefonie je v zásadě naprosto nezávislá na výrobci stávající datové technologie zadavatele a požadavek na plnou kompatibilitu nemusí být v souladu s hospodárným nakládáním s majetkem státu a může vést k tomu, že zadavatel získá nabídku s vyšší cenou, než by tomu bylo v případě, kdy by umožnil účast v zadávacím řízení všem uchazečům nabízejícím i technologie jiných výrobců. V této návaznosti navrhovatel připomněl, že na stejné datové technologii, jako má v současné době zadavatel, již několikrát úspěšně implementoval svojí vlastní technologii IP Telefonie a k žádným technickým omezením nebo nehospodárným efektům z toho plynoucích nedošlo. Navrhovatel se rovněž domnívá, že je z nezávislých objektivních hledisek plně kvalifikovaným dodavatelem komunikačních technologií, jež by mohly být předmětem veřejné zakázky, o veřejnou zakázku má vážný zájem a je z nezávislých objektivních hledisek způsobilý ji úspěšně realizovat.Podle názoru navrhovatele netransparentními, nerovnými a diskriminačními požadavky zadavatele navrhovateli hrozí, resp. vzniká újma, že za daných okolností by jeho případná nabídka byla již při formálním posouzení příp. hodnocení z dalšího řízení o veřejné zakázce vyřazena a navrhovateli by tak již předem byla odepřena možnost zúčastnit se řádné hospodářské soutěže o veřejnou zakázku, předmětný obchod pak případně realizovat a dosáhnout tak odpovídajícího přiměřeného obchodního výsledku. Navrhovateli se však jedná rovněž o vydání zásadního signálu ze strany Úřadu týkajícího se veřejných zakázek na komunikační technologie a vytváření objektivně neodůvodněných výhod pro produkty určitého výrobce, ať již požadováním určitých speciálních technických parametrů či předepisováním určitých postupů pro hodnocení nabídek. Závěrem navrhovatel uvedl, že se svým návrhem domáhá zrušení zadání veřejné zakázky. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže obdržel návrh dne 6. 8. 2008 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Dne 7. 8. 2008 byl stejnopis návrhu doručen zadavateli. Zadavatel se k návrhu vyjádřil dopisem ze dne 14. 8. 2008, ve kterém uvádí, že dne 18. 7. 2008 obdržel od navrhovatele námitky ve věci veřejné zakázky „Modernizace TS se zaměřením na dostupnost a bezpečnost“. Dne 28. 7. 2008 zadavatel rozhodnutím podaným námitkám nevyhověl a dne 7. 8. 2008 obdržel návrh navrhovatele. Úvodem svého vyjádření zadavatel zopakoval argumenty navrhovatele uvedené v návrhu a následně se vyjádřil k jednotlivým bodům návrhu.  Zadavatel se neztotožňuje s názorem navrhovatele, že jsou požadavky zadavatele jednoznačně provázané s produkty jediného výrobce Cisco a uvádí, že s ohledem na ekonomičnost a úsporu finančních prostředků hledá nejvýhodnější řešení a tím je podle názoru zadavatele implementovat nové vybavení do systému stávajícího. Rozhodnutí, zda určitou dodávku či službu poptávat, je podle názoru zadavatele výlučně na jeho zvážení a jeho oprávněním je technicky vymezit předmět veřejné zakázky. Spočívá na zadavateli, zda se rozhodne poptávat dodávku novou, nezávislou na stávajícím používaném vybavení nebo dodávku, která rozšíří již používané vybavení. Zadavatel rovněž v této souvislosti upozornil, že je vázán příslušnými právními předpisy upravujícími hospodaření s majetkem státu. Vzhledem k požadavku zadavatele, uvedenému v čl. 8.7.3 zadávací dokumentace, kterým zadavatel požadoval, aby nově dodaný hardware a software byl implementovaný do stávajícího vybavení zadavatele, je podle zadavatele nezbytné, aby dodávané plnění bylo plně kompatibilní s vybavením, do kterého je implementované. Zadavatel z uvedených důvodů trvá na tom, že požadavek plné kompatibility nabízeného plnění nijak nezvýhodňuje konkrétní společnost. V souvislosti s výkladem pojmu „plná kompatibilita“, pod který navrhovatel zahrnul např. i skutečnost, že stávající datové prvky zadavatele a poptávaná technologie IP telefonní ústředny a IP telefonů musí být od stejného technologického výrobce, zadavatel uvedl, že je tento pojem nutné vyložit tak, že funkčnost stávajícího vybavení zadavatele musí zůstat zachována v plném rozsahu i po instalaci dodávaných zařízení. Současně dodávané plnění musí být uživatelsky funkční alespoň tak, jak by bylo popsané v Technické specifikaci. Pokud je navrhovatel schopen zajistit funkčnost stávajícího vybavení zadavatele, a aby dodávané plnění splnilo požadovanou funkčnost natolik, jako je uvedeno v technické dokumentaci, není podle zadavatele důležité, jaké řešení k tomu použije. V této souvislosti zadavatel uvedl, že v úvodu Technické specifikace transparentním způsobem popsal stávající prostředí, se kterým musí být dodávané plnění kompatibilní, přičemž v tomto dokumentu podrobněji rozvedl i minimální požadavky, které kompatibilitu zajišťují. K tvrzením navrhovatele, podle nichž nastavené podmínky nepřipouštějí jiného výrobce, i přesto, že by odlišná dodávaná technologie byla se stávajícím provozním prostředím funkčně kompatibilní a jiné řešení by zadavatel považoval za nesplnění zadávacích podmínek, zadavatel uvádí, že v bodě 8.7.3 zadávací dokumentace výslovně připouští, je-li to z technických důvodů možné, aby uchazeč předložil i jiná, kvalitativně a technicky obdobná řešení než ta, která jsou uvedena zadavatelem v Technické specifikaci.Zadavatel uvedl, že v bodě 2.6.1 Technické specifikace požaduje telefonní přístroje s podporou SCCP a SIP (anebo jejich ekvivalenty) za účelem zajištění plné kompatibility se stávajícím systémem a konstatoval, že protokol SCCP je signalizačním protokolem, který není řešením jediné firmy. Protokol SCCP je podle zadavatele otevřený protokol, který je použit například i v opensource řešení VoIP technologie, v řešení Asterisk, a je používán kromě jiných společnostmi Nokia, Polycom, Sony, Tandberg, IPblue, Kerio Technologies, Netscout. V souladu s bodem 6 Technické dokumentace se i na tyto technické požadavky vztahuje možnost nabídnout kvalitativně a technicky obdobná řešení. Zadavatel namítá, že protokol SCCP nevyvinula společnost Cisco, nýbrž se jedná o otevřený protokol, který je využíván i jinými společnostmi a zmínka o protokolu SCCP (Signaling Connection Control Part) byla v rozhodnutí o námitkách navrhovatele uvedena nedopatřením. K navrhovatelem namítaným porušením zákona uvedeným v § 44 odst. 9, § 45 odst. 3 a § 46 odst. 1 zákona zadavatel uvedl, že v tomto případě nedochází ke zvýhodnění či vyloučení určitých dodavatelů, při stanovování technických podmínek vycházel ze stávajícího stavu, kdy