Č. j. ÚOHS-S168/2009/VZ-14216/530/PRa  V Brně dne 2. listopadu 2009Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném  dne 17. 6. 2009 na návrh ze dne 16. 6. 2009, jehož účastníky jsou ·  zadavatel – Městská část Praha 13, IČ 00241687, se sídlem Sluneční náměstí 2580/13,  150 22 Praha 5, zastoupená Ing. Davidem Vodrážkou, starostou,·  navrhovatel – společnost PSP GROUP s. r. o., IČ 25583301, se sídlem Türkova 828,   149 00 Praha 4, za niž jedná jednatel Jaroslav Pleško, zastoupená na základě plné  moci  JUDr. Petrem Fialou, advokátem, ČAK 2718, se sídlem Na Laurové 3/2519,  150 00 Praha 5,·  vybraný uchazeč – společnost A-Z Profil s. r. o., IČ 25051687, se sídlem U Waltrovky 13, 158 00 Praha 5, za niž jedná Petr Anet, jednatel, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Zateplení  a stavební opravy objektu Husníkova 2078-2082, Objektu Horákova 2062-2063, Přecechtělova 2241-2243 a Kurzova 2244-2245, Praha“ části II, zadávané v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo v informačním systému  o veřejných zakázkách uveřejněno  dne 3. 4. 2009  pod ev. č. 60029831, rozhodl takto: I.  Zadavatel – Městská část Praha 13, IČ 00241687, se sídlem Sluneční náměstí 2580/13,  150 22 Praha 5 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Zateplení a stavební opravy objektu Husníkova 2078-2082, Objektu Horákova 2062-2063, Přecechtělova 2241-2243  a Kurzova 2244-2245, Praha“ část II.,  postup stanovený v ustanovení a)  § 79 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 6 výše citovaného zákona, když neurčitě  a netransparentně provedl hodnocení dílčího kritéria „nástup na odstranění vad   a nedodělků“, b)  § 67 odst. 1 v návaznosti na ustanovení § 98 odst. 4 citovaného zákona tím, že stanovil výši jistoty pro část II. předmětné veřejné zakázky nad 2 % předpokládané hodnoty  části II. veřejné zakázky,přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.  Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 citovaného zákona o veřejných zakázkách ruší zadávací řízení.II.Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli Městská část Praha 13 ukládá:uhradit náklady řízení ve výši 30 000,-- Kč (třicet tisíc korun českých).Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710,variabilní symbol1680950001.OdůvodněníMěstská část Praha 13, IČ 00241687, se sídlem Sluneční náměstí 2580/13,  150 22 Praha 5, zastoupená  Ing. Davidem Vodrážkou, starostou (dále jen „zadavatel“), uveřejnila zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Zateplení a stavební opravy objektu Husníkova 2078-2082, Objektu Horákova 2062-2063, Přecechtělova 2241-2243  a  Kurzova 2244-2245,  Praha“ části II., zadávané v otevřeném řízení,  jejíž oznámení   bylo v informačním systému  o veřejných zakázkách uveřejněno dne 3. 4. 2009  pod   ev. č. 60029831 (dále jen „veřejná zakázka, část II“).V zadávací dokumentaci v bodě 3. 1 „Předmět veřejné zakázky“ zadavatel uvedl,  že veřejná zakázka je rozdělena v souladu s § 98 odst. 1 zákona na 3 části, a to dle popisu rozsahu činností v jednotlivých nemovitostech, které jsou uvedeny v druhé části zadávací dokumentace. Veřejná zakázka je tedy rozdělena na část I. „Husníkova č. p. 2078–2082“,   pro kterou je stanovena předpokládaná hodnota ve výši 20 000 000,- Kč; část II. „Horákova  č. p. 2062-2063“, jejíž předpokládaná hodnota je 15 000 000,- Kč a část III. „Přecechtělova  č. p. 2241-2243, Kurzova č. p. 2244-2245“, jejíž předpokládaná hodnota činí 25 000 000,- Kč. V zadávací dokumentaci v bodě 9.1 „Způsob hodnocení nabídek“ jsou uvedena dílčí hodnotící kritéria:1. nabídková cena   50 %2. doba plnění   20 %3. délka záruční lhůty   10 %4. výše navržených smluvních pokut  10 %5. nástup na odstranění vad a nedodělků  10 %Dále je v zadávací dokumentaci v bodě 13.1 „Výše a způsob poskytnutí jistoty“ uvedeno, že jistota je stanovena ve výši 400.000,- Kč a může být uchazečem poskytnuta   ve formě peněžní jistoty nebo ve formě záruční listiny (bankovní záruky). Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 28. 4. 2009 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel  tři nabídky. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek  ze dne 12. 