Č. j.: ÚOHS-S358/2009/VZ-2395/2010/530/SWaV Brně dne 23. března 2010Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ve správním řízení zahájeném dne 23. 12. 2009 na návrh ze dne 21. 12. 2009, jehož účastníky jsou•  zadavatel - Mikroregion Chebsko, dobrovolný svazek obcí, IČ 71196471, se sídlem náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 14, 350 02 Cheb, zastoupený Ing. Michalem Pospíšilem, předsedou výkonné rady,•  navrhovatel – Olivius s. r. o., IČ 28040872, se sídlem Slovenská 2134, 356 01 Sokolov, za niž jedná Mgr. Tomáš Správka, jednatel,•  vybraný uchazeč – BrusTech s. r. o., IČ 27309321, se sídlem U Rybníka 24, 434 01 Most, za niž jedná Ing. David Smetánka, jednatel, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce „Veřejná zakázka na dodavatele Informačního portálu s rezervačním systémem pro Mikroregion Chebsko“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 16. 10. 2009, rozhodl takto: I.  Zadavatel – Mikroregion Chebsko – nedodržel postup stanovený v ustanovení a)  § 78 odst. 4 v návaznosti na § 6 citovaného zákona o veřejných zakázkách, neboť stanovil dílčí hodnotící kritérium č. 2 - „návrh postupu realizace“ v rozporu se zásadou transparentnosti,b)  § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 citovaného zákona o veřejných zakázkách, když neodůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u každého hodnotícího kritéria a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním, přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.II.Z důvodu nesplnění povinnosti uvedené v bodu I. písm. a) výroku jako nápravné opatření Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 citovaného zákona o veřejných zakázkách ruší zadávací řízení.III.Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli Mikroregionu Chebsko ukládá:uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.Odůvodnění1.  Zadavatel - Mikroregion Chebsko, dobrovolný svazek obcí, IČ 71196471, se sídlem náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 14, 350 02 Cheb, (dále jen „zadavatel“) odeslal dne 16. 10. 2009 šesti dodavatelům výzvu k podání nabídky ve veřejné zakázce „Veřejná zakázka na dodavatele Informačního portálu s rezervačním systémem pro Mikroregion Chebsko“ (dále jen „veřejná zakázka“) zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení. Výzva k podání nabídek byla současně uveřejněna na internetových stránkách zadavatele. 2.  Zadavatel v článku 6 zadávací dokumentace, „Způsob hodnocení nabídek“, stanovil následující kritéria hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídek: ·  Kritérium č. 1 - nabídková cena    váha 50 %·  Kritérium č. 2 - návrh postupu realizace  váha 50 %3.  Z protokolu o jednání komise pro otevírání obálek s nabídkami ze dne 9. 11. 2009 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel sedm nabídek, přičemž jedna nabídka byla vyřazena, neboť nevyhověla kontrole úplnosti podle § 71 odst. 8 zákona. 4.  Po provedeném posouzení a hodnocení zbývajících šesti nabídek zadavatel rozhodl, že ekonomicky nejvýhodnější nabídku předložil uchazeč BrusTech s. r. o., IČ 27309321, se sídlem U Rybníka 24, 434 01 Most, (dále jen „vybraný uchazeč“) což zadavatel uchazečům, jejichž nabídky hodnotil, oznámil dopisem ze dne 19. 11. 2009.5.  Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 19. 11. 2009, které uchazeč Olivius s. r. o., IČ 28040872, se sídlem Slovenská 2134, 356 01 Sokolov, (dále jen „navrhovatel“) obdržel dne 23. 11. 2009, podal jmenovaný uchazeč námitky, které zadavatel obdržel dne 3. 12. 2009 a kterým po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 21. 12. 2009 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).6.  Úřad jako orgán příslušný podle  § 112 zákona k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek obdržel návrh dne 23. 12. 2009 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen dne 22. 12. 2009.7.  Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel nepostupoval v souladu s § 74 odst. 3 zákona, neboť hodnotící komise nesestávala alespoň z jedné třetiny ze členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. V případě kdy je váha kritéria „Návrh postupu realizace“ 50%, považuje navrhovatel za nezbytné, aby komisi tvořili odborníci s prokazatelnou odborností a zkušenostmi v daném oboru. 8.  Navrhovatel se dále domnívá, že nebyla dodržena podmínka o nepodjatosti členů hodnotící komise stanovená v § 74 odst. 7 zákona. Dle navrhovatele pojí jednoho člena hodnotící komise dlouholeté přátelské a osobní vztahy s jedním z jednatelů navrhovatele, se kterým spolupracoval a sdílel kancelář u stejného zaměstnavatele. Z tohoto důvodu nebylo dle navrhovatele možné provést hodnocení nabídek transparentně, odborně a nezaujatě.9.  Navrhovatel rovněž uvádí, že způsob hodnocení nabídek nebyl stanoven v souladu se zákonem, když pro dílčí kritéria byly stanoveny rozdílné způsoby hodnocení (matematický vzorec a přidělování bodů podle pořadí úspěšnosti nabídky). Navrhovatel zpochybňuje transparentnost kritéria „návrh postupu realizace“, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl, co hodlá v rámci tohoto kritéria posuzovat. Uchazeči tak neměli informace potřebné pro sestavení nabídky, protože nevěděli, jakým způsobem bude jejich nabídka v daném kritériu hodnocena.10.  Zásadní pochybení zadavatele spatřuje navrhovatel v průběhu hodnocení nabídek. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že ačkoliv části nabídky obsahující návrh postupu realizace byly u dvou uchazečů téměř totožné, zřejmě z důvodu, že pro jejich zpracování využili služeb stejné osoby, byly v kritériu „návrh postupu realizace“ hodnoceny rozdílně. Navrhovatel se navíc domnívá, že ačkoliv se jeho nabídka jeví jako propracovanější, byla hodnocena menším počtem bodů než obdobná nabídka jiného uchazeče, proto navrhovatel považuje způsob provedení hodnocení nabídek za nesprávný a diskriminační.11.  Navrhovatel na základě výše uvedených skutečností navrhuje, aby Úřad zrušil předmětné zadávací řízení. 12.  Vyjádření zadavatele k návrhu a dokumentaci o zadávání veřejné zakázky obdržel Úřad dne 8. 1. 2010. 13.  Zadavatel ve svém vyjádření odkazuje na rozhodnutí o námitkách. Ke složení hodnotící komise uvádí, že měla pět členů a byla složena ze zástupců zadavatele (předseda svazku obcí a starostové členských obcí) a z partnerů projektu (okresní hospodářská komora a Mikroregion Kamenné vrchy), přičemž čtyři členové mají vysokoškolské vzdělání. Dva členové hodnotící komise jsou pracovníky okresní hospodářské komory, která se zabývá regionálním rozvojem a spravuje portál a několik webových stránek. Dle názoru zadavatele je podmínka odbornosti podle § 74 odst. 3 zákona splněna.14.  Zadavatel považuje námitku směřující na podjatost hodnotící komise za irelevantní, neboť zákonný postup byl dodržen tím, že všichni členové hodnotící komise podepsali čestné prohlášení o nepodjatosti k veřejné zakázce a k uchazečům.15.  Ke způsobu hodnocení zadavatel uvádí, že nabídky byly hodnoceny podle kritéria ekonomické výhodnosti nabídek, na základě dvou dílčích kritérií, kterým byly přiděleny váhy v procentech. V rámci kritéria č. 2 - „návrh postupu realizace“ se posuzoval především: jasně definovaný položkový rozpočet na jednotlivé etapy, postup realizace, udržitelnost projektu, a to bodovací metodou. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek je uvedeno bodové hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise.16.  Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:·  zadavatel,·  navrhovatel,·  vybraný uchazeč. 17.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S358/2009/VZ-689/2010/530/SWa ze dne 14. 1. 2010.18.  Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S358/2009/VZ-693/2010/530/SWa ze dne 14. 1. 2010 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Uvedeným usnesením Úřad rovněž stanovil účastníkům lhůty k provedení úkonů – navrhovateli k doplnění návrhu o doklad o složení kauce a zadavateli k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.19.  