se rozhodl pro modernizaci a rozšíření systému využít stávajících zařízení a domnívá se, že požadavek plné kompatibility je zcela odůvodněn povinností organizační složky státu nakládat se svěřeným majetkem státu hospodárně. Podle zadavatele nelze ani hovořit o tom, že by vytvářel neodůvodněné překážky hospodářské soutěže či určitým dodavatelům zaručoval konkurenční výhodu. K vymezení technických podmínek zadavatel uvedl, že technické podmínky stanovil v souladu s ust. § 46 odst. 4 zákona tak, že v zadávací dokumentaci dostatečně jasně, určitě a srozumitelně vymezil požadavky na výkon a funkce požadovaného systému a s ohledem na skutečnost, že § 46 odst. 1 zákona stanoví pouze jeden ze způsobů formulace technických podmínek, nepřistoupil k jejich vymezení podle tohoto ustanovení zákona.K dalším skutečnostem uvedeným v návrhu, zadavatel uvedl, že v zadávací dokumentaci vymezil, jaké plnění poptává a rovněž jaké plnění bude považovat za splnění jím požadovaných charakteristik a požadavků. Skutečnost, že některé požadavky na vlastnosti, funkcionalitu či jinou charakteristiku poptávaného plnění zadavatel označil jako minimální, vyjadřuje rozhodnutí zadavatele přijmout i takové plnění, které v zadávací dokumentaci stanovené požadavky překračuje, ať už v kvalitativním či kvantitativním smyslu. Zadavatel dále zopakoval argumenty dokládající, že nevyžaduje pouze technologii Cisco a jelikož navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že na stejné datové technologii, jakou má v současné době zadavatel, již několikrát úspěšně implementoval, lze usuzovat, že jím nabízená technologie je plně kompatibilní se stávajícím systémem. V návaznosti na argumenty navrhovatele týkající se dílčího hodnotícího kritéria „Technické řešení“ zadavatel vyjádřil přesvědčení, že stanovená dílčí hodnotící kritéria i způsob hodnocení jsou zcela v souladu se zákonem. Zadavatel uvedl, že dílčí hodnotící kritéria mohou být kvantitativní či kvalitativní povahy a musí být stanovena ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, a dodává, že zákon poskytuje pouze demonstrativní výčet možných dílčích hodnotících kritérií, která lze rozdělit na číselně vyjádřitelná a kritéria, která nelze číselně vyjádřit, přičemž kritérium „technické řešení“ spadá do demonstrativního výčtu uvedeného v ust. § 78 odst. 4 zákona. Zákon podle zadavatele nezakazuje stanovit kritéria, která není možné vyjádřit číselně. Zadavatel doplnil, že v Technické specifikaci dostatečně popsal požadavky na technickou stránku požadovaného plnění a v zadávací dokumentaci uvedl způsob hodnocení. Podle názoru zadavatele by hodnotitelé měli při hodnocení nabídek využívat subjektivní i objektivní způsob hodnocení, a to tak, aby hodnocení bylo transparentní a nediskriminační. Současně si je zadavatel vědom toho, že subjektivní úsudky hodnotitelů musí být řádně odůvodněny, a je toho názoru, že volní aspekt procesu hodnocení nabídek je zcela v kompetenci zadavatele. V souvislosti s tvrzením navrhovatele, podle něhož zadávací dokumentace sahá nad rámec zákona a některé požadavky odporují zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zadavatel uvedl, že kvalifikační předpoklady stanovil v souladu s ust. § 56 zákona, neboť předmět veřejné zakázky zahrnuje jak dodávky, tak i služby. Z tohoto důvodu požadavek na doložení osobních kvalifikačních dokladů techniků (tj. doklad o vzdělání a doklad o certifikaci) odpovídá ust. § 56 zákona, upravujícím doklady prokazující kvalifikaci osob odpovědných za poskytování příslušných služeb. Zadavatel tedy požadoval osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci v souladu se zákonem a tudíž nelze podle jeho názoru v předmětných požadavcích shledat porušení zákona ani zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a odkázal na ust. § 56 odst. 2 písm. e) zákona.V návaznosti na výše uvedené zadavatel rovněž upozornil, že navrhovatel v námitkách, ani v návrhu neuvedl, v čem spatřuje rozpor tzv. kvalifikačních limitů se zákonem, ačkoli ust. § 114 odst. 2 zákona stanoví, že návrh musí obsahovat, v čem je spatřováno porušení zákona. K aspektům týkajícím se rozhodnutí zadavatele o námitkách a uvedených navrhovatelem v návrhu zadavatel uvedl, že dodržel postup podle § 111 zákona, když námitky přezkoumal v plném rozsahu a do 10 dnů vydal řádně odůvodněné rozhodnutí, kterým námitkám nevyhověl a ve stanovené lhůtě navrhovateli odeslal. Zadavatel rovněž vyjádřil přesvědčení, že podmínky předmětné veřejné zakázky nejsou netransparentní, nerovné a obchodně diskriminační, dodržel podmínky stanovené zákonem, a tudíž navrhovateli nehrozí, ani nemůže vzniknout jakákoliv újma. Závěrem zadavatel navrhl, aby Úřad potvrdil zákonnost jeho postupu a odmítl tvrzení navrhovatele jako nedůvodná. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:−  zadavatel – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČ 00023817, se sídlem Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, jejímž jménem jedná PharmDr. Martin Beneš, ředitel,−  navrhovatel – Siemens Enterprise Communications, s. r. o., člen skupiny Siemens, IČ 27599523, se sídlem Průmyslová 1306/7, 102 00 Praha 10, za niž jednají Jan Lerche, MBA, a Ing. Tomáš Hájek, jednatelé společnosti,−  vybraný uchazeč – AVENET, s. r. o., IČ 63483921, se sídlem Hradilova 4/3, 615 00 Brno, za niž jedná Pavel Kocour, jednatel.Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům (s výjimkou vybraného uchazeče) dopisem č. j. S221/2008/VZ-16763/2008/510/Od ze dne 20. 8. 2008. Úřad dále účastníkům řízení (s výjimkou vybraného uchazeče) usnesením č. j. S221/2008/VZ-16765/2008/510/Od ze dne 20. 8. 2008 stanovil lhůtu, ve které jsou podle § 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 citovaného zákona v návaznosti na § 39 odst. 1 citovaného zákona oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 citovaného zákona v návaznosti na § 39 odst. 1 citovaného zákona mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Úřad podle § 39 odst. 1 cit. správního řádu stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.Úřad obdržel dne 3. 9. 2008 faxem a dne 4. 9. 2008 poštou vyjádření navrhovatele k podkladům pro rozhodnutí, a to k vyjádření zadavatele ze dne 14. 8. 