5. 2009 vyplývá, že hodnotící komise provedla hodnocení nabídek. U hodnotícího kritéria „nástup na odstranění vad a nedodělků“ hodnotící komise uvedla: uchazeč  A-Z PROFIL s. r. o. nástup do 12 hodin, uchazeč PSP Group s. r. o. nástup do 14 dnů, Navatyp Group a. s. nástup do 24 hodin. Po provedeném posouzení a hodnocení obdržených nabídek zadavatel rozhodl, že ekonomicky nejvýhodnější nabídku předložil uchazeč    A-Z PROFIL s. r. o., IČ 25051687, se sídlem U Waltrovky 13, 158 00 Praha 5 (dále jen „vybraný uchazeč“), což oznámil dopisem ze dne 19. 5. 2009.   Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, které uchazeč    PSP GROUP s. r. o., IČ 25583301, se sídlem Türkova 828, 149 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) obdržel dne 22. 5. 2009, podal jmenovaný uchazeč námitky, které zadavatel obdržel dne 4. 6. 2009, a kterým po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl rozhodnutím ze dne 10. 6. 2009, které navrhovatel obdržel dne 15. 6. 2009. Vzhledem k tomu,  že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách učiněné v souladu  se zákonem, podal dopisem ze dne 16. 6. 2009 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). V návrhu ze dne 16. 6. 2009 navrhovatel uvedl, že výše nabídkové ceny vybraného uchazeče převyšuje odborný odhad investiční náročnosti stavby, který byl zpracován autorizovaným architektem Ing Arch. F. – AF Ateliér o 29,64%. Z tohoto důvodu  se domnívá, že by nabídková cena vybraného uchazeče měla být prozkoumána znalcem  v daném oboru. Navrhovatel dále v návrhu uvedl, že nesouhlasí s dílčím hodnotícím kritériem „nástup na odstranění vad a nedodělků“, jelikož dle jeho názoru termín vady a nedodělky lze užít pouze při předání díla. K tomu dále uvádí, že do své nabídky uvedl celkovou délku odstranění vad a nedodělků, protože doba nástupu je dána různými okolnostmi, které nemůže předvídat. Navíc doba nástupu na odstranění vad a nedodělků dle jeho názoru je zavádějící, protože neovlivňuje dobu odstranění vad a nedodělků a odevzdání díla. Dle názoru navrhovatele, zadavatel směšuje v zadávací dokumentaci, v rozhodnutí a v dílčích kriteriích různé pojmy – vady a nedodělky (pojem související s přejímacím řízením) a nástup na havarijní případy (vady uplatněné v rámci reklamace), což vede k různým možnostem výkladu při hodnocení předmětného dílčího kritéria. Navrhovatel ve svém návrhu také poukazuje na procentuelní rozdělení hodnot jednotlivých kritérií a způsobu jejích hodnocení. Dle jeho názoru jsou hodnotící kritéria  a způsob jejich hodnocení nastavené účelově. To dovozuje především z toho, že u nabídkové ceny, kde je váha 50 %,  je použitý vzorec, který stanovil zadavatel a podle tohoto výpočtu nemá výsledek převážení nabídkové ceny velký vliv k celkové váze bodového hodnocení užitého u jiných dílčích hodnotících kritérií. V závěru navrhovatel současně navrhl, aby Úřad v souladu s § 118 zákona uložil zadavateli nápravné opatření ve formě zrušení zadání veřejné zakázky, protože zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Úřad obdržel výše uvedený návrh dne 17. 6. 2009 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení.Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:•  zadavatel,•  navrhovatel, zastoupený na základě plné moci JUDr. Petrem Fialou, advokátem,  ČAK 2718, se sídlem Na Laurové 3/2519, 150 00 Praha 5,•  vybraný uchazeč.Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. S168/2009/VZ-9071/2009/530/PRa ze dne 17. 7. 2009, ve kterém je zároveň seznámil s dalšími zjištěnými skutečnostmi a zejména s pochybností, zda-li zadavatel stanovil výši jistoty v souladu se zákonem. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. S168/2009/VZ-9072/2009/530/PRa ze dne 17. 7. 2009 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 21. 7. 2009 bylo zadavateli doručeno předběžné opatření, kterým Úřad uložil zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení, až do doby pravomocného ukončení správního řízení. V odůvodnění Úřad odkázal na skutečnosti uvedené v návrhu a dále vyjádřil pochybnost, zda-li zadavatel stanovil výši jistoty pro každou část předmětné veřejné zakázky v souladu se zákonem. Vyjádření zadavatele k návrhu a dokumentaci veřejné zakázky obdržel Úřad  dne 24. 