Rozhodnutím ze dne 14. 1. 2010 č. j. ÚOHS-S358/2009/VZ-717/2010/530/SWa o předběžném opatření Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno. 20.  Dne 15. 1. 2010 navrhovatel doplnil návrh o doklad o složení kauce.21.  Vyjádření zadavatele obdržel Úřad dne 28. 1. 2010. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele o neodbornosti členů hodnotící komise. Dle názoru zadavatele není navrhovatel kompetentní pro posouzení vzdělání a odbornosti členů hodnotící komise a pro svoje tvrzení nepředložil žádné důkazy, proto se zadavatele domnívá, že jde pouze o navrhovatelovu domněnku. Předmět veřejné zakázky se již v různých podobách na internetu vyskytuje a členové hodnotící komise jsou s ním tudíž obeznámeni jak profesionálně tak i soukromě. Požadavky na předmět plnění jsou navíc podrobně specifikovány v zadávací dokumentaci, proto jsou i snáze hodnotitelné. Zadavatel tedy trvá na tom, že podmínka odbornosti členů hodnotící komise byla splněna.22.  Namítaná podjatost jednoho z členů hodnotící komise, jenž má mít přátelské vztahy s navrhovatelem, přináší prospěch právě navrhovateli, proto zadavatel považuje tuto námitku za zcela irelevantní.23.  K vymezení kritéria „návrh postupu realizace“ zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci byly podrobně specifikovány všechny požadavky na funkčnost informačního portálu a rovněž zde byly definovány předpoklady, které mají uchazeči o veřejnou zakázku splnit. Všechny uvedené podmínky tedy nevstupují do hodnocení nabídek a tím je objektivně vymezen prostor pro uvážení hodnotící komise. Nabídky byly posuzovány podle míry naplnění daných požadavků a z hlediska kvality a invence nabízeného řešení. Zadavatel poukazuje na navrhovatelovo rozporné tvrzení o podobnosti jeho nabídky s nabídkou jiného uchazeče, když tvrdí, že nabídky jsou téměř shodné a přitom se mu jedna jeví jako propracovanější. Sám navrhovatel uznává, že úplně shodné obě nabídky nebyly, a dle zadavatele byly právě z tohoto důvodu hodnoceny rozdílně.24.  Zadavatel na základě výše uvedených skutečností považuje návrh navrhovatele za neopodstatněný a domnívá se, že předmětné zadávací řízení proběhlo v souladu se zákonem.25.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech. Po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.Ad výrok I. a) - netransparentnost dílčího hodnotícího kritéria26.  Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona o veřejných zakázkách dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.27.  Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. 28.  Podle § 78 odst. 6 zákona uvede zadavatel dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci. 29.  Zadavatel v bodu 6) „Způsob hodnocení nabídek“ výzvy a rovněž zadávací dokumentace stanovil dílčí kritéria hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídek následovně: ·  Kritérium č. 1 - nabídková cena  váha 50 %·  Kritérium č. 2 - návrh postupu realizace  váha 50 %30.  Pro výpočet bodů při hodnocení nabídek v kritériu č. 1 – „nabídková cena“ byl stanoven matematický vzorec, podle kterého nabídka získá počet bodů odpovídající násobku hodnoty 100 a poměru nejnižší cenové nabídky k nabídce hodnocené. Ke způsobu hodnocení kritéria č. 2 – „návrh postupu realizace“ uvedl zadavatel následující. Členové hodnotící komise přiřadí jednotlivým nabídkám pořadí podle úrovně splnění tohoto dílčího kritéria. Nejvyšší kvalita navrhovaného postupu realizace (plánu realizace) bude ohodnocena nejlépe. Hodnocení provádí jednotliví členové komise dle standardizovaného zvoleného klíče:·  1. nejvýhodnější nabídka  100 bodů·  2. nejvýhodnější nabídka  100 – (100/n) = x bodů, kde n = počet uchazečů31.  