2008. Navrhovatel v písemném vyjádření zejména zopakoval argumenty uvedené v návrhu, odmítá jednotlivá tvrzení zadavatele jako irelevantní a poukázal na to, že s podstatou obsahu návrhu se zadavatel řádně nevypořádal. K obsahu vyjádření zadavatele dále uvádí následující skutečnosti. Navrhovatel odmítá výklad zadavatele v souvislosti s protokolem SCCP, podle něhož zadavatel odkázal na řešení Asterisk a používání protokolu SCCP společnostmi Nokia, Polycom, Sony, Tandberg, IPblue, Kerio Technologies, Netscout, neboť jej navrhovatel považuje za irelevantní a zavádějící, jelikož dodávka technologií těchto společností nepřichází v úvahu, a to z jiných důvodů, než je vybavenost či nevybavenost protokolem SCCP. V této souvislosti navrhovatel Úřadu doporučil, aby zjistil, zda obsahem některé z podaných nabídek jsou zařízení výše uvedených společností. V souvislosti s rozhodnutím zadavatele o námitkách navrhovatel požaduje, aby Úřad toto rozhodnutí přezkoumal a vyvodil patřičné závěry, neboť argumentace části odůvodnění rozhodnutí o námitkách (týkající se nesouvisejícího protokolu SCCP – Signaling Connection Control Part) byla irelevantní a nepatřičná, a tudíž je rozhodnutí nepodložené. Tato argumentace představuje podle názoru navrhovatele rovněž zásadní pochybení zadávací dokumentace a tím i zadání veřejné zakázky, neboť ani zadavateli nebyl význam pojmu SCCP jasný, a považuje jej za důvod ke zrušení požadavku na protokol SCCP resp. zadání veřejné zakázky.  Navrhovatel nadále trvá rovněž na svém názoru, podle něhož některé kvantifikační limity a požadavek na předložení některých stanovených typů osobních kvalifikačních dokladů předpokládaných techniků přesahují rámec zákona. V návaznosti na řešenou problematiku související s požadavkem zadavatele na protokol SCCP, uvedeným v příloze zadávací dokumentace Technická specifikace, Úřad stanovil zadavateli usnesením č. j. S221/2008/VZ-18354/2008/510/Od ze dne 10. 9. 2008 podle § 39 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, lhůtu k provedení úkonu – podání vysvětlení, z jakého důvodu a za jakým účelem zadavatel požadoval v příloze zadávací dokumentace „Technická specifikace“, kapitolách 2.6 „IP telefony“ a 2.7 „IP konvertor“, podporu protokolu SCCP.Dne 19. 9. 2008 obdržel Úřad písemné vysvětlení zadavatele týkající se požadavku na podporu protokolu SCCP, v němž uvádí, že předmětný požadavek stanovil na základě následujících skutečností:–  do stávajících zařízení komunikační infrastruktury je implementována podpora požadovaných protokolů SCCP a SIP, a to v aktivních prvcích infrastruktury z důvodu zajištění funkčnosti a ochrany celého řešení telefonního systému z pohledu povolení protokolů SCCP a SIP na úrovni interního a externího firewallu. Zařízení stávající komunikační infrastruktury s podporou SIP a SCCP jsou:–  interní firewall WS-C6509-E-FWM-K9, umístěný v centrále,–  externí firewally 2 ks ASA5520-AIP20-K8, umístěné v centrále,–  externí firewally 6 ks ASA5505-50-BUN-K9, umístěné na pracovištích typu OKL,a z tohoto důvodu je nezbytná podpora SCCP protokolu IP telefonů a IP konvertorů.–  požadavek plné kompatibility je vyžadován z důvodu úmyslu zadavatele použít dodávané plnění v rámci již používaných zařízení komunikační infrastruktury. Zákon umožňuje uchazečům nabídnout jiné plnění, které splní požadavky zadavatele, avšak požadované plnění musí být mj. kompatibilní se stávajícími systémy pro přenos a zpracování videa.–  komunikační infrastruktura je budována tak, aby umožňovala napojení nového telefonního systému VoIP na komunikační systém telepresence European Medicines Agency (EMEA), které je z hlediska působnosti zadavatele nezbytné. Toto napojení vyžaduje podporu protokolů SCCP a SIP.–  zadavatel hodlá zachovat připojení na videokonfereční infrastrukturu akademické sítě CESNET2, která využívá signalizaci H.323, SIP, SCCP a MGCP protokoly. Usnesením č. j. S221/2008/VZ-19826/2008/510/Od ze dne 2. 10. 2008 Úřad rozhodl o přibrání účastníka řízení – společnosti AVENET, s. r. o., IČ 63483921, se sídlem Hradilova 4/3, 615 00 Brno, za niž jedná Pavel Kocour, jednatel (dále jen „vybraný uchazeč“), a stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byli oprávněni vyjádřit svá stanoviska v řízení a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. Dopisem ze dne 2. 10. 2008 zaslal navrhovatel Úřadu písemné vyjádření, kterým zejména reagoval na argumenty zadavatele týkající se vysvětlení ve vztahu k požadavku na podporu protokolu SCCP. Navrhovatel považuje za irelevantní stanovení povinného protokolu SCCP a rovněž informace o záměrech zadavatele ve vztahu k externím systémům European Medicines Agency (EMEA) a akademické sítě CESNET2. Skutečnost, že některé stávající komunikační systémy (přímo u zadavatele či v externích sítích) jsou vybaveny mj. komunikačním protokolem SCCP podle názoru navrhovatele nebrání nasazení obecně standardizovaných IP telefonů a IP konvertorů, i přesto, že by protokol SCCP nepodporovaly.V návaznosti na podané vysvětlení zadavatelem navrhovatel dále odkazuje na vyjádření zadavatele, že všechna stávající zařízení včetně interních a externích firewallů podporují kromě protokolu SCCP také protokol SIP, který je univerzální, standardizovaný IETF a všeobecně zavedený i využívaný. Z tohoto důvodu není podle navrhovatele oprávněné vyžadovat povinnou podporu protokolu SCCP v IP telefonech a IP konvertorech odkazem na vybavenost stávajících firewallů protokolem SCCP, když tyto firewally podporují také SIP protokol. Navrhovatel uvádí, že zadavatel na svých firewallech nemá ani jeden z protokolů SCCP či SIP konfigurován a ani jej nevyužívá. Z uvedeného je podle navrhovatele zřejmé, že požadavek na podporu protokolu SCCP je pouze účelový, a to k omezení na technologii jediného výrobce Cisco.Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel předem vylučuje možnost nabídnutí jiného řešení než s technologií Cisco a dodává, že přestože jsou některá zařízení jiných výrobců protokolem SCCP vybavena, nemohou připadnout v úvahu z jiných důvodů.K napojení na systém TelePresence European Medicines Agency (EMEA) navrhovatel uvedl, že tento video systém pod názvem TelePresence je produktem společnosti Cisco a napojení na tento systém je možné i univerzálním protokolem SIP. Z uvedených skutečností navrhovatel vyvozuje, že požadavek na protokol SCCP je technicky neopodstatněný, neboť protokol SIP všechny skutečné potřeby zadavatele plně zajišťuje.Navrhovatel se dále vyjádřil k informaci o úkonu v rámci veřejné zakázky podané zadavatelem, a to zejména v souvislosti s dotazy, které vznesl zadavatel vůči uchazečům a domnívá se, že nedochází ke skutečné hospodářské soutěži. Navrhovatel si je vědom, že technické aspekty zadávání veřejných zakázek jsou výhradně věcí zadavatelů, avšak poukazuje na zdánlivě zdůvodněné, leč z objektivních hledisek nedůvodné technické podmínky, jimž vyhoví produkty jen určitého výrobce a odkazuje na další správní řízení vedená Úřadem, která se k této problematice vztahují. V písemném vyjádření ze dne 8. 