7. 2009. Zadavatel ve vyjádření uvedl, že výši jistoty stavil z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, kterou stanovil v souladu s ustanovením § 13 odst. 1 zákona,  ve kterém je uvedeno, že předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývajícího z plnění veřejné zakázky, kterou je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před  jeho zahájením. Dle odstavce 4 téhož paragrafu je-li veřejná zakázka rozdělena na části (jak je tomu v šetřeném případě), je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky. S ohledem na uvedené skutečnosti  se zadavatel domnívá, že svým jednáním neporušil příslušná ustanovení zákona,  když požadoval po uchazečích složení jistoty ve výši 400 000 Kč, neboť součet předpokládaných hodnot jednotlivých částí přesahuje 60 000 000 Kč, z čehož vyplývá,   že zadavatel byl oprávněn požadovat jistotu až ve výši 1 200 000 Kč. Na základě výše uvedených skutečností zadavatel v závěru svého vyjádření navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujícího zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.Výše jistotyV ustanovení § 67 odst. 1 zákona je uvedeno, že zadavatel může u veřejné zakázky  v oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu požadovat, aby uchazeči k zajištění plnění svých povinností vyplývajících z účasti  v zadávacím řízení poskytli jistotu. Jistotu nelze požadovat při zavedení dynamického nákupního systému. Výši jistoty stanoví zadavatel v absolutní částce ve výši do 2 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Jistotu poskytne uchazeč formou složení peněžní částky na účet zadavatele (dále jen „jistota“), nebo formou bankovní záruky.V § 98 odst. 4 zákona je uvedeno, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv   a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Ustanovení § 13 odst. 4 tím není dotčeno.Ustanovení § 13 odst. 4 zákona stanoví, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části,   je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky. K výše uvedeným citacím zákona Úřad dále uvádí, že smyslem institutu jistoty   je především zajištění plnění povinnosti ze strany uchazečů o veřejnou zakázku.Zadavatel může rozdělit předmět plnění, pokud to jeho povaha dovoluje, na části.  V ustanovení § 98 odst. 4 zákona je pak uvedeno, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení zákona na každou část jednotlivě, tzn. i na stanovení výše jistoty.  Jelikož ustanovení § 67 zákona nestanoví jiné pravidla pro stanovení výše jistoty v případě rozdělení  veřejné zakázky na části (§ 98), je zřejmé, že platí pravidlo uvedené v ustanovení  § 98 odst. 4 zákona, tzn. že ustanovení o stanovení výše jistoty se vztahuje na každou část vymezenou zadavatelem podle § 98 zákona jednotlivě. Zadavatel tak měl povinnost stanovit výši jistoty pro každou část veřejné zakázky zvlášť, a to v návaznosti na výši předpokládané hodnoty každé části.  K tomu Úřad dále dodává, že připustí-li zadavatel podání nabídky pouze   na jednu část předmětu plnění veřejné zakázky (jak je tomu v šetřeném případě), je logické,  že zadavatel musí připustit i složení jistoty ve výši, která odpovídá 2 % předpokládané hodnoty této dílčí části předmětu plnění. V opačném případě, tedy pokud by zadavatel požadoval složení jistoty ve výši odpovídající 2 % z předpokládané hodnoty všech částí předmětu plnění, jevil by se  takový požadavek jako nepřiměřeně tvrdý vůči uchazečům,   kteří hodlají podat svou nabídku pouze na některou část předmětu plnění  a obzvlášť nepřiměřené by to bylo v případě, kdy zadavatel stanoví, že uchazeč může podat nabídku pouze na jednu část plnění předmětu veřejné zakázky. Takový požadavek by odporoval   i účelu institutu jistoty, který má zajistit splnění povinnosti dodavatele vyplývajících z jeho účasti na dané části veřejné zakázky.   V šetřeném případě, zadavatel jak v oznámení o zadání veřejné zakázky,   tak v zadávací dokumentaci uvedl, že uchazeč je oprávněn podat nabídku pouze na jednu část veřejné zakázky dle vlastního výběru a zároveň stanovil jistotu ve výši 400 000Kč.  