Č. j. ÚOHS-R97/2009/VZ-16100/2009/310/JHrV Brně dne 10. prosince 2009   Ve správním řízení o rozkladu ze dne 29. 6. 2009 společností·  GEMO OLOMOUC, spol. s r. o., IČ 13642464, se sídlem  Dlouhá 562/22, 772  35 Olomouc, za niž jedná Ing. Boris Němeček, jednatelproti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 6. 2009 č. j. ÚOHS-S102/2009/VZ-5807/2009/540/PVé o přezkoumání úkonů zadavatele –·  statutárního města  Přerov, IČ 00301825, se sídlem Bratrská 34/709, 750 11 Přerov, zastoupeného Ing. Jiřím Lajtochem, primátorem,učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavební úpravy zimního stadionu“, zadávané v užším řízení, podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 2. 1. 2009 pod evidenčním č. 60026678, ve kterém je dalším účastníkem správního řízení vybraný uchazeč – společnosti·  PPS, Přerovská stavební a. s., IČ 27769585, se sídlem Skopalova 2861/7, 750 02 Přerov, za niž jedná Ing. Miroslav Přecechtěl, předseda představenstva,·  K+S STAVEBNÍ, s. r. o., IČ 26257424, se sídlem Altýře 582, 767 01 Kroměříž, za niž jedná Petr Klár, jednatel, jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 6. 2009 č. j. ÚOHS-S102/2009/VZ-5807/2009/540/Pvép o t v r z u j ia podaný rozklad  z a m í t á m .O d ů v o d n ě n íI.  Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný dle § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) obdržel návrh na přezkoumání úkonů zadavatele – statutárního města Přerov, IČ 00301825, se sídlem Bratrská 34/709, 750 11 Přerov, zastoupeného Ing. Jiřím Lajtochem, primátorem (dále jen „zadavatel“) při zadávání  veřejné zakázky „Stavební úpravy zimního stadionu“ (dále jen „veřejná zakázka“) zadávané v užším řízení, jejíž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno  pod evidenčním č. dne 2. 1. 2009.2.  Ze zadávací dokumentace, bod 14.2 vyplývá, že zadavatel stanovil, že základním  hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky, je ekonomická výhodnost nabídky a jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím současně přidělil jejich váhu. Žádost o účast v předmětném zadávacím řízení podali celkem čtyři uchazeči, a vzhledem k tomu, že minimální počet zájemců byl zadavatelem omezen na pět, byli k podání nabídky vyzváni všichni tito uchazeči, neboť prokázali splnění kvalifikace a svoji nabídku všichni vyzvaní uchazeči podali  ve lhůtě stanovené pro podání nabídek. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 5. 3. 2009 vyplývá, že komise pro otevírání obálek s nabídkami shledala všechny nabídky jako úplné a žádnou z nich nevyřadila.3.  Na základě provedeného hodnocení nabídek vybrala hodnotící komise jako nejvhodnější společnou nabídku společností  PPS Přerovská stavební a. s., IČ 27769585, se sídlem Skopalova 286/7 750 02 Přerov, za niž jedná Ing Miroslav Přecechtěl, předseda představenstva a společnosti EKKL sportovní povrchy s. r. o., která od 27. 3. 2009 podniká pod obchodním názvem K+S STAVEBNÍ, s. r. o., IČ 26257424, se sídlem Altýře  582, 767 01 Kroměříž, za niž jedná Petr Klár, jednatel (dále jen „vybraný uchazeč“). 4.  Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 6. 3. 2009 (dále též „Zpráva“) plyne, že nabídka vybraného uchazeče obsahovala v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 6 „Výše zajištění závazku záruky za jakost“ hodnotu 4 mil. Kč a v hodnotící tabulce, která je součástí „Zprávy“ je v rámci tohoto kritéria vybranému uchazeči přiděleno 100 bodů. Ze způsobu hodnocení předložených nabídek obsaženém v zadávací dokumentaci plyne, že dílčí hodnotící kritérium, u něhož je nejvýhodnější maximální hodnota se hodnotí tak, že nejvyšší hodnotě je přiřazeno právě 100 bodů. Ostatní hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty hodnocené nabídky k hodnotě nejvýhodnější nabídky. Z uvedeného plyne, že nabídka vybraného uchazeče získala plný počet bodů, který byl zároveň nejvyšším bodovým ziskem.5.  Dne 12. 3. 2009 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky a toto rozhodnutí oznámil všem uchazečům. V oznámení o výběru nejvhodnější nabídky (dále též „Oznámení“) zadavatel uvádí, že nabídka vybraného uchazeče obsahovala v dílčím kritériu č. 6 „Výše zajištění závazku záruky za jakost“ hodnotu 4,5 mil. Kč. Tato hodnota je tedy v porovnání s údajem o hodnotě obsaženým ve „Zprávě“ odlišná. Proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podala společnost GEMO Olomouc, s. r. o., IČ 13642464, se sídlem Dlouhá 562/22, 772 35 Olomouc (dále jen „navrhovatel“) námitky, kterým však zadavatel po jejich přezkoumání nevyhověl rozhodnutím ze dne 6. 4. 2009. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 20. 4. 2009 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. Úřad obdržel návrh téhož dne a tímto dnem tedy bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem ze dne 29. 4. 2009 a dále usnesením č. j. ÚOHS-S 102/2009/VZ- 4907/2009/540/Pvé ze dne 4. 5. 2009 stanovil lhůtu, ve které byli oprávněni se v řízení vyjádřit.Napadené rozhodnutí6.  Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 11. 6. 2009 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S102/2009/VZ-5807/2009/540/Pvé, kterým správní řízení podle § 118 zákona zastavil. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že ve „Zprávě“ je v rámci daného kritéria „Výše zajištění závazku záruky za jakost“ použita hodnota 4 mil. Kč u vybraného uchazeče i u navrhovatele a tento údaj byl zároveň doplněn slovně, že hodnotící komise přiděluje oběma shodně 100 bodů. Tato část „Zprávy“ se však neshoduje s údaji uvedenými v hodnotící tabulce, která je nedílnou součástí „Zprávy“, neboť v tabulce je k předmětnému kritériu uvedeno u vybraného uchazeče  hodnocení ve výši 100 bodů a u navrhovatele pak hodnocení pouze 88,89 bodů. Naproti tomu v „Oznámení“ o výběru nejvhodnější nabídky je u stejného kritéria uvedena hodnota 4,5 mil. Kč u vybraného uchazeče a 4 mil. Kč u navrhovatele, což je dle propočtu Úřadu právě hodnota, která odpovídá bodovému ohodnocení obsaženému v hodnotící tabulce – tedy 100 bodů pro vybraného uchazeče a 88,89 bodů pro navrhovatele. Z uvedených souvislostí Úřad dovodil, že z dokumentace vyplynulo, že nabídka vybraného uchazeče skutečně obsahovala u předmětného hodnotícího kritéria hodnotu 4,5 mil. Kč. Nabídka vybraného uchazeče byla kompletní, bez známek manipulace a tato hodnota pak byla zadavatelem hodnocena ve vztahu k ostatním nabídkám.  II.  Námitky rozkladu  7.  Proti shora uvedenému rozhodnutí podal navrhovatel dne 29. 6. 2009 rozklad, ve kterém uvádí, že zadavatel se v zadávacím řízení dopustil pochybení, která mohla mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Navrhovatel zejména namítá skutečnost, že Úřad se dostatečně nevypořádal s možností eventuálního ovlivňování průběhu zadávacího řízení, které podle něho vyplývá z podezřelé shody údajů obsažených v nabídce vybraného uchazeče a v nabídce navrhovatele. 8.  Navrhovatel dále v rozkladu zastává názor, že otázka případného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky měla být vykládána nikoliv z pohledu objektivně existujícího ovlivnění (tedy z pohledu dokladů, které Úřad získá až po přezkoumání spisového materiálu), ale z pohledu subjektivně existujícího ovlivnění (tedy z hlediska důkazů, které má navrhovatel k dispozici v době podání návrhu). Takto by měl Úřad dle názoru navrhovatele postupovat vzhledem k tomu, že navrhovatel má velmi omezené možnosti získání informací o skutečném stavu řízení a podkladech, které měl zadavatel k dispozici. K tomu navrhovatel doplnil, že dle platného znění zákona není uchazečům umožněno seznámit se s kompletním spisem veřejné zakázky, zejména s obsahem nabídek. Pokud tedy uchazeč zjistí nesrovnalosti v jakémkoliv dokumentu (zejména ve „Zprávě“ nebo v „Oznámení“) nemá možnost se přesvědčit, zda daná nesrovnalost je pouze administrativního rázu nebo zda může znamenat zásah do jeho práv, neboť uchazeč získá právo nahlédnout do spisu až po zahájení správního řízení a zaplacení kauce. Navrhovatel se tedy domnívá, že byl v nevýhodné situaci a neměl dostatečný podklad pro uplatnění svých práv a v důsledku pochybení zadavatele i Úřadu došlo k porušení jedné ze základních zásad zákona, a to zásady transparentnosti.Závěr rozkladu9.  Navrhovatel požaduje, aby předseda Úřadu po přezkoumání napadeného rozhodnutí toto rozhodnutí změnil a vydal nápravné opatření spočívající v uložení pokuty zadavateli.III.  Řízení o rozkladu10.  Podání rozkladu oznámil Úřad zadavateli a vybranému uchazeči usnesením ze dne 3. 7. 2009 č.j. ÚOHS-S102/2009/VZ-8302/2009/540/Pvé a stanovil jim lhůtu, v níž se mohli k rozkladu vyjádřit. Účastníci se však ve stanovené lhůtě ani později k rozkladu nevyjádřili.11.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k níže uvedenému závěru.12.  Úřad tím, že svým rozhodnutím ze dne 11. 6. 2009 č. j. ÚOHS-S102/2009/VZ-5807/2009/540/Pvé rozhodl, že správní řízení se podle § 118 zákona zastavuje a zadavatel není povinen podle § 119 odst. 2 zákona a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách hradit náklady řízení, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plné míře ztotožnil.IV.  K námitkám rozkladu13.  