10. 2008 vyjádřil navrhovatel přesvědčení, že rozhodnutí zadavatele o výběru potvrzuje účelovou konstrukci zadávání veřejné zakázky k výběru technologie Cisco a navrhl, aby si Úřad vyžádal a zahrnul jako důkazy do správního řízení nabídku vybraného uchazeče, zprávu o posouzení a hodnocení nabídek a dokumentaci hodnotící komise o hodnocení nabídek. Navrhovatel pokládá za nutné přezkoumat jednak aspekty nepřijetí opatření k nápravě zadavatelem, ačkoli zadavatel věděl, že o námitkách navrhovatele rozhodl na základě křivé argumentace a dále aspekty prokázání kvalifikačních předpokladů vybraným uchazečem a příp. účel jeho účasti ve veřejné zakázce.Závěrem navrhovatel navrhl prodloužení lhůty pro vyjádření k podkladům rozhodnutí a vydání předběžného opatření, kterým by Úřad zadavateli zakázal uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení. Rozhodnutím ze dne 10. 10. 2008 č. j.  S221/2008/VZ-20406/2008/510/Od o předběžném opatření Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude specifikované správní řízení ukončeno. Úřad dále usnesením č. j. S221/2008/VZ-20524/2008/510/Od ze dne 13. 10. 2008 prodloužil účastníkům lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 citovaného zákona v návaznosti na § 39 odst. 1 citovaného zákona mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 13. 10. 2008 obdržel Úřad písemné vyjádření vybraného uchazeče, v němž vybraný uchazeč vyjádřil přesvědčení, že postup zadavatele neodporuje zákonu, navrhuje zamítnout návrh na vydání předběžného opatření a správní řízení zastavit. Ke zpochybnění prokázání kvalifikace vybraný uchazeč uvedl, že kvalifikaci splnil zákonem stanoveným způsobem a spekulace o důvodech jeho účasti v zadávacím řízení považuje za bezpředmětné a irelevantní. Vybraný uchazeč ve svém vyjádření rovněž odkázal na obdobnou veřejnou zakázku zadávanou Úřadem v roce 2007, a uvádí, že Úřad v technické specifikaci požadoval mj. plnou kompatibilitu se stávajícími aktivními prvky sítě firmy Cisco a podporu SCCP protokolu. Zadavatel zaslal Úřadu vyjádření dne 13. 10. 2008, ve kterém k pojmu plná kompatibilita uvádí, že jde o naprosto standardní pojem v oblasti informačních technologií, jehož význam je v této oblasti obecně jasný a srozumitelný. K navrhovatelem namítanému účelovému omezení předmětu veřejné zakázky zadavatel uvedl, že v souladu s ust. § 44 odst. 9 zákona a bodem 4.1 zadávací dokumentace výslovně umožnil pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. Tuto skutečnost podle názoru zadavatele potvrzuje i zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, která uvádí, že uchazečem – společností ICZ, a. s., nabízený protokol SIP, resp. H.323, je adekvátním řešením pro splnění technického požadavku na prokázání funkčnosti požadovaného protokolu SCCP. Tuto skutečnost podle zadavatele potvrzuje i navrhovatel, když uvedl, že vybavení komunikačních systémů komunikačním protokolem SCCP z objektivních hledisek nebrání nasazení obecně standardizovaných IP telefonů a IP konvertorů. Z toho vyplývá, že obecně standardizované IP telefony a IP konvertory by měly být plně kompatibilní s protokolem SCCP. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pak podle zadavatele vyplývá, že skutečně připustil i technická řešení, která jsou obdobná řešením uvedeným v zadávací dokumentaci. Zadavatel dále uvádí, že obecnou známost kompatibility protokolu SCCP s jinými řešeními, potvrzuje např. řešení videokonferenčních systémů založených na internetové telefonii producentů Tandberg a Polycom, tj. přímých konkurentů společnosti Cisco. O možné plné kompatibilitě stávajících infrastrukturních prvků zadavatele s řešením internetové telefonie jiných producentů svědčí i podání nabídky uchazečem – společností ICZ, a. s., který místo protokolu SCCP nabídl jiné řešení. Zadavatel se dále domnívá, že navrhovatel nesplnil předpoklad pro podání námitek, neboť nepodal nabídku a neměl tedy zájem na získání předmětné veřejné zakázky. V souvislosti s vyjádřením navrhovatele, podle něhož na stejné infrastruktuře, jakou provozuje zadavatel, byly úspěšně zprovozněny desítky jiných instalací, a to bez protokolu SCCP, aniž by to kompatibilitě s technologií Cisco bylo na překážku, zadavatel vyvodil závěr, že navrhovatel si je vědom, co je pojmem kompatibilita míněno. Tvrzení navrhovatele, týkající se nepřijetí opatření k nápravě postupu, zadavatel označil za neopodstatněné, neboť své úkony učinil v souladu se zákonem. Ke kvalifikačním předpokladům zadavatel uvedl, že tyto předpoklady byly stanoveny v souladu se zákonem a vybraný uchazeč je rovněž v souladu s tímto zákonem prokázal.Zadavatel ve svém vyjádření dále uvádí, že hodnotící komise se při posouzení nabídek zabývala tím, jak lze hodnotit nedostatky v technickém řešení, resp. zda lze tyto nedostatky posoudit jako nesplnění zadávacích podmínek. Hodnotící komise dospěla k závěru, že není naplněn zákonný důvod pro vyřazení nabídky uchazeče – společnosti ICZ, a. s., a nedostatky v nabídce budou promítnuty do hodnocení kritéria č. 2 Technické řešení. Závěrem zadavatel navrhl zamítnout návrh na vydání předběžného opatření a zastavit správní řízení.Dopisem č. j. S221/2008/VZ-20728/2008/510/Od ze dne 15. 10. 2008 Úřad seznámil účastníky řízení s novými skutečnostmi ve správním řízení, které se týkají nestanovení základního hodnotícího kritéria, požadavků na prokázání splnění kvalifikace a délky zadávací lhůty nebo jejího konce datem v oznámení o zahájení otevřeného řízení. Usnesením č. j. S221/2008/VZ-20729/2008/510/Od prodloužil účastníkům lhůtu, ve které jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dopisem ze dne 20. 10. 2008 zadavatel informoval Úřad o úkonu provedeném v zadávacím řízení, a to rozhodnutí o námitkách, které podal navrhovatel proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Z přiložené dokumentace vyplývá, že těmto námitkám zadavatel nevyhověl. Dne 22. 10. 2008 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, kterým učinil návrh, aby si Úřad vyžádal od vybraného uchazeče jako důkaz ve správním řízení předložení dokumentace o zadání veřejné zakázky zadávané Úřadem ve formě zjednodušeného podlimitního řízení v roce 2007, na níž se vybraný uchazeč ve svém vyjádření odvolává. V návaznosti na informace zaslané Úřadem účastníkům řízení dopisem ze dne 15. 