Kritérium č. 1 – „nabídková cena“ je tzv. kritériem kvantitativním, tedy číselně vyjádřitelným, proto o jeho obsahu není pochyb. Naproti tomu kritérium č. 2 – „návrh postupu realizace“ je tzv. kritériem kvalitativním a v podobě jaké je v tomto případě stanoveno vyvolává pochybnosti o tom, co je jeho obsahem. Zadavatel totiž v zadávací dokumentaci neuvedl, co vše má požadovaný návrh postupu realizace obsahovat, ani uchazečům nesdělil, které aspekty navrhovaného postupu realizace hodlá hodnotit. Zadavatel pod bodem 10 zadávací dokumentace pouze uvedl požadavek, že v nabídce musí být uveden popis rozdělení dle jednotlivých etap (v souladu s přílohou č. 1 zadávací dokumentace) a na jednotlivé etapy musí být zpracován rozpočet. Takto stanovené dílčí kritérium je natolik obecné, že neumožňuje uchazečům připravit srovnatelné nabídky. O tom se lze přesvědčit i z předložených nabídek, které obsahují různě zpracované návrhy postupu realizace v rozsahu od 2 do 27 stran.32.  Uchazeči se tedy z výzvy k podání nabídek, případně ze zadávací dokumentace nedozvěděli údaje, které budou pro hodnocení nabídek rozhodující. Protože dílčí hodnotící kritéria sama o sobě nemusí být vždy dostatečně určitá, je u takového kritéria, jako je to šetřené, nezbytné v zájmu zajištění transparentnosti zadávacího řízení stanovit, jaké údaje či parametry z nabídek budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Dostatečná určitost je dána tehdy, jestliže si po prostudování výzvy respektive zadávací dokumentace potencionální uchazeč dokáže udělat představu o tom, co všechno musí v nabídce zpracovat, chce-li uspět při hodnocení nabídek zadavatelem. Zadavatel v šetřeném případě dostatečně nespecifikoval obsah hodnotícího kritéria a uchazeči tak neměli dostatečné informace o tom, co bude předmětem hodnocení v rámci uvedeného hodnotícího kritéria. Úřad v tomto nedostatku spatřuje porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení, neboť uchazeči nebyli schopni sestavit nabídky tak, aby co nejvíce odpovídaly požadavkům zadavatele, a ani hodnocení nabídek nemohlo být určité a jasné. 33.  Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu přidělení veřejné zakázky, proto je na stanovení hodnotících kritérií kladen značný význam. Jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti nabídky, jak tomu je v šetřeném případě, měl by především dbát na vymezení obsahu dílčích kritérií hodnocení. Zadavatel je tedy povinen stanovit kritéria hodnocení v souladu s požadavkem transparentnosti tak, aby zájemci, kteří se rozhodnou pro účast ve veřejné zakázce, byli reálně schopni předložit konkrétní nabídky a mohli si předem vytvořit o způsobu hodnocení včetně obsahu jednotlivých kritérií dostatečnou představu. Obecně vymezené hodnotící kritérium je tedy nutné dále jednoznačně specifikovat.34.  Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 78 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 zákona, neboť nevymezil konkrétní obsah dílčího hodnotícího kritéria, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť uchazeči při zpracování nabídek nebyli konkrétně obeznámeni s tím, které skutečnosti jsou pro zadavatele rozhodné, a obdržené nabídky tak ani nemohly být vzájemně srovnatelné.Ad výrok I. b) - netransparentnost zprávy o posouzení a hodnocení nabídek35.  Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona o veřejných zakázkách dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.36.  Podle § 80 odst. 1 zákona je hodnotící komise povinna pořídit o posouzení a hodnocení nabídek písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise.37.  Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek předložená zadavatelem obsahuje seznam hodnocených nabídek, údaj o dílčích hodnotících kritériích a jejich vahách a informaci o tom, že při hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria č. 2 – „návrh postupu realizace“ posuzovala hodnotící komise především:·  jasně definovaný položkový rozpočet na jednotlivé etapy·  postup realizace·  udržitelnost projektu·  provázanost s regionem·  projektový tým38.  Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jsou dále za jednotlivé členy hodnotící komise uvedeny tabulky s počty přidělených bodů nabídkám v dílčích kritériích hodnocení a rovněž výsledná tabulka s celkovými počty přidělených bodů jednotlivým nabídkám. Následuje doporučení hodnotící komise zadavateli uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem a podpisy členů hodnotící komise.39.  