K navrhovatelem namítané eventualitě ovlivňování průběhu zadávacího řízení především konstatuji, že Úřad neměl žádný důvod se domnívat, že k takovému jednání došlo. Úřad si vyžádal dokumentaci k předmětné veřejné zakázce a na základě předložených dokladů zjistil, že dokumentace nevykazuje známky manipulace nebo jiných zásahů, které by mohly být důvodem podání podnětu příslušným orgánům k zahájení šetření v této věci.  Pokud tedy neexistovaly v dokumentaci žádné známky jakýchkoliv úprav či pozměňování údajů nabídek uchazečů, zkoumal Úřad, zda údaje uvedené v dokumentaci, zejména ve „Zprávě“ a v „Oznámení“, lze spolehlivě využít k tomu, aby zadavatel s jistotou a bez jakýchkoliv pochybností rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky podle předem stanoveného způsobu hodnocení.  14.  Ke stanovisku navrhovatele vyjádřeném v rozkladu, že Úřad měl jako rozhodující faktor při rozhodování o souladu postupu zadavatele se zákonem při zkoumání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky volit subjektivní hledisko pohledu, tedy hledisko, které vyplývá z důkazů, které má v době podání návrhu k dispozici pouze navrhovatel, uvádím následující. Jak je již výše uvedeno, navrhovatel doporučoval užití uvedeného „subjektivního pohledu“ vzhledem k omezenému povědomí navrhovatele o údajích obsažených v nabídkách ostatních uchazečů a o omezené možnosti zisku informací o stavu řízení. Riziko nedostatku informací lze však v průběhu správního řízení podstatně snížit nahlédnutím do správního spisu, k čemuž však v daném případě nedošlo. Pokud navrhovatel následně po vydání rozhodnutí zjistí, že neměl potřebné informace k tomu, aby podaným návrhem na přezkum mohl eventuálně disponovat a nevyužil možnosti požádat o nahlédnutí do spisu, pak  nelze tuto skutečnost použít jako věcný argument proti věcné správnosti rozhodnutí. Úřad je povinen v rozhodnutí zohlednit všechny dostupné informace a svůj právní názor tedy nemůže odvozovat pouze od stanoviska jedné strany správního řízení. Názor navrhovatele o využití subjektivního pohledu nelze z těchto důvodů akceptovat. Úřad proto objektivně zjišťoval skutkový stav věci, tedy zejména zkoumal, zda z věcného hlediska nedošlo k pochybení, které ovlivnilo, nebo mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Tento postup Úřadu je podle mého názoru naprosto správný. 15.  Na základě provedeného posouzení Úřad zjistil, že v případě posuzované veřejné zakázky jsou ze zadávací dokumentace zřejmé tyto skutečnosti. Ve „Zprávě“ je uvedeno, že nabídky vybraného uchazeče i navrhovatele dosahovaly v rámci dílčího kritéria č. 6 „Výše zajištění záruky za jakost“ stejné hodnoty (4 mil. Kč). Tento údaj však neodpovídá  hodnotám zajištění uvedeným v „Tabulce celkového vyhodnocení“, která je nedílnou součástí „Zprávy“ a kde je u vybraného uchazeče uvedena hodnota 4,5 mil. Kč a u navrhovatele hodnota zajištění závazku 4 mil. Kč. Úřad proto v zájmu objektivity posouzení hodnocení nabídek přezkoumal rovněž další dokumenty předložené zadavatelem, přičemž  zjistil, že oznámení o výběru nejvhodnější nabídky,  návrh smlouvy o dílo a formulář pro hodnocení nabídek obsahuje v rámci tohoto dílčího kritéria u vybraného uchazeče hodnotu ve výši 4,5 mil. Kč, která je shodná s hodnotící tabulkou. Úřad tedy rovněž porovnal takto ověřenou výši finanční hodnoty s bodovým ohodnocením uchazečů a ověřil tak, že uchazeči nabídnutá hodnota zajištění v rámci předmětného kritéria odpovídá přidělenému bodovému ohodnocení. Ačkoliv tedy mezi údaji uvedenými v odůvodnění hodnocení ve „Zprávě“ a hodnotící tabulce respektive „Oznámení“ existuje rozpor, hodnocení nabídek bylo provedeno podle předem stanoveného postupu hodnocení a tato nesrovnalost neměla vliv na hodnocení nabídek. Uvedený postup Úřadu je transparentní, neboť matematickými metodami byly všechny pochybnosti o způsobu hodnocení nabídek odstraněny.V.  Závěr16.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.17.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.P o u č e n íProti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.  Ing. Petr Rafaj  předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěžeotisk úředního razítkaObdrží: 1.  GEMO Olomouc, s. r. o., se sídlem Dlouhá 562/22, 772 35 Olomouc2.  Statutární město Přerov, se sídlem Bratrská 34/709, 750 11 Přerov3.  PPS, Přerovská stavební, a. s., se sídlem Skopalova 2861/7, 750 02 Přerov4.  K + S STAVEBNÍ, s. r. o ., se sídlem Altýře  582, 767 01 KroměřížVypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce   nebo časový údaj na obálce datové zprávy