10. 2008 zadavatel v písemném vyjádření ze dne 21. 10. 2008 uvedl, že zvolené základní hodnotící kritérium, požadavky na prokázání splnění kvalifikace a délka zadávací lhůty jsou uvedeny v zadávací dokumentaci k předmětné veřejné zakázce, kde tyto náležitosti stanovil v souladu se zákonem. Zadavatel uvádí, že zadávací dokumentace byla a je veřejně přístupná všem zájemcům o veřejnou zakázku na jeho internetových stránkách, přičemž odkaz na tyto stránky obsahuje oznámení o zakázce. Z tohoto důvodu zadavatel navrhl provedení důkazu kontrolou internetové stránky zadavatele. S ohledem na výše uvedené se zadavatel domnívá, že nedošlo k zásadnímu pochybení, které by mohlo být diskriminační nebo mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Závěrem zadavatel zopakoval důvody pro požadavek plné kompatibility. Dopisem ze dne 23. 10. 2008 se navrhovatel vyjádřil k podkladům rozhodnutí, a to zejména ke zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, přičemž upozornil, že otázka povinné podpory protokolu SCCP vůbec nebyla posouzena a tento aspekt byl hodnotící komisí vypuštěn. Tato skutečnost podle navrhovatele dokládá, že proces posouzení a hodnocení proběhl podle jiných měřítek, než stanovilo zadání veřejné zakázky. Navrhovatel připomíná, že právě požadavek na protokol SCCP je předmětem jeho námitek i návrhu, neboť textem zadávací dokumentace byl tento požadavek stanoven jako nevyhnutelný. Uvedené skutečnosti podle názoru navrhovatele představují porušení § 76 a § 79 zákona.Navrhovatel dále poukázal na skutečnost, že nabídka uchazeče – společnosti ICZ, a. s., nebyla pro evidentní nesplnění protokolu SCCP i řady dalších atributů zadání veřejné zakázky vyloučena. Tvrzení, že nabídka této společnosti nesplňuje zadání veřejné zakázky je výslovně uvedeno ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek na několika místech, z čehož navrhovatel vyvozuje porušení § 76 odst. 1 zákona.V souvislosti s provedeným hodnocením navrhovatel konstatuje, že za daných okolností nemělo vůbec dojít k hodnocení nabídek. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek podle jeho názoru dokládá, že došlo k omezení hospodářské soutěže, provedené hodnocení jednoznačně směřuje ve prospěch produktů Cisco, k čemuž  uvádí příslušné příklady. Navrhovatel se dále vyjádřil k písemnému stanovisku zadavatele ze dne 13. 10. 2008, a to zejména k pojmu plná kompatibilita a odmítá, že tento pojem je obecně jasný a srozumitelný.K vyjádření vybraného uchazeče ze dne 13. 10. 2008 navrhovatel mj. uvedl, že nepokládá za účelné seznámit se s podmínkami zadání veřejné zakázky „Dodávka, instalace IP telefonie pro nové sídlo ÚOHS“, neboť se jedná o odlišné zadávací řízení, tj. zjednodušené podlimitní řízení, avšak uvádí, že určitý vztah k předmětné věci by mít mohlo. Navrhovatel ve svém vyjádření na základě „seznámení s novými skutečnostmi“ dále navrhuje, aby Úřad zrušil zadání veřejné zakázky a rovněž zaujal jasné stanovisko k navrhovatelem namítaným porušením zákona. Závěrem navrhovatel uvedl důvody pro podání námitek proti výběru nejvhodnější nabídky a konstatoval, že trvá na tom, aby Úřad zrušil zadání veřejné zakázky. Navrhovatel nahlédl do příslušného spisu ve dnech 2. 9., 22. 9., 15. 10. a 24. 10. 2008; zadavatel do spisu nahlédl dne 10. 10. 2008 a dne 17. 10. 2008. Protokoly o nahlížení jsou součástí správního spisu. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.K požadavku zadavatele na podporu protokolu SCCP a kompatibilitu se stávajícím vybavenímJak je uvedeno v § 6 zákona, zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. Podle odst. 3 písm. b) citovaného ustanovení zákona musí zadávací dokumentace obsahovat mimo jiné alespoň technické podmínky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky.Podle ust. § 44 odst. 9 zákona, nesmí zadávací dokumentace, zejména technické podmínky, není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty a vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 dostatečně přesný a srozumitelný. Zadavatel v takovém případě umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.V souladu s § 45 odst. 1 zákona se technickými podmínkami v případě veřejné zakázky na dodávky rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem. Podle odst. 4 tohoto ustanovení zákona zadavatel formuluje technické podmínky jedním ze způsobů uvedených v § 46 odst. 1, 2, 4 a 5.Ustanovení § 45 odst. 3 zákona stanoví, že technické podmínky, nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. V souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou zadavatel vymezil své požadavky na technické podmínky v zadávací dokumentaci v části nazvané „Technická specifikace“. V rámci jednotlivých technických parametrů, týkajících se dodávaných IP telefonů a IP konvertorů, pak zadavatel požadoval i podporu protokolu SCCP. V čl. 8.7, bodu 8.7.3 zadávací dokumentace zadavatel dále stanovil, že je-li to z technických důvodů možné, zadavatel připouští předložení i jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení, než těch, které jsou uvedeny zadavatelem v Technické specifikaci, avšak taková řešení musí být plně kompatibilní se stávající technologií. V souvislosti s popisem stávajícího systému zadavatel odkázal na Technickou specifikaci. Vzhledem k tomu, že zadavatel dále v čl. 8.7, bodu 8.7.2 zadávací dokumentace stanovil požadavek, aby uchazečem nabízené plnění splňovalo minimální parametry uvedené v Technické specifikaci, a nesplnění požadovaných minimálních hodnot těchto parametrů bude považováno za nesplnění zadávacích podmínek, považoval navrhovatel požadavek na podporu protokolu SCCP za nezbytný, jehož neprokázání bude mít za následek vyřazení nabídky v rámci posouzení splnění zadávacích podmínek. Jelikož se navrhovatel domníval, že stanovený protokol není nezbytný pro plnění veřejné zakázky a zvýhodňuje dodavatele produktů společnosti Cisco, podal proti takovému požadavku námitky.Přestože zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele uvedl, že „požaduje telefonní přístroje s podporou SCCP a SIP (anebo jejich ekvivalenty) proto, aby byla zajištěna plná kompatibilita se stávajícím systémem“, čímž de facto připustil ekvivalenty požadovaných protokolů, rozhodl o zamítnutí námitek a zadávací dokumentaci nijak nezměnil. Z  nabídek předložených v zadávacím řízení Úřad zjistil, že nabídka předložená společností ICZ, a. s., nesplnila požadavek na podporu protokolu SCCP. Ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek se uvádí, že při posuzování a hodnocení technického řešení nebyl brán zřetel na to, zda nabízené technické řešení výlučně podporuje SCCP protokol a že adekvátním řešením pro splnění technického požadavku na prokázání funkčnosti požadovaného protokolu SCCP je protokol SIP, resp. H.323.Jak vyplývá zejména ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, připustil zadavatel i jiné protokoly, které mohou nahradit požadovaný protokol SCCP, a to protokol SIP, resp. H.323. V této návaznosti tedy není jasné, z jakého důvodu zadavatel požadavek na podporu protokolu SCCP stanovil, když v průběhu správního řízení bylo prokázáno, že na takovém požadavku netrvá a že jsou mu známy jiné protokoly, které jej mohou nahradit. K takto stanovenému požadavku zadavatele Úřad konstatuje, že považuje požadavky zadavatele na technické podmínky za stanovené netransparentním způsobem, neboť z textu zadávací dokumentace není zřejmé, zda zadavatel na požadavku na podporu protokolu SCCP trvá či nikoliv a jaké funkční vlastnosti po uchazečích požadoval. Úřad má za to, že na základě podmínek nastavených zadavatelem v zadávací dokumentaci, měl zadavatel možnost vyřadit ze zadávacího řízení každou nabídku, která by nesplnila všechny technické parametry, a to včetně požadavku na podporu protokolu SCCP. V písemném vysvětlení zadavatele, zdůvodňujícím požadavek na podporu protokolu SCCP, je zřejmý rozpor, když zadavatel jednak uvedl, že podpora protokolu SCCP u IP telefonů a IP konvertorů je nezbytná, avšak současně uvádí, že připouští jiná řešení, která budou kompatibilní se stávajícím zařízením zadavatele. Dodavatelé, kteří si vyžádali zadávací dokumentaci, mohli požadavek zadavatele na podporu protokolu SCCP považovat za technický parametr, od něhož se nelze odchýlit a jehož nesplnění bude mít za následek vyřazení nabídky pro nesplnění zadávacích podmínek. Vzhledem k tomu, že za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá v plném rozsahu zadavatel a případné její nejasnosti nemohou jít k tíži dodavatelů či uchazečů, považuje Úřad postup zadavatele za učiněný v rozporu se zákonem. Při stanovení podmínek zadávacího řízení je nezbytné, aby zadavatel své požadavky na technické parametry dodávky formuloval jednoznačně a způsobem, který by nevyvolával případné nesrovnalosti a nejasnosti. Vzhledem k tomu, že z protokolu o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel netrvá na požadavku na podporu protokolu SCCP, není opodstatněné, aby při eventuálním opětovném zadání veřejné zakázky použil v technických podmínkách totožného požadavku, když jsou mu známy i jiné vhodné alternativy. Z tohoto hlediska je vhodné, aby zadavatel formuloval danou technickou podmínku např. příkladným výčtem protokolů doplněným uvedením možnosti předložení obdobných protokolů. Pokud totiž zadavatel v zadávací dokumentaci jednoznačně nestanoví své požadavky na technické podmínky, nelze ani rozhodnout, zda nabídky uchazečů obsahují veškeré požadavky zadavatele či nikoliv. Z tohoto důvodu nelze ani konstatovat, zda zadavatel pochybil, když ze zadávacího řízení nevyloučil uchazeče – společností ICZ, a. s., který předložil nabídku nesplňující některé požadované technické parametry. V uvedených souvislostech je třeba doplnit, že v případě, kdy nabídky nesplňují v rámci jejich posouzení mj. požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, musí být takové nabídky v souladu s ust. § 76 odst. 1 zákona hodnotící komisí vyřazeny. Z tohoto důvodu by měly být i technické podmínky stanoveny v takových podrobnostech vymezujících charakteristiky a funkční vlastnosti požadované dodávky, které vyjadřují účel využití požadovaného plnění a dále bez omezujících neopodstatněných požadavků. Z námitek podaných společností ČD - Telematika, a. s., a navrhovatelem vyplývá, že podle jejich názoru požadavek zadavatele na podporu protokolu SCCP je v rozporu se zákonem, neboť poskytuje konkurenční výhodu výrobkům Cisco. Úřadem bylo zjištěno, že podporou protokolu SCCP disponují i výrobky jiných výrobců, např. výrobky společnosti Nokia, či Polycom. K tomu Úřad uvádí, že v případě, kdy má zadavatel závažné opodstatněné důvody pro to, aby takový protokol požadoval, tj. zejména s ohledem na nutnost zajištění kompatibility, lze takový požadavek výjimečně připustit. Takový požadavek však nelze akceptovat v případech, kdy neexistuje důvod, aby daný protokol nemohl být plnohodnotně nahrazen jiným.K odkazu vybraného uchazeče na zadávací řízení realizované Úřadem v roce 2007 a příslušným návrhem důkazu ve správním řízení, předloženým navrhovatelem, Úřad uvádí, že zadávací podmínky, včetně specifikace technických podmínek této veřejné zakázky byly formulovány odlišně od šetřeného případu. V uvedené souvislosti Úřad uvádí, že rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 7/2000 ze dne 7. září 2000 mj. jednoznačně potvrdil skutečnost, že „nelze porovnávat předchozí či jiná zadání veřejných zakázek, neboť orgánu dohledu přísluší dohlížet nad konkrétním případem“; posouzení postupu zadavatele je tedy nutno vždy provádět s přihlédnutím k okolnostem každého konkrétního případu. Vzhledem k této skutečnosti si Úřad nevyžádal od vybraného uchazeče jako důkaz ve správním řízení předložení dokumentace o zadání veřejné zakázky zadávané Úřadem ve formě zjednodušeného podlimitního řízení v roce 2007, neboť poukaz na postup jiného zadavatele v jiném správním řízení nelze považovat za důkaz správnosti postupu zadavatele.Zadavatel v kapitole 1 Technické specifikace stanovil, že navržené technologie pro infrastrukturu bezdrátové sítě, telefonního systému a rozšíření HW a SW datového centra musí být vzájemně kompatibilní nejen mezi sebou, ale i se stávající technologií vnitřní infrastruktury po stránce hardware i software, přičemž stávající technologií vnitřní infrastruktury se rozumí aktivní prvky (switche, routery, firewally), stávající software technologie a serverové systémy. Uchazeč je povinen zajistit plnou kompatibilitu (managementu, správy, monitoringu, interoperability a používaných protokolů) nabízených a dodávaných prvků se stávajícími používanými prvky. Zadavatel zde rovněž popsal, technologie, které využívá stávající informační systém, a mj. uvedl, že stávající infrastruktura je vybudována prostřednictvím technologie Cisco (aktivní prvky, firewally, IDS systémy, routery, MARS, ACS). V souvislosti s požadavkem zadavatele na