Předpokládaná hodnota II. části předmětné veřejné zakázky byla stanovena na 15 000 000Kč bez DPH. V souladu s ustanovením § 67 odst. 1 zákona mohla tedy jistota činit maximálně  2 % z předpokládané hodnoty II. části veřejné zakázky, tj. 300 000Kč. Z uvedeného vyplývá,  že zadavatel měl umožnit uchazečům o II. část veřejné zakázky složit jistotu v maximální  výši 300 000Kč. K ustanovení § 13 odst. 4 zákona Úřad dodává, že stanovení předpokládané hodnoty součtem všech částí veřejné zakázky je podstatné především z hlediska určení, zda-li  se v daném případě  jedná o veřejnou zakázku nadlimitní, podlimitní nebo zakázku malého rozsahu a následný postup zadavatele v souladu se zákonem. Tím však není dotčeno ustanovení § 98 odst. 4 zákona, a je-li zakázka rozdělena na části, vztahují se tak ustanovení zákona na každou jednotlivou část. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 67 odst. 1 zákona, neboť požadoval jistotu vyšší než stanoví zákon,   přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Pokud by totiž zadavatel stanovil výši jistoty v souladu se zákonem, nelze vyloučit, že by nabídku podali i jiní dodavatelé, kteří mohli nabídnout výhodnější podmínky plnění. K hodnocení nabídekV ustanovení § 78 odst. 4 zákona je uvedeno, že rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.V ustanovení § 79 odst. 1 zákona je uvedeno, že hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií  a jejich vah.Podle ustanovení § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadavatel v zadávací dokumentaci v bodě 9.1 „Způsob hodnocení nabídek“ uvedl tyto  dílčí hodnotící kritéria:1. nabídková cena   50 %2. doba plnění   20 %3. délka záruční lhůty   10 %4. výše navržených smluvních pokut  10 %5. nástup na odstranění vad a nedodělků  10 %Z uvedeného vyplývá, že zadavatel bude u dílčího kritéria „nástup na odstranění vad  a nedodělků“ hodnotit délku doby, za kterou jsou uchazeči schopni započít práce  na odstraňování vad a nedodělků. K tomu Úřad dále uvádí, že termín „vady a nedodělky“   se obecně ve stavitelství užívá u předání díla tzn. u přejímacího řízení. Vzhledem  ke skutečnosti, že zadavatel v zadávací dokumentaci blíže nespecifikoval obsah jednotlivých dílčích kritérií, lze mít oprávněně za to, že šetřeném případě se dílčí hodnotící kritérium „nástup na odstranění vad a nedodělků“ vztahuje k přejímacímu řízení. Z hodnotícího listu pro hodnocení dílčího kritéria „nástup na odstranění vad  a nedodělků“ vyplývá, že vybraný uchazeč společnost A-Z PROFIL s. r. o. uvedl nástup  do 12 hodin, uchazeč PSP Group s. r. o. uvedl nástup do 14 dnů a uchazeč Navatyp  Group a. s. uvedl nástup do 24 hodin.Z nabídky vybraného uchazeče vyplývá, že případné vady a nedodělky z přejímacího řízení odstraní nejpozději do 30-ti dnů. Dále je v jeho nabídce uvedeno, že v záruční době má zadavatel právo požadovat odstranění vad zdarma a nástup na havarijní případy je 12 hodin od nahlášení. Z nabídky navrhovatele vyplývá, že odstranění případných vad a nedodělků bude provedeno nejpozději do 15 dnů a odstranění oprávněných reklamovaných vad  bude provedeno do 14 dnů od dne reklamace. V  nabídce uchazeče společnosti NAVATYP Group s. r. o. je uvedeno, že případné vady a nedodělky odstraní do 30 dnů a opravy  na oprávněně reklamovaných vadách zahájí do 24 hodin. Je tedy zřejmé, že každý z uchazečů si vyložil jiným způsobem obsah předmětného kritéria. Nesprávný byl zejména postup zadavatele při hodnocení nabídek, neboť nezohledňoval nástup na odstranění vad a nedodělků v přejímajícím řízení, jak stanovil v zadávací dokumentaci (k formulaci „vady a nedodělky“ viz výše), ale nástup na vady reklamované. Na základě výše uvedených skutečností Úřad dospěl k názoru, že zadavatel provedl netransparentní hodnocení nabídek. U dílčího kritéria „nástup na odstranění vad a nedodělků“ hodnotil nástup na odstranění vad v záruční době, a to ještě v rámci neporovnatelných nabídek, jelikož vybraný uchazeč neuvedl obecnou dobu nástupu na odstranění vad v záruční době, nýbrž uvedl pouze dobu, která se vztahovala jen k havarijním případům. Pokud chtěl zadavatel hodnotit dobu nástupu na odstranění vad v záruční době, měl to v zadávací dokumentaci jednoznačně uvést tak, aby nevznikala pochybnost, co bude předmětem hodnocení. K tomu Úřad dále uvádí, že ani jeden z uchazečů neuvedl dobu nástupu  na odstranění vad a nedodělků, ale všichni shodně uvedli dobu, do které případné vady   a nedodělky odstraní.  Z výše uvedených důvodů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup uvedený   v § 79 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 6 zákona tím, že netransparentně provedl hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „nástup na odstranění vad a nedodělků“,  přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť hodnocení tohoto kritéria mohlo zásadním způsobem ovlivnit pořadí nabídek. K metodám hodnocení nabídekNavrhovatel ve svém návrhu poukazuje na metody hodnocení nabídek. Především  na skutečnost, že u hodnocení nabídkové ceny, kde je váha 50 %, je použitý vzorec,  který stanovil zadavatel a podle tohoto výpočtu nemá výsledek převážní nabídkové ceny velký vliv k celkové váze bodového hodnocení, což má za následek zvýhodnění nabídky s vyšší cenou.K výše uvedené námitce navrhovatele Úřad uvádí, že dle § 78 odst. 5 zákona  je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná. S uvedeného vyplývá, že je na vůli zadavatele, v návaznosti na jeho potřeby, jakou výši vah dílčích hodnotících kritérií a jakou metodu hodnocení nabídek si zvolí. V šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci v čl. 9 „Údaje o hodnotících kritériích“ dostatečným způsobem uvedl, jaké váhy jednotlivým kritériím udělil a jaká bude užita metoda hodnocení jednotlivých kritérií, tzn. že každý z uchazečů byl o metodě hodnocení dostatečně informován. Uložení nápravného opatřeníZadavatel nedodržel postup stanovený v  § 79 odst. 1 výše citovaného zákona   ve spojení s ustanovením § 6 citovaného zákona, když neurčitě a netransparentně provedl hodnocení dílčího kritéria „nástup na odstranění vad a nedodělků“, a zároveň nedodržel postup stanovený v § 67 odst. 1 citovaného zákona tím, že stanovil výši jistoty pro část II předmětné veřejné zakázky nad 2 % předpokládané hodnoty části II. veřejné zakázky. Nedodržení zákonem stanovených postupů ze strany zadavatele mohlo ovlivnit výběr nejvýhodnějších nabídky. Zároveň nelze vyloučit, že kdyby zadavatel stanovil jistotu  pro II. část veřejné zakázky v souladu se zákonem, že by neobdržel i jiné nabídky. Závěrem Úřad uvádí, že při rozhodování podle § 118 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu,   a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel pochybil při stanovení výše jistoty a následně při hodnocení nabídek (především při hodnocení dílčího kritéria „nástup na odstranění vad a nedodělků) musel Úřad zrušit zadávací řízení, neboť nezákonnost (stanovení výše jistoty) spočívá již v samotných zadávacích podmínkách.Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle  oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému   podle § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí, v daném případě ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen doručit písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 5 dnů ode dne přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.Náklady řízeníPodle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona  též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen  „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení  o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách   (dále jen „vyhláška“), stanoví  v  § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení  o přezkoumání  úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.Vzhledem k tomu, že zadávací řízení bylo tímto rozhodnutím zrušeno, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.Mgr. Kamil Rudoleckýmístopředseda Obdrží:Městská část Praha 13, Sluneční náměstí 2580/13, 150 22 Praha 5JUDr. Petr Fiala, advokát, Na Laurové 3/2519,  150 00 Praha 5A-Z Profil s. r. o., U Waltrovky 13, 158 00 Praha 5Na vědomí:PSP GROUP s. r. o., Türkova 828, 149 00 Praha 4  Vypraveno dne: 12. 11. 2009