Zadavatel ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek a ze zprávy tedy není zřejmé, jak hodnotící komise dospěla k počtům bodů uvedeným v přehledových tabulkách. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek zadavatel pouze uvedl několik aspektů nabídek, které hodnotící komise zvažovala při hodnocení dílčího kritéria č. 2 – „návrh postupu realizace“ (viz výše pod bodem 37). Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek však neobsahuje zdůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky a není tedy zřejmé, proč komise ohodnotila jednotlivé uchazeče v tomto kritériu různým počtem bodů. Ze zprávy tak nelze objasnit skutečnost vyvolávající pochybnosti o správnosti postupu hodnotící komise, a to že tři z nabídek obsahují až na několik slov téměř totožné návrhy postupu realizace v rozsahu 2 stran, nabídka navrhovatele je navíc rozšířena o další stranu nastiňující strukturu rezervačního systému. Tyto nabídky přitom byly hodnoceny různým počtem bodů, přičemž nabídka navrhovatele, která se jeví jako nejpropracovanější, nebyla hodnocena nejlépe.40.  Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, respektive zadavatele. Proto je nezbytné v zájmu zajištění transparentnosti celého procesu zadávání věnovat zvýšenou pozornost popisu způsobu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je zdůvodnění bodového ohodnocení u kritérií neměřitelných. Při hodnocení těchto tzv. kvalitativních kritérií musí hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek slovně zdůvodnit počet přidělených bodů. Aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky, je třeba znát důvody, které vedly jednotlivé hodnotitele k rozdílnému bodovému hodnocení u stejného kritéria. K hodnotícím tabulkám je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive stručné slovní okomentování názoru a postupu hodnotitele, případně upřesnění na základě jaké úvahy přidělil hodnotitel té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů. 41.  Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 zákona tím, že nezdůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.K dalším namítaným skutečnostemK podjatosti člena hodnotící komise 42.  Podle § 74 odst. 7 zákona nesmí být členové hodnotící komise ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. O své nepodjatosti učiní člen hodnotící komise písemně prohlášení veřejnému zadavateli na počátku prvního jednání hodnotící komise nebo na počátku jednání, na němž je poprvé v hodnotící komisi přítomen. Pro tento účel sdělí veřejný zadavatel členovi hodnotící komise před prvním jednáním identifikační údaje uchazečů, kteří podali nabídky.43.  Podle § 74 odst. 8 zákona vznikne-li důvod k podjatosti některého člena hodnotící komise v průběhu její činnosti, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit veřejnému zadavateli. Veřejný zadavatel v takovém případě vyloučí člena hodnotící komise z další účasti v hodnotící komisi. Vznikne-li veřejnému zadavateli pochybnost o nepodjatosti některého člena hodnotící komise, postupuje obdobně. V takovém případě vyzve předseda hodnotící komise k činnosti v hodnotící komisi za vyloučeného člena jeho náhradníka.44.  K navrhovatelem namítané podjatosti jednoho z členů hodnotící komise ve vztahu k navrhovateli Úřad uvádí, že z předložené zadávací dokumentace vyplývá, že všichni členové hodnotící komise podepsali čestné prohlášení o nepodjatosti v souladu se zákonem. Vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu zadávacího řízení nikdo další kromě navrhovatele podjatost členů hodnotící komise nenamítal a rovněž vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ruší zadávací řízení, nepokládal Úřad za nezbytné provádět v této záležitosti další šetření. Při vyhlášení nového zadávacího řízení ustanoví zadavatel i novou hodnotící komisi. K neodbornosti hodnotící komise45.  Podle § 74 odst. 3 zákona musí mít hodnotící komise alespoň 5 členů. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít hodnotící komise nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.46.  Navrhovatel rovněž namítal, že hodnotící komise nebyla z jedné třetiny tvořena odborníky, ačkoliv to vyžaduje zákon. Úřad ze zadávací dokumentace zjistil, že hodnotící komise sestávala ze dvou starostů členských obcí zadavatele, předsedy výkonné rady zadavatele, ředitele Okresní hospodářské komory Cheb a manažerky dobrovolného svazku Kamenné vrchy, přičemž čtyři z celkem pěti členů hodnotící komise jsou vysokoškolsky vzdělaní. Předmětem veřejné zakázky byla dodávka informačního portálu s rezervačním systémem, tedy předmětu, se kterým jsou na uživatelské úrovni obeznámeni i laičtí uživatelé internetu. Vzhledem k předmětu veřejné zakázky, který k posouzení a hodnocení nabídek nevyžaduje zvláštní odbornost hodnotící komise, považuje Úřad složení hodnotící komise v tomto případě za dostatečné.Uložení nápravného opatření47.  Zadavatel nedodržel postup stanovený v § 78 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 zákona, neboť v zadávací dokumentaci nevymezil jednoznačně a určitě obsah dílčího hodnotícího kritéria č. 2 - „návrh postupu realizace“. Dostatečné vymezení obsahu hodnotících kritérií je přitom důležité pro rozhodnutí dodavatele o jeho účasti v zadávacím řízení a dále i pro zpracování srovnatelných nabídek. Zadavatel se rovněž dopustil porušení § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 zákona, když neodůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u každého hodnotícího kritéria a do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním. Pouze podrobným popisem hodnocení a odůvodněním výběru nejvýhodnější nabídky totiž dojde k naplnění zásady transparentnosti zadávacího řízení, a tím i vyloučení možnosti podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky. 48.  Úřad je při rozhodování podle § 118 zákona povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. 49.  Nedodržení zákonem stanovených postupů uvedených v bodu I. písm. a) i b) výroku tohoto rozhodnutí mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. K nápravě porušení zákona při provádění hodnocení nabídek, tedy postupu uvedeného v bodu I. písm. b) výroku, by postačovalo zrušit pouze jednotlivý úkon zadavatele, v tomto případě rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Avšak postupem zadavatele uvedeným v bodu I. písm. a) výroku došlo k narušení transparentnosti zadávacího řízení, které již nelze zpětně napravit. Vzhledem k tomu, že zadavatel závažně pochybil již při vymezení hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci, musel Úřad zadávací řízení zrušit. 50.  Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému podle § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí, v daném případě po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen doručit písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 5 dnů ode dne přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.51.  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.Náklady řízení52.  Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, je zadavatel povinen uhradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele paušální částkou v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000 Kč.53.  Vzhledem k tomu, že zadávací řízení bylo tímto rozhodnutím zrušeno, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.54.  Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710,variabilní symbol3580950001.PoučeníProti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.otisk úředního razítkaMgr. Kamil RudoleckýmístopředsedaObdrží:·  Mikroregion Chebsko, náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 14, 350 02 Cheb·  Olivius s. r. o., Slovenská 2134, 356 01 Sokolov·  BrusTech s. r. o., U Rybníka 24, 434 01 MostVypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávyToto rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 4. 2010.