zajištění plné kompatibility nabízeného řešení se stávajícím vybavením zadavatele Úřad uvádí, že zadavatel v tomto ohledu poskytl dodavatelům dostatek informací, aby mohli předložit odpovídající nabídku, tj. zejména informace o stávajícím systému zadavatele a technologiích, na kterých je založen. Jelikož zadavatel již disponuje určitým vybavením, na které chce navázat, je pochopitelné, že stávající vybavení chce využít v plné míře tak, aby nebyla ohrožena jeho plná funkčnost. Za tímto účelem stanovil zadavatel požadavky na dodávané vybavení, které podle jeho názoru nejlépe odpovídá představě o kompatibilním vybavení. S ohledem na způsob vymezení předmětu veřejné zakázky (tj. modernizace stávajícího vybavení zadavatele), informace poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci týkající se popisu stávajícího vybavení a oprávněnosti zadavatele stanovit předmět veřejné zakázky (tj. využití stávajícího vybavení a jeho rozšíření, či dodávku zcela nového systému), lze konstatovat, že potřebu kompatibility zadavatel v daném případě řádným způsobem odůvodnil. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel porušil ust. § 6 a § 45 odst. 1 zákona, když netransparentním způsobem stanovil zadávací podmínky, neboť nebylo zřejmé, pro které údaje uvedené v příloze zadávací dokumentace „Technická specifikace“ připouští jiná, kvalitativně a technicky obdobná řešení či zda se v případě jejich neuvedení bude jednat o nesplnění zadávacích podmínek, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť dodavatelům nebylo zřejmé, jaké technické parametry zadavatel požaduje a nelze vyloučit, že by v rámci transparentně uskutečněného zadávacího řízení obdržel zadavatel i jiné, pro něj třeba ještě mnohem výhodnější, nabídky na požadované služby.Vzhledem k výroku tohoto rozhodnutí, kdy bylo přistoupeno ke zrušení celého zadávacího řízení, se Úřad již dále nezabýval otázkou, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem po provedeném posouzení a hodnocení nabídek hodnotící komisí a při výběru nejvhodnější nabídky. K požadavkům na technické kvalifikační předpokladyV souvislosti s požadavkem zadavatele na způsob prokázání technických kvalifikačních předpokladů, týkajících se kvalifikace pracovníků odpovědných za plnění veřejné zakázky, a navrhovatelem namítaným porušením zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“), Úřad uvádí, že zákon v § 56 odst. 2 písm. e) výslovně umožňuje stanovit požadavek na předložení dokladů o vzdělání a odborné kvalifikaci, a tudíž nelze hovořit o porušení zákona o ochraně osobních údajů. K tomu Úřad dodává, že zákon o ochraně osobních údajů ukládá, jakým způsobem je nutno nakládat s osobními údaji, avšak nezakazuje zákonným způsobem vyžadovat doklady obsahující osobní údaje.Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že v postupu zadavatele při stanovení technických kvalifikačních předpokladů pro plnění předmětné veřejné zakázky neshledal porušení zákona, když zadavatel postupoval v souladu zejména s ust. § 56 odst. 1 a 2 zákona, neboť součástí šetřené veřejné zakázky jsou jak dodávky, tak i služby. Zadavatel rovněž ve vztahu k těmto technickým kvalifikačním předpokladům vymezil v souladu s ust. § 56 odst. 7 písm. c) zákona jejich minimální úroveň. K vymezení obsahu dílčích hodnotících kritériíPodle § 78 odst. 4 zákona, rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Podle § 79 odst. 1 zákona hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.Hodnotící komise podle § 80 odst. 1 zákona pořídí o posouzení a hodnocení nabídek písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise. V zadávací dokumentaci, čl. 11, bodu 11.1 „Základní hodnotící kritérium a dílčí hodnotící kritéria“ zadavatel stanovil, že základním kritériem pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky. Dílčími hodnotícími kritérii jsou 1.  Celková výše nabídkové ceny bez DPH (váha 65 %),2.  Technické řešení (váha 25 %),3.  Lhůty plnění a doby na odstranění závady (váha 5 %),4.  Záruční doby (váha 5 %).Součástí zadávací dokumentace, čl. 11, bodu 11.2 „Požadavky na předložení informací uchazeči k hodnotícím kritériím“ je dále ujednání, že zadavatel bude v rámci hodnotícího kritéria „Technické řešení“ hodnotit jednotlivá hlediska technického řešení. Při hodnocení zadavatel posoudí informace poskytnuté uchazečem ve výkazu výměr ve sloupci „Označení výrobku“, v dokumentu popisujícím technické řešení a v dokumentech s technickou specifikací přiložených v nabídce uchazeče. V bodu 11.3 „Způsob hodnocení nabídek podle dílčích kritérií“ v souvislosti s tímto kritériem dále stanovil, že bude hodnotit technické řešení z hlediska nabízených technologií (HW, SW, pasivní, aktivní) s ohledem na celkovou funkčnost navrhovaného řešení jako celku a také z hlediska technických parametrů dodávaného zboží uvedených v technických dokumentech doložených v nabídce. Zadavatel sestaví pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné, nejvhodnější nabídce přiřadí 100 bodů, každé následující nabídce přiřadí takové bodové hodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Z předložené dokumentace vyplývá, že požadovaný výkaz výměr a stejně tak Technická specifikace jsou členěny na jednotlivé oblasti a v případě oblasti „Modernizace telefonního systému“ rovněž na podoblasti. Při hodnocení nabídek byl hodnotící komisí jednotlivým oblastem, resp. podoblastem uvedeným ve výkazu výměr (tj. Modernizace telefonního systému, Infrastruktura bezdrátové sítě, Rozšíření HW a SW datového centra) a Technické specifikaci přiřazen maximální dosažitelný počet bodů vypočtený průměrnou nabídkovou cenou za danou oblast (resp. podoblast). Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel splnil zákonnou povinnost uvedení způsobu hodnocení jednotlivých nabídek, neboť srozumitelně vymezil obsah dílčího hodnotícího kritéria. Z dílčího hodnotícího kritéria bylo zřejmé, které skutečnosti budou podkladem pro hodnocení a zadavatel tak konkretizoval představu o nejvhodnější nabídce ve vztahu k předmětu uvedené veřejné zakázky. Dodavatelé měli tudíž dostatek informací pro to, aby přizpůsobili jimi podanou nabídku potřebám a požadavkům zadavatele.Stanovení základního hodnotícího kritéria Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je podle ust. § 78 odst. 1 zákona a)  ekonomická výhodnost nabídky, nebob)  nejnižší nabídková cena.Podle § 78 odst. 3 zákona zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení. Z oznámení otevřeného řízení, týkajícího se předmětné veřejné zakázky, vyplývá, že zadavatel v tomto oznámení nestanovil žádné základní hodnotící kritérium a nesplnil tak povinnosti stanovenou v ust. § 78 odst. 3 zákona. Přestože toto kritérium zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci, nelze vyloučit, že neuvedení základního hodnotícího kritéria mohlo odradit jiné dodavatele od účasti v zadávacím řízení z důvodu nevymezení preferencí zadavatele.Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 78 odst. 3 zákona, neboť v oznámení o zahájení zadávacího řízení neuvedl zvolené základní hodnotící kritérium, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť dodavatelé při zjišťování podmínek zadání nebyli konkrétně obeznámeni s tím, které skutečnosti jsou pro zadavatele rozhodné, a neměli k dispozici všechny zákonem stanovené informace, které jsou nepochybně důležité pro rozhodování o účasti v zadávacím řízení. Stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikacePodle ustanovení § 50 odst. 2 zákona požadavky na prokázání splnění kvalifikace stanoví veřejný zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Podrobná specifikace těchto požadavků může být uvedena v kvalifikační či zadávací dokumentaci. Z oznámení otevřeného řízení je zřejmé, že zadavatel v tomto oznámení nestanovil požadavky na prokázání splnění kvalifikace. Přestože tyto požadavky zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci, nelze pominout povinnost stanovenou v ust. § 50 odst. 2 větě první zákona, neboť neuvedení povinně stanovených požadavků mohlo potenciální dodavatele odradit od účasti v zadávacím řízení z důvodu nevymezených požadavků zadavatele na kvalifikaci. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 50 odst. 2 zákona, neboť v oznámení o zahájení zadávacího řízení neuvedl požadavky na prokázání splnění kvalifikace, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť dodavatelé z uveřejněného oznámení nemohli vyvodit, jaké kvalifikační předpoklady jsou nutné pro účast v zadávacím řízení, a zda takovou kvalifikaci mohou splňovat, a neměli k dispozici všechny zákonem stanovené informace, které jsou nepochybně důležité pro rozhodování o účasti v zadávacím řízeníStanovení délky zadávací lhůty nebo jejího konce datemPodle § 43 odst. 1 zákona zadávací lhůtou je lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni. Zadávací lhůtu stanoví zadavatel zejména s ohledem na druh zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky. V souladu s ust. § 43 odst. 2 je zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit délku zadávací lhůty nebo její konec datem. Zadávací lhůta začíná běžet okamžikem skončení lhůty pro podání nabídek a končí dnem doručení oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Zadávací lhůta se prodlužuje uchazečům, s nimiž může zadavatel v souladu s tímto zákonem uzavřít smlouvu, až do doby uzavření smlouvy podle § 82 odst. 3 zákona nebo do zrušení zadávacího řízení. Jsou-li podány námitky, zadávací lhůta neběží. Běh zadávací lhůty pokračuje dnem doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách dodavateli. Zadávací lhůta neběží rovněž po dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít podle zákona smlouvu. Je-li podán návrh na přezkoumání úkonu zadavatele Úřadu, zadávací lhůta neběží. Běh zadávací lhůty pokračuje dnem následujícím po nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu o takovém návrhu. To platí obdobně i pro případ, je-li správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno Úřadem z moci úřední; v takovém případě neběží lhůta ode dne zahájení správního řízení. Zadávací lhůta neběží rovněž po dobu, ve které má zadavatel podle rozhodnutí Úřadu učinit nápravné opatření podle § 118 zákona; o této skutečnosti je zadavatel povinen informovat dotčené uchazeče a zájemce.Úřad z dokumentace o veřejné zakázce zjistil, že zadavatel v oznámení o zakázce sice stanovil konečnou lhůtu pro podání nabídek dne 29. 8. 2008 a tím i počátek běhu zadávací lhůty, nestanovil však délku zadávací lhůty, do které jsou uchazeči svými nabídkami vázáni. Konec zadávací lhůty nebyl vyjádřen datem, nebo délkou zadávací lhůty v měsících či dnech, ode dne konce lhůty pro podání nabídek, jak požaduje ustanovení § 43 odst. 2 zákona.Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 43 odst. 2 zákona, když v oznámení o zakázce neuvedl konkrétní datum konce zadávací lhůty nebo nestanovil – ode dne konce lhůty pro podání nabídek – délku zadávací lhůty v měsících či dnech. Úřadem však bylo zjištěno, že závaznost nabídky zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci, a to po dobu 100 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. K tomu Úřad uvádí, že právní úprava zadávací lhůty poskytuje ochranu zejména uchazečům, aby bylo v určité době rozhodnuto o výběru nejvhodnější nabídky. Na druhé straně i zadavatel má zpravidla zájem na ukončení zadávacího řízení v co nejkratší době. V šetřeném případě zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky dne 29. 9. 2008, tj. 31 dnů po lhůtě pro podání nabídek. Z dokumentace nevyplývá, že by se uchazeči svými nabídkami necítili vázáni.S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 43 odst. 2, když v oznámení o zakázce nestanovil délku zadávací lhůty nebo její konec datem, přičemž v průběhu správního řízení nebylo prokázáno, že tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.Uložení nápravného opatřeníPodle § 118 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad uloží nápravné opatření tím, že zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, jinak řízení zastaví. Vzhledem k tomu, že v šetřeném  případě zadavatel nedodržel postupy stanovené zákonem a tyto nezákonné postupy mohly ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno v bodu I. výroku tohoto rozhodnutí.Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen doručit písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 5 dnů ode dne přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.Náklady řízeníPodle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.Vzhledem k tomu, že zadávací řízení bylo tímto rozhodnutím zrušeno, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.Mgr. Pavel Hermanředitel sekce veřejných zakázek  Obdrží:Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10Siemens Enterprise Communications, s. r. o., Průmyslová 1306/7, 102 00 Praha 10AVENET, s. r. o., Hradilova 4/3, 615 00 BrnoVypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce